Kapitola 55 Sféry světla a života

   
   Red Jesus Text: On | Vypnuto    Paragraph Numbers: On | Vypnuto
Verze pro tiskVerze pro tisk

Koncept kopie

Kniha Urantia

Kapitola 55

Sféry světla a života

EPOCHA světla a života je závěrečnou etapou v evoluci světa času a prostoru. Od raných dob primitivního člověka prošla taková obydlená planeta řadou postupných planetárních epoch: epochami před a po příchodu Planetárního Prince, epochou po příchodu Adama, epochou po příchodu Autoritativního Syna a epochou po příchodu poskytnutého Syna. A potom, s pomocí následných planetárních misí Synů Trojice-Učitelů a jejich stále pokročilejším zjevováním božské pravdy a kosmické moudrosti, je takový svět připraven na vyvrcholení evolučního dosažení, ustáleného statusu světla a života. V jejich snahách vytvořit konečnou planetární epochu pomáhají Synům Učitelům vždy Oslnivé Večerní Hvězdy a někdy Melkísedekové.

Tato éra světla a života, kterou zahájí Synové Učitelé při ukončení své poslední planetární mise, trvá na obydlených planetách nekonečně. Každá následná éra ustáleného statusu může být rozdělena do řady soudních obdobích justičními zásahy Autoritativních Synů; ale takové justiční zásahy jsou pouze formální, žádným způsobem nezmění průběh planetárních událostí.

Věčný život je zajištěn pouze těm planetám, jejichž existence vznikla v hlavních okruzích supervesmíru, ale pokud my víme, tyto světy ustálené ve světle a životě jsou předurčeny projít věčnými epochami celého budoucího času.

Evoluční svět prochází sedmi etapami postupného rozvoje éry světla a života a v této spojitosti je nutno poznamenat, že světy smrtelníků, spojujících se s Duchem, se vyvíjejí stejnými způsoby jako bytosti, spojující se s Ladiči Myšlení. Těchto sedm etap světla a života jsou:

1. První—etapa planety.

2. Druhá—etapa soustavy.

3. Třetí—etapa souhvězdí.

4. Čtvrtá—etapa lokálního vesmíru.

5. Pátá—etapa malého sektoru.

6. Šestá—etapa velkého sektoru.

7. Sedmá—etapa supervesmíru.

V závěru tohoto vyprávění jsou tyto etapy pokročilého rozvoje popsány v jejich vztahu s vesmírnou organizací, ale planetární hodnoty kterékoliv etapy mohou být dosaženy kterýmkoliv světem zcela nezávisle na rozvoji jiných světů, nebo na nadplanetárních úrovních vesmírného řízení.

1. Morontiální chrám

Existence morontiálního chrámu v hlavním městě obydlené planety je potvrzením vstupu takové sféry do ustálených epoch světla a života. Předtím, než po ukončení své závěrečné mise Synové Učitelé opustí svět, slavnostně zahájí tuto poslední epochu evolučního dosažení; oni řídí ten den, kdy „svatý chrám přichází dolů na zem.“ Tato událost, znamenající začátek éry světla a života, je vždy poctěna osobní přítomností Rajského poskytnutého Syna dané planety, který přichází svědecky potvrdit tento významný den. V tomto chrámu nesrovnatelné krásy Rajský poskytnutý Syn prohlásí dlouhodobě sloužícího Planetárního Prince za nového Planetárního Vládce a udělí tomuto věrnému Synu Lanonandekovi nové pravomoci a širší právo nad planetárními záležitostmi. Přítomen je také Vládce Soustavy a ve svém projevu stvrdí tato prohlášení.

Morontiální chrám má tři části. Samotný střed je svatyní Rajského Poskytnutého Syna. Pravá část je určena pro bývalého Planetárního Prince, nynějšího Planetárního Vládce; a když je v chrámu přítomen, tento Syn Lanonandek je viditelný pro duchovnější bytosti sféry. Levá část je vyhrazena výkonnému vůdci konečných, přidělených na planetu.

I když o planetárních chrámech se mluví, že „přicházejí z nebe,“ ve skutečnosti žádný faktický materiál není přinesen z hlavního centra soustavy. Stavba každého takového chrámu je vytvořena v miniaturní podobě v hlavním centru soustavy a Kontroloři Morontiální Energie potom přinesou tyto odsouhlasené návrhy na planetu. Tady, společně s Hlavními Fyzickými Kontrolory, postaví morontiální chrám podle předloh.

Průměrný morontiální chrám pojme kolem tří set tisíc diváků. Tyto impozantní stavby se nepoužívají pro obřady uctívání, zábavu nebo sledování dálkového vysílání; jsou určeny pro mimořádné události planety, jako jsou: komunikace s Vládcem Soustavy nebo Nejsvrchovanějšími, speciální vizuální slavnosti, určené pro odhalení osobní přítomnosti duchovních bytostí a také pro tiché kosmické rozjímání. Školy kosmické filozofie tady konají absolventská cvičení a také tady smrtelníci sféry obdrží planetární uznání za úspěchy ve vyšší sociální službě a za jiné výjimečné výsledky.

Takový morontiální chrám slouží také jako místo pro sledování přeměny živých smrtelníků do morontiální existence. Poněvadž chrám přeměny je postaven z morontiálního materiálu, nemůže být zničen žárem spalujícího ohně, který tak dokonale zlikviduje fyzická těla těch smrtelníků, kteří tady prodělají konečné spojení se svými Ladiči. Na velkých světech planou tyto plameny rozloučení téměř nepřetržité a když počet odchodů narůstá, na různých místech planety se vystaví dodatečné svatyně morontiálního života. Nedávno jsem pobýval na jedné planetě daleko na severu, kde bylo v činnosti dvacet pět morontiálních chrámů.

Na planetách, které nedosáhly ještě ustáleného stavu a nemají morontiální chrámy se často objevují tyto záblesky spojení v planetární atmosféře, kam je materiální tělo kandidáta přeměny vyneseno midbytostmi a fyzickými kontrolory.

2. Smrt a přeměna

Přirozená, fyzická smrt není nevyhnutelným rysem smrtelné existence. Většina pokročilých evolučních bytostí, obyvatel planet, existujících v poslední éře světla a života, neumírá; oni jsou přeneseni ze života v těle přímo do morontiální existence.

Tato zkušenost přeměny z materiálního života do morontiálního stavu—spojení nesmrtelné duše se zavedeným Ladičem—narůstá úměrně s evolučním progresem planety. Z počátku pouze několik smrtelníků v každé epoše dosáhne úrovní duchovního rozvoje, umožňující proces přeměny, ale s příchodem postupných epoch Synů Učitelů, se objevuje více a více spojeních s Ladičem před skončením prodlužujících se životů vyvinutějších smrtelníků; a v době završení mise Synů Učitelů je přibližně jedna čtvrtina těchto nádherných smrtelníků osvobozena od přirozené smrti.

