Kniha Urantia

Kapitola 52

Planetární epochy smrtelníků

52:0.1 (589.1) OD chvíle, kdy je na evoluční planetě založen život až do doby její konečné éry světla a života, se na jevišti světa objeví přinejmenším sedm epoch lidského života. Tyto postupné epochy jsou stanoveny planetárními misemi božích Synů a na průměrné obydlené planetě se tyto epochy dostaví v následujícím pořadí.

52:0.2 (589.2) 1. Člověk v epoše před příchodem Planetárního Prince.

52:0.3 (589.3) 2. Člověk v epoše po příchodu Planetárního Prince.

52:0.4 (589.4) 3. Člověk v epoše po příchodu Adama.

52:0.5 (589.5) 4. Člověk v epoše po příchodu Autoritativního Syna.

52:0.6 (589.6) 5. Člověk v epoše po příchodu poskytnutého Syna.

52:0.7 (589.7) 6. Člověk v epoše po příchodu Syna-Učitele.

52:0.8 (589.8) 7. Éra světla a života.

52:0.9 (589.9) Jakmile se světy prostoru stanou fyzicky vhodnými pro život, jsou zaevidovány do seznamu Nositelů Života a v příhodné době odejdou tito Synové na takové planety, aby tam založili život. Celé období od založení života po objevení se člověka se nazývá předérou lidstva a předchází následným epochám smrtelníků, které jsou popsány v této kapitole.

1. Člověk primitivní

52:1.1 (589.10) Od doby, kdy se z živočicha vyvine člověk, který je schopen uctívat Tvořitele, až do příchodu Planetárního Prince, smrtelní myslící tvorové jsou nazýváni primitivními lidmi. Existuje šest základních typů, neboli ras, primitivních lidí a tito prvobytní lidé se objevují postupně v pořadí podle spektrálních barev, začínajíc s červeným člověkem. Délka období, během kterého probíhá tato počáteční evoluce života, se na jednotlivých světech výrazně liší, kolísajíc mezi sto padesáti tisíci lety a až více než milion let urantijského času.

52:1.2 (589.11) Evoluční barevné rasy—červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a indigová—se začínají objevovat v době, kdy se u primitivního člověka rozvíjí jednoduchá řeč a začíná využívat tvořivou představivost. V tomto období je člověk již zvyklý dobře chodit vzpřímeně.

52:1.3 (589.12) Primitivní lidé jsou zdatnými lovci a nelítostnými bojovníky. Zákonem této epochy je fyzické přežití nejsilnějších; v těchto dobách vládnou výhradně jednotlivé kmeny. V průběhu těchto počátečních rasových bojů jsou na mnoha světech některé evoluční rasy vyhlazeny, jak se to stalo na Urantii. Ti, kteří přežijí, jsou obvykle potom smíšeni s později importovanou fialovou rasou—adamickými lidmi.

52:1.4 (589.13) Ve srovnání s následující civilizací je tato éra primitivního člověka dlouhou, ponurou a krvavou kapitolou. Etika džungle a morálka pralesa se nedají srovnat s úrovněmi pozdějších soudních obdobích objevování víry a vyššího duchovního rozvoje. Na normálních a neexperimentálních planetách jsou tyto epochy velmi rozdílné od dlouhotrvajících a mimořádně brutálních bojů, které charakterizují toto období na Urantii. Až završíte vaši zkušenost na tomto vašem prvním světě, začnete vidět proč se uskutečňuje tento bolestivý boj na evolučních světech a s úrovní vašeho stoupání do Ráje budete stále více chápat moudrost tohoto zdánlivě podivného dění. Ale, přes všechny tyto těžkosti v ranných údobích existence člověka, jednání primitivních lidí představuje úchvatnou a heroickou kapitolu v análech evolučního světa času a prostoru.

52:1.5 (590.1) Ranný evoluční člověk není zajímavým tvorem. Obvykle tito primitivní smrtelníci žijí v jeskyních, nebo ve skalních útesech. Také si stavějí primitivní chýše v korunách velkých stromů. Než dosáhnou vyššího typu inteligence, planety jsou často zamořeny velkými živočichy. Ale již na počátku této éry se smrtelníci naučí rozdělávat a udržovat oheň a s narůstající vynalézavou představivostí a zdokonalováním nástrojů vyvíjející se člověk brzy dokáže vítězit nad většími a značně neohrabanými zvířaty. Tyto první rasy také notně využívají velká létající zvířata. Tito obrovští ptáci unesou jednoho až dva průměrně veliké lidi bez zastávky do vzdálenosti přes osm set kilometrů. Na některých planetách mají tito ptáci rozsáhlé využití, protože vykazují vysoký stupeň inteligence a často dokáží vyslovit mnoho slov jazyků dané sféry. Tito ptáci jsou vysoce inteligentní, velmi poslušní a neuvěřitelně oddaní. Takoví cestovní ptáci již dávno vyhynuli na Urantii, ale vaši dávní předkové z nich měli užitek.

52:1.6 (590.2) S nabytím etického úsudku a mravní vůle se současně u člověka obvykle objevuje ranný jazyk. Když tito tvorové dosáhnou lidské úrovně a vyvine se u nich vlastní vůle, začnou vnímat dočasnou přítomnost božích Ladičů a po smrti jsou mnozí z nich vybráni pro věčný život a archandělé stvrdí jejich pozdější vzkříšení a spojení s Duchem. Archandělé vždy doprovázejí Planetárního Prince a posouzení soudního období se koná při příchodu prince na planetu.

