Kapitola 34 Mateřský Duch lokálního vesmíru

   
   Red Jesus Text: On | Vypnuto    Paragraph Numbers: On | Vypnuto
Verze pro tiskVerze pro tisk

Koncept kopie

Kniha Urantia

Kapitola 34

Mateřský Duch lokálního vesmíru

POTÉ, když Vesmírný Otec a Věčný Syn udělí Synu Tvořiteli osobnost, Nekonečný Duch zosobní svoje nové a unikátní zpodobení, aby doprovázelo tohoto Syna Tvořitele do oblastí prostoru a tam bylo jeho společníkem, zpočátku při fyzickém organizování a později při vytváření tvorů nově plánovaného vesmíru a při pečování o něj.

Tvořivý Duch, tak jako Syn Tvořitel, reaguje jak na fyzické, tak i duchovní podněty; tudíž jsou si rovnocenní a spojeni při řízení lokálního vesmíru času a prostoru.

Tyto Duchovní Dcery vyjadřují podstatu Nekonečného Ducha, ale nemohou současně působit při fyzickém tvoření a duchovní podpoře. Při fyzickém tvoření Vesmírný Syn poskytuje model, zatímco Vesmírný Duch iniciuje zhmotňování fyzických realit. Syn vytváří energetické projekty, ale Duch přeměňuje tyto energetické výtvory do fyzické hmoty. I když je poněkud obtížné zobrazit tuto počáteční vesmírnou přítomnost Nekonečného Ducha jako osobu, pro Syna Tvořitele je jeho duchovní partner osobou, která vždy projevovala výraznou individualitu.

1. Zosobnění Tvořivého Ducha

Po dokončení fyzického uspořádání hvězdnaté a planetární kupy a vytvoření energetických okruhů supervesmírnými energetickými centry—po této přípravné práci tvoření činitelů Nekonečného Ducha, působících pod přímým vedením jeho tvořivého ohniska lokálního vesmíru, následuje prohlášení Syna Michaela, že nastává nová etapa—etapa plánování života v nově utvořeném vesmíru. Poté, když Ráj uzná toto prohlášení o plánování života, následuje souhlas Rajské Trojice a hned v zápětí v duchovním záření Božstev zmizí ten Hlavní Duch, v jehož supervesmíru probíhá organizace tohoto nového tvoření. Ve stejnou dobu se ostatní Hlavní Duchové přiblíží střednímu obydlí Rajských Božstev a následně poté, co Božstvem pojatý Hlavní Duch se znovu objeví před svými druhy, nastane jev, známý jako „prvotní erupce.“ Toto je ohromný duchovní záblesk, jev jasně viditelný i z takové vzdálenosti, jako je hlavní řídící centrum příslušného supervesmíru; a současně s tímto málo pochopitelným projevem Trojice nastane výrazná změna v podstatě přítomnosti tvořivého ducha a moci Nekonečného Ducha, sídlícího v daném lokálním vesmíru. Důsledkem tohoto Rajského úkazu se ihned zosobní, v přítomnosti Syna Tvořitele, nové osobní zpodobení Nekonečného Ducha—Božský Pečovatel. Tento individualizovaný pomocník Syna Tvořitele, Tvořivý Duch, se stal jeho osobním tvořivým společníkem, Mateřským Duchem lokálního vesmíru.

Toto nové osobní odštěpení Společného Tvořitele se stává zdrojem ustálených proudů a stanovených okruhů duchovní síly a duchovního působení, určených k tomu, aby prostoupily všechny světy a bytosti toho daného vesmíru. Ve skutečnosti, tato nová a osobní přítomnost není nic jiného, než přeměna předexistenciálního a méně osobního společníka Syna, který mu asistoval v počáteční práci organizování fyzického vesmíru.