V pozdějších etapách éry světla a života midbytosti nebo jejich společníci cítí blížící se stav možného spojení duše s Ladičem a oznámí to strážcům osudu, kteří obratem sdělí tyto informace skupině konečných, pod jejichž vedením se může tento smrtelník nacházet; potom Planetární Vládce vyzve takového smrtelníka, aby se vzdal všech svých planetárních povinností, dal sbohem světu svého původu a uchýlil se do vnitřního chrámu Planetárního Vládce a tam čekal na morontiální přenos—záblesk přeměny—z materiální sféry evoluce na morontiální úroveň předduchovního rozvoje.

Když se rodina, přátelé a spolupracovníci takového kandidáta na spojení shromáždí v morontiálním chrámu, rozmístí se kolem středního pódia, na kterém odpočívají kandidáti spojení a volně si povídají se svými shromážděnými přáteli. Mezi středním pódiem a materiálními smrtelníky je vytvořen kruh nebeských osobností, aby je chránili před účinkem energií v okamžiku „záblesku života,“ který vysvobodí kandidáta vzestupu z pout materiálního těla a tím vykoná pro takového evolučního smrtelníka všechno to, co dělá přirozená smrt pro ty, kteří jsou vysvobozeni z těla s její pomocí.

V prostorném chrámu se může najednou shromáždit mnoho kandidátů spojení. A jaká je to nádherná událost, když se smrtelníci takto shromáždí, aby byli svědky toho, jak jejich milovaní odcházejí v duchovní záři a jaký je to rozdíl od těch raných epoch, kdy smrtelníci museli své mrtvé ponechat pozemským živlům! Plačtivé a naříkající výjevy, charakteristické pro počáteční epochy lidské evoluce, jsou nyní nahrazeny opojenou radostí a povzneseným nadšením, když tito Boha uvědomělí smrtelníci dávají sbohem svým milovaným při jejich odchodu z materiálních vazeb duchovními plameny poutavé velkoleposti a vzrůstající nádhery. Na světech, ustálených ve světle a životě, „pohřby“ jsou událostmi nesmírné radosti, hlubokého zadostiučinění a nevyjádřitelné naděje.

Duše těchto zdokonalujících se smrtelníků jsou stále více naplňovány vírou, nadějí a jistotou. Radostná nálada, pronikající všemi těmi, kteří se shromáždili kolem svatyně přeměny, se podobá náladě, když se šťastní přátelé a příbuzní setkají při promoci jednoho ze svého středu, anebo se sejdou, aby byli svědky udělení nějaké významné pocty jednomu ze svých řad. A rozhodně by to bylo prospěšné, kdyby se méně vyspělí smrtelníci mohli naučit dívat se na přirozenou smrt se stejnou veselostí a osvíceností.

Po záblesku spojení smrtelní přísedící neuvidí nic ze svých přeměněných druhů. Prostřednictvím Ladiče směřují takové přeměnné duše přímo do sálu vzkříšení patřičného morontiálního vzdělávacího světa. Na tyto procesy, spojené s přenosem živých lidských bytostí na morontiální svět, dohlíží archanděl, který byl na takový svět přidělen v ten den, kdy vstoupil do éry světla a života.

V době, kdy svět dosáhne čtvrté etapy světla a života, více než polovina smrtelníků opustí řady živých planety prostřednictvím přeměny. Takové ubývání smrti stále pokračuje, ale já neznám žádnou soustavu, jejíž obydlené planety, přestože jsou již dlouho ustálené v životě, jsou úplně osvobozeny od přirozené smrti, jako způsobu úniku z pout těla. A dokud nebude dosažen jednotný vysoký stav planetární evoluce, morontiální vzdělávací světy lokálního vesmíru musí nadále sloužit jako výchovné a kulturní sféry pro vyvíjející se morontiální progresisty. Úplné odstranění smrti je možné, ale podle mých záznamů se to ještě nestalo. Snad takový stav může být dosažen v daleké budoucnosti během postupných epoch sedmé etapy ustáleného planetárního života.

V obdobích rozkvětu ustálených sfér přenesené duše neprocházejí obytnými světy. Ani nepobývají, jako studenti, na morontiálních světech soustavy či souhvězdí. Ony neprocházejí žádnou z počátečních fází morontiálního života. Jsou jedinými vzestupnými smrtelníky, kteří se těsně vyhnou morontiálnímu přechodu z materiální existence do poloduchovního statusu. První zkušenost takových Synem objatých smrtelníků na jejich vzestupné pouti je služba na progresivních světech hlavního centra vesmíru. A z těchto vzdělávacích světů Salvingtonu se potom jako učitelé vracejí zpět na ty stejné světy, které předtím minuli a následně pokračují do Ráje cestou, předurčenou pro vzestup smrtelníků.

Kdybyste mohli navštívit planetu v pokročilém stupni rozvoje, rychle byste pochopili důvody pro rozdílné přijetí vzestupných smrtelníků na obytných a vyšších morontiálních světech. Ihned byste věděli, proč bytosti, odcházející z takových vysoce vyvinutých sfér, jsou připraveny zahájit svůj vzestup k Ráji na mnohem vyšší úrovni než průměrný smrtelník z neuspořádaného a zaostalého světa jako je Urantia.

Bez ohledu z jaké úrovně planetárního rozvoje lidské bytosti vzestoupí na morontiální světy, sedm obytných sfér jim poskytne dostatek příležitostí k získání zkušeností jako učitel-student všeho toho o co přišli kvůli pokročilému statusu svých rodných planet.

Vesmír spolehlivě používá tyto vyrovnávací metody, určené pro zabezpečení toho, aby žádná vzestupná bytost nebyla připravena o cokoliv, což má podstatný význam pro její vzestup.

3. Zlatý věk

V průběhu éry světla a života planeta stále více prosperuje pod otcovskou vládou Planetárního Vládce. V tuto dobu se světy rozvíjejí pod vlivem jednoho jazyka, jednoho náboženství a—na normálních sférách—jedné rasy. Ale tato epocha není dokonalá. Tyto světy mají stále dobře vybavené nemocnice a domy pro péči o nemocné. Stále tam existují problémy s léčením nahodilých zraněních a nevyhnutelných chorob, provázející vetchost starého věku a poruchy stárnutí. Nemoc nebyla ještě úplně přemožena a také pozemské zvířectvo nebylo dokonale zkroceno; ale takové světy jsou jako Ráj ve srovnání s ranným údobím primitivního člověka v době před příchodem Planetárního Prince. Kdyby vás náhle přenesli na planetu, nacházející se na takovém stupni vývoje, instinktivně byste ji nazvali nebem na zemi.