52:1.7 (590.3) Všichni smrtelníci, ve kterých pobývají Ladiči Myšlení, mají potenciální schopnost úcty; jsou „ozářeni světlem pravdy“ a mohou usilovat o navázání vzájemného spojení s božskostí. Nicméně, ranná neboli biologická víra primitivního člověka je převážně charakterizována živočišným strachem, spojeným s nevědoucí bázní a pověrami kmene. Přežívání pověrčivosti v rasách Urantie není příliš lichotivým vysvědčením vašeho evolučního rozvoje a také se neslučuje s vašimi, z jiného hlediska vynikajícími, úspěchy v materiálním pokroku. Ale toto ranné náboženství strachu má velmi cenný význam v tom, že v těchto primitivních tvorech zmírňuje bojové tendence. Je to předchůdce civilizace a půda pro následné zasetí semínek víry, přinesených Planetárním Princem a jeho pomocníky.

52:1.8 (590.4) Obvykle to netrvá více než sto tisíc let po té, kdy člověk začal chodit vzpřímeně a přichází Planetární Princ, který byl vyslán Vládcem Soustavy na základě zprávy Nositelů Života, že na dané planetě působí vůle, přestože je vyvinuta u poměrně málo jedinců. Je pravidlem, že primitivní smrtelníci přivítají Planetárního Prince a jeho viditelný personál; a jestliže nejsou mírněni, dívají se na ně se strachem a úctou, hraničící se zbožňováním.

2. Člověk v epoše po příchodu Planetárního Prince

52:2.1 (591.1) S příchodem Planetárního Prince začíná nové soudní období. Na zemi se objeví vláda a svět vstupuje do éry pokročilého kmenového systému. Během několika málo tisíc let tohoto režimu se dosáhne velkých sociálních pokroků. Za normálních podmínek dosáhnou smrtelníci v průběhu této éry vysoké úrovně civilizace. Oni tak dlouho nezůstávají v barbarismu jako rasy na Urantii. Ale vzpoura způsobila takové změny v životě obydlených planet, že vy si jen málo, nebo vůbec, dokážete představit takový režim na normální planetě.

52:2.2 (591.2) Toto soudní období trvá průměrně asi pět set tisíc let, některá déle, některá méně. V průběhu této éra je planeta napojena na okruhy soustavy a v její správě pracuje stanovený počet serafských a dalších nebeských pomocníků. Ladiči Myšlení se objevují ve zvýšených počtech a serafští ochránci rozšiřují svůj režim dohledu nad smrtelníky.

52:2.3 (591.3) V době, kdy na primitivní svět přichází Planetární Princ, převládá tam vyvíjející se náboženství strachu a nevědomosti. Princ a jeho personál poprvé zjeví vyšší pravdu a organizaci vesmíru. Tyto první výklady zjeveného náboženství jsou velmi jednoduché a obvykle se týkají záležitostí lokální soustavy. Před příchodem Planetárního Prince je náboženství výhradně evolučním procesem. Potom se náboženství vyvíjí postupným zjevováním a rovněž evolučním rozvojem. Každému soudnímu období, každé epoše existence smrtelníků, se dostane rozšířené podání duchovní pravdy a náboženské etiky. Evoluce schopnosti vnímání náboženství u obyvatel světa ve velké míře určuje rychlost jejich duchovního rozvoje a rozsah náboženského zjevování.

52:2.4 (591.4) Toto soudní období je svědkem duchovního rozbřesku a jednotlivé rasy a jejich rozmanité kmeny mají tendenci si vytvářet svoje vlastní formy náboženství a filozofického myšlení. V této epoše ve všech těchto rasových náboženstvích působí rovnoměrně dva vlivy: zpočátku je to strach primitivních lidí a později zjevení Planetárního Prince. V určitém smyslu se zdá, že lidé na Urantii ještě nedokončili toto období planetární evoluce. S pokračujícím studiem této knihy budete nepochybně stále více poznávat, jak moc se váš svět odchyluje od obvyklého průběhu evolučního progresu a rozvoje.

52:2.5 (591.5) Ale Planetární Princ není „ Princem Míru.“ Rasové boje a kmenové války pokračují i v tomto soudním období, ale se snižující se četností a krutostí. Nastává velká éra rozšiřování ras, která vrcholí obdobím silného nacionalismu. Barva je základem kmenových a národních uskupeních a jednotlivé rasy často vyvíjejí vlastní jazyk. Každá rostoucí skupina smrtelníků usiluje o izolovanost. Takovému oddělování napomáhá existence mnoha různých jazyků. Předtím, než dojde ke sjednocení několika ras, dochází k nelítostným bojům, mající za následek vyhlazení celých národů; takovému zániku jsou především vystaveni oranžoví a zelení lidé.

52:2.6 (591.6) Na průměrném světě v pozdějším období princova vládnutí národnostní život začíná nahrazovat kmenový systém, anebo přesněji řečeno, začíná překrývat existující kmenová seskupení. Ale největším sociálním úspěchem princovy epochy je vznik rodinného života. Doposud byly lidské vztahy především kmenové; nyní se objevuje rodina.

