Kniha Urantia
Díl II.
Podpořeno Sborem Vesmírných Osobností Nebadonu jednajících na základě pověření Gabriela ze Salvigtonu.
Kniha Urantia
Kapitola 32
32:0.1 (357.1) LOKÁLNÍ vesmír je výtvorem Syna Tvořitele, patřícího k Rajskému řádu Michaelů. Zahrnuje sto souhvězdích, z nichž každé obsahuje sto soustav obydlených světů. Každá soustava se bude nakonec skládat z jednoho tisíce obydlených sfér.
32:0.2 (357.2) Všechny tyto vesmíry času a prostoru jsou evoluční. Tvořitelský plán Rajských Michaelů bere vždy v úvahu postupnou evoluci a vzestupný rozvoj fyzických, intelektuálních a duchovních vlastností a schopností různorodých tvorů, obývajících rozmanité typy sfér, ze kterých se takový lokální vesmír skládá.
32:0.3 (357.3) Urantia patří k lokálnímu vesmíru, jehož vládcem je Bohočlověk Nebadonský—Ježíš Nazaretský a Michael Salvingtonský. A všechny plány Michaela pro tento lokální vesmír byly v plné míře schváleny Rajskou Trojicí předtím, než se vůbec pustil v prostoru do vrcholného díla .
32:0.4 (357.4) Boží Synové si mohou zvolit oblasti pro svoje tvořitelské činnosti, ale tato materiální díla byla původně vyprojektována a naplánována Rajskými Architekty Hlavního Vesmíru.
32:1.1 (357.5) Předvesmírná příprava prostorové síly a prvotních energií je dílem Rajských Hlavních Organizátorů Síly; ale v oblastech supervesmíru, když nově vzniklá energie začne reagovat na lokální, nebo lineární gravitaci, oni přenechají svoje místo upravovatelům energie příslušného supervesmíru.
32:1.2 (357.6) Tito upravovatelé energie působí sami v předmateriálních a postsilových stádiích tvoření lokálního vesmíru. Syn Tvořitel nemůže přistoupit k organizování vesmíru, dokud upravovatelé energie nedokončili mobilizaci prostorových energií natolik, aby byla zajištěna materiální základna pro vznikající vesmír—skutečná slunce a materiální sféry.
32:1.3 (357.7) Všechny lokální vesmíry mají přibližně stejný energetický potenciál, ačkoliv se velmi výrazně liší ve fyzických rozměrech a čas od času mohou být odlišné v obsahu viditelné hmoty. Energetický náboj lokálního vesmíru a jeho obdaření potenciální hmotou jsou stanoveny manipulací upravovatelů energie a jejich předchůdců a také aktivitami Syna Tvořitele a vrozeným darem fyzického ovládání jeho tvořivého partnera.
32:1.4 (358.1) Energetický náboj lokálního vesmíru je přibližně jednou stotisícinou silové zásoby jeho příslušného supervesmíru. V případě Nebadonu, vašeho lokálního vesmíru, materializace hmoty je o trochu menší. Z fyzického pohledu má Nebadon všechny fyzické dary energie a hmoty, které se objevují v kterémkoliv lokálním stvoření Orvontonu. Jediné fyzické omezení pro vývojové rozšíření vesmíru Nebadon spočívá v kvantitativním náboji prostorové energie, zadržované pomocí gravitační kontroly přidružených sil a osobností sjednoceného vesmírného mechanizmu.
32:1.5 (358.2) Poté, až energie-hmota dosáhne určitý stupeň materializace hmoty, objeví se na scéně Rajský Syn Tvořitel, doprovázen Tvořivou Dcerou Nekonečného Ducha. Současně s příchodem Syna Tvořitele začnou práce na architektonické sféře, která se potom stane hlavním řídícím světem projektovaného lokálního vesmíru. Takové lokální stvoření se vyvíjí velmi dlouhou dobu, během které se stabilizují slunce, zformují se planety a rozhoupnou se do svých oběžných drah, a současně přitom probíhají práce na vytvoření architektonických světů, které budou sloužit jako řídící centra souhvězdích a hlavní centra soustav.
32:2.1 (358.3) Při organizování vesmíru předcházejí Synům Tvořitelům upravovatelé energie a další bytosti, mající původ ve Třetím Zdroji a Středu. Z energií prostoru, které byly předtím takto připraveny, Michael, váš Syn Tvořitel, vytvořil obydlené oblasti vesmíru Nebadon a od té doby se usilovně věnuje jejich řízení. Z předexistenciální energie tito božští Synové zhmotňují viditelnou hmotu, projektují živé tvory a ve spolupráci s vesmírnou přítomností Nekonečného Ducha vytvářejí různorodý doprovod duchovních osobností.
32:2.2 (358.4) Tito upravovatelé a kontroloři energie, kteří dávno před příchodem Syna Tvořitele prováděli fyzickou organizaci vesmíru, slouží potom skvělým způsobem tomuto Vesmírnému Synu a navždy se spolupodílejí na řízení těchto energií, které oni původně upravili a spojili do energetických obvodů. V Salvingtonu působí v současné době sto stejných energetických center, které spolupracovaly s vaším Synem Tvořitelem při počátečním utváření tohoto lokálního vesmíru.
32:2.3 (358.5) První dokončené dílo fyzického tvoření v Nebadonu spočívalo v organizaci hlavního řídícího světa—architektonické sféry Salvingtonu s jeho družicemi. Od doby počátečních opatřeních energetických center a kontrolorů energie, do příchodu živého personálu na dokončené sféry Salvingtonu, uplynulo něco málo přes jednu miliardu let vašeho současného planetárního času. Po výstavbě Salvingtonu okamžitě následovalo vytvoření jednoho sta řídících světů projektovaných souhvězdích a deseti tisíc řídících sfér projektovaných lokálních soustav pro řízení a spravování planet, společně s jejich architektonickými družicemi. Tyto architektonické světy jsou navrženy tak, aby vyhověly jak fyzickým, tak i duchovním osobnostem a také přechodným morontiálním, nebo dočasným stádiím bytí.
32:2.4 (359.1) Salvington, hlavní řídící centrum Nebadonu, je umístěno přesně ve středu energo-hmoty lokálního vesmíru. Ale váš lokální vesmír není jediným astronomickým systémem, i když v jeho fyzickém středu existuje velký systém.
32:2.5 (359.2) Salvington je osobní rezidencí Michaela Nebadonského, ale on tam stále nepobývá. Zatímco plynulý chod vašeho lokálního vesmíru již nevyžaduje trvalou přítomnost Syna Tvořitele na hlavní sféře, nebylo tomu tak v počátečních obdobích fyzického organizování Nebadonu. Syn Tvořitel nemůže opustit svoje řídící centrum do té doby, dokud s pomocí zhmotnění dostatečného množství energie nedosáhne gravitační stabilizace oblasti a tím se umožní různým okruhům a systémům, aby vyvažovaly jeden druhého vzájemným materiálním přitahováním.
32:2.6 (359.3) A když je fyzický plán vesmíru dokončen a Syn Tvořitel, ve spojení s Tvořivým Duchem, projektuje svůj plán tvoření života, tento představitel Nekonečného Ducha začíná svoje vesmírné působení jako výrazná tvořivá osobnost. Když se zformuluje a vykoná tento první tvořivý akt, vznikne Jasná Ranní Hvězda, zosobnění tohoto počátečního tvořivého konceptu identity a ideálu božskosti. Jasná Ranní Hvězda je hlavní výkonný činitel vesmíru, osobní spolupracovník Syna Tvořitele, kterému se podobá ve všech aspektech povahy, i když jeho božské vlastnosti jsou značně limitovány.
32:2.7 (359.4) A teprve nyní, když Synu Tvořiteli byla poskytnuta pomocná pravá ruka a hlavní výkonný činitel, následuje vytvoření obrovského a obdivuhodného množství rozmanitých tvorů. Vznikají synové a dcery lokálního vesmíru a hned potom je pro takové stvoření vytvořen řídící systém, sahající od nejvyšších poradních sborů vesmíru k otcům souhvězdích a vládcům lokálních soustav—seskupení těch světů, které byly určeny, aby se potom staly domovem rozmanitých smrtelných ras tvorů vlastní vůle; a každý z těchto světů bude řízen Planetárním Princem.
32:2.8 (359.5) A potom, až je takový vesmír úplně organizovaný a dostatečně personálně zajištěný, Syn Tvořitel začne uskutečňovat plán Otce: stvoření smrtelného člověka k jejich božskému obrazu.
32:2.9 (359.6) Organizování planetárních příbytků v Nebadonu stále ještě pokračuje, protože tento vesmír je opravdu mladým uskupením ve hvězdných a planetárních oblastech Orvontonu. Při posledním soupisu bylo v Nebadonu 3 840 101 obydlených planet a Satania, lokální soustava vašeho světa, se velmi podobá jiným soustavám.
32:2.10 (359.7) Satania není jednotvárnou fyzickou soustavou, jednotným astronomickým útvarem nebo systémem. Její 619 obydlených světů je rozmístěno ve více než pěti stech rozdílných fyzických útvarech. Pouze pět z nich má více než dva obydlené světy a pouze jeden má čtyři zalidněné planety, zatímco čtyřicet šest fyzických útvarů má po dvou obydlených světech.
32:2.11 (359.8) Soustava obydlených světů Satania je značně vzdálena od Uversy a od toho velkého slunečního seskupení, které působí jako fyzické či astronomické centrum sedmého supervesmíru. Více než dvě stě tisíc světelných roků dělí Jerusem, hlavního centra Satanie, od fyzického středu supervesmíru Orvontonu, ležícího v neproniknutelné hustotě vzdálené Mléčné Dráhy. Satania leží na okraji lokálního vesmíru a Nebadon je nyní na samé hranici Orvontonu. Z nejvzdálenější soustavy obydlených světů do středu supervesmíru je vzdálenost o málo kratší než dvě stě padesát tisíc světelných roků.
32:2.12 (360.1) Vesmír Nebadon se nyní otáčí ve vzdálené jihovýchodní části supervesmíru Orvonton. Nejbližšími sousedními vesmíry jsou Avalon, Henselon, Sanselon, Portalon, Wolvering, Fanoving a Alvoring.
32:2.13 (360.2) Ale evoluce lokálního vesmíru je velmi dlouhé povídání. Kapitoly o supervesmíru toto téma představují, kapitoly v této části popisují a rozvíjejí lokální stvoření , zatímco následující kapitoly, týkající se historie Urantie a jejího údělu, vyprávění zakončují. Ale vy můžete plnohodnotně pochopit osud smrtelníků takového lokálního stvoření pouze po pečlivém přečtení kapitol o životě a učení vašeho Syna Tvořitele, který kdysi žil životem člověka ve smrtelném těle na vašem evolučním světě.
32:3.1 (360.3) Jediným stvořením, které je dokonale ustáleno, je střední vesmír Havona, který byl vytvořen přímou myšlenkou Vesmírného Otce a slovem Věčného Syna. Havona je existenciální, dokonalý a dokončený vesmír, obklopující obydlí věčných Božstev—střed všeho. Stvoření sedmi supervesmírů jsou ohraničená, evoluční a neustále se zdokonalující.
32:3.2 (360.4) Svým původem jsou všechny fyzické soustavy času a prostoru evoluční. Nebudou rovnoměrně fyzicky vyváženy, dokud se nestanou součástí ustálených okruhů svých supervesmírů. A lokální vesmír není ustálen ve světle a životě, pokud nejsou vyčerpány jeho fyzické možnosti pro rozšíření a rozvoj a dokud není navždy ustálen a stabilizován duchovní status všech jeho obydlených světů.
32:3.3 (360.5) Dokonalost se získává postupně, kromě středního vesmíru. Ve středním vesmíru máme model dokonalosti, ale všechny ostatní oblasti musí dosáhnout tohoto vrcholu rozvoje konkrétních světů či vesmírů stanovenými metodami. Plány Synů Tvořitelů pro organizování, vývoj, řád a usazení svých jednotlivých lokálních vesmírů mají téměř nekonečné varianty použití.
32:3.4 (360.6) S výjimkou božské přítomnosti Otce, každý lokální vesmír je v určitém smyslu kopií administrativní organizace středního či modelového stvoření. I když je Vesmírný Otec osobně přítomen v rezidenčním vesmíru, nepobývá v myslích bytostí, pocházejících z tohoto vesmíru, tak, jak doslova prodlévá v duších smrtelníků času a prostoru. Zdá se, že existuje všemoudré vyrovnání v úpravě a regulaci duchovních záležitostí ve vzdálených stvořeních. Ve středním vesmíru je Otec osobně přítomen jako takový, ale je nepřítomen v myslích dětí tohoto dokonalého stvoření; ve vesmírech prostoru je Otec nepřítomen jako osoba, protože je zastoupen svými Syny-Vládci, ale je intimně přítomen v myslích svých smrtelných dětí prostřednictvím duchovního zastoupení předosobní přítomností Tajemných Monitorů, kteří přebývají v myslích těchto tvorů vlastní vůle.
32:3.5 (360.7) V hlavním řídícím centru lokálního vesmíru sídlí všechny ty tvůrčí a tvořivé osobnosti, které představují samostatný orgán a administrativní samosprávu, kromě osobní přítomnosti Vesmírného Otce. V lokálním vesmíru je možno najít něco od každého tvora a téměř všechny představitele všech tříd inteligentních bytostí, existujících ve středním vesmíru, s výjimkou Vesmírného Otce. I když Vesmírný Otec není osobně přítomen v lokálním vesmíru, je tam osobně zastoupen svým Synem Tvořitelem, někdy také místodržitelem Boha a následně nejvyšším a suverénním vládcem svého práva.
32:3.6 (361.1) Čím níže se nacházíme na stupnici života, tím je obtížnější nalézt neviditelného Otce očima svého přesvědčení. Nižší tvorové—a někdy dokonce i vyšší osobnosti—shledávají, jak těžké je představit si Vesmírného Otce v jeho Synech Tvořitelích. A tak, během svého duchovního růstu, než jim dokonalost jejich vývoje umožní uvidět Boha osobně, ztrácejí trpělivost, mají pochybnosti o duchovnosti, upadají do nejistoty a tímto sami sebe izolují od progresivních duchovních cílů svého času a vesmíru. Takto ztrácejí schopnost vidět Otce když spatří Syna Tvořitele. Nejjistější zárukou pro tvora v jeho dlouhém úsilí dosáhnout Otce v době, když přirozené podmínky takového dosažení to neumožňují, je držet se vytrvale pravdivého faktu, že Otcova přítomnost je v jeho Synech. Doslova a obrazně, duchovně a osobně, Otec a Syn jsou jeden. To je skutečnost: ten, kdo viděl Syna Tvořitele, viděl Otce.
32:3.7 (361.2) Připravenost a spolehlivost osobností daného vesmíru na počátku jejich dráhy je stanovena podle jejich úrovně příbuzenství k Božstvu. Jestliže původ tvora je značně vzdálen od původních a božských Zdrojů, ať už se jedná o Boží Syny nebo pomocné tvory, patřící k Nekonečnému Duchu, zvyšuje se možnost rozporu, poruch,zmatení a někdy vzpoury—hříchu.
32:3.8 (361.3) Kromě dokonalých bytostí Božského původu, mají všichni ostatní tvorové vlastní vůle v supervesmírech evoluční podstatu, začínajíc svoji cestu na primitivní úrovni a neustále stoupajíc nahoru, vlastně dovnitř. Dokonce vysoké duchovní osobnosti trvale stoupají po stupnici života, postupně se posunují z života do života a z jedné sféry na druhou. A v případě těch, ve kterých přebývají Tajemné Monitory, neexistuje žádný limit pro dosažení možných výšin jejich duchovního vzestupu a vesmírného postupu.
32:3.9 (361.4) Když tvorové času nakonec dosáhnou dokonalosti, ta se stává v dobrém smyslu vlastností a bohatstvím osobnosti.. Ačkoliv jsou v hojné míře namíchány prvky ušlechtilosti, přesto je její dosažení výsledkem individuálního úsilí a faktického života tvora, reakcí osobnosti na existující okolní prostředí.
32:3.10 (361.5) Z pohledu vesmíru, fakt živočišného evolučního původu nikterak nepoznamená žádnou osobnost, protože je výsadní metodou vytváření jednoho ze dvou základních typů konečných inteligentních tvorů vlastní vůle. Když jsou dosaženy vrcholy dokonalosti a věčnosti o to více patří pocta těm, kteří začali úplně dole a krok za krokem, radostně stoupali po žebříku života až dosáhli vrcholů dokonalosti a získali osobní zkušenost, která ztělesňuje skutečné poznání každé etapy života, ze zdola až na vrchol.
32:3.11 (361.6) V tomto všem je ukázána moudrost Tvořitelů. Pro Vesmírného Otce by to bylo velmi snadné udělat všechny smrtelníky dokonalými bytostmi, poskytnout dokonalost silou svého božského slova. Ale to by je připravilo o úžasnou zkušenost poznávání a vzdělávání, spojeného s dlouhým a postupným výstupem do středu, zkušenost, kterou mohou mít pouze ti, kteří měli to štěstí a začali na nejnižší úrovni bytí.
32:3.12 (362.1) Ve vesmírech, obklopujících Havonu, je poskytnut pouze přiměřený počet dokonalých bytostí, aby pokryly potřebu pro modelové učitele a pro ty, kteří stoupají po evoluční stupnici života. Empirická podstata evolučního typu osobnosti je přirozeným kosmickým doplňkem pro stále dokonalé vlastnosti tvorů systému Ráj-Havona. Pokud se jedná o konečnou ucelenost, jsou ve skutečnosti dokonalí i nedokonalí tvorové neúplní. Ale ve vzájemném doplňujícím se spojení existenciálně dokonalých tvorů systému Ráj-Havona a empiricky zdokonalených konečných tvorů, přicházejících z evolučních vesmírů, se oba typy osvobodí od vrozených nedostatků a tak se mohou společně pokusit dosáhnout nejvyšší vrcholy konečného statusu tvora.
32:3.13 (362.2) Tyto procesy, týkající se tvorů, jsou vesmírným odrazem akcí a reakcí v Sedmidílném Božstvu, kde věčná božskost Rajské Trojice je spojena s vyvíjející se božskostí Nejvyšších Tvořitelů časoprostorových vesmírů skrze a prostřednictvím energetického realizování Božstva Nejvyšší Bytosti.
32:3.14 (362.3) Božsky dokonalý tvor a evolučně zdokonalený tvor jsou si rovni v míře potenciálu božskosti, ale liší se jeho typem. Aby dosáhli nejvyššího stupně služby, musí spoléhat jeden na druhého. Evoluční vesmíry jsou závislé na dokonalé Havoně, aby poskytla závěrečné vzdělání pro jejich vzestupné obyvatele, ale také dokonalý střední vesmír potřebuje existenci zdokonalujících se supervesmírů pro zajištění plného rozvoje svých sestupných občanů.
32:3.15 (362.4) Dva základní projevy konečné reality, vrozená dokonalost a vyvinutá dokonalost, ať u osobností nebo vesmírů, jsou v souladu, jsou na sobě závislé a jsou jednotné. Jedna potřebuje druhou, aby dosáhly završení funkce, služby a určení.
32:4.1 (362.5) Nezabývejte se myšlenkou o tom, že když Vesmírný Otce v takové míře poskytl sám sebe a přenesl moc na jiné, že je tichým a nečinným členem společenství Božstev. Kromě sféry osobnosti a poskytování Ladičů Myšlení, je zjevně nejméně aktivním z Rajských Božstev v tom smyslu, že umožňuje rovnocenným Božstvům, svým Synům, a početným vytvořeným inteligentním bytostem vykonávat co nejvíce pro svůj věčný záměr. Je nečinným členem tvořivého tria pouze v tom smyslu, že nikdy nedělá to, co mohou vykonat jeho druhové nebo podřízení spolupracovníci.
32:4.2 (362.6) Bůh má plné pochopení ve kterékoliv situaci pro potřeby každého inteligentního tvora v jeho činnosti a poznávání, ať se to týká osudu vesmíru, nebo blaha nejnižšího z jeho tvorů. Bůh se vzdal činnosti ve prospěch obrovského množství tvorů a osobností Tvořitelů, kteří ho přirozeným způsobem zastupují v jakékoli dané vesmírné situaci nebo tvořivém aktu. Ale přes tuto zdrženlivost a tento projev nekonečné součinnosti, se Bůh podílí skutečně, doslova a osobně na událostech prostřednictvím těchto určených orgánů a osobností. Otec používá všechny tyto prostředky pro blaho celého svého rozsáhlého tvoření.
32:4.3 (363.1) Pokud se jedná o způsob řízení, vedení a administrativy lokálního vesmíru, Vesmírný Otec působí v osobě svého Syna Tvořitele. Do vzájemných vztahů mezi Božími Syny, ve společenství osobností mající původ ve Třetím Zdroji a Středu, nebo ve vztazích mezi ostatními tvory, takovými jako lidské bytosti, Vesmírný Otec nikdy nezasahuje. Zákon Syna Tvořitele, nařízení Otců Souhvězdích, Vládců Soustav a Planetárních Princů—stanovené předpisy a směrnice pro daný vesmír—vždy převládají. Ve vedení neexistuje rozpor; božská moc se nikdy nekříží s božským záměrem. Božstva se vyznačují dokonalou a věčnou jednotou.
32:4.4 (363.2) Syn Tvořitel má nejvyšší pravomoc ve všech záležitostech, týkajících se etiky, vztahů jakékoliv skupiny tvorů s kteroukoliv jinou skupinou, nebo dvou či více jednotlivců v jakékoliv dané skupině; ale takový plán neznamená, že Vesmírný Otec nemůže svým vlastním způsobem zasáhnout a udělat cokoliv podle přání božské mysli s jakýmkoliv jednotlivým tvorem v jakékoliv části tvoření, co se týká současného statusu jednotlivce, nebo jeho budoucích možnostech a ve vztahu k věčnému plánu Otce a jeho nekonečnému záměru.
32:4.5 (363.3) Ve smrtelných tvorech vlastní vůle je Otec skutečně přítomen ve vnitřním Ladiči Myšlení, fragmentu jeho předosobního ducha; a Otec je také zdrojem osobnosti takových tvorů s vlastní vůlí.
32:4.6 (363.4) Tito Ladiči Myšlení, dar Vesmírného Otce, jsou poměrně izolovaní; obývají lidské mysli, ale nemají žádné zřetelné spojení s etickými záležitostmi lokálního tvoření. Nejsou přímo přiřazeni k serafické službě, ani ke správě soustav, souhvězdích nebo lokálního vesmíru, dokonce ani k vládě Syna Tvořitele, jehož vůle je nejvyšším zákonem v jeho vesmíru.
32:4.7 (363.5) Poskytnutí vnitřní Ladiči jsou jedním ze samostatných, ale spojených způsobů, pomocí kterých je Bůh v kontaktu s tvory ve svém celém, ale nekonečném tvoření. Tímto způsobem ten, který je neviditelný, ukazuje smrtelnému člověku svoji přítomnost a kdyby mohl, ukázal by se nám ještě jinými způsoby, ale takové další odhalení není božsky možné.
32:4.8 (363.6) My vidíme a rozumíme mechanizmu, prostřednictvím kterého Synové používají podrobné a úplné znalosti, týkající se vesmírů jejich působnosti; ale nemůžeme vůbec pochopit metody, pomocí kterých je Bůh tak dokonale a osobně obeznámen o detailech vesmíru vesmírů, nicméně jsme schopni alespoň rozpoznat cestu, kterou Vesmírný Otec dostává informace o bytostech svého gigantického tvoření a ukazuje jim svoji přítomnost. Prostřednictvím osobního okruhu je Otec informován—osobně si uvědomuje—všechny myšlenky a činy všech bytostí ve všech systémech všech vesmírů v celém tvoření. I když nemůžeme plně pochopit tuto metodu komunikace Boha s jeho dětmi, můžeme být posíleni ujištěním, že „Pán zná své děti“ a že o každém z nás „ví,kde jsme se narodili.“
32:4.9 (363.7) Řečeno duchovně, ve vašem vesmíru a vašem srdci je Vesmírný Otec přítomen v jednom ze Sedmi Hlavních Duchů středního obydlí a v božském Ladiči, který žije, pracuje a čeká v hlubinách smrtelné mysli.
32:4.10 (363.8) Bůh není egocentrická osobnost; Otec štědře rozdává sebe svému tvoření a svým tvorům. On žije a působí nejenom v Božstvech, ale také ve svých Synech, kterým svěřuje všechnu činnost, která je božsky pro ně možná, aby ji mohli vykonávat. Vesmírný Otec se opravdu zbavil všech funkcí, které mohou vykonávat jiné bytosti. A toto přesně platí jak o smrtelném člověkovi, tak i o Synu Tvořiteli, který vládne namísto Boha v hlavním centru lokálního vesmíru. Takto my vidíme, jak působí ideální a nekonečná láska Vesmírného Otce.
32:4.11 (364.1) V tomto univerzálním poskytnutí sebe samého máme dostatek důkazů o velikosti a velkomyslnosti Otcovy božské povahy. Jestli Bůh neposkytl něco ze sebe univerzálnímu tvoření, tak z tohoto neposkytnutého zůstatku s nesmírnou štědrostí poskytuje smrtelníkům v oblastech vesmírů Ladiče Myšlení—Tajemné Monitory, kteří tak trpělivě pobývají ve smrtelných kandidátech na věčný život.
32:4.12 (364.2) Vesmírný Otec jakoby rozlil sám sebe, aby obohatil všechna tvoření osobnostmi a potenciálem pro duchovní rozvoj. Bůh se nám rozdal, abychom mohli být jako on a ponechal si pouze tolik práva a moci, které jsou nutné pro udržování těch věcí, kvůli kterým se z lásky zbavil všeho ostatního.
32:5.1 (364.3) V pohybu vesmírů prostorem je vznešený a nádherný smysl. Všechno to úsilí vás smrtelníků není marné. My všichni jsme součástí grandiózního plánu, gigantického počinu a právě nesmírná rozsáhlost tohoto záměru způsobuje to, že je nemožné z něho mnoho vidět v daném okamžiku a během jakéhokoliv jednoho života. My všichni jsme součástí jednoho věčného projektu, který řídí a na který dohlížejí Bohové. Celý tento úžasný a univerzální mechanizmus se pohybuje vznešeně prostorem podle hudby, znějící v rytmu nekonečné myšlenky a věčného záměru Prvotního Velikého Zdroje a Středu.
32:5.2 (364.4) Věčný záměr věčného Boha je vysoký duchovní ideál. Události času a úsilí materiální existence jsou pouze dočasnou mostní konstrukcí, která vede na druhou stranu, do zaslíbené země duchovní reality a nebeského bytí. Je pochopitelné, že vy smrtelníci shledáváte velmi obtížným pochopit ideu věčného záměru; vy opravdu nejste schopni porozumět myšlence věčnosti, něčemu, co nikdy nezačíná a nikdy nekončí. Všechno, co je vám známo, má konec.
32:5.3 (364.5) Pokud jde o individuální život, trvání světa nebo časový sled řady propojených událostí, zdálo by se, že se jedná o izolovaný úsek času; všechno se jeví, že má začátek a konec. Může se zdát, že postupné seřazení řady takových prožitků, životů, věků a epoch vytváří přímou cestu, izolovanou událost času, která se na okamžik zachvěla na nekonečné tváři věčnosti. Ale když se na to všechno podíváme z druhé strany jeviště, naskytne se nám obsáhlejší pohled a mnohem více si uvědomujeme, že takové vysvětlení je nedostačující, odtržené a naprosto nevhodné správně objasnit a stanovit vzájemné vztahy procesů času k zásadním záměrům a základním reakcím věčnosti.
32:5.4 (364.6) Mně se zdá vhodnější, pro účel vysvětlení smrtelné mysli, představit si věčnost jako cyklus a věčný záměr jako nekonečný kruh, přičemž cyklus věčnosti je určitým způsobem synchronizován s přechodnými materiálními cykly času. Pokud se jedná o sektory času, připojené na cyklus věčnosti a tvořící jeho část, jsme nuceni připustit, že takové dočasné epochy se rodí, žijí a umírají stejně tak, jak se rodí, žijí a umírají dočasné bytosti času. Většina lidských bytostí umírá, protože se jim nepodařilo dosáhnout takové duchovní úrovně, která by jim umožnila spojení s Ladičem Myšlení, následkem čehož metamorfóza smrti vytvoří jedinou možnou metodu, pomocí které mohou uniknout okovům času a poutům materiálního tvoření, čímž je jim umožněno udělat duchovní krok a kráčet s progresivním procesím věčnosti. Úspěšné přežití zkoušky života času a materiálního bytí vám umožní pokračovat dále, ve spojení s věčností a dokonce jako její část se otáčet navždy se světy prostoru po okruhu věčných epoch.
32:5.5 (365.1) Úseky času se podobají letmým zábleskům osobnosti v přechodné formě; objeví se na nějakou dobu a potom se lidskému zraku ztratí jenom proto, aby se znovu objevily jako noví činitelé a přetrvávající faktory ve vyšším životě bezkonečného otáčení po okruhu věčnosti. Podle našeho názoru v ohraničeném vesmíru, který se pohybuje po obrovském protáhlém okruhu okolo středního obydlí Vesmírného Otce, může být těžko věčnost chápána jako přímá cesta.
32:5.6 (365.2) Upřímně řečeno, věčnost je pro konečnou mysl nepochopitelná. Vy ji prostě nemůžete pochopit; nejste schopni ji obsáhnout. Já si ji nedokážu plně představit, ale i kdybych mohl, bylo by to pro mne nemožné, abych moje pojetí vysvětlil lidské mysli. Nicméně, udělal jsem vše pro to, abych vylíčil něco z našeho pohledu, abych vám sdělil něco z našeho vnímání věčného bytí. Snažím se vám pomoci vytříbit vaše myšlenky o těchto hodnotách, které mají nekonečnou podstatu a věčný význam.
32:5.7 (365.3) V mysli Boha existuje plán, který zahrnuje všechny tvory na celém jeho rozsáhlém území a tento plán je věčným záměrem bezmezných příležitostí, neomezeného zdokonalování a nekonečného života. A nekonečné poklady takové nesrovnatelné životní dráhy jsou vaše—usilujte o ně!
32:5.8 (365.4) Cíl věčnosti je před vámi! Čeká vás poutavá cesta k dosažení božskosti. Soutěž v dokonalosti pokračuje! Zúčastnit se může kdokoliv a zaručené vítězství bude korunovat úsilí každé lidské bytosti, která poběží závod víry a důvěry, spoléhajíc se při každém kroku na vedení vnitřního Ladiče Myšlení a na rady laskavého ducha Vesmírného Syna, tak štědře rozdaného na celé lidstvo.
32:5.9 (365.5) [Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným k Nejvyšší Radě Nebadonu a pro tuto misi určen Gabrielem Salvingtonským.]
Kniha Urantia
Kapitola 33
33:0.1 (366.1) PŘESTOŽE Vesmírný Otec s jistotou vládne celému svému tvoření, při řízení lokálního vesmíru působí prostřednictvím osoby Syna Tvořitele. Otec osobně nepůsobí v administrativních činnostech lokálního vesmíru žádným jiným způsobem. Tyto záležitosti jsou svěřeny Synu Tvořiteli a Mateřskému Duchu lokálního vesmíru a také jejich různorodému potomstvu. Plány, směrnice a administrativní metody jsou vytvořeny a uskutečňovány tímto Synem, který pověřuje výkonnou mocí Gabriela a zákonnou moc svěřuje Otcům Souhvězdích, Vládcům Soustav a Planetárním Princům.
33:1.1 (366.2) Náš Syn Tvořitel je zosobněním 611 121-ho originálního konceptu nekonečné identity, současně vznikající ve Vesmírném Otci a Věčném Synovi. Michael Nebadonský je „jedno-rozeným“ Synem, zosobňující tento 611 121-ní univerzální koncept božskosti a nekonečnosti. Jeho hlavní řídící centrum je v trojdílném sídle světla na Salvingtonu. A toto obydlí je takto vystavěno, protože Michael prožil život ve všech třech stádiích bytí inteligentního tvora: duchovním, morontiálním a materiálním. Kvůli jménu, se kterým bylo spjato jeho sedmé a poslední poskytnutí sebe sama na Urantii, se o něm často mluví jako o Kristu Michaelovi.
33:1.2 (366.3) Náš Syn Tvořitel není Věčný Syn—existenciální Rajský partner Vesmírného Otce a Nekonečného Ducha. Michael Nebadonský není členem Rajské Trojice. Nicméně, ve sférách svého působení náš Syn-Vládce má všechny božské vlastnosti a moci, které by projevoval sám Věčný Syn, kdyby byl skutečně přítomen na Salvingtonu a působil v Nebadonu. Michael má dokonce větší moc a právo, protože zosobňuje nejenom Věčného Syna, ale také zastupuje v plném rozsahu a doslova ztělesňuje přítomnost osobnosti Vesmírného Otce v tomto lokálním vesmíru. On také dokonce představuje Otce-Syna. Tyto vztahy dělají Syna Tvořitele nejmocnějším, nejvšestrannějším a nejvlivnějším ze všech božských bytostí, které mají schopnost řídit přímo chod evolučních vesmírů a mohou mít osobní kontakt s nevyvinutými bytostmi.
33:1.3 (366.4) Náš Syn Tvořitel projevuje stejnou duchovní přitažlivou sílu, duchovní gravitaci, z hlavního řídícího centra lokálního vesmíru, jakou by projevoval Věčný Syn Ráje, kdyby byl osobně přítomen na Salvingtonu a kromě toho: tento Vesmírný Syn je také zosobněním Vesmírného Otce ve vesmíru Nebadon. Synové Tvořitelé jsou osobitá centra pro duchovní síly Rajského Otce-Syna.
33:1.4 (367.1) Synové Tvořitelé jsou konečným energo-osobitým soustředěním mocných časově-prostorových vlastností Boha Sedmidílného.Syn Tvořitel je zosobněním Vesmírného Otce a jeho zastupitelů, ve své božskosti je roven Věčnému Synovi a je tvořivým spolupracovníkem Nekonečného Ducha. Pro náš vesmír a všechny jeho obydlené světy je Syn-Vládce prakticky Bohem. On zosobňuje všechna Rajská Božstva, která mohou smysluplně pochopit vyvíjející se bytosti. Tento Syn a jeho partner Duch jsou vašimi tvůrci-rodiči. Pro vás je Michael, Syn Tvořitel, nejvyšší osobnost; pro vás je Věčný Syn supernejvyšší bytostí—nekonečnou osobností Božstva.
33:1.5 (367.2) V osobě Syna Tvořitele máme vládce a božského rodiče, který je stejně tak mocný, výkonný a prospěšný, jako by byl Vesmírný Otec a Věčný Syn, kdyby byli oba přítomni na Salvingtonu a byli zapojeni do administrativních záležitostí vesmíru Nebadon.
33:2.1 (367.3) Pozorování Synů Tvořitelů odhaluje, že někteří se podobají více Bohu, někteří Synu, zatímco jiní jsou kombinací obou svých nekonečných rodičů. Náš Syn Tvořitel rozhodně projevuje rysy a vlastnosti, které se více podobají Věčnému Synovi.
33:2.2 (367.4) Michael si zvolil vytvořit tento lokální vesmír a dnes tady vládne s nejvyšší svrchovaností. Jeho osobní moc je omezena před-existenciálními gravitačními okruhy, soustřeďující se v Ráji a výsadou Věčně Moudrých supervesmírné vlády je vynášet konečné exekutivní rozsudky, týkající se zaniknutí osobnosti. Osobnost je výhradním darem Otce, ale Synové Tvořitelé, se souhlasem Věčného Syna, vytvářejí nové typy tvorů a v pracovní součinnosti se svými partnery Duchy se mohou pokoušet o nové transformace energie-hmoty.
33:2.3 (367.5) Michael je zosobněním Rajského Otce-Syna v lokálním vesmíru Nebadon; proto, když se Tvořivý Mateřský Duch, představitel Nekonečného Ducha v lokálním vesmíru, podřídil Kristu Michaelovi po návratu ze svého posledního poskytnutí sebe sama na Urantii, Syn Vládce tímto získal nadvládu nad „všemi silami v nebi i na zemi.“
33:2.4 (367.6) Toto podřízení se Božských Pečovatelů Synům Tvořitelům lokálních vesmírů vytváří ze Synů Vládců osobní zdroje božskosti Otce, Syna a Ducha, projevující se v konečné formě, zatímco zkušenosti Michaelů ze života v lidském těle je opravňují vyjadřovat empirickou božskost Nejvyšší Bytosti. Žádné jiné bytosti ve vesmírech takto osobně nevyčerpaly potenciály současné konečné zkušenosti a žádné jiné bytosti ve vesmírech nemají takovou způsobilost samostatně vládnout.
33:2.5 (367.7) I když je Michaelovo hlavní řídící centrum oficiálně umístěno v hlavní centrosféře Nebadonu, Salvingtonu, on tráví hodně svého času navštěvováním hlavních center souhvězdích a soustav a také jednotlivých planet. Pravidelně cestuje do Ráje a často do Uversy, kde má konzultace s Věčně Moudrými. Když je mimo Salvington, jeho místo přebírá Gabriel, který potom působí jako správce vesmíru Nebadonu.
33:3.1 (368.1) I když Nekonečný Duch prostupuje všemi vesmíry času a prostoru, v hlavním řídícím centru každého lokálního vesmíru působí jako specializované ohnisko, nabývající všechny vlastnosti osobnosti skrze tvořivou spolupráci se Synem Tvořitelem. Pokud jde o lokální vesmír, Syn Tvořitel má nejvyšší správní moc; Nekonečný Duch, jako Božský Pečovatel, s ním plně spolupracuje, nicméně je naprosto rovnocenný partner.
33:3.2 (368.2) Vesmírný Mateřský Duch Salvingtonu, partner Michaela ve vedení a řízení Nebadonu, náleží k šesté skupině Nejvyšších Duchů, je 611 121-m členem tohoto řádu. Božský Pečovatel se dobrovolně nabídl doprovázet Michaela při příležitosti jeho uvolnění z Rajských povinností a od té doby s ním působí při vytváření a řízení jeho vesmíru.
33:3.3 (368.3) Syn Tvořitel-Vládce je jediným panovníkem svého vesmíru, ale všechny detaily jeho spravování řeší společně s Vesmírným Duchem. Zatímco Duch vždy uznává Syna jako nejvyššího vládce, Syn vždy přiznává Duchu rovnocennou roli a stejná práva ve všech záležitostech, týkající se jejich vlády. Ve všech činnostech, týkajících se poskytování lásky a života, vždy dokonale podporuje Syna Tvořitele a dovedně mu pomáhá všemoudrý a vždy spolehlivý Vesmírný Duch s celou svojí družinou různorodých andělských osobností. Takový Božský Pečovatel je ve skutečnosti matka duchů a duchovních osobností, stále přítomný a všemoudrý poradce Syna Tvořitele, věrné a opravdové vyjádření Rajského Nekonečného Ducha.
33:3.4 (368.4) Syn působí jako otec ve svém lokálním vesmíru. Duch, ve vnímání smrtelných tvorů, vykonává roli matky, stále pomáhá Synovi a je navěky nepostradatelný pro řízení vesmíru. V případě vzpoury pouze Syn a jeho přidružení Synové jsou schopni působit jako osvoboditelé. Duch se nikdy nemůže ujmout potlačení vzpoury, nebo bránit zákonnou moc, ale Duch vždy podporuje Syna ve všem, co on potřebuje ve svém úsilí stabilizovat vládu a podpořit vládní orgány na světech, nakažených zlem a ovládaných hříchem. Pouze Syn může znovu nabýt zpět dílo jejich společné tvůrčí práce, ale žádný Syn nemůže doufat v konečný úspěch bez ustavičné spolupráce s Božským Pečovatelem a jeho obrovské armády duchovních pomocníků, dcer Božích, které pracují tak svědomitě a statečně pro blaho smrtelných lidí a čest svých božských rodičů.
33:3.5 (368.5) Po dokončení sedmého a posledního poskytnutí Syna Tvořitele v podobě tvora, skončí pro Božského Pečovatele údobí nejistot, spojené často s izolací a Synův vesmírný pomocník se stane navždy zárukou spolehlivosti a ochrany. A na svátku slavností na počest nastolení Syna Tvořitele jako Syna Vládce, před shromážděnými davy bytostí, Vesmírný Duch poprvé veřejně a univerzálně potvrdí svoji podřízenost Synovi a slibuje věrnost a oddanost. Tato událost se stala v Nebadonu v době, kdy se Michael vrátil do Salvingtonu po svém pobytu v lidském těle na Urantii. Nikdy před touto významnou událostí Vesmírný Duch nepotvrdil podřízenost Vesmírnému Synovi a až po tomto dobrovolném vzdání se moci a vedení Duchem, se mohlo pravdivě prohlásit o Synovi, že „mu byla vložena do jeho rukou veškerá moc na nebi i na zemi .“
33:3.6 (369.1) Po tomto slibu podřízenosti, daným Tvořivým Mateřským Duchem, Michael Nebadonský velkomyslně uzná svoji věčnou závislost na svém partnerovi Duchu, ustanovujíc Ducha spoluvládcem svých vesmírných sfér a požadujíc po všech jeho tvorech, aby slíbili oddanost Duchu, tak, jak ji slíbili Synovi; a tehdy je vydáno a rozesláno konečné „Vyhlášení Rovnosti.“ I když byl vládcem tohoto lokálního vesmíru, Syn rozhlásil po světech skutečnost, že Duch je mu roven ve všech schopnostech osobnosti a vlastnostech božského charakteru. A toto se stalo nesrovnatelným modelem uspořádání rodiny a vlády také pro nižší tvory prostorových světů. Toto je, ve skutečnosti a vpravdě, vyšší ideál rodiny a lidský svazek dobrovolného manželství.
33:3.7 (369.2) Nyní Syn a Duch vedou vesmír jako otec a matka dohlížející a pečující o svoji rodinu synů a dcer. Není to nikterak nevhodné zmiňovat se o Vesmírném Duchu jako o tvořivém druhu Syna Tvořitele a pohlížet na tvory světů jako na jejich syny a dcery—velkou a krásnou rodinu, ale s nevyslovitelnými zodpovědnostmi a nekonečnou péčí.
33:3.8 (369.3) Syn dává podnět k vytváření určitých vesmírných dětí, zatímco Duch je pouze odpovědný za vznikání početných řádů duchovních osobností,které slouží pod přímým vedením a dozorem tohoto Mateřského Ducha. Při vytváření ostatních typů vesmírných osobností, Syn a Duch působí společně a v žádném tvořivém činu neudělá jeden nic bez konzultace a souhlasu toho druhého.
33:4.1 (369.4) Jasná Ranní Hvězda je zosobněním prvního konceptu individuality a ideálu osobnosti, zkoncipovaná Synem Tvořitelem a projevem Nekonečného Ducha v lokálním vesmíru. Na počátku vzniku lokálního vesmíru, před vstupem Syna Tvořitele a Mateřského Ducha do svazku tvořivého spojení, před zahájením tvoření své univerzální rodiny synů a dcer, první společný tvořivý čin tohoto ranného a nenuceného spojení těchto dvou božských osob vyústil ve vytvoření nejvyšší duchovní osobnosti Syna a Ducha─Jasné Ranní Hvězdy.
33:4.2 (369.5) V každém lokální vesmíru se vytvoří pouze jedna taková moudrá a velkolepá bytost. Vesmírný Otec a Věčný Syn mohou vytvářet, a opravdu vytvářejí, neomezený počet Synů, kteří jsou jim v božskosti rovni; ale takoví Synové, ve spojení s Dcerami nekonečného Ducha, mohou vytvořit jenom jednu Jasnou Ranní Hvězdu v každém vesmíru, která se jim podobá a projevuje volně jejich sloučené vlastnosti, kromě jejich tvořivých schopností. Gabriel Salvingtonský se božskostí své podstaty podobá Vesmírnému Synu, přestože se mu značně nedostává vlastností Božstva.
33:4.3 (369.6) Tento prvorozený syn tvořitelů nového vesmíru je unikátní osobnost s mnoha obdivuhodnými rysy, které nejsou nyní patrné u žádného z jeho předků. Je to bytost nevídané všestrannosti a nepředstavitelných schopností. Tato nebeská osobnost vyjadřuje božskou vůli Syna, spojenou s tvořivou představivostí Ducha. Myšlenky a činy Jasné Ranní Hvězdy budou vždy v plné míře představovat jak Syna Tvořitele, tak i Tvořivého Ducha. Taková bytost je také schopna všestranného porozumění a je schopna navázat kontakt s nesmírným množstvím duchovních serafských osobností a také s materiálními evolučními tvory vlastní vůle.
33:4.4 (370.1) Jasná Ranní Hvězda není tvořitelem, ale je skvělým vykonavatelem, je osobním administrativním zástupcem Syna Tvořitele. Mimo tvoření a poskytování života, Syn a Duch nikdy nezasahují do důležitých vesmírných procesů bez přítomnosti Gabriela.
33:4.5 (370.2) Gabriel Salvingtonský je hlavním výkonným orgánem ve vesmíru Nebadon a autoritativní posuzovatel všech otázek řízení, týkající se jeho správního úřadu. Tento vesmírný vykonavatel byl vytvořen plně vybaven pro svoji práci, ale s rozvojem a vývojem našeho lokálního tvoření získal další zkušenosti.
33:4.6 (370.3) Gabriel je vedoucím výkonné moci pro uplatňování supervesmírných směrnic, týkající se neosobních záležitostí v lokálním vesmíru. Většina případů, vztahující se k hromadnému rozsudku a výjimečným vzkříšením, které jsou posouzeny Věčně Moudrými, jsou také postoupeny Gabrielovy a jeho personálu, aby je vykonal. Takto je Gabriel sloučeným vedoucím výkonné moci pro vládce supervesmíru a také pro vládce lokálního vesmíru. Má k dispozici sbor znamenitých administrativních asistentů, vytvořených pro tuto jejich speciální práci a kteří nejsou odhaleni evolučním smrtelníkům. Kromě těchto asistentů může Gabriel používat kterýkoliv a všechny řády nebeských bytostí, působící v Nebadonu a je také hlavním velitelem „nebeských armád“—velkého množství andělů.
33:4.7 (370.4) Gabriel a jeho personál nejsou učitelé, jsou organizátoři. Nikdy se o nich neslyšelo, že by opustili svoji běžnou práci, kromě doby Michaelova vtělení v lidském těle. Během takových vtěleních Gabriel vždy zastupoval inkarnovaného Syna a ve spolupráci s Věčně Jednotnými se stal skutečným správcem vesmírných záležitostí v době pozdějších vtěleních. Od doby Michaelova vtělení do podoby smrtelníka je Gabriel úzce spjat s historií a vývojem Urantie.
33:4.8 (370.5) Kromě setkání na světech poskytnutí a v době všeobecného a mimořádného vzkříšení, se budou smrtelníci málokdy potkávat s Gabrielem na jejich vzestupné pouti lokálním vesmírem, dokud nebudou zapojeni do administrativních činností lokálního vesmíru. Jako vykonavatelé správní činnosti jakéhokoliv druhu nebo úrovně budete spadat pod přímé vedení Gabriela.
33:5.1 (370.6) Administrativní činnost osobností původu v Trojici končí na úrovni vlád supervesmírů. Lokální vesmíry jsou spravovány podvojným způsobem řízení, poprvé se projevuje koncept otec-matka. Otcem vesmíru je Syn Tvořitel; matkou vesmíru je Božský Pečovatel—Tvořivý Duch lokálního vesmíru. Nicméně, každý lokální vesmír je obdařen přítomností určitých osobností ze středního vesmíru a z Ráje. Hlavou této Rajské skupiny v Nebadonu je velvyslanec Rajské Trojice—Immanuel Salvingtonský—Věčně Jednotný, přidělený lokálnímu vesmíru Nebadon. V určitém smyslu je tento vysoký Syn Trojice také osobním představitelem Vesmírného Otce ve správní radě Syna Tvořitele; proto se jmenuje Immanuel.
33:5.2 (370.7) Immanuel Salvingtonský, číslo 611 121 šestého řádu Nejvyšších Osobností Trojice, je bytost ušlechtilé povahy a takového jedinečného cítění, že odmítá úctu a obdiv všech živých tvorů. Jeho výjimečnost je v tom, že je jedinou osobností v celém Nebadonu, která nikdy neuznává svoji podřízenost svému bratru Michaelovi. On působí jako poradce Synu Vládci, ale dává radu pouze na požádání. V nepřítomnosti Syna Tvořitele může předsedat každé vyšší vesmírné radě, ale jinak se nezúčastňuje správních záležitostí vesmíru, pouze tehdy, když je požádán.
33:5.3 (371.1) Tento velvyslanec Ráje v Nebadonu nepodléhá pravomoci vlády lokálního vesmíru. Na druhé straně, nemá úřední pravomoc zasahovat do správních věcí vyvíjejícího se lokálního vesmíru, s výjimkou dozoru nad svými styčnými bratry, Věčně Věrnými, sloužícími v řídícím centru souhvězdích.
33:5.4 (371.2) Věčně Věrní, podobně jako Věčně Jednotní, nikdy nenabízejí radu, nebo neposkytnou pomoc vládcům souhvězdích, jestliže o to nejsou požádáni. Tito velvyslanci Trojice v souhvězdích představují koncovou osobní přítomnost Stálých Synů Trojice, působících v poradních rolích v lokálních vesmírech. Souhvězdí jsou mnohem více spjata s administrativou supervesmíru, než s lokálním vesmírem, který je výhradně spravován osobnostmi původem v lokálním vesmíru.
33:6.1 (371.3) Gabriel je vedoucím výkonné moci a opravdovým správcem Nebadonu. Michaelova nepřítomnost v Salvingtonu nenaruší žádným způsobem pravidelný chod vesmírných činností. V době nepřítomnosti Michaela, tak, jak tomu bylo nedávno, když byl v Ráji na setkání Synů Vládců Orvontonu, vládne ve vesmíru Gabriel. V těch případech, kdy se jedná o vážné problémy, Gabriel vždy požádá o radu Immanuela Salvingtonského.
33:6.2 (371.4) Otec Melkísedek je prvním asistentem Gabriela. Když není v Salvingtonu přítomná Jasná Ranní Hvězda , jeho odpovědnosti přebírá tento prvotní Syn řádu Melkísedeků.
33:6.3 (371.5) Rozmanité podřízené administrativy vesmíru mají přiděleny specifické oblasti odpovědnosti. I když se vláda soustavy obecně stará o prosperitu svých planet, zajímá se především o fyzický stav živých bytostí, o biologické problémy. Na druhé straně, na jednotlivých planetách a soustavách se vládci souhvězdí hlavně věnují sociálním otázkám a vládním poměrům. Základním úkolem vlády souhvězdí je jeho sjednocení a stabilizace. Na ještě vyšší úrovni se mnohem více zabývají vládci vesmíru duchovním stavem světů.
33:6.4 (371.6) Velvyslanci jsou jmenováni soudním dekretem a zastupují vesmíry v jiných vesmírech. Konzulové jsou zástupci souhvězdích v jiných souhvězdích a v hlavních světech vesmírů; jsou jmenováni zákonodárným aktem a působí pouze v rámci lokálního vesmíru. Pozorovatelé jsou zplnomocněni výkonným usnesením Vládce Soustavy zastupovat danou soustavu v jiné soustavě a v hlavním světě souhvězdí a rovněž působí jenom v rámci lokálního vesmíru.
33:6.5 (371.7) Ze Salvingtonu se vysílají současně zprávy do hlavních center souhvězdích, řídících center soustav a na jednotlivé planety. Všechny vyšší řády nebeských bytostí jsou způsobilé využívat tuto službu pro komunikaci se svými druhy, rozptýlenými po celém vesmíru. Vesmírné vysílání pokrývá všechny obydlené světy, bez ohledu na jejich duchovní status. Vzájemné meziplanetární spojení je odepřeno pouze těm světům, které jsou v duchovní karanténě.