Toto je v několika slovech popis nepředstavitelně dramatického jevu, ale představuje téměř všechno, co může být řečeno o těchto významných procesech. Tyto procesy jsou mžikové, tajemné a nepochopitelné; tajemství metody a principu je uloženo v lůnu Rajské Trojice. My jsme si jisti pouze jednou věcí: přítomnost Ducha v lokálním vesmíru v průběhu ryze fyzického vytváření či organizování, nebyla úplně oddělena od ducha Rajského Nekonečného Ducha, kdežto po znovu objevení se Hlavního Ducha z tajemného objetí Bohů a následném záblesku duchovní energie se projev Nekonečného Ducha v lokálním vesmíru rázem a naprosto změní do osobní podoby toho Hlavního Ducha, který byl v proměnlivém spojení s Nekonečným Duchem. Mateřský Duch lokálního vesmíru takto nabude osobitou povahu, nesoucí rysy Hlavního Ducha toho supervesmíru, pod jehož astronomickou pravomoc podléhá.

Tato zosobněná přítomnost Nekonečného Ducha─Tvořivého Mateřského Ducha lokálního vesmíru─je v Satanii známa jako Božský Pečovatel. Z praktického i duchovního hlediska je tento projev Božstva božsky zosobněný jedinec, duchovní osoba. A takto ho uznává a respektuje Syn Tvořitel. Právě prostřednictvím tohoto umístění a zosobněním Třetího Zdroje a Středu v našem lokálním vesmíru se potom mohl Duch plně podřídit Synu Tvořiteli tak, že o tomto Synovi bylo pravdivě řečeno: „byla mu svěřena všechna moc na nebi i na zemi.“

2. Podstata Božského Pečovatele

Podstoupiv výraznou proměnu osobnosti v době tvoření života, působí od té doby Božský Pečovatel jako osoba a spolupracuje velmi osobním způsobem se Synem Tvořitelem v plánování a řízení obsáhlých záležitostí jejich lokálního tvoření. Pro mnoho vesmírných typů bytostí se dokonce i tento způsob zosobnění Nekonečného Ducha nejeví úplně jako osobní v době před Michaelovým posledním poskytnutím, ale po nastoupení Syna Tvořitele do pozice svrchované moci Syna Vládce, Tvořivý Mateřský Duch rozšíří osobní schopnosti natolik, aby byl osobně rozpoznán všemi kontaktujícími jednotlivci.

Od nejranějšího spojení se Synem Tvořitelem projevuje Vesmírný Duch všechny schopnosti fyzického řízení Nekonečného Ducha, včetně schopnosti dokonalé antigravitace. Po získání statusu osobnosti Vesmírný Duch uplatňuje v lokálním vesmíru právě tak přesné a dokonalé ovládání gravitace mysli, jako by projevoval Nekonečný Duch, kdyby byl osobně přítomen.

V každém lokálním vesmíru působí Božský Pečovatel v souladu s přirozenými a vrozenými vlastnostmi Nekonečného Ducha tak, jak jsou ztělesněny v jednom ze Sedmi Hlavních Duchů Ráje. I když se v charakteru všech Vesmírných Duchů projevuje základní stejnorodost, je v něm také různorodá funkčnost, určená jejich původem v jednom ze Sedmi Hlavních Duchů. Tento rozdíl v původu vysvětluje rozdílné metody v působení Mateřských Duchů lokálních vesmírů v jednotlivých supervesmírech. Ale ve všech základních duchovních vlastnostech, bez ohledu na rozdílnost supervesmírů, jsou si Duchové rovni, duchovně stejní a zcela božští.

Tvořivý Duch je spoluodpovědný se Synem Tvořitelem za vytváření tvorů na světech lokálního vesmíru a nikdy Syna nezklame v celém jejich úsilí podporovat a chránit tato tvoření. Život je udržován a podporován prostřednictvím působení Tvořivého Ducha. „Ty vyšleš svého Ducha a oni jsou zrozeni. Ty obnovuješ tvář země.“

Při vytváření vesmíru s inteligentními tvory působí Tvořivý Mateřský Duch nejdříve ve sféře vesmírné dokonalosti, spolupracujíc se Synem při tvoření Jasné Ranní Hvězdy. Později se potomstvo Ducha více přiblíží ke kategorii vytvořených planetárních bytostí, dokonce tak, jako když Synové snižují svůj status od Melkísedeků k Materiálním Synům, kteří se spojují přímo se smrtelníky světů. V pozdějším stádiu evoluce smrtelných tvorů Synové-Nositelé Života poskytnou fyzické tělo, sestavené z existujícího organizovaného materiálu daného světa, zatímco Vesmírný Duch věnuje „dech života.“