52:2.7 (591.7) V tomto soudním období se dosáhne rovnosti pohlaví. Na některých planetách muži vládnou ženám; na jiných je tomu obráceně. V průběhu této epochy normální světy ustanoví plnou rovno-právnost pohlaví, což je předpokladem pro dokonalejší uskutečňování ideálů rodinného života. Toto je počátek zlaté éry rodiny. Idea kmenového systému postupně ustupuje dvojnému konceptu života v národě a života v rodině.

52:2.8 (592.1) Během této epochy vzniká zemědělství. Rozvoj ideje rodiny se neslučuje s toulavým a nestálým životem lovce. Postupně se zakořeňují zvyky stálých osídleních a obdělávání půdy. Velmi rychle se rozvíjí domestikace zvířat a domácí umění. Dosažení vrcholu biologické evoluce je charakterizováno vysokou úrovní civilizace, ale technický rozvoj se ještě téměř nevyskytuje; technická vynalézavost je příznačná pro následující epochu.

52:2.9 (592.2) Ke konci této éry jsou rasy pročištěny a dosahují vysoké fyzické dokonalosti a intelektuální síly. Počátečnímu rozvoji normálního světa do značné míry pomáhá plán, podporující rozšíření vyšších typů smrtelníků a přiměřené zredukování nižších typů. Právě tato neschopnost vašich dávných národů takto oddělit jednotlivé typy je příčinou toho, že mezi současnými rasami Urantie existuje tak velké množství narušených a degenerovaných jedinců.

52:2.10 (592.3) Jedním z velkých úspěchů princovy éry je toto omezení rozmnožování mentálně nemocných a společensky nezpůsobilých jedinců. Dávno před příchodem druhých Synů, Adamů, většina světů se vážně věnuje problémům rasového očištění, což je něco, o co se národy na Urantii ještě doposud odpovědně nepokusily.

52:2.11 (592.4) Tento problém rasového vylepšení není tak velkým problémem, když se řeší na počátku lidské evoluce. Předcházející doba kmenových bojů a krutých bitev o přežití rasy vyplenila většinu abnormálních a narušených druhů. Slabomyslný člověk nemá velkou šanci na přežití v sociálním systému primitivních a válčících kmenů. Je to právě falešný sentiment vaší částečně zdokonalené civilizace, který podporuje, chrání a zachovává beznadějně defektní rody v evolučních lidských rasách.

52:2.12 (592.5) Projev neúčinného porozumění pro degenerované lidské bytosti, nenapravitelné abnormální a narušené smrtelníky, není ani dobrota, ani nesobecké cítění. Právě na nejnormálnějších evolučních světech existují dostatečné rozdíly mezi jedinci a početnými sociálními skupinami, aby smrtelníci mohli v plné míře projevovat všechny ušlechtilé rysy nesobeckého porozumění a nezištnou pomoc, aniž zachovávají společensky nepřizpůsobivé a morálně degenerované rody evolučního lidstva. Existují neomezené možnosti jak projevovat toleranci a lásku k bližnímu k těm nešťastným a potřebným jedincům, kteří, ne nenávratně, ztratili svůj morální odkaz a ne navždy zničili své duchovní dědictví.

3. Člověk v epoše po příchodu Adama

52:3.1 (592.6) Když původní hybná síla evolučního života vyčerpá biologické možnosti a člověk dosáhne vrcholu tělesného vývoje, přichází druhý řád synovstva a začíná druhé soudní období zdokonalování a péče. To se vztahuje na všechny evoluční planety. Když se dosáhne nejvyšší možné úrovně evolučního života, když prvobytný člověk vystoupá, na jemu nejvýše dostupný, stupeň biologické stupnice, na planetě se vždy objeví Materiální Syn a Materiální Dcera, které tam vyslal Vládce Soustavy.

52:3.2 (593.1) Stále více jsou lidem v post-adamické době poskytováni Ladiči Myšlení a neustále se zvyšující počet těchto smrtelníků nabývá schopnost pro následné spojení s Ladiči. I když Adamové působí jako sestupní Synové, nemají Ladiče, ale jejich planetární potomci—přímí i smíšení—se stanou v pravý čas plnoprávnými kandidáty na přijetí Tajemných Monitorů. V době ukončení post-adamické éry má planeta plnou kvótu nebeských pečovatelů; pouze Ladiči, spojující se se smrtelníky, nejsou poskytnuti univerzálně.

52:3.3 (593.2) Hlavním účelem adamického režimu je pomoci vyvíjejícímu se člověku dokončit přechod od období civilizace lovce a pastevce k zemědělci a zahradníkovi a později k civilizaci měst a průmyslu. Deset tisíc let tohoto soudního období biologických vylepšovatelů je dostačující, aby se uskutečnila úžasná proměna. Dvacet pět tisíc let takové správy sjednocené moudrosti Planetárního Prince a Materiálních Synů obvykle připraví sféru natolik, že je zralá na příchod Autoritativního Syna.

52:3.4 (593.3) Tato epocha je obyčejně svědkem úplného odstranění nezpůsobilých jedinců a ještě dalšího očišťování rasových druhů; na normálních světech jsou téměř úplně odstraněny zvířecí sklony z plodících rodů sféry.

52:3.5 (593.4) Potomci Adama se nikdy pohlavně nespojují s druhořadými rody evolučních ras. Božský plán rovněž nepředpokládá, že Planetární Adam nebo Eva se osobně spojí s evolučními lidmi. Projekt rasového vylepšení je úkolem jejich potomků. Ale potomstvo Materiálního Syna a Materiální Dcery se připravuje mnoho generací, než začne poskytování pomoci ve formě míšení ras.

