Kniha Urantia

Kapitola 7

Vztah Věčného Syna k Vesmíru

7:0.1 (81.1) PRVOROZENÝ Syn se nepřetržitě podílí na uskutečňování duchovních aspektů věčného záměru Otce podle toho, jak se tento záměr postupně rozvíjí v jevech evolučních vesmírů s jejich rozmanitými skupinami živých bytostí. My nerozumíme úplně tomuto věčnému plánu, ale Rajský Syn nepochybně ano.

7:0.2 (81.2) Syn je jako Otec v tom, že se snaží poskytnout co nejvíce ze sebe sama svým rovnocenným Synům a jejich podřízeným Synům. A jako Otec, tak i Syn má samorozdělující podstatu a bezmezně poskytuje sám sebe Nekonečnému Duchu, jejich společnému vykonavateli.

7:0.3 (81.3) Jako podporovatel duchovních realit, Druhý Zdroj a Střed je věčná protiváha Ostrova Ráj, který tak skvěle udržuje všechny materiální věci. Tak je Prvotní Zdroj a Střed navždy odhalen v materiální kráse nádherných forem středního Ostrova a v duchovních hodnotách nebeské osobnosti Věčného Syna.

7:0.4 (81.4) Věčný Syn je skutečným podporovatelem rozsáhlého tvoření duchovních realit a duchovních bytostí. Duchovní svět je vzhledem, osobním jednáním Syna, a neosobní reality duchovní podstaty vždy citlivě reagují na vůli a záměr dokonalé osobnosti Absolutního Syna.

7:0.5 (81.5) Nicméně, Syn není osobně odpovědný za jednání všech duchovních osobností. Vůle osobního tvora je relativně svobodná a tudíž určuje činy těchto bytostí vlastní vůle. Proto duchovní svět svobodné vůle není vždy pravdivým představitelem charakteru Věčného Syna, tak jako příroda na Urantii není pravdivým zobrazením dokonalosti a neměnnosti Ráje a Božstva. Ale bez ohledu na to, co může charakterizovat svobodný čin člověka, nebo anděla, Synova věčná moc nad kontrolou vesmírné gravitace všech duchovních realit zůstává absolutní.

1. Okruh Duchovní Gravitace

7:1.1 (81.6) Všechno, co se učí o imanenci Boha, jeho všudypřítomnosti, všemohoucnosti a vševědoucnosti, je stejně tak pravdivé o Synu v duchovních sférách. Čistá a univerzální gravitace všeho tvoření, tento výhradně duchovní okruh, směřuje bezprostředně zpět k osobě Druhého Zdroje a Středu v Ráji. Kontrola a řízení tohoto všudypřítomného a neomylného duchovního sevření všech opravdových duchovních hodnot je pod vedením Syna. Tímto způsobem Věčný Syn uplatňuje absolutní duchovní svrchovanost. On doslova drží všechny duchovní reality a všechny oduševnělé hodnoty tak, jako by byly v dlani jeho ruky. Řízení vesmírné duchovní gravitace je vesmírná duchovní svrchovanost.

7:1.2 (82.1) Toto řízení gravitace duchovních věcí účinkuje nezávisle na čase a prostoru; proto se duchovní energie při přenosu nezmenšuje. Duchovní gravitace nikdy nepodléhá časovým zpožděním, ani neslábne v prostoru. Ona se nezmenšuje v souladu s kvadraturou délky přenosu; účinky okruhů čisté duchovní síly nejsou zpomalovány hmotou materiálního tvoření. A toto překračování času a prostoru čistými duchovními energiemi je obsaženo v absolutnosti Syna; není to způsobeno zásahem antigravitačních sil Třetího Zdroje a Středu.

7:1.3 (82.2) Duchovní reality reagují na přitažlivou sílu středu duchovní gravitace v souladu s jejich kvalitativní hodnotou, skutečnou mírou jejich duchovní podstaty. Duchovní jádro (kvalita) reaguje na duchovní gravitaci přesně tak, jako organizovaná energie fyzické hmoty (kvantita) reaguje na gravitaci fyzickou. Duchovní hodnoty a síly ducha jsou realitou. Z pohledu osobnosti, duch je duší tvoření; hmota je stínící fyzické tělo.