I když sedmý segment velkého vesmíru může být v mnoha ohledech ve svém vývoji zaostalý, hloubaví pozorovatelé našich problémů očekávají, že náš vesmír se v budoucnu vyvine do výjimečně vyváženého tvoření. My předpovídáme takový vysoký stupeň souměrnosti v Orvontonu, protože vládnoucí Duch tohoto supervesmíru je hlavou vysokých Hlavních Duchů a je bytostí s duchovní inteligencí, ztělesňující vyvážené spojení a dokonalou harmonii rysů a vlastností všech tří věčných Božstev. Ve srovnání s ostatními sektory jsme zaostalí a nevyvinutí, ale někdy ve věčných epochách budoucnosti nás nepochybně čeká nadsmyslový rozvoj a nevídaný úspěch.

3. Syn a Duch v čase a prostoru

Ani Věčný Syn nebo Nekonečný Duch nejsou omezeni, nebo podmíněni časem, ani prostorem, což nelze říci o většině jejich potomstva.

Nekonečný Duch prostupuje celým prostorem a obývá okruh věčnosti. Přesto, ve svých kontaktech s dětmi času osobnosti Nekonečného Ducha, musí často počítat s faktorem času, i když s prostorem ne tolik. Mnoho pomocníků mysli nebere prostor na vědomí, ale prodělávají časový posun při koordinování rozdílných úrovní vesmírné reality. Osamělý Posel je prakticky nezávislý na prostoru, až na to, že pro cestování z jednoho místa na druhé je potřeba reálný čas. A existují další podobné entity, které jsou však vám neznámé.

Osobní výsadou Tvořivého Ducha je naprostá a úplná nezávislost na prostoru, ale ne na čase. Ani v hlavním centru souhvězdí, ani v řídícím centru soustavy, neexistuje specializovaná osobní přítomnost tohoto Vesmírného Ducha. On je rovnoměrně a neomezeně přítomen v celém jeho lokálním vesmíru a je proto stejně tak doslova a osobně přítomen na jednom světě, tak jako na ostatních.

Pouze ve vztahu k faktoru času je Tvořivý Duch vždy omezen v jeho vesmírné péči. Syn Tvořitel jedná okamžitě v celém svém vesmíru, ale Tvořivý Duch, při pečování o univerzální mysl, musí počítat s časem, s výjimkou těch případů, kdy vědomě a záměrně používá osobní výsady Vesmírného Syna. V ryze duchovním působení Tvořivý Duch jedná také nezávisle na čase a stejně je tomu tak i při jeho spolupráci se záhadným působením vesmírné reflexe.

I když okruh duchovní gravitace Věčného Syna účinkuje nezávisle jak na čase, tak i na prostoru, ne všechny funkce Synů Tvořitelů jsou osvobozeny od prostorových omezeních. Jestliže jsou vyloučeny procesy, probíhající na evolučních světech, tito Synové Michaelové jsou zřejmě schopni účinkovat relativně nezávisle na čase. Syn Tvořitel není handicapován časem, ale je omezen prostorem; on nemůže být osobně přítomen na dvou místech ve stejné době. Michael Nebadonský působí ve svém vesmíru nadčasově a pomocí reflexe prakticky také v supervesmíru. On komunikuje nadčasově přímo s Věčným Synem.

Božský Pečovatel je moudrým pomocníkem Syna Tvořitele, umožňujícím mu překonávat a nahrazovat jeho vrozená omezení, týkajících se prostoru, protože když tito dva působí spolu, jsou prakticky nezávislí na čase i prostoru v rámci jejich lokálního tvoření. Proto, z pohledu celého lokálního vesmíru to vypadá, že Syn Tvořitel a Tvořivý Duch obvykle působí nezávisle jak na čase, tak i na prostoru, protože pro každého z nich je vždy dostupný čas a prostor toho druhého.

Pouze absolutní bytosti jsou nezávislé na čase a prostoru v absolutním smyslu. Většina bytostí, podřízena Věčnému Synovi a Nekonečnému Duchu, jsou závislé jak na čase, tak i na prostoru.