V průběhu této epochy relativního pokroku a dokonalosti jsou materiální záležitosti stále řešeny lidskou vládou. Nedávno jsem navštívil svět v první etapě světla a života a veřejné záležitosti tam byly financovány desátkovou metodou. Každý dospělý pracovník—a všichni tělesně schopní někde pracovali—platili deset procent ze svého výdělku či příjmu do veřejné pokladny. Tyto prostředky byly vypláceny následovně:

1. Tři procenta se vydávala na prosazování pravdy—vědu, vzdělání a filozofii.

2. Tři procenta se dávala na krásu—zábavu, kulturu a umění.

3. Tři procenta se věnovala na dobročinnost—sociální službu, charitu a náboženství.

4. Jedno procento bylo určeno jako pojistná rezerva pro případ pracovní neschopnosti v důsledku nehody, nemoci, stáří nebo nevyhnutelných neštěstích .

Přírodní zdroje této planety byly spravovány jako společný majetek, bezpodílové spoluvlastnictví.

Nejvyšší pocta, udělovaná obyvatelům tohoto světa, byl řád za „nejlepší službu“— jediný druh uznání, udělovaný v morontiálním chrámu. Toto uznání bylo uděleno těm, kteří měli dlouholeté zásluhy v některých oblastech nadmateriálních objevů, nebo planetární sociální služby.

Většina sociálních a administrativních funkcí byla vykonávána společně muži a ženami. Také učení bylo z velké části prováděno společně; rovněž všechny soudní úkony byly vykonávány obdobnými dvojicemi.

Na těchto zdokonalených světech se doba mezi narozením dětí příliš neprodlužuje. Velký věkový rozdíl mezi dětmi v rodině není žádoucí. Když je věk blízko u sebe, děti jsou mnohem více schopny přispívat k jejich vzájemné výchově. A na těchto světech jsou děti znamenitě vychovávány prostřednictvím soutěživých forem, podněcujících v nich horlivé nadšení pro progresivní obory a různá odvětví a pro dosažení pochopení a osvojení si pravdy, krásy a dobra. Nesmí vás znepokojovat to, že také na těchto zdokonalených sférách se vyskytuje hodně zla, skutečného a potenciálního, které podněcuje volbu mezi pravdou a omylem, dobrem a zlem, hříchem a čestností.

Nicméně, ke smrtelné existenci na takových vyspělých evolučních planetách se váže určitá, nevyhnutelná povinnost. Když ustálený svět vstoupí do čtvrté etapy světla a života, všechny vzestupné bytosti, ještě předtím, než dosáhnou malý sektor, budou dočasně přiděleny na planetu, procházející ranými stadii evoluce.

Každá z těchto postupných etap představuje vzestupné splnění všech aspektů planetárních dosaženích. V první etapě světla bylo zjevení pravdy rozšířeno, aby zahrnulo činnost vesmíru vesmírů, zatímco studium Božstev ve druhé etapě je snahou osvojit si mnohotvárný koncept podstaty, poslání, péče, vazeb, původu a osudu Synů Tvořitelů—první úrovně Boha Sedmidílného.

Když je planeta velikosti Urantie docela dobře ustálena, má obvykle kolem sta podružných administrativních center. Tato podružná centra jsou řízena jednou z následujících skupin kvalifikovaných správců:

1. Mladí Materiální Synové a Dcery, kteří přišli z hlavního řídícího centra soustavy, aby působili jako asistenti vládnoucímu Adamovi a Evě.

2. Potomci polosmrtelného personálu Planetárního Prince, kteří se narodili na některých světech, aby vykonávali tyto a další podobné povinnosti.

3. Přímé planetární potomstvo Adama a Evy.

4. Materializované a polidštěné midbytosti.

5. S Ladičem spojení smrtelníci, kteří na svoji vlastní žádost jsou dočasně zproštěni přeměny výnosem vesmírného představitele Osobních Ladičů s tím, že mohou pokračovat na planetě ve výkonu určitých důležitých správních funkcích.

6. Speciálně vyškolení smrtelníci z planetárních škol administrativy, kteří kromě toho obdrželi řád za nejlepší službu v morontiálním chrámu.

7. Určité vybrané komise, složené ze třech patřičně kvalifikovaných obyvatel, které jsou někdy na pokyn Planetárního Vládce vybrány občany, aby na základě svých mimořádných schopností vykonaly nějaký stanovený úkol, který je nezbytný v daném planetárním sektoru.

Aby Urantia dosáhla vysokého planetárního osudu éry světla a života, nesmí čelit velkému handicapu, který spočívá v problémech nemocí, degenerace, válek, různobarevných ras a mnohojazyčnosti.

Žádný evoluční svět nemůže doufat v dosažení druhé etapy ustálení ve světle, dokud nedocílí jeden jazyk, jedno náboženství a jednu filozofii. Existence jenom jedné rasy značně usnadní takové dosažení, ale to neznamená, že velký počet národů Urantie znemožňuje dosáhnout vyšších úrovní.

4. Reorganizace řízení

V průběhu postupných etap ustálené existence se obydlené planety obdivuhodně rozvíjejí pod moudrým a soucitným vedením dobrovolného Sboru Konečných—vzestupných bytostí, dosáhnuvší Ráje, které se vrátily, aby pomáhaly svým bratrům v těle. Tito koneční aktivně spolupracují se Syny Trojice-Učiteli, ale svoji přímou účast na řízení záležitostí světa nezačnou do té doby, dokud se na zemi neobjeví morontiální chrám.

Po formálním zahájení planetární služby Sboru Konečných, většina z velkého množství nebeských bytostí planetu opustí. Ale serafští strážci osudu pokračují v osobní péči o vyvíjející se smrtelníky ve světle; ve skutečnosti tito andělé přicházejí v průběhu ustálených epoch ve stále vyšších počtech, protože větší a větší skupiny lidských bytostí dosáhnou již během života na planetě třetí kosmický okruh koordinovaného stavu věčnosti.

Toto je pouze první z řady administrativních změn postupných epoch, vyznačujících se stále více skvělejšími výsledky obydlených planet během jejich postupu od první k sedmé etapě ustálené existence.

1. První etapa světla a života. V této počáteční ustálené etapě je svět spravován třemi vládci:

a. Planetárním Vládcem, jehož poradcem v tomto období je Syn Trojice-Učitel, který je zpravidla vůdcem posledního sboru takových Synů, působících na planetě.

b. Vůdcem planetárního sboru konečných.

c. Adamem a Eva, kteří působí společně jako sjednocovací síla dvojného vedení Prince-Vládce a vůdce konečných.

