Kapitola 175 Poslední kázání v chrámu

   
   Red Jesus Text: On | Vypnuto    Paragraph Numbers: On | Vypnuto
Verze pro tiskVerze pro tisk

Kniha Urantia

Kapitola 175

Poslední kázání v chrámu

KRÁTCE po druhé hodině tohoto úterního odpoledne Ježíš, doprovázen jedenácti apoštoly,  přišel do chrámu a začal svoje poslední kázání na nádvořích této posvátné stavby. Tato řeč byla míněna jako jeho poslední výzva židovskému národu a závěrečná obžaloba jeho horlivých nepřátel a budoucích vrahů─zákoníků, farizejů, saduceů a nejvyšších vládců Izraele. V průběhu celého dopoledne různé skupiny lidí měli možnost pokládat Ježíšovi své otázky; toto odpoledne nikdo nepoložil jedinou otázku.

Když Učitel začal mluvit, v chrámové dvoraně bylo ticho a klid. Směnárníci peněz a kupci se neodvážili vrátit se zpět do chrámu poté, když je Ježíš a dav vyhnal předchozího dne ven. Než Ježíš začal svoji řeč, láskyplně se podíval na své posluchače, kteří měli za malou chvíli uslyšet jeho veřejnou řeč na rozloučenou, ve které se soucit s lidstvem spojil s jeho posledním veřejným odsouzením falešných učitelů a bigotních vládců Izraele.

1. Kázání

„Pobývám s vámi již dlouhou dobu, chodíc nahoru a dolů po této zemi hlásajíc lásku Otce k dětem lidským a mnozí uviděli světlo a skrze víru vstoupili do království nebeského. Ve spojení s tímto učením a kázáním vykonal Otec mnoho podivuhodných činů a dokonce vzkřísil mrtvého. Mnoho nemocných a postižených bylo vyléčeno, protože uvěřili; ale všechno toto hlásání pravdy a vyléčení nemocí neotevřelo oči těm, kteří odmítli uvidět světlo, těm, kteří jsou rozhodnuti zavrhnout toto evangelium království.

Já a moji apoštolové jsme dělali všechno možné pro to, abychom co nejlépe vykonávali vůli mého Otce a současně žili v míru s našimi bratry, žili v souladu s rozumnými požadavky zákonů Mojžíše a tradic Izraele. Neustále jsme usilovali o mír, ale izraelští vůdcové ho nechtějí. Odmítnutím pravdy Boží a světla nebeského, dávají se na stranu lži a tmy. Nemůže být mír mezi světlem a tmou, mezi životem a smrtí, mezi pravdou a lží.

Mnoho z vás se odvážilo uvěřit mému učení a již získalo radost a svobodu, které přináší vědomí synovstva s Bohem. A vy mně dosvědčíte, že jsem nabídl toto stejné synovství s Bohem celému židovskému národu, dokonce i těm lidem, kteří nyní usilují o mou smrt. Můj Otec by i nyní přijal tyto slepé učitele a tyto pokrytecké vůdce, kdyby se jen k němu obrátili a přijali jeho milosrdenství. Dokonce i teď není ještě pozdě pro tento národ přijmout slovo nebeské a uvítat Syna Člověka.

Můj Otec již dlouho projevuje milosrdenství k tomuto národu. Od generace ke generaci posílá své proroky učit a varovat tento lid, ale generace za generací zabíjí tyto učitele poslané nebem. A teď vaši svéhlaví veleknězi a zatvrzelí vůdcové se opět chystají udělat stejnou věc. Jak Herodes zabil Jana, tak vy se nyní rovněž připravujete zabít Syna Člověka.

Dokud je naděje, že se židé vrátí k mému Otci a budou usilovat o spasení, Bůh Abrahama, Izáka a Jákoba bude mít svou milosrdnou náruč pro vás otevřenou; ale jestli jste již naplnili váš pohár zatvrzelosti a jestli jste již s konečnou platností zavrhli milosrdenství mého Otce, tak tento národ bude ponechán sám sobě a rychle dojde ke svému neslavnému konci. Tento lid byl povolán stát se světlem světa, obrazem duchovní slávy Boha-znajícího národa, ale vy jste se natolik vzdálili od naplnění svých božských privilegií, že vaši vůdcové se právě chystají spáchat největší pošetilost všech dob v tom, že jsou na pokraji konečného odmítnutí Božího daru pro všechny lidi a všechny doby─zjevení lásky nebeského Otce všem svým pozemským tvorům.