Když si Tvořivý Duch začne „uvědomovat prostor,“ je připraven na to, aby rozeznal ohraničené „prostorové území“ jako svoje vlastní—oblast, ve které bude nezávislý na prostoru, na rozdíl od celého ostatního prostoru, kterému bude podmíněn. Každý má svobodu si zvolit a působit pouze v oblasti vlastního vědomí.

4. Okruhy lokálního vesmíru

V lokálním vesmíru Nebadon jsou tři zřetelně rozdílné duchovní okruhy:

1. Duch, poskytnutý Synem Tvořitelem—Utěšitel, Duch Pravdy.

2. Duchovní okruh Božského Pečovatele—Svatý Duch.

3. Podpůrný okruh mysli, zahrnující více či méně sjednocené činnosti, ale různotvárné působení sedmi pomocných duchů mysli.

Synové Tvořitelé jsou obdařeni duchem vesmírné přítomnosti, podobající se v mnoha ohledech duchu Sedmi Hlavních Duchů Ráje. Je to Duch Pravdy, který je rozlitý na svět poskytnutým Synem poté, když on získá duchovní právo nad danou sférou. Tento darovaný Utěšitel je duchovní síla, zosobňující pravdu, která nepřetržitě přitahuje k sobě všechny hledače pravdy v lokálním vesmíru. Tento duch je vrozená schopnost Syna Tvořitele, vyplývající z jeho božské podstaty stejně tak, jako hlavní okruhy velkého vesmíru pocházejí z přítomnosti osobností Rajských Božstev.

Syn Tvořitel může měnit místa svého působení; může být osobně přítomen v lokálním vesmíru nebo i někde jinde; avšak působení Ducha Pravdy je neměnné, protože jeho božská přítomnost, i když je odvozena od osobnosti Syna Tvořitele, je funkčně soustředěna v osobě Božského Pečovatele.

Nicméně, Vesmírný Mateřský Duch nikdy neopouští hlavní řídící centrum lokálního vesmíru. Duch Syna Tvořitele může a také působí nezávisle na osobní přítomnosti Syna, ale duch Mateřského Ducha toho schopen není. Svatý Duch Božského Pečovatele by se stal nefunkční, kdyby byla jeho osobní přítomnost stažena ze Salvingtonu. Jeho duchovní přítomnost je očividně trvale spjata s hlavním řídícím světem vesmíru a právě tato skutečnost umožňuje duchu Syna Tvořitele působit nezávisle na místě pobytu Syna. Vesmírný Mateřský Duch působí jako vesmírné ohnisko a střed Ducha Pravdy a také jako svůj vlastní osobní vliv, Svatý Duch.

Jak Syn Tvořitel, tak i Tvořivý Mateřský Duch přispívají různě k nadání mysli dětí svého lokálního vesmíru. Ale Tvořivý Duch neposkytuje mysl, dokud není obdařena osobními výsadami.

Nadevoluční kategorie osobnosti v lokálním vesmíru jsou obdařeny lokálním typem supervesmírného modelu mysli. Lidské a sublidské druhy evolučního života jsou obdařeny pomocnými duchy, uskutečňujícími podporu mysli.

Sedm pomocných duchů mysli jsou stvořením Božského Pečovatele lokálního vesmíru. Tito duchové mysli mají podobné vlastnosti, ale jejich vliv je rozdílný a všichni jsou svým založením podobni Vesmírnému Duchu, i když se stěží mohou považovat za osobnosti oddělené od svého Mateřského Tvořitele. Sedm pomocných duchů dostalo následující jména: duch moudrosti, duch úcty, duch rady, duch vědění, duch odvahy,duch pochopení, duch intuice—bystré vnímání.

Těchto „sedm duchů Božích“ jsou „jako lampy, hořící před trůnem“, které viděl prorok ve svém vidění. Ale kolem těchto sedmi pomocných duchů mysli on neviděl křesla dvaceti čtyř strážných. Dané svědectví představuje splynutí dvou podáních, jedno se vztahuje k hlavnímu řídícímu centru vesmíru a druhé k hlavnímu centru soustavy. Křesla čtyři a dvaceti starších jsou na Jerusemu, hlavním řídícím centru vaší lokální soustavy obydlených světů.