52:3.6 (593.5) Výsledkem darování adamické životní plazmy smrtelným rasám je okamžité zvýšení intelektuálních schopností a zrychlení duchovního rozvoje. Obvykle se také objeví některá fyzická zdokonalení. Na průměrném světě je postadamické soudní období érou důležitých vynálezů, ovládání energie a technického rozvoje. V této epoše se objeví různorodá výroba a ovládání přírodních sil; je to zlatá éra výzkumu a úplného podrobení planety. Velká část materiálního pokroku světa nastává po začátku rozvoje fyzických věd, což je přesně taková epocha, kterou nyní prožívá Urantia. Váš svět je více než jedno soudní období pozadu za obvyklým planetárním programem.

52:3.7 (593.6) Na konci adamického soudního období na normální planetě jsou rasy prakticky smíšeny, takže se může skutečně prohlásit, že „z jedné krve udělal Bůh všechny lidi“ a že jeho Syn „udělal všechny národy jedné barvy“. Barva takové smíšené rasy má blízko k fialové s olivovým odstínem—„bílá“ barva planetárních ras.

52:3.8 (593.7) Prvobytný člověk je z velké části masožravec; Materiální Synové a Materiální Dcery maso nejí, ale jejich potomstvo v průběhu několika generací začne tíhnou k všežravosti, i když někdy jednotlivé skupiny jejich potomků zůstávají vegetariáni. Tento dvojí původ postadamických ras vysvětluje, proč takové smíšené lidské rasy projevují anatomické znaky, náležící jak k býložravým, tak i masožravým skupinám živočichů.

52:3.9 (593.8) Za deset tisíc let rasového míšení jsou výsledkem rasy s rozdílnými variacemi anatomických rysů, přičemž některé typy projevují ve větší míře znaky předků-vegetariánů a jiné mají fyzické charakteristické rysy svých masožravých evolučních předchůdců. Většina těchto planetárních ras se brzy stává všežravci, živící se širokým výběrem potravy jak ze živočišné, tak i z rostlinné říše.

52:3.10 (594.1) Postadamická epocha je obdobím internacionalismu. S téměř dokončeným úkolem rasového smíšení slábne nacionalismus a začíná se uskutečňovat bratrstvo lidí. Parlamentní vláda nahrazuje monarchickou nebo dědičnou formu vládnutí. Vzdělávací systém se stává celosvětovým a postupně jazyky jednotlivých ras ustupují řeči fialové rasy. Všeobecný mír a spolupráce se málokdy dosáhnou předtím, než jsou rasy dostatečně smíšeny a dokud se nemluví jedním jazykem.

52:3.11 (594.2) V průběhu posledních století postadamické epochy se objevuje nový zájem o umění, hudbu a literaturu a toto celosvětové procitnutí je signálem pro příchod Autoritativního Syna. Vrcholným pokrokem této éry je všeobecný zájem o intelektuální reality, opravdovou filozofii. Náboženství se postupně stává méně nacionalistickým a více a více se stává planetární záležitostí. Tato období jsou charakterizována novými zjeveními pravdy a Nejsvrchovanější souhvězdích začínají řídit činnosti lidí. Zjevení pravdy obsáhne až úrovně správy souhvězdích.

52:3.12 (594.3) Příznačným jevem této éry je nesmírný etický pokrok; bratrstvo lidí je cílem celé společnosti. Celosvětový mír—skončení rasových konfliktů a nesnášenlivosti mezi národy—je ukazatelem planetární zralosti a připravenosti pro příchod třetího řádu synovstva, Autoritativního Syna.

4. Člověk v epoše po oříchodu Autoritativního Syna

52:4.1 (594.4) Na normálních a loajálních planetách tato éra začíná tehdy, kdy jsou smrtelné rasy smíšeny a biologicky vyvinuty. Neexistují žádné problémy, spojené s rasou, nebo barvou pleti; všechny národy a rasy jsou doslovně jedné krve. Vzkvétá bratrství lidí a národy se učí žít na zemi v míru a pokoji. Takový svět stojí těsně před obrovským a vrcholným intelektuálním rozvojem.

52:4.2 (594.5) Když je evoluční svět takto zralý pro epochu Autoritativního Syna, přijde jeden člen vysokého řádu Synů Avonalů na arbitrážní misi. Planetární Princ a Materiální Synové mají svůj původ v lokálním vesmíru, ale Autoritativní Syn pochází z Ráje.

52:4.3 (594.6) Když Rajští Avonalové navštěvují smrtelné sféry za účelem soudních záležitostí, spojených s ukončením soudního období, nikdy se neinkarnují. Ale, když přicházejí na arbitrážní mise, přinejmenším na tu první, vždy se inkarnují, ačkoliv se nikdy na planetě nenarodí a ani nezemřou planetární smrtí. Oni mohou žít po dobu mnoha generací v případech, kdy zůstávají v pozici vládců na určitých planetách. Po zakončení svých misí ukončí své planetární životy a vrátí se k svému původnímu statusu božího Syna.

52:4.4 (594.7) Každé nové soudní období rozšiřuje horizonty zjeveného náboženství a Autoritativní Synové rozšiřují zjevení pravdy, zobrazujíc záležitosti lokálního vesmíru a všeho, co s ním souvisí.