A když jednou odmítnete toto zjevení Boha člověku, království nebeské bude dáno jiným národům, těm, které ho přijmou s radostí a potěšením. Ve jménu Otce, který mne poslal, já vás vážně varuji, že brzy ztratíte svoje postavení ve světě jako nositelé praporu věčné pravdy a strážci božského zákona. Já vám teď nabízím poslední možnost přijít a kát se, dát najevo váš úmysl hledat Boha celým srdcem a upřímnou vírou a vstoupit, jako malé děti, do bezpečného a spasitelného království nebeského.

Můj Otec již dlouho pracuje pro vaše spasení a já jsem přišel na zem pro to, abych žil mezi vámi a osobně vám ukázal cestu. Mnozí z židů i samařanů a také i jinověrců uvěřili v evangelium království, ale ti, kteří by měli přijít jako první a přijmout světlo nebeské, neustále zarytě odmítají uvěřit ve zjevení Boží pravdy─Boha, zjeveného v člověku a člověka, pozvednutého k Bohu.

V tento den moji apoštolové stojí tady před vámi mlčky, ale brzy uslyšíte jejich zvonivé hlasy vyzývajíc ke spasení a spojení s nebeským královstvím jako synové živého Boha. A nyní volám vás, mé učedníky a věřící v evangelium království, stejně jako neviditelné posly, nacházející se vedle nich, ke svědectví o tom, že jsem znovu nabídl Izraeli a jeho vládcům osvobození a spasení. Ale vy všichni vidíte, jak pohrdají milosrdenstvím Otce a jak odmítají posly pravdy. Nicméně, varuji vás, že tito zákoníci a farizejové stále ještě sedí na místě Mojžíše a proto, dokud Nejsvrchovanější, kteří vládnou v království lidí, nesvrhnou s konečnou platností tento národ a nezničí místo těchto vládců, vyzývám vás spolupracovat s těmito staršími Izraele. Není po vás požadováno, abyste se s nimi podíleli na jejich plánech zabít Syna Člověka, ale ve všem, co se vztahuje k míru Izraele, se jim musíte podřídit. Ve všech těchto záležitostech udělejte všechno, co vám nařídí, a dodržujte základní zákony, ale nenapodobujte jejich zločiny. Pamatujte si, že hřích těchto vládců je tento: říkají, co je dobré, ale nedělají to. Vy dobře víte, jak tito vládcové nakládají na vaše bedra těžká břemena, nesnesitelná břemena a sami nechtějí ani prstem pohnout, aby vám pomohli nést toto těžké břímě. Oni vás utiskují obřady a zotročují tradicemi.

Kromě toho, tito sobečtí vládcové rádi konají dobré skutky tak, aby je ostatní lidé viděli. Prodlužují své modlitební řemínky a zvětšují třásně na svých oficiálních rouších. Chtějí zaujímat hlavní místa při oslavách a vyžadují přední lavice v synagogách. Líbí se jim, když slyší pochvalné pozdravy na tržištích a vyžadují, aby je všichni lidé nazývali rabíny. A současně, jak usilují u lidí o všechny tyto pocty, tak se tajně zmocní domu vdovy a profitují z bohoslužeb v posvátném chrámu. Tito pokrytci konají dlouhé afektované modlitby na veřejnosti a dávají almužny, aby přilákali pozornost svých spoluobčanů.

Ačkoliv musíte respektovat své vládce a vážit si svých učitelů, neměli byste žádného člověka nazývat Otcem v duchovním smyslu, poněvadž máte pouze jednoho Otce a to je Bůh. Také se nesmíte snažit vést silou své bratry do království. Pamatujte, že jsem vás učil, že ten, kdo chce být mezi vámi největší, stane se sluhou všech. Jestli se opovážíte povyšovat se před Bohem, tak budete určitě poníženi; ale ten, kdo se bezelstně ponižuje, bude určitě povýšen. Hledejte ve svých každodenních životech ne vlastní slávu, ale slávu Boží. Svoji vlastní vůli uváženě podřizujte vůli nebeského Otce.