Ale byl to Salvington, o kterém Jan napsal: „A z trůnu vycházely blesky, hromobití a hlasy“—vesmírné vysílání do lokálních soustav. On také uviděl tvory, provádějící směrovou kontrolu lokálního vesmíru, živé kompasy řídícího světa. Tato směrová kontrola v Nebadonu je prováděna čtyřmi kontrolními tvory Salvingtonu, kteří řídí vesmírné proudy a dovedně jim při tom asistuje první fungující duch mysli, pomocník intuice, duch „bystrého vnímání.“ Ale popis těchto čtyř tvorů—nazvaných zvířata—byl značně překroucen; oni se vyznačují nevyrovnatelnou krásou a vytříbeným jednáním.

Čtyři body směrové kontroly jsou univerzální a jsou přirozenou součástí života Nebadonu. Všichni živí tvorové mají fyzická těla, která vnímají tyto směrové proudy a reagují na ně. Tato schopnost tvorů se projevuje na všech úrovních života ve vesmíru, od vysokých forem až po nižší na jednotlivých planetách a ve spojení s magnetickými silami světů aktivují velké množství mikroskopických částic v živočišném organizmu tak, že tyto směrové buňky vždy ukazují sever a jih. Takto je smysl pro orientaci navždy zakotven v živých bytostech vesmíru. Tento smysl není lidstvu zcela neznámý. Tyto částice byly poprvé zpozorovány na Urantii v době tohoto vyprávění.

5. Působení Ducha

Božský Pečovatel spolupracuje se Synem Tvořitelem při projektování života a vytváření nových druhů bytostí až do doby sedmého poskytnutí Syna; po jeho převzetí absolutní moci ve vesmíru i nadále spolupracuje se Synem a jím poskytnutým duchem při podpoře světů a rozvoji planet.

Na obydlených světech Duch zahajuje evoluční proces, začínajíc s neživým materiálem oblasti, nejdříve obdaří životem rostliny, potom živočichy, potom první typy lidí; a každé toto následné obdaření přispívá k dalšímu rozvíjení evolučního potenciálu planetárního života, od ranních a primitivních stádií až po objevení se tvorů s vlastní vůlí. Tato činnost Ducha je do značné míry prováděna prostřednictvím sedmi jeho pomocníků, duchů naděje, sjednocujících a koordinujících duchovní mysl vyvíjejících se planet a vedoucí neustále a společně lidské rasy k vyšším ideám a duchovním ideálům.

Smrtelný člověk pozná poprvé službu Ducha ve spojení s myslí, když čistě živočišná mysl evolučních tvorů si osvojí schopnost vnímat dva pomocníky: úctu a moudrost. Vnímání podpory šestého a sedmého pomocníka znamená, že evoluce mysli překračuje práh duchovní péče. A mysl takových tvorů, schopných úcty a moudrosti je okamžitě zahrnuta do duchovních okruhů Božského Pečovatele.

Když je mysl takto obdařena péčí Svatého Ducha, má schopnost si zvolit (vědomě či nevědomě) duchovní přítomnost Vesmírného Otce—Ladiče Myšlení. Ale je to až potom, kdy poskytnutý Syn uvolnil Ducha Pravdy pro planetární službu všem smrtelníkům, že všechny normální mysli jsou automaticky připraveny pro přijetí Ladičů Myšlení. Duch Pravdy působí s přítomností ducha Božského Pečovatele jako jeden. Toto dvojité duchovní spojení se vznáší nad světy, usilujíc učit pravdu a duchovně osvítit mysli lidí, inspirovat duše tvorů vzestupných ras a stále vést lidské národy, obývající evoluční planety, k jejich Rajskému cíli božského určení.

Přestože Duch Pravdy je rozlit na všechno tělesné, tento duch Syna je téměř úplně omezen ve svém působení a vlivu mírou lidské schopnosti vnímat obsah a podstatu poslání poskytnutého Syna. Svatý Duch je částečně nezávislý na lidském postoji a zčásti je podmíněn rozhodnutími a spoluprací jeho vůle. Avšak péče Svatého Ducha se stává účinnější při osvícení a oduševnění vnitřního života těch smrtelníků, kteří více naslouchají božskému vedení.