33:6.6 (372.1) Vysílání souhvězdích jsou pravidelně rozesílány z hlavního řídícího centra souhvězdí hlavním představitelem Otců Souhvězdí.
33:6.7 (372.2) Čas je měřen, počítán a upravován speciální skupinou bytostí na Salvingtonu. Standardní den v Nebadonu se rovná osmnácti dnům, šesti hodinám a dvěma a půl minutám času na Urantii. Nebadonský rok odpovídá úseku času otočení vesmíru ve vztahu k okruhu Uversy a rovná se sto dnům standardního času vesmíru, což je přibližně pět let času na Urantii.
33:6.8 (372.3) Nebadonský čas, vysílaný ze Salvingtonu, je standardním časem pro všechna souhvězdí a soustavy v lokálním vesmíru. Každé souhvězdí se řídí podle Nebadonského času, ale soustavy sledují svůj vlastní čas stejně jako jednotlivé planety.
33:6.9 (372.4) Den v Satanii, tak, jak se počítá na Jerusemu, je o něco málo kratší (o 1 hodinu, 4 minuty a 15 vteřin), než tři dny času na Urantii. Tyto časy jsou všeobecně známy jako Salvingtonský nebo vesmírný čas a čas Satanie čili čas soustavy. Standardní čas je vesmírný čas.
33:7.1 (372.5) Syn Vládce, Michael, se zabývá především třemi věcmi: tvořením, podporou a péčí. On se osobně nezapojuje do justiční činnosti vesmíru. Tvořitelé nikdy nesoudí své tvory; to je výsadní funkce tvorů s vysokým vzděláním a skutečnou zkušeností ze života tvorů.
33:7.2 (372.6) Celý justiční systém Nebadonu je pod dozorem Gabriela. Vyšší soudy v Salvingtonu se zabývají běžnými problémy vesmíru a odvolacími případy, které jim postoupí tribunály soustav. Existuje sedmdesát složek těchto vesmírných soudů, které působí v sedmi sektorech a v každém je po deseti sekcích. Všechny záležitosti soudního rozhodování řídí dvojčlenný soudní sbor, skládající se z jednoho soudce, který pochází z dokonalých předků a jednoho smírčího soudce se zkušeností ze vzestupné pouti.
33:7.3 (372.7) Pokud se jedná o pravomoc, soudy lokálních vesmírů jsou omezeny v následujících právní záležitostech:
33:7.4 (372.8) 1. Administrativa lokálních vesmírů se zabývá tvořením, evolucí, udržováním a péčí. Proto je tribunálům vesmíru odepřeno právo rozhodovat o těch případech, které se týkají otázek věčného života a smrti. To se nevztahuje na přirozenou smrt, která existuje na Urantii, ale jestliže se rozhoduje o právu na trvalé bytí, věčný život, musí být tato otázka odkázána k tribunálům Orvontonu a když se rozhodne v neprospěch jedince, všechny rozsudky zaniknutí jsou vykonány na základě příkazu správních orgánů supervesmíru.
33:7.5 (372.9) 2. Přestupek či selhání kteréhokoliv z Božích Synů Lokálního Vesmíru, ohrožující jejich status a autoritu jako Synů, se nikdy neřeší před tribunály Syna; takový spor se okamžitě předá soudům supervesmíru.
33:7.6 (372.10) 3. Otázka znovupřijetí kterékoliv části lokálního vesmíru po skončení duchovní izolace—takové, jako je lokální soustava—do společenství lokálního tvoření s dokonalým duchovním statusem, musí být odsouhlasena vrchním shromážděním supervesmíru.
33:7.7 (373.1) Ve všech ostatních záležitostech mají soudy Salvingtonu konečnou a nejvyšší pravomoc. Proti jejich rozhodnutím a usnesením se nelze odvolat a nelze jim uniknout.
33:7.8 (373.2) I když se na Urantii mohou někdy lidské spory rozsoudit protiprávně, ve vesmíru vládne spravedlnost a božská poctivost. Žijete ve velmi dobře organizovaném vesmíru a dříve či později budete moci spoléhat na spravedlivé a také soucitné zacházení.
33:8.1 (373.3) V Salvingtonu, řídícím centru Nebadonu, neexistují žádné opravdové zákonodárné orgány. Hlavní světy vesmírů se zabývají hlavně soudními výroky. Zákonodárná shromáždění lokálního vesmíru jsou umístěna v hlavních řídících centrech jednoho sta souhvězdích. Soustavy se především zabývají výkonnou a administrativní činností lokálních tvořeních. Vládci Soustav a jejich spolupracovníci dbají na dodržování zákonodárných předpisů vládců souhvězdích a vykonávají soudní rozhodnutí vysokých soudů vesmíru.
33:8.2 (373.4) I když v hlavním světě vesmíru není ustanoven opravdový zákonný systém, v Salvingtonu působí početné poradní a výzkumné skupiny, rozdílně sestaveny a řízeny v souladu s jejich záměrem a účelem. Některé jsou trvalé; jiné se rozpustí po dokončení svých úkolů.
33:8.3 (373.5) Nejvyšší rada lokálního vesmíru je sestavena ze tří členů z každé soustavy a sedmi zástupců z každého souhvězdí. Soustavy v izolaci nemají v této radě své zástupce, ale je jim dovoleno poslat pozorovatele, kteří se zúčastňují a sledují její zasedání.
33:8.4 (373.6) Sto nejvyšších schvalovacích rad je také umístěno v Salvingtonu. Prezidenti těchto rad tvoří výkonný výbor Gabriela.
33:8.5 (373.7) Všechna zjištění vysokých poradních sborů vesmíru jsou předána buď soudním orgánům Salvingtonu, nebo zákonodárným shromážděním souhvězdích. Tyto vysoké poradní sbory nemají zákonnou ani úřední pravomoc uvádět v platnost svá doporučení. Jestliže se jejich doporučení týkají zásadních zákonů vesmíru, potom vydají soudy Nebadonu nařízení k jejich uskutečnění; ale jestliže se tato doporučení vztahují k lokálním nebo mimořádným podmínkám, musí být postoupeny zákonodárným shromážděním souhvězdí pro právní posouzení a potom orgánům soustavy pro uskutečnění. Tyto vysoké rady jsou ve skutečnosti nadzákonodárnými orgány vesmíru, ale nemají žádnou pravomoc přijímat právní předpisy a nejsou oprávněny je uvádět v platnost.
33:8.6 (373.8) Když hovoříme o administrativě vesmíru a používáme výrazy „soudy“ a „shromáždění“, rozumíme tím, že tyto duchovní procesy, jsou velmi odlišné od primitivních a materiálních činností na Uranii, které mají stejné názvy,.
33:8.7 (373.9) [Představeno představeným archandělů Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 34
34:0.1 (374.1) POTÉ, když Vesmírný Otec a Věčný Syn udělí Synu Tvořiteli osobnost, Nekonečný Duch zosobní svoje nové a unikátní zpodobení, aby doprovázelo tohoto Syna Tvořitele do oblastí prostoru a tam bylo jeho společníkem, zpočátku při fyzickém organizování a později při vytváření tvorů nově plánovaného vesmíru a při pečování o něj.
34:0.2 (374.2) Tvořivý Duch, tak jako Syn Tvořitel, reaguje jak na fyzické, tak i duchovní podněty; tudíž jsou si rovnocenní a spojeni při řízení lokálního vesmíru času a prostoru.
34:0.3 (374.3) Tyto Duchovní Dcery vyjadřují podstatu Nekonečného Ducha, ale nemohou současně působit při fyzickém tvoření a duchovní podpoře. Při fyzickém tvoření Vesmírný Syn poskytuje model, zatímco Vesmírný Duch iniciuje zhmotňování fyzických realit. Syn vytváří energetické projekty, ale Duch přeměňuje tyto energetické výtvory do fyzické hmoty. I když je poněkud obtížné zobrazit tuto počáteční vesmírnou přítomnost Nekonečného Ducha jako osobu, pro Syna Tvořitele je jeho duchovní partner osobou, která vždy projevovala výraznou individualitu.
34:1.1 (374.4) Po dokončení fyzického uspořádání hvězdnaté a planetární kupy a vytvoření energetických okruhů supervesmírnými energetickými centry—po této přípravné práci tvoření činitelů Nekonečného Ducha, působících pod přímým vedením jeho tvořivého ohniska lokálního vesmíru, následuje prohlášení Syna Michaela, že nastává nová etapa—etapa plánování života v nově utvořeném vesmíru. Poté, když Ráj uzná toto prohlášení o plánování života, následuje souhlas Rajské Trojice a hned v zápětí v duchovním záření Božstev zmizí ten Hlavní Duch, v jehož supervesmíru probíhá organizace tohoto nového tvoření. Ve stejnou dobu se ostatní Hlavní Duchové přiblíží střednímu obydlí Rajských Božstev a následně poté, co Božstvem pojatý Hlavní Duch se znovu objeví před svými druhy, nastane jev, známý jako „prvotní erupce.“ Toto je ohromný duchovní záblesk, jev jasně viditelný i z takové vzdálenosti, jako je hlavní řídící centrum příslušného supervesmíru; a současně s tímto málo pochopitelným projevem Trojice nastane výrazná změna v podstatě přítomnosti tvořivého ducha a moci Nekonečného Ducha, sídlícího v daném lokálním vesmíru. Důsledkem tohoto Rajského úkazu se ihned zosobní, v přítomnosti Syna Tvořitele, nové osobní zpodobení Nekonečného Ducha—Božský Pečovatel. Tento individualizovaný pomocník Syna Tvořitele, Tvořivý Duch, se stal jeho osobním tvořivým společníkem, Mateřským Duchem lokálního vesmíru.
34:1.2 (375.1) Toto nové osobní odštěpení Společného Tvořitele se stává zdrojem ustálených proudů a stanovených okruhů duchovní síly a duchovního působení, určených k tomu, aby prostoupily všechny světy a bytosti toho daného vesmíru. Ve skutečnosti, tato nová a osobní přítomnost není nic jiného, než přeměna předexistenciálního a méně osobního společníka Syna, který mu asistoval v počáteční práci organizování fyzického vesmíru.
34:1.3 (375.2) Toto je v několika slovech popis nepředstavitelně dramatického jevu, ale představuje téměř všechno, co může být řečeno o těchto významných procesech. Tyto procesy jsou mžikové, tajemné a nepochopitelné; tajemství metody a principu je uloženo v lůnu Rajské Trojice. My jsme si jisti pouze jednou věcí: přítomnost Ducha v lokálním vesmíru v průběhu ryze fyzického vytváření či organizování, nebyla úplně oddělena od ducha Rajského Nekonečného Ducha, kdežto po znovu objevení se Hlavního Ducha z tajemného objetí Bohů a následném záblesku duchovní energie se projev Nekonečného Ducha v lokálním vesmíru rázem a naprosto změní do osobní podoby toho Hlavního Ducha, který byl v proměnlivém spojení s Nekonečným Duchem. Mateřský Duch lokálního vesmíru takto nabude osobitou povahu, nesoucí rysy Hlavního Ducha toho supervesmíru, pod jehož astronomickou pravomoc podléhá.
34:1.4 (375.3) Tato zosobněná přítomnost Nekonečného Ducha─Tvořivého Mateřského Ducha lokálního vesmíru─je v Satanii známa jako Božský Pečovatel. Z praktického i duchovního hlediska je tento projev Božstva božsky zosobněný jedinec, duchovní osoba. A takto ho uznává a respektuje Syn Tvořitel. Právě prostřednictvím tohoto umístění a zosobněním Třetího Zdroje a Středu v našem lokálním vesmíru se potom mohl Duch plně podřídit Synu Tvořiteli tak, že o tomto Synovi bylo pravdivě řečeno: „byla mu svěřena všechna moc na nebi i na zemi.“
34:2.1 (375.4) Podstoupiv výraznou proměnu osobnosti v době tvoření života, působí od té doby Božský Pečovatel jako osoba a spolupracuje velmi osobním způsobem se Synem Tvořitelem v plánování a řízení obsáhlých záležitostí jejich lokálního tvoření. Pro mnoho vesmírných typů bytostí se dokonce i tento způsob zosobnění Nekonečného Ducha nejeví úplně jako osobní v době před Michaelovým posledním poskytnutím, ale po nastoupení Syna Tvořitele do pozice svrchované moci Syna Vládce, Tvořivý Mateřský Duch rozšíří osobní schopnosti natolik, aby byl osobně rozpoznán všemi kontaktujícími jednotlivci.
34:2.2 (375.5) Od nejranějšího spojení se Synem Tvořitelem projevuje Vesmírný Duch všechny schopnosti fyzického řízení Nekonečného Ducha, včetně schopnosti dokonalé antigravitace. Po získání statusu osobnosti Vesmírný Duch uplatňuje v lokálním vesmíru právě tak přesné a dokonalé ovládání gravitace mysli, jako by projevoval Nekonečný Duch, kdyby byl osobně přítomen.
34:2.3 (375.6) V každém lokálním vesmíru působí Božský Pečovatel v souladu s přirozenými a vrozenými vlastnostmi Nekonečného Ducha tak, jak jsou ztělesněny v jednom ze Sedmi Hlavních Duchů Ráje. I když se v charakteru všech Vesmírných Duchů projevuje základní stejnorodost, je v něm také různorodá funkčnost, určená jejich původem v jednom ze Sedmi Hlavních Duchů. Tento rozdíl v původu vysvětluje rozdílné metody v působení Mateřských Duchů lokálních vesmírů v jednotlivých supervesmírech. Ale ve všech základních duchovních vlastnostech, bez ohledu na rozdílnost supervesmírů, jsou si Duchové rovni, duchovně stejní a zcela božští.
34:2.4 (376.1) Tvořivý Duch je spoluodpovědný se Synem Tvořitelem za vytváření tvorů na světech lokálního vesmíru a nikdy Syna nezklame v celém jejich úsilí podporovat a chránit tato tvoření. Život je udržován a podporován prostřednictvím působení Tvořivého Ducha. „Ty vyšleš svého Ducha a oni jsou zrozeni. Ty obnovuješ tvář země.“
34:2.5 (376.2) Při vytváření vesmíru s inteligentními tvory působí Tvořivý Mateřský Duch nejdříve ve sféře vesmírné dokonalosti, spolupracujíc se Synem při tvoření Jasné Ranní Hvězdy. Později se potomstvo Ducha více přiblíží ke kategorii vytvořených planetárních bytostí, dokonce tak, jako když Synové snižují svůj status od Melkísedeků k Materiálním Synům, kteří se spojují přímo se smrtelníky světů. V pozdějším stádiu evoluce smrtelných tvorů Synové-Nositelé Života poskytnou fyzické tělo, sestavené z existujícího organizovaného materiálu daného světa, zatímco Vesmírný Duch věnuje „dech života.“
34:2.6 (376.3) I když sedmý segment velkého vesmíru může být v mnoha ohledech ve svém vývoji zaostalý, hloubaví pozorovatelé našich problémů očekávají, že náš vesmír se v budoucnu vyvine do výjimečně vyváženého tvoření. My předpovídáme takový vysoký stupeň souměrnosti v Orvontonu, protože vládnoucí Duch tohoto supervesmíru je hlavou vysokých Hlavních Duchů a je bytostí s duchovní inteligencí, ztělesňující vyvážené spojení a dokonalou harmonii rysů a vlastností všech tří věčných Božstev. Ve srovnání s ostatními sektory jsme zaostalí a nevyvinutí, ale někdy ve věčných epochách budoucnosti nás nepochybně čeká nadsmyslový rozvoj a nevídaný úspěch.
34:3.1 (376.4) Ani Věčný Syn nebo Nekonečný Duch nejsou omezeni, nebo podmíněni časem, ani prostorem, což nelze říci o většině jejich potomstva.
34:3.2 (376.5) Nekonečný Duch prostupuje celým prostorem a obývá okruh věčnosti. Přesto, ve svých kontaktech s dětmi času osobnosti Nekonečného Ducha, musí často počítat s faktorem času, i když s prostorem ne tolik. Mnoho pomocníků mysli nebere prostor na vědomí, ale prodělávají časový posun při koordinování rozdílných úrovní vesmírné reality. Osamělý Posel je prakticky nezávislý na prostoru, až na to, že pro cestování z jednoho místa na druhé je potřeba reálný čas. A existují další podobné entity, které jsou však vám neznámé.
34:3.3 (376.6) Osobní výsadou Tvořivého Ducha je naprostá a úplná nezávislost na prostoru, ale ne na čase. Ani v hlavním centru souhvězdí, ani v řídícím centru soustavy, neexistuje specializovaná osobní přítomnost tohoto Vesmírného Ducha. On je rovnoměrně a neomezeně přítomen v celém jeho lokálním vesmíru a je proto stejně tak doslova a osobně přítomen na jednom světě, tak jako na ostatních.
34:3.4 (376.7) Pouze ve vztahu k faktoru času je Tvořivý Duch vždy omezen v jeho vesmírné péči. Syn Tvořitel jedná okamžitě v celém svém vesmíru, ale Tvořivý Duch, při pečování o univerzální mysl, musí počítat s časem, s výjimkou těch případů, kdy vědomě a záměrně používá osobní výsady Vesmírného Syna. V ryze duchovním působení Tvořivý Duch jedná také nezávisle na čase a stejně je tomu tak i při jeho spolupráci se záhadným působením vesmírné reflexe.
34:3.5 (377.1) I když okruh duchovní gravitace Věčného Syna účinkuje nezávisle jak na čase, tak i na prostoru, ne všechny funkce Synů Tvořitelů jsou osvobozeny od prostorových omezeních. Jestliže jsou vyloučeny procesy, probíhající na evolučních světech, tito Synové Michaelové jsou zřejmě schopni účinkovat relativně nezávisle na čase. Syn Tvořitel není handicapován časem, ale je omezen prostorem; on nemůže být osobně přítomen na dvou místech ve stejné době. Michael Nebadonský působí ve svém vesmíru nadčasově a pomocí reflexe prakticky také v supervesmíru. On komunikuje nadčasově přímo s Věčným Synem.
34:3.6 (377.2) Božský Pečovatel je moudrým pomocníkem Syna Tvořitele, umožňujícím mu překonávat a nahrazovat jeho vrozená omezení, týkajících se prostoru, protože když tito dva působí spolu, jsou prakticky nezávislí na čase i prostoru v rámci jejich lokálního tvoření. Proto, z pohledu celého lokálního vesmíru to vypadá, že Syn Tvořitel a Tvořivý Duch obvykle působí nezávisle jak na čase, tak i na prostoru, protože pro každého z nich je vždy dostupný čas a prostor toho druhého.
34:3.7 (377.3) Pouze absolutní bytosti jsou nezávislé na čase a prostoru v absolutním smyslu. Většina bytostí, podřízena Věčnému Synovi a Nekonečnému Duchu, jsou závislé jak na čase, tak i na prostoru.
34:3.8 (377.4) Když si Tvořivý Duch začne „uvědomovat prostor,“ je připraven na to, aby rozeznal ohraničené „prostorové území“ jako svoje vlastní—oblast, ve které bude nezávislý na prostoru, na rozdíl od celého ostatního prostoru, kterému bude podmíněn. Každý má svobodu si zvolit a působit pouze v oblasti vlastního vědomí.
34:4.1 (377.5) V lokálním vesmíru Nebadon jsou tři zřetelně rozdílné duchovní okruhy:
34:4.2 (377.6) 1. Duch, poskytnutý Synem Tvořitelem—Utěšitel, Duch Pravdy.
34:4.3 (377.7) 2. Duchovní okruh Božského Pečovatele—Svatý Duch.
34:4.4 (377.8) 3. Podpůrný okruh mysli, zahrnující více či méně sjednocené činnosti, ale různotvárné působení sedmi pomocných duchů mysli.
34:4.5 (377.9) Synové Tvořitelé jsou obdařeni duchem vesmírné přítomnosti, podobající se v mnoha ohledech duchu Sedmi Hlavních Duchů Ráje. Je to Duch Pravdy, který je rozlitý na svět poskytnutým Synem poté, když on získá duchovní právo nad danou sférou. Tento darovaný Utěšitel je duchovní síla, zosobňující pravdu, která nepřetržitě přitahuje k sobě všechny hledače pravdy v lokálním vesmíru. Tento duch je vrozená schopnost Syna Tvořitele, vyplývající z jeho božské podstaty stejně tak, jako hlavní okruhy velkého vesmíru pocházejí z přítomnosti osobností Rajských Božstev.
34:4.6 (377.10) Syn Tvořitel může měnit místa svého působení; může být osobně přítomen v lokálním vesmíru nebo i někde jinde; avšak působení Ducha Pravdy je neměnné, protože jeho božská přítomnost, i když je odvozena od osobnosti Syna Tvořitele, je funkčně soustředěna v osobě Božského Pečovatele.
34:4.7 (378.1) Nicméně, Vesmírný Mateřský Duch nikdy neopouští hlavní řídící centrum lokálního vesmíru. Duch Syna Tvořitele může a také působí nezávisle na osobní přítomnosti Syna, ale duch Mateřského Ducha toho schopen není. Svatý Duch Božského Pečovatele by se stal nefunkční, kdyby byla jeho osobní přítomnost stažena ze Salvingtonu. Jeho duchovní přítomnost je očividně trvale spjata s hlavním řídícím světem vesmíru a právě tato skutečnost umožňuje duchu Syna Tvořitele působit nezávisle na místě pobytu Syna. Vesmírný Mateřský Duch působí jako vesmírné ohnisko a střed Ducha Pravdy a také jako svůj vlastní osobní vliv, Svatý Duch.
34:4.8 (378.2) Jak Syn Tvořitel, tak i Tvořivý Mateřský Duch přispívají různě k nadání mysli dětí svého lokálního vesmíru. Ale Tvořivý Duch neposkytuje mysl, dokud není obdařena osobními výsadami.
34:4.9 (378.3) Nadevoluční kategorie osobnosti v lokálním vesmíru jsou obdařeny lokálním typem supervesmírného modelu mysli. Lidské a sublidské druhy evolučního života jsou obdařeny pomocnými duchy, uskutečňujícími podporu mysli.
34:4.10 (378.4) Sedm pomocných duchů mysli jsou stvořením Božského Pečovatele lokálního vesmíru. Tito duchové mysli mají podobné vlastnosti, ale jejich vliv je rozdílný a všichni jsou svým založením podobni Vesmírnému Duchu, i když se stěží mohou považovat za osobnosti oddělené od svého Mateřského Tvořitele. Sedm pomocných duchů dostalo následující jména: duch moudrosti, duch úcty, duch rady, duch vědění, duch odvahy,duch pochopení, duch intuice—bystré vnímání.
34:4.11 (378.5) Těchto „sedm duchů Božích“ jsou „jako lampy, hořící před trůnem“, které viděl prorok ve svém vidění. Ale kolem těchto sedmi pomocných duchů mysli on neviděl křesla dvaceti čtyř strážných. Dané svědectví představuje splynutí dvou podáních, jedno se vztahuje k hlavnímu řídícímu centru vesmíru a druhé k hlavnímu centru soustavy. Křesla čtyři a dvaceti starších jsou na Jerusemu, hlavním řídícím centru vaší lokální soustavy obydlených světů.
34:4.12 (378.6) Ale byl to Salvington, o kterém Jan napsal: „A z trůnu vycházely blesky, hromobití a hlasy“—vesmírné vysílání do lokálních soustav. On také uviděl tvory, provádějící směrovou kontrolu lokálního vesmíru, živé kompasy řídícího světa. Tato směrová kontrola v Nebadonu je prováděna čtyřmi kontrolními tvory Salvingtonu, kteří řídí vesmírné proudy a dovedně jim při tom asistuje první fungující duch mysli, pomocník intuice, duch „bystrého vnímání.“ Ale popis těchto čtyř tvorů—nazvaných zvířata—byl značně překroucen; oni se vyznačují nevyrovnatelnou krásou a vytříbeným jednáním.
34:4.13 (378.7) Čtyři body směrové kontroly jsou univerzální a jsou přirozenou součástí života Nebadonu. Všichni živí tvorové mají fyzická těla, která vnímají tyto směrové proudy a reagují na ně. Tato schopnost tvorů se projevuje na všech úrovních života ve vesmíru, od vysokých forem až po nižší na jednotlivých planetách a ve spojení s magnetickými silami světů aktivují velké množství mikroskopických částic v živočišném organizmu tak, že tyto směrové buňky vždy ukazují sever a jih. Takto je smysl pro orientaci navždy zakotven v živých bytostech vesmíru. Tento smysl není lidstvu zcela neznámý. Tyto částice byly poprvé zpozorovány na Urantii v době tohoto vyprávění.
34:5.1 (379.1) Božský Pečovatel spolupracuje se Synem Tvořitelem při projektování života a vytváření nových druhů bytostí až do doby sedmého poskytnutí Syna; po jeho převzetí absolutní moci ve vesmíru i nadále spolupracuje se Synem a jím poskytnutým duchem při podpoře světů a rozvoji planet.
34:5.2 (379.2) Na obydlených světech Duch zahajuje evoluční proces, začínajíc s neživým materiálem oblasti, nejdříve obdaří životem rostliny, potom živočichy, potom první typy lidí; a každé toto následné obdaření přispívá k dalšímu rozvíjení evolučního potenciálu planetárního života, od ranních a primitivních stádií až po objevení se tvorů s vlastní vůlí. Tato činnost Ducha je do značné míry prováděna prostřednictvím sedmi jeho pomocníků, duchů naděje, sjednocujících a koordinujících duchovní mysl vyvíjejících se planet a vedoucí neustále a společně lidské rasy k vyšším ideám a duchovním ideálům.
34:5.3 (379.3) Smrtelný člověk pozná poprvé službu Ducha ve spojení s myslí, když čistě živočišná mysl evolučních tvorů si osvojí schopnost vnímat dva pomocníky: úctu a moudrost. Vnímání podpory šestého a sedmého pomocníka znamená, že evoluce mysli překračuje práh duchovní péče. A mysl takových tvorů, schopných úcty a moudrosti je okamžitě zahrnuta do duchovních okruhů Božského Pečovatele.
34:5.4 (379.4) Když je mysl takto obdařena péčí Svatého Ducha, má schopnost si zvolit (vědomě či nevědomě) duchovní přítomnost Vesmírného Otce—Ladiče Myšlení. Ale je to až potom, kdy poskytnutý Syn uvolnil Ducha Pravdy pro planetární službu všem smrtelníkům, že všechny normální mysli jsou automaticky připraveny pro přijetí Ladičů Myšlení. Duch Pravdy působí s přítomností ducha Božského Pečovatele jako jeden. Toto dvojité duchovní spojení se vznáší nad světy, usilujíc učit pravdu a duchovně osvítit mysli lidí, inspirovat duše tvorů vzestupných ras a stále vést lidské národy, obývající evoluční planety, k jejich Rajskému cíli božského určení.
34:5.5 (379.5) Přestože Duch Pravdy je rozlit na všechno tělesné, tento duch Syna je téměř úplně omezen ve svém působení a vlivu mírou lidské schopnosti vnímat obsah a podstatu poslání poskytnutého Syna. Svatý Duch je částečně nezávislý na lidském postoji a zčásti je podmíněn rozhodnutími a spoluprací jeho vůle. Avšak péče Svatého Ducha se stává účinnější při osvícení a oduševnění vnitřního života těch smrtelníků, kteří více naslouchají božskému vedení.
34:5.6 (379.6) Jako jednotlivci, vy osobně nevlastníte oddělenou část či entitu ducha Tvořitele—Otce-Syna, nebo Tvořivého Mateřského Ducha; tito pečovatelé nevstupují do kontaktu s myslícími centry myslí jednotlivců a ani v nich nepobývají, tak jako Tajemné Monitory. Ladiči Myšlení jsou trvalou individualizací předosobní reality Vesmírného Otce, opravdu obývající smrtelnou mysl jako vlastní část této mysli a neustále pracují v dokonalém souladu se sloučenými duchy Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha.
34:5.7 (380.1) Přítomnost Svatého Ducha Vesmírné Dcery Nekonečného Ducha a také Ducha Pravdy Vesmírného Syna Věčného Syna a ducha Ladiče Rajského Otce v evolučním smrtelníkovi, nebo s ním, znamená souměrnost duchovního obdaření a péče a činí takového smrtelníka způsobilým, aby vědomě pochopil věrohodnost skutečnosti synovství s Bohem.
34:6.1 (380.2) S postupující evolucí obydlené planety přichází další oduševňování jejích obyvatel a takovými vyvinutějšími osobnostmi mohou být přijaty další pomocné duchovní vlivy. Čím dokonalejší se stává kontrola mysli a duchovní vnímání smrtelníků, stále více a více se sjednocuje péče těchto rozličných pomocných duchů ; oni se stále více prolínají s nadpéčí Rajské Trojice.
34:6.2 (380.3) Ačkoliv Božskost se může jevit v množném čísle, v lidském vnímání je Božstvo v singuláru, vždy jedno. V lidské zkušenosti není ani duchovní péče plurál. Bez ohledu na původ plurality, všechny duchovní vlivy působí jako jeden. Opravdu jsou jeden a jsou duchovní pomocí Boha Sedmidílného ve tvorech a pro tvory velkého vesmíru; a jak tvorové zvyšují svoji schopnost vnímat a přijímat tuto sjednocující péči ducha, v jejich zkušenosti se péče stává službou Boha Nejvyššího.
34:6.3 (380.4) Z výšin věčné dokonalosti sestupuje božský Duch dlouhou řadou kroků dolů, aby se setkal s vámi, poznal jací jste a kde jste a potom, s pomocí víry, láskyplně objal duši smrtelného původu a vydal se stejnými kroky na spolehlivou a bezpečnou zpáteční cestu k výšinám, nikde nezastavujíc, dokud evoluční duše není bezpečně povznesena k samým vrcholům dokonalosti, odkud se božský Duch původně vydal na tuto misi soucitu a péče.
34:6.4 (380.5) Duchovní síly spolehlivě usilují o dosažení svých vlastních původních úrovní. Pocházejíc z Věčného, mají jistotu, že se tam vrátí a přivedou sebou všechny ty děti času a prostoru, které se přihlásily k vedení a učení zavedeného Ladiče Myšlení, ty děti, které byly opravdu „narozeny z Ducha“, věrní synové Boží.
34:6.5 (380.6) Božský Duch je zdrojem neustálé péče a podpory dětem času. Vaše síla a úspěch závisí „na jeho laskavosti skrze obnovování Ducha.“ Duchovní život, stejně jako fyzická energie, se vypotřebuje. Duchovní úsilí má za následek relativní duchovní vyčerpání. Celá vzestupná zkušenost je jak faktická, tak i duchovní; a proto je pravdivě napsáno: „Duch je životavorný.“ „Duch dává život.“
34:6.6 (380.7) Zastaralá teorie i těch nejvyšších náboženských učeních je bezmocná změnit lidský charakter, nebo ovládat chování smrtelníků. To, co dnešní svět potřebuje, je pravda, kterou pronesl váš dávný učitel: „Nejenom slovem a mocí, ale i Svatým Duchem.“ Semínko teoretické pravdy je mrtvé, nejvyšší morální pojmy nemají účinek, pokud a dokud božský Duch nevdechne život modelům pravdy a pravidlům poctivosti.
34:6.7 (381.1) Ti, kteří obdrželi a rozpoznali v sobě pobývajícího Boha, se narodili z Ducha. „Vy jste chrám Boží a duch Boží ve vás žije.“ Nestačí, že tento duch je na vás rozlit; božský Duch musí ovládat a kontrolovat každý stupeň lidské zkušenosti.
34:6.8 (381.2) Je to právě přítomnost božského Ducha, vody života, která zabraňuje zničující žízni smrtelné nespokojenosti a nepopsatelné lačnosti neduchovní lidské mysli. Duchovně motivované bytosti „nikdy nežízní, protože duchovní vodu čerpají ze své vnitřní studny spokojenosti, která má v sobě pramen nekonečného života.“ Takové božsky pokropené duše jsou zcela nezávislé na materiálním světě, pokud se jedná o radosti života a uspokojení z pozemského bytí. Jsou duchovně osvíceny a osvěženy, morálně posíleny a vybaveny.
34:6.9 (381.3) V každém smrtelníkovi existuje dvojí podstata: zděděné živočišné tendence a ušlechtilé duchovní podněty. Během vašeho krátkého života na Urantii tyto dva rozdílné a protichůdné pudy se jen zřídka mohou plně usmířit; je nesnadné je harmonizovat a sjednotit; ale v průběhu celého vašeho života vám sloučený Duch neustále pomáhá podrobit tělesné žádosti více a více vedení Ducha. Přestože musíte svůj materiální život prožít do konce, přestože nemůžete svému tělu a jeho potřebám uniknout, nicméně, ve vztahu k cíli a ideálům jste obdařeni silou podřídit živočišnou podstatu vládě Ducha. Ve vás opravdu existuje spiknutí duchovních energií, spojení božských sil, jejichž výhradním účelem je uskutečnění vašeho konečného vysvobození z područí materialismu a smrtelné existence.
34:6.10 (381.4) Účelem celé této pomoci je, že „skrze Jeho ducha byste mohli být posíleni silou ve svém nitru.“ A toto všechno jsou pouze předběžné kroky ke konečnému dosažení dokonalosti víry a služby, zkušenosti, která vás „naplní celistvostí Boha, „protože všichni ti, kteří jsou vedeni duchem Božím, jsou Božími syny.“
34:6.11 (381.5) Duch nikdy nenutí, pouze vede. Jestli chcete být ochotným žákem, jestli toužíte dospět na duchovní úrovně a dosáhnout božských výšin, jestli si upřímně přejete dostat se k božskému cíli, potom vás božský Duch povede jemně a láskyplně po cestě synovstva a duchovního růstu. Každý krok, který učiníte, musí být projevem dobré vůle, uvážené a radostné spolupráce. Ve vládě Ducha není nikdy místo pro přesvědčování či donucování.
34:6.12 (381.6) A když člověk dobrovolně a uváženě přijme život s takovým duchovním vedením, v jeho mysli se postupně vyvíjí nezvratná uvědomělost božského kontaktu a jistota duchovního spojení; dříve či později „ spolu s vaším duchem (Ladičem) vydává Duch svědectví o tom, že jste dítě Boha.“ Vám již váš vlastní Ladič Myšlení pověděl o vašem příbuzenství s Bohem, takže může být zaznamenáno, že Duch vydává svědectví „spolu s vaším duchem“, a ne pro vašeho ducha.
34:6.13 (381.7) Uvědomění si nadvlády ducha nad lidským životem je vzápětí doprovázeno vzrůstajícím projevem vlastností Ducha v životních reakcích takového duchovně vedeného smrtelníka, protože „plody ducha jsou láska, radost, mír, trpělivost, laskavost, dobro, víra, pokora a střídmost.“ Takoví duchem doprovázení a božsky osvícení smrtelníci, i když se stále ještě trmácejí po nevyvinutých cestách a s lidskou svědomitostí vykonávají povinnosti svého pozemského určení, již začali rozeznávat světla věčného života jak problikávají na vzdálených březích jiného světa; už začali chápat realitu této inspirující a povzbuzující pravdy, „Království Boží není jídlo a pití, ale spravedlnost, mír a radost ve Svatém Duchu.“ A v každé těžké zkoušce a každé strasti jsou oduševnělé duše podporovány tou nadějí, která překonává všechen strach, protože Boží láska proniká ke všem srdcím skrze přítomnost božského Ducha.
34:7.1 (382.1) Tělo, zděděná podstata, pocházející ze živočišných ras, přirozeně nenese plody božského Ducha. Když je podstata smrtelníků vylepšena přidáním podstaty Materiálních Božích Synů, tak jak lidské rasy na Urantii byly v určité míře zdokonaleny poskytnutým Adamem, potom je snadnější pro Ducha Pravdy spolupracovat se zavedeným Ladičem, aby se sklidila krásná úroda plodů duchovního charakteru. Když neodmítnete tohoto ducha, a i když to může trvat věčnost toto poslání splnit, „on vás přivede k celé pravdě.“
34:7.2 (382.2) Evoluční smrtelníci, obývající planety s normálním duchovním vývojem, neprožívají tak ostrý rozpor mezi duchem a tělem, který charakterizuje současné lidské rasy na Urantii. Ale i na nejideálnějších planetách musí člověk předadamova období vynaložit absolutní úsilí, aby vystoupal z ryze živočišné úrovně bytí přes postupné úrovně stále více intelektuálnějších významů a vyšších duchovních hodnot.
34:7.3 (382.3) Smrtelníci na normálním světě neprožívají neustálý boj mezi svými fyzickými a duchovními podstatami. Čelí nutnosti pozvednout se z živočišných úrovních bytí na vyšší úrovně duchovního života, ale tento vzestup se spíše podobá vzdělávacímu procesu ve srovnání s hlubokými rozpory, kterým čelí smrtelníci Urantie v této sféře odlišných materiálních a duchovních podstat.
34:7.4 (382.4) Lidé na Urantii trpí v důsledku dvojího odepření pomoci v tomto úkolu dosáhnout postupného planetárního oduševnění. Vzpoura Kaligastii přivedla celý svět ve zmatek a oloupila všechny následné generace o morální podporu, které by se dostalo spořádanému společenství. Ale ještě katastrofálnější byla chyba Adama, která připravila lidské rasy o ten dokonalejší typ fyzické podstaty, která by byla ve větším souladu s duchovními cíli.
34:7.5 (382.5) Smrtelníci Urantie jsou nuceni prodělat tento otevřený boj mezi duchem a tělem, protože jejich dávní předkové nemohli v plné míře využít potenciál Adama v době poskytnutí Edenu. Účelem božského plánu bylo to, aby smrtelné rasy na Urantii měly fyzické podstaty, které by byly přirozeněji citlivější na duchovní podněty.
34:7.6 (382.6) Nehledě na tuto dvojí katastrofu pro podstatu člověka a jeho prostředí, současní smrtelníci by mohli prožívat méně tento zjevný boj mezi tělem a duchem, kdyby vstoupili do duchovního království, ve kterém se věrní Boží Synové radují z poměrného vysvobození od otrockého područí těla v osvícené a osvobozující službě, vykonávajíc z celého srdce a úctou vůli nebeského Otce. Ježíš ukázal lidstvu nový způsob života, pomocí něhož mohou lidské bytosti do značné míry uniknout hrozivým následkům Kaligastiova povstání a co nejúčinněji nahradit škody, způsobené Adamovou chybou. „Duch života v Ježíši Kristu nás osvobodil ze stavu živočišného bytí a od pokušení zla a hříchu.“ „Toto je vítězství nad tělem, dokonce i nad vaší vírou.“
34:7.7 (383.1) Ti, uvědomující si Boha, muži a ženy, kteří se narodili z Ducha, nepoznají o nic větší rozpor se svými smrtelnými podstatami, než obyvatelé nejnormálnějších světů—planet, které nebyly nikdy nakaženy hříchem, nebo dotčeny vzpourou. Věrní synové pracují na intelektuálních úrovních a žijí v duchovních sférách velmi vysoko nad konflikty, způsobenými nevázanými a živelnými fyzickými touhami. Normální pudy živočišných bytostí a přirozené chutě a impulsy fyzické podstaty nejsou v rozporu ani s nejvyšším duchovním cílem, s výjimkou myslí primitivních, neznalých či nešťastně příliš zásadových osob.
34:7.8 (383.2) Vstupujíc na cestu věčného života, přijímaje poslání a pokyny povznést se, nebojte se nebezpečí lidské zapomnětlivosti a smrtelné rozporuplnosti, netrapte se obavou z neúspěchu nebo nepochopitelným zmatkem, nesnižujte svoji roli a nepochybujte o svém postavení, protože v každé černé hodince, na každém rozcestí na cestě dopředu, budete stále slyšet hlas Ducha Pravdy: „Toto je ta cesta.“
34:7.9 (383.3) [Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným do služby na Urantii.]
Kniha Urantia
Kapitola 35
35:0.1 (384.1) BOŽÍ Synové, kteří vám byli představeni v předchozích kapitolách, mají svůj původ v Ráji. Jsou potomci božských Vládců vesmírných sfér. Z první kategorie synovstva Ráje, Synů Tvořitelů, je v Nebadonu pouze jeden, Michael, otec našeho lokálního vesmíru a jeho vládce. Z druhé kategorie synovstva Ráje, Avonalů neboli Autoritativních Synů, má Nebadon plnou kvótu—1062 Synů. A tito „menší Kristové“ jsou stejně výkonní a všemohoucí ve svých planetárních poskytnutích jako byl Tvořitel a Syn Vládce na Urantii. Představitelé třetí kategorie, Synové původu v Trojici, nejsou v lokálním vesmíru zaregistrováni, ale já usuzuji, že v Nebadonu je patnáct až dvacet tisíc Synů Trojice-Učitelů, nepočítaje do toho 9 642 zaregistrovaných pomocníků, trinitarizovaných tvory. Tito Daynalové nejsou ani soudci, ani správní úředníci; jsou nad_-učitelé.
35:0.2 (384.2) Typy Synů, které se chystáme popisovat, mají původ v lokálním vesmíru; jsou potomci Rajského Syna, který je vytvořil z různých spojeních s Vesmírným Mateřským Duchem. V tomto popisování se objeví následující kategorie synů lokálního vesmíru:
35:0.3 (384.3) 1. Synové-Melkísedekové.
35:0.4 (384.4) 2. Synové-Vorondadekové.
35:0.5 (384.5) 3. Synové-Lanonandekové.
35:0.6 (384.6) 4. Synové-Nositelé Života.
35:0.7 (384.7) Trojité Rajské Božstvo vytváří tři kategorie synovstva: Michaely, Avonaly a Daynaly. Dvojité Božstvo lokálního vesmíru, Syn a Duch, také vytváří tři vysoké kategorie Synů: Melkísedeků, Vorondadeků a Lanonandeků; dosáhnuvši tohoto trojitého vyjádření, spojí se s následující úrovní Boha Sedmidílného a vytvoří všestrannou kategorii Nositelů Života. Tyto bytosti jsou klasifikovány jako sestupní Boží Synové, ale představují unikátní a originální formu vesmírného života. Jejich popis zabere celou příští kapitolu.
35:1.1 (384.8) Po vytvoření bytostí pro osobní podporu, jako Jasná Ranní Hvězda a jiné administrativní bytosti, v souladu s božským záměrem a tvůrčími plány daného vesmíru vznikne nová forma tvořivého sloučení Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha—Dcera Nekonečného Ducha lokálního vesmíru. Osobitý potomek, vyplývající z tohoto tvořivého partnerství, je první Melkísedek—Otec Melkísedek—unikátní bytost, která pak spolupracuje se Synem Tvořitelem a Tvořivým Duchem, aby stvořili celou stejnojmennou skupinu.
35:1.2 (385.1) Ve vesmíru Nebadon působí Otec Melkísedek jako první výkonný společník Jasné Ranní Hvězdy. Gabriel se stará více o vesmírné plánování, Melkísedek o praktické procesy. Gabriel předsedá řádně ustanoveným tribunálům a dozorčím radám Nebadonu, Melkísedek řídí speciální, mimořádné a krizové komise a poradní orgány. Gabriel a Otec Melkísedek nejsou nikdy současně nepřítomni v Salvingtonu, protože v nepřítomnosti Gabriela působí Otec Melkísedek jako nejvyšší výkonný činitel v Nebadonu.
35:1.3 (385.2) Všichni Melkísedekové našeho vesmíru byli vytvořeni v průběhu jednoho tisíciletí standardního času Synem Tvořitelem a Tvořivým Duchem ve spojení s Otcem Melkísedekem. Protože jde o kategorii synovstva, jehož jeden člen působil jako spolutvůrce, pocházejí Melkísedekové částečně ze sebe sama a proto jsou kandidáty pro uskutečnění božského typu samosprávy. Oni si pravidelně volí svého vlastního správního nadřízeného na dobu sedmi let standardního času a jinak působí jako samoregulovatelná kategorie, i když první Melkísedek uplatňuje určité zděděné spolurodičovské výsady. Čas od času tento Otec Melkísedek pověří některé členy svého řádu, aby působili jako speciální Nositelé života na midsonitních světech, což jsou typy obydlených planet, které až dosud nebyly na Urantii odhaleny.
35:1.4 (385.3) Melkísedekové nepůsobí ve větší míře mimo lokální vesmír, pouze tehdy, když jsou povoláni jako svědci v nerozhodných záležitostech před tribunály supervesmírů a když jsou jmenováni speciálními velvyslanci, což se někdy stává, reprezentují jeden vesmír v jiném vesmíru daného supervesmíru. První, čili prvorozený Melkísedek každého vesmíru má trvalou volnost cestovat do sousedních vesmírů, nebo do Ráje s misemi, týkajících se zájmů a povinností svého řádu.
35:2.1 (385.4) Melkísedekové jsou první kategorií božských Synů, dostatečně blízkých k životu nižších tvorů, aby mohli být nápomocní při zdokonalování smrtelníků a sloužit evolučním rasám bez nutnosti inkarnace. Tito Synové jsou svojí přirozeností uprostřed význačného sestupu osobnosti, svým původem se řadí přibližně do poloviny mezi nejvyšší Božskost a nejnižší úroveň života tvorů s vlastní vůlí. Proto se stali přirozenými prostředníky mezi vyššími a božskými úrovněmi existence a nižšími, dokonce i materiálními formami života na evolučních světech. Serafské řády, andělé, pracují s radostí s Melkísedeky; vlastně, všechny formy inteligentního života nacházejí v těchto Synech ohleduplné přátele, laskavé učitele a moudré poradce.
35:2.2 (385.5) Melkísedekové jsou samosprávným řádem. V tomto unikátním společenství se setkáváme s prvním pokusem sebeurčení na straně bytostí lokálního vesmíru a jsme svědky nejvyššího typu opravdové samosprávy. Tito Synové vytvářejí svůj vlastní systém pro organizování své skupiny a řízení domovské planety, a také pro šest přidružených sfér s jejich podřízenými světy. A je nutno vyzdvihnout, že oni nikdy nezneužili svých výsad; ani jednou v celém supervesmíru Orvontonu se tito Melkísedekovi Synové nikdy nezpronevěřili své víře. Oni jsou nadějí pro každou vesmírnou skupinu, která usiluje o samosprávu; jsou modelem a učiteli systému samosprávy pro všechny sféry Nebadonu. Všechny kategorie inteligentních bytostí, nadřízených na vyšších sférách a podřízených na nižších, nadšeně vychvalují řídící systém Melkísedeků.
35:2.3 (386.1) Kategorie Melkísedekových Synů zaujímá postavení a odpovědnost nejstaršího syna ve velké rodině. Podstatná část jejich práce je běžná a poněkud mechanická, ale většinou je nepovinná a naprosto dobrovolně přijatá. Většina mimořádných shromážděních konaných v Salvingtonu jsou svolána na návrh Melkísedeků. Z vlastní iniciativy tito Synové dohlížejí na svůj rodný vesmír. Udržují samosprávný organizační systém, věnující se shromažďování vesmírných informací a podávají Synu Tvořiteli pravidelně zprávy, nezávisle na všechna hlášení, přicházející do hlavního centra vesmíru přes regulární správní orgány, zabývající se běžnou administrativou dané oblasti. Oni jsou svojí podstatou nezaujatými pozorovateli; mají plnou důvěru všech druhů inteligentních bytostí.
35:2.4 (386.2) Melkísedekové působí v určených oblastech jako mobilní poradenské a posudkové rady. Tito vesmírní Synové se vypravují do světů v malých skupinách, aby tam sloužili jako poradní komise, studovali svědectví, přijímali doporučení a působili jako poradci a tím pomáhali urovnat závažnější problémy a vyřešit vážné neshody, které se při řízení evolučních sfér čas od času objeví.
35:2.5 (386.3) Tito nejstarší Synové vesmíru jsou hlavními pomocníky Jasné Ranní Hvězdy při vykonávání příkazů Syna Tvořitele. Když některý z Melkísedeků odchází do vzdáleného světa jménem Gabriela, může pro splnění svého daného poslání vystupovat jménem svého odesílatele a v takovém případě se objeví na planetě svého úkolu s plnou pravomocí Jasné Ranní Hvězdy. Bývá tomu tak především na těch sférách, na kterých se ještě neobjevili vyšší Synové v podobě tvorů dané oblasti.
35:2.6 (386.4) Když Syn Tvořitel započne svoji cestu poskytnutí sebe sama na evolučním světě, odchází sám, ale když zahájí poskytnutí jeden z jeho Rajských bratrů, Synů Avonalů, doprovází ho dvanáct pomocníků Melkísedeků, kteří velmi účinně přispívají k úspěchu poskytovací mise. Oni také pomáhají Rajským Avonalům při soudních misích na obydlených světech a při těchto úkolech jsou Melkísedekové viditelní smrtelníkům, jestli se stejným způsobem projevuje Syn Avonal.
35:2.7 (386.5) Neexistuje žádný aspekt duchovních potřeb planet, který by nevyžadoval jejich službu.To jsou ti učitelé, kteří tak často pomohou celým světům s vyšší úrovní života získat plné a konečné uznání Syna Tvořitele a jeho Rajského Otce.
35:2.8 (386.6) Moudrost Melkísedeků je téměř dokonalá, ale nejsou ve svých úsudcích neomylní. Když byli odloučeni a osamoceni na planetárních misích, někdy chybovali v méně závažných záležitostech, to znamená, že se rozhodli udělat určité věci, které potom jejich nadřízení neodsouhlasili. Taková chyba v úsudku vyřadí dočasně Melkísedeka ze služby až do té doby, kdy přijde do Salvingtonu a při slyšení se Synem Tvořitelem dostane pokyny, které mu umožní zbavit se účinně disharmonie, která zapříčinila neshodu s jeho druhy; a třetího dne, po nápravném odpočinku, se znovu vrací do služby. Ale tato nepodstatná pochybení v činnosti Melkísedeků se stala v Nebadonu málokdy.
35:2.9 (387.1) Tito Synové nejsou zvětšujícím se řádem; jejich počet je stálý, i když v každém lokáním vesmíru je různý. Počet Melkísedeků, zaregistrovaných na jejich hlavní planetě v Nebadonu, přesahuje deset milionů.
35:3.1 (387.2) Melkísedekové mají svůj vlastní svět blízko Salvingtonu, hlavního řídícího centra lokálního vesmíru. Tato sféra, nazývána Melkísedek, je pilotním světem salvingtonského okruhu sedmdesáti primárních sfér, z nichž každou oblétá šest přidružených sfér, věnující se speciálním aktivitám. O těchto úžasných sférách—sedmdesát základních a 420 přidružených—se často mluví jako o Univerzitě Melkísedeků. Vzestupní smrtelníci ze všech souhvězdích Nebadonu projdou vzdělávacím procesem na všech 490 světech pro získání povolení k pobytu na Salvingtonu. Ale vzdělávání vzestupných smrtelníků je pouze jednou z mnoha rozmanitých aktivit, probíhajících na salvingtonské kupě architektonických sfér.
35:3.2 (387.3) 490 sfér salvingtonského okruhu je rozděleno do deseti skupin, z nichž každá obsahuje sedm základních sfér a čtyřicet dva přidružených sfér. Každá z těchto skupin je pod obecným dohledem některého z vyšších řádů vesmírného života. První skupina, zahrnující pilotní svět a dalších šest primárních sfér v kroužícím planetárním procesí, je pod vedením Melkísedeků. Ke světům Melkísedeků patří následující sféry:
35:3.3 (387.4) 1. Pilotní svět—domovský svět Synů Melkísedeků.
35:3.4 (387.5) 2. Svět, ve kterém se nacházejí školy fyzického života a laboratoře živých energií.
35:3.5 (387.6) 3. Svět morontiálního života.
35:3.6 (387.7) 4. Sféra počátečního duchovního života.
35:3.7 (387.8) 5. Svět středního duchovního života.
35:3.8 (387.9) 6. Sféra pokročilého duchovního života.
35:3.9 (387.10) 7. Oblast harmonického a nejvyššího uvědomování si sebe sama.