Povznesené a osvobozené midbytosti působí jako tlumočníci pro serafské ochránce a konečné. Jedním z posledních činů Synů Trojice-Učitelů při jejich závěrečné misi je osvobození midbytostí dané sféry a povýšení jejich planetárního statusu (nebo jeho obnovení) a jejich přidělení do odpovědných funkcí v nové správě sféry. Takové změny jsou již prováděny v dosahu lidského vidění, aby smrtelníci byli schopni uvidět tyto dříve neviditelné členy ranného Adamického režimu. Je to umožněno posledními objevy fyzické vědy ve spojení s rozšířenými planetárními funkcemi Hlavních Fyzických Kontrolorů.

Vládce Soustavy má oprávnění uvolnit midbytosti kdykoliv po dosažení první ustálené etapy, aby se mohli v morontii, s pomocí Nositelů Života a fyzických regulátorů, polidštit a po obdržení Ladičů Myšlení zahájit svůj vzestup k Ráji.

V průběhu třetí a následných etap některé midbytosti stále ještě vykonávají své povinnosti, především jako kontaktní osobnosti pro konečné, ale se vstupem do každé následné etapy světla a života jsou do značné míry nahrazeny novými kategoriemi styčných pečovatelů; jen několik málo z nich zůstane na planetě po čtvrté etapě světla. Sedmá etapa bude svědkem příchodu prvních absonitních pečovatelů z Ráje, kteří přicházejí sloužit namísto některých vesmírných tvorů.

2. Druhá etapa světla a života. Tato epocha je ohlášena na světech příchodem Nositele Života, který se stává dobrovolným poradcem planetárních vládců ve věcech dalšího očišťování a stabilizování smrtelných ras. Takto se Nositelé Života aktivně podílejí na pokračování evoluce lidské rasy—fyzické, sociální a ekonomické. A poté oni rozšíří svoji kontrolu nad dalším očišťováním lidské rasy rázným odstraněním zpomalujících a přetrvávajících pozůstatků podřadného potenciálu—intelektuálního, filozofického, kosmického a duchovního. Ti, kdo naplánovali a založili život na obydlitelné planetě, jsou plně kompetentní radit Materiálním Synům a Dcerám, kteří mají plné a bezvýhradné právo očistit evoluční rasu od škodlivých vlivů.

Počínaje druhou etapou a v celém dalším průběhu života ustálené planety, slouží Synové Učitelé jako poradci konečným. Takové mise vykonávají jako dobrovolníci a ne úkolem; a slouží výhradně sboru konečných, s výjimkou toho, kdy je mohou jako poradce, se souhlasem Vládce Soustavy, využít Planetární Adam a Eva.

3. Třetí etapa světla a života. V průběhu této epochy obydlená planeta dospěje k novému pochopení Věčně Moudrých, druhého stupně Boha Sedmidílného a představitelé těchto vládců supervesmíru navážou nové vztahy s planetární správou.

V každé následné etapě ustálené existence působí koneční ve stále vyšších funkcích. Existuje těsné pracovní spojení mezi konečnými, Večerními Hvězdami (superanděly) a Syny Trojice-Učiteli.

Během této nebo následující etapy se Syn Učitel připojí s pomocí kvarteta přisluhujících duchů k vybranému vyššímu řídícímu smrtelníkovi, který se nyní stane spolupracovníkem Planetárního Vládce a společně řídí záležitosti světa. Tito vyšší řídící smrtelníci slouží ve své funkci dvacet pět let planetárního času a právě tato nová změna umožní Planetárnímu Adamovi a Evě v průběhu následných epoch opustit svět, na kterém sloužili tak dlouhou dobu.

Kvarteto přisluhujících duchů tvoří: představitel serafů sféry, sekurafský poradce supervesmíru, archanděl přeměny a omniafim, který působí jako osobní zástupce Přiděleného Strážce, sloužícího v hlavním centru soustavy.

4. Čtvrtá etapa světla a života. Synové Trojice-Učitelé se objeví na planetách v nových funkcích. S podporou synů, trinitarizovaných tvory, tak dlouho spjatých s jejich řádem, přicházejí nyní na planety jako dobrovolní poradci a konzultanti Planetárního Vládce a jeho spolupracovníků. Taková dvojice—synové, trinitarizovaní bytostmi Ráje-Havony a synové, trinitarizovaní vzestupnými bytostmi—představují rozdílná vesmírná stanoviska a různorodé osobní zkušenosti, které jsou velmi užitečné pro planetární vládce.

Po této etapě mohou Planetární Adam a Eva kdykoliv požádat Syna Tvořitele-Vládce o uvolnění z planetárních povinností, aby mohli zahájit svůj vzestup k Ráji; nebo mohou na planetě zůstat jako školitelé nově vznikajícího řádu stále duchovnější společnosti, složené z pokročilých smrtelníků, usilujících o pochopení filozofického učení konečných v podání Oslnivých Večerních Hvězd, které jsou nyní přiděleny na světy, aby tam sloužily v párech se sekunafimy z hlavního centra supervesmíru.

Koneční se hlavně zaměřují na zavedení nových způsobů činností společnosti—sociálních, kulturních, filozofických, kosmických a duchovních. Pokud je nám známo, jejich služba bude pokračovat do pozdních etap sedmé epochy evoluční stability, přičemž je možné, že mohou odejít sloužit do vnějšího kosmu, načež, jak my se domníváme, jejich místa mohou zaujmout absonitní bytosti z Ráje.

5. Pátá etapa světla a života. Změny v této etapě ustálené existence se vesměs týkají fyzických oborů a to je prvořadá starost Hlavních Fyzických Kontrolorů.

6. Šestá etapa světla a života je svědkem vznikání nových funkcí v okruzích mysli obydleného světa. Missing sentence.

7. Sedmá etapa světla a života. Na počátku sedmé epochy se k Synu Trojice-Učiteli, působícímu jako poradce Planetárního Vládce, připojí dobrovolný znalec, poslaný Věčně Moudrými a později budou posíleni třetím poradcem, který přijde od Nejvyššího Jednatele supervesmíru.

V průběhu této epochy, ne-li dříve, jsou Adam a Eva vždy uvolněni z planetárních povinností. Jestliže je ve sboru konečných Materiální Syn, může být připojen k vyššímu řídícímu smrtelníkovi a někdy je to Melkísedek, který dobrovolně vykonává tuto funkci. Jestli je mezi konečnými midbytost, všichni ostatní z tohoto řádu, pobývající na planetě, jsou okamžitě uvolněni.

Po uvolnění ze svého dlouhotrvajícího úkolu si Planetární Adam a Eva mohou zvolit své dráhy následovně:

1. Mohou si zajistit uvolnění z planetární služby a z hlavního centra vesmíru ihned zahájit cestu k Ráji, obdrživši Ladiče Myšlení po završení morontiální zkušenosti.