Jako jednotlivci, vy osobně nevlastníte oddělenou část či entitu ducha Tvořitele—Otce-Syna, nebo Tvořivého Mateřského Ducha; tito pečovatelé nevstupují do kontaktu s myslícími centry myslí jednotlivců a ani v nich nepobývají, tak jako Tajemné Monitory. Ladiči Myšlení jsou trvalou individualizací předosobní reality Vesmírného Otce, opravdu obývající smrtelnou mysl jako vlastní část této mysli a neustále pracují v dokonalém souladu se sloučenými duchy Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha.

Přítomnost Svatého Ducha Vesmírné Dcery Nekonečného Ducha a také Ducha Pravdy Vesmírného Syna Věčného Syna a ducha Ladiče Rajského Otce v evolučním smrtelníkovi, nebo s ním, znamená souměrnost duchovního obdaření a péče a činí takového smrtelníka způsobilým, aby vědomě pochopil věrohodnost skutečnosti synovství s Bohem.

6. Duch v člověku

S postupující evolucí obydlené planety přichází další oduševňování jejích obyvatel a takovými vyvinutějšími osobnostmi mohou být přijaty další pomocné duchovní vlivy. Čím dokonalejší se stává kontrola mysli a duchovní vnímání smrtelníků, stále více a více se sjednocuje péče těchto rozličných pomocných duchů ; oni se stále více prolínají s nadpéčí Rajské Trojice.

Ačkoliv Božskost se může jevit v množném čísle, v lidském vnímání je Božstvo v singuláru, vždy jedno. V lidské zkušenosti není ani duchovní péče plurál. Bez ohledu na původ plurality, všechny duchovní vlivy působí jako jeden. Opravdu jsou jeden a jsou duchovní pomocí Boha Sedmidílného ve tvorech a pro tvory velkého vesmíru; a jak tvorové zvyšují svoji schopnost vnímat a přijímat tuto sjednocující péči ducha, v jejich zkušenosti se péče stává službou Boha Nejvyššího.

Z výšin věčné dokonalosti sestupuje božský Duch dlouhou řadou kroků dolů, aby se setkal s vámi, poznal jací jste a kde jste a potom, s pomocí víry, láskyplně objal duši smrtelného původu a vydal se stejnými kroky na spolehlivou a bezpečnou zpáteční cestu k výšinám, nikde nezastavujíc, dokud evoluční duše není bezpečně povznesena k samým vrcholům dokonalosti, odkud se božský Duch původně vydal na tuto misi soucitu a péče.

Duchovní síly spolehlivě usilují o dosažení svých vlastních původních úrovní. Pocházejíc z Věčného, mají jistotu, že se tam vrátí a přivedou sebou všechny ty děti času a prostoru, které se přihlásily k  vedení a učení zavedeného Ladiče Myšlení, ty děti, které byly opravdu „narozeny z Ducha“, věrní synové Boží.

Božský Duch je zdrojem neustálé péče a podpory dětem času. Vaše síla a úspěch závisí „na jeho laskavosti skrze obnovování Ducha.“ Duchovní život, stejně jako fyzická energie, se vypotřebuje. Duchovní úsilí má za následek relativní duchovní vyčerpání. Celá vzestupná zkušenost je jak faktická, tak i duchovní; a proto je pravdivě napsáno: „Duch je životavorný.“ „Duch dává život.“

Zastaralá teorie i těch nejvyšších náboženských učeních je bezmocná změnit lidský charakter, nebo ovládat chování smrtelníků. To, co dnešní svět potřebuje, je pravda, kterou pronesl váš dávný učitel: „Nejenom slovem a mocí, ale i Svatým Duchem.“ Semínko teoretické pravdy je mrtvé, nejvyšší morální pojmy nemají účinek, pokud a dokud božský Duch nevdechne život modelům pravdy a pravidlům poctivosti.

Ti, kteří obdrželi a rozpoznali v sobě pobývajícího Boha, se narodili z Ducha. „Vy jste chrám Boží a duch Boží ve vás žije.“ Nestačí, že tento duch je na vás rozlit; božský Duch musí ovládat a kontrolovat každý stupeň lidské zkušenosti.