35:3.10 (387.11) Šest přidružených světů každé z těchto sfér Melkísedeků se věnuje aktivitám, vztahující se k činnosti příslušné primární sféry.
35:3.11 (387.12) Pilotní svět, sféra Melkísedek, je obvyklým shromažďovacím místem pro všechny bytosti, které jsou zapojeny do vzdělávání a oduševňování vzestupných smrtelníků času a prostoru. Pro vzestupnou bytost je tento svět pravděpodobně nejzajímavějším místem v celém Nebadonu. Všichni evoluční smrtelníci, kteří absolvují výuku v souhvězdích, jsou dopraveni na Melkísedek, kde jsou zapojeni do výchovného režimu a duchovního rozvoje vzdělávacího systému Salvingtonu. A vy nikdy nezapomenete vaše reakce na první den života na tomto unikátním světě, a dokonce ani potom, až dosáhnete váš cíl—Ráj.
35:3.12 (387.13) Vzestupní smrtelníci bydlí na světě Melkísedek i když pokračují ve svém výcviku na šesti okružních planetách specializovaného vzdělávání. A tato metoda se dodržuje během celého jejich pobytu na sedmdesáti vzdělávacích světech─primárních sfér salvingtonského okruhu.
35:3.13 (387.14) Početné bytosti, pobývající na šesti přidružených světech sféry Melkísedek, věnují svůj čas mnoha různým aktivitám, ale pokud se jedná o činnost vzestupných smrtelníků, tyto satelitní světy se věnují následujícím speciálním aspektům studia:
35:3.14 (388.1) 1. Sféra číslo jedna se zabývá hodnocením počátečního planetárního života vzestupných smrtelníků. Tato práce se vykonává ve třídách, složených ze smrtelných bytostí, pocházejících z jednoho světa. Bytosti, které přišly z Urantie, sledují takové empirické hodnocení společně.
35:3.15 (388.2) 2. Specifičnost činnosti druhé sféry spočívá v podobném hodnocení zkušeností, prodělaných na obytných světech, obíhajících okolo hlavního řídícího světa lokální soustavy.
35:3.16 (388.3) 3. Hodnocení na této třetí sféře se vztahuje k pobytu na hlavním světě lokální soustavy a zahrnuje činnosti v ostatních architektonických světech, které jsou součástí řídícího světa soustavy.
35:3.17 (388.4) 4. Čtvrtá sféra se zaobírá hodnocením zkušeností ze sedmdesáti přidružených světů souhvězdí a jejich příslušných sfér.
35:3.18 (388.5) 5. Na páté sféře se provádí hodnocení pobytu vzestupného smrtelníka na hlavním řídícím světě sohvězdí.
35:3.19 (388.6) 6. Čas na sféře číslo šest je zasvěcen úsilí stanovit vzájemný vztah mezi těmito pěti epochami a tak dosáhnout sladění předchozích zkušeností jako přípravu pro vstup do základních škol vesmírné výuky Melkísedeků.
35:3.20 (388.7) Školy pro řízení vesmíru a duchovní moudrosti jsou umístěny na domovském světě Melkísedeků, kde se také nacházejí školy, věnující se jednomu směru studia, jako je energie, hmota, organizace, komunikace, archivace záznamů, etika a typologie tvorů.
35:3.21 (388.8) V Melkísedekově Univerzitě Duchovnosti všechny řády—dokonce Rajské řády─Božích Synů spolupracují s Melkísedeky a serafskými učiteli v přípravě velkého množství bytostí, které jsou vysílány jako evangelové osudu, hlásající duchovní svobodu a božské synovství i v těch nejvzdálenějších světech vesmíru. Tato specifická fakulta Melkísedkovy Univerzity je vyhrazena pouze pro daný vesmír; nejsou zde přijímáni stážisté z jiných oblastí.
35:3.22 (388.9) Nejvyšší vyučovací kurz vesmírného řízení je přednášen Melkísedeky na jejich domovském světě. Tato Univerzita Vyšší Etiky je vedena prvním Otcem Melkísedekem. Právě do těchto škol posílají různé vesmíry studenty na výměnu. Přestože mladý vesmír Nebadon stojí dole na žebříčku vesmírů, pokud se jedná o duchovní úroveň a vysoký etický rozvoj, naše organizační potíže udělaly z celého vesmíru obrovskou kliniku pro ostatní sousední tvoření, takže fakulty Melkísedeků jsou přeplněny výměnnými studenty a pozorovateli z jiných oblastí. Kromě velmi rozsáhlé skupiny lokálních studentů, Melkísedekovy školy pravidelně navštěvuje více než sto tisíc studentů z jiných regionů, protože řád Melkísedeků v Nebadonu je proslulý v celém Splandonu.
35:4.1 (388.10) Vysoce specializovaný obor v působení Melkísedeků má co do činění s dohledem nad postupnou morontiální cestou vzestupných smrtelníků. Podstatná část této přípravy je vedena trpělivými a moudrými serafskými pomocníky, kterým asistují smrtelníci, kteří dosáhli relativně vyšších vesmírných úrovní, ale celý tento vzdělávací proces je pod obecným dohledem Melkísedeků v součinnosti se Syny Trojice-Učiteli.
35:4.2 (389.1) Přestože se řády Melkísedeků věnují především obrovskému vzdělávacímu procesu a režimu empirické výuky v lokálním vesmíru, rovněž vykonávají unikátní úkoly a za neobvyklých okolností. Ve vyvíjejícím se vesmíru, majícím potenciál pro asi deset milionů obydlených světů, je nevyhnutelné, že se přihodí mnoho neobvyklých věcí a právě v takových nepředvídaných situacích zasahují Melkísedekové. Na Edentii, hlavním řídícím centru vašeho souhvězdí, jsou známí jako pohotovostní Synové. Jsou vždy připraveni zasáhnout ve všech případech pohotovosti—fyzické, intelektuální a duchovní—ať je to na planetě, v soustavě, v souhvězdí či ve vesmíru. Kdekoliv a kdykoliv je nutná mimořádná pomoc, pokaždé tam najdete jednoho či více Synů Melkísedeků.
35:4.3 (389.2) Když hrozí neúspěch některému z plánovaných záměrů Syna Tvořitele, jdou tam Melkísedekové, aby poskytli pomoc. Ale zřídkakdy jsou Melkísedekové povoláni, aby řešili vzniklou hříšnou vzpouru, takovou, jaká se odehrála v Satanii.
35:4.4 (389.3) Melkísedekové jsou první, kteří zasahují ve všech naléhavých případech jakékoliv povahy na všech světech, kde žijí tvorové vlastní vůle. Oni někdy jednají jako dočasní dohlížitelé na vzpurných planetách a slouží tam jako nucení správci chybující planetární vlády. V době planetární krize, tito Synové Melkísedekové slouží v mnoha unikátních funkcích. Je to snadné pro takového Syna udělat se viditelným pro smrtelné bytosti a někdy se některý člen tohoto řádu dokonce vtělí do lidského těla. Sedmkrát v historii Nebadonu Melkísedek sloužil na evolučním světě v podobě smrtelného těla a při různých příležitostech se tito Synové objevili v podobě jiných řádů vesmírných tvorů. Oni jsou opravdu všestrannými a ochotnými pomocníky v nouzi pro všechny vesmírné inteligence a pro všechny světy a soustavy světů.
35:4.5 (389.4) Melkísedek, který žil na Urantii v době Abrahama, byl místně známý jako Princ Šálemský, protože vedl malou kolonii hledačů pravdy, kteří žili v místě zvaném Šálem. On se dobrovolně vtělil do lidského těla, a bylo to se souhlasem s Melkísedeky, kteří byli prozatímními správci planety a obávali se, že by mohlo uhasnout světlo života během období, narůstajícího duchovního temna. On posílil pravdu své doby a bezpečně ji předal Abrahamovi a jeho druhům.
35:5.1 (389.5) Po vytvoření osobních pomocníků a první skupiny všestranných Melkísedeků, Syn Tvořitel a Tvořivý Duch lokálního vesmíru navrhli a vytvořili druhou významnou a víceúčelovou kategorii vesmírného synovstva, Vorondadeků. Ti jsou všeobecně více známí jako Otcové Souhvězdích, protože jeden ze Synů této kategorie je vždy v čele vlády každého souhvězdí ve všech lokálních vesmírech.
35:5.2 (389.6) Počet Vorondadeků se v každém lokálním vesmíru různí a v Nebadonu je zaregistrován přesně jeden milion těchto bytostí. Tito Synové, stejně jako jejich rovnocenní druhové Melkísedekové, nemají schopnost reprodukce. Neexistuje žádná známá metoda, pomocí které by mohli zvětšit svůj počet.
35:5.3 (389.7) V mnoha ohledech jsou tito Synové samosprávným orgánem; jako jednotlivci nebo skupiny, a také jako celá kategorie, mají do značné míry právo na sebeurčování, podobně jako řád Melkísedeků, ale Vorondadekové nemají tak velký rozsah svých aktivit. Oni se svým bratrům Melkísedekům nevyrovnají v jejich neobyčejně vysoké všestrannosti, jsou mnohem více spolehlivější a výkonnější jako vládci a prozíraví správci. Vorondadekové se v administrativních činnostech ani nevyrovnají svým podřízeným, Lanonandekům—Vládcům Soustav, ale převyšují všechny kategorie vesmírného synovstva ve stálosti cíle a v božském úsudku.
35:5.4 (390.1) Přestože usnesení a rozhodnutí tohoto řádu Synů je vždy v souladu s duchem božského synovstva a v harmonii se zásadami Syna Tvořitele, stalo se jim, že byli předvoláni před Syna Tvořitele za pochybení a také byly případy, že technické detaily jejich usneseních byly někdy změněny na základě odvolání k nevyšším soudům vesmíru. Ale tito Synové zřídkakdy udělají chybu a nikdy se nevzbouřili; ani jednou v celé historii Nebadonu žádný Vorondadek neznevážil vládu vesmíru.
35:5.5 (390.2) Služba Vorondadeků v lokálních vesmírech je rozsáhlá a rozmanitá. Oni slouží jako velvyslanci v jiných vesmírech a jako konzulové zastupují souhvězdí v rámci svého rodného vesmíru. Ze všech kategorií synovstva lokálního vesmíru jsou to právě oni, kterým je nejčastěji svěřena nejvyšší pravomoc rozhodování při řešení krizových vesmírných situací.
35:5.6 (390.3) Na izolovaných a v duchovní temnotě pohroužených světech—na těch sférách, které kvůli vzpouře a selhání zakoušejí planetární izolaci—je obvykle přítomen Vorondadek jako pozorovatel až do doby obnovení normálního stavu. V některých naléhavých případech tento Nejsvrchovanější má právo použít absolutní a rozhodující moc nad každou nebeskou bytostí, přidělenou na dané planetě. Na Salvingtonu jsou záznamy o tom, že Vorondadekové někdy takové právo uplatnili jako Nejsvrchovanější správci takových planet. A toto dokonce také platí i na obydlených světech, které nebyly dotčeny vzpourou.
35:5.7 (390.4) Často sbor dvanácti nebo více Synů Vorondadeků zasedá jako vyšší soud, který posuzuje a přezkoumává speciální případy, týkající se stavu planet, nebo soustav. Ale jejich práce je především zaměřena na zákonodárné činnosti ve vládách svých rodných souhvězdích. Důsledkem všech těchto služeb, Synové Vorondadekové se stali historiky lokálních vesmírů; oni jsou osobně obeznámeni se všemi politickými převraty a sociálními otřesy na obydlených světech.
35:6.1 (390.5) Nejméně tři Vorondadekové jsou určeni k řízení každého z jednoho sta souhvězdích lokálního vesmíru. Tito Synové jsou vybráni Synem Tvořitelem a jsou zplnomocněni Gabrielem jako Nejsvrchovanější pro službu v souhvězdích na dobu jednoho dekamilenia—10 000 standardních roků, asi 50 000 roků urantijského času. Vládnoucí Nejsvrchovanější, Otec Souhvězdí, má dva spolupracovníky, staršího a mladšího. Při každé výměně vládního systému se stane starší spolupracovník hlavou vlády, mladší převezme povinnosti staršího, zatímco nezmocnění Vorondadekové, pobývající na světech Salvingtonu navrhnou jednoho ze svých řad jako kandidáta na převzetí povinností mladšího spolupracovníka. Tímto způsobem, v souladu se současnými postupy, každý z Nejsvrchovanějších vládců slouží v hlavním řídícím centru souhvězdí tři dekamilenia, což je asi 150 000 let urantijského času.
35:6.2 (390.6) Sto Otců Souhvězdích, řídící hlavy vlád souhvězdích, tvoří nejvyšší poradní kabinet Syna Tvořitele. Tato rada se velmi často schází v hlavním řídícím centru vesmíru a je neomezena v rozsahu a dosahu svých rozhodnutích, ale její činnost se týká hlavně blaha souhvězdích a sjednocení administrativy celého lokálního vesmíru.
35:6.3 (391.1) Když Otec Souhvězdí koná své povinnosti v hlavním řídícím centru vesmíru, tak jak tomu často bývá, starší spolupracovník se stává zastupujícím vykonavatelem záležitostí souhvězdí. Běžná činnost staršího spolupracovníka je zaměřena na dohlížení nad duchovními otázkami, zatímco mladší spolupracovník se osobně věnuje fyzickému zabezpečení souhvězdí. Ale, nikdy se žádný důležitý plán neuskuteční, pokud se neshodnou všichni tři Nejsvrchovanější na všech detailech provedení.
35:6.4 (391.2) Celý mechanismus duchovní výměny informací a komunikačních kanálů je Nejsvrchovanějším souhvězdím k dispozici. Jsou v dokonalém spojení se svými nadřízenými na Salvingtonu a se svými podřízenými, vládci lokálních soustav. Často se s těmito Vládci Soustav scházejí na poradách, aby projednali stav souhvězdí.
35:6.5 (391.3) Nejsvrchovanější mají kolem sebe sbor poradců, jejichž počet a složení se mění v závislosti na přítomnosti různých skupin v řídícím centru a také podle měnících se místních potřeb. V době velkého vytížení mohou požádat, a rychle obdrží, dodatečné Syny řádu Vorondadeků, aby jim pomohli s administrativní prací. Vaše vlastní souhvězdí Norlatiadek je v současné době řízeno dvanácti Syny Vorondadeky.
35:7.1 (391.4) Druhá skupina ze sedmi světů ve skupině sedmdesáti primárních sfér, obklopujících Salvington, je složena z planet Vorondadeků. Každá z těchto sfér, spolu s jejími šesti obíhajícími družicemi, se věnuje speciálnímu aspektu činnosti Vorondadeků. Na těchto čtyřiceti devíti sférách vzestupní smrtelníci dosáhnou vrcholu svého vzdělávání v oblasti vesmírného zákonodárství.
35:7.2 (391.5) Vzestupní smrtelníci se již zúčastnili zasedání zákonodárných orgánů jako přísedící, když působili v řídících centrech souhvězdích, ale tady, na těchto světech Vorondadeků, se podílejí na ustanoveních současné zákonodárné moci lokálního vesmíru pod dozorem starších Vorondadeků. Taková ustanovení jsou určena k tomu, aby koordinovala rozdílná prohlášení samosprávných zákonodárných shromážděních jednoho sta souhvězdích. Vzdělání, získané na školách Vorondadeků, není překonáno dokonce ani na Uverse. Tato výuka je postupná, začíná na první sféře, s doplňující činností na jejích šesti družicích, pokračuje dále přes zbývajících šest sfér a jejich přidružených skupin družic.
35:7.3 (391.6) Na těchto světech učení a odborné praxe se vzestupní smrtelníci seznámí s celou řadou nových činností. My nemáme zakázáno popsat tyto nové a netušené aktivity, ale cítíme beznaděj nad naší neschopností vyobrazit tyto činnosti materiální mysli smrtelných bytostí. Nedostává se nám slov, abychom vyjádřili smysl těchto božských aktivit a neexistují žádné podobné lidské činnosti, které by se mohly použít jako názorné příklady těchto nových profesí vzestupných smrtelníků, kterým se věnují během svého studia na těchto čtyřiceti devíti světech. Na těchto světech Vorondadeků salvingtonského okruhu je také soustředěno ještě mnoho dalších činností, které nejsou součástí vzestupného programu.
35:8.1 (392.1) Po vytvoření Vorondadeků, Syn Tvořitel a Vesmírný Mateřský Duch se spojí za účelem vytvoření třetí kategorie vesmírného synovstva, Lanonandeků. Přestože se zabývají různými úkoly, týkající se řízení soustav, jsou nejznámější jako Vládci Soustav—správci lokálních soustav—a také jako Planetární Princové—vedoucí představitelé správních systémů obydlených světů.
35:8.2 (392.2) Poněvadž tyto bytosti jsou vytvořené později a—pokud se jedná o úrovně božskosti—jsou nižší kategorií synovstva, musely projít určitými kurzy výuky na světech Melkísedeků, aby byly připraveny pro následné služby. Byly prvními studenty na Univerzitě Melkísedeků a byly přezkoušeny a klasifikovány svými učiteli a zkoušejícími Melkísedeky podle svých schopností, osobitosti a znalostí.
35:8.3 (392.3) Vesmír Nebadon začíná svoji existenci s přesně dvanácti miliony Lanonandeky a když projdou přes sféry Melkísedeků, po závěrečných testech jsou rozděleni do tří skupin:
35:8.4 (392.4) 1. Primární Lanonandekové. V nejvyšší kategorii bylo 709 841 Lanonandeků. Tito Synové jsou nastávající Vládci Soustav a asistenti nejvyšších rad souhvězdích a poradci ve vyšších správních orgánech vesmíru.
35:8.5 (392.5) 2. Sekundární Lanonandekové. Tato kategorie absolventů Melkísedeka měla 10 234 601 Lanonandeků. Tito Synové jsou zařazeni jako Planetární Princové a k zálohám této kategorie.
35:8.6 (392.6) 3. Terciární Lanonandekové. Tato skupina obsahovala 1 055 558 Lanonandeků. Tito Synové působí jako podřízení asistenti, poslové, opatrovatelé, pověřenci, pozorovatelé a vykonávají rozmanité povinnosti v soustavě a její jednotlivých světech.
35:8.7 (392.7) Na rozdíl od evolučních bytostí, tito Synové nemohou postupovat z jedné skupiny do druhé. Když prodělají přípravu u Melkísedeků a jsou jednou prozkoušeni a klasifikováni, slouží nepřetržitě v kategorii, ke které byli přiděleni. Tito Synové nemají schopnost rozmnožování; jejich počet ve vesmíru se nemění.
35:8.8 (392.8) V zaokrouhlených číslech je řád Synů Lanonandeků roztříděn na Salvingtonu následujícím způsobem:
35:8.9 (392.9) Vesmírní koordinátoři a poradci souhvězdích100 000
35:8.10 (392.10) Vládci Soustav a asistenti600 000
35:8.11 (392.11) Planetární Princové a záloh10 000 000
35:8.12 (392.12) Sbor poslů400 000
35:8.13 (392.13) Pečovatelé a zaznamen100 000
35:8.14 (392.14) Záložní sb800 000
35:8.15 (392.15) I když jsou Lanonandekové poněkud nižší kategorií synovstva než Melkísedekové a Vorondadekové, prokazují mnohem důležitější službu v podřízených útvarech vesmíru, protože jsou schopni se více přiblížit nižším tvorům inteligentních ras. Jim také hrozí větší nebezpečí, že sejdou z cesty, že se odchýlí od přípustných metod vesmírného řízení. Ale tito Lanonandekové, především však primární kategorie, jsou nejschopnější a nejvšestrannější ze všech organizátorů lokálního vesmíru. Pokud se jedná o administrativní schopnosti, převyšuje je pouze Gabriel a jeho neodhalení spolupracovníci.
35:9.1 (393.1) Lanonandekové jsou trvalými vládci planet a střídajícími se vládci soustav. Takový Syn vládne nyní na Jerusemu, hlavním řídícím centru vaší lokální soustavy obydlených světů.
35:9.2 (393.2) Vládci Soustav vládnou ve dvojčlenné nebo trojčlenné komisi v hlavním řídícím centru každé soustavy obydlených světů. Otec souhvězdí jmenuje jednoho z Lanonandeků vládcem jednou za deset tisíc let. Někdy se vedoucí tria nezmění; taková záležitost závisí zcela na rozhodnutí vládců souhvězdích. Osobní sestavení vlád soustav se nemění nenadále pokud nenastane nějaká tragedie.
35:9.3 (393.3) Když Vládci Soustav nebo jejich asistenti jsou odvoláni, jejich místa zaujmou ti, které vybere ze záloh daného řádu nejvyšší rada v hlavním řídícím centru souhvězdí. Tato skupina je na Edentii větší než bývá obvyklý průměr.
35:9.4 (393.4) Nejvyšší rady Lanonandeků jsou umístěny v řídících centrech jednotlivých souhvězdích. Tomuto orgánu předsedá starší Nejsvrchovanější spolupracovník Otce Souhvězdí, zatímco mladší spolupracovník dohlíží na zálohy sekundární kategorie.
35:9.5 (393.5) Vládci Souhvězdích jsou věrni svému jménu; mají téměř absolutní moc při řízení místních záležitostí na obydlených světech. Mají téměř otcovský vztah k Planetárním Princům, Materiálním Synům a pomáhajícím duchům. Jejich osobní držení moci je téměř úplné. Tito vládci nejsou pod dohledem pozorovatelů Trojice ze středního vesmíru. Jsou správním útvarem lokálního vesmíru a jsou odpovědní za prosazování zákonodárných předpisů i jako vykonavatelé soudních rozsudků a představují jediné místo v celé vesmírné administrativě, kde osobní neloajálnost vůči záměrům Syna Michaela se může snadno a rychle zabydlet a pokusit se prosadit.
35:9.6 (393.6) Náš lokální vesmír je nešťastný v tom, že přes sedm set Synů řádu Lanonandeků se vzbouřilo proti vesmírné vládě a tím přivodili chaos v několika soustavách a na četných planetách. Pouze tři ze všech těch, kteří selhali, byli Vládci Soustav; prakticky všichni tito Synové patřili k druhé a třetí kategorii—Planetárním Princům a terciárním Lanonandekům.
35:9.7 (393.7) Většina z těchto Synů, kteří propadli v čestnosti, neprojevují žádnou vadu při jejich tvoření. Oni by mohli být vytvořeni božsky dokonalí, ale byli vytvořeni tak, aby lépe rozuměli a přiblížili se evolučním tvorům, obývající světy času a prostoru.
35:9.8 (393.8) Náš vesmír, s výjimkou vesmíru Henselon, ze všech lokálních vesmírů v celém Orvontonu ztratil největší počet Synů této kategorie. Na Uverse panuje shoda názorů, že my máme v Nebadonu tolik administrativních potíží, protože naši Synové řádu Lanonandeků byli vytvořeni s velkým stupněm osobní svobody volby a plánování. Já o tomto nemluvím ve smyslu kritiky. Tvořitel našeho vesmíru má plnou moc a právo takto jednat. Naši vysocí vládcové se domnívají, že i když tak svobodně smýšlející Synové způsobí značné potíže v ranních epochách vesmíru, když se však potom věci plně prosejí a s konečnou platností usadí, míra posílení vyšší loajálnosti a větší vůle pro službu ze strany těchto důkladně prozkoušených Synů mnohem více vynahradí chaos a strasti v ranních dobách.
35:9.9 (394.1) V případě vzpoury v řídícím centru soustavy je obvykle dosazen nový vládce v poměrně krátké době, ale na jednotlivých planetách tomu tak není. Planety jsou dílčími prvky materiálního tvoření a svobodná vůle tvorů je faktorem při konečném rozhodování o všech takových problémech. Izolované světy—planety, jejichž princové pochybili, dostanou nové Planetární Prince, ale ti se neujmou aktivního řízení takových světů, dokud nejsou důsledky vzpoury částečně překonány a odstraněny nápravnými opatřeními, zavedené Melkísedeky a jinými sloužícími osobnostmi. Vzpoura Planetárního Prince okamžitě izoluje jeho planetu; lokální duchovní okruhy jsou ihned poškozeny. Pouze poskytnutý Syn na takovém duchovně izolovaném světě může obnovit meziplanetární komunikační spojení.
35:9.10 (394.2) Existuje plán na záchranu těchto vzpurných a pošetilých Synů a mnozí z nich využili toto soucitné opatření; ale již nikdy nemohou působit v těch pozicích, ve kterých selhali. Po rehabilitaci jsou jim přiděleny dozorčí povinnosti a pracují v útvarech fyzického řízení.
35:10.1 (394.3) Třetí skupina ze sedmi světů a čtyřiceti dvou družic, která patří mezi sedmdesát planet salvingtonského okruhu, představuje seskupení administrativních sfér Lanonandeků. Na těchto světech zkušení Lanonandekové, patřící ke sboru bývalých Vládců Soustav, fungují jako učitelé vzestupných poutníků a armád serafů v oblasti správního řízení. Na hlavních světech soustav evoluční smrtelníci sledují správce soustav při práci, ale tady se bezprostředně podílejí na sladění administrativních činností deseti tisíc lokálních soustav.
35:10.2 (394.4) Administrativní školy lokálního vesmíru jsou vedeny sborem Synů Lanonandeků, kteří mají dlouhodobé zkušenosti jako Vládci Soustav a jako poradci vlád souhvězdích. Tyto administrativní fakulty předčí pouze školy řízení a organizace na Uverse.
35:10.3 (394.5) I když světy Lanonandeků slouží jako vzdělávací sféry pro vzestupné smrtelníky, jsou současně centra pro četné činnosti, týkající se normálních a běžných administrativních procesů vesmíru. V průběhu celé cesty do Ráje vzestupní poutníci soustavně studují ve školách, zaměřených na praktickou přípravu, kde skutečně dělají věci, o kterých se učí. Vesmírný vzdělávací systém pod záštitou Melkísedků je účelný, vzestupný, smysluplný a je založen na zkušenostech. Zahrnuje výuku v otázkách materiálních, intelektuálních, morontiálních a duchovních.
35:10.4 (394.6) Jsou to právě tyto administrativní sféry Lanonandeků, na kterých slouží většina zachráněných Synů této kategorie jako správci a dohlížitelé nad planetárními záležitostmi. Tito provinilí Planetární Princové a jejich druhové ve vzpouře, kteří se rozhodli přijmout nabídnutou rehabilitaci, budou vykonávat tyto běžné funkce přinejmenším do doby, až se vesmír Nebadon ustálí ve světle a životě.
35:10.5 (395.1) Nicméně, mnoho Synů Lanonandeků ve starších soustavách prokázalo vynikající výsledky ve službě, administrativě a duchovní oblasti. Oni jsou ušlechtilou, spolehlivou a oddanou skupinou, ačkoliv jsou náchylní udělat chybu kvůli falešné představě o osobní svobodě a fikci sebeurčování.
35:10.6 (395.2) [Zpracováno Představeným Archandělů z pověření Gabriela Salvingtonského.]
Kniha Urantia
Kapitola 36
36:0.1 (396.1) ŽIVOT nevzniká samovolně. Život se vytváří podle plánů, které připravují (neodhalení) Architekti Bytí a na obyvatelných planetách se objeví tak, že je buď přímo importován, anebo je výsledkem působení Nositelů Života lokálních vesmírů. Tito nositelé života patří mezi nejzajímavější a nejvšestrannější bytosti z celé různorodé rodiny vesmírných Synů. Jim je svěřeno navrhování a přeprava života tvora na planetární sféry. A po zasazení tohoto života na nových světech tam zůstávají velmi dlouhou dobu, aby pečovali o jeho vývoj.
36:1.1 (396.2) Přestože Nositelé Života patří do rodiny božského synovstva, jsou zvláštním a pozoruhodným typem vesmírných Synů. Oni jsou jedinou skupinou inteligentního života v lokálním vesmíru, na jehož tvoření se podílejí vládci supervesmíru. Nositelé Života jsou potomci tří předexistencionálních osobností: Syna Tvořitele, Vesmírného Mateřského Ducha a určeného jednoho ze tří Věčně Moudrých, řídícího osudy daného supervesmíru. Tito Věčně Moudří, kteří sami mohou rozhodnout o zaniknutí života, se podílejí na vytvoření Nositelů Života, kterým je svěřeno založení fyzického života na vyvíjejících se světech.
36:1.2 (396.3) My máme zaznamenáno ve vesmíru Nebadon vytvoření jednoho sta milionů Nositelů Života. Tento výkonný sbor rozsévačů života nemá opravdovou samosprávu. Jsou řízeni triem, rozhodujícím o životě, které tvoří Gabriel, Otec Melkísedek a Nambia—původní a prvorozený Nositel Života Nebadonu. Ale ve všech aspektech svojí vnitřní administrativy jsou samosprávným sborem.
36:1.3 (396.4) Nositelé Života jsou roztříděni do tří velkých sekcí: v první jsou starší Nositelé Života, druhou tvoří asistenti a ve třetí jsou pečovatelé. První sekce je rozdělena do dvanácti skupin specialistů na různé formy projevu života. Vytvoření těchto tří sekcí bylo provedeno Melkísedeky, kteří za tímto účelem provedli testy na hlavní sféře Nositelů Života. Od té doby jsou Melkísedekové úzce spjati s Nositeli Života a pokaždé je doprovází, když tito odcházejí zakládat život na nové planetě.
36:1.4 (396.5) Když je evoluční planeta s konečnou platností ustálena ve světle a životě, Nositelé Života jsou organizováni ve vyšších poradních orgánech, ve kterých nabízejí poradenskou pomoc v dalším řízení a rozvoji světa a jeho zdokonaleným bytostem. V pozdějších, ustálených epochách vyvíjejícího se vesmíru je těmto Nositelům Života svěřeno mnoho nových povinností.
36:2.1 (397.1) Melkísedekové mají hlavní dohled nad čtvrtou skupinou sedmi primárních sfér salvingtonského okruhu. Tyto světy Nositelů Života jsou pojmenovány následujícím způsobem:
36:2.2 (397.2) 1. Hlavní řídící centrum Nositelů Života.
36:2.3 (397.3) 2. Sféra plánování života.
36:2.4 (397.4) 3. Sféra uchování života.
36:2.5 (397.5) 4. Sféra evoluce života.
36:2.6 (397.6) 5. Sféra života, spojeného s myslí.
36:2.7 (397.7) 6. Sféra mysli a ducha v živých bytostech.
36:2.8 (397.8) 7. Sféra neodhaleného života.
36:2.9 (397.9) Každá z těchto základních sfér je obklopena šesti družicemi, na kterých jsou střediska pro odborné posuzování všech činností Nositelů Života ve vesmíru.
36:2.10 (397.10) Svět číslo jedna, hlavní sféra, se svými šesti přidruženými družicemi, se věnuje studiu univerzálního života, života ve všech známých aspektech jeho projevu. Tady se nachází fakulta plánování života, na které působí učitelé a poradci z Uversy a Havony, dokonce i z Ráje. A mně je dovoleno sdělit, že sedm centrálních stanovišť pomocných duchů mysli se nachází na tomto světě Nositelů Života.
36:2.11 (397.11) Číslo deset a desetinná soustava jsou spojeny s fyzickým vesmírem, ale ne s duchovním. Oblast života je charakterizována čísly tři, sedm a dvanáct, nebo násobky a kombinacemi těchto základních čísel. Existují tři původní a podstatně rozdílné plány života, odsouhlasené třemi Rajskými Zdroji a Středy, a ve vesmíru Nebadon tyto tři základní formy života jsou odděleně umístěny na tři odlišné typy planet. Původně existovalo dvanáct rozdílných božských konceptů přenositelného života. Číslo dvanáct, s jeho děliteli a násobky prostupuje všemi základními prototypy života ve všech sedmi supervesmírech. Existuje také sedm druhů strukturálního řešení života—základní varianty reprodukování tvaru živé hmoty. Orvontonské modely života jsou sestaveny z dvanácti nositelů dědičnosti. Různé druhy tvorů vlastní vůle jsou konfigurované jako 12, 24, 48, 96, 192, 384 a 768. Na Urantii existuje čtyřicet osm jednotek genetického vlivu—dědičných znaků—v pohlavních buňkách člověka.
36:2.12 (397.12) Druhý svět je sférou projektování života; tady se vypracovávají nové způsoby vytváření života. I když původní projekty života jsou prováděny Synem Tvořitelem, samotná realizace těchto plánů je svěřena Nositelům Života a jejich spolupracovníkům. Když jsou celkové plány života pro nový svět zformulovány, jsou předány do hlavního centra sféry, kde jsou podrobně prozkoumány nejvyšší radou starších Nositelů Života ve spolupráci s poradním sborem Melkísedeků. Jestliže se plány odklánějí od původně přijatých formulací, musí být předány pro schválení Synu Tvořiteli. Při takových přezkoumáváních často zastupuje Syna Tvořitele vrchní Melkísedek.
36:2.13 (397.13) Proto planetární život, i když je v některých aspektech podobný, je na každém evolučním světě v mnoha ohledech rozdílný. Dokonce i v jednotné řadě životních forem v samostatné rodině světů nejsou dvě planety s absolutně stejnou formou života; vždy existuje vlastní planetární typ, neboť Nositelé Života nepřetržitě vyvíjejí úsilí, aby vylepšili důležité formulace pro zakládání života, které jim byly svěřeny k opatrování.
36:2.14 (398.1) Existuje více než jeden milion elementárních, neboli kosmických chemických formulací, které vytvářejí matečné prototypy a početné základní funkční variace projevů života. První družice sféry plánování života je světem vesmírných fyziků a elektrochemiků, kteří pomáhají jako techničtí asistenti Nositelům Života ovládnout, organizovat a ovlivňovat základní jednotky energie, které se používají při sestavování materiálního nosiče pro přenos života, tak zvaná zárodečná plazma.
36:2.15 (398.2) Laboratoře pro plánování planetárního života jsou umístěny na druhé družici tohoto světa číslo dva. V těchto laboratořích Nositelé Života a jejich všichni kolegové spolupracují s Melkísedeky ve snaze obměnit a třeba i zdokonalit život, který je navržený pro zavedení na desítkových planetách Nebadonu. Život, vyvíjející se nyní na Urantii byl naplánován a částečně rozpracován právě na tomto světě, protože Urantia je desítkovou planetou—světem experimentálního života. Na každém desátém světě je přípustná větší odchylka od standardních prototypů života, než na jiných (neexperimentálních) světech.
36:2.16 (398.3) Svět číslo tři se věnuje uchování života. Tady pomocníci a pečovatelé ze sboru Nositelů Života studují a vyvíjejí různé metody ochrany a zachování života. Plány pro život na každém novém světě vždy stanoví brzké založení komise pro uchování života a ta je složena z pečovatelů-specialistů pro odborné zacházení se základními prototypy života. Na Urantii bylo dvacet čtyři takových pečovatelských komisařů, dva pro každý základní, neboli matečný prototyp strukturálního uspořádání životního materiálu. Na planetách jako je vaše se nejvyšší forma života reprodukuje s pomocí svazku, nesoucího život, ve kterém je dvacet čtyři matečných prototypů. (A protože rozumový život vyrůstá na základech fyzického života, tak se objeví dvacet čtyři základních typů psychického systému).
36:2.17 (398.4) Sféra číslo čtyři a její přidružené družice je zaměřena na všeobecné studium evoluce života tvora a detailně na evoluční předpoklady jakékoliv úrovně života. Původní protoplazma života evolučního světa musí obsahovat veškerý potenciál pro všechny budoucí vývojové variace a pro všechny dodatečné evoluční změny a úpravy. Zajištění takových dalekosáhlých projektů na proměnu života může vyžadovat výskyt mnoha zdánlivě bezúčelných forem živočišného a rostlinného života. Takové předvídatelné či nepředvídatelné vedlejší produkty planetární evoluce se objeví na scéně děje jenom proto, aby zmizely, ale v celém tomto dlouhém procesu se jako vlákna proplétají moudré a inteligentní formulace původních návrhářů plánu planetárního života a struktury druhů. Všechny ty početné vedlejší produkty biologické evoluce jsou nezbytné pro konečnou a dokonalou funkci vyšších inteligentních forem života, bez ohledu na to, že čas od času může převažovat velký nesoulad v dlouhém úsilí vyšších tvorů zvládnout nižší formy života, z nichž je někdy velmi mnoho nepřátelských vůči míru a pokoji vyvíjejících se tvorů vlastní vůle.
36:2.18 (398.5) Pátý svět se zabývá pouze životem, spojeného s myslí. Každá z jeho družic se věnuje studiu jednotlivého aspektu mysli tvora ve vzájemném vztahu se životem tvora. Mysl, v tom smyslu, jak ji chápe člověk, je darem sedmi pomocných duchů mysli, umístěným na nenaučitelné neboli mechanické úrovni mysli prostřednictvím orgánů Nekonečného Ducha. Formy života reagují různě na tyto pomocníky a na rozmanité duchovní služby, působící v celém vesmíru času a prostoru. Schopnost materiálních tvorů reagovat na duchovní podněty závisí zcela na připojeném daru mysli, který postupně kontroluje směr biologické evoluce těchto smrtelných tvorů.
36:2.19 (399.1) Svět číslo šest je vyhrazen vzájemnému vztahu mysli s duchem, tak jak jsou spojeni s živými formami a organismy. Tento svět s jeho šesti přidruženými družicemi obsahuje školy koordinace tvorů, ve kterých učitelé, jak ze středního vesmíru, tak i ze supervesmíru, spolupracují s instruktory Nebadonu při představování nejvyšších úrovní dosažení časově-prostorových tvorů.
36:2.20 (399.2) Sedmá sféra Nositelů Života je vyhrazena neodhaleným oblastem evolučního života tvora v takové míře, do jaké je spojena s kosmickou filozofií a rozšiřujícím se uskutečňováním Nejvyšší Bytosti.
36:3.1 (399.3) Život se neobjeví ve vesmírech samovolně; Nositelé Života ho musí zahájit na prázdných planetách. Oni jsou nositelé, šiřitelé a opatrovatelé života v té podobě, jak se objevuje na evolučních světech prostoru. Život všech druhů a forem, známých na Urantii, se objevuje s těmito Syny, i když ne všechny formy planetárního života na Urantii existují.
36:3.2 (399.4) Sbor Nositelů Života, pověřen zasadit život na novém světě, je obvykle složen ze sta starších nositelů, sta asistentů a tisíce pečovatelů. Nositelé Života často přinesou na nový svět aktivní protoplazmu života, ale není tomu tak pokaždé. Oni někdy sestavují prototypy života až po příchodu na určenou planetu podle návodů, dříve schválených pro nové způsoby zakládání života. Takový je původ planetárního života na Urantii.
36:3.3 (399.5) Když jsou fyzické prototypy sestaveny v souladu se schválenými návody, potom Nositelé Života katalyzují tento neživý materiál, přenesou skrze sebe duchovní jiskru života; a okamžitě se nehybné prototypy stanou živou podstatou.
36:3.4 (399.6) Životní jiskra—tajemství života—je poskytnuta prostřednictvím Nositelů Života, ale ne jimi samotnými. Oni samozřejmě kontrolují takové procesy a sestavují samotnou protoplazmu života, ale je to Vesmírný Mateřský Duch, který dodá nepostradatelný faktor živé plazmě. Od Tvořivé Dcery Nekonečného Ducha přichází ta energetická jiskra, která oživuje tělo a je předzvěstí mysli.
36:3.5 (399.7) Při zakládání života Nositelé Života nepřenášejí nic ze svých osobních podstat, dokonce ani na těch sférách, kde se plánují nové druhy života. Oni prostě iniciují a přenesou jiskru života, nastartují potřebné proměny hmoty v souladu s fyzickými, chemickými a elektrickými podmínkami schválených plánů a prototypů. Nositelé Života jsou živými katalyzátory, kteří podněcují, organizují a oživují jinak nehybné prvky materiálního světa.
36:3.6 (400.1) Nositelé Života planetárního sboru mají danou určitou dobu pro založení života na novém světě, přibližně půl milionu let času dané planety. Po uplynutí této doby, což označí určité vývojové výsledky planetárního života, ukončí procesy zakládání a potom již nemohou přidat nic nového, nebo doplňujícího k životu na dané planetě.
36:3.7 (400.2) V obdobích mezi založením života a objevením se morálních lidských tvorů mají dovoleno Nositelé Života upravovat životní prostředí a jinak příznivě usměrňovat směr biologické evoluce. A tuto činnost provádějí velmi dlouhou dobu.
36:3.8 (400.3) Když se Nositelům Života, působících na novém světě, podaří vyvinout bytost s vlastní vůlí, se schopností morálního uvědomění a duchovní volby, potom jejich práce končí—dokončili své poslání; nemohou již více upravovat vyvíjející se život. Od této chvíle musí probíhat evoluce živých věcí v souladu s vrozenými vlastnostmi a tendencemi, které byly již dříve vneseny a zakotveny do planetárních formulací a prototypů života. Nositelé Života nemají povoleno experimentovat s vůlí, nebo do ní zasahovat; není jim dovoleno ovládat, nebo svévolně ovlivňovat morální postoje tvorů.
36:3.9 (400.4) S příchodem Planetárního Prince se Nositelé Života připravují k odchodu, ačkoliv dva starší nositelé a dvanáct pečovatelů se mohou dobrovolně nabídnout, že po složení slibu zůstanou na neomezenou dobu na planetě jako poradci v otázkách dalšího vývoje a zachování živé plazmy. Dva takoví Synové a jejich dvanáct druhů slouží v současné době na Urantii.
36:4.1 (400.5) V každé lokální soustavě obydlených světů celého Nebadonu je jedna sféra, na které funkci nositelů života vykonali Melkísedekové. Tato obydlí jsou známá jako soustavy midsonitních světů a na každém z nich se spojil materiálně uzpůsobený Syn Melkísedek s vybranou Dcerou materiální kategorie synovstva. Matky-Evy takových midsonitních světů jsou poslány z hlavních center soustavy, do které tyto světy patří poté, co byly určeným Melkísedekem-nositelem života vybrány z mnoha dobrovolnic, které odpověděly na výzvu Vládce Soustavy, adresovanou Materiálním Dcerám jeho sféry.
36:4.2 (400.6) Potomci Melkísedeka-nositele života a Materiální Dcery jsou známi jako midsonité. Melkísedek-Otec takové rasy nebeských tvorů posléze opustí planetu své životní unikátní funkce a Matka-Eva této speciální kategorie vesmírných bytostí po zrození sedmé generace planetárních potomků odchází také. Řízení takového světa potom přejde na nejstaršího syna.
36:4.3 (400.7) Midsonitní tvorové žijí a působí jako reprodukční bytosti na svých nádherných světech po dobu jednoho tisíce standardních let a hned potom jsou přemístěni serafskými přepravci. Od té doby jsou z midsonitů nereprodukční bytosti, protože proces odmaterializování, kterým musí projít v přípravě pro serafování, je navždy zbaví reprodukčních schopností.
36:4.4 (400.8) Současné postavení těchto bytostí nemůže být považováno ani jako smrtelné či nesmrtelné, a ani nemůže být s určitostí zařazeno mezi lidské, nebo božské bytosti. Tito tvorové nemají zavedeného vnitřního Ladiče Myšlení, proto ztěží mohou být nesmrtelní. Ale přesto se zdají, že jsou nesmrtelní; žádný midsonit neprožil smrt. Všichni midsonité, kdykoliv se narodili v Nebadonu, žijí dodnes a působí na svých rodných světech, na některé z přechodných sfér, nebo na salvingtonské sféře midsonitů, ležící ve skupině světů konečných.
36:4.5 (401.1) Salvingtonské světy konečných. Melkísedekové-nositelé života, a také s nimi spojené Matky-Evy, odcházejí z midsonitních sfér soustavy na světy konečných salvingtonského okruhu, kde jejich potomci mají také předurčeno se shromáždit.
36:4.6 (401.2) V této spojitosti je nutno vysvětlit, že tato pátá skupina sedmi primárních světů salvingtonského okruhu jsou světy konečných Nebadonu. Potomci Melkísedeků-nositelů života a Materiálních Dcer sídlí na sedmém světě konečných, midsonitní sféře Salvingtonu.
36:4.7 (401.3) Družice sedmi primárních světů konečných jsou místem setkávání osobností supervesmíru a středního vesmíru, které vykonávají svá poslání v Nebadonu. Přestože vzestupní smrtelníci se mohou pohybovat volně po všech výchovných světech a vzdělávacích sférách 490 světů, ze kterých je složena Melkísedekova Univerzita, jsou určité speciální školy a početné omezené zóny, do kterých jim není dovoleno vstoupit. Toto platí především o čtyřiceti devíti sférách, spadajících pod pravomoc konečných.
36:4.8 (401.4) Co je účelem midsonitních bytostí není v současné době známo, ale je zřejmé, že tyto osobnosti se shromažďují na sedmém světě konečných, aby se tam připravily na určité budoucí eventuality v evoluci vesmíru. Naše otázky, týkající se midsonitních ras jsou vždy odkázány ke konečným a koneční pokaždé odmítnou hovořit o osudu svých svěřenců. Bez ohledu na neurčitost budoucnosti midsonitů, my víme, že v každém lokálním vesmíru v Orvontonu pobývá takový hromadící se sbor těchto tajemných bytostí. Melkísedekové-nositelé života věří, že jejich midsonitní děti budou někdy obdařeny transcendentním a věčným duchem absonitnosti Boha Konečného.
36:5.1 (401.5) Právě přítomnost sedmi pomocných duchů mysli na primitivních světech určuje směr organické evoluce; objasňuje, proč evoluce je záměrná a ne nahodilá. Tito pomocní duchové představují tu pomocnou funkci mysli Nekonečného Ducha, která je poskytována nižším řádům inteligentního života prostřednictvím působení Mateřského Ducha lokálního vesmíru. Pomocní duchové jsou dětmi Vesmírného Mateřského Ducha a představují jeho osobní pomoc materiálním myslím. Kdekoliv a kdykoliv se taková mysl projevuje, je to důkaz o působení těchto duchů.
36:5.2 (401.6) Sedm pomocných duchů mysli je nazýváno jmény, které odpovídá následujícím výrazům: intuice, chápání, odvaha, vědění, rada, úcta a moudrost. Tito duchové mysli rozesílají svůj vliv do všech obydlených světů jako charakteristické podnětné impulsy a každý z nich se snaží najít příjemce, schopného vnímat jeho projev. Úroveň schopnosti příjemce vnímat tyto podněty a jednat pod jejich vlivem je zcela rozdílná.
36:5.3 (401.7) Centrální stanoviště pomocných duchů v hlavním řídícím světě Nositelů Života ukazuje dohlížejícím Nositelům Života rozsah a kvalitu působení pomocných duchů na mysl v jakémkoliv světě a v kterémkoliv daném živém inteligentním organismu. Tato centrální stanoviště myslí života dokonale ukazují působení prvních pěti pomocných duchů v živých myslích. Ale pokud se jedná o šestého a sedmého pomocného ducha—úcty a moudrosti—tato centrální stanoviště zaznamenávají pouze kvalitu jejich působení. Kvantitativní činnost pomocníka úcty a pomocníka moudrosti je registrována v bezprostřední přítomnosti Božského Pečovatele na Salvingtonu, představujícího osobní zkušenost Vesmírného Mateřského Ducha.
36:5.4 (402.1) Sedm pomocných duchů mysli vždy doprovází Nositele Života na novou planetu, ale není je možno považovat za bytosti; oni spíše připomínají okruhy. Sedm pomocných duchů vesmíru nepůsobí jako osobnosti odděleně od vesmírné přítomnosti Božského Pečovatele; oni jsou vlastně úrovní vědomí Božského Pečovatele a vždy jsou závislí na činnosti a přítomnosti své tvořivé matky.
36:5.5 (402.2) Nám se nedostává slov, abychom patřičně pojmenovali těchto sedm pomocných duchů mysli. Oni jsou pečovatelé empirické mysli nižších úrovní a dali by se popsat, podle pořadí dosažení odpovídajících evolučních úrovní, následovně:
36:5.6 (402.3) 1. Duch intuice—rychlé vnímání, primitivní, fyzické a vrozené reflexní instinkty; orientace v prostoru a další pudy sebezáchovy všech myslících tvorů; jediný z pomocných duchů, působící v tak velkém rozsahu v nižších řádech živočišného života a jediný, schopný obsáhlého funkčního kontaktu s nenaučitelnými úrovněmi mechanické mysli.
36:5.7 (402.4) 2. Duch chápání—koordinační impuls, spontánní a zjevně automatické spojování pojmů. Toto je dar dávat do souvislosti získané vědomosti, vlastnost bystrého zdůvodnění, rychlého úsudku a pohotového rozhodnutí.
36:5.8 (402.5) 3. Duch odvahy—dar věrnosti—v osobitých bytostech je to základ pro získání charakteru a intelektuální zdroj morální vytrvalosti a duchovní odvahy. Osvícen fakty a inspirován pravdou, se stává duch odvahy podnětným klíčem k evolučnímu vzestupu skrze inteligentní a svědomité sebeurčování.
36:5.9 (402.6) 4. Duch vědění—zvídavost, matka poznávání a objevování, duch vědy; průvodce a věrný druh duchů odvahy a rady; podnět nasměrovat dar odvahy na cestu užitečného a postupného růstu.
36:5.10 (402.7) 5. Duch rady—sociální potřeba, dar druhové součinnosti; schopnost tvorů vlastní vůle se shodnout se svými druhy; původ instinktu pospolitosti u nižších tvorů.
36:5.11 (402.8) 6. Duch úcty—impuls nábožnosti, první rozlišovací podnět, rozdělující mysl tvorů na dva základní druhy smrtelného bytí. Duch úcty navždy oddělí s ním spojeného tvora od tvorů, obdařených myslí, ale nemajících duši. Úcta je znakem kandidáta duchovního vzestupu.
36:5.12 (402.9) 7. Duch moudrosti—vrozená tendence všech morálních tvorů k pravidelnému a postupnému evolučnímu zdokonalování. Toto je nejvyšší pomocný duch, duchovní koordinátor a zprostředkovatel činností všech ostatních. Tento duch je tajemstvím toho vrozeného podnětu myslících tvorů, který iniciuje a podporuje praktický a účinný program vzestupného bytí; je to ten dar živých tvorů, který vysvětluje jejich nevysvětlitelnou schopnost přežít, a přežívajíc, využívají všechnu nashromážděnou předešlou zkušenost a současné příležitosti pro získání všeho, co jsou schopni mobilizovat v mysli dotyčného organismu všichni ostatní mentální pomocní duchové. Moudrost je vrcholem intelektuální činnosti. Moudrost je cílem čisté duchovní a morální existence.
36:5.13 (403.1) Pomocní duchové mysli prodělávají empirický růst, ale nikdy se nestanou osobnostmi. Ve svém působení se vyvíjejí a působení prvních pěti v živočišných druzích je do určité míry nezbytné pro působení všech sedmi jako lidský intelekt. Tato živočišná spojitost přispívá k tomu, že pomocní duchové jsou, jako lidská mysl, ve větší míře více praktičtější; proto jsou živočichové, do určité míry, nepostradatelní pro lidský intelektuální a rovněž jeho fyzický vývoj.
36:5.14 (403.2) Tito pomocníci mysli Mateřského Ducha lokálního vesmíru souvisejí se životem inteligentních tvorů stejně, jako energetická centra a fyzičtí dohlížitelé souvisejí s neživými silami vesmíru. Oni vykonávají neocenitelnou službu v okruzích mysli na obydlených světech a úspěšně spolupracují s Hlavními Fyzickými Kontrolory, kteří slouží také jako dohlížitelé a usměrňovatelé nižších úrovních mysli, na kterých pomocní duchové ještě nezačali působit—úrovně nenaučitelné čili mechanické mysli.