2. Velmi často Planetární Adam a Eva obdrží Ladiče ještě během služby na planetě ustálené ve světle současně s obdržením Ladičů některými jimi importovanými nesmíšenými dětmi, které si dobrovolně zvolily jedno období planetární služby. Potom mohou odejít do hlavního centra vesmíru a tam zahájit vzestupnou cestu k Ráji.

3. Planetární Adam a Eva se mohou rozhodnout, tak jak to dělají Materiální Synové a Dcery hlavního centra soustavy, že odejdou na krátký pobyt přímo na midsonitní svět a tam obdrží své Ladiče.

4. Mohou si zvolit návrat do hlavního centra soustavy, tam určitou dobu zastávat místo u nejvyššího soudu a po skončení této služby obdrží Ladiče a zahájí vzestup k Ráji.

5. Po ukončení svých administrativních povinností se mohou vrátit na svět svého původu na jedno období jako učitelé a obdrží Ladiče v době přenosu do hlavního centra vesmíru.

V průběhu všech těchto epoch importovaní pomáhající Materiální Synové a Dcery uplatňují obrovský vliv na vyvíjející se sociální a ekonomické systémy. Oni jsou potenciálně nesmrtelní, alespoň do té doby, kdy se rozhodnou pro polidštění, obdrží Ladiče a zahájí vzestupnou dráhu k Ráji.

Aby bytost na evolučních světech obdržela Ladiče Myšlení musí být polidštěna. Všichni vzestupní členové Smrtelného Sboru Konečných obdrželi Ladiče a spojili se s nimi, kromě serafimů, kteří, při přijímání do tohoto sboru, jsou spojeni s Otcem duchem jiného typu.

5. Vrchol materiálního rozvoje

Smrtelní tvorové, žijící na hříchem postiženém, zlem dominujícím, prospěchářském, izolovaném světě, jako je Urantia, si ztěží mohou představit fyzickou dokonalost, intelektuální úroveň a duchovní rozvoj, charakterizující tyto pokročilé epochy evoluce na bezhříšných sférách.

Pokročilé etapy světa, ustáleném ve světle a životě, představují vrchol evolučního materiálního rozvoje. Na těchto kultivovaných planetách zmizely nicotnosti a třenice ranných primitivních obdobích. Téměř úplně vymizela chudoba a sociální nerovnost, zmizela zvrhlost a zločinnost není téměř vidět. Duševní poruchy přestaly prakticky existovat a slabomyslnost je výjimkou.

Ekonomický, sociální a administrativní stav těchto světů má vysokou a zdokonalenou úroveň. Věda, umění a průmysl vzkvétají a společnost je hladce fungujícím mechanismem vysoké materiální, intelektuální a kulturní úrovně. Průmysl je do značné míry změněn tak, aby sloužil vyšším cílům takové nádherné civilizace. Ekonomický život takového světa se stal etický.

Války jsou věcí historie a neexistují tam již žádné armády nebo policejní složky. Postupně mizí vládní aparát. Sebekázeň pomalu dělá z právních zákonů nepotřebnou věc. Rozsah civilní vlády a zákonných ustanoveních, ve středně pokročilém stavu rozvíjející se civilizace, je v nepřímé úměrnosti morálce a duchovnosti občanstva.

Školy jsou nesmírně zdokonaleny a věnují se vzdělávání mysli a rozvoji duše. Centra umění jsou mimořádně nádherná a hudební útvary jsou velkolepé. Chrámy uctívání s připojenými školami filozofie a empirického náboženství představují výtvory krásy a vznešenosti. Stejně úchvatné jsou otevřené arény pro uctívání, vyznačující se jednoduchostí uměleckého provedení.

Existuje dostatek vyhrazených zařízení pro soutěživou zábavu, humor a další osobní a skupinové činnosti. Zvláštním rysem soutěživých aktivit na takovém vysoce kultivovaném světě je snaha jednotlivců a skupin vynikat ve vědách a filozofii kosmologie. Rozkvétají literatura a řečnické umění a jazyk je zdokonalen natolik, že je schopen obrazně vyjadřovat pojmy a působivě předávat ideje. Život se vyznačuje osvěžující jednoduchostí; člověk konečně dokázal sladit vysokou úroveň technického rozvoje s podněcujícími intelektuálními činy a předčil jak to první, tak i to druhé mimořádnými duchovními vědomostmi. Usilování o štěstí je zkušenost, přinášející radost a uspokojení.

6. Individuální smrtelník

Jak světy postoupí do ustáleného stavu světla a života, společnost se stává více a více mírovou. I když jednotlivec není o nic méně nezávislý a oddaný své rodině, je více nesobecký a přátelštější.

Ve svém nynějším stavu na Urantii vy nejste schopni ocenit pokročilou úroveň a progresivní podstatu osvícených ras těchto zdokonalených světů. Tito lidé jsou výkvětem evolučních ras. Ale stále jsou takové bytosti smrtelné; stále dýchají, jedí, spí a pijí. Tato úžasná evoluce není nebem na zemi, ale nádhernou předzvěstí božských světů, ležících na vzestupné cestě k Ráji.

Biologická způsobilost smrtelné rasy na normálním světě dosáhla vysokou úroveň již v průběhu postadamických epoch; a nyní, epochu za epochou během ustálených ér fyzická evoluce člověka pokračuje. Zesiluje zrak i sluch. V této době počet populace zůstává stejný. Rozmnožování je regulováno podle planetárních potřeb a genetickými vrozenými faktory; smrtelníci, obývající planetu v této epoše, jsou rozděleni do pěti až deseti skupin, přičemž nižší skupiny mohou mít pouze o polovinu méně dětí, než vyšší skupiny. Pokračování vylepšování takové nádherné rasy během éry světla a života je převážně záležitostí selektivního rozmnožování těch rasových rysů, které vyznačují vyšší hodnoty sociálního, filozofického, kosmického a duchovního charakteru.

Ladiči Myšlení přicházejí tak, jak v předchozích evolučních epochách a s každou novou epochou jsou tito smrtelníci více a více schopni komunikovat s vnitřním fragmentem Otce. Během počátečních a předduchovních etap rozvoje stále působí pomocní duchové mysli. V průběhu postupných epoch ustáleného života je působení Ducha Svatého a pomoc andělů dokonce více účinnější. Ve čtvrté etapě světla a života je patrné, že pokročilí smrtelníci mají mnohem více uvědomělý kontakt s duchovní přítomností Hlavního Ducha supervesmírné působnosti, ačkoli filozofie takového světa je zaměřena na snahu pochopit nová zjevení Boha Nejvyššího. Více než polovina obyvatel na planetách s takovou vyspělou úrovní prodělá přenos z řad živých do morontiálního stavu. A tak „minulost odchází; a pohleďte, všechno se stává novým.“

My předpokládáme, že fyzická evoluce dosáhne svého plného rozvoje na konci páté epochy éry světla a života. Pozorujeme, že horní limity duchovního rozvoje, spjatého s vyvíjející se lidskou myslí, jsou určeny úrovní spojení s Ladičem—úrovní společných morontiálních hodnot a kosmických významů. Ale pokud jde o moudrost: i když to nevíme s určitostí, domníváme se, že intelektuální evoluce a dosažení moudrosti nemohou mít nikdy limit. Na planetě, která je v sedmé etapě, moudrost může vyčerpat materiální možnosti, začít vnímat motu a nakonec dokonce okusit absonitní vznešenost.