Je to právě přítomnost božského Ducha, vody života, která zabraňuje zničující žízni smrtelné nespokojenosti a nepopsatelné lačnosti neduchovní lidské mysli. Duchovně motivované bytosti „nikdy nežízní, protože duchovní vodu čerpají ze své vnitřní studny spokojenosti, která má v sobě pramen nekonečného života.“ Takové božsky pokropené duše jsou zcela nezávislé na materiálním světě, pokud se jedná o radosti života a uspokojení z pozemského bytí. Jsou duchovně osvíceny a osvěženy, morálně posíleny a vybaveny.

V každém smrtelníkovi existuje dvojí podstata: zděděné živočišné tendence a ušlechtilé duchovní podněty. Během vašeho krátkého života na Urantii tyto dva rozdílné a protichůdné pudy se jen zřídka mohou plně usmířit; je nesnadné je harmonizovat a sjednotit; ale v průběhu celého vašeho života vám sloučený Duch neustále pomáhá podrobit tělesné žádosti více a více vedení Ducha. Přestože musíte svůj materiální život prožít do konce, přestože nemůžete svému tělu a jeho potřebám uniknout, nicméně, ve vztahu k cíli a ideálům jste obdařeni silou podřídit živočišnou podstatu vládě Ducha. Ve vás opravdu existuje spiknutí duchovních energií, spojení božských sil, jejichž výhradním účelem je uskutečnění vašeho konečného vysvobození z područí materialismu a smrtelné existence.

Účelem celé této pomoci je, že „skrze Jeho ducha byste mohli být posíleni silou ve svém nitru.“ A toto všechno jsou pouze předběžné kroky ke konečnému dosažení dokonalosti víry a služby, zkušenosti, která vás „naplní celistvostí Boha, „protože všichni ti, kteří jsou vedeni duchem Božím, jsou Božími syny.“

Duch nikdy nenutí, pouze vede. Jestli chcete být ochotným žákem, jestli toužíte dospět na duchovní úrovně a dosáhnout božských výšin, jestli si upřímně přejete dostat se k božskému cíli, potom vás božský Duch povede jemně a láskyplně po cestě synovstva a duchovního růstu. Každý krok, který učiníte, musí být projevem dobré vůle, uvážené a radostné spolupráce. Ve vládě Ducha není nikdy místo pro přesvědčování či donucování.

A když člověk dobrovolně a uváženě přijme život s takovým duchovním vedením, v jeho mysli se postupně vyvíjí nezvratná uvědomělost božského kontaktu a jistota duchovního spojení; dříve či později „ spolu s vaším duchem (Ladičem) vydává Duch svědectví o tom, že jste dítě Boha.“ Vám již váš vlastní Ladič Myšlení pověděl o vašem příbuzenství s Bohem, takže může být zaznamenáno, že Duch vydává svědectví „spolu s vaším duchem“, a ne pro vašeho ducha.

Uvědomění si nadvlády ducha nad lidským životem je vzápětí doprovázeno vzrůstajícím projevem vlastností Ducha v životních reakcích takového duchovně vedeného smrtelníka, protože „plody ducha jsou láska, radost, mír, trpělivost, laskavost, dobro, víra, pokora a střídmost.“ Takoví duchem doprovázení a božsky osvícení smrtelníci, i když se stále ještě trmácejí po nevyvinutých cestách a s lidskou svědomitostí vykonávají povinnosti svého pozemského určení, již začali rozeznávat světla věčného života jak problikávají na vzdálených březích jiného světa; už začali chápat realitu této inspirující a povzbuzující pravdy, „Království Boží není jídlo a pití, ale spravedlnost, mír a radost ve Svatém Duchu.“ A v každé těžké zkoušce a každé strasti jsou oduševnělé duše podporovány tou nadějí, která překonává všechen strach, protože Boží láska proniká ke všem srdcím skrze přítomnost božského Ducha.