36:5.15 (403.3) Živá mysl, před dostavením se schopnosti poučit se ze zkušenosti, je oblastí, ve které pomáhají Hlavní Fyzičtí Kontroloři. Mysl tvora, před získáním schopnosti rozpoznat božskost a ctít Božstvo, je výlučnou oblastí působení pomocných duchů. Jakmile intelekt tvorů začne projevovat duchovní reakce, takové způsobilé mysli se okamžitě stanou nadmysli a jsou ihned napojeny na duchovní okruhy Mateřského ducha lokálního vesmíru.
36:5.16 (403.4) Pomocní duchové mysli žádným způsobem nesouvisejí s rozdílným a vysoce duchovním působením ducha osobní přítomnosti Božského Pečovatele, Svatého Ducha obydlených světů; ale funkčně předcházejí, a připravují, objevení se tohoto ducha v evolučním člověku. Pomocní duchové poskytují Vesmírnému Mateřskému Duchu různé kontakty s materiálními živými tvory lokálního vesmíru a umožňují jejich kontrolu, ale jejich působení na předosobních úrovních nenachází odezvu v Nejvyšší Bytosti.
36:5.17 (403.5) Neduchovní mysl nemá ani duchovně-energetický projev, a ani není fyzicko-energetickým jevem. Dokonce ani lidská mysl, mysl osobnosti, nemůže přežít bez spojení s duchem. Mysl je dar božskosti, ale není nesmrtelná, jestliže funguje bez duchovního vnímání a když postrádá schopnost úcty a touhy po věčném životě.
36:6.1 (403.6) Život je jak mechanický, tak i vitalistický—materiální a duchovní. Fyzikové a chemici na Urantii budou neustále dělat pokroky v jejich poznávání protoplazmy rozmanitých forem rostlinného a živočišného života, ale nikdy nebudou schopni vytvořit živý organismus. Život je něco odlišného od všech projevů energie; dokonce ani materiální život fyzických tvorů není spojený s hmotou.
36:6.2 (403.7) Materiální věci mohou mít nezávislé bytí, ale život vzniká pouze ze života. Mysl může pocházet pouze z předexistenciální mysli. Duch má svůj počátek pouze ve svých duchovních předcích. Tvor může zhotovit formy života, ale pouze osobnost tvořitele, nebo tvořivé síly mohou poskytnout aktivující jiskru života.
36:6.3 (404.1) Nositelé Života jsou schopni sestavit materiální formy, neboli fyzické modely živých bytostí, ale Duch poskytne výchozí jiskru života a věnuje mysl. I živé formy experimentálního života, které sestavují Nositelé Života na svých salvingtonských světech, vždy postrádají schopnost reprodukce. Když jsou formy života a životní prototypy přesně sestaveny a správně zorganizovány, přítomnost Nositele Života je postačující pro iniciování života, ale všechny takové živé organismy postrádají dvě zásadní vlastnosti—mysl a schopnost reprodukce. Živočišná mysl a mysl člověka jsou dary Mateřského Ducha lokálního vesmíru, působícího prostřednictvím sedmi pomocných duchů mysli, zatímco rozmnožovací schopnost tvora je specifické a osobní propůjčení se Vesmírného Ducha dědičné protoplazmě života, kterou inaugurují Nositele Života.
36:6.4 (404.2) Když Nositelé Života navrhli prototypy života a upravili energetické systémy, potom musí dojít k dodatečnému fenoménu; těmto neživým formám se musí poskytnout „dech života.“ Boží Synové jsou schopni zkonstruovat formy života, ale je to Boží Duch, který dodá opravdovou jiskru života. A když takto propůjčený život je ukončen, potom se opět zbylé materiální tělo stane mrtvou hmotou. Když je poskytnutý život vyčerpán, tělo se vrací do lůna materiálního vesmíru, ze kterého bylo vypůjčeno Nositeli Života, aby sloužilo jako přechodný nositel života, který oni přenesli do takového viditelného spojení energie a hmoty.
36:6.5 (404.3) Život, který Nositelé Života poskytují rostlinstvu a živočichům, se nevrací zpět k Nositelům Života po smrti rostliny, nebo živočicha. Odcházející život takové živé věci nemá ani identitu, ani osobnost; taková živá věc nepřežívá smrt jako jedinec. Během své existence a v době pobytu ve hmotném těle prodělal změnu; prošel energetickou evolucí a přežívá pouze jako část kosmických sil vesmíru; nepřežívá jako individuální život. Přežití smrtelných tvorů je zcela založeno na vývoji nesmrtelné duše ve smrtelné mysli.
36:6.6 (404.4) My mluvíme o životě jako „energii“ a „síle,“ ale ve skutečnosti není ani prvním, ani druhým. Síla-energie různě reaguje na gravitaci; život na ni nereaguje. Prototyp života také nereaguje na gravitaci, je seskupením energií, které již splnily všechny závazky, spojené s gravitací. Život, jako takový, představuje aktivaci několika prototypů, sestavených, nebo jiným způsobem vyčleněných energií—materiální, intelektuální nebo duchovní.
36:6.7 (404.5) Jsou některé věci, spojené s rozvinutím života na evolučních planetách, které nám nejsou úplně jasné. My plně rozumíme fyzické organizaci elektrochemických formulí Nositelů Života, ale ne zcela chápeme podstatu a zdroj, život aktivující jiskry. My víme, že život proudí od Otce přes Syna prostřednictvím Ducha. Je více než pravděpodobné, že Hlavní Duchové jsou sedmidílný kanál, kterým se řeka života rozlévá na všechna tvoření. Ale my nerozumíme metodě, pomocí které se Hlavní Duchové podílejí na počátečním umístění života na nové planetě. Jsme přesvědčeni, že Věčně Moudří mají také svoji úlohu při inauguraci života na novém světě, ale vůbec nic o tom nevíme. Ale víme, že Vesmírný Mateřský Duch skutečně oživuje neživé prototypy a poskytuje takto aktivované protoplazmě výsady organického rozmnožování. My pozorujeme, že tyto tři zdroje jsou úrovněmi Boha Sedmidílného, někdy jsou označované jako Nejvyšší Tvořitelé času a prostoru; ale jinak víme jen o málo víc, než smrtelníci na Urantii—pouze to, že koncepce je obsažená v Otci, její vyjádření v Synovi a uskutečnění života v Duchu.
36:6.8 (405.1) [Sepsáno Synem-Vorondadekem, pobývajícím na Urantii jako pozorovatel a jednající v této funkci na žádost Melkísedeka, vůdce dohlížejícího Sboru zjevovatelů.]
Kniha Urantia
Kapitola 37
37:0.1 (406.1) V ČELE všech osobností Nebadonu stojí Tvořitel a Syn Vládce—Michael, otec a panovník lokálního vesmíru. Rovný v božskosti a doplňující v tvořitelských vlastnostech je mu Mateřský Duch lokálního vesmíru—Božský Pečovatel Salvingtonu. A tito tvořitelé jsou v pravém slova smyslu Otec-Syn a Duch-Matka všech narozených tvorů v Nebadonu.
37:0.2 (406.2) Předchozí kapitoly pojednávaly o vytvořených řádech synovstva a následující vyprávění vylíčí pomáhající duchy a vzestupné řády synovstva. Tato kapitola se hlavně věnuje prostřední skupině, Vesmírným Pomocníkům, ale také krátce představí některé vyšší duchy, umístěné v Nebadonu a určité řády s trvalou příslušností v lokálním vesmíru.
37:1.1 (406.3) Mnoho z unikátních řádů, které jsou obecně zatříděny do této kategorie, nejsou odhaleny, ale tím způsobem, jakým jsou představeny v těchto kapitolách, Vesmírní Pomocníci zahrnují následujících sedm řádů:
37:1.2 (406.4) 1. Jasné Ranní Hvězdy.
37:1.3 (406.5) 2. Oslnivé Večerní Hvězdy.
37:1.4 (406.6) 3. Archandělové.
37:1.5 (406.7) 4. Nejvyšší Asistenti.
37:1.6 (406.8) 5. Vysocí Komisaři.
37:1.7 (406.9) 6. Celestinští Dohlížitelé.
37:1.8 (406.10) 7. Učitelé Obytných Světů.
37:1.9 (406.11) Z prvního řádu Vesmírných Pomocníků, Jasných Ranních Hvězd, je pouze jeden v každém lokálním vesmíru a je první ze všech tvorů, který se v Nebadonu narodil. Jasná Ranní Hvězda našeho vesmíru je známá jako Gabriel Salvingtonský. On je hlavním výkonným představitelem celého Nebadonu, působící jako osobní zástupce Syna Vládce a jako mluvčí jeho tvořivého sdružení.
37:1.10 (406.12) V počátečním období Nebadonu, Gabriel pracoval úplně sám s Michaelem a Tvořivým Duchem. Jak se vesmír zvětšoval a administrativní problémy se násobily, byl mu poskytnut osobní personál neodhalených asistentů a posléze byla tato skupina rozšířena o vytvořený nebadonský sbor Večerních Hvězd.
37:2.1 (407.1) Tito oslniví tvorové byli naplánováni Melkísedeky a vytvořeni byli Synem Tvořitelem a Tvořivým Duchem. Vykonávají mnoho různých povinností, ale především působí jako styčné orgány Gabriela, vedoucího výkonné moci lokálního vesmíru. Jedna či více z těchto bytostí působí jako jeho zástupci v hlavním světě každého souhvězdí a soustavy v Nebadonu.
37:2.2 (407.2) Jako vedoucí výkonné moci Nebadonu, Gabriel z moci úřední předsedá, nebo je přítomen jako pozorovatel, všem konkláve v Salvingtonu a často jich zasedá až jeden tisíc současně. V takových případech zastupují Gabriela Oslnivé Večerní Hvězdy; on nemůže být ve stejnou dobu na dvou místech a tito superandělé toto omezení nahrazují. Stejnou službu prokazují i sboru Synům Trojice-Učitelům.
37:2.3 (407.3) Přestože je Gabriel osobně zaneprázdněn administrativními povinnostmi, udržuje prostřednictvím Oslnivých Večerních Hvězd kontakt se všemi úseky vesmíru a jeho záležitostmi. Oni ho vždy doprovázejí na jeho cestách po planetách a často vykonávají speciální mise na jednotlivých planetách jako jeho zástupci. Při plnění takových úkolů jsou někdy známí jako „andělé Pána.“ Často se vydávají na Uversu, aby zastupovali Jasnou Ranní Hvězdu před soudy a shromážděními Věčně Moudrých, ale velmi málo cestují za hranice Orvontonu.
37:2.4 (407.4) Oslnivé Večerní Hvězdy jsou unikátní dvojitý řád, zahrnující některé vytvořené vyšší bytosti a jiné, které dosáhly svého postavení svojí službou. Nebadonský sbor těchto superandělů má nyní 13 641 členů. Z tohoto počtu je 4 832 vytvořených vyšších bytostí, zatímco 8 809 jsou vzestupní duchové, kteří dospěli k tomuto cíli přes svoji ušlechtilou službu. Mnoho z těchto vzestupných Večerních Hvězd začalo svoje vesmírné kariéry jako serafové; jiné vystoupaly na tuto úroveň z neodhalených řádů tvorů. Jako cíl dosažení, tento vysoký sbor zůstává otevřen pro kandidáty vzestupu tak dlouho, dokud se vesmír neustálí ve světle a životě.
37:2.5 (407.5) Oba typy Oslnivých Večerních Hvězd jsou snadno viditelné morontiálním osobnostem a některým typům nadsmrtelných materiálních bytostí. Vytvořené bytosti tohoto zajímavého a všestranného řádu vládnou duchovní silou, která se může projevovat nezávisle na jejich osobní přítomnosti.
37:2.6 (407.6) Hlavou těchto superandělů je Gavalia, prvorozený tohoto řádu v Nebadonu. Po návratu Krista Michaela z jeho triumfálního poskytnutí sebe sama na Urantii, Gavaliovi byla přidělena péče o vzestupné smrtelníky a uplynulých devatenáct set let urantijského času jeho společník Galantia řídí hlavní centrum na Jerusemu, kde on tráví asi polovinu svého času. Galantia je prvním ze vzestupných superandělů, dosáhnuvší tak vysokého postavení.
37:2.7 (407.7) Kromě jejich běžného spojování do párů při plnění mnoha úkolů, neexistuje žádné jiné seskupování, nebo organizování Oslnivých Večerních Hvězd. Nejsou často posíláni na mise, týkající se vzestupné pouti smrtelníků, ale když jsou takovým úkolem pověřeni, nikdy ho nevykonávají sami. Vždy pracují ve dvojicích—jedna vytvořená bytost a jedna vzestupná Večerní Hvězda.
37:2.8 (407.8) Jednou z nejvyšších povinností Večerních Hvězd je doprovázet poskytnuté Syny-Avonaly na jejich planetární mise, podobně jako Gabriel doprovázel Michaela při jeho poskytnutí sebe sama na Urantii. Na takových misích dva doprovázející superandělé mají funkci spoluvelitelů všech superandělů a všech ostatních, přidělených na tyto úkoly. Když nastane důležitá doba a čas, je to právě starší z těchto superandělů-velitelů, který se obrací na poskytnutého Syna-Avonala se slovy: „Buď nablízku svému bratru.“
37:2.9 (408.1) Stejné dvojice těchto superandělů jsou přiděleny k planetárnímu sboru Synů Trojice-Učitelů, jejichž úkolem je nastolit epochu po-poskytnutí čili počáteční duchovní éru obydleného světa. Při takových misích Večerní Hvězdy vytvářejí spojení mezi smrtelníky světa a neviditelným sborem Synů Učitelů.
37:2.10 (408.2) Světy Večerních Hvězd. Šestá skupina ze sedmi světů Salvingtonu a čtyřicet dva přidružených družic je přiděleno administrativě Oslnivých Večerních Hvězd. Sedm primárních světů je řízeno vytvořenými řády těchto superandělů, zatímco přidružené družice jsou spravovány vzestupnými Večerními Hvězdami.
37:2.11 (408.3) Družice prvních tří světů jsou zasvěceny školám Synů Učitelů a Večerních Hvězd, které se věnují duchovním osobnostem lokálního vesmíru. Tři další skupiny družic jsou obsazeny sdruženými školami, věnující se výchově vzestupných smrtelníků. Družice sedmého světa jsou vyhrazeny pro trojité porady Synů Učitelů, Večerních Hvězd a konečných. V průběhu nedávných dob jsou tito superandělé úzce spjati s prací Sboru Konečnosti v lokálním vesmíru a již dlouho spolupracují se Syny Učiteli. Existuje velmi silné spojení, a velmi významné, mezi Večerními Hvězdami a Gravitačními Posly, přidělenými k pracovním skupinám konečných. Sám sedmý primární svět je vyhrazen pro ty neodhalené otázky, týkající se budoucího vztahu, který vznikne mezi Syny Učiteli, konečnými a Večerními Hvězdami po dokončení vývoje supervesmírného projevu osobnosti Boha Nejvyššího.
37:3.1 (408.4) Archandělé jsou potomci Syna Tvořitele a Vesmírného Tvořivého Ducha. Jsou nejvyšším typem vysokých duchovních bytostí, které byly vytvořeny ve velkých počtech v lokálním vesmíru a v době posledního sčítání jich bylo v Nebadonu téměř osm set tisíc.
37:3.2 (408.5) Archandělé jsou jednou z mála skupin osobností lokálního vesmíru, které nejsou pod pravidelným dohledem Gabriela. Oni se žádným způsobem nepodílejí na běžných administrativních činnostech vesmíru, věnují se procesu věčného života tvorů a podpoře vzestupné kariéry smrtelníků času a prostoru. I když běžně nepodléhají řízení Jasné Ranní Hvězdy, tito archandělé někdy jednají s jeho souhlasem. Také spolupracují s ostatními Vesmírnými Pomocníky, jako jsou Večerní Hvězdy a to tak, jak je objasněno některými procesy, popsanými v kapitole o transplantaci života na vašem světě.
37:3.3 (408.6) Sbor archandělů Nebadonu je řízen prvorozeným tohoto řádu a není tomu tak dávno, kdy bylo regionální řídící centrum archandělů umístěno na Urantii. Právě tento neobvyklý fakt brzy upoutal pozornost stážistů, přicházejících z oblastí za hranicemi Nebadonu. Mezi jejich první poznatky z vnitrovesmírných procesůpatří zjištění, že mnoho vzestupných aktivit Oslnivých Večerních Hvězd je řízeno z hlavního centra lokální soustavy Satanie. Dalším zkoumáním oni odhalí, že určité aktivity archandělů jsou řízeny z malého a zjevně nevýznamného světa, nazvaného Urantia. A pak následuje zjištění o poskytnutí Michaela na Urantii, což okamžitě podnítí jejich zájem o vás a vaši nevyvinutou sféru.
37:3.4 (409.1) Chápete význam skutečnosti, že vaše nevyvinutá a zmatená planeta se stala regionálním řídícím centrem pro vesmírnou činnost a řízení určitých aktivit archandělů, které souvisejí s vzestupným programem Ráje? Toto nepochybně dává tušit budoucí soustřeďování dalších vzestupných aktivit na světě Michaelova poskytnutí a dodává veliký a závažný význam osobnímu slibu Učitele: „Já se vrátím.“
37:3.5 (409.2) Obvykle jsou archandělé určeni pro službu a pomoc řádu synovstva Avonalů, ale ne dříve, než projdou důkladnou přípravnou výukou ve všech aspektech práce rozličných pomáhajících duchů. Sbor jednoho sta archandělů doprovází každého poskytnutého Rajského Syna na obydlený svět a zůstávají s ním po celou dobu takového poskytnutí. Jestliže se Autoritativní Syn stane dočasným vládcem planety, tito archandělé potom působí jako řídící představitelé veškerého nebeského života na dané sféře.
37:3.6 (409.3) Dva starší archandělé jsou vždy určeni jako osobní pomocníci Rajskému Avonalovi na všech planetárních misích, ať se jedná o soudní jednání, úřední poslání nebo poskytnutí inkarnací. Když tito Rajští Synové ukončí posouzení oblasti a mrtví jsou svoláni k registraci (takzvané zmrtvýchvstání), je doslova pravdou, že serafští strážci spících osobností reagují na „hlas archanděla.“ Ukončení soudního období je ohlášeno doprovodným archandělem. Toto je archanděl zmrtvýchvstání, někdy nazýván „archandělem Michaela.“
37:3.7 (409.4) Světy archandělů. Sedmá skupina obíhajících světů Salvingtonu se svými přidruženými družicemi je přidělena archandělům. Sféra číslo jedna a všech jejích šest připojených družic je vyhrazeno pro archiváře osobních dat. Tento obrovský sbor zaznamenatelů je zaměstnán udržováním průběžných záznamů o každém smrtelníkovi času od chvíle jeho narození, o průběhu jeho vesmírné kariéry až do chvíle, kdy takový jedinec buď opustí Salvington, aby pokračoval v supervesmírném programu, anebo je „vymazán z knihy života“ na základě příkazu Věčně Moudrých.
37:3.8 (409.5) Právě na těchto světech se osobní záznamy a potvrzení totožnosti osobnosti třídí, registrují a uchovávají na tu dobu, která uplyne mezi smrtelným úmrtím a hodinou opětovného zosobnění—zmrtvýchvstání.
37:4.1 (409.6) Nejvyšší Asistenti jsou skupinou dobrovolníků, pocházejících z oblastí mimo lokální vesmír, kteří jsou dočasně přiděleni jako zástupci, nebo pozorovatelé, středního vesmíru a supervesmírů v lokálních tvořeních. Jejich počet se neustále mění, ale vždy je jich několik milionů.
37:4.2 (409.7) Takto my čas od času využíváme pomoc a podporu takových bytostí Rajského původu jako jsou Zdokonalovatelé Moudrosti, Božští Poradci, Univerzální Cenzoři, Inspirovaní Duchové Trojice, Trinitarizovaní Synové, Osamělí Poslové, supernafimové, sekunafimové, terciafimové a další laskaví pomocníci, kteří s námi pobývají, aby pomohli našim místním osobnostem v jejich úsilí vytvořit v celém Nabadonu větší harmonii s ideami Orvontonu a ideály Ráje.
37:4.3 (410.1) Každá z těchto bytostí zřejmě slouží v Nebadonu dobrovolně a je proto technicky mimo naši pravomoc, ale když působí na základě pověření, takové osobnosti supervesmírů a středního vesmíru nejsou úplně osvobozeny od předpisů lokálního vesmíru jejich pobytu, i když stále působí jako představitelé vyšších vesmírů a pracují v souladu s instrukcemi, které byly stanoveny pro jejich misi v naší oblasti. Jejich hlavní řídící centrum je umístěno v Salvingtonu v sektoru Věčně Jednotného a jejich působení v Nebadonu podléhá dohledu tohoto vyslance Rajské Trojice. Když slouží v nezávislých skupinách, tyto osobnosti z vyšších oblastí obvykle nejsou nikomu podřízeny a řídí se sami, ale když slouží na požádání, často se dobrovolně zcela podřídí pravomoci vládců sfér svého působení.
37:4.4 (410.2) Nejvyšší Asistenti slouží v lokálním vesmíru a v souhvězdích, ale nejsou přímo přidělováni do služby ve vládách soustav a planet. Nicméně, mohou působit kdekoliv v lokálním vesmíru a mohou být určeni vykonávat jakýkoliv druh činnosti v Nebadonu—administrativní, výkonné, vzdělávací a jiné.
37:4.5 (410.3) Většina členů tohoto sboru pomáhá Rajským osobnostem Nebadonu—Věčně Jednotným, Synu Tvořiteli, Věčně Věrným, Autoritativním Synům a Synům Trojice-Učitelům. Při řešení záležitostí lokálního tvoření je někdy moudré zatajit přechodně určité detaily před prakticky všemi rodilými osobnostmi lokálního vesmíru. Určité pokročilé plány a složitá rozhodnutí jsou lépe pochopena a ve větší míře přijata vyvinutějšími a prozíravějšími Nejvyššími Asistenty a právě v takových situacích, a v mnoha dalších, jsou velmi prospěšní vládcům a správcům vesmírů.
37:5.1 (410.4) Vysocí Komisaři jsou vzestupní smrtelníci, spojeni s Duchem; nejsou spojeni s Ladičem Myšlení. Vy docela dobře rozumíte vesmírné vzestupné dráze smrtelného kandidáta pro spojení s Ladičem, což je vznešený osud, který čeká všechny smrtelníky Urantie od poskytnutí Krista Michaela. Ale toto není výhradním osudem všech smrtelníků v dobách před poskytnutím ve světech jako je váš; existují jiné typy světů, jejichž obyvatelé nikdy nemají trvale zaveden Ladič Myšlení. Takoví smrtelníci nejsou nikdy trvale spojeni s poskytnutým Tajemným Monitorem Ráje; nicméně, Ladiči v nich pobývají přechodně a slouží jim jako průvodci a modely po dobu jejich života v těle. Oni během tohoto dočasného pobytu podporují evoluci nesmrtelné duše stejným způsobem, jako v těch bytostech, se kterými doufají, že se spojí, ale když je smrtelná pouť završena, oni navždy opustí tvory, se kterými byli dočasně spojeni.
37:5.2 (410.5) Přežívající duše tohoto řádu získají nesmrtelnost věčným spojením s individualizovaným fragmentem ducha Mateřského Ducha lokálního vesmíru. Ony nejsou početnou skupinou, alespoň ne v Nebadonu. Na obytných světech se budete potkávat a přátelit s těmito smrtelníky, splynuvší s Duchem, kteří s vámi stoupají po Rajské cestě až do Salvingtonu, kde zůstanou. Někteří z nich mohou potom dosáhnout vyšších úrovní vesmíru, ale většina z nich zůstane navždy sloužit v lokálním vesmíru; jako kategorii jim není souzeno dosáhnout Ráje.
37:5.3 (411.1) Protože nejsou spojeni s Ladičem Myšlení, nikdy se nestanou konečnými, ale časem budou zapsáni do Sboru Dokonalosti lokálního vesmíru. V duchu splnili pokyn Otce: „Buďte dokonalí.“
37:5.4 (411.2) Po začlenění do Sboru Dokonalosti Nebadonu smrtelníci, splynuvší s Duchem, mohou přijmout poslání jako Vesmírní Pomocníci, což je jedna z cest v pokračování empirického růstu, která je jim otevřena. Takto se stanou kandidáty pro přidělení do vysoké služby pro výklad stanovisek vyvíjejících se tvorů materiálních světů nebeským správních orgánů lokálního vesmíru.
37:5.5 (411.3) Vysocí Komisaři začínají svoji službu na planetách jako komisaři pro rasové otázky. V této roli objasňují stanoviska různých lidských ras a popisují jejich potřeby. Především se věnují prosperitě smrtelných ras, jejichž mluvčími jsou a pro které se stále snaží dosáhnout soucitu, spravedlnosti a poctivého zacházení ve vztazích s dalšími rasami. Komisaři pro rasové otázky působí v řadách ustavičných planetárních krizích a slouží jako artikulované vyjádření skupinových zájmů zápolících smrtelníků.
37:5.6 (411.4) Po získání dlouhodobých zkušeností při řešení problémů na obydlených světech postoupí tito komisaři pro rasové otázky na vyšší úrovně působení a nakonec dosáhnou postavení Vysokých Komisařů lokálního vesmíru. Při poslední registraci bylo evidováno něco málo přes jednu a půl miliardy těchto Vysokých Komisařů v Nebadonu. Tyto bytosti nejsou konečné, ale jsou vzestupné bytosti s dlouhodobou zkušeností a jsou důležitým přínosem ve svých rodných sférách.
37:5.7 (411.5) My pravidelně vídáme tyto komisaře u všech soudů, od nejnižších, až po nejvyšší. Oni nejsou přímými účastníky soudních řízeních, ale působí tam jako konzultanti, informující předsedající soudce o předchůdcích, prostředí a vrozené podstatě těch, o kterých se v daném případě jedná.
37:5.8 (411.6) Vysocí Komisaři jsou přiřazeni k různým armádám poslů prostoru a trvale k pomocným duchům času. Je možno je potkat na různých vesmírných shromážděních a tito stejní komisaři s moudrostí smrtelníků jsou vždy přiděleni na mise Božích Synů na světech prostoru.
37:5.9 (411.7) Pokaždé, když spravedlnost a právo potřebují pochopit, jak by uvažovaná směrnice či postup ovlivnily evoluční rasy času, tito komisaři jsou k dispozici, aby předložili svá doporučení; oni jsou stále přítomni, aby mluvili za ty, kteří nemohou být přítomni a mluvit sami za sebe.
37:5.10 (411.8) Světy smrtelníků, spojenýché s Duchem. Osmá skupina ze sedmi primárních světů a přidružené družice salvingtonského okruhu jsou ve výhradním držení smrtelníků Nebadonu, spojených s Duchem. Smrtelníků, spojených s Ladičem Myšlení, se tyto světy netýkají, pouze tehdy, když na nich prožívají příjemné a prospěšné chvíle jako pozvaní hosté spojených zdejších obyvatel s Duchem.
37:5.11 (411.9) Tyto světy jsou trvalým místem pobytu s Duchem spojených přeživších smrtelníků, s výjimkou několika málo těch, kteří dosáhnou Uversy a Ráj. Toto záměrné omezení vzestupu smrtelníků je pro dobro lokálního vesmíru, protože zaručuje zachování trvale vyvinuté populace, jejíž narůstající zkušenost bude trvale přispívat k budoucí stabilitě a rozšíření administrativy lokálního vesmíru. Tyto bytosti nemohou dosáhnout Ráje, ale získají empirickou moudrost v řešení problémů Nebadonu, což zcela převyšuje všechno, čeho dosáhnou procházející vzestupné bytosti. A tyto věčně žijící duše zůstávají unikátní kombinací lidského a božského a neustále zvyšují svoji schopnost sjednotit stanoviska těchto dvou tak značně rozdílných úrovní a vyjádřit takové dvojí hledisko se stále zvyšující se moudrostí.
37:6.1 (412.1) Nebadonský vzdělávací systém je řízen společně Syny Trojice-Učiteli a Melkísedekovým učitelským sborem, ale podstatnou část práce, potřebné pro jeho podporu a rozvoj, vykonávají Celestinští Dohlížitelé. Tyto bytosti jsou náborovým sborem, zahrnujícím všechny typy jedinců, zapojených do programu vzdělávání a výchovy vzestupných smrtelníků. V Nebadonu jejich počet přesahuje tři miliony a všichni z nich jsou dobrovolníci, kteří se kvalifikovali svojí zkušeností, získanou z působení jako vzdělávací poradci v celé oblasti. Ze svého hlavního centra na salvingtonských světech Melkísedeků putují tito dohlížitelé lokálním vesmírem jako inspektoři školních metod Nebadonu, navržených k tomu, aby měli vliv na výuku mysli a na duchovní vzdělání vzestupných tvorů.
37:6.2 (412.2) Tato výuka mysli a duchovního vzdělávání se provádí od světů lidského původu, přes systém obytných světů a dalších sfér vývoje spojených s Jerusemem, pak na společenství sedmdesáti světů, připojených k Edentii a potom na čtyři sta devadesáti sférách duchovního rozvoje, obklopujících Salvington. V samotném hlavním centru vesmíru je mnoho různých škol Melkísedeků, jsou tam fakulty Vesmírných Synů, serafské univerzity, školy Synů Učitelů a školy Věčně Jednotných. Dělá se všechno proto, aby různorodé osobnosti vesmíru měly možnost kvalifikovat se pro vyšší službu a důležitější funkce. Celý vesmír je jedna obrovská škola.
37:6.3 (412.3) Metody, používané v mnoha vyšších školách přesahují lidskou představu o umění učit pravdu, ale toto je základní myšlenka celého vzdělávacího systému: formování charakteru prostřednictvím osvícené zkušenosti. Učitelé poskytnou osvícení; vesmírné postavení a status vzestupného tvora skýtá příležitost pro získání zkušenosti; moudré zužitkování těchto dvou faktorů formuje charakter.
37:6.4 (412.4) Podstata vzdělávacího systému Nebadonu spočívá v tom, že je vám zadán úkol a potom je vám dána možnost získat informace o ideální a božské metodě, jak takový úkol nejlépe vykonat. Dostanete vykonat určitý úkol a současně jsou vám poskytnuti učitelé, kteří jsou kvalifikovaní k tomu, aby vás instruovali o nejvhodnějším způsobu jeho splnění. Božský plán vzdělávání umožňuje těsné spojení práce a výuky. My vás učíme jak nejlépe vykonávat věci, které po vás požadujeme.
37:6.5 (412.5) Účelem celé této výuky a získání zkušeností je připravit vás k přijetí do vyšších a duchovnějších sfér supervesmíru. Progres v rámci dané sféry je individuální, ale přechod z jednoho stupně na druhý je obvykle v celých třídách.
37:6.6 (412.6) Vývoj věčnosti nespočívá výhradně v duchovním rozvoji. Intelektuální růst je také součástí vesmírného vzdělání. Zkušenost mysli se zvětšuje stejnoměrně s rozšiřováním duchovního horizontu. Mysl a duch mají stejné možnosti pro výuku a zdokonalování. Ale v celém tomto jedinečném vzdělávání mysli a ducha jste navždy osvobozeni od nedostatků smrtelného těla. Již nikdy nemusíte neustále posuzovat protichůdná tvrzení vašich odlišných duchovních a materiálních podstat. Konečně jste schopni těšit se ze sjednocené touhy zdokonalené mysli, již dávno zbavené primitivních živočišných sklonů k materiálním věcem.
37:6.7 (413.1) Předtím, než smrtelníci Urantie opustí vesmír Nebadon, většině z nich bude poskytnuta příležitost sloužit delší či kratší dobu jako členové nebadonského sboru Celestinských Dohlížitelů.
37:7.1 (413.2) Učitelé vesmírných sídel jsou rekrutovaní a zvelebení cherubové. Podobně jako většina ostatních instruktorů v Nebadonu, i oni jsou pověřeni Melkísedeky. Působí ve většině vzdělávacích organizací morontiálního života a jejich počet je zcela nad rámec chápání smrtelné mysli.
37:7.2 (413.3) Pokud se jedná o dosaženou úroveň cherubů a sanobimů, Učitelé Obytných Světů budou popsáni podrobněji v následují kapitole, zatímco jako učitelé, mající důležitou roli v morontiálním životě, se bude o nich rozsáhle pojednávat ve stejnojmenné kapitole.
37:8.1 (413.4) Kromě energetických center a fyzických kontrolorů, určité vyšší duchovní bytosti, náležící k rodině Nekonečného Ducha, jsou trvale přiděleny k lokálnímu vesmíru. Z vyšších duchovních řádů rodiny Nekonečného Ducha jsou přiděleny takto:
37:8.2 (413.5) Osamělí Poslové, při funkčním zapojení do administrativy lokálního vesmíru nám dělají neocenitelnou službu v našem úsilí překonat handicapy času a prostoru. Když nám nejsou takto přiděleni, my, bytosti lokálních vesmírů, nemáme nad nimi vůbec žádnou úřední moc, ale i potom jsou tyto unikátní bytosti vždy ochotny nám pomoci s řešením našich problémů a s plněním našich příkazů.
37:8.3 (413.6) Andovontia je jméno terciárního Kontrolora Vesmírného Okruhu, působícího v našem lokálním vesmíru. On se stará pouze o duchovní a morontiální okruhy, ne o ty, které jsou pod správou upravovatelů energie. Byl to právě on, kdo izoloval Urantii v době Kaligastiovy zrady planety, když procházela zatěžkávacím obdobím během Luciferovy vzpoury. Ve svém pozdravu smrtelníkům Urantie vyjadřuje radost z očekávání vašeho budoucího znovu napojení se na vesmírné okruhy, které jsou pod jeho dohledem.
37:8.4 (413.7) Sčítací Komisař Nebadonu, Salsatia, má svoje hlavní stanoviště v sektoru Gabriela Nebadonského. On si je automaticky vědom narození a smrti vůle a aktuálně registruje přesný počet tvorů vlastní vůle, působících v lokálním vesmíru. Pracuje v těsném spojení se zaznamenateli osobností, sídlících na záznamových světech archandělů.
37:8.5 (413.8) Přidružený Inspektor trvale bydlí na Salvingtonu. Je osobním zástupcem Nejvyššího Jednatele Orvontonu. Jeho druhové, Přidělení Strážci v lokálních soustavách, jsou také zástupci Nejvyššího Jednatele Orvontonu.
37:8.6 (414.1) Univerzální Usmiřovatelé jsou mobilními soudy vesmírů času a prostoru, působící od evolučních světů nahoru, přes každou sekci lokálního vesmíru a výše. Tito arbitři jsou registrováni na Uverse; jejich přesný počet, operující v Nebadonu není zaznamenán, ale já odhaduji, že v našem lokálním vesmíru je kolem jednoho sta milionů těchto smírčích pověřenců.
37:8.7 (414.2) Technických Poradců, právních intelektů vesmíru, máme naši určenou kvótu, asi půl miliardy. Tyto bytosti jsou živými a půjčujícími knihovnami empirického práva celého prostoru.
37:8.8 (414.3) Vzestupných serafů ze sboru Celestinských Zaznamenatelů máme v Nebadonu sedmdesát pět. Toto jsou starší neboli dohlížející zaznamenatelé. Počet zdokonalujících se studentů tohoto řádu, procházejících přípravným studiem, je téměř čtyři miliardy.
37:8.9 (414.4) Služba sedmdesáti miliard Morontiálních Průvodců v Nebadonu je popsána v těch kapitolách, týkajících se přechodných planet poutníků času.
37:8.10 (414.5) Každý vesmír má svůj vlastní rodný andělský sbor; nicméně, nastanou situace, při kterých je velmi prospěšné mít podporu těchto vyšších duchů, pocházejících z jiného lokálního tvoření. Supernafimové vykonávají jisté mimořádné a unikátní služby; současný vůdce serafů Urantie je primární supernafim Ráje. Reflektivní sekunafimové se vyskytují všude, kde působí personál supervesmíru, a velké množství terciafimů slouží přechodně jako Nejvyšší Asistenti.
37:9.1 (414.6) Tak, jako střední vesmír a supervesmíry, tak i lokální vesmír má své řády s trvalou příslušností. Patří zde následující vytvořené typy:
37:9.2 (414.7) 1. Susatiové.
37:9.3 (414.8) 2. Univitatiové.
37:9.4 (414.9) 3. Materiální Synové.
37:9.5 (414.10) 4. Midbytosti.
37:9.6 (414.11) Tyto rodné bytosti lokálního tvoření, společně se vzestupnými tvory spojenými s Duchem a spirongami (kteří jsou jinak zatříděni), vytvářejí skupinu relativně trvalých obyvatel. Celkem vzato, tyto řády bytostí nejsou ani vzestupné, ani sestupné. Ony jsou všechny empiričtí tvorové, ale jejich narůstající zkušenost zůstává k dispozici vesmíru na úrovni jejich původu. I když se toto zcela nevztahuje na Adamické Syny a midbytosti, na tyto řády se to relativně vztahuje.
37:9.7 (414.12) Susatiové. Tyto úžasné bytosti sídlí a působí jako trvalí obyvatelé na Salvingtonu, hlavním centru tohoto lokálního vesmíru. Jsou oslnivým potomstvem Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha a jsou těsně spjati s vzestupnými obyvateli lokálního vesmíru—s Duchem spojenými smrtelníky nebadonského Sboru Konečnosti.
37:9.8 (414.13) Univitatiové. Každý ze sta hlavních řídích komplexů architektonických sfér souhvězdí využívá neustálou podporu místního řádu bytostí, známých jako univitatiové. Tyto děti Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha tvoří trvalou populaci hlavních řídících světů souhvězdí. Oni se nerozmnožují a jejich existence je na úrovni někde mezi polomateriálním statusem Materiálních Synů, sídlících v řídících centrech soustav a evidentně duchovnější úrovní smrtelníků, spojených s Duchem a susaty Salvingtonu; ale univitatiové nejsou morontiálními bytostmi. Vykonají pro vzestupné smrtelníky během jejich přechodu přes sféry souhvězdí to, čím obyvatelé Havony prospějí duchovním poutníkům při procházení středním vesmírem.
37:9.9 (415.1) Materiální Boží Synové. Když je završen cyklus tvořivého spojení mezi Synem Tvořitelem a lokálním zástupcem Nekonečného Ducha, Vesmírným Mateřským Duchem, když již další potomstvo sloučené podstaty nepřichází, potom se Syn Tvořitel zosobní v dvojité formě své poslední koncepce bytosti, čímž s konečnou platností potvrzuje svůj vlastní a začáteční dvojí původ. V sobě a ze sebe potom vytváří obdivuhodné a nádherné Syny a Dcery materiálního řádu vesmírného synovstva. Takový je původ původního Adama a Evy každé lokální soustavy Nebadonu. Oni jsou řádem synovstva, který se rozmnožuje, protože jsou vytvořeni jako muž a žena. Jejich potomci působí jako relativně trvalí obyvatelé hlavního centra soustavy, i když někteří z nich jsou pověřeni do funkcí Planetárních Adamů.
37:9.10 (415.2) Při své planetární misi jsou Materiální Syn a Dcera pověřeni založit Adamickou rasu na daném světě, rasu určenou k tomu, aby popřípadě splynula se smrtelnými obyvateli této sféry. Planetární Adamové jsou jak sestupní tak i vzestupní Synové, ale my je běžně klasifikujeme jako vzestupné.
37:9.11 (415.3) Midbytosti. Na počátku existence většiny obydlených světů v nich působí určité nadlidské, ale materializované bytosti, které obvykle odejdou po příchodu Planetárních Adamů. Jednání takových bytostí a snahy Materiálních Synů zdokonalit evoluční rasy jsou často důsledkem objevení se omezeného počtu tvorů, které je velmi obtížné někam zařadit. Tyto unikátní bytosti jsou často v polovině mezi Materiálními Syny a evolučními tvory; odtud pochází jejich název, midbytosti. Pro porovnání s jinými, tyto midbytosti jsou trvalými obyvateli evolučních světů. Od prvních chvil příchodu Planetárního Prince až do vzdálené doby ustálení planety ve světle a životě jsou jedinou skupinou inteligentních bytostí, které zůstávají nepřetržitě na sféře. Na Urantii jsou pečující midbytosti ve skutečnosti faktickými opatrovateli planety; oni jsou prakticky obyvateli Urantie. Smrtelníci jsou opravdu fyzickými a materiálními obyvateli evolučního světa, ale vy všichni žijete velmi krátce; pobýváte na vaší rodné planetě tak krátký čas. Narodíte se, žijete, umřete a postoupíte na další světy evolučního rozvoje. Dokonce nadlidské bytosti, které slouží na planetách jako celestinští pomocníci, mají dočasné poslání; jen někteří z nich jsou dlouhodobě přiděleni dané sféře. Nicméně, navzdory stále se měnícím celestinským pomocníkům a neustále se měnícím smrtelným obyvatelům, midbytosti zajišťují nepřetržitost planetárního řízení. V průběhu celého tohoto, nikdy nekončícího měnění a přesunování, midbytosti zůstávají stále na planetě a nepřetržitě vykonávají svoji práci.
37:9.12 (415.4) Podobně mají všechny úseky administrativní organizace lokálních vesmírů a supervesmírů více či méně svoji trvalou populaci, obyvatele s trvalým pobytem. Tak, jak Urantia má své midbytosti, Jerusem, vaše hlavní centrum soustavy, má Materiální Syny a Dcery; Edentia, řídící centrum vašeho souhvězdí, má univitaty, zatímco obyvatelé Salvingtonu jsou dvojí, vytvoření susatiové a vyvinutí smrtelníci, spojeni s Duchem. Administrativní světy malých a velkých sektorů supervesmírů nemají trvalé obyvatele. Ale řídící sféry Uversy jsou neustále v péči úžasné skupiny bytostí, známé jako abandonterové—vytvořených neodhalenými silami Věčně Moudrých a sedmi Duchů Reflexe, sídlících v hlavním centru Orvontonu. Tito místní obyvatelé Uversy v současné době řídí běžné záležitosti svého světa pod přímým dohledem uverského sboru smrtelníků, spojených se Synem. Dokonce i Havona má své rodné bytosti a střední Ostrov Světla a Života je domovem pro různé skupiny Obyvatel Ráje.
37:10.1 (416.1) Kromě serafských a smrtelných řádů, o kterých budou pojednávat pozdější kapitoly, existuje velký počet dalších bytostí, zabývající se udržováním a zdokonalováním tak gigantické organizace jako je vesmír Nebadon, který má již nyní více než tři miliony obydlených světů a výhledově jich bude celkem deset milionů. Rozmanité typy nebadonského života jsou příliš početné, aby mohly být uvedeny v této kapitole, ale jsou dva pozoruhodné řády, které působí ve velké míře na 647 591 architektonických sférách lokálního vesmíru a o kterých se můžeme zmínit.
37:10.2 (416.2) Spirongové jsou duchovním potomstvem Jasné Ranní Hvězdy a Otce Melkísedeka. Oni nepodléhají zániku osobnosti, ale nepatří k evolučním či vzestupným bytostem. Ani nejsou funkčně zapojeni do programu evolučního vzestupu. Oni jsou duchovní pomocníci lokálního vesmíru, vykonávající běžné duchovní úkoly Nebadonu.
37:10.3 (416.3) Spornagiové. Architektonické hlavní řídící světy lokálního vesmíru jsou reálné světy—fyzické výtvory. S jejich fyzickým udržováním je spojena spousta práce a tady nám pomáhá skupina fyzických tvorů, nazývaných spornagiové. Ti se věnují údržbě a kultivaci materiálního stavu hlavních řídících světů, od Jerusemu po Salvington. Spornagiové nejsou ani duchové, ani osoby; oni jsou živočišným druhem bytí, ale kdybyste je mohli vidět, souhlasili byste s tím, že vypadají jako dokonalí živočichové.
37:10.4 (416.4) Různé kolonie laskavosti mají svůj domov na Salvingtonu a jiných místech. My máme především užitek z podpory celestinských uměleckých řemeslníků v souhvězdích a prospěch z aktivit instruktorů odpočinku, kteří pracují hlavně v hlavních centrech lokálních soustav.
37:10.5 (416.5) K dispozici vesmíru je vždy přidělen sbor vzestupných smrtelníků, včetně zvelebených midbytostí. Po dosažení Salvingtonu jsou tito vzestupní tvorové používáni v téměř nekonečné paletě činností při řízení vesmírných záležitostí. Z každé dosažené úrovně se tito vzestupní smrtelníci ohlížejí nazpět dolů a snaží se nabízet pomocnou ruku svým druhům, kteří jdou za nimi po cestě vzhůru. Takoví smrtelníci, dočasně pobývající na Salvingtonu, jsou na požádání přiděleni prakticky ke všem sborům nebeských osobností jako pomocníci, studenti, pozorovatelé a učitelé.
37:10.6 (416.6) Existují ještě jiné typy inteligentního života, zapojené do administrativy lokálního vesmíru, ale záměr tohoto vyprávění neumožňuje bližší odhalení těchto řádů tvoření. Poměrně dostatečně je tady vylíčen život a organizace tohoto vesmíru, aby smrtelná mysl byla schopna pochopit realitu a vznešenost věčného bytí. Pozdější zkušenosti na vašich vzestupných cestách budou stále více odhalovat tyto zajímavé a okouzlující bytosti. Toto vyprávění nemůže být nic víc, než stručný nástin podstaty a práce různých osobností, které zaplňují vesmíry času, poskytujíc tato tvoření jako obrovské vzdělávací školy, školy, kde poutníci času postupují od života k životu, ze světa na svět, až do chvíle, kdy jsou láskyplně odesláni od hranic vesmíru svého původu do vyššího vzdělávacího systému supervesmíru a odtamtud na duchovně-vzdělávací světy Havony a nakonec do Ráje a vysokému osudu konečných—věčnému určení na mise, zatím ještě neodhalené vesmírům času a prostoru.
37:10.7 (417.1) [Nadiktováno Oslnivou Večerní Hvězdou Nebadonu, členem číslo 1 146 Vytvořeného Sboru.]
Kniha Urantia
Kapitola 38
38:0.1 (418.1) EXISTUJÍ tři odlišné kategorie osobností Nekonečného Ducha. Pohotový apoštol to pochopil, když napsal o Ježíši, „který odešel do nebe a stojí po pravé ruce Boha, jsou mu podřízeni andělé, orgány a právo.“ Andělé jsou pomocní duchové času; orgány jsou armády poslů prostoru; právo jsou vyšší osobnosti Nekonečného Ducha.
38:0.2 (418.2) Jako supernafimové ve středním vesmíru a sekunafimové v supervesmíru, tak serafové, s přidruženými cheruby a sanobimy, tvoří andělský sbor lokálního vesmíru.
38:0.3 (418.3) Všichni serafové jsou si vcelku podobní. Ve všech vesmírech sedmi supervesmírů serafové se odlišují jen minimálně; jsou nejstandardnějším duchovním typem ze všech osobitým bytostí. Jejich rozmanité řády tvoří sbory zkušených a běžných pomocníků lokálních tvořeních.
38:1.1 (418.4) Serafové jsou vytvářeni Vesmírným Mateřským Duchem a jejich plánování se provádí po skupinách—41 472 andělů najednou—od těch dob, kdy v začínajícím Nebadonu byli vytvořeni „modeloví andělé“ a některé prototypy andělů. Syn Tvořitel a vesmírný zástupce Nekonečného Ducha spolupracují při vytváření velkého počtu Synů a jiných vesmírných osobností. Po završení společného úsilí, Syn přistoupí k vytváření Materiálních Synů, prvních pohlavních tvorů, zatímco se současně Vesmírný Mateřský Duch zabývá svojí první samostatnou činností, rozmnožováním ducha. Tak začíná vytváření serafských armád lokálního vesmíru.
38:1.2 (418.5) Tyto andělské řády se projektují současně s plánováním evoluce smrtelných tvorů vlastní vůle. Vytváření serafů se datuje od dosažení relativní osobnosti Vesmírného Mateřského Ducha, ne však toho pozdějšího rovnocenného partnera Syna Vládce, ale toho začínajícího pomocníka Syna Tvořitele. Před touto událostí sloužili v Nebadonu serafové, kteří byli dočasně zapůjčeni sousedním vesmírem.
38:1.3 (418.6) Periodické vytváření serafů pokračuje; vesmír Nebadon se stále vyvíjí. Vesmírný Mateřský Duch nikdy neskončí tvořivou aktivitu ve vzrůstajícím a zdokonalujícím se vesmíru.
38:2.1 (419.1) Andělé nemají materiální těla; ale jsou to výrazné a samostatné osobnosti; mají duchovní podstatu a původ. I když jsou pro smrtelníky neviditelní, oni vás vnímají jací jste, v těle, bez pomoci překladatelů či tlumočníků; oni intelektuálně rozumí mechanismu života a sdílejí všechny lidské neživočišné emoce a city. Oceňují a velmi se baví vaší snahou o hudbu, umění a upřímný humor. Jsou si plně vědomi vašich morálních zápasů a duchovních potíží. Milují lidské bytosti a jenom dobré může vzejít z vaší snahy jim porozumět a milovat je.
38:2.2 (419.2) Ačkoliv serafové jsou velmi laskavé a soucitné bytosti, jsou to tvorové bez sexuálních emocí. Oni jsou do značné míry takoví, jací budete vy v obytných světech, kde nebudete „ani vstupovat do svazku manželského, ani uzavírat dohodnutá manželství, ale budete jako andělé nebes.“ Protože všichni ti, kteří „budou uznání hodni dospět do obytných světů, nebudou vstupovat do manželství, ani nebudou žádáni uzavírat manželský svazek; oni ani nebudou již více umírat, protože se budou rovnat andělům.“ Nicméně, když se jedná o pohlavní tvory, je naším zvykem mluvit o bytostech s rodovou linií od Otce a Syna, jako o synech Božích, zatímco o dětech Ducha mluvíme jako o dcerách Božích. Proto jsou andělé na pohlavních planetách obvykle označováni ženským rodem.
38:2.3 (419.3) Serafové jsou vytvořeni tak, aby působili jak na duchovních, tak i na fyzických úrovních. Pouze několik aspektů morontiální a duchovní činnosti jim není zpřístupněno. Ačkoliv v osobním postavení nejsou andělé příliš vzdáleni lidským bytostem, v určitých funkčních výkonech je serafové vysoce převyšují. Oni mají mnoho schopností, které jsou daleko za hranicemi lidského chápání. Na příklad: bylo vám řečeno, že „i vlasy na vaší hlavě jsou spočítány“ a tak tomu skutečně je, ale seraf nemarní svůj čas jejich počítáním a kontrolou jejich aktuálního počtu. Andělé mají vrozené a automatické (totiž, automatické ve vašem vnímání) schopnosti vědět takové věci; vy byste určitě považovali serafy za matematické génie. Proto řada povinnosti, které smrtelníci velmi obtížně zvládají, serafové vykonávají s nesmírnou lehkostí.
38:2.4 (419.4) Andělé vás převyšují svým duchovním postavením, ale nejsou vašimi soudci nebo žalobci. Bez ohledu na to, jaké jsou vaše poklesky, „přestože andělé mají větší právo a moc, oni vás z ničeho neobviní.“ Andělé nesoudí lidstvo a ani žádný jednotlivý smrtelník by neměl odsuzovat své bližní.
38:2.5 (419.5) Děláte dobře, že je máte rádi, ale neměli byste je zbožňovat; andělé nejsou předmětem uctívání. Velký seraf Loyalatia, když váš prorok “padl k nohám anděla, aby se mu poklonil,“ řekl: „nedělej to; já jsem sluha jako ty a bratr tvých druhů a my všichni máme ctít Boha.“
38:2.6 (419.6) Na stupnici existence tvorů serafové svojí podstatou a obdařenou osobností jsou jen o málo před smrtelnými rasami. Opravdu, když se osvobodíte od těla, stanete se jim velmi podobní. Ve vesmírných chrámech začnete serafy oceňovat, na sférách souhvězdích budete mít radost z jejich přítomnosti a na Salvingtonu se budou s vámi dělit o svá místa odpočinku a uctívání. V průběhu celého morontiálního a potom duchovního vzestupu, váš bratrský vztah se serafy bude ideální; vaše přátelství bude nádherné.