My vidíme, že na těchto vysoce vyvinutých planetách, již dlouho se nacházejících v sedmé etapě rozvoje, se lidské bytosti výborně naučí jazyk lokálního vesmíru ještě před svojí přeměnou; a navštívil jsem několik velmi starých planet, na kterých abandonterové učili smrtelníky řeč supervesmíru. A na těchto světech jsem viděl metodu, prostřednictvím které absonitní osobnosti odhalí v morontiálním chrámě přítomnost konečných.

Toto je příběh o velkolepém cíli, o který usilují smrtelníci na evolučních světech; a toto všechno probíhá dokonce předtím, než smrtelníci zahájí svoji morontiální dráhu; všechen tento velkolepý rozvoj je dosažitelný materiálními smrtelníky na obydlených planetách—první etapě té nekonečné a nepochopitelné vzestupné cesty k Ráji a dosažené božskosti.

Ale jste schopni si představit jaký druh evolučních smrtelníků nyní odchází z planet, již dávno existujících v sedmé epoše ustálené éry světla a života? Takové bytosti odcházejí do morontiálních světů hlavního centra lokálního vesmíru a tam začínají svoje vzestupné dráhy.

Kdyby smrtelníci zmatené Urantie mohli jenom uvidět jednu z těchto pokročilých planet, dávno ustálených ve světle a životě, již nikdy by nepochybovali o moudrosti evolučního programu tvoření. I kdyby nebyla žádná budoucnost pro věčný progres tvorů, již dosažené vynikající evoluční výsledky smrtelných ras na takových ustálených zdokonalených planetách by dostatečně odůvodňovaly stvoření člověka na světech času a prostoru.

My často uvažujeme: jestliže se velký vesmír ustálí ve světle a životě, budou zdokonalení vzestupní smrtelníci stále předurčeni pro Sbor Konečnosti? Ale to my nevíme.

7. První etapa, neboli etapa planety

Tato etapa začíná od objevení se morontiálního chrámu v novém planetárním hlavním centru a trvá do doby ustálení celé soustavy ve světle a životě. Počátek této epochy zahájí Synové Trojice-Učitelé při ukončení svých postupných planetárních misích, když je Planetární Princ povýšen do role Planetárního Vládce mandátem a osobní přítomností poskytnutého Rajského Syna dané sféry. Současně s tímto koneční zahájí svoje aktivní působení v řízení planetárních záležitostí.

Hmotnými a viditelnými skutečnými vládci, či správci, takového světa, ustáleného ve světle a životě, jsou Materiální Syn a Materiální Dcera—Planetární Adam a Eva. Koneční jsou neviditelní, stejně jako Princ-Vládce, s výjimkou toho, když je přítomen v morontiálním chrámu. Skutečnými a opravdovými vůdčími osobami planetárního režimu jsou proto Materiální Syn a Dcera. A právě znalost těchto uspořádáních dala za vznik pojmu král a královna ve všech oblastech vesmíru. Králové a královny jsou velmi úspěšným řešením za těchto ideálních podmínek, kdy svět mohou řídit takové vysoké osobnosti za ještě vyšší, ale neviditelné vládce.

Když váš svět dospěje do takové éry, nepochybně to bude Machiventa Melkísedek, nynější místodržitel funkce Planetárního Prince Urantie, který usedne na místo Planetárního Vládce; již dlouho se na Jerusemu uvažuje o tom, že ho budou doprovázet syn a dcera Adama a Evy Urantie, kteří jsou nyní na Edentii v poručenské péči Nejsvrchovanějších Norlatiadeku. Tyto děti Adama mohou takto sloužit na Urantii ve spojení s Vládcem Melkísedekem, jelikož byly zbaveny schopnosti plodit děti téměř před 37 000 lety v době, kdy opustily svá materiální těla, aby se připravily na přenos do Edentie.

Tato ustálená epocha pokračuje dál a dál, dokud každá obydlená planeta v soustavě nevstoupí do éry stabilizace; a potom, když nejmladší svět—poslední, který dosáhne světla a života—setrvá v takovém stavu ustálenosti jedno milénium času soustavy, celá soustava vstupuje do stabilizovaného stavu a jednotlivé světy jsou uvedeny do epoch soustavy éry světla a života.

8. Druhá etapa,neboli etapa soustavy

Když je celá soustava ustálena v životě, zahájí činnost nový typ vlády. Planetární Vládcové se stanou členy konkláve soustavy a tento administrativní orgán, podléhající vetu Otců Souhvězdí, má nejvyšší moc. Taková soustava obydlených planet se stává prakticky samosprávnou. Zákonodárné shromáždění soustavy se usnáší na hlavním světě soustavy a každá planeta je tady zastoupena deseti představiteli. Soudy nyní zasedají v hlavních centrech soustavy a pouze odvolání se řeší v hlavním centru vesmíru.

Po stabilizaci soustavy se Přidělený Strážce, zastupující Nejvyššího Jednatele supervesmíru, stává dobrovolným poradcem nejvyššího soudu soustavy a řídí zasedání nového zákonodárného shromáždění.

Po ustálení celé soustavy ve světle a životě Vládci Soustavy se přestávají střídat. Takový vládce zůstává trvale v čele své soustavy. Asistenti vládců se však i nadále mění, tak jak tomu bylo v minulých epochách.

V průběhu této epochy stabilizace poprvé přicházejí z místa svého pobytu na hlavním světě vesmíru midsonité, aby působili jako poradci zákonodárných shromážděních a jako konzultanti soudních tribunálů. Tyto midsonité se také snaží hlásat nové významy moty, představující vyšší hodnoty, ve vzdělávacích zařízeních, které mají oni pod záštitou společně s konečnými. To, co Materiální Synové udělali pro smrtelné rasy biologicky, to midsonitní tvorové nyní dělají pro tyto sjednocené a zdokonalené lidské bytosti, ve stále se rozvíjejících oblastech filozofie a duchovního myšlení.

Na obydlených planetách se Synové Učitelé stanou dobrovolnými spolupracovníky s konečnými a tito stejní Synové Učitelé také doprovázejí konečné na obytné světy, když tyto sféry se již více nevyužívají jako rozlišovací přijímací světy poté, kdy se celá soustava ustálila ve světle a životě; toto platí tehdy, když se celá soustava takto vyvine. Ale v Nebadonu nejsou žádné soustavy, které by byly takto pokročilé.