7. Duch a tělo

Tělo, zděděná podstata, pocházející ze živočišných ras, přirozeně nenese plody božského Ducha. Když je podstata smrtelníků vylepšena přidáním podstaty Materiálních Božích Synů, tak jak lidské rasy na Urantii byly v určité míře zdokonaleny poskytnutým Adamem, potom je snadnější pro Ducha Pravdy spolupracovat se zavedeným Ladičem, aby se sklidila krásná úroda plodů duchovního charakteru. Když neodmítnete tohoto ducha, a i když to může trvat věčnost toto poslání splnit, „on vás přivede k celé pravdě.“

Evoluční smrtelníci, obývající planety s normálním duchovním vývojem, neprožívají tak ostrý rozpor mezi duchem a tělem, který charakterizuje současné lidské rasy na Urantii. Ale i na nejideálnějších planetách musí člověk předadamova období vynaložit absolutní úsilí, aby vystoupal z ryze živočišné úrovně bytí přes postupné úrovně stále více intelektuálnějších významů a vyšších duchovních hodnot.

Smrtelníci na normálním světě neprožívají neustálý boj mezi svými fyzickými a duchovními podstatami. Čelí nutnosti pozvednout se z živočišných úrovních bytí na vyšší úrovně duchovního života, ale tento vzestup se spíše podobá vzdělávacímu procesu ve srovnání s hlubokými rozpory, kterým čelí smrtelníci Urantie v této sféře odlišných materiálních a duchovních podstat.

Lidé na Urantii trpí v důsledku dvojího odepření pomoci v tomto úkolu dosáhnout postupného planetárního oduševnění. Vzpoura Kaligastii přivedla celý svět ve zmatek a oloupila všechny následné generace o morální podporu, které by se dostalo spořádanému společenství. Ale ještě katastrofálnější byla chyba Adama, která připravila lidské rasy o ten dokonalejší typ fyzické podstaty, která by byla ve větším souladu s duchovními cíli.

Smrtelníci Urantie jsou nuceni prodělat tento otevřený boj mezi duchem a tělem, protože jejich dávní předkové nemohli v plné míře využít potenciál Adama v době poskytnutí Edenu. Účelem božského plánu bylo to, aby smrtelné rasy na Urantii měly fyzické podstaty, které by byly přirozeněji citlivější na duchovní podněty.

Nehledě na tuto dvojí katastrofu pro podstatu člověka a jeho prostředí, současní smrtelníci by mohli prožívat méně tento zjevný boj mezi tělem a duchem, kdyby vstoupili do duchovního království, ve kterém se věrní Boží Synové radují z poměrného vysvobození od otrockého područí těla v osvícené a osvobozující službě, vykonávajíc z celého srdce a úctou vůli nebeského Otce. Ježíš ukázal lidstvu nový způsob života, pomocí něhož mohou lidské bytosti do značné míry uniknout hrozivým následkům Kaligastiova povstání a co nejúčinněji nahradit škody, způsobené Adamovou chybou. „Duch života v Ježíši Kristu nás osvobodil ze stavu živočišného bytí a od pokušení zla a hříchu.“ „Toto je vítězství nad tělem, dokonce i nad vaší vírou.“

Ti, uvědomující si Boha, muži a ženy, kteří se narodili z Ducha, nepoznají o nic větší rozpor se svými smrtelnými podstatami, než obyvatelé nejnormálnějších světů—planet, které nebyly nikdy nakaženy hříchem, nebo dotčeny vzpourou. Věrní synové pracují na intelektuálních úrovních a žijí v duchovních sférách velmi vysoko nad konflikty, způsobenými nevázanými a živelnými fyzickými touhami. Normální pudy živočišných bytostí a přirozené chutě a impulsy fyzické podstaty nejsou v rozporu ani s nejvyšším duchovním cílem, s výjimkou myslí primitivních, neznalých či nešťastně příliš zásadových osob.

Vstupujíc na cestu věčného života, přijímaje poslání a pokyny povznést se, nebojte se nebezpečí lidské zapomnětlivosti a smrtelné rozporuplnosti, netrapte se obavou z neúspěchu nebo nepochopitelným zmatkem, nesnižujte svoji roli a nepochybujte o svém postavení, protože v každé černé hodince, na každém rozcestí na cestě dopředu, budete stále slyšet hlas Ducha Pravdy: „Toto je ta cesta.“

[Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným do služby na Urantii.]

Foundation Info

Verze pro tiskVerze pro tisk

Urantia Foundation, 533 W. Diversey Parkway, Chicago, IL 60614, USA
Tel: +1-773-525-3319; Fax: +1-773-525-7739
© Urantia Foundation. All rights reserved