Nechápejte má slova chybně. Já vůbec nejsem zaujatý proti veleknězům a vládcům, kteří nyní usilují o moji smrt; já necítím žádnou zášť k těmto zákoníkům a farizejům, kteří zavrhují má učení. Já vím, že mnozí z vás věří tajně a vím, že oznámíte otevřeně svoji oddanost království, když se naplní můj čas. Ale jak se ospravedlní vaši rabíni, když prohlašují, že mluví s Bohem a pak zavrhnou a zabijí toho, který přišel odhalit Otce světům?

Běda vám, zákoníci a farizejové, pokrytci! Vy chcete zavřít dveře království nebeského před upřímnými lidmi jenom proto, že se nenaučili tomu, co vy učíte. Vy odmítáte vstoupit do království a současně děláte všechno, co je ve vašich silách, abyste zabránili všem ostatním do něho vstoupit. Stojíte otočeni svými zády ke dveřím spasení a bojujete se všemi, kteří chtějí do nich vejít.

Běda vám, zákoníci a farizejové, protože jste pokrytci! Vy opravdu obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce a když ho získáte, nebudete spokojeni, dokud ho neuděláte dvakrát horším, než byl jako bezvěrec.

Běda vám, velekněží a vládcové, zmocňující se majetku chudých a vymáhající velké poplatky od těch, kteří chtějí sloužit Bohu tak, jak si myslí, že to nařídil Mojžíš! Jak vy, kteří odmítáte projevovat milosrdenství, můžete doufat v milosrdenství v příštích světech?

Běda vám, falešní učitelé, slepí vůdcové! Co je možno očekávat od národa, když slepý vede slepého? Oba spadnou do jámy a zahynou.

Běda vám, kteří se přetvařujete při skládání přísahy! Jste podvodníci, poněvadž učíte, že kdo přísahá při chrámu, může porušit přísahu, ale kdo přísahá při chrámovém zlatu, musí být vázán svojí přísahou. Jste všichni bláhoví a slepí. Vy ani nejste zásadoví ve své nečestnosti, protože co je větší: zlato nebo chrám, který údajně toto zlato posvěcuje? Vy také učíte, že kdo přísahá při oltáři, nic to neznamená, ale když přísahá při daru, který na oltáři leží, musí svůj slib vyplnit. A znovu jste slepí k pravdě, protože co je větší: dar nebo oltář, který posvěcuje ten dar? Jak můžete ospravedlnit takové pokrytectví a nečestnost v očích Boha nebes?

Běda vám, zákoníci a farizejové a všichni ostatní pokrytci! Dbáte na to, abyste odevzdávali desátky z máty, anýzu a kmínu, ale nedbáte na to, co je v zákoně nejdůležitější─víra, milosrdenství a soudnost! Toto byste měli činit a přitom to ostatní nezanedbávat. Vy jste opravdu slepí vůdcové a němí učitelé; cedíte komára, ale velblouda spolknete.

Běda vám, zákoníci a farizejové, pokrytci! Úzkostlivě očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř zůstává špína vyděračství, hrabivosti a podvodu. Jste duchovně slepí. Vy opravdu nechápete, že je mnohem lepší vyčistit nejdříve vnitřek číše a potom to, co se vylije přes okraj, ji očistí i zvenčí? Vy hanební hříšníci! Navenek přizpůsobujte své náboženství k liteře vašeho výkladu Mojžíšova zákona a současně vaše duše jsou prosyceny zlotřilostí a naplněny zabíjením.

Běda vám všem, kteří odmítáte pravdu a zavrhujete milosrdenství! Mnozí z vás se podobají nabíleným náhrobkům, které zvenčí vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Také vy, kteří vědomě zavrhujete radu Boží, navenek se jevíte jako spravedliví, ale uvnitř jsou vaše srdce naplněna pokrytectvím a hanebností.