52:4.5 (594.8) Brzy po prvním příchodu Autoritativního Syna dosáhnou rasy ekonomickou svobodu. Každodenní práce, nutná pro zachování nezávislosti jedince, bude nahrazena dvěma a půl hodinami vašeho času. Poskytnutí tolik volného času takovým etickým a inteligentním smrtelníkům neznamená žádné riziko. Takoví vyspělí lidé dobře vědí jak využít volný čas pro vlastní zdokonalování a planetární rozvoj. Tato epocha je svědkem dalšího zušlechťování ras omezením rozmnožování mezi málo přizpůsobivými a duševně narušenými jedinci.

52:4.6 (595.1) Pokračuje zdokonalování politických vlád a sociálních správ ras a ke konci této epochy se ve velké míře zakládají samosprávy. Samosprávou my myslíme nejvyšší typ parlamentní vlády. Takové světy prosazují a ctí pouze takové vůdce a vládce, kteří jsou nejvíce způsobilí nést sociální a politickou odpovědnost.

52:4.7 (595.2) V průběhu této epochy většina planetárních smrtelníků má zavedený Ladič Myšlení. Ale přesto poskytování božích Monitorů není stále všeobecnou záležitostí. Ladiči, spojení s osudem, nejsou ještě poskytováni všem planetárním smrtelníkům; stále je nutné, aby se tvorové vlastní vůle sami rozhodli pro spojení s Tajemnými Monitory.

52:4.8 (595.3) V závěru tohoto soudního období se začíná společnost navracet k jednodušším formám žití. Komplikovaný charakter rozvíjející se civilizace končí svůj průběh a smrtelníci se učí žít přirozeněji a účinněji. A tento trend se zvyšuje s každou následnou epochou. Toto je éra rozkvětu umění, hudby a vyšší vzdělanosti. Fyzické vědy již dosáhly svého vrcholu rozvoje. Konec této epochy na ideálním světě je svědkem velkého a úplného náboženského probuzení, celosvětového duchovního osvícení. A takové rozsáhlé probuzení duchovních podstat ras je signálem pro příchod poskytnutého Syna a pro zahájení páté planetární epochy smrtelníků.

52:4.9 (595.4) Na mnohých světech se stává, že planeta není dostatečně připravena pro poskytnutého Syna po jedné arbitrážní misi; v takovém případě bude následovat druhý, nebo i několik dalších Autoritativních Synů, z nichž každý, od jednoho soudního období k druhému, povznese rasy na vyšší stupeň rozvoje, až je planeta připravena na příchod poskytnutého Syna. Na druhé a následných misích, Autoritativní Synové se mohou nebo nemusí inkarnovat. Ale, bez ohledu na to, kolik Autoritativních Synů může přijít na planetu, a mohou se také objevit po poskytnutém Synovi, příchod každého z nich znamená konec jednoho soudního období a začátek dalšího.

52:4.10 (595.5) Tato soudní období Autoritativních Synů trvají obvykle od dvaceti pěti tisíc do padesáti tisíc let času Urantie. Někdy je taková epocha mnohem kratší a ve výjimečných případech může trvat i déle. Ale, až se naplnění čas, jeden z těchto stejných Autoritativních Synů se narodí jako Rajský poskytnutý Syn.

5. Člověk v epoše po příchodu poskytnutého Syna

52:5.1 (595.6) Když se na obydlené planetě dosáhne určité úrovně intelektuálního a duchovního rozvoje, vždy tam přichází Rajský poskytnutý Syn. Na normálních světech se neobjeví v tělesné formě do té doby, dokud rasy nedosáhnou nejvyšších úrovní intelektuálního a etického rozvoje. Ale na Urantii se poskytnutý Syn, který je také vašim Synem Tvořitelem, objevil na konci adamického období, což není obvyklé pořadí událostí na světech prostoru.

52:5.2 (595.7) Až je svět zralý pro oduševnění, přichází poskytnutý Syn. Tito Synové jsou vždy z Autoritativního řádu, čili z Avonalů, s výjimkou jediného případu v každém lokálním vesmíru, kdy sám Syn Tvořitel se připravuje k závěrečnému poskytnutí sebe sama na některém evolučním světě, jak se tomu stalo na vašem světě Urantii, když se tam objevil Michael Nebadonský, aby poskytl sám sebe vašim smrtelným rasám. Pouze jeden svět z téměř deseti milionů dostane takový dar; všechny ostatní světy jsou duchovně povzneseny poskytnutím Rajského Syna z řádu Avonalů.

52:5.3 (596.1) Poskytnutý Syn přichází na svět, vyznačující se vysokou vzdělaností a setkává se s duchovně vyspělou rasou, připravenou přijmout pokročilé učení a ocenit misi poskytnutí. Tato éra je charakterizována celosvětovým usilováním o mravní kulturu a duchovní pravdu. Cílem smrtelníků tohoto soudního období je pochopení kosmické reality a spojení s duchovní realitou. Zjevení pravdy se rozšiřuje a obsahuje supervesmír. Vznikají nové vzdělávací a vládní systémy, nahrazujíc zaostalé režimy předchozích epoch. Radost ze života dostává nové barvy a povznesené životní činnosti mají nebeskou povahu a vlastnosti.