7:1.4 (82.3) Reakce a kolísání duchovní gravitace vždy přesně odpovídají obsahu duchovních hodnot, kvalitativnímu duchovnímu statusu jednotlivce nebo světa. Tato přitažlivá síla okamžitě reaguje na meziduchovní a vnitroduchovní hodnoty jakékoliv vesmírné situace, nebo planetární poměry. Pokaždé, když se duchovní realita zpřítomňuje ve vesmírech, tato změna vyžaduje bezodkladné a okamžité přizpůsobení duchovní gravitace. Takový nový duch je skutečnou součástí Druhého Zdroje a Středu; a tak, jak se nepochybně smrtelný člověk stane oduševnělou bytostí, tak také nepochybně dosáhne duchovního Syna, středu a zdroje duchovní gravitace.

7:1.5 (82.4) Síla duchovní přitažlivosti Syna je obsažena, v menší míře, v mnoha řádech Rajských synů. Proto, v rozmezí absolutního okruhu duchovní gravitace existují ty lokální soustavy duchovní přitažlivosti, které působí v menších celcích tvoření. Takové subabsolutní koncentrace duchovní gravitace jsou součástí božskosti osobností Tvořitele v času a prostoru a jsou ve vzájemném vztahu s vyvíjejícím se empirickým naddohledem Nejvyšší Bytosti.

7:1.6 (82.5) Přitažlivost a reakce duchovní gravitace působí nejenom na vesmír jako celek, ale dokonce také mezi jednotlivci a skupinami jednotlivců. Mezi duchovními a oduševnělými osobnostmi jakéhokoliv světa, rasy, národa či věřícími skupinami jednotlivců je duchovní soudržnost. Mezi duchovně smýšlejícími osobami s podobnými zálibami a touhami je přímá přitažlivost duchovní podstaty. Výraz spřízněné duše není pouhým slovním obratem.

7:1.7 (82.6) Podobně jako materiální gravitace Ráje, je i duchovní gravitace Věčného syna absolutní. Hřích a vzpoura mohou narušit činnost okruhů lokálního vesmíru, ale nic nemůže přerušit činnost duchovní gravitace Věčného Syna. Luciferova vzpoura způsobila mnoho změn ve vaší soustavě obydlených světů a na Urantii, ale my nepozorujeme ani v nejmenším, že by následná duchovní karanténa vaší planety ovlivnila přítomnost a činnost všudypřítomného ducha Věčného Syna nebo přidružených okruhů duchovní gravitace.

7:1.8 (82.7) Všechny reakce okruhu duchovní gravitace ve velkém vesmíru jsou předvídatelné. My známe všechny činnosti a reakce všudypřítomného ducha Věčného Syna a shledáváme je spolehlivými. V souladu s dobře známými zákony my můžeme měřit a měříme duchovní gravitaci stejně tak, jako člověk se pokouší vypočítat působení konečné fyzické gravitace. Reakce duchovního okruhu Syna na všechny duchovní věci, bytosti a osoby je neměnná a tato reakce je trvale ve shodě se stupněm aktuálnosti (kvalitativní stupeň reality) všech takových duchovních hodnot.

7:1.9 (83.1) Ale bok po boku s touto spolehlivou a předvídatelnou funkcí duchovní přítomnosti Věčného Syna vznikají jevy, které nejsou ve svých reakcích předvídatelné. Pravděpodobně, takové jevy svědčí o koordinovaných činnostech Božského Absolutna v oblastech objevujících se duchovních potenciálů. My víme, že duchovní přítomnost Věčného Syna je vliv velkolepé a nekonečné osobnosti, ale my stěží považujeme reakce spojené s domnělými projevy Božstva Absolutního za osobní.

7:1.10 (83.2) Z pohledu osobnosti a z hlediska osob, Věčný Syn a Božské Absolutno jsou zjevně vzájemně propojeni následujícím způsobem: Věčný Syn ovládá sféru aktuálních duchovních hodnot, zatímco se jeví, že Božské Absolutno prostupuje rozsáhlou oblastí potenciálních duchovních hodnot. Všechny aktuální hodnoty duchovní podstaty se vyskytují v gravitačním sevření Věčného Syna, ale jestliže jsou tyto hodnoty potenciální, potom se zřejmě nacházejí v přítomnosti Božského Absolutna.