Běda vám, falešní vůdcové národa! Stavíte pomníky umučeným prorokům minulosti a současně osnujete spiknutí zabít toho, o kterém oni mluvili. Zdobíte náhrobky spravedlivých a sami sobě si pochlebujete, že kdybyste žili v dobách vašich otců, neprolili byste krev proroků; a zatím, navzdory těmto samolibým slovům, se připravujete zabít toho, o kterém proroci mluvili─Syna Člověka. Takto svědčíte sami proti sobě, že jste hanební synové těch, kdo zabíjeli proroky. Tak jděte tedy a naplňte po okraj pohár svého odsouzení!

Běda vám, děti zla! Správně vás nazval Jan plemenem zmijí a já se vás ptám, jak uniknete rozsudku, který nad vámi Jan vynesl?

Ale ještě i teď vám nabízím milosrdenství a odpuštění jménem mého Otce; ještě i teď vám nabízím ruku lásky a věčného bratrství. Můj Otec k vám posílal mudrce a proroky; některé jste pronásledovali a jiné jste zabili. Potom se objevil Jan, hlásající příchod Syna Člověka a vy jste ho usmrtili poté, když mnoho lidí uvěřilo v jeho učení. A nyní se opět připravujete prolít další nevinnou krev. Vy nechápete, že přijde soudný den, kdy Soudce celé země bude požadovat od tohoto národa odpověď, proč zavrhl, pronásledoval a zabil tyto nebeské posly? Vy opravdu nerozumíte, že se budete muset zodpovídat za všechnu tuto počestnou krev─od prvního zabitého proroka až po Zachariáše, který byl zabit mezi chrámem a oltářem? A jestli budete pokračovat v konání zla, toto zúčtování padne na tuto generaci.

Ó, Jerusaleme a děti Abrahama, kamenujete proroky a zabíjíte učitele k vám poslané! Ale i nyní bych chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, ale vy to nechcete!

A teď vás opustím. Slyšeli jste mé poselství a přijali rozhodnutí. Ti, kdo uvěřili v mé evangelium, jsou již v bezpečí v království Božím. Vám, kteří jste se rozhodli odmítnout dar Boží, pravím, že od nynějška mne již neuvidíte učit v chrámu. Moje práce pro vás je dokonána. Pohleďte, nyní odcházím se svými dětmi a váš dům je vám ponechán v bezútěšném stavu!“

A potom Učitel pokynul svým přívržencům a odešli z chrámu.

2. Postavení Žida jako jedince

Ten fakt, že duchovní vůdcové a náboženští učitelé židovského národa zavrhli učení Ježíše a zosnovali spiknutí s cílem zabít ho krutým způsobem, žádným způsobem neovlivňuje status jakéhokoliv individuálního žida v jeho postavení před Bohem. A pro ty, kteří tvrdí, že jsou následovníci Krista, by to neměl být důvod k zaujatosti proti židům jako svým smrtelným bratrům. Židé, jako národ, jako sociálně-politická skupina, plně zaplatili krutou cenu za zavržení Prince Míru. Již dávno přestali být duchovními nositeli pochodně boží pravdy ostatním národům lidstva, ale toto nepředstavuje žádný oprávněný důvod, aby jednotliví potomci těchto pradávných židů měli být vystaveni pronásledování netolerantními, nečestnými a slepě fanatickými lidmi, prohlašujícími se za následovníky Ježíše Nazaretského, který on sám byl původem žid.

Mnohokrát toto bezdůvodné a nekřesťansky nenávistné pronásledování současných židů skončilo utrpením a smrtí nevinných a nehřešících jedinců, jejichž předkové v době Ježíše upřímně přijali jeho evangelium a brzy poté zemřeli neohroženou smrtí za tu pravdu, v kterou z celého srdce tak věřili. Jakou hrůzou se chvějí přihlížející nebeské bytosti, když vidí samozvané následovníky Ježíše oddávat se pronásledování, štvaní a dokonce zabíjení pozdějších potomků Petra, Filipa, Matouše a dalších palestinských židů, kteří tak vznešeně položili své životy jako první mučedníci evangelia nebeského království!