52:5.4 (596.2) Poskytnutý Syn žije a umírá pro duchovní povznesení smrtelných ras světa. On nastoluje „novou a živou cestu“; jeho život je ztělesněním Rajské pravdy ve smrtelném těle, té samé pravdy—a také Ducha Pravdy—jejímž poznáním lidé získají svobodu.

52:5.5 (596.3) Na Urantii se ustanovení této „nové a živé cesty“ týkalo nejen faktu, ale i pravdy. Izolace Urantie v době Luciferovy vzpoury zastavila proces, s pomocí kterého smrtelníci mohou přecházet po smrti ihned na obytné světy. Před příchodem Krista Michaela na Urantii všechny duše spaly až do pravidelného, nebo mimořádného tisíciletého vzkříšení. Dokonce Mojžíšovi nebylo dovoleno odejít na druhou stranu až přišlo mimořádné vzkříšení, kterému chtěl zabránit odpadlý Planetární Princ Kaligastia. Ale od doby Pentekosté mohou smrtelníci Urantie opět přecházet okamžitě na morontiální sféry.

52:5.6 (596.4) Po vzkříšení poskytnutého Syna na třetí den od ukončení svého života v lidském těle, on vystoupá a postaví se po pravé ruce Vesmírného Otce, dostane se mu ujištění, že jeho mise poskytování je schválena a vrátí se k Synu Tvořiteli v hlavním řídícím centru lokálního vesmíru. Potom poskytnutý Avonal a Tvořitel Michael sešlou jejich společného ducha, Ducha Pravdy, na svět poskytnutí. Toto je ta chvíle, kdy „duch vítězoslavného Syna je rozlit na celé lidstvo“. Vesmírný Mateřský Duch se také podílí na tomto darování Ducha Pravdy a současně s tím vydává nařízení o poskytování Ladičů Myšlení. Od této doby, všem normálně myslícím tvorům vlastní vůle daného světa, jakmile dosáhnou věku morální odpovědnosti—duchovní volby, budou poskytováni Ladiči Myšlení.

52:5.7 (596.5) Jestli se takový poskytnutý Avonal vrátí na svět po své misi poskytování, tak se neinkarnuje, ale přichází „ve slávě se zástupy serafů.“

52:5.8 (596.6) Epocha po příchodu poskytnutého Syna může trvat od deseti tisíc do sta tisíc let. Žádné tyto soudní epochy nemají povinně vymezený čas. Toto období je charakterizováno obrovským etickým a duchovním pokrokem. Pod duchovním vlivem těchto epoch lidský charakter prodělává ohromné proměny a zažívá fenomenální rozvoj. Nyní je možné uvést zlaté pravidlo do praktické činnosti. Učení Ježíše je použitelné na smrtelném světě, který prošel přípravnou výchovou předposkytnutých Synů, jejichž mise přinesly zušlechtění charakteru a povznesení kultury.

52:5.9 (596.7) Během této éry jsou problémy s nemocemi a zločinností prakticky vyřešeny. Degenerace ras je již převážně eliminována selektivním rozmnožováním. Choroby jsou prakticky potlačeny prostřednictvím vysokých imunitních vlastností adamických rodů a inteligentním a celosvětovým využíváním objevů fyzických věd předchozích epoch. Průměrná délka života v tomto období vystoupá hodně nad tři sta let urantijského času.

52:5.10 (597.1) V průběhu této epochy se postupně zmenšuje vládní kontrola. Začíná fungovat opravdová samospráva jedince; omezujících zákonů je zapotřebí stále méně a méně. Vojenská obrana států přestává být nutná; nastává éra skutečné mezinárodní harmonie. Stále existuje mnoho národů, které jsou většinou stanoveny geografickou polohou, ale pouze jedna rasa, jeden jazyk a jedno náboženství. Smrtelný svět se blíží k dokonalosti. Tato epocha je opravdu obdobím ušlechtilosti a radosti!

6. Urantia v epoše po příchodu poskytnutého Syna

52:6.1 (597.2) Poskytnutý Syn je Princem Míru. Přichází s posláním zajistit „mír na zemi a dobrou vůli mezi lidmi“. Na normálních světech je toto období časem celosvětového míru; lidé se již neučí válčit. Ale při příchodu vašeho poskytnutého Syna, Krista Michaela, nebyly takové příznivé podmínky. Rozvoj Urantie nepokračuje obvyklým způsobem. Váš svět nejde ve stejných krocích s ostatními planetami. Váš Učitel, když byl na zemi, varoval své apoštoly, že jeho příchod na Urantii nepřinese obvyklý celosvětový mír. On jim jasně řekl, že budou „války a válečná rétorika“ a že jeden národ povstane proti druhému. V jiném případě řekl: „Nemyslete si, že jsem přišel přinést mír na zemi“.

52:6.2 (597.3) Také na normálních evolučních světech není snadné uskutečnit celosvětové bratrství lidí. Na zmatené a neurovnané planetě, jako je Urantia, je pro takový čin zapotřebí mnohem déle času a vyžaduje to mnohem větší úsilí. Bez cizí pomoci sotva může sociální evoluce dosáhnout takových blahodárných výsledků na planetě, nacházející se v duchovní karanténě. Náboženské zjevení je nezbytné pro uskutečnění bratrství na Urantii. Přestože Ježíš ukázal cestu k okamžitému dosažení duchovního bratrství, uskutečnění sociálního bratrství na vašem světě značně závisí na provedení následujících osobních proměn a planetárních úprav:

52:6.3 (597.4) 1. Sociální jednota. Šíření mezinárodních a mezirasových sociálních kontaktů a společenských vztahů prostřednictvím cestování, obchodu a sportovních aktivit. Rozvoj společného jazyka a nárůst počtu polyglotů. Výměna studentů, učitelů, podnikatelů a náboženských filozofů mezi jednotlivými rasami a národy.