7:1.11 (83.3) Duch patrně vychází z potenciálů Božstva Absolutního; souvztažnost vyvíjejícího se ducha probíhá v empirických a nedokončených sférách vlivu Nejvyššího a Konečného; duch nakonec nachází konečný osud v absolutním sevření duchovní gravitace Věčného Syna. Toto je pravděpodobně cyklus empirického ducha, ale existenciální duch je přirozenou součástí nekonečnosti Druhého Zdroje a Středu.

2. Správa Věčného Syna

7:2.1 (83.4) V duchovním smyslu je přítomnost a osobní působení Prvorozeného Syna v Ráji dokonalé a absolutní. Když se vzdalujeme od Ráje, přes Havonu a dále do oblastí sedmi supervesmírů, my zjišťuje stále menší a menší osobní působení Věčného Syna. Ve vesmírech za Havonou je přítomnost Věčného Syna ztělesněna Rajskými Syny, podmíněna empirickými realitami Nejvyššího a Konečného a je koordinována s neomezeným duchovním potenciálem Božstva Absolutního.

7:2.2 (83.5) Osobní působení Prvorozeného Syna ve středním vesmíru je znatelné v nádherné duchovní harmonii věčného tvoření. Havona je tak úžasně dokonalá, takže duchovní status a energetický stav tohoto modelového vesmíru jsou v dokonalé a trvalé vyváženosti.

7:2.3 (83.6) Syn není osobně trvale přítomen v supervesmírech a ani tam nesídlí; v těchto tvořeních udržuje pouze nadosobní zastoupení. Tyto duchovní projevy Syna nejsou osobní; ony nejsou v okruhu osobnosti Vesmírného Otce. My pro ně neznáme lepší název než pojmenování nadosobnosti; tyto nadosobnosti nejsou ani absonitní ani absolutní, ony jsou konečné bytosti.

7:2.4 (83.7) Výhradně duchovní a nadosobní působení Věčného Syna v supervesmírech není rozpoznatelné osobnostmi tvorů. Nicméně, vše prostupující duchovní působení osobního vlivu Syna se projevuje v každé fázi činností všech sektorů, které jsou doménou Věčně Moudrých. Avšak, my pozorujeme, že v lokálních vesmírech je Věčný Syn osobně přítomen v osobách Rajských Synů. Tady, duchovní a tvůrčí aktivity Věčného Syna se projevují v osobách velkolepých sborů rovnocenných Synů Tvořitelů.

3. Vztah Věčného Syna k jedinci

7:3.1 (84.1) Během vzestupu lokálním vesmírem se smrtelníci času dívají na Syna Tvořitele jako na osobního představitele Věčného Syna. Ale, když začínají stoupat vzdělávacím systémem supervesmíru, poutníci času stále více objevují nebeskou přítomnost inspirujícího ducha Věčného Syna a jsou schopni mít užitek z přijímání této duchovně posilující podpory. V Havoně si vzestupní smrtelníci budou ještě více uvědomovat milující objetí všeprostupujícího ducha Prvorozeného Syna. Ani na jednom stupni celého vzestupu smrtelníků duch Věčného syna nepobývá v mysli nebo duši poutníků času, ale jeho dobročinnost je neustále štědrá a pořád se zajímá o blaho a duchovní bezpečnost vzestupujících dětí času.

7:3.2 (84.2) Přitažlivost duchovní gravitace Věčného Syna je základním tajemstvím vzestupu věčně žijících lidských duší k Ráji. Všechny opravdové hodnoty a oduševnělí jednotlivci dobré vůle jsou drženi v neselhávajícím sevření duchovní gravitace Věčného Syna. Na příklad, smrtelná mysl začíná svoji existenci jako materiální mechanismus a je nakonec přijata do Sborů Konečnosti jako téměř dokonalá duchovní existence, podléhající stále méně fyzické gravitaci a postupně reagující více na vnitřní přitažlivou sílu duchovní gravitace během této celé zkušenosti. Okruh duchovní gravitace doslovně přitahuje duši člověka směrem k Ráji.