Je to kruté a neopodstatněné vystavit nevinné děti utrpení kvůli hříchům jejich předků, zločinů, o kterých oni nic nevědí a za které nemohou být v žádném případě odpovědni! A dělat takové hrozné činy ve jménu toho, který učil své učedníky milovat dokonce i své nepřátele! Je nutné v tomto vyprávění o životě Ježíše popsat jakým způsobem ho někteří z jeho židovských spoluobčanů zavrhli a zosnovali jeho potupnou smrt; ale upozorňujeme všechny, kdo čtou toto vyprávění, že takový historický popis nikterak neospravedlňuje neoprávněnou nenávist a neomlouvá nedůstojný postoj k individuálním židům, který zastává po mnoho staletí tolik mnoho samozvaných křesťanů. Ti, kdo věří v království a drží se učení Ježíše, musí skončit se špatným zacházením jednotlivých židů jako těch, kteří jsou vinni za zavržení a ukřižování Ježíše. Otec a jeho Syn Stvořitel nikdy nepřestali milovat židy. Bůh nikoho neupřednostňuje a spasení existuje jak pro židy, tak i pro jinověrce.

3. Setkání věrných Velké rady

V toto úterý, kolem osmé hodiny večer, byla svolána porada věrných členů Vysoké rady. Při mnoha předchozích příležitostech nejvyšší soud židovského národa neoficiálně rozhodl poslat Ježíše na smrt. Mnohokrát tento vznešený soudní orgán rozhodl zakázat a zastavit jeho učení, ale nikdy předtím se neusnesli na jeho uvěznění a usmrcení za každou cenu. Bylo krátce před půlnocí, když toto úterý, 4. dubna, roku 30 n. l. Vysoká rada, ve svém novém složení, oficiálně a všemi hlasy vynesla rozsudek smrti jak nad Ježíšem, tak i nad Lazarem. Taková byla odpověď na poslední výzvu Učitele vládcům židů, kterou pronesl v chrámu pouze před několika hodinami a tato odpověď odrážela jejich nesmírnou zlost kvůli Ježíšovu poslednímu a důraznému obvinění těchto stejných veleknězů a zatvrzelých saduceů a farizejů. Vynesení (dokonce ještě před soudem) rozsudku smrti nad Synem Člověka bylo odpovědí vysoké rady na poslední nabídku nebeského milosrdenství židovskému národu jako takovému.

Od této doby byli židé ponecháni svému osudu a život jejich národa měl krátké trvání a to zcela v souladu s jejich čistě lidským statusem mezi národy Urantie. Izrael zavrhl Syna toho Boha, který uzavřel úmluvu s Abrahamem a plán udělat z dětí Abrahama nositele světla pravdy ostatnímu světu byl zničen. Boží úmluva byla zrušena a konec židovského národa se rychle blížil.

Činovníci Vysoké rady dostali rozkaz zatknout Ježíše v časných hodinách příštího dne, ale byli informováni, že ho nesmějí zadržet na veřejnosti. Bylo jim řečeno, aby ho zatkli tajně, pokud možno náhle a v noci. S vědomím, že v ten den (ve středu) se nechystá vrátit do chrámu učit, Vysoká rada dala těmto svým činovníkům za úkol „přivést ho před nejvyšší židovský soud někdy před půlnocí ve čtvrtek.“

4. Situace v Jerusalemu

Na závěr Ježíšova posledního projevu v chrámu byli apoštolové opět zmateni a konsternováni. Předtím, než Učitel začal své děsivé odsouzení židovských vůdců, Jidáš se vrátil do chrámu, takže všech dvanáct slyšelo tuto druhou část Ježíšova projevu v chrámu. Je smůla, že Jidáš Iškariotský nemohl slyšet tu první a milosrdenství nabízející část této řeči na rozloučenou. On neslyšel tuto poslední nabídku milosti židovským vládcům, jelikož byl v tu dobu na setkání s jednou skupinou svých saducejských příbuzných a přátel, se kterými poobědval a se kterými se radil o tom, jakým nejvhodnějším způsobem má opustit Ježíše a jeho apoštoly. Právě při poslouchání učitelova rozhodného obvinění židovských vůdců a vládců se Jidáš s konečnou platností rozhodl opustit toto evangelické hnutí a zbavit se všeho, co s tím bylo spojeno. Nicméně, z chrámu odešel společně s ostatními apoštoly, šel s nimi na Olivovou horu, kde se svými druhy naslouchal tomu osudovému projevu o zničení Jerusalema a o konci židovského národa a zůstal s nimi v tu úterní noc v novém táboře u Getsemane.