52:6.4 (597.5) 2. Intelektuální vzájemné obohacování. Bratrstvo není možné na světě, jehož obyvatelé jsou natolik primitivní, že nepoznají pošetilost nespoutané sobeckosti. Musí probíhat výměna literatury mezi národy a rasami. Každá rasa se musí seznámit s myšlením všech ostatních ras; každý národ musí znát cítění všech ostatních národů. Neznalost plodí nedůvěru a nedůvěra není slučitelná s podstatou porozumění a lásky.

52:6.5 (597.6) 3. Etické probuzení. Pouze etické uvědomění může odmaskovat nemorálnost lidské netolerance a hříšnost bratrovražedných sporů. Pouze morální uvědomění může odsoudit špatnost národnostní nevraživosti a rasové nedůvěřivosti. Pouze morální bytosti budou neustále usilovat o ten duchovní vhled, bez kterého není možné žít v souladu se zlatým pravidlem.

52:6.6 (598.1) 4. Politická moudrost. Emoční zralost je nezbytná pro sebeovládání. Pouze emoční vyspělost zaručí, že barbarské rozhodování o válce bude nahrazeno civilizovanými metodami mezinárodního práva. Moudří státníci pracují pro blaho celého lidstva i tehdy, když hájí zájmy svých národnostních, nebo rasových skupin. Sobecká politická chytrost se nakonec ukáže jako sebevražedná—ničí všechny trvalé vlastnosti, které zajišťují kolektivní přežití na planetě.

52:6.7 (598.2) 5. Duchovní vhled. Ostatně, bratrství lidí je založeno na uznání otcovství Boha. Nejrychlejší cesta k uskutečnění bratrství lidí na Urantii vede přes duchovní proměnu současného lidstva. Jediným způsobem jak urychlit přirozený chod sociální evoluce je použití duchovní vlivu se shora, čímž se rozšíří morální vhled a současně se zvýší schopnost duše každého smrtelníka rozumět a milovat všechny ostatní smrtelníky. Vzájemné porozumění a bratrská láska jsou transcendentními a mocnými faktory v uskutečňování celosvětového bratrství člověka.

52:6.8 (598.3) Kdybyste se mohli přenést z vašeho zaostalého a zmateného světa na některou normální planetu, která nyní prochází údobím po příchodu poskytnutého Syna, mysleli byste si, že jste se ocitli v nebi, jak ho znáte z vašich tradic. Ztěží byste uvěřili, že vidíte normální evoluční činnosti sféry, obydlené smrtelnými lidmi. Tyto světy jsou napojeny na duchovní okruhy své oblasti a využívají všechny výhody vesmírného vysílání a reflexivních služeb supervesmíru.

7. Člověk v epoše po příchodu Syna-Učitele

52:7.1 (598.4) Následující řád Synů, přicházejících na normální evoluční svět, jsou Synové Trojice-Učitelé, boží Synové Rajské Trojice. A opět tady vidíme, že Urantia nejde ve stejných krocích, jako její sesterské sféry, protože váš Ježíš slíbil, že se vrátí. On určitě tento slib splní, ale nikdo neví, zdali jeho návrat na Urantii bude před či po příchodu Autoritativních Synů, nebo Synů-Učitelů.

52:7.2 (598.5) Synové-Učitelé přicházejí na oduševňující se světy ve skupinách. Planetárnímu Synu—Učiteli pomáhá sedmdesát primárních Synů, dvanáct sekundárních Synů a tři členové nejvyššího a nejzkušenějšího řádu Daynalů. Tento sbor zůstane na světě tak dlouho, dokud neuskuteční přechod z evoluční éry do éry světla a života. Toto období trvá nejméně tisíc let planetárního času a často mnohem déle. Tato mise je určena na podporu předcházejících snah všech božských osobností, pečujících o obydlenou planetu.

52:7.3 (598.6) Zjevení pravdy nyní obsahuje střední vesmír a Ráj. Rasy se stávají vysoce duchovními. Vyvinulo se nádherné lidstvo a blíží se významná doba. Vzdělávací, ekonomické a správní systémy planety prodělávají radikální změny. Vytvářejí se nové hodnoty a vztahy. Na zemi se objevuje království nebeské a dokonalost Boha se šíří po celém světě.

52:7.4 (598.7) V tomto soudním období je mnoho smrtelníků přeneseno zaživa. S mírou rozvoje éry Synů Trojice-Učitelů se duchovní věrnost smrtelníků času stává více a více univerzální. Přirozená smrt se stává stále více ojedinělým jevem, protože Ladiči Myšlení se spojují častěji se svými svěřenci v průběhu života v těle. Nakonec je planeta zařazena k primárnímu modifikovanému řádu vzestupných smrtelníků.