7:3.3 (84.3) Okruh duchovní gravitace je základním pásmem pro přenos upřímných modliteb věřícího lidského srdce z úrovně lidského vědomí na úroveň skutečného vědomí Božstva. To, co ve vaší prosbě představuje opravdovou duchovní hodnotu, bude zachyceno vesmírným okruhem duchovní gravitace a okamžitě postoupeno současně všem příslušným božským osobnostem. Každý z nich se bude zabývat tím, co náleží do sféry jeho osobního působení. Proto je nepodstatné při vašich používaných náboženských zkušenostech, zdali při adresování vaší žádosti si představujete Syna Tvořitele vašeho lokálního vesmíru, nebo Věčného Syna ve středu všech věcí.

7:3.4 (84.4) Rozeznávající činnost okruhu duchovní gravitace by se asi mohla přirovnat k funkcím nervových systémů v materiálním lidském těle. Pocity putují po nervových drahách; některé jsou přijaty a zodpovězeny nižšími automatickými míšními centry; jiné postupují dál do méně automatických, ale návykově posílených center v malém mozku, zatímco ty nejdůležitější a podstatné pro život přicházející vzkazy, problesknou kolem těchto podružných center a jsou okamžitě zaznamenány v nejvyšších úrovních lidského vědomí.

7:3.5 (84.5) Ale, jak mnohem dokonalejší je pozoruhodná technika duchovního světa! Jestliže, cokoliv vznikne ve vašem vědomí, co nese s sebou nejvyšší duchovní hodnotu a jakmile to vyjádříte, není ve vesmíru síla, která by zabránila bleskovému odeslání tohoto vzkazu přímo k Absolutní Duchovní Osobnosti všeho tvoření.

7:3.6 (84.6) A obráceně, jestliže jsou vaše žádosti čistě materiální a zcela sobecké, neexistuje žádná metoda, pomocí které, by takové nehodné modlitby mohly být přijaty do duchovního okruhu Věčného Syna. Obsah každé prosby, která není „duchovně sestavena“, nemůže najít místo ve vesmírném duchovním okruhu; takové naprosto sobecké a materiální požadavky jsou zbytečné; ony nedosáhnou okruhů skutečných duchovních hodnot. Taková slova jsou jako „troubící dechové nástroje a cinkající činely.“

7:3.7 (85.1) Pouze podněcující myšlenka, duchovní obsah, uvede v platnost prosbu smrtelníka. Slova jsou bezcenná.

4. Božské plány pro dokonalost

7:4.1 (85.2) Věčný Syn je v trvalém spojení s Otcem v úspěšném pokračování božského plánu vývoje: vesmírného plánu tvoření, evoluce, vzestupu a dokonalosti tvorů vlastní vůle. A v božské věrohodnosti je Syn navždy roven Otci.

7:4.2 (85.3) V přípravě a uskutečňování tohoto gigantického plánu pro dosažení dokonalosti věčnosti vyvíjejícími se materiálními bytostmi času, Otec a jeho Syn fungují jako jeden celek. Tento projekt duchovního povznesení vzestupných duší prostoru je společným výtvorem Otce a Syna, kteří, ve spolupráci s Nekonečným Duchem, jsou zapojeni společně do vykonávání svého božského záměru.

7:4.3 (85.4) Tento božský plán pro dosažení dokonalosti zahrnuje tři unikátní, ale nádherně zharmonizované, programy vesmírné cesty:

7:4.4 (85.5) 1. Plán postupného dosažení. Toto je plán Vesmírného Otce pro evoluční vzestup, jehož návrh byl schválen Věčným Synem a který tento program bezvýhradně přijal. „Stvořme smrtelné tvory k našemu obrazu.“ Toto ustanovení pro povznesení tvorů času zahrnuje Otcovo poskytnutí Ladičů Myšlení a obdarování materiálních bytostí výsadami osobnosti.