38:3.1 (420.1) Ve všech oblastech lokálního vesmíru působí početné řády duchovních bytostí, které nejsou odhaleny smrtelníkům, protože nejsou žádným způsobem spojeny s evolučním plánem vzestupu k Ráji. V této kapitole slovo „anděl“ je záměrně omezeno na označení těch serafských a přidružených potomků Vesmírného Mateřského Ducha, kteří jsou převážně zapojeni do řízení plánů věčného života smrtelníků. V lokálním vesmíru slouží šest jiných řádů příbuzenských bytostí, neodhalených andělů, kteří nejsou žádným konkrétním způsobem spojeni s těmi vesmírnými aktivitami, které se týkají vzestupu evolučních smrtelníků do Ráje. Těchto šest skupin andělů nejsou nikdy nazývány serafové, ani se o nich nemluví jako o pomocných duších. Tyto osobnosti se výhradně zabývají administrativou a dalšími záležitostmi Nebadonu, nemající nic společného s postupným duchovním vzestupem člověka a jeho dosažení dokonalosti.
38:4.1 (420.2) Devátá skupina sedmi primárních sfér salvingtonského okruhu jsou světy serafů. Každý z těchto světů má šest přidružených družic, na kterých jsou speciální školy, věnující se všem aspektům serafské výuky. I když serafové mají přístup na všech čtyřicet devět světů, zahrnující tuto skupinu salvingtonských sfér, oni výhradně užívají pouze první komplex ze sedmi. Zbývajících šest komplexů je užíváno šesti řády andělských společníků, na Urantii neodhalených; každá taková skupina má hlavní stanoviště na jednom z těchto šesti základních světů a vykonává specializované činnosti na šesti přidružených družicích. Každý andělský řád má volný přístup na všechny světy těchto sedmi rozdílných skupin.
38:4.2 (420.3) Tyto řídící světy patří mezi nádherné oblasti Nebadonu; serafská obydlí se vyznačují jak krásou, tak i rozlehlostí. Tady každý seraf má svůj opravdový domov a „domov“ znamená bydliště pro dva serafy; oni žijí ve dvojicích.
38:4.3 (420.4) Ačkoliv nejsou mužského a ženského pohlaví, tak jako jsou Materiální Synové a smrtelné rasy, serafové jsou negativní a pozitivní. Při většině úkolů je zapotřebí dva anděly, aby danou povinnost splnili. Když nejsou připojeni na okruh, mohou pracovat samostatně; ani nepotřebují doplňující bytosti, když jsou stacionární. Obvykle si udržují svoje původní doplňující bytosti, ale není to nutné. Takové svazky jsou především vyžádány povahou funkce; nevyznačují se sexuálními emocemi, byť jsou mimořádně osobní a opravdu srdečné.
38:4.4 (420.5) Kromě jednotlivých obydlích, serafové mají také skupinová, posádková, oddílová a útvarová centra. Každé tisíciletí se setkávají na všeobecných srazech, kde se prezentují podle času svého vytvoření. Jestliže seraf má takové povinnosti, které mu nedovolují se uvolnit, vymění si účast na srazu se svým doplňkem, který je srazu zproštěn, protože má jiný datum narození. Tímto způsobem každý ze serafských partnerů je přítomen nejméně na každém druhém setkání.
38:5.1 (420.6) Svoje první tisíciletí stráví serafové jako nepověření pozorovatelé na Salvingtonu a jeho přidružených vzdělávacích světech. Druhé tisíciletí prožijí na serafských světech salvingtonského okruhu. Jejich centrální vzdělávací škola je nyní řízena prvními sto tisíci nebadonskými serafy a v jejich čele je původní a prvorozený anděl tohoto lokálního vesmíru. První vytvořená skupina andělů Nebadonu byla vyškolena sborem jednoho tisíce serafů z Avalonu; od té doby jsou naši andělé vyučováni svými staršími druhy. Melkísedekové také hrají velkou roli ve vzdělání a výuce všech andělů lokálního vesmíru—serafů, cherubů a sanobimů.
38:5.2 (421.1) Po ukončení tohoto vzdělávacího období na serafských světech Salvingtonu se serafové mobilizují do stanovených skupin a jednotek andělské organizace a jsou přiděleni do některého souhvězdí. Nejsou ještě pověřenými pomocnými duchy, i když již mají za sebou řadu zkušebních testů, které jsou součástí andělské výuky.
38:5.3 (421.2) Serafové zahájí svoji činnost pomocných duchů službou jako pozorovatelé na nejnižších evolučních světech. Po této zkušenosti se vrátí do přidružených světů hlavního řídícího centra určeného souhvězdí, aby zahájili pokročilá studia a s jasnějším vymezením se připravili pro službu v některé konkrétní lokální soustavě. Po ukončení tohoto všeobecného vzdělání jsou schopni sloužit v jedné z lokálních soustav. Na architektonických světech, přiřazených k hlavnímu centru některé soustavy Nebadonu, naši serafové dokončí svou výuku a získají pověření jako pomocní duchové času.
38:5.4 (421.3) Když serafové jednou získají pověření, mohou vykonávat úkoly v celém Nebadonu a dokonce i v Orvontonu. Jejich práce ve vesmíru není ohraničena ani omezena; oni jsou těsně spjati s materiálními tvory světů a neustále slouží nižším řádům duchovních osobností, vytvářejíc spojení mezi těmito bytostmi duchovního světa a smrtelníky materiálních sfér.
38:6.1 (421.4) Po uplynutí druhého tisíciletí pobytu v serafských hlavních řídících centrech jsou serafové organizováni do skupin po dvanácti (12 párů, 24 serafů) a dvanáct takových skupin tvoří posádku, která je vedena vůdcem. Dvanáct posádek, vedených velitelem, tvoří oddíl (1 728 párů čili 3 456 serafů) a dvanáct oddílů, pod vedením vedoucího, tvoří serafský útvar (20 736 párů čili 41 472 serafů) a dvanáct útvarů, podřízených vedení dohlížitele, tvoří legii o počtu 248 832 párů čili 497 664 jednotlivců. Ježíš se zmiňoval o takové skupině andělů tu noc v Getsemanské zahradě když řekl: „Já mohu i nyní požádat mého Otce a on mně ihned pošle více než dvanáct legií andělů.“
38:6.2 (421.5) Dvanáct legií andělů tvoří vojsko, čítající 2 985 984 párů čili 5 971 968 jednotlivců a dvanáct takových vojsk (35 831 808 párů čili 71 663 616 jednotlivců) vytváří největší operující organizaci serafů, andělskou armádu. Serafskému vojsku velí archanděl, nebo některá jiná osobnost rovnocenného postavení, zatímco andělské armády jsou řízeny Oslnivými Večerními Hvězdami, nebo jinými nejbližšími zástupci Gabriela. A Gabriel je „nejvyšším velitelem všech nebeských armád,“ hlavním jednatelem Vládce vesmíru Nebadon, „Pánem Bohem všech vojsk.“
38:6.3 (421.6) Ačkoliv slouží pod přímým vedením zosobněného Nekonečného Ducha na Salvingtonu, od poskytnutí Michaela na Urantii se serafové a všechny ostatní řády lokálního vesmíru staly podřízenými Syna Vládce. Dokonce již tehdy, když se Michael narodil v lidském těle na Urantii, bylo vysíláno supervesmírné prohlášení do celého Nebadonu, které vyzývalo, „aby ho všichni andělé uctívali.“ Všechny řády andělů jsou podřízeny jeho nadvládě; jsou součástí té skupiny, která byla nazvána „jeho mocnými anděly.“
38:7.1 (422.1) Ve všech základních vlastnostech se cherubové a sanobimové podobají serafům. Mají stejný původ, ale ne vždy stejný osud. Jsou obdivuhodně inteligentní, úžasně výkonní, dojemně laskaví a velmi připomínají lidi. Oni jsou nejnižším řádem andělů a proto mají ze všech nejblíže k nejvyvinutějším typům lidským bytostí na evolučních světech.
38:7.2 (422.2) Cherubové a sanobimové jsou svojí podstatou sdruženi a funkčně spojeni. Jeden je osobnost s pozitivní energií; druhý s energií negativní. Pravý deflektor, neboli pozitivně nabitý anděl, je cherub—starší a řídící osobnost. Levý deflektor, neboli negativně nabitý anděl, je sanobim—doplňující bytost. Každý typ anděla je velmi omezený v samostatné činnosti; proto obvykle slouží ve dvojicích. Když slouží nezávisle na svých dohlížitelích, tak jsou více než kdy předtím závislí na vzájemném kontaktu a vždy působí společně.
38:7.3 (422.3) Cherubové a sanobimové věrně a spolehlivě vypomáhají serafským pomocníkům; všech sedm řádů serafů má k dispozici tyto podřízené asistenty. V tomto postavení slouží cherubové a sanobimové celé věky, ale nedoprovázejí serafy při vykonávání úkolů za hranicemi lokálního vesmíru.
38:7.4 (422.4) Cherubové a sanobimové vykonávají běžné duchovní práce na jednotlivých světech soustav. Na neosobní misi a v případě nutnosti mohou sloužit místo serafského páru, ale nikdy nepůsobí, ani dočasně, jako andělé, pečující o lidské bytosti; to je výhradně výsada serafů.
38:7.5 (422.5) Když jsou přiděleni na planetu, cherubové zahájí lokální vzdělávací kurzy, zahrnující studium planetárních zvyků a jazyků. Pomocní duchové času jsou dvojjazyční, hovořící jazykem lokálního vesmíru, ze kterého pocházejí a jazykem jejich rodného supervesmíru. Studiem na planetárních školách si osvojí další jazyky. Cherubové a sanobimové, podobně jako serafové a všechny ostatní řády duchovních bytostí, se neustále snaží o sebezdokonalování. Pouze ty nižší bytosti, zabývající se regulací a kontrolou energie, nejsou schopny vývoje; všichni tvorové, mající aktuální, nebo potenciální vůli osobnosti, usilují o nové cíle.
38:7.6 (422.6) Svojí podstatou jsou cherubové a sanobimové blízko morontiální úrovni bytí a ukazuje se, že jsou nejvýkonnější na rozhraní fyzických, morontiálních a duchovních sfér. Tyto děti Mateřského Ducha lokálního vesmíru jsou označovány jako „čtvrtí tvorové“, čímž se podobají Servitalům Havony a smírčím komisím. Každý čtvrtý cherub a každý čtvrtý sanobim jsou polomateriální bytosti a velmi výrazně se podobají morontiální úrovni bytí.
38:7.7 (422.7) Tito andělští čtvrtí tvorové jsou důležitými pomocníky serafů v materiálnějších aspektech jejich vesmírných a planetárních aktivit. Takoví morontiální cherubové rovněž vykonávají mnoho nepostradatelných okrajových úkolů na morontiálních vzdělávacích světech a ve velkých počtech jsou přidělováni do služby Morontiálním Průvodcům. Pro morontiální sféry znamenají to, co midbytosti znamenají pro evoluční planety. Na obydlených světech tito morontiální cherubové často pracují ve spojení s midbytostmi. Cherubové a midbytosti jsou výrazně rozdílné řády bytostí; mají odlišné původy, ale projevují velkou podobnost podstaty a funkce.
38:8.1 (423.1) Pro cheruby a sanobimy jsou otevřeny početné cesty pro pokročilejší službu, vedoucí k vyššímu statusu, který může být ještě dále povýšen objetím Božského Pečovatele. Pokud se týče evolučního potenciálu, existují tři velké třídy cherubů a sanobimů:
38:8.2 (423.2) 1. Kandidáti vzestupu. Tyto bytosti jsou svojí podstatou kandidáty pro serafský status. Cherubovéa sanobimové tohoto řádu jsou mimořádní, třebaže vrozenými schopnostmi se nevyrovnají serafům; ale svojí pílí a zkušeností mají možnost dosáhnout plného serafského postavení.
38:8.3 (423.3) 2. Cherubové středního stupně. Všichni cherubové a sanobimové nemají stejný potenciál pro vzestup a jsou to andělské bytosti s vrozeným omezením vývoje. Většina z nich zůstane cheruby a sanobimy, i když nadanější jedinci mohou postoupit a vykonávat omezenou serafskou službu.
38:8.4 (423.4) 3. Morontiální cherubové. Tito „čtvrtí tvorové“ andělských řádů si stále zachovávají své polomateriální vlastnosti. Oni zůstanou cheruby a sanobimy, společně s většinou svých bratrů středního stupně, až do úplné realizace Nejvyšší Bytosti.
38:8.5 (423.5) Jestliže druhá a třetí skupina jsou určitým způsobem limitovány ve svém potenciálu růstu, kandidáti vzestupu mohou dosáhnout vrcholů serafské služby ve vesmírech. Mnoho zkušenějších cherubů je přiděleno k serafským strážcům osudu a takto jsou postaveni do pozice, kde mají možnost přímého postupu do postavení Učitelů Obytných Světů poté, když z nich odejdou jejich starší serafové. Strážcům osudu nepomáhají cherubové a sanobimové, když jejich smrtelní svěřenci dosahují morontiální život. A když jiné typy evolučních serafů dostanou povolení vstupu na Seraphington a do Ráje, oni musí opustit své bývalé podřízené když odejdou z Nebadonu. Takoví opuštění cherubové a sanobimové jsou obvykle objati Mateřským Duchem Vesmíru, čímž dosáhnou status serafa stejné úrovně jako Učitelé Obytných Světů.
38:8.6 (423.6) Když cherubové a sanobimové, jako Učitelé Obytných Světů prodělají objetí Mateřského Ducha, slouží velmi dlouhou dobu na morontiálních sférách, od nejnižších po nejvyšší, a když jejich sbor na Salvingtonu je přeplněn, Jasná Ranní Hvězda si tyto věrné služebníky tvorů času povolá k sobě. Vykoná se slib přeměny osobnosti a potom, ve skupinách po sedmi tisících, jsou tito pokročilí a starší cherubové a sanobimové znovu objati Mateřským Duchem Vesmíru. Z tohoto druhého objetí vyjdou jako plnohodnotní serafové. Od této chvíle je pro takové znovuzrozené cheruby a sanobimy otevřena bohatá a rozsáhlá kariéra serafů se všemi Rajskými možnostmi. Takoví andělé mohou být přiděleni jako strážci osudu některé smrtelné bytosti a jestli jejich smrtelný svěřenec získá věčný život, potom se stanou způsobilí dosáhnout Seraphington a sedm okruhů serafského dosažení, dokonce i Ráje a Sboru Konečnosti.
38:9.1 (424.1) Midbytosti se rozdělují do tří skupin: kmenově se řadí ke vzestupných Božím Synům; fakticky jsou zařazeni k řádům trvalých obyvatel, zatímco funkčně patří k pomocným duchům času, protože mají blízký a užitečný vztah k andělským armádám, sloužících smrtelnému člověku na jednotlivých světech prostoru.
38:9.2 (424.2) Tito unikátní tvorové se objevují na většině obydlených světech a jsou k nalezení vždy na decimálních planetách neboli planetách experimentálního života, takových, jako je Urantia. Existují dva typy midbytostí—primární a sekundární—a objevují se následujícími způsoby:
38:9.3 (424.3) 1. Primární midbytosti. Tato více duchovnější skupina zahrnuje poněkud standardizovaný řád bytostí, jednotně pocházejících z modifikovaných vzestupných smrtelníků, tvořících štáby Planetárních Princů. Počet primárních midbytostí je vždy padesát tisíc a žádná planeta, těšící se z jejich služby, nemá větší skupinu.
38:9.4 (424.4) 2. Sekundární midbytosti. V této skupině jsou tyto bytosti více materiální a jejich počet na jednotlivých světech se výrazně různí, byť průměr je kolem padesáti tisíci. Mají různorodé původy; pocházejí z planetárních biologických vylepšovatelů, nebo z jejich přímých potomků. Existuje nejméně dvacet čtyři způsobů, používaných při vytváření těchto sekundárních tvorů středního stupně na evolučních světech prostoru. Způsob vzniku této skupiny na Urantii byl neobvyklý a výjimečný.
38:9.5 (424.5) Ani jedna z těchto skupin není výsledkem evoluční náhody; obě mají důležitou roli v předem stanovených plánech vesmírných architektů a jejich objevení se na vyvíjejících se světech v příhodném okamžiku je v souladu s původními návrhy a vývojovými plány dohlížejících Nositelů Života.
38:9.6 (424.6) Primární midbytosti jsou nabíjeny intelektuální a duchovní energií andělskou metodou a mají jednotnou intelektuální úroveň. Sedm duchovních pomocníků mysli není s nimi ve spojení; a pouze šestý a sedmý, duch úcty a duch moudrosti, jsou schopni pomáhat sekundární skupině.
38:9.7 (424.7) Sekundární midbytosti jsou nabíjeny fyzickou energií prostřednictvím adamické metody, duchovně jsou napojeny na serafy a intelektuálně jsou obdařeny přechodným typem morontiální mysli. Jsou rozděleny do čtyř fyzických typů, sedm duchovních a dvanáct intelektuálních úrovní reagují na společnou pomoc posledních dvou duchovních pomocníků a na morontiální mysl. Tyto odlišnosti určují jejich rozdílné aktivity a planetární úkoly.
38:9.8 (424.8) Primární midbytosti se podobají více andělům, než smrtelníkům; sekundární řády jsou více podobné lidským bytostem. Při vykonávání rozmanitých planetárních úkolů si obě skupiny navzájem prokazují neocenitelnou službu. Primární pomocníci mohou navázat spolupráci s kontrolory jak morontiální energie, tak i duchovní energie a se spojovateli myslí. Sekundární skupina může nastolit pracovní spojení pouze s fyzickými kontrolory a s upravovateli materiálních okruhů. Ale, protože každý řád midbytostí může vytvořit dokonalé synchronní spojení s druhým, je takto kterákoliv skupina schopna docílit účelného využití celé energetické palety, od hrubé fyzické síly materiálních světů, přes přechodné fáze vesmírných energií po vyšší síly duchovní reality nebeských sfér.
38:9.9 (425.1) Propast mezi materiálními a duchovními světy je důkladně překlenuta posloupnou řadou asociací smrtelného člověka, sekundární midbytosti, primární midbytosti, morontiálního cheruba, cheruba středního stupně a serafa. V osobní zkušenosti jednotlivého smrtelníka jsou tyto rozdílné úrovně nepochybně více či méně sjednoceny a osobní smysl je dán neviditelným a záhadným působením božského Ladiče Myšlení.
38:9.10 (425.2) Na normálních světech slouží primární midbytosti jako informační sbor a organizují volný čas pro Planetárního Prince, zatímco sekundární pomocníci trvale spolupracují s Adamickým režimem, podporující proces postupného rozvoje planetární civilizace. V případě selhání Planetárního Prince a pochybení Materiálního Syna, jak se tomu stalo na Urantii, midbytosti se stanou svěřenci Vládce Soustavy a slouží pod přímým vedením výkonného opatrovatele planety. Ale pouze na třech jiných světech Satanie fungují tyto bytosti jako jedna skupina pod sjednoceným vedením, tak, jak to dělají spojení pomocníci středního stupně na Urantii.
38:9.11 (425.3) Na četných jednotlivých světech vesmíru je planetární práce jak primárních, tak i sekundárních midbytostí rozdílná a různorodá, ale na normálních a průměrných planetách jsou jejich činnosti velmi odlišné od povinností, kterým věnují svůj čas na izolovaných sférách, takových, jako je Urantia.
38:9.12 (425.4) Primární midbytosti jsou planetárními historiky, kteří od doby příchodu Planetárního Prince do éry ustáleného světla a života, formulují obraz a navrhují vykreslení planetární historie pro představení planet na hlavních řídících světech soustav.
38:9.13 (425.5) Midbytosti zůstávají na obydlených světech velmi dlouhou dobu, ale když jsou věrni svým povinnostem, budou časem a s největší určitostí oceněni za svoji věky trvající službu při podpoře vlády Syna Tvořitele; budou náležitě odměněni za svoji trpělivou péči o materiální smrtelníky na jejich světech času a prostoru. Dříve či později všechny uznané midbytosti budou přijaty do řad vzestupných Božích Synů a zahájí dlouhé vzestupné putování k Ráji ve společnosti těch samých smrtelníků živočišného původu, svých pozemských bratrů, které tak starostlivě střežily a kterým tak účinně sloužily během svého dlouhého pobývání na planetě.
38:9.14 (425.6) [Představeno Melkísedekem, jednajícím na žádost vedoucího serafských armád Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 39
39:0.1 (426.1) POKUD je nám známo, Nekonečný Duch, jak je zosobněný v hlavním řídícím centru lokálního vesmíru, má v úmyslu vytvořit jednotně dokonalé serafy, ale z nějakého neznámého důvod je toto serafské potomstvo velmi rozdílné. Tato rozdílnost může být důsledkem neznámého zásahu vyvíjejícího se empirického Božstva; jestli tomu tak je, my to nemůžeme dokázat. Ale, pozorujeme, že když serafové absolvují vzdělávací testy a projdou výchovným programem, řadí se najisto a zřetelně do následujících sedmi skupin:
39:0.2 (426.2) 1. Nejvyšší serafové.
39:0.3 (426.3) 2. Nadřízení serafové.
39:0.4 (426.4) 3. Vedoucí serafové.
39:0.5 (426.5) 4. Serafové vykonavatelé.
39:0.6 (426.6) 5. Planetární pomocníci.
39:0.7 (426.7) 6. Přechodní pečovatelé.
39:0.8 (426.8) 7. Serafové budoucnosti.
39:0.9 (426.9) Říkat, že některý seraf je podřadný andělu jiné skupiny, by nebylo správné. Nicméně, každý anděl je na počátku své služby limitován skupinovým původem a daným zatříděním. Můj serafský společník, který mně pomáhá připravit toto sdělení, Manotia, je nejvyšším serafem a nyní působí pouze jako nejvyšší seraf. V důsledku píle a obětavé služby dosáhl, jednu po druhé, všech sedmi úrovní serafské služby, působíc téměř v každé oblasti, otevřené serafům a v současné době je pověřeným sdruženým vedoucím serafů na Urantii.
39:0.10 (426.10) Pro lidské bytosti je někdy velmi obtížné pochopit, že vytvořená způsobilost pro službu vyšší úrovně neznamená nutně schopnost působit na relativně nižších úrovních služby. Člověk začíná život jako bezmocný kojenec; proto každý smrtelný růst musí zahrnovat všechnu předcházející zkušenost; serafové nemají takový dospívající život—nemají žádné dětství. Nicméně, oni jsou empiričtí tvorové a zkušeností a dodatečným vzděláním mohou rozšířit svoji božskou, vrozenou schopnost skrze empirické nabývání funkční odbornosti v jedné, nebo více druzích serafských služeb.
39:0.11 (426.11) Po získání pověření, serafové jsou přiděleni do záloh své rodné skupiny. Planetární a administrativní serafové často slouží dlouhou dobu ve svém původním zatřídění, ale čím vyšší je úroveň vrozené funkce, tím urputněji usilují andělští pomocníci o to, aby sloužili na nižší úrovni vesmírné služby. Obzvláště touží být přiděleni k zálohám planetárních pomocníků a když jsou úspěšní, přihlásí se do celestinských škol, připojených k hlavnímu řídícímu centru Planetárního Prince jednoho z evolučních světů. Tady začnou studovat jazyky, historii a místní zvyky lidských ras. Serafové musí nabýt vědomosti a získat zkušenost stejně tak, jak to dělají lidské bytosti. V určitých vlastnostech osobnosti nejsou od vás příliš vzdáleni. A oni všichni chtějí začít u samého spodu, na nejnižší možné úrovni služby; takto mohou doufat, že dosáhnou nejvyšší možnou úroveň empirického bytí.
39:1.1 (427.1) Tito serafové jsou nejvyšším ze sedmi odhalených řádů andělů lokálního vesmíru. Působí v sedmi skupinách, z nichž každá z nich je úzce spjata s andělskými pomocníky Serafského Sboru Završení.
39:1.2 (427.2) 1. Pomocníci Synů a Duchů. První skupina nejvyšších serafů je přidělena do služby vysokým Synům a bytostem, pocházejících z Ducha, sídlícího a působícího v lokálním vesmíru. Tato skupina andělských pomocníků slouží také Vesmírnému Synu a Vesmírnému Duchu a je těsně spojena s informačním sborem Jasné Ranní Hvězdy, hlavního vesmírného vykonavatele společné vůle Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha.
39:1.3 (427.3) Při plnění úkolů pro vysoké Syny a Duchy jsou tito serafové přirozeně spojeni s rozsáhlými službami Rajských Avonalů, božského potomstva Věčného Syna a Nekonečného Ducha. Tento vysoký a zkušený řád serafů vždy doprovází Rajské Avonaly na všech závažných a poskytovacích misích, věnujíc se v takových případech organizování a řízení speciálních prací, spojených s ukončením jednoho planetárního období a začátkem nové éry. Ale nepodílejí se na přípravě soudního rozhodnutí, které by mohlo souviset s takovou změnou soudních obdobích.
39:1.4 (427.4) Průvodci poskytnutí. Když jsou Rajští Avonalové, ale ne Synové Tvořitelé, na misi poskytnutí, vždy je doprovází sbor 144 průvodců poskytnutí. Těchto 144 andělů jsou nadřízeni všem ostatním pomocníkům Syna a Ducha, kteří mohou být do mise poskytnutí zapojeni. Při planetární misi poskytnutí tam mohou být legie andělů, podléhající velení inkarnovaného Božího Syna, ale všichni tito serafové jsou organizováni a řízeni 144 průvodci poskytnutí. Vyšší řády andělů, supernafimové a sekunafimové, mohou být také součástí doprovodné armády a i když jsou jejich úkoly odlišné od úkolů serafů, všechny tyto aktivity jsou vždy koordinovány průvodci poskytnutí.
39:1.5 (427.5) Tito průvodci poskytnutí se řadí k serafům završení; oni všichni prošli okruhy Seraphingtonu a dosáhli Serafského Sboru Završení. Také prodělali další speciální přípravu, aby čelili potížím a zvládali nepředvídané situace, spojené s poskytováním Božích Synů pro rozvoj dětí času. Všichni takoví serafové dosáhli Ráje a osobního objetí Druhého Zdroje a Středu, Věčného Syna.
39:1.6 (427.6) Serafové touží rovnou měrou účastnit se misí inkarnovaných Synů a přidělení do služby jako strážci osudu smrtelných tvorů; to druhé je zaručená propustka serafa do Ráje, zatímco průvodci poskytnutí docílí nejvyšší úrovně služby v lokálním vesmíru, což samo osobě skýtá možnost dosáhnout serafského završení v Ráji.
39:1.7 (428.1) 2. Soudní poradci. Toto jsou serafští poradci a pomocníci pro všechny druhy soudů, od smírčích komisí, až po nejvyšší tribunály oblasti. Účelem takových tribunálů není ukládat kárné rozsudky, ale spíše posoudit upřímné názorové rozdíly a rozhodnout o věčném životě vzestupných smrtelníků. A v tomto spočívá funkce soudních poradců: posoudit, zda všechna obvinění proti smrtelným tvorům jsou uvedena oprávněně a rozhodnutí jsou soucitná. V této činnosti jsou úzce spojeni s Vysokými Komisaři—vzestupnými smrtelníky spojenými s Duchem, kteří slouží v lokálním vesmíru.
39:1.8 (428.2) Serafští soudní poradci slouží výhradně jako obhájci smrtelníků. Není to proto, že by někdy existovala snaha být nespravedlivý k nevyvinutým tvorům světů, ale pokud spravedlnost vyžaduje posouzení každého pochybení během vzestupu směrem k božské dokonalosti, soucit požaduje, aby o každém takovém chybném kroku bylo spravedlivě rozhodnuto podle podstaty tvora a božského záměru. Tito andělé představují a zobrazují prvek soucitu, tkvícího v božské spravedlnosti—nestrannosti, založené na znalosti základních faktů, týkajících se osobních motivů a rasových návyků.
39:1.9 (428.3) Tento řád andělů slouží na všech úrovních, od poradních sborů Planetárního Prince, až po nejvyšší tribunály lokálního vesmíru, zatímco jejich druhové v Serafském Sboru Završení působí ve vyšších oblastech Orvontonu, dokonce u soudů Věčně Moudrých na Uverse.
39:1.10 (428.4) 3. Vesmírní konzultanti. Toto jsou opravdoví přátelé a vyšší konzultanti všech těch vzestupných tvorů, kteří mají poslední přestávku na Salvingtonu, ve svém rodném vesmíru, předtím, než se vydají na duchovní putování, které se před nimi rozprostírá v obrovském supervesmíru Orvontonu. V takové chvíli mnohý vzestupný tvor má pocit, který by se mohl smrtelníkům přirovnat k lidské nostalgii. Vzadu zůstávají dosažené sféry, oblasti, poznané dlouhodobou službou a dosažením morontiální úrovně; vpředu leží vyzývavá záhada ještě většího a rozsáhlejšího vesmíru.
39:1.11 (428.5) Úkolem vesmírných konzultantů je usnadnit vzestupným poutníkům přechod z dosažené úrovně na nepoznanou úroveň vesmírné služby, pomoci těmto poutníkům udělat celou řadu změn v chápání významů a hodnot, spočívajících v uvědomění, že duchovní bytost prvního stupně nestojí na konci a vrcholu morontiálního vzestupu lokálním vesmírem, ale spíše na nejnižší příčce dlouhého žebříčku duchovního vzestupu k Vesmírnému Otci v Ráji.
39:1.12 (428.6) Mnozí z absolventů Seraphingtonu, členů Serafského Sboru Završení, kteří jsou přiřazeni k těmto serafům, se rozsáhle zabývají učením v určitých školách Salvingtonu, týkající se přípravy tvorů Nebadonu v souvislosti s následující vesmírnou epochou.
39:1.13 (428.7) 4. Poradci vyučování. Tito andělé jsou neocenitelnými pomocníky duchovního učitelského sboru lokálního vesmíru. Poradci vyučování působí jako sekretáři všem kategoriím učitelů, od Melkísedeků a Synů Trojice-Učitelů, dolů k morontiálním smrtelníkům, kteří jsou určeni jako pomocníci těm svým druhům, kteří jsou hned za nimi na stupnici vzestupného života. Poprvé uvidíte tyto podpůrné serafy vyučování na jednom ze sedmi obytných světů, obklopující Jerusem.
39:1.14 (428.8) Tito serafové se stávají spolupracovníky regionálních vedoucích početných vzdělávacích a přípravných institucí lokálních vesmírů a ve velkých počtech jsou přiděleni fakultám sedmi výchovných světů lokálních soustav a sedmdesáti vzdělávacích sfér souhvězdích. Pomoc těchto poradců sahá až dolů na jednotlivé světy. Dokonce i zkušení a zasvěcení učitelé času využívají pomoc a často i podporu těchto poradců z řádu nejvyšších serafů.
39:1.15 (429.1) Čtvrté poskytnutí Syna Tvořitele jako tvora se událo v podobě poradce vyučování v postavení nejvyššího serafa Nebadonu.
39:1.16 (429.2) 5. Vedoucí úkolů. Čas od času andělé, sloužící na evolučních a architektonických sférách, které obývají tvorové, zvolí orgán ze 144 nejvyšších serafů. Toto je nejvyšší andělská rada na každé sféře a koordinuje samostatně řízená stadia služby a úkolů serafů. Tito andělé řídí všechna shromáždění serafů, týkající se průběhu služby nebo společného uctívání.
39:1.17 (429.3) 6. Zaznamenatelé. Toto jsou oficiální zaznamenatelé nejvyšších serafů. Mnoho z těchto vysokých andělů se již narodilo s tímto darem plně vyvinutým; ostatní dosáhli tohoto postavení důvěry a odpovědnosti svým svědomitým přístupem ke studiu a spolehlivým vykonáváním podobných povinností, když byli přiděleni nižším a méně odpovědnějším řádům.
39:1.18 (429.4) 7. Nezávislí pomocníci. Velký počet nezávislých serafů nejvyššího řádu působí jako samořídící pomocníci na architektonických sférách a na obydlených planetách. Takoví pomocníci dobrovolně plní rozličné požadavky na službu nejvyšších serafů, čímž takto vytvářejí obecné rezervy tohoto řádu.
39:2.1 (429.5) Nadřízení serafové dostali své jméno ne proto, že jsou nějakým způsoben kvalitativně nadřazeni ostatním řádům andělů, ale protože zodpovídají za vyšší aktivity lokálního vesmíru. Velmi mnoho andělů prvních dvou skupin tohoto serafského sboru jsou serafové dosaženého statusu, andělé, kteří sloužili na všech stupních výuky a jako vedoucí svých druhů se vrátili se vznešeným posláním do oblastí svých dřívějších aktivit. Protože Nebadon je mladý vesmír, tento řád zde nemá mnoho svých andělů.
39:2.2 (429.6) Nadřízení serafové působí v následujících sedmi skupinách:
39:2.3 (429.7) 1. Informační sbor. Tito serafové patří k osobnímu štábu Gabriela, Jasné Ranní Hvězdě. Pohybují po celém vesmíru a shromažďují oblastní informace, které Gabriel potřebuje pro řízení rad Nebadonu. Jsou informačním sborem mocné armády, které velí Gabriel jako zástupce Syna Vládce. Tito serafové nejsou přímo spojeni se soustavami a souhvězdími a jejich informace proudí přímo do Salvingtonu přes plynulý, přímý a nezávislý okruh.
39:2.4 (429.8) Informační sbory jednotlivých lokálních vesmírů mezi sebou vzájemně komunikují, ale pouze v daném supervesmíru. Existuje odstupňovaná energie, která účinně odděluje činnosti a procesy jednotlivých nadvlád. Jeden supervesmír může běžně komunikovat s druhým supervesmírem pouze prostřednictvím Rajského informačního centra.
39:2.5 (430.1) 2. Hlas soucitu. Soucit je hlavním smyslem serafské služby a andělské péče. Je proto příhodné, že by měl existovat sbor andělů, který neobyčejným způsobem zobrazuje soucit. Tito serafové jsou opravdovými pečovateli soucitu v lokálním vesmíru. Jsou inspirujícími vůdci, kteří podporují impulsy a vznešené emoce lidí a andělů. Vedoucí těchto legií jsou nyní vždy serafové završení, kteří jsou rovněž kvalifikovanými strážci smrtelného osudu; to znamená, že každý andělský pár vedl alespoň jednu duši živočišného původu během života v těle a následně prošel okruhy Seraphingtonu a byl přijat do Serafského Sboru Završení.
39:2.6 (430.2) 3. Duchovní koordinátoři. Třetí skupina nadřízených serafů má základnu na Salvingtonu, ale působí v lokálním vesmíru všude tam, kde mohou být užiteční. I když jejich úkoly jsou v podstatě duchovní a proto nad rámec chápání lidských myslí, možná pochopíte něco o jejich péči o smrtelníky, když se vysvětlí, že těmto andělům je svěřen úkol připravit vzestupné poutníky, pobývající na Salvingtonu, na jejich poslední přechod—z nejvyšší morontiální úrovně na status novorozených duchovních bytostí. Tak, jako plánovači myšlení na obytných světech pomáhají přeživšímu tvorovi přizpůsobit se potenciálům morontiální mysli a účelně je využívat, tak tito serafové učí morontiální absolventy na Salvingtonu o nových získaných schopnostech duchovní mysli. A vzestupným smrtelníkům slouží ještě mnoha jinými způsoby.
39:2.7 (430.3) 4. Pomocní učitelé. Pomocní učitelé pomáhají a asistují svým serafským druhům, poradcům vyučování. Jsou také individuálně zapojeni do rozsáhlého vzdělávacího systému lokálního vesmíru, především do sedmidílného programu výuky, která probíhá na obytných světech lokálních soustav. Vynikající sbor tohoto řádu serafů působí na Urantii, aby pečoval a podporoval dílo pravdy a spravedlnosti.
39:2.8 (430.4) 5. Přepravci. Všechny skupiny pomocných duchů mají svoje vlastní přepravní sbory andělských řádů, zabývající se přepravou těch osobností, které sami nemohou cestovat z jedné sféry na druhou. Pátá skupina nadřízených serafů má své hlavní stanoviště na Salvingtonu a slouží jako přepravci prostorem tam a zpět z hlavního řídícího centra lokálního vesmíru. Podobně jako jiné podskupiny nadřízených serafů, tak i někteří přepravci již byli s takovou schopností vytvořeni, zatímco jiní na tuto úroveň postoupili z nižších a méně obdařených skupin.
39:2.9 (430.5) „Energický rádius“ serafů zcela postačí potřebám lokálního vesmíru a dokonce i supervesmíru, ale nikdy by nebyli schopni zajistit dostatek energie, která je nutná na takovou dlouhou cestu, jako je z Uversy do Havony. Taková vyčerpávající cesta vyžaduje speciální energii primárních sekunafimů, kteří jsou pro tento druh přepravy vybaveni. Přepravci čerpají energii k letu během přepravy a osobní sílu získávají zpět po ukončení cesty.
39:2.10 (430.6) Dokonce ani na Salvingtonu nemají vzestupní smrtelníci osobní formu, která je nezbytná pro individuální přepravu. Pro přesun z jednoho světa na druhý musí být vzestupní smrtelníci závislí na serafské dopravě až do upadnutí k poslednímu spánku na vnitřním okruhu Havony a probuzení ve věčnosti v Ráji. Potom již nebudete závislí na andělích, aby vás přepravovali z vesmíru do vesmíru.
39:2.11 (430.7) Není velký rozdíl mezi procesem oserafování a smrtí nebo snem, kromě toho, že v prospaném přesunu je přítomen automatický element času. Během serafského spánku vědomě vnímáte svoje bezvědomí. Ale Ladič Myšlení je přitom plně a dokonale vědomý, ve skutečnosti je výjimečně výkonný, protože vy nejste schopni oponovat, vzdorovat nebo jinak se bránit tvořivé a transformující práci.
39:2.12 (431.1) Při procesu oserafování upadnete do spánku na stanovenou dobu a probudíte se v určenou chvíli. Délka cesty během prospaného přesunu je bezvýznamná. Nejste si přímo vědomi plynutí času. Je to jako, kdybyste usnuli v dopravním prostředku v jednom městě a po klidném dřímání celou noc se probudíte v jiném a vzdáleném velkoměstě. Vy cestuje, zatímco podřimujete. A takto letíte prostorem, oserafováni, a odpočíváte—spíte. Přepravní spánek je vyvolán spojením mezi Ladiči Myšlení a serafskými přepravci.
39:2.13 (431.2) Andělé nemohou přepravovat organická těla—z masa a kostí—taková, jako nyní máte vy, ale mohou přepravovat všechny ostatní formy, od nejnižších morontiálních po nejvyšší duchovní. Oni nejsou funkční v případě přirozené smrti. Když skončíte vaši pozemskou cestu, vaše tělo zůstává na této planetě. Váš Ladič Myšlení míří do lůna Otce a tito andělé nejsou přímo zapojeni do následného znovu sestavení vaší osobnosti na obytném světě identifikace. Tady má vaše tělo morontiální formu, která může být oserafována. Vy jste „zasadili smrtelné tělo“ do hrobu a „získali morontiální formu“ ve vesmírných sídlech.
39:2.14 (431.3) 6. Zaznamenatelé. Tyto osobnosti se hlavně zabývají příjmem, evidencí a rozesíláním záznamů, týkajících se Salvingtonu a jeho přidružených světů. Rovněž slouží jako speciální zaznamenatelé pro skupiny trvale bydlících obyvatel supervesmíru a vyšších osobností, a také jako soudní úředníci v Salvingtonu a sekretáři salvingtonských vládců.
39:2.15 (431.4) Spojaři—příjemci a odesilatelé— jsou složkou serafských zaznamenatelů, zabývající se odesíláním záznamů a šířením důležitých informací. Jejich činnost je složitého charakteru: jsou napojeni na mnoho okruhů tak, že stejnými energetickými linkami může současně procházet 144 000 zpráv. Využívají vyšší ideografické metody vrchních serafských zaznamenatelů a prostřednictvím těchto společných symbolů udržují vzájemné spojení s koordinátory informací terciárních supernafimů a zvelebenými koordinátory informací Serafského Sboru Završení.
39:2.16 (431.5) Takto serafští zaznamenatelé nadřízeného řádu uskutečňují kompaktní spojení s informačním sborem svého vlastního řádu a se všemi podřízenými zaznamenateli, zatímco spojaři jim umožňují udržovat stálý kontakt s vyššími zaznamenateli supervesmíru a přes stejný kanál, se zaznamenateli Havony a opatrovateli vědomostí v Ráji. Mnoho zaznamenatelů nadřízeného řádu jsou serafové, kteří postoupili do tohoto postavení po splnění podobných povinností na nižších úrovních vesmíru.
39:2.17 (431.6) 7. Zálohy. V Salvingtonu se zdržují početné zálohy všech typů nadřízených serafů, kteří jsou připraveni, na žádost vedoucích úkolů, nebo na požádání správců vesmírů, k okamžitému vyslání do nejvzdálenějších světů Nebadonu. Zálohy nadřízených serafů také poskytnou pomocné posly, když si je vyžádá představený Oslnivých Večerních Hvězd, kterému je svěřen dohled nad vyřízením všech osobních sděleních. Lokální vesmír je plně vybaven patřičnými prostředky pro vzájemnou komunikaci, ale vždy existují některé zprávy, které vyžadují odeslání osobními posly.
39:2.18 (432.1) Základní zálohy pro celý lokální vesmír se zdržují na serafských světech Salvingtonu. Tento sbor zahrnuje všechny typy všech skupin andělů.
39:3.1 (432.2) Tento všestranný řád vesmírných andělů je určen výhradně pro službu v souhvězdích. Tito znamenití pečovatelé mají své hlavní stanoviště v hlavních centrech souhvězdích, ale v zájmu svých přidělených oblastí působí po celém Nebadonu.
39:3.2 (432.3) 1. Dohlížející asistenti. První kategorie dohlížejících serafů je součástí kolektivní činnosti Otců Souhvězdích a jsou vždy použitelnými pomocníky Nejsvrchovanějších. Tito serafové se hlavně zabývají unifikací a stabilizací celého souhvězdí.
39:3.3 (432.4) 2. Plánovači zákonů. Intelektuálním základem spravedlnosti je zákon a v lokálním vesmíru zákony vznikají v zákonodárných shromážděních souhvězdích. Tyto poradní orgány systematizují a oficiálně vydávají základní zákony Nebadonu, zákony navržené tak, aby v co největší míře umožňovaly koordinaci celého souhvězdí ve shodě s pevně stanovenými zásadami nevměšování do svobodné morální volby osobitých tvorů. Povinností druhé kategorie vedoucích serafů je předložit zákonodárcům plán, jak každý navrhovaný právní předpis může ovlivnit životy tvorů vlastní vůle. Pro výkon této činnosti mají výbornou kvalifikaci, protože dlouho sloužili a získali zkušenosti v lokálních soustavách a na obydlených planetách. Tito serafové nežádají zvláštní výsady pro tu či onu skupinu, ale dostaví se před nebeské zákonodárce, aby mluvili za ty, kteří nemohou být přítomni a mluvit sami za sebe. Dokonce i každý smrtelný člověk může přispívat k vývoji vesmírného zákona, protože tito samí serafové nezobrazují pomíjivá a vědomá přání člověka, ale věrně a plně zobrazují opravdové touhy vnitřního hlasu člověka—vyvíjející se morontiální duše materiálního smrtelníka na světech prostoru.
39:3.4 (432.5) 3. Sociální architekti. Od jednotlivých planet k morontiálním vzdělávacím světům tito serafové usilovně pracují, aby rozšířili všechny upřímné sociální kontakty a podpořili sociální evoluci vesmírných tvorů. Toto jsou ti andělé, kteří se snaží zbavit společenství inteligentních bytostí veškeré strojenosti a současně usilují o to, aby vzájemné vztahy tvorů vlastní vůle se vytvářely na základě opravdového pochopení sebe sama a upřímného vzájemného respektu.
39:3.5 (432.6) Sociální architekti dělají vše, co je v jejich možnostech a silách, aby spojili dohromady vhodné jedince s cílem vytvořit na zemi výkonné a snaživé pracovní skupiny; a někdy se takové skupiny spolu opět setkají na obytných světech, aby i tam pokračovaly ve své prospěšné činnosti. Ale ne vždy dosáhnou tito serafové svého cíle; ne vždy jsou schopni spojit dohromady ty, kteří by vytvořili ideální skupinu, která by uskutečnila daný záměr, nebo vykonala určitý úkol; v takových případech musí využít nejlepší z toho, co je k dispozici.
39:3.6 (432.7) Tito andělé pokračují ve své činnosti na obytných světech a vyšších morontiálních světech. Oni se zabývají každou činností, týkající se progresu na morontiálních světech a která se týká tří nebo více osob. Má se za to, že dvě bytosti působí na základě manželského svazku, nebo pomocných či partnerských vztahů, ale když slouží skupina tří a více bytostí, potom představují sociální problém a proto spadají pod pravomoc sociálních architektů. Tito výkonní serafové jsou organizováni v sedmdesáti divizích na Edentii a tyto divize slouží na sedmdesáti světech morontiálního progresu, obíhajících hlavní řídící sféru.
39:3.7 (433.1) 4. Rozsévači etiky. Posláním těchto serafů je podporovat a posilovat u tvorů rozvoj uvědomování si morálních zásad v mezilidských vztazích, protože toto je zdroj a klíč k trvalému a smysluplnému růstu společnosti a vlády, lidské či nadlidské. Tito posilovači etického uvědomování působí kdekoliv a všude tam, kde mohou být prospěšní, jako dobrovolní poradci planetárních vládců a jako výměnní učitelé na vzdělávacích světech soustav. Nicméně, vy se nedostanete pod jejich vedení dokud nedospějete do škol bratrství na Edentii, kde vám zrychlí vaše uvědomování si těch skutečných pravd o bratrství, které budete potom velmi svědomitě zkoumat prostřednictvím reálné zkušenosti ze soužití s univitaty v sociálních laboratořích Edentie, sedmdesáti družic hlavního centra Norlatiadeku.
39:3.8 (433.2) 5. Přepravci. Pátá skupina vedoucích serafů působí jako přepravci osobností, dopravující bytosti tam a zpět z hlavních center souhvězdích. V průběhu letu z jedné sféry na druhou si takoví přepravní serafové plně uvědomují svoji rychlost, směr a astronomickou polohu. Oni nepřekonávají prostor jako bezduchá střela. Během letu prostorem se jeden s druhým mohou minout v těsné blízkosti bez nejmenšího rizika kolize. Jsou plně schopni upravovat rychlost pohybu a měnit směr letu, dokonce mohou změnit cíl cesty, jestliže jejich vedoucí jim k tomu dají pokyn na kterémkoliv prostorovém uzlu vesmírných informačních okruhů.
39:3.9 (433.3) Tito přepravci osobností jsou upraveni takovým způsobem, že mohou současně využívat všechny tři univerzálně rozvedené energetické trasy, z nichž každá umožňuje průměrnou rychlost prostorem 299 790 kilometrů za vteřinu. Tímto způsobem jsou tito přepravci schopni spojit rychlost energie s rychlostí síly a dosáhnout na svých dlouhých letech průměrné rychlosti mezi 893 000 a téměř 900 000 vašich kilometrů za vteřinu vašeho času. Rychlost je ovlivněna velikostí a vzdáleností okolní hmoty a silou a směrem nejbližších hlavních okruhů vesmírné energie. Existuje mnoho typů bytostí, podobných serafům, kteří mají schopnost překonávat prostor a kteří jsou schopni přepravovat jiné bytosti, které jsou k tomu náležitě upraveny.
39:3.10 (433.4) 6. Zaznamenatelé. Serafové šesté kategorie pracují jako speciální zaznamenatelé událostí v souhvězdích. Velký a výkonný sbor působí na Edentii, hlavním řídícím centru souhvězdí Norlatiadek, ke kterému patří vaše soustava a vaše planeta.
39:3.11 (433.5) 7. Zálohy. Obecné zálohy vedoucích serafů se zdržují v hlavních řídících centrech souhvězdích.Takoví andělé v záloze nejsou v žádném případě nečinní; mnoho z nich slouží jako pomocní poslové vládcům souhvězdích; jiní jsou přiděleni k salvingtonským zálohám nepověřených Vorondadeků; a další mohou být posláni na speciální misi se Syny Vorondadeky, takovými, jako je Vorondadek pozorovatel a nebo někdy Nejsvrchovanější správce Urantie.
39:4.1 (434.1) Čtvrtý řád serafů vykonává administrativní úkoly v lokálních soustavách. Mají původ v hlavních centrech soustav, ale jsou ve velkých počtech umístěni na obytných světech, morontiálních sfér a na obydlených planetách. Serafové čtvrtého řádu jsou od přírody obdarováni neobvyklými administrativními schopnostmi. Jsou vynikajícími asistenty vedoucích nižších odděleních vesmírné vlády Syna Tvořitele a zabývají se především záležitostmi lokálních soustav a jejich dílčích světů. Pro výkon své služby jsou organizováni následujícím způsobem:
39:4.2 (434.2) 1. Administrativní asistenti. Tito nadaní serafové jsou nejbližšími asistenty Vládce Soustavy, primárního Syna Lanonandeka. Jsou neocenitelnými pomocníky při vykonávání složitých úkolů správních orgánů hlavních řídících center soustav. Oni také slouží jako osobní jednatelé vládců soustav, cestujících ve velkých počtech tam a zpět do různých světů v přechodném stadiu a na obydlené planety, vykonávajíc četná poslání ve prospěch soustavy a v zájmu fyzického a biologického života jejích obydlených světů.
39:4.3 (434.3) Tito samí serafští administrativní asistenti jsou také přiděleni k vládcům světů, Planetárním Princům. Většina planet v dané soustavě je pod pravomocí sekundárního Syna Lanonandeka, ale na některých světech, takových jako je Urantia, se nepodařilo uskutečnit božský plán. V případě selhání Planetárního Prince jsou tito serafové přiděleni k prozatímním správcům Melkísedekům a také jejím nástupcům, kteří převezmou planetární vedení. Současný zastupující vládce Urantie má k dispozici sbor jednoho tisíce těchto všestranných serafů.
39:4.4 (434.4) 2. Poradci spravedlnosti. Toto jsou ti andělé, kteří předloží souhrnný přehled dokladů, týkajícíchse věčného blaha lidí a andělů, když se o takových otázkách rozhoduje u tribunálů soustavy nebo planety. Oni připraví prohlášení pro všechna předběžná slyšení, týkající se věčného života smrtelníka, prohlášení, která jsou následně předána s protokoly takových případů vyšším tribunálům vesmíru a supervesmíru. Obhajoba všech případů, zpochybňujících věčný život, je připravena těmito serafy, kteří dokonale rozumí všem detailům každého bodu obžaloby, sepsané vykonavateli vesmírné spravedlnosti.
39:4.5 (434.5) Posláním těchto andělů není mařit nebo odkládat spravedlnost, ale spíše zaručit, aby neomylné soudy rozhodovaly se šlechetným soucitem a spravedlivě o všech tvorech. Tito serafové působí často na lokálních světech, obvykle vypovídají před soudní trojicí smírčích komisí—soudů pro řešení malých nedorozumění. Mnoho těch, kteří sloužili jednou jako poradci spravedlnosti v nižších sférách, se později objeví jako Hlasy Soucitu ve vyšších sférách a na Salvingtonu.
39:4.6 (434.6) Během Luciferovy vzpoury bylo ztraceno pouze několik poradců spravedlnosti, ale více než jedna čtvrtina jiných administrativních serafů byla oklamána a svedena falešnou představou o nevázané osobní svobodě.