My nemáme dovoleno odhalit podstatu práce konečných, kteří budou dohlížet na takové jinak zaměřené obytné světy. Ale vy jste byli informováni, že ve všech vesmírech existují různé typy inteligentních tvorů, kteří nejsou zmíněni v těchto vyprávěních.

A nyní, jak jedna soustava za druhou se stabilizují ve světle a životě díky progresu svých jednotlivých planet, přichází čas, kdy poslední soustava v daném souhvězdí dosáhne stabilizace a vesmírní správci—Syn Vládce, Věčně Jednotný a Jasná Ranní Hvězda—přijdou do hlavního centra souhvězdí a prohlásí Nejsvrchovanější neomezenými vládci právě zdokonalené rodiny jednoho sta ustálených soustav obydlených planet.

9. Třetí etapa,neboli etapa souhvězdí

Sjednocení celého souhvězdí ustálených soustav provází nová rozdělení výkonné moci a dodatečné úpravy ve vesmírné správě. Tato epocha je svědkem pokrokových výsledků na každé obydlené planetě, ale především je charakterizována změnami jak v hlavním řídícím centru souhvězdí, tak i ve správním aparátu lokálního vesmíru. Během této epochy je mnoho činností souhvězdích a vesmíru přemístěno do hlavních center soustav a zástupci supervesmíru vytvářejí nové a těsnější vztahy s vládci planet, soustav a vesmíru. Souběžně s těmito novými vazbami určití supervesmírní správci přicházejí do hlavních centrech souhvězdích jako dobrovolní poradci Nejsvrchovanějších Otců.

Když je souhvězdí takto ustáleno ve světle legislativní moc zaniká a je nahrazena sněmovnou Vládců Soustav, která je řízena Nejsvrchovanějšími. Nyní, takové správní skupiny poprvé jednají přímo s vládou supervesmíru o záležitostech, týkajících se vztahů s Havonou a Rájem. Jinak zůstávají souhvězdí spojena s lokálním vesmírem jako předtím. Ve všech po sobě jdoucích etapách univitatiové pokračují v řízení morontiálních světů souhvězdí.

S plynoucími epochami Otcové Souhvězdí přebírají na sebe stále více a více detailních správních a dohlížejících funkcí, které byly dříve soustředěny v hlavním řídícím centru vesmíru. S dosažením šesté etapy stabilizace tato sjednocená souhvězdí dosáhnou téměř úplné autonomie. Vstup do sedmé etapy ustálenosti bude nepochybně svědectvím povýšení těchto vládců do opravdu vysokého postavení, projevující se v jejich jménech—Nejsvrchovanější. Potom budou souhvězdí prakticky jednat přímo s vládci supervesmíru, zatímco vláda lokálního vesmíru se bude rozšiřovat, aby dokázala řešit povinnosti v novém vztahu k velkému vesmíru.

10. Čtvrtá etapa,neboli etapa lokálního vesmíru

Brzy poté, kdy se vesmír ustálí ve světle a životě, začne se vychylovat do ustanovených supervesmírných okruhů a Věčně Věrní vyhlásí založení nejvyšší rady neomezené pravomoci. Tento nový řídící orgán je složen z jednoho sta Věčně Věrných, předsedá mu Věčně Jednotný a prvním úkonem této nejvyšší rady je pokračování vlády Syna Vládce-Tvořitele.

Pokud jde o Gabriela a Otce Melkísedeka, řízení vesmíru se vůbec nemění. Tato rada neomezené pravomoci se zabývá především novými problémy a novými podmínkami, vznikajícími z pokročilého stavu světla a života.

Přidružený Inspektor mobilizuje všechny Přidělené Strážce, aby vytvořil stabilizační sbor lokálního vesmíru a žádá Otce Melkísedeka, aby se s ním podílel na jeho vedení. A tak poprvé je sbor Inspirovaných Duchů Trojice přidělen do služby k Věčně Jednotnému.

Ustálením celého lokálního vesmíru ve světle a životě se zahájí zásadní změny v celém správním systému, od jednotlivých obydlených planet po hlavní řídící centrum vesmíru. Vytvářejí se nové vztahy se souhvězdími a soustavami. Mateřský Duch lokálního vesmíru vytváří nové spojovací vztahy s Hlavním Duchem supervesmíru a Gabriel zřizuje přímé spojení s Věčně Moudrými, aby byl účinně nápomocen v době, kdy Syn Vládce není přítomen na hlavním světě.

V průběhu této a následných epoch Autoritativní Synové pokračují ve svém působení jako posuzovatelé soudního období, zatímco sto těchto Rajských Synů Avonalů vytvoří novou vysokou radu Jasné Ranní Hvězdy na hlavním světě vesmíru. Později a na žádost Vládců Soustavy se jeden z těchto Autoritativních Synů stane nejvyšším poradcem, umístěným na řídícím světě každé lokální soustavy, kde zůstane až do dosažení sjednocení v sedmé etapě.

Během těchto epoch Synové Trojice-Učitelé slouží jako dobrovolní poradci nejenom Planetárním Vládcům, ale ve skupinách po třech podobně pomáhají Otcům Souhvězdích. A nakonec tito Synové najdou své místo v lokálním vesmíru, protože jsou nyní uvolněni ze svého působení v lokálním tvoření a jsou přiděleni k nejvyšší radě neomezené pravomoci.

Nyní a poprvé, sbor konečných odpovídá soudní pravomoci mimo Rajské autority, nejvyšší radě. Až doposud koneční nepodléhali žádné kontrole, která nebyla z Ráje.

Synové Tvořitelé takových ustálených vesmírů tráví hodně svého času v Ráji a na jeho přidružených světech a poradenskou činností početným skupinám konečných, sloužících po celém lokálním tvoření. Tímto způsobem lidská podstata Michaela vytváří ještě hlubší bratrské spojení se zdokonalenými konečnými smrtelníky.

Úvahy, týkající se funkce těchto Synů Tvořitelů ve vztahu k vnějším vesmírům, které nyní procházejí procesem předběžného utváření, jsou zcela zbytečné. Ale my všichni se čas od času zapojujeme do takového uvažování. Po dosažení této čtvrté éry rozvoje jsou Synové Tvořitelé administrativně volní; Božská Pečovatelka stále více spojuje svoji péči s pomocí Hlavního Ducha supervesmíru a Nekonečného Ducha. Je patrné, že mezi Synem Tvořitelem, Tvořivým Duchem, Večerními Hvězdami, Syny Učiteli a neustále narůstajícím sborem konečných se vyvíjí nový a mimořádný vztah.