7:4.5 (85.6) 2. Plán poskytnutí. Následující vesmírný plán je Otcův významný program odhalení Věčného Syna a jeho rovnocenných Synů. Tento návrh, předložený Věčným Synem, spočívá v poskytnutí Božích Synů evolučním světům, aby tam tvorům všech vesmírů ztělesňovali, realizovali, zosobňovali a uskutečňovali lásku Otce a soucit Syna. Součástí plánu poskytnutí jsou Rajští Synové a jako prozatímní symbol této láskyplné péče působí jako napravovatelé toho, co chybující vůle tvorů přivedla k duchovnímu ohrožení. Kdykoliv a kdekoliv se vyskytne prodlení ve fungování plánu postupného dosažení, kdyby snad vzpoura měla mařit nebo komplikovat tento program, potom začnou být okamžitě aktivní pohotovostní opatření plánu poskytnutí. Rajští Synové dodrží svůj slib a okamžitě zasáhnou jako napravovatelé, odejdou do oblasti zachvácené vzpourou a tam obnoví její duchovní status. A takový heroický čin vykonal na Urantii rovnocenný Syn Tvořitel v souvislosti se svým empirickým poskytnutím, které bylo nezbytné pro nabytí svrchovanosti.

7:4.6 (85.7) 3. Plán laskavé péče. Poté, když byl zformulován a vyhlášen plán postupného dosažení a plán poskytnutí, Nekonečný Duch, samostatně a nezávisle, vypracoval velkolepý a univerzální program laskavé péče a zahájil jeho uskutečňování. Tato služba je nezbytně nutná pro praktické a efektivní uskutečňování jak plánu postupného dosažení, tak i plánu poskytnutí, a všechny duchovní osobnosti Třetího Zdroje a Středu mají v sobě ducha laskavé péče, který tvoří velkou část podstaty Třetí Osoby Božstva. Nejenom při tvoření, ale i při řízení, Nekonečný Duch funguje skutečně a doslova jako společný vykonavatel Otce a Syna.

7:4.7 (86.1) Věčný Syn je osobním správcem, božským opatrovatelem Otcova vesmírného plánu vzestupu tvorů. Vyhlášením vesmírného mandátu, „Buďte dokonalí, jako já jsem dokonalý,“ Otec svěřil vykonání tohoto velkolepého projektu Věčnému Synovi; a Věčný Syn se věnuje tomuto nebeskému programu spolu se svým rovnocenným Božstvem, Nekonečným Duchem. Takto Božstva efektivně spolupracují v činnostech tvoření, kontroly, evoluce, zjevení a péče—a v případě nutnosti, při obnově a nápravě.

5. Duch poskytnutí

7:5.1 (86.2) Věčný Syn se bezvýhradně připojil k Vesmírnému Otci v šíření tohoto neobyčejného příkazu všemu tvoření: „ Buďte dokonalí, jako váš Otec v Havoně je dokonalý.“ A od té doby toto pozvání-příkaz motivuje všechny plány věčného života a projekty poskytnutí Věčného Syna a jeho rozsáhlé rodiny rovnoprávných a přidružených Synů. A v těchto poskytnutích se Synové Boží stali „cestou, pravdou a životem“ pro všechny evoluční tvory.

7:5.2 (86.3) Věčný Syn se nemůže spojit přímo s lidskými bytostmi, jak to dělá Otec prostřednictvím darovaných předosobních Ladičů Myšlení, ale Věčný Syn se přibližuje ke stvořeným osobnostem pomocí postupného sestupování úrovněmi božského synovstva až je schopen stanout v lidské přítomnosti a někdy i v podobě samého člověka.

7:5.3 (86.4) Čistě osobní podstata Věčného Syna není způsobilá pro rozdělování. Věčný Syn slouží buď jako duchovní vliv, nebo jako osoba, ale nikdy jinak. Pro Syna je nemožné stát se částí zkušenosti tvora v tom smyslu, v jakém se spoluúčastňuje Otec-Ladič, ale Věčný Syn nahrazuje toto omezení metodou poskytnutí. Co znamenají pro Vesmírného Otce zkušenosti fragmentárních entit, to pro Věčného Syna znamenají zkušenosti Rajských Synů.