39:4.7 (434.7) 3. Interpreti kosmického občanství. Když vzestupní smrtelníci dokončí přípravu na obytných světech, jejich první studentské období vesmírné kariéry, mohou si dočasně vychutnat pocit z relativní vyspělosti—občanství v hlavním centru soustavy. Přestože dosažení každého postupného cíle je skutečným úspěchem, v širším smyslu jsou takové cíle pouhými milníky na dlouhé vzestupné pouti do Ráje. Ale, bez ohledu na to, jak takové relativní úspěchy mohou být, žádnému evolučnímu tvoru není nikdy odepřeno plné, i když dočasné, uspokojení z dosaženého cíle. Znovu a znovu, na vzestupné pouti do Ráje, přijde pauza, krátké oddechové období, během kterého vesmírné horizonty znehybní, status tvora se nemění a osobnost vychutnává sladkost z naplnění cíle.
39:4.8 (435.1) První taková období na cestě vzestupného smrtelníka nastávají v hlavním centru lokální soustavy. Během této přestávky, jako obyvatelé Jerusemu, se pokusíte vyjádřit v životě tvora ty věci, které jste si osvojili během osmi předchozích životních zkušeností—zahrnujících Urantii a sedm obytných světů.
39:4.9 (435.2) Interpreti kosmického občanství radí novým obyvatelům hlavních center soustav a urychlují jejich uvědomění si zodpovědností vesmírné vlády. Tito serafové také úzce spolupracují v administrativě soustavy s Materiálními Syny, když zobrazují zodpovědnost a morálnost kosmického občanství materiálním smrtelníkům na obydlených světech.
39:4.10 (435.3) 4. Urychlovači morálních zásad. Na obytných světech se začnete učit o tom, jak vaše ovládání sebe sama je prospěšné všem ostatním. Vaše mysl se učí spolupráci, učí se jak plánovat s jinými a moudřejšími bytostmi. V hlavních řídících centrech vám serafští učitelé ještě více urychlí vaše uvědomění si kosmických morálních zásad—vzájemné součinnosti svobody a čestnosti.
39:4.11 (435.4) Co je to čestnost? Je to plod inteligentního uvědomění si vesmírného bratrství; jeden si nemůže vzít hodně a nedat nic. Jak stoupáte po žebříčku osobnosti, tak se nejdříve naučíte být čestní, potom se naučíte mít rádi, potom být dětinští a až potom můžete být svobodní; ale dokud nejste koneční, dokud nejste dokonale spolehliví, nemůžete v sobě realizovat účelnost svobody.
39:4.12 (435.5) Tito serafové učí o tom, že trpělivost přináší ovoce; že stagnace je zaručená smrt, ale i tom, že příliš rychlý růst je také sebevražedný; že tak jako kapka vody padá z vysoké výšky dolů na nižší úrovně a teče dál, stále níž přes řadu krátkých pádů, tak takový je vzestupný progres v morontiálních a duchovních světech—a je stejně tak pomalý a postupuje také po postupných stupních.
39:4.13 (435.6) Urychlovači morálních zásad zobrazují obydleným planetám smrtelný život jako souvislý řetězec, složený z mnoha článků. Váš krátký pobyt na Urantii, na této sféře nevyvinutých smrtelníků, je pouze jeden článek, úplně první, v dlouhém řetězci, který je roztažen přes vesmíry a věčné epochy. Není toho tak moc, co se naučíte v tomto prvním životě; je to zkušenost z prožití tohoto života, která je důležitá. Dokonce i práce na tomto světě, i když je nejdůležitější, není zdaleka tak důležitá, jako způsob, kterým tuto práci vykonáváte. Neexistuje žádná materiální odměna pro čestný život, ale je v něm hluboké uspokojení—vědomí dosažení—a toto převyšuje jakoukoliv myslitelnou materiální odměnu.
39:4.14 (435.7) Klíče ke království nebeskému jsou: upřímnost, více upřímnosti a ještě více upřímnosti. Všichni lidé mají tyto klíče. Lidé je používají—povyšují svoji duchovní úroveň—prostřednictvím rozhodnutích, dalších rozhodnutích a dalších rozhodnutích. Nejvyšší morální volba je volba nejvyšší možné hodnoty a vždy—v kterékoliv a ve všech sférách—to znamená konat Boží vůli. Jestli člověk takovou volbu udělá, je mimořádný, třebaže může být nejprostším obyvatelem Jerusemu, nebo dokonce nejnepatrnějším ze všech smrtelníků na Urantii.
39:4.15 (436.1) 5. Přepravci. Tito přepravní serafové působí v lokálních soustavách. Ve vaší soustavě, Satanii, přepravují pasažéry tam a zpět z Jerusemu a také slouží jako meziplanetární přepravci. Málokdy pomine den, kdyby přepravní seraf Satanie nevysadil na březích Urantie nějakého stážistu, nebo jiného cestujícího duchovní či poloduchovní podstaty. Právě tito prostoroví přepravci vás budou někdy dopravovat tam a zpět na různé světy hlavního centrálního komplexu soustavy a když dokončíte váš úkol v Jerusemu, dopraví vás do Edentie. Ale za žádných okolností vás nedopraví zpět na svět vašeho lidského původu. Smrtelník se nikdy nevrací na svoji rodnou planetu během soudního období, vztahující se k jeho dočasné existenci a jestliže by se měl vrátit během následujícího soudního období, byl by doprovázen přepravním serafem z hlavního centrálního komplexu vesmíru.
39:4.16 (436.2) 6. Zaznamenatelé. Tito serafové jsou opatrovateli trojitých záznamů lokálních soustav. Katedrála záznamů v hlavním centru soustavy je unikátní stavbou, z jedné třetiny je materiální, vystavěna z průzračných ocelí a krystalů; jedna třetina je morontiální, zkonstruována ze spojené duchovní a materiální energie, leč mimo rámec vidění smrtelníka; a třetí třetina je duchovní. Zaznamenatelé této kategorie vedou a udržují tento trojitý systém záznamů. Vzestupní smrtelníci nejdříve nahlédnou do materiálních archivů. Materiální Synové a vyšší přechodné bytosti se podívají do archivů v morontiální síni, zatímco serafové a vyšší duchovní osobnosti sfér si pročtou záznamy v duchovní sekci.
39:4.17 (436.3) 7. Zálohy. Záložní sbor administrativních serafů v Jerusemu tráví čas svého čekání jako duchovní společníci nově dorazivším vzestupným smrtelníkům z různých světů soustavy—pověřeným absolventům obytných světů. Jednou z radostí vašeho pobytu v Jerusemu, ve volném čase, budou návštěvy a rozhovory s těmito zcestovalými a velezkušenými serafy čekajícího záložního sboru.
39:4.18 (436.4) Právě pro takové přátelské vztahy jako jsou tyto, je hlavní centrum soustavy oblíbeno u vzestupných smrtelníků. V Jerusemu se setkáte s prvním sdružováním Materiálních Synů, andělů a vzestupných smrtelníků. Tady se přátelí bytosti, které jsou plně duchovní, poloduchovní a právě se vynořující z materiální existence. Smrtelné formy jsou tady tak upraveny a lidský rozsah reakce na světlo je rozšířen do takové míry, že všichni se mohou těšit ze vzájemného poznávání a soucítícího osobního porozumění.
39:5.1 (436.5) Tito serafové mají svoje řídící stanoviště v hlavním centru soustavy a i když jsou úzce spjati s místními adamickými obyvateli, jejich hlavním posláním je služba Planetárním Adamům— biologickým, nebo fyzickým vylepšovatelům materiálních ras na evolučních světech. Pomocná práce andělů má rostoucí význam když se blíží k obydleným planetám, k aktuálním problémům, kterým čelí muži a ženy času, připravující se k pokusu dosáhnout cíl věčnosti.
39:5.2 (437.1) Většina planetárních pomocníků byla z Urantie po zhroucení adamického režimu přemístěna a serafský dozor nad vaším světem byl do značné míry předán správcům, dočasným vyslancům a strážcům osudu. Ale tito serafští pomocníci vašich chybujících Materiálních Synů stále ještě slouží na Uraniti v těchto skupinách:
39:5.3 (437.2) 1. Hlasy Zahrady. Pokaždé, když planetární průběh lidské evoluce dosahuje své nejvyšší biologické úrovně, objeví se Materiální Synové a Dcery—Adamové a Evy—aby posílili další evoluci ras vlastním poskytnutím své dokonalejší životní plazmy. Planetární stanoviště takového Adama a Evy se obvykle nazývá Edenská Zahrada a jejich osobní serafové jsou často známí jako „hlasy Zahrady.“ Tito serafové prokazují neocenitelnou službu Planetárním Adamům ve všech jejich projektech pro fyzické a intelektuální vylepšení evolučních ras. Po Adamově selhání na Uranitii někteří z těchto serafů byli ponecháni na planetě a byli přiděleni nástupcům, kteří po Adamovi převzali pravomoc.
39:5.4 (437.3) 2. Duchové bratrství. Je zřejmé, že když Adam a Eva přijdou na evoluční svět, jejich úkol dosáhnout rasové harmonie a sociální součinnosti mezi jeho rozmanitými rasami je nesmírně obtížný. Málokdy tyto rasy rozdílných barev a odlišných povah přijmou přátelsky plán lidského bratrství. Tito primitivní lidé si uvědomí moudrost pokojného soužití pouze v důsledku zralé lidské zkušenosti a prostřednictvím svědomité služby serafských duchů bratrství. Kdyby nebylo práce těchto serafů, snaha Materiálních Synů harmonizovat a vylepšit rasy vyvíjejícího se světa, by byla do značné míry zpožděna. A kdyby se Adam držel původního plánu pro rozvoj Urantie, touto dobou by tito duchové bratrství udělali neuvěřitelné změny v lidské rase. Vzhledem k Adamovu selhání je vskutku neuvěřitelné, že tito serafové byli schopni vypěstovat a uskutečnit bratrství na takové úrovni, jaká je nyní u vás na Urantii.
39:5.5 (437.4) 3. Duše míru. První tisíciletí pokrokového úsilí evolučního člověka se vyznačují množstvím bojů.Mír není normálním stavem materiálních sfér. Planety poprvé uskuteční „mír na zemi a dobrou vůli mezi lidmi“ prostřednictvím pomoci serafských duší míru. Přestože počáteční úsilí těchto andělů na Urantii bylo do značné míry zmařeno, Vevona, vůdce duší míru v časech Adama, byl ponechán na Urantii a nyní je přidělen ke štábu místního hlavního správce. A byl to právě tento stejný Vevona, který při narození Michaela, jako vůdce andělské armády, oznámil světům: „Sláva Bohu v Havoně, mír na zemi a dobrou vůli mezi lidmi.“
39:5.6 (437.5) V pokročilejších epochách planetární evoluce tito serafové hrají důležitou roli při nahrazování pojmu vykoupení konceptem božského souladu jako filozofie věčného života smrtelných.
39:5.7 (437.6) 4. Duchové důvěry. Nedůvěra je vrozená reakce primitivních lidí; snaha o přežití v ranných dobách bytí přirozeně nevychovává k důvěře. Důvěra je nová lidská vlastnost, vytvořena pomocí těchto planetárních serafů adamického režimu. Je jejich posláním vštípit důvěru do myslí vyvíjejících se lidí. Bohové jsou velmi důvěřiví; Vesmírný Otec rád volně svěří sám sebe—Ladiče Myšlení—pro spojení s člověkem.
39:5.8 (438.1) Po Adamově nezdaru byla celá tato skupina serafů přesunuta do nového režimu a od té doby pokračují ve své práci na Urantii. A nejsou tak zcela neúspěšní, protože současná civilizace ztělesňuje mnoho z jejich ideálů důvěry a víry.
39:5.9 (438.2) V pokročilejších planetárních epochách rozšiřují tito serafové uvědomění člověka, že nepoznané je klíčem k nepřetržitému snažení. Pomáhají smrtelným filozofům si uvědomit, že když dosažení nových cílů je podmíněno neznalostí, bylo by kolosální chybou, kdyby tvor znal budoucnost. Oni zvyšují lidskou chuť pro sladkost nejistoty, pro romantiku a kouzlo neurčité a neznámé budoucnosti.
39:5.10 (438.3) 5. Přepravci. Planetární přepravci slouží jednotlivým světům. Většina oserafovaných bytostí, dopravených na tuto planetu, je na cestě jinam; tady mají jenom přestávku; jsou v péči speciálních serafských přepravců; na Urantii je rozmístěn velký počet takových serafů. Tito serafové slouží jako přepravci osobností, operující mezi lokálními planetami, například, z Urantie do Jerusemu.
39:5.11 (438.4) Vaše obecná představa o andělích vznikla následujícím způsobem: krátce před fyzickou smrtí se někdy v lidské mysli objeví reflexivní jev a oslabenému vědomí se zdá, že vidí něco, co se podobá pečujícímu andělu a toto je okamžitě vyloženo podle zažitých představ o andělích, existujících v mysli daného jedince.
39:5.12 (438.5) Mylná představa o tom, že andělé mají křídla, není úplně způsobena starodávným názorem, že andělé musí mít křídla, aby mohli létat. Kdysi bylo lidem dovoleno sledovat přípravu serafů k přepravnímu letu a ústní podání těchto zkušeností vytvořilo do značné míry urantijskou představu o andělech. Při sledování přípravy přepravních serafů pro příjem pasažéra k meziplanetární přepravě se mohlo zdát, že od hlavy k nohám anděla se rozvírají dvoje křídla. Ve skutečnosti jsou tato křídla energetickými izolátory—ochranou proti tření.
39:5.13 (438.6) Když se nebeské bytosti mají oserafovat pro přepravu z jednoho světa na druhý, jsou dopraveny do hlavního centra sféry a po patřičném zaregistrování jsou uvedeny do přepravního spánku. Mezitím přepravní seraf se přesune do horizontální polohy bezprostředně nad energetickým pólem planety. Když se energetické štíty rozevřou úplně, oficiální serafští asistenti odborně uloží spící osobnost přímo na přepravního anděla. Potom se horní a dolní sady štítů pečlivě uzavřou a nastaví.
39:5.14 (438.7) A nyní, působením převaděčů a přenášečů, začíná neobyčejné přeměna, během které je seraf připraven vlétnout do energetických proudů vesmírných okruhů. Vnější vzhled serafa se na obou koncích zužuje a zahaluje se do zvláštního světla žlutého odstínu tak, že za krátkou chvíli již není možno rozeznat oserafovanou osobnost. Když je všechno připraveno k odletu, vedoucí přepravy vykoná bezpečnostní přejímku dopravního prostředku života, provede běžné zkoušky, aby zjistil, zdali je anděl správně napojen na okruhy, načež prohlásí, že cestující je náležitě oserafován, že energie jsou nastaveny, že anděl je izolován a že všechno je připraveno ke startovacímu zážehu. Potom dva mechaničtí kontroloři zaujmou svoje pozice. V této chvíli se přepravní serafové stanou téměř průsvitnými, vibrujícími, třpytivě svítícími torpédy. Dopravní dispečer sféry nyní zapne pomocné baterie živých energetických převaděčů, obvykle je jich jeden tisíc; jak oznamuje cíl cesty, dotýká se nejbližšího místa serafského přepravce, který vystřelí bleskovou rychlostí, zanechávajíc za sebou nebeskou světelnou dráhu, táhnoucí se až na hranici planetární atmosféry. Za méně než deset minut se tento úžasný pohled ztratí z pohledu i posílenému serafskému zraku.
39:5.15 (439.1) Zatímco planetární prostorová sdělení se přijímají v pravé poledne v určeném duchovním centru, přepravci jsou odesláni ze stejného místa o půlnoci. Tato doba je pro odlet nejpříznivější a je standardní, pokud není stanoveno jinak.
39:5.16 (439.2) 6. Zaznamenatelé. Tito andělé se zabývají závažnými otázkami fungování planety jako části soustavy a jejího vztahu a účasti ve vládě vesmíru. Zaznamenávají planetární události, ale nezajímají se o záležitosti, týkající se individuálního života a bytí.
39:5.17 (439.3) 7. Zálohy. Záložní sbor planetárních serafů Satanie se zdržuje v Jerusemu a je v úzkém spojení sezálohami Materiálních Synů. Tyto početné zálohy v hojné míře zajišťují každý aspekt rozmanitých aktivit serafského řádu. Tito andělé jsou také posly osobních zpráv lokálních soustav. Slouží smrtelníkům přechodného stadia, andělům, Materiálním Synům a také ostatním obyvatelům hlavního centra soustavy. Přestože v současné době Urantia není napojena na duchovní okruhy Satanie a Norlatiadeku, jste jinak úzce spjati s meziplanetárními událostmi, protože tito poslové často navštěvují váš svět, stejně tak i všechny ostatní sféry soustavy.
39:6.1 (439.4) Jak mohou naznačovat jejich jména, serafové, náležící k přechodným pečovatelům působí všude tam, kde mohou přispět k přechodu tvora z materiálního stavu do duchovního. Služba těchto andělů se prostírá od obydlených světů do hlavních center soustavy, ale ti, kteří jsou nyní v Satanii, směřují veškeré úsilí ke vzdělání přeživších smrtelníků na sedmi obytných světech. Tato služba se vykonává v sedmi rozdílných skupinách v souladu se sedmi způsoby činnosti:
39:6.2 (439.5) 1. Serafští evangelové.
39:6.3 (439.6) 2. Tlumočníci ras.
39:6.4 (439.7) 3. Plánovači mysli.
39:6.5 (439.8) 4. Morontiální poradci.
39:6.6 (439.9) 5. Technici.
39:6.7 (439.10) 6. Zaznamenatelé-učitelé.
39:6.8 (439.11) 7. Pomocné zálohy.
39:6.9 (439.12) Podrobněji se seznámíte s těmito serafskými pečovateli vzestupných smrtelníků ve vyprávění,spojeným s obytnými světy a morontiálním životem.
39:7.1 (440.1) Tito andělé slouží především ve starších sférách a na vyvinutějších planetách Nebadonu. Velký počet těchto serafů je soustředěn v záložním sboru na serafských světech Salvingtonu, kde se zabývají otázkami, souvisejícími s počátkem budoucí epochy světla a života v Nebadonu. Činnost těchto serafů je spojena se životem vzestupných smrtelníků, ale pečují téměř výhradně o ty smrtelníky, kteří přežijí pomocí některého z modifikovaných druhů vzestupu.
39:7.2 (440.2) Vzhledem k tomu, že tito andělé nemají přímý vztah k Urantii či urantijcům, my se domníváme, že bude lepší se o jejich fascinujících aktivitách nezmiňovat.
39:8.1 (440.3) Serafové mají původ v lokálních vesmírech a někteří z nich naplní svůj osud v těchto stejných sférách. S pomocí a radou starších archandělů někteří serafové mohou být povýšeni vykonávat úkoly Oslnivých Večerních Hvězd, zatímco jiní dosáhnou status a postavení neodhalených spolupracovníků Večerních Hvězd. Je možné se ještě pokusit o další cíle v lokálním vesmíru, ale Seraphington vždy zůstává věčným cílem všech andělů. Seraphington je andělským prahem do Ráje a dosažení Božstva, přechodná sféra mezi službou času a ušlechtilou službou ve věčnosti.
39:8.2 (440.4) Serafové mohou dosáhnout Ráje množstvím—stovkami—různých způsobů, ale z těch, které jsou podrobně popsány v tomto vyprávění, nejdůležitější jsou tyto následující:
39:8.3 (440.5) 1. Získat vstup do serafského bydliště Ráje jako osobnost, dosáhnuvší dokonalosti ve specializované službě jako celestinský umělecký řemeslník, Technický Poradce, nebo Celestinský Zaznamenatel.
39:8.4 (440.6) 2. Být povolán do Seraphingtonu. Za určitých podmínek jsou serafové povoláni nahoru; v jiných případech serafové někdy dosáhnou Ráje v mnohem kratším čase než smrtelníci. Ale, ať je jakýkoliv serafský pár sebevíc připraven, nemůže sám sebe dopravit do Seraphingtonu či někam jinam. Pouze úspěšní strážci osudu si mohou být jisti dosažení Ráje cestou postupného evolučního vzestupu. Všichni ostatní musí trpělivě čekat na příchod Rajských poslů terciárních supernafimů, kteří přijdou s předvoláním, které je povolává nahoru.
39:8.5 (440.7) 3. Dosáhnout Ráje metodou evolučních smrtelníků. V životní dráze času je pro serafy nejvyšší volbou služba anděla strážného, aby mohli dosáhnout konečnosti a kvalifikovat se pro úkoly ve věčných sférách serafské služby. Takoví osobní průvodci dětí času se nazývají strážci osudu, což znamená, že ochraňují smrtelné tvory na cestě božského osudu a současně si tak sami určují svůj vlastní vysoký osud.
39:8.6 (440.8) Strážci osudu jsou získáváni z řad zkušenějších andělských osobností všech řádů serafů, kteří se pro tuto službu kvalifikovali. Všichni přeživší smrtelníci, jejichž cílem je spojení s Ladičem Myšlení, mají určené dočasné strážce a tito společníci mohou být přiděleni natrvalo, jestliže přeživší smrtelník dosáhne požadovaný intelektuální a duchovní rozvoj. Předtím, než vzestupní smrtelníci opustí obytné světy, mají všichni trvalé serafské společníky. Tato skupina pomocných duchů je popsána ve spojení s vyprávěním o Urantii.
39:8.7 (441.1) Andělé nemohou dosáhnout Boha z úrovně člověka, protože jsou vytvořeni „o trochu výše než vy; ale je to zařízeno tak moudře, že i když není pro ně možné začít svoji dráhu u samého dna, duchovní nížiny smrtelného bytí, mohou sestoupit dolů k těm, kteří začínají u dna a vést takové tvory, krok za krokem, svět za světem, k bránám Havony. Když vzestupní smrtelníci opustí Uversu, aby zahájili cestu po okruzích Havony, ti strážci, kteří jim byli přiděleni po ukončení života v těle, se se svými poutníky dočasně rozloučí a odcestují do Seraphingtonu, cíle všech andělů velkého vesmíru. Tady se tito strážci pokusí, a nepochybně uspějí, dosáhnout sedmi okruhů serafského světla.
39:8.8 (441.2) Mnoho, ale ne všichni, z těchto serafů, kteří působili jako strážci osudu během materiálního života, doprovází své smrtelné společníky přes okruhy Havony a někteří jiní serafové projdou přes okruhy středního vesmíru způsobem, který je zcela odlišný od vzestupu smrtelných tvorů. Ale, bez ohledu na trasu vzestupu, všichni evoluční serafové projdou Seraphingtonem a většina prodělá tuto zkušenost namísto okruhů Havony.
39:8.9 (441.3) Sféra Seraphington je předurčeným cílem andělů a jejich dosažení tohoto světa je úplně jiná zkušenost, než mají smrtelní poutníci při dosažení Ascendingtonu. Andělé nevědí absolutně nic o své věčné budoucnosti, dokud nedospějí do Seraphingtonu. Je známo, že ani jeden z andělů, docílivši Seraphington, nesešel nikdy na scestí; a hřích nikdy nenajde ohlas v srdci serafa završení.
39:8.10 (441.4) Absolventi Seraphingtonu mají různá zařazení. Strážci osudu, mající zkušenost z pobytu na okruzích Havony, obvykle vstoupí do Sboru Smrtelných Konečných. Jiní strážci, kteří prodělali test rozdělení v Havoně, se často znovu připojí ke svým smrtelným společníkům v Ráji a někteří se stanou trvalými společníky smrtelných konečných, zatímco další vstoupí do různých sborů nesmrtelných konečných a mnoho je jich přijato do Sboru Serafského Završení.
39:9.1 (441.5) Po dosažení Otce duchů a přijetí do serafské služby završení, jsou někdy andělé posláni pomáhat světům, ustálených ve světle a životě. Jsou přiděleni vysokým trinitarizovaným bytostem vesmírů a do vznešené služby v Ráji a Havoně. Tito serafové lokálních vesmírů nahradili získanou zkušeností rozdíl v božském potenciálu, který je dříve odděloval od pomocných duchů středního vesmíru a superversmírů. Andělé Serafského Sboru Završení slouží jako společníci supervesmírných sekunafimů a jako asistenti vysokých kategorií supernafimů systému Ráj-Havona. Pro takové anděly je pouť v čase skončena; od nynějška a navždy jsou pomocníky Boha, přáteli božských osobností a druhy Rajských konečných.
39:9.2 (441.6) Velký počet serafů završení se vrací do svých rodných vesmírů, aby tam pomáhali podporovat božský záměr uplatněním empirické dokonalosti. Nebadon je jedním z poměrně mladých vesmírů a proto nemá tak mnoho těchto navrácených absolventů Seraphingtonu ve srovnání se staršími sférami; nicméně, náš vesmír je přiměřeně zásoben serafy završení, neboť podstatné je, že když se evoluční sféry blíží k dosažení statusu světla a života, projevují vzrůstající potřebu pro jejich službu. V současné době serafové završení slouží ve velké míře s nejvyššími řády serafů, ale někteří z nich slouží se všemi ostatními andělskými řády. Dokonce i váš svět se těší značné péči dvanácti specializovaných skupin Serafského Sboru Završení; tito vůdčí serafové planetárního dohledu doprovázejí každého nově pověřeného Planetárního Prince na obydlené planety.
39:9.3 (442.1) Pro serafy završení je otevřeno mnoho fascinujících činností, ale tak, jak všichni touží sloužit jako strážci osudu, než se dostanou do Ráje, tak po zkušenostech z Ráje, všichni nejvíce chtějí doprovázet inkarnované Rajské Syny na jejich misích poskytnutí. Oni se hlavně stále věnují tomu univerzálními plánu odstartovat smrtelné tvory evolučních světů na dlouhou a lákavou cestu k Rajskému cíli božskosti a věčnosti. Po celou dobu putování smrtelníků, jejichž cílem je nalézt Boha a dosáhnout božské dokonalosti, tito pomáhající duchové serafského završení, společně s věrnými pomocnými duchy času, zůstávají stále a navždy vašimi opravdovými přáteli a spolehlivými pomocníky.
39:9.4 (442.2) [Představeno Melkísedekem, jednajícím na žádost nadřízeného serafských armád Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 40
40:0.1 (443.1) PODOBNĚ jako v mnohých jiných hlavních skupinách vesmírných bytostí i Vzestupní Boží Synové jsou odhaleni v sedmi všeobecných kategoriích:
40:0.2 (443.2) 1. Smrtelníci, spojeni s Otcem.
40:0.3 (443.3) 2. Smrtelníci, spojeni se Synem.
40:0.4 (443.4) 3. Smrtelníci, spojeni s Duchem.
40:0.5 (443.5) 4. Evoluční serafové.
40:0.6 (443.6) 5. Vzestupní Materiální Synové.
40:0.7 (443.7) 6. Přemístěné midbytosti.
40:0.8 (443.8) 7. Osobní Ladiči Myšlení.
40:0.9 (443.9) Vyprávění o těchto bytostech, od nevyvinutých smrtelníků živočišného původu evolučních světů po Osobní Ladiče Myšlení Vesmírného Otce, je nádherným recitálem o štědře poskytované boží lásce a soucitném porozumění v celém průběhu času a ve všech vesmírech rozsáhlého tvoření Rajských Božstev.
40:0.10 (443.10) Tato představení začala s popisem Božstev. Potom toto vyprávění sestupovalo, skupinu po skupině, po univerzální stupnici živých bytostí, až dospělo k nejnižšímu řádu života, obdařeného potenciálem nesmrtelnosti. A nyní já, svého času smrtelník původem z evolučního světa prostoru, jsem poslán ze Salvingtonu, abych připravil a dále pokračoval ve vyprávění o věčném záměru Bohů, týkající se vzestupných řádů synovstva, především však smrtelných tvorů času a prostoru.
40:0.11 (443.11) Vzhledem k tomu, že mnohem větší část tohoto vyprávění bude pojednávat o třech základních řádech vzestupných smrtelníků, nejdříve se zmíním o nesmrtelných vzestupných řádech synovstva—serafech, Adamech, midbytostech a Ladičích Myšlení.
40:1.1 (443.12) Smrtelní tvorové živočišného původu nejsou jedinými bytostmi s výsadou božího synovstva; andělské armády také sdílejí možnost dosáhnout Ráje. Také serafové-strážci, skrze svoji zkušenost a službu se vzestupnými smrtelníky času, dosáhnou status vzestupných synů. Takoví andělé dospějí do Ráje přes Seraphington a mnoho z nich je dokonce přijato do Sboru Smrtelných Konečných.
40:1.2 (443.13) Vystoupat k nebeským výšinám božského synovstva konečných je pro anděla výjimečným úspěchem, činem daleko převyšujícím vaše dosažení věčného života prostřednictvím plánu Věčného Syna a nepřetržité pomoci ve vás pobývajícího Ladiče Myšlení; ale serafové-strážci a někdy i jiní, opravdu vykonají takové vzestupy.
40:2.1 (444.1) Materiální Boží Synové jsou vytvořeni v lokálním vesmíru současně s Melkísedeky a jejich společníky, přičemž jsou všichni klasifikováni jako sestupní Synové. A skutečně, Planetární Adamové—Materiální Synové a Dcery evolučních světů—jsou sestupní Synové, scházející dolů na obydlené planety ze sfér svého původu, hlavních center lokálních soustav.
40:2.2 (444.2) Jestli takový Adam a Eva dosáhnou úplného úspěchu ve své společné planetární misi jako biologičtí vylepšovatelé, sdílí osud obyvatel svého světa. Když je takový svět ustálen v pokročilých stádiích světla a života, tento spolehlivý Materiální Syn a Dcera se mohou vzdát všech svých planetárních administrativních povinností a když jsou takto uvolněni od sestupného putování, mají povoleno se zaregistrovat jako zdokonalení Materiální Synové v seznamech lokálního vesmíru. Stejným způsobem, když je planetární mise dlouhodobě odložena, mohou Materiální Synové stálého statusu—obyvatelé lokálních soustav—zanechat svoje aktivity na daných sférách a podobně se zaregistrovat jako zdokonalení Materiální Synové. Po těchto formalitách jsou takto uvolnění Adamové a Evy uznáni jako vzestupní Boží Synové a mohou se okamžitě vydat na dlouhou cestu do Havony a do Ráje s tím, že začínají přesně na stupni, který odpovídá jejich současnému statusu a dosažené duchovní úrovně. A na tuto cestu se vydají společně se smrtelnými bytostmi a dalšími vzestupnými Syny a pokračují v ní, dokud nenaleznou Boha a nedosáhnou Sboru Smrtelných Konečných ve věčné službě Rajským Božstvům.
40:3.1 (444.3) Přestože obě skupiny midbytostí nemají bezprostřední užitek z planetárních poskytnutích Božích Synů, a vzestup k Ráji je na dlouhou dobu odložen, nicméně, brzy poté jak evoluční planeta dosáhne středně pokročilých epoch světla a života (ne-li dříve), jsou tyto dvě skupiny uvolněny z planetárních povinností. Někdy, v den sestoupení chrámu světla a povýšení Planetárního Prince do funkce Planetárního Vládce, většina z nich, spolu se svými lidskými příbuznými, je přemístěna. Po uvolnění z planetární služby jsou obě kategorie zaregistrovány v lokálním vesmíru jako vzestupní Boží Synové a ihned zahájí dlouhý vzestup k Ráji stejnými cestami, které jsou určeny pro smrtelné rasy materiálních světů. Bytostem z primární skupiny jsou předurčeny různé sbory konečných, ale všechny sekundární, čili adamické midbytosti jsou nasměrovány na cestu, vedoucí do Sboru Smrtelných Konečných.
40:4.1 (444.4) Když se smrtelným tvorům času nepodaří dosáhnout věčného života svých duší v planetární součinnosti s duchovními dary Vesmírného Otce, takový nezdar není nikdy v žádném případě způsoben zanedbáním povinností, podpory, služby či péče ze strany Ladiče. Ve chvíli smrti tvora se takové opuštěné Monitory vrátí do Diviningtonu a následně, po soudním výroku nad nepřeživší bytostí, mohou být znovu poslány na světy času a prostoru. Někdy, po opakovaných podobných službách, nebo v důsledku nějaké neobyčejné zkušenosti, takové, jako je působení jako zavedený Ladič v inkarnovaném poskytnutém Synu, Vesmírný Otec obdaruje tyto účinné Ladiče osobností.
40:4.2 (445.1) Osobní Ladiči Myšlení patří k unikátnímu a nevysvětlitelnému řádu bytostí. Přestože mají existencionální před-osobní status, působením v životech a osudech primitivních smrtelníků materiálních světů získávají empirické zkušenosti. A vzhledem k tomu, že osobnost, věnovaná těmto zkušeným Ladičům Myšlení má svůj původ a zdroj v osobní a trvalé péči Vesmírného Otce, který poskytuje empirické osobnosti tvorům svého tvoření, jsou tito Osobní Ladiči klasifikováni jako vzestupní Boží Synové, nejvyšší ze všech podobných řádů synovstva.
40:5.1 (445.2) Smrtelníci představují poslední článek řetězce těch bytostí, které se nazývají synové Boha. Rysy osobnosti Prvorozeného a Věčného Syna přecházejí dolů, přes řadu stále méně božských a stále více lidských osobitých tvorů, až se objeví bytosti, vám velmi podobné, bytosti, které můžete slyšet, vidět a dotýkat se jich. A tehdy si duchovně uvědomíte velkou pravdu, kterou může vaše víra pochopit—vy jste syny věčného Boha!
40:5.2 (445.3) Stejným způsobem Prvorozený a Nekonečný Duch, přes dlouhou řadu stále méně božských a stále více lidských kategorií, se více a více přibližuje k probíjejícím se tvorům sfér až dosáhne hranice svého vyjádření v andělích, kteří byli vytvořeni na málo vyšší úrovni nad vámi a kteří vás osobně ochraňují a vedou vaše putování smrtelným životem času.
40:5.3 (445.4) Bůh Otec takovým způsobem dolů nesestupuje, aby navázal takový těsný osobní kontakt s téměř nekonečným počtem vzestupných tvorů v celém vesmíru vesmírů. Otec ale není připraven o osobní kontakt se svými nevyvinutými tvory; vy nejste bez božské přítomnosti. I když Bůh Otec nemůže být s vámi v přímém osobním kontaktu, on je ve vás a je vaší součástí v podobě vnitřních Ladičů Myšlení, božských Monitorů. Tak Otec, který je osobností a duchem vzdálen od vás ze všech nejdále, se vám přiblíží ze všech nejblíže v osobním okruhu a duchovním spojení, vnitřním kontaktu se samou duší svých smrtelných synů a dcer.
40:5.4 (445.5) Duchovní totožnost má v sobě klíč k věčnému životu osobnosti a určuje cíl duchovního vzestupu. A protože Ladiči Myšlení jsou jediní duchové s potenciálem spojení, kteří se ztotožní s člověkem během života v těle, jsou smrtelníci času a prostoru v prvé řadě roztříděni podle jejich vztahu k těmto božím darům—pobývajících ve vás, Tajemným Monitorům. Toto roztřídění je následující:
40:5.5 (445.6) 1. Smrtelníci přechodného, nebo empirického pobytu Ladiče.
40:5.6 (445.7) 2. Smrtelníci, nespojující se s Ladičem.
40:5.7 (445.8) 3. Smrtelníci s potenciálem pro spojení s Ladičem.
40:5.8 (445.9) První kategorie—smrtelníci přechodného, nebo empirického pobytu Ladiče. Toto pojmenování je dočasné pro každou vyvíjející se planetu a používá se v ranných stádiích všech obydlených světů, kromě těch, které patří do druhé kategorie.
40:5.9 (445.10) Smrtelníci první kategorie obývají světy prostoru v začínajících epochách evoluce lidstva a patří mezi ně nejprimitivnější typy lidských myslí. Na mnoha světech, podobných před-adamické Urantii, velké množství vyšších a pokročilejších typů primitivních lidí si osvojilo schopnost věčného života, ale nedocílili spojení s Ladičem. V průběhu nových a nových epoch, než vzestup člověka dosáhne mnohem vyšší úrovně duchovního projevu, Ladiči obývají mysli těchto zápolících tvorů během jejich krátkých životů v těle a ve chvíli, kdy se tvorové vlastní vůle spojí s Ladiči, začne působit skupina strážných andělů. Ačkoliv tito smrtelníci první kategorie nemají osobní strážce, mají skupinu opatrovatelů.
40:5.10 (446.1) Empirický Ladič Myšlení pobývá s primitivní lidskou bytostí po celou dobu jejího života v těle. Ladiči značně přispívají k vývoji primitivních lidí, ale nejsou schopni utvořit věčná spojení s takovými smrtelníky. Tato přechodná podpora Ladičů umožní dosáhnout dvě věci. Za prvé, oni získají cenou a reálnou zkušenost o podstatě a fungování evolučního intelektu, což je zkušenost, která se stane neocenitelná při pozdějších stycích s bytostmi vyšší úrovně na jiných světech. Za druhé, dočasný pobyt Ladičů pomůže připravit smrtelné osoby, ve kterých pobývají, pro možné následné spojení s Duchem. Všechny Boha hledající duše tohoto typu dosáhnou věčný život prostřednictvím duchovního objetí Mateřského Ducha lokálního vesmíru, čímž se stanou vzestupnými smrtelníky režimu lokálního vesmíru. Mnoho obyvatel před-adamické Urantie takovou cestou pokročilo do obytných světů Satanie.
40:5.11 (446.2) Bohové, kteří stanovili, aby smrtelný člověk vystoupal do vyšších úrovní duchovní inteligence přes dlouhé epochy evolučního trápení a soužení, pozorují jeho stav a potřeby na každém stupni vzestupu; a vždy jsou nestranní a spravedliví a dokonce dojemně soucitní při konečném rozhodování o těchto zápolících smrtelnících prvotních evolučních ras.
40:5.12 (446.3) Druhá kategorie—smrtelníci, nespojující se s Ladičem. Toto jsou specializované typy lidských bytostí, které nemohou uskutečnit věčné spojení se svými zavedenými Ladiči Myšlení. Roztřídění ras s jedním, dvěma a třemi mozky nemá vliv na spojení s Ladičem; všichni takoví smrtelníci jsou si podobní, ale tyto typy, nespojující se s Ladičem, jsou zcela odlišným a značně modifikovaným řádem tvorů vlastní vůle. Do této kategorie náleží mnoho nedýchajících tvorů a existuje mnoho dalších skupin, které se obyčejně nespojují s Ladiči Myšlení.
40:5.13 (446.4) Podobně, jako v první kategorii i každý člen této skupiny využívá podporu jednoho Ladiče během života v těle. Během dočasného života tito Ladiči dělají pro osoby, ve kterých přechodně pobývají, všechno to, co dělají na jiných světech, kde žijí smrtelníci s potenciálem pro spojení. Ve smrtelnících této druhé kategorie často pobývají nezkušení Ladiči, ale lidé vyššího typu jsou často ve spojení se znalými a zkušenými Monitory.
40:5.14 (446.5) V souladu se vzestupným plánem postupného zdokonalování tvorů živočišného původu využívají tyto bytosti stejně oddanou službu Božích Synů, jaká je poskytována smrtelníkům urantijského typu. Serafská spolupráce s Ladiči Myšlení na planetách, jejichž obyvatelé se nespojují s Ladiči, existuje ve stejné míře jako na světech, které jsou obydleny bytostmi s potenciálem pro spojení. Strážci osudu pomáhají na takových planetách stejným způsobem jako na Urantii a podobně působí v době smrtelníkova přežití, kdy se přežívající duše spojí s Duchem.
40:5.15 (446.6) Když se s těmito modifikovanými typy smrtelných bytostí setkáte na obytných světech, komunikace s nimi vám nebude dělat žádné potíže. Tady oni hovoří stejným jazykem soustavy, ale pomocí přizpůsobené metody. Tyto bytosti jsou totožné s vaším typem života tvora pokud se jedná o duchovní život a projevy osobnosti a liší se pouze v určitých fyzických rysech a také tím, že se nespojují s Ladiči Myšlení.
40:5.16 (447.1) Proč právě tento typ tvora se není nikdy schopen spojit s Ladiči Vesmírného Otce to já nedokážu říci. Někteří z nás se přiklánějí k názoru, že Nositelé Života, ve své snaze vytvořit bytosti, schopné existovat ve zvláštním planetárním prostředí, stojí před nutností udělat radikální změny ve vesmírném plánu o inteligentních tvorech vlastní vůle, což nezměnitelně znemožní uskutečnit trvalé spojení s Ladiči Myšlení. Často se ptáme: je toto úmyslná, nebo neúmyslná součást vzestupného plánu? Ale nenašli jsme odpověď.
40:5.17 (447.2) Třetí kategorie—smrtelníci s potenciálem pro spojení s Ladičem. Všichni smrtelníci spojeni s Otcem jsou živočišného původu, stejně jako rasy na Urantii. Mezi ně patří typy smrtelníků s jedním, dvěma a třemi mozky s potenciálem pro spojení s Ladičem. Urantijci náleží ke střednímu, čili dvoumozkovému typu a v mnoha ohledech převyšují po lidské stránce jednomozkové skupiny, ale ve srovnání s třímozkovými řády jsou rozhodně na mnohem nižší úrovni. Tyto tři typy fyzického mozku nemají vliv na poskytnutí Ladiče, službu serafů, nebo na jakýkoliv jiný aspekt duchovní péče. Intelektuální a duchovní rozdíly mezi třemi typy mozků charakterizují jedince, kteří jinak mají zcela podobný dar mysli a duchovní potenciál a jsou největší v dočasném životě s tendencí se zmenšovat během postupu z jednoho obytného světa na druhý. Od hlavního centra soustavy je rozvoj těchto tří typů stejný a jejich konečný Rajský cíl je totožný.
40:5.18 (447.3) Neočíslované kategorie. Toto vyprávění nemůže v žádném případě obsáhnout všechny fascinující různosti na evolučních světech. Vy víte, že každý desátý svět je decimální, čili experimentální planetou, ale vy nevíte nic o dalších obměnách, kterými se vyznačuje procesí evolučních sfér. Těchto rozdílů je velké množství dokonce i mezi odhalenými řády živých tvorů a také mezi planetami jedné skupiny a proto toto představení objasňuje pouze základní rozdíly, týkající se vzestupné pouti. A vzestupná pouť je nejdůležitější faktor v jakékoliv úvaze o smrtelnících času a prostoru.
40:5.19 (447.4) Pokud se jedná o šance smrtelníka na přežití, ujasněme si to navždy: duše všech smrtelníků, na každém možném stupni existence, přežijí za předpokladu, že budou projevovat ochotu spolupracovat se svými vnitřními Ladiči Myšlení a vyjadřovat touhu nalézt Boha a dosáhnout božské dokonalosti, třebaže takové touhy jsou pouze prvními slabými jiskřičkami primitivního vnímání toho „opravdového světla, které osvětluje každého člověka, který přišel na tento svět.“
40:6.1 (447.5) Smrtelné rasy jsou považovány za představitele nejnižšího řádu inteligentního a osobitého tvoření. Vy, smrtelníci, jste milováni božskou láskou a každý z vás se může rozhodnout přijmout určitý osud s nádhernou zkušeností, ale vaší podstatou nejste ještě božským řádem; jste naprosto smrtelnými. Za vzestupné syny budete považováni v tom okamžiku, kdy nastane spojení, ale dokud přežívající smrtelná duše nesplyne s nějakým typem věčného, nebo nesmrtelného ducha, váš status zůstává—smrtelníci času a prostoru.
40:6.2 (448.1) To, že takoví primitivní a materiální tvorové, jako lidské bytosti Urantie, jsou Božími syny, věrohodnými dětmi Nejvyššího, je svatá a velká pravda. „Zapřemýšlejte, jakou velkou lásku nám Otec projevil, že se můžeme nazývat dětmi Boha.“ A těm, kteří ho přijali, umožnil poznání, že jsou Božími dětmi.“ I když „není ještě známo, čím budete,“ i nyní „jste věrohodnými dětmi Boha“; protože už nemáte pocit strachu z nejistoty, ale víte, že jste Božími dětmi, pročež voláte „Otče náš.“ Dávný prorok řekl ve jménu věčného Otce: „I jim dám místo ve svém domě a jméno lepší než synové; dám jim věčné jméno, které nebude odstraněno.“ „A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí ducha Syna svého.“
40:6.3 (448.2) Na všech evolučních světech, osídlených smrtelníky, pobývají tito věrohodní Boží synové, děti ušlechtilosti a soucitu, smrtelné bytosti, náležící k božské rodině a podle toho také nazýváni Božími syny. Smrtelníci Urantie se oprávněně sami považují za Boží Syny, protože:
40:6.4 (448.3) 1. Vy jste synové duchovní naděje, věrohodní synové; přijali jste status synovstva. Vy věříte v realitu vašeho synovstva a tím se vaše synovství s Bohem stává věčnou pravdou.
40:6.5 (448.4) 2. Boží Syn Tvořitel se stal jedním z vás; je ve skutečnosti vašim starším bratrem; a jestli se v duchu stanete opravdovými bratry v Kristu—vítězného Michaela—potom musíte být v duchu také syny toho, který je váš společný Otec, dětmi Vesmírného Otce všeho tvoření.
40:6.6 (448.5) 3. Vy jste synové, protože duch Syna byl na vás rozlit, byl štědře a zaručeně poskytnutý všem rasám na Urantii. Tento duch vás stále přitahuje k božskému Synu, který je jeho zdrojem a k Rajskému Otci, který je zdrojem tohoto božského Syna.
40:6.7 (448.6) 4. Svojí božskou štědrou ochotou vám Vesmírný Otec dal vaše tvůrčí osobnosti. Jste obdarováni mírou té božské nenucené svobody vlastní vůle, o kterou se Bůh dělí s každým, kdo se může stát jeho synem.
40:6.8 (448.7) 5. Ve vás pobývá fragment Vesmírného Otce, díky kterému jste přímo spřízněni s božským Otcem všech Božích Synů.
40:7.1 (448.8) Poslání Ladičů Myšlení, jejich pobývání ve tvorech, je rozhodně jednou z nejnevysvětlitelnějších záhad Boha Otce. Tyto fragmenty božské podstaty Vesmírného Otce mají v sobě potenciál nesmrtelnosti tvora. Ladiči jsou nesmrtelní duchové a spojení s nimi poskytne věčný život duším spojených smrtelníků.
40:7.2 (448.9) K této skupině vzestupných Božích Synů se řadí vaše rasy přežívajících smrtelníků. Nyní jste planetárními syny, evolučními tvory, pocházející z uskuečněných implantací Nositelů Života a modifikovaných infuzí adamické krve, zdaleka nejste ještě vzestupní synové; ale jste rozhodně synové s potenciálem pro vzestup—dokonce k nejvyšším vrcholům dokonalosti a dosažení božskosti—a tento duchovní status vzestupných synů můžete dosáhnout prostřednictvím víry a dobrovolné spolupráce s duchovními aktivitami ve vás pobývajícího Ladiče Myšlení. Když vy a váš Ladič se konečně a navždy spojíte, když se z vás dvou stane jeden, tak jak se Boží Syn a Syn Člověka spojili v Kristu Michaeli, tak potom se opravdu stanete vzestupnými Božími syny.
40:7.3 (449.1) Vyložení podrobností životní pouti Ladiče Myšlení, vnitřního pečovatele na experimentální a evoluční planetě není součástí mého úkolu; vysvětlení této velké pravdy zahrnuje celou vaši životní pouť. Já se tady zmiňuji o některých funkcí Ladiče, abych vytvořil ucelený obraz o smrtelnících, spojených s Ladiči Myšlení. Tyto vnitřní fragmenty Boha jsou s vašim řádem bytí od počátku fyzické existence po celou dobu vzestupné pouti Nebadonem a Orvontonem a přes Havonu do samotného Ráje. Potom, tento stejný Ladič zůstává s vámi jako část vás ve věčném vašem putování.
40:7.4 (449.2) Toto jsou ti smrtelníci, kteří dostali pokyn od Vesmírného Otce: „buďte dokonalí tak, jak dokonalý jsem já.“ Otec vás obdařil sám sebou, vložil do vás svůj vlastní duch; proto požaduje od vás nejvyšší dokonalost. Vyprávění o lidském vzestupu ze smrtelných sfér času k božským říším věčnosti představuje poutavý výklad, který není součástí mého poslání, ale tato nadpozemská pouť by měla být nejvyšším smyslem smrtelného člověka.
40:7.5 (449.3) Spojení s fragmentem Vesmírného Otce se vyrovná božskému potvrzení konečného dosažení Ráje a takoví smrtelníci, spojeni s Ladičem, jsou jedinou kategorií lidských bytostí, kteří všichni projdou přes okruhy Havony a naleznou Boha v Ráji. Před smrtelníky, spojenými s Ladičem, se do široka otvírá dráha univerzální služby. Jaký důstojný osud a vznešený cíl čekají na každého z vás! Oceňujete v plné míře to, co se pro vás dělá? Chápete velikost vrcholů věčného dosažení, které se před vámi rozprostírají?—dokonce i před vámi, kteří se nyní plahočíte po všední životní cestě přes takzvané „údolí slz“?
40:8.1 (449.4) Ačkoliv prakticky všichni přeživší smrtelníci se spojují se svými Ladiči v jednom z obytných světů, nebo ihned po svém příchodu na vyšší morontiální sféry, v některých případech se spojení odkládá, někteří nepoznají konečnou jistou věčného života, dokud nedospějí na poslední vzdělávací světy hlavního centra vesmíru; a málokterým z těchto smrtelných kandidátů na nikdy nekončící život se úplně podaří dosáhnout splynutí totožnosti se svými věrnými Ladiči.
40:8.2 (449.5) Takoví smrtelníci byli uznáni hodnými pro věčný život soudními orgány a i jejich Ladiči, po návratu z Diviningtonu, byli zajedno s jejich vzestupem na vesmírné světy. Takové bytosti vystoupaly přes soustavu, souhvězdí a přes vzdělávací světy salvingtonského okruhu; bylo jim umožněno využít „sedmkrát sedmdesát“ možností pro spojení a přesto nebyly schopny dosáhnout jednoty se svými Ladiči.
40:8.3 (449.6) Když je zřejmé, že nějaké synchronizační potíže brání spojení s Otcem, jsou svoláni arbitři pro věčný život, kteří jsou podřízeni Synu Tvořiteli. Když tato vyšetřovací rada, schválená osobním představitelem Věčně Moudrých, nakonec rozhodne o tom, že vzestupný smrtelník nezavinil žádnou zjistitelnou příčinu nezdaru dosažení spojení, toto rozhodnutí rada potvrdí do záznamů lokálního vesmíru a ihned předá toto usnesení Věčně Moudrým. Načež se vnitřní Ladič okamžitě vrátí do Diviningtonu, aby byl prověřen Osobními Monitory a po jeho odchodu je morontiální smrtelník ihned spojen s individualizovaným darem ducha Syna Tvořitele.
40:8.4 (450.1) Tak moc, jak jsou morontiální sféry Nebadonu využívány smrtelníky, spojenými s Duchem, tak v takové míře tito tvorové, spojeni se Synem, využívají služeb Orvontonu společně se svými bratry, spojenými s Ladičem, kteří jsou na cestě do středu ke vzdálenému Ostrovu Ráje. Oni jsou vašimi opravdovými bratry a budete se velmi radovat z jejich společnosti během vašeho procházení vzdělávacími světy supervesmíru.
40:8.5 (450.2) Skupina smrtelníků, spojených se Synem, není příliš početná. Ve vesmíru Orvonton je jich méně než jeden milion. S výjimkou dosažení rezidenčního statusu v Ráji, ve všech jiných ohledech se rovnají svým druhům, spojených s Ladičem Myšlení. Často cestují do Ráje se supervesmírným posláním, ale málokdy tam pobývají trvale, protože jsou kategorií, která je omezena svým rodným supervesmírem.