Zástup lidí, který slyšel, jak Ježíš přešel od své milosrdné výzvy k židovským vůdcům k náhlému a ostrému kárání, které hraničilo s nelítostným odsouzením, byl ohromen a vyveden z míry. V tu noc, zatímco Vysoká rada jednala o rozsudku smrti nad Ježíšem, a když Ježíš seděl se svými apoštoly a některými jeho učedníky na Olivové hoře, předpovídajíc smrt židovského národa, celý Jerusalem byl zapojen do vážné a potlačované diskuze o jedné otázce: „Co udělají s Ježíšem?“

V domě Nikodéma se sešlo přes třicet prominentních židů, kteří byli tajnými věřícími v království a debatovali o tom, jak se zachovat v případě otevřeného sporu s Vysokou radou, jestli k tomu dojde. Všichni přítomní souhlasili s tím, že se veřejně přihlásí ke své víře v Učitele ve chvíli, kdy uslyší o jeho zatčení. A tak to také udělali.

Saduceové, kteří nyní kontrolovali a ovládali Vysokou radu, se snažili skoncovat s Ježíšem z následujících důvodů:

1. Báli se, že zvýšená popularita, kterou měl u lidu, by mohla ohrozit samou existenci židovského národa kvůli možným potížím s římskou správou.

2. Jeho úsilí reformovat chrám udeřilo přímo na jejich příjmy; očištění chrámu zasáhlo jejich peněženky.

3. Cítili se odpovědni za zachování společenského pořádku a měli strach z důsledků dalšího šíření zvláštního a nového učení Ježíše o bratrství lidí.

Farizejové měli jiné motivy, kvůli kterým si přáli vidět Ježíšovu smrt. Oni se báli jeho síly z těchto důvodů:

1. Představoval silnou opozici jejich tradiční vládě nad národem. Farizejové byli ultrakonzervativní a nesli velmi nelibě tyto údajně radikální útoky na jejich nezadatelnou prestiž náboženských učitelů.

2. Oni tvrdili, že Ježíš je porušovatelem zákona; že naprosto nebere na vědomí sobotu a mnoho dalších zákonů a vyžadovaných náboženských obřadů.

3. Obvinili ho z rouhačství, protože hovořil o Bohu jako o svém Otci.

4. A teď měli na něho důkladnou zlost kvůli jeho poslednímu proslovu, který měl právě dnes v chrámu a ve kterém je tvrdě pranýřoval v závěrečné části jeho řeči na rozloučenou.

Vysoká rada, přijavši oficiální rozhodnutí poslat Ježíše na smrt a vydavši rozkazy pro jeho zatčení, skončila zasedání v toto úterý těsně před půlnocí s tím, že se sejdou v deset hodin ráno příštího dne v domě velekněze Kaifáše, aby zformulovali obvinění, na základě kterých by měl Ježíš být předvolán před soud.

Malá skupina saduceů dokonce navrhla zbavit se Ježíše úkladnou vraždou, ale farizejové kategoricky odmítli připustit takový způsob.

A taková byla situace v Jerusalemu a mezi různými skupinami lidí v tento událostmi bohatý den, zatímco obrovské seskupení nebeských bytostí se vznášelo nad tímto osudovým výjevem na zemi, nedočkavých udělat něco na pomoc jejich milovanému Vládci, ale bezmocných jednat, jelikož měli od svých velících nadřízených příkaz nezasahovat.

Foundation Info

Verze pro tiskVerze pro tisk

Urantia Foundation, 533 W. Diversey Parkway, Chicago, IL 60614, USA
Tel: +1-773-525-3319; Fax: +1-773-525-7739
© Urantia Foundation. All rights reserved