7:5.4 (86.5) Věčný Syn nepřichází ke smrtelnému člověku jako boží vůle—Ladič Myšlení, obývající lidskou mysl, ale Věčný Syn přišel ke smrtelnému člověku na Urantii tehdy, když se božská osobnost jeho Syna, Michaela z Nebadonu, převtělila do lidské podstaty Ježíše Nazaretského. Aby sdíleli zkušenost stvořených osobností, Rajští Boží Synové musí převzít dané naturely těchto tvorů a ztělesnit v nich svoje božské osobnosti jako samotní opravdoví tvorové. Inkarnace, tajemství Sonaringtonu, je metoda Synova úniku od všesvazujících pout absolutismu osobnosti.

7:5.5 (86.6) Před velmi dávnou dobou Věčný Syn poskytl sám sebe každému okruhu středního tvoření pro osvícení a zdokonalení všech obyvatel a poutníků Havony, včetně vzestupných poutníků času. Při žádném ze sedmi poskytnutích sebe sama on nebyl ani jako vzestupná bytost, ani jako obyvatel Havony. On byl sám sebou. Jeho zkušenost byla unikátní; on ji neprožíval spolu s lidmi, nebo jinými poutníky a ani se jim nepodobal, ale v určitém ohledu byl s nimi spojený v nadosobním vědomí.

7:5.6 (86.7) On ani neprošel obdobím odpočinku, oddělující vnitřní okruh Havony od břehů Ráje. Jako absolutní bytost, on nemůže přerušit vědomí osobnosti, protože v něm se sbíhají všechny linie duchovní gravitace. A v době těchto poskytnutích, duchovní zářivost Rajského středu nebyla ztlumena a sevření vesmírné duchovní gravitace Syna zůstalo neoslabeno.

7:5.7 (87.1) Poskytnutí Věčného Syna v Havoně jsou za hranicemi lidské představivosti; tato poskytnutí byla transcendentální. Jak tehdy, tak i v dalším svém působení, Syn rozšířil zkušenost celé Havony, ale my nevíme, jestli rozšířil domnělou empirickou schopnost svojí existenciální podstaty. Toto zůstává tajemstvím poskytování se Rajských Synů. Nicméně, my věříme, že cokoliv Věčný Syn získal během těchto misí poskytnutí, tak si navždy zachoval; ale my nevíme, co to je.

7:5.8 (87.2) Jakkoli obtížné je pro nás pochopit poskytnutí Druhé Osoby Božstva, my jsme schopni pochopit havonské poskytnutí jednoho ze Synů Věčného Syna, který svědomitě prošel přes všechny okruhy středního vesmíru a skutečně prožil ty zkušenosti, které jsou přípravou pro vzestupné bytosti k dosažení Božstva. Toto byl prvorozený Michael, první ze Synů Tvořitelů. Z okruhu na okruh prošel životními zkušenostmi vzestupných poutníků a osobně s nimi pobýval na každém okruhu v době Grandfandy, prvního ze všech smrtelníků, který dosáhl Havony.

7:5.9 (87.3) Všechno, co bylo odhaleno tímto prvorozeným Michaelem, učinilo nadsmyslové poskytnutí Prvorozeného Mateřského Syna reálným pro tvory Havony. Natolik reálným, že od té doby a natrvalo, každý poutník času, který vynakládá velké úsilí, aby dosáhl okruhy Havony, je povzbuzen a posílen danou skutečností, že Věčný Syn Boží sedmkrát opustil moc a slávu Ráje, aby se zúčastnil zkušeností poutníků času-prostoru na sedmi okruzích postupného dosažení Havony.

7:5.10 (87.4) Věčný Syn je příkladnou inspirací pro všechny Syny Boží, pomáhající svými poskytnutími ve vesmírech času a prostoru. Všichni rovnoprávní Synové Tvořitelé a přidružení Autoritativní Synové, společně s jinými, neodhalenými řády synovstva, s obdivuhodnou ochotou poskytují sebe sami rozmanitým formám života tvorů a v podobě samotných tvorů. Proto je pravdou, že v poskytnutí každého Božího Syna vesmírným světům, duchovně a také s ohledem na příbuznost podstaty a původu, Věčný Syn poskytl sám sebe inteligentně myslícím tvorům vesmírů v těchto poskytnutí, skrze těchto poskytnutí a pomocí těchto poskytnutí.