40:9.1 (450.3) Vzestupní smrtelníci, spojeni s Duchem, nejsou osobnostmi Třetího Zdroje; jsou zahrnuti do Otcova okruhu osobností, ale spojili se s před-rozumovými individualizovanými formami ducha Třetího Zdroje a Středu. Takové spojení s Duchem nikdy nenastává během průběhu fyzického života; odehrává se pouze v době probuzení smrtelníka do morontiálního bytí na obytných světech. Zkušenost spojení se nikdy neprolíná; tvor vlastní vůle je spojen buď s Duchem, Synem nebo Otcem. Ti, kdo jsou spojeni s Ladičem čili Otcem, se nikdy nespojí s Duchem nebo se Synem.
40:9.2 (450.4) Ta skutečnost, že tyto typy smrtelných tvorů nejsou kandidáty pro spojení s Ladičem, nezamezuje Ladičům jejich pobývání v nich během života v těle. Ladiči pracují v myslích takových bytostí v průběhu materiálního života, ale nikdy se nestanou trvalou součástí duší svých schovanců. Během tohoto dočasného pobytu Ladiči Myšlení účinně vytvoří stejný doplněk lidské podstaty—duše—jak to dělají u kandidátů pro trvalé spojení s Ladičem. Do chvíle smrti smrtelného tvora je práce Ladičů zcela podobná činnosti ve vašich vlastních rasách, ale když smrtelník ukončí svůj fyzický život, Ladiči navždy opustí tyto kandidáty pro spojení s Duchem a směřují přímo do Diviningtonu, hlavního centra všech božských Monitorů a tam čekají na nové úkoly své kategorie.
40:9.3 (450.5) Když jsou takoví spící přeživší smrtelníci znovu zosobněni na obytných světech, místo Ladiče, který odešel, je zaplněno individualizovaným duchem Božského Pečovatele, zástupcem Nekonečného Ducha v daném lokálním vesmíru. Tato duchovní infuze vytvoří z těchto přeživších tvorů smrtelníky, spojené s Duchem. Takové bytosti se vám podobají v mysli a na duchu ve všech směrech; a oni jsou opravdu vašimi vrstevníky, sdílející obytné světy a morontiální sféry společně s vaším řádem kandidátů pro spojení a s těmi, kdo jsou spojeni se Synem.
40:9.4 (450.6) Nicméně, existuje jedna zvláštnost, na základě které se smrtelníci, spojeni s Duchem, odlišují od svých vzestupných bratrů. Paměť smrtelníků s lidskou zkušenosti na materiálních světech jejich původu, přežívá smrt, protože vnitřní Ladič si osvojil duchovní přepis, čili kopii, těch událostí lidského života, které byly duchovně důležité. Ale u smrtelníků, spojených s Duchem, neexistuje žádný takový mechanizmus, pomocí kterého může lidská paměť přetrvat. Opisy paměti Ladičů jsou komplexní a nedotčené, a tyto údaje jsou empirickým vlastnictvím odcestovaných Ladičů a nejsou dostupné tvorům jejich bývalého pobytu, kteří se proto probudí v síních vzkříšení morontiálních sfér Nebadonu do stavu, jako by byli nově stvořené bytosti, tvorové bez vědomí předchozí existence.
40:9.5 (451.1) Takové děti lokálního vesmíru mohou získat většinu své dřívější lidské paměti a zkušeností zpět prostřednictvím přidružených serafů a cherubů, kteří jim převyprávějí jejich předchozí život a nahlédnutím do záznamů o smrtelných životech, které zaznamenávají andělé. Toto mohou učinit s nepochybnou jistotou, protože přeživší duše, která má empirický původ v materiálním a smrtelném životě a nyní si nepamatuje žádné smrtelné události, má trvalou empirickou schopnost rozpomenout se na tyto nezapamatované události z předchozího smrtelného života.
40:9.6 (451.2) Když jsou smrtelníkovi, spojenému s Duchem, převyprávěny události minulých zkušeností, které si on nepamatuje, duše takového přeživšího tvora okamžitě reaguje empirickým rozpoznáním, čímž vyprávěná událost ihned vyvolá pocit reality a fakt intelektuální hodnoty; a tato dvojitá reakce vytváří rekonstrukci rozpoznání a ověření nezapamatovaných aspektů smrtelné zkušenosti.
40:9.7 (451.3) Dokonce i v případě kandidátů pro spojení s Ladičem, pouze ty lidské zkušenosti, které mají duchovní hodnotu jsou společným vlastnictvím přeživšího smrtelníka a navrátivšího se Ladiče a proto si po smrti na ně přeživší smrtelník ihned vzpomene. Pokud se jedná o události, které neměly duchovní význam, tak i tyto bytosti, spojené s Ladičem, musí spoléhat na rozpoznávací schopnost přežívající duše. A protože každá událost může mít duchovní význam pro jednoho smrtelníka, ale ne pro druhého, je umožněno skupině soudobých vzestupných bytostí ze stejné planety shromáždit události, zapamatované Ladiči a tímto způsobem zrekonstruovat jakoukoliv společnou zkušenost, která měla duchovní hodnotu v životě kteréhokoliv z nich.
40:9.8 (451.4) I když my rozumíme docela dobře metodám rekonstrukce paměti, nechápeme metodu osobního rozpoznání. Vzájemná reakce osobností, které byly kdysi ve stejném společenství, je zcela nezávislá na činnosti paměti, ačkoli sama paměť a metody její rekonstrukce jsou nezbytné, aby do takové vzájemné reakce osobností byla vložena obsáhlá rozpoznání.
40:9.9 (451.5) Přeživší bytost, spojená s Duchem se také může hodně dozvědět o svém životě v těle tím, že po skončení planetárního soudního období znovu navštíví svůj rodný svět, na kterém žila. Takovým dětem, spojených s Duchem, jsou dány tyto příležitosti, aby prozkoumaly své lidské životy, protože jsou obecně omezeny na službu v lokálním vesmíru. Ony nesdílejí váš vysoký a vznešený osud v Rajském Sboru Konečnosti; pouze smrtelníci, spojeni s Ladičem a některé, speciálním způsobem objaté, vzestupné bytosti jsou přijaty do řad těch, na které čeká pouť k věčném Božstvu. Smrtelníci, spojeni s Duchem, jsou trvalými obyvateli lokálních vesmírů; oni mohou usilovat o Rajský osud, ale nemohou si být jisti jeho dosažením. V Nebadonu je jejich vesmírným domovem osmá skupina světů, obklopující Salvington—nebeské obydlí, které svojí podstatou a umístěním se značně podobá té představě, která je vylíčena v planetárních tradicích o Urantii.
40:10.1 (452.1) Všeobecně vzato, smrtelníci, spojeni s Duchem, jsou omezeni lokálním vesmírem; přeživší smrtelníci, spojeni se Synem, jsou omezeni supervesmírem; smrtelníci, spojeni s Ladičem, jsou předurčeni proniknout vesmírem vesmírů. Duchové, spojující se se smrtelníky, vždy vystoupají na úroveň svého původu; takové duchovní entity se spolehlivě vrátí na sféru, ze které původně pocházejí.
40:10.2 (452.2) Smrtelníci, spojeni s Duchem, patří k lokálnímu vesmíru; oni zpravidla necestují za hranice své rodné sféry; neopouštějí území, prostoupené duchem, který jimi proniká. Vzestupní tvorové, spojeni se Synem, podobně vystoupají ke zdroji svého duchovního obdaření, protože ve stejné míře, jak Duch Pravdy Syna Tvořitele je soustředěn v přidruženém Božském Pečovateli, tak je jeho „spojený duch“ zaveden v Duších Reflexe vyšších vesmírů. Takový duchovní vztah mezi lokálními a supervesmírnými úrovněmi Boha Sedmidílného je asi velmi těžké vysvětlit, ale je rozeznatelný, protože je zřetelně odhalen v dětech Duchů Reflexe—sekurafských Hlasech Synů Tvořitelů. Ladič Myšlení, pocházející od Otce v Ráji, neustane ve svém úsilí, dokud smrtelný syn nestojí tváří v tvář věčnému Bohu.
40:10.3 (452.3) Záhadná proměnlivost asociativní metody, pomocí které smrtelná bytost vytvoří či nevytvoří věčné spojení s vnitřním Ladičem Myšlení se může zdát, že odhaluje chybu ve vzestupném plánu; spojení se Synem a s Duchem povrchně vypadá jako kompenzace za nevysvětlitelné nezdary v některé části plánu vzestupu do Ráje; ale všechny takové závěry jsou chybné; my se učíme, že všechny tyto jevy probíhají v souladu s ustanovenými zákony Nejvyšších Vládců Vesmíru.
40:10.4 (452.4) My jsme podrobně rozebírali tento problém a přišli jsme k jednoznačnému závěru, že odchod všech smrtelných tvorů k nejvyššímu Rajskému cíli by byl nepřiměřený pro časoprostorové vesmíry, poněvadž by vlády Synů Tvořitelů a Věčně Moudrých byly zcela závislé na službě těch, kteří by jenom procházeli do vyšších sfér. A je zřejmé, že není nic vhodnějšího pro lokální a supervesmírné vlády, než aby každá byla sestavena z místních trvalých vzestupných obyvatel; aby fungování těchto správ bylo obohaceno činností určitých skupin zdokonalených smrtelníků, kteří mají status trvalého pobytu a jsou evolučními doplňky abandonterů a susatů. A nyní je to zcela očividné, že současný plán vzestupu poskytuje časoprostorovým správám přesně takové skupiny vzestupných tvorů; a my jsme se mnohokrát divili: je toto všechno úmyslnou součástí všemoudrých plánů Architektů Hlavního Vesmíru, aby Synové Tvořitelé a Věčně Moudří měli k dispozici trvalou vzestupnou populaci s vyvinutými řády obyvatel, kteří se budou stávat stále více schopnějšími pro vykonávání činností těchto sfér v následujících vesmírných epochách?
40:10.5 (452.5) To, že osudy smrtelných tvorů se takto různí v žádném případě neznamená, že jeden je důležitější či podřadnější než druhý, jsou pouze jiné. Vzestupní tvorové, spojeni s Ladičem, mají vskutku před sebou rozestřenou vznešenou a nádhernou dráhu jako koneční ve věčné budoucnosti, ale to neznamená, že jsou preferováni před svými vzestupnými bratry. V selektivním procesu božského plánu věčného života smrtelných tvorů neexistuje žádný projev přízně, nebo svévole.
40:10.6 (453.1) I když koneční, spojeni s Ladičem, mají zřetelně ze všech nejvíce příležitostí služby, dosažení tohoto cíle jim automaticky odebere možnost účastnit se dlouhodobého vývoje některého vesmíru nebo supervesmíru, od raných a méně ustálených epoch po pozdější a ustálené éry relativního dosažení dokonalosti. Koneční získají úžasnou a rozsáhlou zkušenost z přechodné služby ve všech sedmi segmentech velkého vesmíru, ale oni obvykle nezískají dokonalou znalost o žádném vesmíru, která i nyní charakterizuje s Duchem spojené veterány Nebadonského Sboru Završení. Tito jedinci mají možnost sledovat vzestupující procesí planetárních epoch jak se odvíjejí jedna za druhou na deseti milionech obydlených světech. A ve svědomité službě obyvatel takových lokálních vesmírů se hromadí zkušenost na zkušenost, až časem dozraje k vysoké kvalitě moudrosti, která je výsledkem nahromaděné zkušenosti—spolehlivá moudrost—a toto samo o sobě je velmi důležitým faktorem pro ustálení každého lokálního vesmíru.
40:10.7 (453.2) Podobný osud jako mají smrtelníci, spojeni s Duchem, mají i smrtelníci, spojeni se Synem, kteří dosáhli trvalý status na Uverse. Některé z těchto bytostí pocházejí z nejranějších epoch Orvontonu a představují pomalu zvětšující se skupinu osobností s prohlubující se moudrostí, která neustále pracuje pro blaho sedmého supervesmíru a jeho konečného ustálení.
40:10.8 (453.3) My nevíme, jaký bude konečný osud těchto trvalých řádů obyvatel lokálních vesmírů a supervesmírů, ale je docela možné, že když koneční Ráje budou osídlovat rozpínající se pomezní území božskosti v planetárních soustavách první úrovně vnějšího prostoru, jejich bratři z vzestupné evoluční pouti, spojeni se Synem a Duchem, budou vhodně přispívat k udržování empirické rovnováhy zdokonalených supervesmírů a současně budou připraveni přivítat přicházející příval Rajských poutníků, kteří se mohou v daleké budoucnosti hrnout přes Orvonton a jeho sesterská stvoření jako ducha hledající proud z těchto nyní nepoznaných a neobydlených galaxií vnějšího prostoru.
40:10.9 (453.4) I když většina smrtelných tvorů, spojených s Duchem, slouží jako trvalí obyvatelé lokálních vesmírů, netýká se to však všech. Jestliže některý aspekt jejich vesmírné služby vyžaduje jejich osobní přítomnost v supervesmíru, potom tito obyvatelé prodělají takové proměny, které jim umožní postoupit do vyššího vesmíru; a po příchodu Celestinských Strážců s příkazem představit takové smrtelníky, spojené s Duchem, u vlády Věčně Moudrých, oni postoupí, aby se již nikdy nevrátili. Stanou se strážci supervesmíru a slouží natrvalo jako pomocníci Celestinských Strážců, kromě těch několika, kteří jsou postupně povoláváni do služby v Ráji a Havoně.
40:10.10 (453.5) Stejně, jako jejich bratři, spojeni s Duchem, tak i smrtelníci, spojeni se Synem, nikdy neprojdou Havonou a nikdy nedosáhnou Ráje, pokud nepodstoupí určité modifikující proměny. Z řádných a patřičných důvodů se takové změny provádějí u určitých přeživších smrtelníků, spojených se Synem a tyto bytosti je možno někdy potkat na sedmi okruzích středního vesmíru. Tímto způsobem určitý počet smrtelníků, spojených se Synem a Duchem, nakonec vystoupá do Ráje a dosáhne cíl, který je v mnoha ohledech stejný jako ten, který čeká na smrtelníky, spojené s Otcem.
40:10.11 (453.6) Smrtelníci, spojeni s Otcem, jsou potenciálními konečnými; jejich cíl je Vesmírný Otec, kterého nakonec dosáhnou, ale v rámci současné vesmírné epochy koneční, jako takoví, svého cíle nedosahují. Zůstávají nedokončenými tvory—duchy šestého stupně—a proto nejsou aktivní v evolučních oblastech, ve kterých nebyly nedosaženy epochy světla a života.
40:10.12 (454.1) Když smrtelný konečný projde objetím Trojice—stává se trinitarizovaným Synem, podobným Mocnému Poslovi—takový konečný dosáhl svého cíle, přinejmenším pro současnou vesmírnou epochu. Mocní Poslové a jejich druhové nejsou doslova duchové sedmého stupně, ale, vedle jiných věcí, objetí Trojice je obdaří vším, co koneční někdy dosáhnou jako duchové sedmého stupně. Po trinitarizování smrtelníků, spojených s Duchem a se Synem, tito projdou Rajskou zkušeností se vzestupnými tvory, spojenými s Ladičem, se kterými se na této úrovni nyní ztotožňují ve všech aspektech, týkajících se řízení supervesmíru. Tito Vybraní nebo Vědoucí Trinitarizovaní Synové jsou alespoň prozatím dokončení tvorové, na rozdíl od konečných, kteří jsou nyní nedokončení tvorové.
40:10.13 (454.2) Proto je závěr tohoto vysvětlení takový, že při srovnávání osudů vzestupných řádů synovstva, by nebylo vhodné používat slova „větší“ nebo „menší“. Každý takový syn Boží sdílí otcovství Boha a Bůh miluje každého ze svých tvorů stejně; on nedělá žádný rozdíl mezi cíli vzestupných tvorů a mezi tvory, kteří takové cíle mohou dosáhnout. Otec miluje každého ze svých synů a tento cit je ne méně než opravdový, posvátný, božský, neomezený, věčný a ojedinělý—láska poskytnutá tomuto synu a tamtomu synu individuálně, osobně a výhradně. A taková láska doslova zastiňuje všechny ostatní okolnosti. Synovství je nejvyšším vztahem tvora ke Stvořiteli.
40:10.14 (454.3) Jako smrtelníci, vy nyní můžete rozpoznat vaše místo v rodině božského synovstva a začít vnímat povinnosti, která vám umožní využívat výhody, tak štědře poskytnuté Rajským plánem pro přežití smrtelníků, plánem, který byl tak povznesen a osvětlen životní zkušeností poskytnutého Syna. Všechny prostředky a všechny síly jsou pro vás zajištěny, abyste mohli dosáhnout nejvyšší Rajský cíl božské dokonalosti.
40:10.15 (454.4) [Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným ke sboru Gabriela Salvingtonského.]
Kniha Urantia
Kapitola 41
41:0.1 (455.1) PŘÍTOMNOST Tvořivého Ducha je tím charakteristickým prostorovým fenoménem, který vyčleňuje jeden lokální vesmír od ostatních. Celý Nebadon je dozajista prostoupen prostorovou přítomností Božského Pečovatele Salvingtonu a taková přítomnost stejně dozajista končí u vnějších hranic našeho lokálního vesmíru. To, co je prostoupeno Mateřským Duchem našeho lokálního vesmíru je Nebadon; to, co se rozprostírá za její prostorovou přítomností je za hranicemi Nebadonu, jsou to prostorové oblasti supervesmíru Orvonton—ostatní lokální vesmíry.
41:0.2 (455.2) Ačkoliv administrativní organizace velkého vesmíru ukazuje zřetelně hranice mezi vládami středního vesmíru, supervesmírů a lokálních vesmírů a ačkoliv tyto hranice jsou astronomicky souběžné v prostorovém vymezení Havony a sedmi supervesmírů, lokální tvoření nemají takové jasné fyzické rozhraní. Dokonce velké a malé sektory Orvontonu jsou (pro nás) jasně rozeznatelné, ale určit přesně fyzické hranice lokálních vesmírů není snadné. Je to proto, že tato lokální tvoření jsou administrativně organizována v souladu s určitými tvořivými principy, řídícími segmentaci celkového energetického náboje supervesmíru, zatímco jejich fyzické komponenty, sféry prostoru—slunce, černé ostrovy, planety atd.—pocházejí primárně z mlhovin, jejichž astronomický výskyt se děje v souladu s určitými před-tvořivými (transcendentálními) plány Architektů Hlavního Vesmíru.
41:0.3 (455.3) Jedna nebo několik, dokonce i mnoho, takových mlhovin, mohou být obsaženy v oblasti jednoho lokálního vesmíru. Tak byl i Nebadon fyzicky sestaven z hvězdného a planetárního potomstva Andronovery a dalších mlhovin. Sféry Nebadonu pocházejí z různorodých mlhovin, ale všechny mají určitou minimální jednotu prostorového pohybu, který byl takto nastaven inteligentním úsilím upravovatelů energie, aby vytvořil naše současné seskupení prostorových těles, které se pohybují společně jako souvislá jednotka po oběžných drahách supervesmíru.
41:0.4 (455.4) Takové je složení lokálního hvězdného mraku Nebadonu, který se v současné době otáčí po stále více ustálenější oběžné dráze kolem Střelce—středu toho malého sektoru Orvontonu, ke kterému patří náš lokální vesmír.
41:1.1 (455.5) Spirální a jiné mlhoviny—matečné disky prostorových sfér—jsou zakládány Rajskými organizátory síly; a po vývinu gravitační reakce mlhoviny jsou jejich supervesmírné aktivity nahrazeny energetickými centry a fyzickými kontrolory, kteří ihned převezmou plnou odpovědnost za řízení fyzické evoluce následných generací hvězdného a planetárního potomstva. Po příchodu našeho Syna Tvořitele tento fyzický dohled nad před-vesmírem Nebadon byl okamžitě sladěn s jeho plány pro organizaci vesmíru. V oblasti tohoto Rajského Božího Syna spolupracovaly Nejvyšší Energetická Centra a Hlavní Fyzičtí Kontroloři s později se dostavšimi Kontrolory Morontiální Energie a dalšími, aby vytvořili obrovský komplex komunikačních linek, energetických okruhů a silnoproudých vedeních, které spolehlivě spojují různorodá prostorová tělesa Nebadonu do jedné integrované správní jednotky.
41:1.2 (456.1) Sto Nejvyšších Energetických Center čtvrtého řádu je přiděleno trvale našemu lokálnímu vesmíru. Tyto bytosti přijímají přicházející silnoproudá vedení od center třetího řádu Uversy a přenášejí snížené a modifikované elektronické okruhy do energetických center našich souhvězdích a soustav. Vzájemné působení těchto energetických center vytváří živý systém kontroly a rovnováhy, jehož činnost udržuje vyváženost a rozložení energií, které by jinak kolísaly a byly by nestálé. Nicméně, energetická centra se nezabývají přechodnými a lokálními energetickými proměnami, takovými, jako jsou sluneční skvrny a elektrické poruchy v soustavě; světlo a elektrická energie nejsou základní energie prostoru; jsou to druhotné a podpůrné projevy.
41:1.3 (456.2) Těch sto energetických center lokálního vesmíru je umístěno na Salvingtonu, kde působí přesně v samém energetickém středu této sféry. Architekturní sféry, jako Salvington, Edentia a Jerusem, jsou osvětlovány, ohřívány a napájeny energií metodami, které je dělají zcela nezávislými na sluncích prostoru. Tyto sféry byly vystavěny—zhotoveny na zakázku—energetickými centry a fyzickými kontrolory a byly navrženy tak, aby silně ovlivňovaly rozvod energie. Zakládajíc svoji činnost na takový centrálních bodech regulace energie, energetická centra, prostřednictvím své živé přítomnosti, usměrňují a regulují fyzické energie prostoru. A tyto energetické okruhy jsou základem pro všechny fyzicko-materiální a morontiálně-duchovní jevy.
41:1.4 (456.3) Deset Nejvyšších Energetických Center pátého řádu je přiděleno do každého základního útvaru Nebadonu—jednoho sta souhvězdí. Ve vašem souhvězdí Norlatiadek nejsou tato centra umístěna na hlavní řídící sféře, ale mají stanoviště ve středu obrovského hvězdného systému, který vytváří fyzické jádro souhvězdí. Na Edentii je deset přidružených mechanických kontrolorů a deset frandalanků, kteří jsou v neustálém a dokonalém spojení se sousedními energetickými centry.
41:1.5 (456.4) Jedno Nejvyšší Energetické Centrum šestého řádu je umístěno přesně v gravitačním středu každé lokální soustavy. V soustavě Satania, přidělené energetické centrum okupuje černý ostrov prostoru, umístěný v astronomickém středu soustavy. Mnoho těchto černých ostrovů jsou obrovské generátory, které přeměňují a usměrňují určité prostorové energie a tyto přírodní okolnosti jsou účinně využívány Energetickým Centrem Satanie, jehož živá masa působí jako spojení s vyššími centry, usměrňující proudy více materializované energie k Hlavním Fyzickým Kontrolorům na evolučních planetách prostoru.
41:2.1 (456.5) Přestože Hlavní Fyzičtí Kontroloři slouží s energetickými centry po celém velkém vesmíru, jejich funkce v lokální soustavě, jako je Satania, se dají snadno pochopit. Satania je jednou ze sta lokálních soustav, které tvoří správní organizaci souhvězdí Norlatiadek. Jejími nejbližšími sousedními soustavami jsou Sandmatia, Assuntia, Porogia, Sortoria, Rantulia a Glantonia. Soustavy Norlatiadeku se liší v mnoha ohledech, ale všechny jsou evoluční a zdokonalující se, a jsou velmi podobné Satanii.
41:2.2 (457.1) Sama Satania je složena z více než sedmi tisíc astronomických skupin, neboli fyzických soustav, z nichž pouze několik mají původ, podobný vaší sluneční soustavě. Astronomickým středem Satanie je obrovský černý ostrov prostoru, který se se svými přidruženými sférami rozkládá nedaleko hlavního sídla vlády soustavy.
41:2.3 (457.2) Nebereme-li v úvahu přítomnost přiděleného energetického centra, je dohled nad celým systémem fyzické energie Satanie soustředěn v Jerusemu. Hlavní Fyzický Kontrolor, který má své stanoviště na této hlavní sféře, pracuje v součinnosti s energetickým centrem soustavy a slouží jako hlavní spojení s inspektory energie. Tito inspektoři mají své centrální stanoviště v Jerusemu a působí po celé lokální soustavě.
41:2.4 (457.3) Na energetické okruhy a trasy dohlíží pět set tisíc živých a inteligentních manipulátorů energie, kteří jsou rozptýleni po celé Satanii. Prostřednictvím činnosti těchto fyzických manipulátorů mají dohlížející energetická centra naprostou a dokonalou kontrolu nad většinou základních energií prostoru, včetně záření z vysoce rozžhavených těles a energií nabitých černých sfér. Tato skupina živých bytostí může mobilizovat, přetvářet, měnit, usměrňovat a předávat téměř všechny fyzické energie organizovaného prostoru.
41:2.5 (457.4) Život má vrozenou schopnost mobilizovat a přetvářet univerzální energii. Vy jste obeznámeni s funkcí rostlinného života, kde se přeměňuje fyzická energie světla do různých projevů rostlinné říše. Vy také víte něco o metodě, pomocí které může být tato rostlinná energie přeměněna do forem, ovlivňujících životní činnosti, ale vy nevíte prakticky nic o metodě upravovatelů energie a fyzických kontrolorů, kteří jsou obdařeni schopností uvolňovat, přetvářet, kontrolovat a koncentrovat rozmanité formy energií prostoru.
41:2.6 (457.5) Činnost těchto bytostí energetických sfér nemá přímý vztah k energii jako dílčímu faktoru života tvorů a ani se netýká oblasti fyziologických procesů. Někdy se zabývají přípravou fyzických aspektů života, propracováním těch energetických systémů, které mohou sloužit jako fyzičtí nosiči pro živé energie elementárních materiálních organizmů. V určitém smyslu jsou fyzičtí kontroloři spojeni s předživotními projevy materiální energie, podobně jako pomocní duchové mysli jsou spojeni s předduchovními funkcemi materiální mysli.
41:2.7 (457.6) Tito inteligentní tvorové, zabývající se upravováním a kontrolou energie, musí na každé sféře přizpůsobit svoji metodu podle fyzického složení a stavební struktury dané planety. Pokud se jedná o lokální vliv vysoce rozžhavených sluncí a jiných typů nadmíru nabitých hvězd, oni čerpají ze spolehlivých výpočtů a závěrů svých vlastních fyziků a dalších technických poradců. Zrovna tak se musí počítat s obrovskými vychladlými a černými giganty prostoru a hemžícími se mraky hvězdného prachu; se všemi těmito materiálními faktory se počítá při řešení praktických úkolů pro zacházení s energií.
41:2.8 (457.7) Dozor nad energosilovým systémem evolučních obydlených světů je odpovědností Hlavních Fyzických Kontrolorů, ale tyto bytosti nejsou odpovědné za všechno špatné chování energie na Urantii. Existuje celá řada důvodů pro takové poruchy, z nichž některé jsou mimo oblast působení a kontroly fyzických opatrovatelů. Urantia se nachází v liniích silně aktivních energií. Tato malá planeta je ve sféře vlivu enormně nahromaděné hmoty a místní kontroloři energie někdy používají velký počet členů své kategorie ve své snaze stabilizovat tyto energetické linie. Daří se jim to docela dobře, pokud se jedná o fyzické okruhy Satanie, ale mají potíže s ochrannou izolací proti mohutným proudům Norlatiadeku.
41:3.1 (458.1) Více než dva tisíce zářících sluncí rozlévá světlo a energii v Satanii a vaše vlastní slunce je průměrným planoucím tělesem. Ze třiceti, vám nejbližších sluncí, mají pouze tři větší zářivost. Vesmírní Upravovatelé Energie iniciují specializované proudy energie, které protékají mezi jednotlivými hvězdami a dotyčnými soustavami. Tyto solární pece, společně s černými giganty prostoru, slouží energetickým centrům a fyzickým kontrolorům jako mezilehlé stanice pro efektivní koncentraci a upravování energetických okruhů materiálních tvořeních.
41:3.2 (458.2) Nebadonská slunce se neliší od sluncí jiných vesmírů. Materiální složení všech sluncí, černých ostrovů, planet a družic, dokonce i meteoritů, jsou zcela stejná. Běžný průměr těchto sluncí je asi jeden milion šest set tisíc kilometrů, což je o něco více, než má vaše sluneční těleso. Největší hvězda vesmíru, hvězdný oblak Antares, má čtyři sta padesátkrát větší průměr než vaše slunce a šedesát milionkrát větší objem. Ale vesmír poskytuje dostatek prostoru pro všechna tato obrovitá slunce. Ona mají v prostoru velmi mnoho volného místa, pro porovnání je to tolik, kolik by měl tucet pomerančů, kdyby obíhaly uvnitř Urantie a ta by byla dutou koulí.
41:3.3 (458.3) Když slunce, která jsou příliš velká, jsou odmrštěna od matečného disku mlhoviny, brzy se rozpadnou, nebo se formují do dvojhvězd. Všechna slunce jsou původně zcela plynová tělesa i když mohou v pozdějším stadiu přechodně existovat v polotekutém stavu. Když vaše slunce dosáhlo tohoto polotekutého stadia vysoce stlačeného plynu, nebylo dostatečně veliké, aby se roztrhlo po rovníku, což odpovídá jednomu z typů vytvoření dvojhvězdy.
41:3.4 (458.4) Když je velikost těchto žhavých koulí menší než jedna desetina vašeho slunce, rychle se smršťují, stlačují a ochlazují. Když jsou více než třicetkrát větší než jeho velikost—přesněji řečeno, třicetkrát větší celkový obsah vlastní hmoty—slunce se běžně rozštěpí do dvou oddělených těles; buď se obě stanou středy nových soustav, nebo ještě zůstávají v gravitačním sevření jeden druhého a otáčejí se kolem společného středu jako jeden z typů dvojhvězdy.
41:3.5 (458.5) Poslední z velkých kosmických erupcí v Orvontonu byla mimořádně silná exploze dvojhvězdy, jejíž světlo dorazilo na Urantii v 1572 n.l. Toto záření bylo tak intenzivní, že exploze byla jasně viditelná za denního světla.
41:3.6 (458.6) Ne všechny hvězdy jsou tuhá tělesa, ale mnoho starších jsou. Některé načervenalé, slabě světélkující hvězdy, dosáhnou ve středu své enormní hmoty takové hustoty, kterou je možno vyjádřit následovně: jeden kubický palec (16,38 kubických centimetrů) takové hvězdy by na Urantii vážil šest tisíc liber (zhruba 170 kilogramů). Nesmírně silný tlak, doprovázen ztrátou tepla a cirkulujících energií má za následek stlačování oběhů základních materiálních jednotek stále více k sobě, až se nyní těsně přiblíží ke stavu elektronické kondenzace. Tento proces ochlazování a smršťování může pokračovat k meznímu až kritickému bodu exploze konečného stadia kondenzace.
41:3.7 (459.1) Většina gigantických sluncí jsou relativně mladá; většina trpasličích hvězd jsou staré, ale ne všechny. Kolizní trpasličí hvězdy mohou být velmi mladé a mohou zářit intenzivním bílým světlem, aniž by někdy poznaly počáteční červený stav mladistvého záření. Jak velmi mladé, tak i velmi staré slunce obvykle svítí načervenalým světlem. Žluté zabarvení naznačuje pokročilé mládí nebo blížící se stáří, ale jasné bílé světlo znamená vyspělý a dlouhý zralý život.
41:3.8 (459.2) Ačkoliv ne všechna mladá slunce projdou stavem pulzování, alespoň ne viditelně, když se díváte do prostoru můžete pozorovat mnoho z těchto mladých hvězd, jejichž gigantické dýchací cykly trvají od dvou do sedmi dnů. Vaše vlastní slunce stále ještě projevuje slábnoucí odkaz mohutného rozpínání v jeho mladí, ale doba pulsace se prodloužila z původních tři a půl dne na současných jedenáct a půl roku cyklických projevů slunečního rozpínání- skvrn.
41:3.9 (459.3) Proměnlivost hvězd má celou řadu příčin. V některých dvojhvězdách dmutí, způsobené rychlými změnami při otáčení dvou těles po svých oběžných drahách, zapříčiňuje také cyklické kolísání světla. Tyto výkyvy gravitace způsobují pravidelné a opakující se záblesky, zrovna tak, jako by zachycení meteorů seskupením energie-materiálu na povrchu mělo za následek poměrně náhlý záblesk světla, které by rychle ustoupilo normálnímu jasu daného slunce. Někdy slunce zachytí proud meteorů v pásmu zmenšeného odporu gravitace a občasné kolize zapříčiní hvězdné záblesky.
41:3.10 (459.4) V jedné skupině proměnlivých hvězd je fáze kolísání světla přímo závislá na intenzitě záření a znalost tohoto faktu umožňuje astronomům využívat taková slunce jako vesmírné majáky, nebo přesné zaměřovací body pro další zkoumání vzdálených hvězdných mračen. Touto metodou je možno měřit velmi přesně polohy hvězd až do vzdálenosti více než jednoho milionu světelných let. Dokonalejší metody měření prostoru a přesnější teleskopy někdy odhalí ve větší míře deset velkých regionů supervesmíru Orvontonu; vy přinejmenším rozeznáte osm z těchto nedozírných sektorů jako obrovské a docela souměrné hvězdokupy.
41:4.1 (459.5) Hmotnost vašeho slunce je o málo vyšší, než vypočetli vaši fyzikové, kteří ji stanovili na zhruba dvě kvadriliardy (1,8 x 1027) tun. Nyní se řadí někde uprostřed mezi hvězdy s nejvyšší hustotou a nejvíce difuzní hvězdy, majíce asi jeden a půl násobek hmotnosti vody. Ale vaše slunce není ani tekuté, ani pevné těleso—je plynné—a je tomu tak, nehledě na potíže při vysvětlování toho, jak plynná hmota může dosáhnout takové a dokonce i mnohem větší hustoty.
41:4.2 (459.6) Plynné, tekuté a pevné stavy jsou záležitostí vztahů atomů a molekul, ale hustota je vztah prostoru a hmoty. Hustota se mění v přímé závislosti na množství hmoty v prostoru a nepřímo na objemu prostoru v hmotě—prostoru mezi centrálními jádry hmoty a částicemi, které krouží okolo těchto center a také prostoru mezi takovými materiálními částicemi.
41:4.3 (459.7) Chladnoucí hvězdy mohou být fyzicky plynné a současně nesmírně tuhé. Vy nejste obeznámeni se solárními superplyny, ale tyto a jiné neobvyklé formy hmoty vysvětlují jak i nepevná slunce mohou dosáhnout hustotu, rovnající se železu—přibližně jako má Urantia—a být stále ve vysoce žhavém plynném stavu a nadále fungovat jako slunce. Atomy v těchto hutných superplynech jsou neobyčejně malé; obsahují málo elektronů. Taková slunce rovněž ztratila z velké části své zásoby volné ultimatonické energie.
41:4.4 (460.1) Jedno ze sluncí ve vašem sousedství, které mělo na počátku své existence přibližně stejnou hmotnost jako vaše slunce, se nyní smrštilo na podobnou velikost Urantie, majíc hustotu čtyřicet tisíckrát větší než vaše slunce. Hmotnost tohoto chladně-žhavého pevně-plynného tělesa je asi padesát pět kilogramů na kubický centimetr. A přesto stále toto slunce vyzařuje mdlou načervenalou zář—slabý stařecký třpyt umírajícího mocnáře světla.
41:4.5 (460.2) Nicméně, většina sluncí nemá tak vysokou hustotu. Jeden z vašich bližších sousedů má hustotu přesně stejnou jako má vaše atmosféra na úrovni hladiny moře. Kdybyste byli uvnitř tohoto slunce, nebyli byste schopni nic rozeznat. A kdyby to dovolila teplota a mohli byste vniknout do většiny sluncí, které září na noční obloze, nevšimli byste si víc hmoty, než vidíte ve vzduchu ve vašich pozemských obývacích pokojích.
41:4.6 (460.3) Masivní slunce Veluntia, jedno z největších v Orvontonu, má hustotu, která je jenom jednou tisícinou hmotnosti atmosféry Urantie. Kdyby mělo složení podobné vaší atmosféře a nebylo by rozžhavené, bylo by to takové vakuum, že lidské bytosti, kdyby byly v něm nebo na jeho povrchu, by se ihned udusily.
41:4.7 (460.4) Další z gigantů Orvontonu má nyní povrchovou teplotu něco málo pod třemi tisíci stupni. Jeho průměr je přes čtyři sta osmdesát milionů kilometrů—dostatek prostoru, aby se tam vešlo vaše slunce s nynější oběžnou dráhou země. A přestože je tak enormně rozměrné, více než čtyřicet milionkrát větší než vaše slunce, jeho hmotnost je jenom asi třicetkrát vyšší. Tato obrovská slunce mají korónu, která se rozpíná téměř od jednoho slunce k druhému.
41:5.1 (460.5) To, že slunce v prostoru nemají vysokou hustotu je prokázáno neustálými proudy unikajících zářivých energií. Příliš vysoká hustota by svojí nepropustností zadržovala světlo dokud by tlak zářivé energie nedosáhl bodu výbuchu. V jádru slunce je nesmírně vysoký tlak, způsobený zářením a plynem, který vyvolává výrony takového proudu energie, že proniká prostorem miliony a miliony kilometrů a dává energii, světlo a teplo vzdáleným planetám. Pět metrů povrchové hustoty Urantie by účinně zabránilo úniku všech rentgenových paprsků a zářivých energií ze slunce, dokud by stoupající vnitřní tlak akumulujících se energií, pocházejících ze štěpení atomů, nepřekonal gravitací obrovskou, ven směřující, explozí.
41:5.2 (460.6) V přítomnosti reaktivních plynů je záření, uzavřené při vysokých teplotách neprostupnými stěnami, vysoce výbušné. Světlo je realita. Tak, jak vy určujete hodnotu energie a výkonu na vašem světě, hodnota slunečního světla by byla dva miliony dolarů za kilogram.
41:5.3 (460.7) Jádro vašeho slunce je obrovským generátorem rentgenových paprsků. Slunce jsou podporována zevnitř nepřetržitou kanonádou tohoto mocného záření.
41:5.4 (460.8) Rentgenovým paprskem indukovaný elektron potřebuje více než půl milionu let na to, aby se dostal ze samého středu průměrného slunce na jeho povrch, odkud se vydá na svoji pouť prostorem, aby možná ohříval obydlenou planetu, byl pohlcen meteorem, zúčastnil se zrodu atomu, byl přitažen vysoce nabitým černým ostrovem prostoru, nebo ukončil svůj let prostorem závěrečným ponořením do povrchu slunce, podobnému tomu, ze kterého kdysi vzešel.
41:5.5 (461.1) Rentgenové paprsky slunečního jádra nabíjejí vysoce zahřáté a rozbouřené elektrony s dostačující energií, aby je nesly do prostoru, přes velké množství zadržujících vlivů při střetnutí s hmotou a navzdory působení přitažlivých sil, do vzdálených sfér odlehlých soustav. Obrovská energie rychlosti, potřebná pro to, aby unikla gravitačnímu sevření slunce, je dostatečná natolik, že zajistí, aby sluneční paprsek cestoval stálou rychlostí, dokud se nestřetne se značně velkou masou hmoty, načež se okamžitě promění v teplo s uvolněním jiných energií.
41:5.6 (461.2) Energie, buď jako světlo, anebo v jiných formách, se při svém letu prostorem pohybuje přímo vpřed. Vlastní materiální částice pronikají prostorem jako střely. Pohybují se v přímých a nepřerušovaných čarách nebo procesích, ale ne tehdy, když na ně působí větší síly, anebo jsou pod trvalým vlivem lineární gravitační síly, která je vlastní materiální hmotě a přítomnosti kruhové gravitace Ostrova Ráje.
41:5.7 (461.3) Může se zdát, že sluneční energie je poháněna vlnovitě, ale toto je důsledek působení doprovodných a jiných vlivů. Daná forma organizované energie se nepohybuje vlnovitě, ale v přímých čarách. Přítomnost druhé, nebo třetí formy síly-energie může způsobit to, že pozorovaný proud se jeví ve vlnitém tvaru, stejně tak, jako když v oslepujícím lijáku, doprovázeném silným větrem se zdá, že voda někdy padá v pásech, nebo stéká ve vlnách. Dešťové kapky padají dolů v přímých čarách nepřerušeného procesí, ale působením větru se vytvoří zdání pásů vody a vlny dešťových kapek.
41:5.8 (461.4) Působení určitých druhotných a dalších neodhalených energií, přítomných v oblastech prostoru vašeho lokálního vesmíru je takové, že proudění slunečního světla vypadá, že vytváří určitý vlnovitý jev a že je také rozkouskován do nekonečného množství malých částic určité délky a váhy. A prakticky vzato, je to přesně to, co se děje. Vy ztěží můžete doufat, že dospějete k lepšímu pochopení chování světla, dokud nezískáte jasnější představu o spolupůsobení a vzájemných vztazích různých prostorových sil a slunečních energií, působících v prostorových regionech Nebadonu. Váš současný zmatek je také způsoben vaším neúplným pochopením tohoto problému, protože zahrnuje vzájemné spojení činností osobního a neosobního řízení hlavního vesmíru—přítomnosti, aktivity a součinnosti Společného Činitele a Neomezeného Absolutna.
41:6.1 (461.5) Při dešifrování spektrálních jevů by se mělo pamatovat na to, že prostor není prázdný; že světlo, procházející prostorem, je někdy poněkud změněno různými formami energie a hmoty, které krouží po celém organizovaném prostoru. Některé čáry, ukazující neznámou hmotu, které se objeví ve spektru vašeho slunce, jsou způsobeny přeměnami dobře známých prvků, které plavou po celém prostoru v rozpadlé formě—atomové oběti prudkých střetů prvků ve slunečních bitvách. Prostor je prostoupen těmito putujícími částicemi, především sodíkem a vápníkem.
41:6.2 (461.6) Vápník je ve skutečnosti hlavním prvkem, prostupujícím prostorem celého Orvontonu. Náš celý supervesmír je posypán jemně rozdrceným kamenem. Kámen je doslova základním stavebním materiálem pro planety a sféry prostoru. Kosmický oblak, obrovská pokrývka prostoru, je z podstatné části složena z modifikovaných atomů vápníku. Atom vápníku je jedním z převládajících a stálých částic. On nejenom, že snese sluneční ionizaci—štěpení—ale uchová si asociativní identitu dokonce i po rozbombardování zničujícími rentgenovými paprsky a zničení vysokými slunečnímu teplotami. Jedinečnost a trvanlivost vápníku převyšuje všechny známé formy hmoty.
41:6.3 (462.1) Jak i vaši fyzici předpokládali, tyto zdeformované zbytky slunečního vápníku doslova jezdí na světelných paprscích do různých vzdáleností a takto je jejich rozsáhlé šíření celým prostorem nesmírně usnadněno. Atom sodíku, v případě určitých modifikací, je také schopen pohybu pomocí světla a energie. Výkon vápníku je o to víc mimořádný, protože tento prvek má dvakrát větší hmotnost, než sodík. Lokální prostorové pronikání vápníku je způsobeno skutečností, že uniká ze sluneční fotosféry v modifikované formě, doslova tak, že odjíždí na odcházejících slunečních paprscích. Ze všech slunečních prvků je vápník, bez ohledu na jeho poměrnou velikost—obsahuje dvacet rotačních elektronů—nejúspěšnější při unikání ze slunečného jádra do oblastí prostoru. Tímto se vysvětluje, proč je na slunci vrstva vápníku, plynový kamenný povrch, devět tisíc šest set kilometrů tlustý; a je to tak, přestože devatenáct lehčích prvků, a mnoho dalších těžších, jsou vespod.
41:6.4 (462.2) Při slunečních teplotách je vápník aktivním a přizpůsobivým prvkem. Jeho atom má dva pohyblivé a volně vázané elektrony ve dvou vnějších elektronických okruzích, které jsou velmi těsně u sebe. V samém počátku atomové bitvy vápník ztrácí svůj vnější elektron; načež hned začíná mistrovsky žonglovat devatenáctým elektronem tam a zpět mezi devatenáctým a dvacátým okruhem. Pohazováním tohoto devatenáctého elektronu tam a zpět mezi jeho vlastním okruhem a okruhem jeho ztraceného druha více než dvacet pět tisíckrát za vteřinu, zdeformovaný atom vápníku je schopen částečně popřít působení gravitace a tak úspěšně odletět na vznikajících proudech světla a energie—slunečních paprscích—za svobodou a dobrodružstvím. Tento atom vápníku proniká navenek střídavými, dopředu hnacími skoky, zachycujíc a vypouštějíc sluneční paprsek asi dvacet pět tisíckrát za vteřinu. A to je důvod, proč vápník je hlavním prvkem světů prostoru. Calcium je nejzkušenějším uprchlíkem ze slunečního vězení.
41:6.5 (462.3) Nesmírná pohyblivost tohoto akrobatického elektronu vápníku je demonstrována faktem, že když je vymrštěn vlivem slunečních sil—teploty a rentgenového záření—do vyššího okruhu, zůstává tam pouze asi jednu miliontinu vteřiny; ale než ho elektro-gravitační síla atomového jádra přitáhne zpět do původního okruhu, je schopen udělat jeden milion oběhů okolo jádra atomu.
41:6.6 (462.4) Vaše slunce se rozloučilo s enormním množstvím svého vápníku, kterého pozbylo obrovská kvanta během průběhu svých křečovitých erupcí ve spojení s formováním sluneční soustavy. Většina slunečního vápníku je nyní ve vnější kůře slunce.
41:6.7 (462.5) Mělo by se pamatovat na to, že spektrální analýzy ukazují pouze složení povrchu slunce. Na příklad: sluneční spektrum odhaluje mnoho čar železa, ale železo není hlavní prvek ve slunci. Tento jev je téměř zcela zapříčiněn současnými teplotami slunečního povrchu, něco méně než 6 000 stupňů, protože tato teplota je velmi příznivá pro registrování spektra železa.
41:7.1 (463.1) Vnitřní teplota mnohých sluncí, dokonce i vašeho, je mnohem vyšší, než se obyčejně předpokládá. V nitru slunce prakticky neexistují žádné celé atomy; všechny jsou, více či méně, roztříštěny intenzivním bombardováním rentgenového záření, které je součástí tak vysokých teplot. Bez ohledu na to, jaké materiální prvky se mohou objevit ve vnějších vrstvách slunce, s těmi uvnitř je naloženo velmi podobně rozkladným účinkem destruktivních rentgenových paprsků. Rentgenové záření je významný nivelizátor atomové existence.
41:7.2 (463.2) Teplota povrchu vašeho slunce je téměř 6 000 stupňů, ale při pronikání do středu se velmi rychle zvyšuje až dosahuje ve středních částech neuvěřitelných asi 35 000 000 stupňů (Všechny tyto teploty se vztahují k vaší Fahrenheitově stupnici.)
41:7.3 (463.3) Všechny tyto jevy ukazují na obrovský výdej energie a zdroje solární energie, vyjmenované v pořadí podle jejich důležitosti, jsou:
41:7.4 (463.4) 1. Anihilace atomů a posléze elektronů.
41:7.5 (463.5) 2. Přeměna prvků, včetně při tom vysvobozené radioaktivní skupiny energií.
41:7.6 (463.6) 3. Akumulace a přenos určitých univerzálních prostorových energií.
41:7.7 (463.7) 4. Kosmická hmota a meteory, které nepřetržitě vnikají do sálajících sluncí.
41:7.8 (463.8) 5. Sluneční stahy; ochlazování a následné smrštění slunce uvolňují energii a teplo, které jsou někdy větší, než energie dodaná kosmickou hmotou.
41:7.9 (463.9) 6. Působení gravitace při vysokých teplotách přeměňuje určité okruhové síly do zářivých energií.
41:7.10 (463.10) 7. Opětovné získání světla a jiných druhů hmoty, které ze slunce unikají a jsou přitahovány zpět společně s dalšími energiemi, mající mimo sluneční původ.
41:7.11 (463.11) Existuje regulující obal žhavých plynů (s teplotou, dosahující někdy miliony stupňů), který obklopuje slunce a stabilizuje tepelné ztráty a i jinak zamezuje nebezpečným výkyvům v rozptylování tepla. Během aktivního života slunce vnitřní teplota 35 000 000 stupňů zůstává téměř stejná, bez ohledu na postupné snižování vnější teploty.
41:7.12 (463.12) Můžete se pokusit představit si 35 000 000 stupňové teplo, ve spojení s určitými gravitačními tlaky, jako elektronický bod varu. Při takovém tlaku a takových teplotách jsou všechny atomy rozštěpeny a rozbity na elektronické a další původní částice; dokonce elektrony a jiné sloučeniny ultimatonů mohou být rozštěpeny, ale slunce nejsou schopna štěpit ultimatony.
41:7.13 (463.13) Tyto sluneční teploty enormně zvyšují rychlost ultimatonů a elektronů, v každém případě těch elektronů, které udržují svoji existenci v takových podmínkách. Pro přirovnání si uvědomte, co znamená vysoká teplota pro zrychlení ultimatonických a elektronických aktivit, když se zamyslíte nad tím, že jedna kapka obyčejné vody obsahuje více než jednu miliardu bilionů atomů. Toto je energie, přesahující výkon sta koňských sil, vynakládaná nepřetržitě po dobu dvou let. Celkové teplo, nyní vydávané každou vteřinu solárním systémem vašeho slunce je dostačující k tomu, aby se všechny vody ve všech oceánech na Urantii začaly vařit za jednu vteřinu.
41:7.14 (464.1) Pouze ta slunce, která jsou v činnosti v přímých kanálech hlavních proudů vesmírné energie, mohou svítit věčně. Takové solární pece planou nekonečně dlouho, majíc schopnost doplňovat svoje materiální ztráty přijímáním prostorové síly a podobné cirkulující energie. Ale hvězdy, které jsou hodně vzdáleny od těchto hlavních dobíjejících kanálů, jsou předurčeny prodělat energetické vyčerpání—postupně vychládnout a nakonec shořet.
41:7.15 (464.2) Taková vyhaslá a vyhasínající slunce mohou být omlazena účinkem kolize, nebo dobita určitými nesvítícími energetickými ostrovy prostoru, nebo prostřednictvím gravitační loupeže blízkých menších sluncí či soustav. Většina vyhaslých sluncí podstoupí oživující proces těmito, nebo jinými evolučními metodami. Ta slunce, která nejsou časem takto znovu nabita, jsou předurčena podrobit se rozpadu velkou explozí, když gravitační zhuštění dosáhne kritické úrovně ultimatonické kondenzace energetického tlaku. Taková mizející slunce se takto stanou energií nejvzácnější formy, obdivuhodně upravené pro energetické napájení jiných, příznivěji položených sluncí.
41:8.1 (464.3) V těch sluncích, které jsou připojeny ke kanálům prostorové energie, sluneční energie je uvolňována různými složitými řetězovými jadernými reakcemi, z nichž nejběžnější je reakce vodík-uhlík-helium. Při této přeměně uhlík působí jako energetický katalyzátor, protože se vůbec nezmění tímto procesem přeměny vodíku v helium. Při určitých vysokoteplotních podmínkách vodík proniká do jádra uhlíku. Poněvadž uhlík nemůže obsahovat více než čtyři takové protony a když je tento stav nasycení dosažen, začíná vypouštět protony stejně rychle, jak nové přicházejí. V této reakci částice přicházejícího vodíku vycházejí jako atomy helia.
41:8.2 (464.4) Snižování obsahu vodíku zvyšuje světelnou účinnost slunce. V těch sluncích, které jsou předurčeny ke shoření, je maximální světelná účinnost dosažena při vyčerpání vodíku. Potom je zářivost slunce udržována následným procesem gravitačního smršťování. Časem se taková hvězda stane takzvaným bílým trpaslíkem- vysoce zhuštěným tělesem.