52:7.5 (599.1) Život v průběhu této éry je příjemný a prospěšný. Degenerace a antisociální produkty dlouhého evolučního boje jsou zcela odstraněny. Délka života se blíží k pěti stům letům urantijského času a tempo růstu obyvatelstva se uváženě kontroluje. Vytvořil se naprosto nový typ společnosti. Stále existují mezi smrtelníky značné rozdíly, ale stav společnosti se skoro blíží k ideálům sociálního bratrství a duchovní jednoty. Parlamentní forma vlády se vytrácí a svět se začíná řídit pravidlem individuální sebekontroly. Funkce vlády je hlavně zaměřena na společné činnosti sociální správy a na koordinaci ekonomiky. Rychle se blíží zlatý věk; v dohledu je dočasný cíl dlouhého a usilovného planetárního evolučního boje. Dlouho očekávaná odměna brzy přijde; začne se projevovat moudrost Boha.

52:7.6 (599.2) Fyzické řízení světa během této epochy vyžaduje jednu hodinu denně pro každého dospělého jedince; tato hodina se rovná hodině urantijského času. Planeta je v úzkém styku s vesmírnými záležitostmi a její lidé sledují nejnovější vysílání se stejně horlivým zájmem, který vy nyní projevujete o poslední vydání vašeho denního tisku. Tyto rasy se zabývají tisíci zajímavými věcmi, které jsou na vašem světě neznámé.

52:7.7 (599.3) Stále více narůstá opravdová oddanost planety Nejvyšší Bytosti. S každou generací stále více a více lidí žije v duchu spravedlnosti a soucitu. Radostná služba Božích Synů si pomalu, ale jistě, získává svět. Fyzické těžkosti a materiální problémy jsou z velké části vyřešeny; planeta dozrává k pokročilejšímu životu a ustálenější existenci.

52:7.8 (599.4) V průběhu svého soudního období Synové-Učitelé pokračují v pravidelných návštěvách těchto mírových světů. Oni neopustí planetu, dokud nevidí, že evoluční plán, týkající se dané planety, neprobíhá hladce. Autoritativního Syna, pověřeného posouzením planety, obvykle doprovázejí na jejich následných misích Synové-Učitelé, zatímco jiný takový Syn slouží v jejich nepřítomnosti a tato soudní činnost pokračuje od éry k éře po celou dobu časoprostorové existence smrtelníků.

52:7.9 (599.5) Každá opakovaná mise Synů Trojice-Učitelů následně pozvedne takový nebeský svět na vyšší stupeň moudrosti, duchovnosti a kosmického osvícení. Ale ušlechtilí obyvatelé takové sféry jsou stále ještě konečnými a smrtelnými tvory. Nic není dokonalé; nicméně, v činnostech nedokonalého světa a v životě jeho lidských obyvatel se rozvíjejí vlastnosti, blížící se dokonalosti.

52:7.10 (599.6) Synové Trojice-Učitelé se mohou na stejný svět vracet mnohokrát. Ale, dříve či později, v souvislosti se završením jedné z jejich misí, je Planetární Princ povýšen do pozice Planetárního Vládce a přijde Vládce Soustavy, aby oznámil vstup takové světa do éry světla a života.

52:7.11 (599.7) Právě o zakončení poslední mise Synů-Učitelů (aspoň, na normálním světě by byla taková posloupnost) Jan napsal: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi a nový Jeruzalém, přicházející dolů od Boha, upravené jako princezny, ustrojené pro prince.“

52:7.12 (600.1) To je stejný zvelebený svět na pokročilém stupni planetárního rozvoje, který viděl dávný prorok, když napsal: „ Protože nové nebe a nová země, kterou já stvořím, setrvá přede mnou, vy a vaše děti budete žít věčným životem; a nastane to, že každý první den v měsíci a každou sobotu všichni lidé budou přicházet, aby se mně poklonili“, říká Hospodin.

52:7.13 (600.2) Jsou to právě smrtelníci takové éry, kteří jsou popsáni jako „vybraná generace, královské kněžstvo, svatý národ, ušlechtilí lidé; a budete velebit Toho, který vás vyvedl ze tmy do tohoto nádherného světla“.

52:7.14 (600.3) Bez ohledu na to, jak mimořádná může být přirozená historie jednotlivých planet, nezáleží na tom, jestli je sféra naprosto loajální, nakažená zlem, nebo postižena hříchem,—bez ohledu na to, jací byli předkové—dříve či později laskavost Boha a služba andělů oznámí den příchodu Synů Trojice-Učitelů; a jejich odchod, po skončení jejich závěrečné mise, bude začátkem této nádherné éry světla a života.

52:7.15 (600.4) Všechny světy Satanie mohou sdílet naději toho, který napsal: „Nicméně, my, na základě Jeho slibu, očekáváme nové nebe a novou zemi, kde vládne spravedlnost. Proto, drazí, jelikož očekáváte takové věci, usilujte o to, aby On vás našel v míru, neposkvrněné a bezúhonné“.

52:7.16 (600.5) Odchod sboru Synů-Učitelů na konci jejich první nebo některé z následných vlád znamená začátek éry světla a života—zahájení přechodu z času k prahu věčnosti. Planetární uskutečnění této éry světla a života značně překonává i ta nejsmělejší očekávání smrtelníků Urantie, jejichž představy o budoucím životě jsou však ovlivněny náboženskými pověrami, popisující nebe jako další nejbližší osud a konečné místo pobytu přeživších smrtelníků.

52:7.17 (600.6) [Připraveno Mocným Poslem, dočasně přiděleným ke sboru Gabriela.]