7:5.11 (87.5) Duchovně a ve své podstatě, ne-li ve všech vlastnostech, každý Syn Ráje je dokonalým božím obrazem Prvorozeného Syna. Je doslova pravda, že kdo viděl Rajského Syna, viděl Věčného Božího Syna.

6. Boží Synové Ráje

7:6.1 (87.6) Nedostatek vědomostí o mnohačetných Božích Synech je příčinou obrovského zmatku na Urantii. A tato ignorance přetrvává navzdory takovým svědectvím, jako je záznam o konkláve těchto božských osobností. „Radovali se Boží Synové a Ranní Hvězdy společně zpívaly.“ Každé tisíciletí standardního sektorového času se rozmanité řády božských Synů shromažďují na svoje pravidelné konkláve.

7:6.2 (87.7) Věčný Syn je osobní zdroj obdivuhodných vlastností soucitu a služby, které tak znamenitě charakterizují všechny řády sestupných Božích Synů v jejich působení ve vesmírech. Veškerou božskou podstatu, ne-li celou nekonečnost vlastností, Věčný Syn nepřetržitě přenáší na Rajské Syny, odcházejících z věčného Ostrova, aby odhalili jeho božský charakter ve vesmíru vesmírů.

7:6.3 (88.1) Prvorozený a Věčný Syn je potomek-osoba „první“dokončené a nekonečné myšlenky Vesmírného Otce. Pokaždé, když Vesmírný Otec společně s Věčným Synem projektují novou, originální, jedinečnou a absolutní osobní myšlenku, okamžitě je tento tvůrčí úmysl dokonale a s konečnou platností ztělesněn do bytosti a osobnosti nového, originálního Syna Tvořitele. Ve své duchovní podstatě, božské moudrosti a koordinované tvořivé síle jsou tito Synové Tvořitelé potenciálně rovni Bohu-Otci a Bohu-Synovi.

7:6.4 (88.2) Synové Tvořitelé odcházejí z Ráje do vesmírů času, kde ve spolupráci s dohlížejícími a tvořivými orgány Třetího Zdroje a Středu, završují organizaci lokálních vesmírů progresivní evoluce. Tito Synové nejsou spojeni s centrálním a univerzálním řízením hmoty, mysli a ducha a ani se na těchto řízeních nepodílejí. Proto jsou jejich tvůrčí činy omezeny předexistencí, prvenstvím a nadřazeností Prvotního Zdroje a Středu a jeho rovnoprávných Absoluten. Tito Synové jsou schopni řídit pouze to, co sami stvoří. Absolutní řízení je vrozeno v prioritě existence a je neoddělitelné od věčnosti přítomnosti. Otec zůstává hlavním činitelem ve vesmírech.

7:6.5 (88.3) Jak Otec a Syn zosobňují Syny Tvořitele, tak Syn a Duch zosobňují Autoritativní Syny. Toto jsou ti Synové, kteří skrze zkušenosti z inkarnací ve tvorech, získají právo zastávat úřad soudce, řešícího otázky věčného života v tvořeních času a prostoru.

7:6.6 (88.4) Otec, Syn a Duch se sloučí také proto, aby zosobnili všestranné Syny Učitele Trojice, kteří působí v celém velkém vesmíru jako nebeští učitelé všech osobností, lidských i božských. Existují ještě další početné řády Rajských Synů, na které však nebyly smrtelníkům na Urantii představeni.

7:6.7 (88.5) Mezi Prvorozeným Mateřským Synem a velkým počtem těchto Rajských Synů, rozptýlených ve všem tvoření, existuje přímý a vyhrazený kanál pro komunikaci, kanál, jehož funkce je spojena s kvalitou duchovní spřízněnosti, slučující je do takřka absolutního duchovního sdružení. Tento mezisynovský okruh je zcela odlišný od vesmírného okruhu duchovní gravitace, který je také soustředěn v osobě Druhého Zdroje a Středu. Všichni Boží Synové, kteří mají svůj původ v osobách Rajských Božstev, jsou v přímém a nepřetržitém spojení s Věčným Mateřským Synem. A tato spojení jsou navázána okamžitě; nejsou závislá na čase, ačkoliv někdy jsou podmíněna prostorem.