Kdyby měl Michael někdy opustit Nebadon, Gabriel by se nepochybně stal hlavním správcem a Otec Melkísedek by byl jeho společníkem. Současně s tím, by byl udělen nový občanský status všem kategoriím trvalých obyvatel, jako jsou Materiální Synové, univitatiové, midsonité, susatiové a smrtelníci, spojeni s Duchem. Ale dokud bude pokračovat evoluce, serafové a archandělé budou potřební v řízení vesmíru.

Nicméně, my jsme v našem uvažování přesvědčeni o dvou skutečnostech: jestliže jsou Synové Tvořitelé předurčeni odejít do vnějších vesmírů, určitě je budou doprovázet Božští Pečovatelé; stejně tak jsme si jisti, že Melkísedekové zůstanou ve vesmírech svého původu. Jsme přesvědčeni, že Melkísedekové budou hrát stále důležitější roli v řízení a správě lokálního vesmíru.

11. Etapy malého a velkého sektoru

Plán ustálení ve světle a životě bezprostředně nezahrnuje malé a velké sektory supervesmíru. Takový evoluční rozvoj se v prvé řadě týká lokálního vesmíru jako útvaru a vztahuje se pouze na jeho jednotlivé složky. Supervesmír je ustálen ve světle a životě tehdy, když všechny jeho jednotlivé lokální vesmíry dosáhnou odpovídající dokonalost. Ale, ani jeden ze sedmi supervesmírů doposud nedosáhl úroveň rozvoje, která by se jen vzdáleně přiblížila takovému stavu.

Etapa malého sektoru. V rámci možností našeho vnímání víme, že pátá etapa, neboli etapa stabilizace malého sektoru je výhradně zaměřena na fyzický stav a na koordinované zapojení jednoho sta lokálních vesmírů do zavedených okruhů supervesmíru. Těmito úpravami materiálního tvoření se zřejmě zabývají pouze energetická centra se svými partnery.

Etapa velkého sektoru. Co se týká šesté etapy, neboli stabilizace velkého sektoru, my se můžeme jenom domnívat, protože žádný z nás nebyl svědkem takové události. Přesto jsme schopni předpokládat mnohé z toho, co se týče administrativních a jiných změn, které budou pravděpodobně provázet takový pokročilý status obydlených planet a jejich vesmírných uskupeních.

Poněvadž stav malého sektoru se týká koordinovaného fyzického vyvážení, my se domníváme, že sjednocení velkého sektoru bude spjato s dosažením nových intelektuálních úrovní, možná s novým progresem ve vyšším pochopení kosmické moudrosti.

Naše úvahy, týkající se nových úprav, které budou pravděpodobně provázet dosažení až dosud nedosažených úrovní evolučního rozvoje, jsou založeny na našem sledování výsledků takových úspěchů na jednotlivých planetách a na zkušenostech jednotlivých smrtelníků, žijících na těchto starších a vysoce vyvinutých sférách.

Ujasněme si, že administrativní mechanizmy a správní metody vesmíru či supervesmíru nemohou žádným způsobem omezovat, nebo zpomalovat evoluční rozvoj, nebo duchovní progres jednotlivé obydlené planety, nebo jakéhokoliv jednotlivého smrtelníka na takové sféře.

V některých starších vesmírech nalézáme planety, ustálené v pátých a šestých etapách světla a života—a dokonce takové, které jsou již dávno v sedmé epoše,—jejichž lokální soustavy ještě nejsou ustáleny ve světle. Mladé planety mohou zpozdit sjednocení soustavy, ale to ani v nejmenším nemá vliv na rozvoj starších a pokročilejších světů. Rovněž limitující životní prostředí, a to i na izolovaném světě, nemůže mařit osobní rozvoj jednotlivého smrtelníka; Ježíš Nazaretský, jako člověk mezi lidmi, osobně dosáhl statusu světla a života na Urantii více než před devatenácti sty lety.

Pozorováním toho, co se odehrává na dlouho ustálených planetách, jsme schopni dospět k docela spolehlivým závěrům o tom, co se stane, když se celý supervesmír ustálí ve světle a životě, i když nejsme schopni bezpečně předpokládat výsledek stabilizace sedmi supervesmírů.

12. Sedmá etapa, neboli etapa supervesmíru

My nemůžeme spolehlivě předpovědět, co nastane tehdy, když bude supervesmír ustálen ve světle, protože taková událost se ještě nikdy nestala. Vycházíme-li z učení Melkísedeků, které nikdy nebylo popřeno, usuzujeme, že se budou dělat radikální změny v celé organizaci a řízení v každém jednotlivém útvaru tvoření času a prostoru—od obydlených planet po hlavní centra supervesmírů.

Všeobecně se předpokládá, že velký počet jinak nepřidělených synů, trinitarizovaných tvory, bude shromážděn v hlavních a regionálních centrech ustálených supervesmírů. Toto může být předzvěstí příchodu bytostí z vnějšího prostoru na jejich cestě do Havony a Ráje; ale to nevíme jednoznačně.

My se domníváme, že když bude supervesmír ustálen ve světle a životě, stanou se nyní Neomezení Dohlížitelé Nejvyššího vrcholným správním orgánem na hlavním světě supervesmíru. Tyto osobnosti mají schopnost spojit se přímo s absonitními správci, kteří okamžitě zahájí své aktivity v ustáleném supervesmíru. Přestože tito Neomezení Dohlížitelé působili dlouhou dobu jako poradci a konzultanti v pokročilých evolučních útvarech tvoření, nepřevezmou správní povinnosti, dokud nebude mít Nejvyšší Bytost svrchovanou moc.

Neomezení Dohlížitelé Nejvyššího, působící ve větší míře v této epoše, nejsou konečnými, absonitními, nejvyššími či nekonečnými; jsou autoritou a jenom představují Boha Nejvyššího. Oni jsou zosobněním časoprostorové autority a proto nepůsobí v Havoně. Oni působí jenom jako autoritativní sjednocovatelé. Je možné, že jsou zapojeni do metody vesmírné reflexe, ale to nevíme určitě.

Ani jeden z nás nemá uspokojivou představu o tom, co se stane, když velký vesmír (sedm supervesmírů, závislých na Havoně) se ustálí ve světle a životě. Tento jev bude nepochybně nejdůležitější událostí v análech věčnosti od vzniku středního vesmíru. Jsou tací, kteří se domnívají, že sama Nejvyšší Bytost vyjde z havonské tajnosti, zahalující její duchovní osobnost a usadí se na hlavním světě sedmého supervesmíru jako všemocný a empirický vládce zdokonalených tvořeních času a prostoru. Ale to my opravdu nevíme.

[Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným k Radě archandělů na Urantie.]

Foundation Info

Verze pro tiskVerze pro tisk

Urantia Foundation, 533 W. Diversey Parkway, Chicago, IL 60614, USA
Tel: +1-773-525-3319; Fax: +1-773-525-7739
© Urantia Foundation. All rights reserved