7:6.8 (88.6) Věčný Syn má nejenom neustále dokonalé informace ohledně statusu, myšlení a rozmanitých činnostech všech řádů Rajského synovstva, ale má také neustále dokonalé informace o všem, co se týká duchovních hodnot, existujících v srdcích všech tvorů v prvotním centrálním a věčném tvoření a druhotných časových tvoření rovnoprávných Synů Tvořitelů.

7. NEJVYŠŠÍ ZJEVENÍ OTCE

7:7.1 (88.7) Věčný Syn je dokončené, výlučné, univerzální a konečné zjevení ducha a osobnosti Vesmírného Otce. Všechny poznatky a informace, týkající se Otce, musí přicházet od Věčného Syna a jeho Rajských Synů. Věčný syn je z věčnosti a je zcela a naprosto bez duchovního omezení stejný jako Otec. Pokud se jedná o božskou osobnost, oni jsou rovnocenní; v duchovní podstatě jsou rovnoprávní; v božskosti jsou totožní.

7:7.2 (89.1) Podstatu charakteru Boha není možno zdokonalit v osobě Syna, protože božský Otec je nekonečně dokonalý, ale oddělením se ode všeho neosobního a neduchovního jsou tento charakter a osobnost rozšiřovány pro zjevení stvořeným bytostem. Prvotní Zdroj a Střed je mnohem víc než osobnost, ale všechny duchovní vlastnosti otcovské osobnosti Prvního Zdroje a Středu jsou duchovně vyjádřeny v absolutní osobnosti Věčného Syna.

7:7.3 (89.2) Původní Syn a jeho Synové se zabývají realizací vesmírného zjevení duchovní a osobní podstaty Otce všemu tvoření. Právě tito Rajští Synové zjevují Vesmírného Otce lidem a andělům ve středním vesmíru, v supervesmírech, lokálních vesmírech a na obydlených planetách. Věčný Syn a jeho Synové odhalují tvorům cestu k navázání kontaktu s Vesmírným Otcem. A dokonce my, bytosti vysokého původu, rozumíme Otci mnohem více, když studujeme zjevení jeho charakteru a osobnosti ve Věčném Synovi a v Synech Věčného Syna.

7:7.4 (89.3) Otec přichází k vám dolů jako osobnost pouze prostřednictvím božských Synů Věčného Syna. I vy dosáhnete Otce stejnou cestou; vy vystoupíte k Otci s pomocí vedení této skupiny božských Synů. A tato pravda je neměnná, bez ohledu na to, že vaše vlastní osobnost je vám přímo poskytnuta Vesmírným Otcem.

7:7.5 (89.4) Ve všech těchto velmi dalekosáhlých činnostech, týkající se rozsáhlého duchovního vedení Věčného Syna, nezapomínejte, že Syn je zrovna tak opravdovou a skutečnou osobou, jako je Otec. Skutečnosti, pro bytosti, které kdysi patřily k lidskému druhu, to bude mnohem snadnější se přiblížit k Věčnému Synovi, než k Vesmírnému Otci. Během postupování poutníků času přes okruhy Havony, budete oprávněni dosáhnout Syna dávno před tím, než budete připraveni rozpoznat Otce.

7:7.6 (89.5) Vy byste měli pochopit ještě lépe charakter a soucitnou podstatu Věčného Syna při hlubokém rozjímání o zjevení těchto božských vlastností v oddané službě vašeho vlastního Syna Tvořitele, který kdysi žil na zemi jako Syn Člověka a nyní je vznešeným vládcem vašeho lokálního vesmíru —Syn Člověka a Syn Boží.

7:7.7 (89.6) [Sepsáno Božským Poradcem, pověřeným úkolem zformulovat toto sdělení, popisující Věčného Syna Ráje.]