41:8.3 (464.5) Ve velkých sluncích—malých kruhových mlhovinách—když se vyčerpají zásoby vodíku a následuje gravitační smršťování a jestli takové těleso není dostatečně nepropustné, aby vnitřní tlak působil jako opora pro vnější plynné zóny, potom nastane náhlé zborcení. Gravitačně-elektrické změny jsou zdrojem velkého množství nepatrných částic, postrádajících elektrický potenciál a takové částice rychle opouštějí sluneční jádro, čímž způsobí kolaps gigantického slunce v několika dnech. Byla to právě taková emigrace těchto „uprchlých částic“, která zapříčinila zborcení gigantické novy v mlhovině Andromedy asi před padesáti lety. Toto obrovité hvězdné těleso se zbortilo za čtyřicet minut urantijského času.
41:8.4 (464.6) Jako pravidlo, existuje i nadále obrovský výlev hmoty okolo chladnoucího slunce jako rozsáhlá mračna nebulárních plynů. Toto všechno vysvětluje původ mnoha typů nepravidelných mlhovin, takových, jako je mlhovina Raka, která vznikla asi před devíti sty lety. Její mateřská sféra je stále viditelná jako osamocená hvězda blízko středu této nepravidelné nebulární masy.
41:9.1 (465.1) Větší slunce udržují takovou gravitační kontrolu nad svými elektrony, že světlo uniká pouze s pomocí mocných rentgenových paprsků. Tyto pomocné paprsky pronikají celým prostorem a podílí se na podporování základních ultimatonických vazbách energií. Veliké ztráty energie v počátečním stadiu slunce, po dosažení maximální teploty—více než 35 000 000 stupňů—nejsou natolik způsobeny únikem světla, jako unikáním ultimatonů. Tyto ultimatonové energie prchají do prostoru—jako opravdové energetické výbuchy mladého slunce—kde se zapojují do procesu elektronického spojování a materializování energie.
41:9.2 (465.2) Atomy a elektrony podléhají gravitaci. Ultimatony nejsou vystaveny lokální gravitaci, vzájemné materiální přitažlivosti, ale zcela podléhají absolutní gravitaci, čili gravitaci Ráje—směru a rytmu otáčení univerzálního a věčného okruhu vesmíru vesmírů. Ultimatonická energie nepodléhá lineární, čili přímé gravitační přitažlivosti blízkých či vzdálených materiálních mas, ale věčně se přesně otáčí po okruhu velké elipsy rozsáhlého tvoření.
41:9.3 (465.3) Vaše vlastní solární centrum vyzařuje téměř sto miliard tun hmoty ročně, zatímco gigantická slunce na počátku svého růstu, první miliardu let, pozbývají hmotu nesmírnou rychlostí. Život slunce se stabilizuje až je dosažena maximální vnitřní teplota a začnou se uvolňovat sub-atomové energie. A právě v tomto kritickém bodě mají velká slunce tendenci k prudkým pulsacím.
41:9.4 (465.4) Stabilita slunce je plně závislá na rovnováze mezi soupeřící gravitací a teplem—nesmírnými tlaky vyváženými nepředstavitelně vysokými teplotami. Pružnost vnitřního plynu ve sluncích podpírá vnější vrstvy různorodého materiálu a když gravitace a teplota jsou v rovnováze, váha vnějších materiálů se přesně rovná teplotnímu tlaku spodních a vnitřních plynů. V mnohých mladších hvězdách pokračující gravitační kondenzace způsobuje stále zvyšující se vnitřní teploty a jak vnitřní teplo narůstá, tlak rentgenového záření superplynových proudů se stane tak velký, že ve spojení s odstředivou silou slunce začne odhazovat vnější vrstvy do prostoru a tak vyrovnává nevyváženost mezi gravitací a teplem.
41:9.5 (465.5) Vaše vlastní slunce již dávno dosáhlo relativní rovnováhy mezi cykly rozpínání a stahování—těmi poruchami, které způsobují gigantické pulsace mnohých mladých hvězd. Vaše slunce nyní prochází svým šestým miliardovým rokem. V současné době je jeho činnost v období největší úspornosti. Na této účinné úrovni bude zářit ještě více než dvacet pět miliard let. Pravděpodobně projde obdobím částečného poklesu účinnosti, jehož trvání se bude rovnat sloučeným obdobím jeho mládí a stabilizovaného výkonu.
41:10.1 (465.6) Některé z proměnlivých hvězd, ve stavu maximální pulsace, anebo blízko ní, se nacházejí v procesu vznikání druhotných soustav, z nichž mnohé budou nakonec vypadat jako vaše slunce a jeho obíhající planety. Vaše slunce bylo přesně v takovém stavu silného pulzování, když se k němu těsně přiblížila masivní soustava Angona, načež vnější povrch slunce začal chrlit skutečné proudy—souvislé plochy—hmoty. Síla tohoto procesu postupně narůstala až do nejbližší apozice, kdy byl dosažen limit sluneční koheze a byl odvržen obrovský kus hmoty, předek sluneční soustavy. V podobných situacích nejtěsnější přiblížení přitahujícího tělesa někdy způsobí odtažení celé planety, nebo čtvrtiny či třetiny slunce. Tyto velké výrony formují určité světy, obklopené zvláštní oblačnou vrstvou, sféry hodně podobné Jupiterovi a Saturnovi.
41:10.2 (466.1) Nicméně, většina slunečních soustav má původ naprosto odlišný od vaší soustavy a toto platí dokonce o těch, které byly vytvořeny gravitačně-přílivovou metodou. Ale bez ohledu na to, jakou metodou svět vznikne, gravitace vždy způsobuje vytváření soustavy slunečního typu; to znamená, centrální slunce, nebo černý ostrov s planetami, družicemi, družicemi družic a meteory.
41:10.3 (466.2) Fyzikální aspekty jednotlivých světů jsou do značné míry dány způsobem vzniku, astronomickou polohou a fyzickým prostředím. Určujícími faktory jsou také věk, velikost, rychlost otáčení a rychlost pohybu prostorem. Ty světy, vznikající smršťováním plynů, i ty, které byly zformovány narůstáním pevné hmoty, se vyznačují horami a na počátku svého života, když nejsou tak malé, vodou a vzduchem. Světy, vzniklé rozdělením žhavé masy a také kolizní světy, někdy postrádají rozsáhlá horská pásma.
41:10.4 (466.3) V ranních údobích existence všech těchto nových světů probíhají častá zemětřesení a všechny tyto světy jsou charakterizovány značnými fyzickými poruchami; především to platí pro sféry, vznikající při smršťování plynů—světy, zrozené z obrovských nebulárních prstenců, které zůstaly po zhuštění a smrštění některých jednotlivých sluncí. Planety dvojitého původu, jako je Urantia, prožívají méně divoké a bouřlivé mládí. Ale i přesto váš svět prošel ranným obdobím mocných otřesů, které se vyznačovaly vulkanickou činností, zemětřeseními, záplavami a krutými bouřemi.
41:10.5 (466.4) Urantia je poměrně izolovaná planeta na okrajích Satanie a vaše sluneční soustava, s jednou výjimkou, je nejdále vzdálena od Jerusemu, zatímco samotná Satania je hned vedle nejokrajovějšího systému Norlatiadek a toto souhvězdí v současné době prochází vnějším okrajem Nebadonu. Vy jste byli opravdu mezi posledními ze všech tvořeních, dokud poskytnutí Michaela nepovzneslo vaši planetu do postavení, ve kterém má úctu a velkou vesmírnou důležitost. Někdy poslední je první, ale s určitostí nejnižší se stane nejvyšším.
41:10.6 (466.5) [Představeno archandělem ve spolupráci s hlavním představeným Energetických Center Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 42
42:0.1 (467.1) ZÁKLAD vesmíru je materiální v tom smyslu, že podstatou veškerého bytí je energie, a čistá energie je řízena Vesmírným Otcem. Síla, energie, je to jediné, co jako věčný monument demonstruje a dokazuje existenci a přítomnost Univerzálního Absolutna. Tento ohromný proud energie, vycházející od Rajských Přítomností, se nikdy nepřerušil, nikdy neselhal; tato nekonečná podpora nikdy nebyla narušena.
42:0.2 (467.2) Řízení vesmírné energie se vždy děje v souladu s osobní vůlí a všemoudrými nařízeními Vesmírného Otce. Toto osobní řízení projevované síly a cirkulující energie je upravováno koordinovanými činnostmi a rozhodnutími Věčného Syna a také společnými záměry Syna a Otce, které vykonává Společný Činitel. Tyto božské bytosti jednají osobně a jako jednotlivci; oni také působí v osobách a funkcích téměř neomezeného počtu podřízených, z nichž každý různě vyjadřuje věčný a božský záměr ve vesmíru vesmírů. Ale tyto funkční a dočasné úpravy či přeměny božské moci v žádném případě nesnižují pravdu prohlášení, že veškerá síla-energie je pod vlastní kontrolou osobního Boha, pobývajícího ve středu všeho dění.
42:1.1 (467.3) Základ vesmíru je materiální, ale podstata života je duchovní. Otec ducha je také praotec vesmírů; věčný Otec Prvorozeného Syna je také věčný zdroj původního modelu, Ostrova Ráj.
42:1.2 (467.4) Proto hmota—energie—jako vesmírné jevy jsou odlišnými projevy stejné kosmické reality, spočívající ve Vesmírném Otci. „Všechno existuje v něm.“ Hmota se může jevit, že projevuje vlastní energii a soběstačné síly, ale trasy gravitace, spojené s energiemi, týkající se všech těchto fyzických jevů, pocházejí z Ráje a jsou na něm závislé. Ultimaton, první měřitelná forma energie, má Ráj jako svoje jádro.
42:1.3 (467.5) V hmotě a ve vesmírném prostoru je přítomna vrozená forma energie, která není známa na Urantii. Až fyzici nakonec udělají toto odhalení, potom budou cítit, že rozluštili, alespoň trochu, tajemství hmoty. A tak pokročí o jeden krok blíže ke Stvořiteli; tak si osvojí jeden další aspekt božské metody; ale v žádném případě to nebude znamenat, že nalezli Boha, nebo poznali existenci či působení přírodních zákonů odděleně od kosmické metody Ráje a motivujícího záměru Vesmírného Otce.
42:1.4 (468.1) I přes další pokročilý vývoj a významné objevy, přestože Urantia nesmírně pokročí ve srovnání se současným věděním, i když získáte kontrolu nad energetickými oběžnými drahami elektrických jednotek hmoty do té míry, že budete upravovat jejich fyzické projevy—i po takovém pokroku budou vědci navždy bezmocní vytvořit jediný atom hmoty, nebo vynalézt jediný záblesk energie, nebo někdy přidat ke hmotě to, co my nazýváme životem.
42:1.5 (468.2) Vytvoření energie a poskytnutí života jsou výsadami Vesmírného Otce a jeho pomocných Tvořitelů. Řeka energie a života nepřetržitě proudí z Božstev, je to univerzální a sjednocený proud Rajské síly, rozlévající se do celého prostoru. Tato božská energie prostupuje všechna tvoření. Organizátoři síly iniciují takové změny a stanoví takové úpravy prostorové síly, které vyvolají vznik energie; upravovatelé energie přeměňují energii ve hmotu; tak vznikají materiální světy. Nositelé života zahájí v neživé hmotě takové procesy, které my nazýváme životem, materiálním životem. Kontroloři Morontiální Energie podobně fungují v přechodných sférách mezi materiálními a duchovními světy. Vyšší Duchovní Tvořitelé zahajují obdobné procesy v božských formách energie, z nichž vzejdou vyšší duchovní formy inteligentního života.
42:1.6 (468.3) Energii, vycházející z Ráje, charakterizují božské vlastnosti. V energii—čisté energii—se odráží božská organizace; je upravena podle podoby tří Bohů, spojených v jednom tím způsobem, kterým působí v hlavním centru vesmíru vesmírů. Všechna síla má svůj původ v Ráji, vychází z Rajských Přítomností a vrací se k nim a je v podstatě projevem bezpříčinné Příčiny—Vesmírného Otce; a bez otce by neexistovalo nic z toho, co existuje.
42:1.7 (468.4) Síla, pocházející ze samoexistujícího Božstva, je sama o sobě věčně existující. Síla-energie je nehynoucí, nezničitelná; tyto projevy Nekonečného mohou podléhat neomezeným přeměnám, nekonečným proměnám a věčnému přetváření; ale v žádném smyslu, nebo stupni, dokonce ani v nejmenší představitelné míře, by nemohly zaniknout. Ale energie, i když pramení z Nekonečného, se neprojevuje nekonečně; existují krajní limity toho, co je nyní vnímáno jako hlavní vesmír.
42:1.8 (468.5) Energie je věčná, ale není nekonečná; ona stále reaguje na vše objímající sevření Nekonečného. Síla a energie jsou v nepřetržitém pohybu; vycházejíc z Ráje, musí se tam vrátit, dokonce i když dokončení stanoveného okruhu bude vyžadovat mnoho epoch. Cílem nebo určením toho, co pochází z Rajského Božstva, může být pouze Ráj nebo Božstvo.
42:1.9 (468.6) Všechno toto potvrzuje naší víru v kruhovitý, v určitém smyslu ohraničený, ale organizovaný a rozsáhlý vesmír vesmírů. Jestli by to tak nebylo, potom by se dříve či později v nějakém bodě objevily důkazy o ztrátě energie. Všechny zákony, organizace, řízení a svědectví badatelů vesmíru—všechno ukazuje na existenci nekonečného Boha, ale zatím ještě konečného vesmíru, kruhovitost bezkonečné existence, která je téměř bezmezná, ale je konečná ve srovnání s nekonečností.
42:2.1 (469.1) Je opravdu obtížné nalézt odpovídající slova anglického jazyka, s pomocí kterých by bylo možné nazvat a popsat rozdílné úrovně síly a energie—fyzické, rozumové nebo duchovní. Toto vyprávění se nemůže úplně řídit vašimi stanovenými definicemi síly, energie a výkonu. Jazyk je tak nedostačující, že musíme používat tyto termíny pro vícero významů. Například, v této kapitole slovo energy (energie) je použito pro označení všech fází a forem pohybu, děje a potenciálu, zatímco force (síla) se vztahuje k předgravitačním stádiím a power (energie, síla, výkon, moc) k postgravitačním stádiím energie.
42:2.2 (469.2) Nicméně, já se pokusím zmírnit koncepční nesrovnalosti tím, že nabízím účelnou adoptaci následující klasifikace fyzické energie—kosmické síly, vznikající energie a vesmírné energie.
42:2.3 (469.3) 1. Prostorový potenciál. Toto je bezpochyby nevázaná prostorová přítomnost Neomezeného Absolutna. Rozšíření tohoto konceptu zahrnuje v sobě silový potenciál vesmíru, obsažený ve funkční celistvosti Neomezeného Absolutna, zatímco zesílení tohoto konceptu obsahuje celistvost kosmické reality—vesmírů—která proudí k věčnosti od nikdy nezačínajícího, nikdy nekončícího, nikdy nepohybujícího se a neměnného Ostrova Ráj.
42:2.4 (469.4) Je pravděpodobné, že jevy, pocházející z dolního Ráje, obsahují tři zóny přítomnosti a působení absolutní síly: osovou zónu Neomezeného Absolutna, zónu samotného Ostrova Ráje a prostřední zónu určitých nezjištěných vyrovnávajících a upravujících činitelů a funkcí. Tyto tři soustředné zóny jsou středem Rajského cyklu kosmické reality.
42:2.5 (469.5) Prostorový potenciál je předrealita; je to oblast Neomezeného Absolutna a podléhá pouze osobní vládě Vesmírného Otce, přestože je zdánlivě modifikovatelný přítomností Primárních Hlavních Organizátorů Síly.
42:2.6 (469.6) Na Uverse se prostorový potenciál nazývá absoluta.
42:2.7 (469.7) 2. Prvotní síla. Tato síla představuje první základní změnu v prostorovém potenciálu a může být jednou z funkcí Neomezeného Absolutna v dolním Ráji. My víme, že prostorová přítomnost, vycházející z dolního Ráje, je nějakým způsobem upravena ve srovnání s přicházející přítomností. Ale, bez ohledu na jakékoliv takové případné souvislosti, otevřeně poznaná přeměna prostorového potenciálu do prvotní energie je základní diferencující funkcí rozpínací přítomnosti živých Rajských organizátorů síly.
42:2.8 (469.8) Pasivní a potenciální síla se stává aktivní a prvotní v reakci na odpor, vytvořený prostorovou přítomností Primárně Vzniklých Hlavních Organizátorů Síly. Nyní síla přechází z výsadní oblasti Neomezeného Absolutna do oblasti mnohočetných reakcí—reakcí na určité původní pohyby, iniciované Bohem Děje a potom na některé upravující pohyby, pocházející od Nekonečného Absolutna. Prvotní síla patrně reaguje na transcendentální příčinnost úměrně k absolutnosti.
42:2.9 (469.9) O prvotní síle se někdy hovoří jako o čisté energii. Na Uverse ji nazýváme segregata.
42:2.10 (470.1) 3. Vznikající energie. Pasivní přítomnost primárních organizátorů síly je dostačující, aby přeměnila prostorový potenciál do prvotní síly a právě v takto aktivovaném prostorovém poli tito stejní organizátoři síly zahájí svoje výchozí a energetické působení. Prvotní síla musí projít dvěma rozdílnými stavy proměny v oblastech projevu energie předtím, než se objeví jako vesmírná síla. Tyto dvě úrovně vznikající energie jsou:
42:2.11 (470.2) a. Silová energie. Toto je silnoproudosměrná, hmotou aktivovaná, silně výkonná a rychle reagující energie—gigantické energetické systémy, uvedeny do pohybu činnostmi primárních organizátorů síly. Zpočátku tato primární či silová energie nereaguje jednoznačně na gravitační sílu Ráje, ačkoliv pravděpodobně projevuje souhrnně-masovou nebo prostorově-zaměřenou reakci na společnou skupinu absolutních vlivů, vycházejících z dolní strany Ráje. Když energie dosáhne úrovně počátečního reagování na kruhové sevření absolutní gravitace Ráje, primární organizátoři síly uvolní místo svým druhotným partnerům.
42:2.12 (470.3) b. Gravitační energie. Energie objevující se v současnosti, reagující na gravitaci, má v sobě potenciál vesmírné energie a stává se aktivním předchůdcem veškeré vesmírné hmoty. Tato druhotná nebo gravitační energie je výsledkem evoluce energie, vycházející z tlakové přítomnosti a rozpínacích tendencí, vyvolaných Přidruženými Transcendentálními Hlavními Organizátory Síly. V reakci na činnost těchto manipulátorů síly, prostorová energie se rychle mění ze silové na gravitační, čímž začíná reagovat přímo na okruhové sevření Rajské (absolutní) gravitace, i když současně odhaluje určitý potenciál pro citlivost na lineární gravitační sílu, obsaženou v brzy vznikající materiální mase elektronových a postelektronových stádií energie a hmoty. S dostavením se reakce na gravitaci, Přidružení Hlavní Organizátoři Síly mohou opustit energetické cyklóny vesmíru za předpokladu, že je vše připraveno pro působení Upravovatelů Vesmírné Energie.
42:2.13 (470.4) My nemáme úplně jasnou představu o tom, co přesně způsobuje ranná stádia vývoje sil, ale na obou úrovních projevu vznikající energie poznáváme inteligentní působení Konečného. Na Uverse se silová a gravitační energie společně nazývají ultimata.
42:2.14 (470.5) 4. Vesmírná energie. Prostorová síla se změnila na prostorovou energii a tudíž do energie, ovládané gravitací. Fyzická energie tak dospěla do takového stádia vývoje, kde může být usměrněna do energetických kanálů a přinucena sloužit různým záměrům vesmírných Tvořitelů. Tuto činnost vykonávají početní upravovatelé, energetická centra a kontroloři fyzické energie ve velkém vesmíru—organizovaných a obydlených tvořeních. Tito Upravovatelé Vesmírné Energie převezmou víceméně úplnou kontrolu nad dvaceti jednou ze třiceti fází energie, tvořících současný energetický systém sedmi supervesmírů. Tato oblast síly-energie-hmoty je sférou inteligentních aktivit Sedmidílného, který působí pod časo-prostorovým naddohledem Nejvyššího.
42:2.15 (470.6) Na Uverse se vesmírná energii nazývá gravita.
42:2.16 (470.7) 5. Energie Havony. Koncepčně se toto vyprávění vztahuje k Ráji do takové míry, jak měnící se prostorová síla postupně postupuje na funkční úroveň fyzické energie vesmírů času a prostoru. Ve vztahu k Ráji se ještě setkáváme s předexistenciální fází energie, která je charakteristická pro střední vesmír. Zdá se, že tady se evoluční cyklus vrátil k sobě samému; teď to připadá, že fyzická energie se začíná vracet zpět k síle, ale k takové síle, která se svojí podstatou nepodobá tomu prostorovému potenciálu a prvotní síle. Energetické systémy Havony nejsou dvojité; jsou trojité. Toto je existenciální energetická oblast Společného Činitele, jednajícího v zájmu Rajské Trojice.
42:2.17 (471.1) Na Uverse jsou tyto energie Havony známy jako triata.
42:2.18 (471.2) 6. Transcendentální energie. Tento energetický systém působí na a z horní úrovně Ráje, ale pouze v souvislosti s absonitními národy. Na Uverse se jmenuje tranosta.
42:2.19 (471.3) 7. Monota. Energie je téměř božská, když je energií Ráje. My se přikláníme k názoru, že monota představuje živou, neduchovní energii Ráje—věčný protějšek živé, duchovní energie Prvorozeného Syna—proto existuje neduchovní energetický systém Vesmírného Otce.
42:2.20 (471.4) My nedokážeme rozlišit mezi podstatou Rajského ducha a Rajské monoty; oni se jeví stejně. Mají rozdílná jména, ale my vám ztěží můžeme s určitostí říci, čí duchovní a neduchovní projevy jsou rozlišitelné pouze jménem.
42:2.21 (471.5) My víme, že koneční tvorové jsou schopni získat poznání úcty k Vesmírnému Otci prostřednictvím působení Boha Sedmidílného a Ladičů Myšlení, ale pochybujeme o tom, že by nějaká subabsolutní osobnost, dokonce ani upravovatelé energie, byla schopna pochopit energetickou nekonečnost Prvotního Velkého Zdroje a Středu. Jedno je jisté: jestliže upravovatelé energie jsou obeznámeni s metodou přetváření prostorové síly, neodhalují toto tajemství nám ostatním. Můj názor je takový, že oni plně nechápou funkci organizátorů sil.
42:2.22 (471.6) Tito upravovatelé energie jsou energetickými katalyzátory; jinými slovy, jejich přítomnost způsobuje segmentaci, organizaci energií, nebo spojování energií do dílčích útvarů. A toto všechno naznačuje, že v energii musí být obsaženo něco, co způsobuje takové účinky přítomnosti těchto organizátorů sil. Melkísedekové Nebadonu již dávno označili úkaz přeměny kosmické síly do vesmírné energie jako jednu ze sedmi „nekonečností božskosti.“ A toto je nejdále, kam se v této otázce dostanete během vašeho vzestupu lokálním vesmírem.
42:2.23 (471.7) Nehledě na naši neschopnost v plné míře pochopit původ, podstatu a přeměny kosmické síly, jsme plně obeznámeni se všemi aspekty chování vznikající energie od doby, kdy začne přímo a bezchybně reagovat na působení gravitace Ráje—asi v době, kdy začínají působit upravovatelé energie supervesmíru.
42:3.1 (471.8) Hmota ve všech vesmírech, kromě středního vesmíru, je stejná. Fyzické vlastnosti hmoty závisí na rychlosti otáčení její elementárních částic, na počtu a velikosti kroužících částic, na jejich vzdálenosti od jaderného těla, čili na prostorové kapacitě hmoty a rovněž na přítomnosti určitých sil, dosud neodhalených na Urantii.
42:3.2 (471.9) V téměř nespočetném množství různorodých sluncí, planet a kosmických těles je deset základních druhů hmoty:
42:3.3 (472.1) 1. Ultimatonová hmota—prvotní fyzické jednotky materiální existence, částice energie, ze kterých se skládají elektrony.
42:3.4 (472.2) 2. Subelektronová hmota—výbušné a repelentní stádium slunečních superplynů.
42:3.5 (472.3) 3. Elektronová hmota—elektrické stádium rozlišování hmoty—elektrony, protony a různé další částice, vstupující do rozmanitých soustav elektronových skupin.
42:3.6 (472.4) 4. Subatomová hmota—hmota, existující ve značném množství uvnitř žhavých sluncí.
42:3.7 (472.5) 5. Roztříštěné atomy—nacházejí se v chladnoucích sluncích a v celém prostoru.
42:3.8 (472.6) 6. Ionizovaná hmota—jednotlivé atomy, zbaveny svých vnějších (chemicky aktivních)elektronů v důsledku elektrických, termálních a rentgenových účinků a vlivem rozpouštědel.
42:3.9 (472.7) 7. Atomová hmota—chemické stádium uspořádání prvků, dílčí jednotky molekulární, nebo viditelné hmoty.
42:3.10 (472.8) 8. Molekulární stádium hmoty—hmota, jaká existuje na Urantii v relativně stabilizovaném stavu zhmotnění v normálních podmínkách.
42:3.11 (472.9) 9. Radioaktivní hmota—rozkládající vliv a účinek těžších částic v podmínkách mírného tepla a zmenšeného tlaku gravitace.
42:3.12 (472.10) 10. Zhroucená hmota—relativně nehybná hmota uvnitř vychladlých a odumřelých sluncích. Tato forma hmoty není naprosto nehybná, protože v ní stále probíhá ultimatonová a dokonce i elektronová aktivita, ale tyto jednotky jsou velmi těsně u sebe a jejich rychlost otáčení je značně snížena.
42:3.13 (472.11) Uvedená klasifikace hmoty se vztahuje spíše k jejímu složení, než k těm formám, v jakých ji znají vytvořené bytosti. Ani se tady neberou v úvahu stádia energie, které předcházely jejímu vznikání a ani věčná materializace v Ráji a středním vesmíru.
42:4.1 (472.12) Světlo, teplo, elektřina, magnetizmus, chemismus, energie a hmota jsou—svým původem, podstatou a určením—jedna a táž věc, společně s dalšími materiálním realitami, které ještě nejsou odhaleny na Urantii.
42:4.2 (472.13) My ne zcela chápeme ty téměř nekonečné změny, kterým může být vystavena fyzické energie. V jednom vesmíru se projevuje jako světlo, ve druhém jako světlo a teplo, ve třetím jako formy energie, na Urantii nepoznané; za miliony a miliony let se může znovu objevit v nějaké formě nepokojné, vlnové elektrické energie, nebo magnetické síly; a ještě později se může opět objevit v příštím vesmíru jako nějaká forma proměnné hmoty, procházející řadou proměn, po kterých bude následovat její fyzické zmizení v nějaké obrovské katastrofě v daných oblastech. A potom, po nesčetných epochách a téměř nekonečném putování po nesčíslných vesmírech se může zase tato stejná energie znovu vynořit a mnohokrát změnit svoji formu a potenciál; a takto tyto přeměny pokračují epochu za epochou a v nespočetných oblastech. Takhle se energie stále ubírá vpřed, procházejíc přeměnami času, ale otáčeje se nepřetržitě po okruhu věčnosti; i když se po dlouhou dobu nemůže vrátit ke svému zdroji, neustále na něj reaguje a neustále se pohybuje po dráze, kterou stanovila a na kterou ji vyslala Nekonečná Osobnost.
42:4.3 (473.1) Energetická centra a jejich kolegové jsou velmi zapojeni do činnosti, týkající se přeměny ultimatonů do okruhů a kroužení elektronu. Tyto unikátní bytosti ovládají a slučují sílu prostřednictvím své odborné manipulace se základními jednotkami materializované energie—ultimatony. Oni řídí energii, cirkulující v tomto prvotním stavu. Ve spojení s fyzickými regulátory dokážou účinně regulovat a usměrňovat energii dokonce i poté, kdy se přeměnila do elektrického stavu, takzvaného elektronového stádia. Ale jejich rozsah působení je značně omezen, když elektronově organizovaná energie je vtažena do vírů atomových systémů. Po takovém zhmotnění se tyto energie dostanou do naprostého sevření přitažlivé síly lineární gravitace.
42:4.4 (473.2) Gravitace působí pozitivně na silových trasách a energetických kanálech energetických center a fyzických regulátorů, ale tyto bytosti mají pouze negativní vztah ke gravitaci, což se projevuje v jejich antigravitačních vlastnostech.
42:4.5 (473.3) Po celém vesmíru chlad a jiné vlivy způsobují tvořivé organizování ultimatonů do elektronů. Teplo je mírou elektronové aktivity, zatímco chlad jenom znamená nepřítomnost tepla—poměrný energetický klid—stádium univerzálního silového náboje prostoru za předpokladu, že by vznikající energie, nebo organizovaná hmota nebyly přítomny a nereagovaly na gravitaci.
42:4.6 (473.4) Právě přítomnost a působení gravitace zamezuje dosažení teoretické absolutní nuly, protože teplota mezihvězdného prostoru není absolutní nula. V celém organizovaném prostoru jsou energetické proudy, silové okruhy, ultimatonové aktivity a také organizující se elektronové energie, reagující na gravitaci. Řečeno prakticky, prostor není prázdný. Také atmosféra Urantie postupně řídne a až asi ve výšce čtyři tisíce osm set kilometrů začíná přecházet do průměrné prostorové hmoty v této části vesmíru. Nejprázdnější prostor, známý v Nebadonu, má na každý kubický palec asi sto ultimatonů—to se rovná jednomu elektronu. Takové malé množství hmoty je považováno za téměř prázdný prostor.
42:4.7 (473.5) Teplota—teplo a chlad—je po gravitaci druhým významným faktorem v oblasti evoluce energie a hmoty. Ultimatony se pokorně podrobují vlivu extrémních teplot. Nízké teploty podporují vytváření určitých forem elektronových vazeb a atomových celků, zatímco vysoké teploty umožňují všechny druhy atomového štěpení a rozkladu hmoty.
42:4.8 (473.6) Všechny vazby hmoty, kromě původních, když jsou vystaveny teplu a tlaku v určitých stádiích uvnitř sluncí, mohou být rozloženy. Takto může vysoké teplo z velké části překonat gravitační stabilitu. Ale žádné známé sluneční teplo nebo tlak nemůže přeměnit ultimatony zpět do silové energie.
42:4.9 (473.7) Rozžhavená slunce mohou přeměňovat hmotu do různých forem energie, ale černé světy a celý vnější prostor dokážou zpomalit elektronovou a ultimatonovou činnost do takového bodu, při kterém se tyto energie proměňují v hmotu, ze které jsou vytvořeny světy. Určité elektronné vazby soudržného typu, jakož i mnoho základních vazeb nukleární hmoty se formují v neobyčejně nízkých teplotách otevřeného prostoru a potom se zvětšují slučováním s většími seskupeními zhmotňující se energie.
42:4.10 (473.8) Ve všech těchto nikdy nekončících přeměnách energie a hmoty musíme počítat s vlivem gravitačního tlaku a s antigravitačním chováním ultimatonových energií, když jsou vystaveny určitým podmínkám, ovlivněných teplotou, rychlostí a otáčením. Teplota, energetické proudy, vzdálenost a přítomnost živých organizátorů síly a upravovatelů energie mají také vliv na všechny úkazy přeměny energie a hmoty.
42:4.11 (474.1) Zvýšení hmotnosti ve hmotě se rovná zvýšení energie, děleno rychlostí světla na druhou. Ve smyslu dynamiky práce, kterou může vykonat hmota, se rovná energii, spotřebované na sloučení jejích dílčích částic z Ráje, mínus odpor překonaných sil při přechodu a vzájemnou přitažlivost částic hmoty.
42:4.12 (474.2) O existenci předelektronných forem hmoty svědčí dvě atomové váhy olova. Olovo v původním stavu váží o něco málo více, než když je vyprodukováno v procesu štěpení uranu radiovým ozařováním; a tento rozdíl v atomové váze představuje skutečnou ztrátu energie při atomovém rozkladu.
42:4.13 (474.3) Relativní celistvost hmoty je zaručena faktem, že energie může být absorbována nebo emitována pouze v těch přesných porcích, které vědci na Urantii nazvali kvanta. Toto moudré opatření, existující v materiálních oblastech, pomáhá udržovat chod vesmíru.
42:4.14 (474.4) Množství přijaté nebo uvolněné energie při změně elektronových nebo jiných poloh je vždy „kvantum“, nebo jeho násobek, ale kmitavé nebo vlnovité chování takových částic energie je výhradně určeno rozměry daných materiálních struktur. Taková vlnová energetická klubka mají 860krát větší průměr než ultimatony, elektrony, atomy, nebo jiné částice takto se chovající. Nekončící zmatek, při pozorování vlnové mechaniky v projevu kvanta, je způsoben navrstvením energetických vln: dva hřebeny se mohou spojit a vytvořit dvojnásobně vysoký hřeben, zatímco hřeben a údolí vlny se mohou také spojit a tak se vzájemně zrušit.
42:5.1 (474.5) V supervesmíru Orvonton existuje sto oktáv vlnové energie. Z těchto sta skupin projevů energie je na Urantii zcela nebo částečně rozpoznáno šedesát čtyři. Sluneční paprsky vytvářejí čtyři oktávy na supervesmírné stupnici, přičemž viditelné paprsky obsahují jednu oktávu—číslo čtyřicet šest z dané řady. Následuje ultrafialová skupina, zatímco o deset oktáv nahoru jsou rentgenové paprsky, následované gama paprsky radia. Třicet dvě oktávy nad viditelným světlem slunce jsou paprsky energie vnějšího prostoru, které se tak často směšují s nimi spojenými, vysoce energeticky nabitými nepatrnými částicemi hmoty. Hned pod viditelným slunečným světlem jsou na stupnici infračervené paprsky a o dalších třicet oktáv níže je skupina rádiových vln.
42:5.2 (474.6) Z hlediska vědeckého osvícení ve dvacátém století na Urantii mohou být projevy vlnové energie rozděleny do následujících deseti skupin:
42:5.3 (474.7) 1. Infraultimatonové paprsky—mezní otáčení ultimatonů, když začínají nabývat konečnou formu. Toto je první stádium vznikající energie, ve kterém vlnovitý jev je zjistitelný a měřitelný.
42:5.4 (474.8) 2. Ultimatonové paprsky. Seskupování energie do nepatrných svazků ultimatonů způsobuje kmitání v objemu prostoru, která jsou rozpoznatelná a měřitelná. A dlouho předtím, než fyzikové objeví ultimaton, nepochybně odhalí úkazy těchto paprsků, kropících Urantii. Tyto krátké a výkonné paprsky představují počáteční aktivitu ultimatonů, když je jejich pohyb zpomalen do takového bodu, při kterém se mění v elektronové uskupení hmoty. Když se ultimatony slučují do elektronů, dochází ke zhuštění, jehož důsledkem je akumulace energie.
42:5.5 (475.1) 3. Krátké prostorové paprsky. Toto jsou nejkratší paprsky ze všech čistě elektronových kmitů a představují předatomové stádium této formy hmoty. Pro vznik těchto paprsků jsou zapotřebí mimořádně vysoké nebo nízké teploty. Jsou dva druhy těchto prostorových paprsků: jeden provází zrození atomů a druhý svědčí o atomovém rozpadu. V největším množství vyzařují z nejhustější roviny supervesmíru, Mléčné Dráhy, která je rovněž nejhustější rovinou vnějších vnějších vesmírů.
42:5.6 (475.2) 4. Elektronové stádium. Toto stádium je základem veškerého zhmotnění v sedmi supervesmírech. Když elektrony přecházejí z vyšší na nižší energetickou hladinu kruhového otáčení, vždy se uvolní energetické kvantum. Důsledkem střídání okružních hladin elektronů je pohlcování nebo vydávání přesně stanovených a stejnoměrných měřitelných částic světelné energie, zatímco jednotlivý elektron vždy vydává porci světelné energie, když je vystaven srážce. Vlnová energie rovněž doprovází účinky pozitivních těles a jiných prvků elektronového stádia.
42:5.7 (475.3) 5. Gama paprsky—je to záření, které charakterizuje spontánní rozpad radioaktivních látek. Nejlepší ukázkou této formy elektronové aktivity je jev, spojený s rozpadem radia.
42:5.8 (475.4) 6. Skupina rentgenových paprsků. Další stupeň zpomalení elektronu způsobí vznik různých forem slunečních a uměle vytvořených rentgenových paprsků. Elektronový náboj vytváří elektrické pole; pohyb vyvolává elektrický proud; proud produkuje magnetické pole. Když je elektron náhle zastaven, následné elektromagnetické výboje způsobují rentgenové záření; rentgenový paprsek je tím výbojem. Sluneční rentgenové paprsky jsou stejné jako ty, které jsou mechanicky získávány pro vyšetřování nitra lidského těla, ale s tím rozdílem, že jsou o maličko delší.
42:5.9 (475.5) 7. Ultrafialové nebo chemické paprsky slunečního světla a různé mechanické produkce.
42:5.10 (475.6) 8. Bílé světlo—plně viditelné sluneční světlo.
42:5.11 (475.7) 9. Infračervené záření—zpomalující se elektronová aktivita, blížící se ke stádiu znatelného tepla.
42:5.12 (475.8) 10.Hertzovy elektromagnetické vlny—ty energie, které se používají na Urantii k bezdrátové komunikaci.
42:5.13 (475.9) Ze všech těchto deseti fází projevu vlnové energie je lidské oko schopno reagovat pouze na jednu oktávu—plný rozsah obyčejného slunečního světla.
42:5.14 (475.10) Takzvaný éter je pouze společný název pro označení skupiny silových a energetických aktivit, probíhajících v prostoru. Ultimatony, elektrony a další hmotná seskupení energie jsou sourodé částice hmoty a při svých přesunech celým prostorem se opravdu pohybují přímočaře. Světlo a všechny jiné formy rozpoznatelných projevů energie jsou složeny z řady přesných energetických částic, které se pohybují přímočaře, pokud nejsou změněny gravitací a jinými zasahujícími silami. To, že při některých pozorováních se procesí energetických částic jeví ve vlnovitém tvaru, je způsobeno odporem nediferencovaného silového obalu celého prostoru—hypotetického éteru—a také mezigravitačním napětím doprovodných seskupeních hmoty. Vzdálenost mezi částicemi hmoty a počáteční rychlost energetických paprsků, způsobují vlnovitý jev mnohých forem energie-hmoty.
42:5.15 (476.1) Budící faktor obsahu prostoru produkuje vlnovité reakce na průlet rychle se pohybujících částic hmoty, stejně jako průjezd lodě způsobuje vlny různých velikostí a rozestupů.
42:5.16 (476.2) Chování prvotní síly způsobuje jevy, které se v mnohém podobají vámi stanoveném éteru. Prostor není prázdný; sféry v celém prostoru se otáčejí a pohybují obrovským oceánem roztažené síly-energie; ani obsah prostoru atomu není prázdný. Nicméně, éter neexistuje a právě absence tohoto hypotetického éteru umožňuje obydleným planetám uniknout pádu do slunce a obíhajícímu elektronu klást odpor proti spadnutí do jádra.
42:6.1 (476.3) Zatímco prostorový náboj univerzální energie je homogenní a nediferencovaný, organizování vyvinuté energie do hmoty vyžaduje koncentrování energie do samostatných celků s přesnými rozměry a stanovenou hmotností—přesnou reakci na gravitaci.
42:6.2 (476.4) Lokální, nebo lineární gravitace začíná být účinná v plné míře se vznikem atomového organizování hmoty. Předatomová hmota začne mírně reagovat na gravitaci, když je aktivovaná paprsky X a jinými podobnými energiemi, ale na volné, nepřipojené a nenabité částice elektronové energie, nebo na nepřidružené ultimatony, přitažlivost lineární gravitace vůbec nepůsobí.
42:6.3 (476.5) Činnost ultimatonů je vyvolána vzájemnou přitažlivostí, reagující pouze na okružní gravitační pole Ráje. Tím, že ultimatony nereagují na lineární gravitaci, jsou udržovány v univerzálním prostorovém driftu. Ultimatony jsou schopny zvýšit rychlost otáčení až do bodu částečné antigravitační reakce, ale nemohou nezávisle na organizátorech síly a upravovatelích energie dosáhnout kritickou únikovou rychlost de-individualizace, návratu do stádia silové energie. V podstatě, ultimatony uniknou stavu fyzické existence pouze tehdy, když jsou součástí konečného rozpadu vychladnutého a umírajícího slunce.
42:6.4 (476.6) Ultimatony, na Urantii neznámé, zpomalují svůj pohyb během mnoha fází fyzické aktivity, než získají takovou energii otáčení, která je nezbytná pro organizování elektronů. Ultimatony mají tři varianty pohybu: vzájemný odpor proti kosmické síle, individuální otáčení s potenciálem pro antigraviční chování a intraelektronové postavení jednoho sta vzájemně na sebe působících ultimatonů.
42:6.5 (476.7) Vzájemná přitažlivost drží sto ultimatonů pohromadě v systému elektronu; a v typickém elektronu není nikdy více, nebo méně, než sto ultimatonů. Ztráta jednoho či více ultimatonů poruší typickou elektronovou identitu, a tak vzniká jedna z deseti modifikovaných forem elektronu.
42:6.6 (476.8) Ultimatony nekrouží po oběžných drahách a ani neopisují okruhy uvnitř elektronů, ale rozpínají se a shlukují se v souladu se svými axiálními rychlostmi otáčení, což určuje rozdílné rozměry elektronů. Tato stejná ultimatonová rychlost axiálního otáčení také určuje negativní či pozitivní reakce několika typů elektronových celků. Veškeré oddělování a seskupování elektronové hmoty, společně s elektrickým rozlišováním negativních a pozitivních těles energie-hmoty, je výsledkem rozmanitých funkcí, které vyplývají ze vzájemného působení ultimatonových prvků.
42:6.7 (477.1) Každý atom má průměr o něco málo větší než 1/4 000 000 milimetru, zatímco elektron váží o trochu víc než 1/2 000 nejmenšího atomu, atomu vodíku. Kladně nabitý proton, který je charakteristický pro atomové jádro a i když není větší než záporný elektron, váží téměř dva tisíckrát více.
42:6.8 (477.2) Pokud by se masa hmoty zvýšila natolik, aby se hmotnost elektronu rovnala desetině unce a úměrně se zvětšila i velikost, objem takového elektronu by se rovnal objemu země. Jestli by se objem protonu—který je tisíc osmsetkrát těžší než elektron—zvětšil do velikosti špendlíkové hlavičky, potom, pro porovnání, by špendlíková hlavička měla průměr, rovnající se oběžné dráze země kolem slunce.
42:7.1 (477.3) Utváření veškeré hmoty se podobá uspořádání sluneční soustavy. Ve středu každé nepatrné vesmírné energie je relativně stabilní, poměrně nehybná jaderná částice materiální existence. Tato centrální jednotka je obdařena třemi možnostmi projevu. Kolem energetického středu se otáčejí v nekonečné hojnosti, ale v proměnlivých okruzích, energetické částice, které se dají přirovnat k planetám, otáčející se kolem slunce některé hvězdnaté skupiny, jako je vaše vlastní sluneční soustava.
42:7.2 (477.4) Uvnitř atomu krouží elektrony kolem středního protonu ve srovnatelně stejném prostoru, ve kterém se pohybují planety, když se otáčejí kolem slunce v prostoru sluneční soustavy. Mezi jádrem atomu a vnitřní oběžnou dráhou elektronu je relativně stejná vzdálenost, ve srovnání se skutečnou velikostí, jako je mezi vnitřní planetou Merkur a vaším sluncem.
42:7.3 (477.5) Axiální otáčení elektronů a jejich okružní rychlost kolem jádra atomu jsou za hranicemi lidské představivosti a to se nezmiňujeme o rychlosti jejich dílčích ultimatonů. Kladně nabité částice radia vylétají do prostoru rychlostí šestnáct tisíc kilometrů za vteřinu, zatímco záporně nabité částice dosahují rychlosti, blížící se rychlosti světla.
42:7.4 (477.6) Lokální vesmíry mají desítkovou strukturu. V duálním vesmíru existuje pouze sto rozlišitelných atomových materializací prostorové energie; toto je maximálně možné uspořádání hmoty v Nebadonu. Těchto sto forem hmoty se skládá z pravidelných řad, ve kterých jeden až sto elektronů krouží kolem centrálního a relativně kompaktního jádra. Je to právě toto systematické a spolehlivé spojování různých energií, které vytváří hmotu.
42:7.5 (477.7) Ne na každém světě se najde sto rozeznatelných prvků na jeho povrchu, ale někde tam existují, existovaly, nebo jsou v procesu evoluce. Podmínky, obklopující vznik a následný vývoj planety, určují kolik prvků ze sta atomových typů bude zjistitelných. Těžší atomy nejsou k nalezení na povrchu mnohých světů. Také na Urantii známé těžší prvky projevují tendence rozpadat se na kousky, jak je vidět na chování radia.
42:7.6 (477.8) Stabilita atomu závisí na počtu elektricky pasivních elektronů ve středu tělesa. Chemické chování je zcela závislé na aktivitě volně kroužících elektronů.
42:7.7 (478.1) V Orvontonu nikdy nebylo možné přirozeně sestavit více než sto okružních elektronů do jedné atomové soustavy. Když se uměle vložilo do okružního pole sto jeden elektronů, výsledkem byl vždy téměř okamžitý rozpad centrálního protonu s nevázaným rozptylem elektronů a jiných uvolněných energií.
42:7.8 (478.2) I když atomy mohou obsahovat jeden až sto kroužících elektronů, pouze deset vnějších elektronů větších atomů se otáčí kolem centrálního jádra jako odlišná a oddělená tělesa, která nepřerušovaně a kompaktně krouží po přesných a stanovených oběžných drahách. Třicet elektronů nejblíže jádru je obtížné pozorovat či rozpoznat jako samostatná a organizovaná tělesa. Toto porovnání chování elektronů ve vztahu blízkosti k jádru platí pro všechny atomy bez ohledu na počet obsažených elektronů. Čím blíže jádru, tím menší je individualita elektronu. Vlnové energetické rozpínání elektronu se může tak rozšířit, že obsadí všechny menší atomové dráhy; toto platí především o elektronech, které jsou nejblíže jádru atomu.
42:7.9 (478.3) Třicet nejvnitřnějších orbitálních elektronů má individuální charakter, ale jejich energetické systémy mají tendenci vzájemně se prolínat, rozpínajíc se od jednoho elektronu k druhému a prakticky od jedné oběžné dráhy ke druhé. Třicet následujících elektronů tvoří druhou řadu, či energetickou zónu, mající rozvinutější individuální charakter a tyto částice hmoty mají dokonalejší kontrolu nad svými průvodními energetickými systémy. Třicet dalších elektronů, třetí energetická zóna, má ještě více rozvinutý individuální charakter a krouží ve zřetelnějších a přesnějších drahách. Deset posledních elektronů, přítomných pouze v deseti nejtěžších prvcích, má důstojnou nezávislost a jsou proto schopny uniknout, více či méně, z vlivu mateřského jádra. Při minimálních změnách teploty a tlaku členové této čtvrté a nejzevnější skupiny elektronů uniknou ze sevření středového jádra, což dokazuje spontánní rozpad uranu a příbuzných prvků.
42:7.10 (478.4) Prvních dvacet sedm atomů, ty, které obsahují od jednoho do dvaceti sedmi orbitálních elektronů, je snadněji pochopitelných, než ty ostatní. Od dvaceti osmi výše se setkáváme stále více a více s nepředvídatelností předpokládané přítomnosti Neomezeného Absolutna. Ale zčásti je tato nepředvídatelnost elektronů způsobena odlišnými rychlostmi axiálního otáčení ultimatonů a nevysvětlitelnou náchylností ultimatonů se shlukovat. Existují další vlivy—fyzické, elektrické, magnetické a gravitační—způsobující proměnlivé chování elektronů. Proto, pokud se jedná o předvídatelnost, atomy se podobají bytostem. Statistici mohou mluvit o zákonech, řídící velký počet atomů nebo osob, ale takové zákony nemohou řídit jednotlivý atom nebo jednotlivou bytost.
42:8.1 (478.5) I když gravitace je jedním z několika faktorů udržujících pohromadě nepatrný energetický systém atomu, v těchto a mezi těmito základními fyzickými jednotkami také existuje velmi výkonná a neznámá energie, tajemství základní stavby a elementárního chování atomu—síla, která ještě zůstává, aby byla objevena na Urantii. Toto univerzální působení prostupuje celým prostorem, obsaženým uvnitř tohoto malinkého energetického systému.
42:8.2 (478.6) Prostor mezi elektrony atomu není prázdný. V celém atomu je tento mezielektronový prostor aktivován vlnovými projevy, které jsou dokonale synchronizovány s rychlostí elektronů a s otáčením ultimatonů. Tato síla není plně ovládána vámi uznávanými zákony o kladné a záporné přitažlivosti; proto je její chování někdy nepředvídatelné. Tento bezejmenný vliv je patrně prostorovo-silovou reakcí Neomezeného Absolutna.
42:8.3 (479.1) Nabité protony a nenabité neutrony atomového jádra jsou drženy pospolu vratnou funkcí mezonu—částice hmoty, která je 180krát těžší než elektron. Bez tohoto uspořádání by elektrický náboj nesený protony narušoval atomové jádro.
42:8.4 (479.2) Tak, jak jsou atomy sestaveny, ani elektrické nebo gravitační síly by neudržely jádro vcelku. Celistvost jádra je udržována vratným soudržným působením mezonu, který je schopen udržet nabité a nenabité částice pohromadě kvůli silnější soustředěné energetické síle a dalším působením, které je příčinou toho, že protony a neutrony neustále mění svá místa. Mezon způsobuje to, že elektrický náboj jaderných částic je nepřetržitě přehazován sem a tam mezi protony a elektrony. V nekonečně malém zlomku vteřiny je daná jaderná částice nabitým protonem a vzápětí nenabitým neutronem. A tato střídání energetického stavu jsou tak neuvěřitelně rychlá, že elektrický náboj je zbaven veškeré možnosti působit jako rušivý element. Tímto způsobem mezon působí jako „energonosič“ a tím významně přispívá k jaderné stabilitě atomu.
42:8.5 (479.3) Přítomnost a účinek mezonu také vysvětluje jinou záhadu atomu. Když jsou atomy radioaktivní, vyzařují mnohem více energie, než by se předpokládalo. Toto nadbytečné množství záření pochází z rozpadajícího se mezonového „energonosiče,“ který se takto stává pouhým elektronem. Mezonový rozpad je také doprovázen vysíláním určitých malých nenabitých částic.
42:8.6 (479.4) Mezon vysvětluje určité soudržné vlastnosti atomového jádra, ale není zodpovědný za soudržnost protonu s protonem, nebo za soudržnost neutronu s neutronem. Neuvěřitelná a mohutná síla, obsažena v soudržné celistvosti atomu, je forma energie, která není ještě na Urantii objevena.
42:8.7 (479.5) Tyto mezony jsou v hojné míře obsaženy v kosmických paprscích, které nepřetržitě dopadají na vaši planetu.
42:9.1 (479.6) Nejenom náboženství je dogmatické; naturální filozofie má stejný sklon k dogmatizování. Když věhlasný náboženský učitel zdůvodnil, že číslo sedm je důležité pro bytí, protože v lidské hlavě je sedm otvorů, kdyby věděl více o chemii, mohl by tento názor obhajovat na základě opravdového jevu fyzického světa. Ve všech fyzických vesmírech času a prostoru, nehledě na univerzální projev desítkového složení energie, je stále přítomná připomínka reality sedmidílného elektronového uspořádání předhmoty.
42:9.2 (479.7) Číslo sedm je základní pro střední vesmír a duchovní systém vrozeného přenášení charakterových rysů, ale číslo deset, desítková soustava, je obsažena v energii, hmotě a materiálním tvoření. Nicméně, atomový svět projevuje určité periodické příznaky, které se opakují ve skupinách po sedmi, což je mateřským znamením materiálního světa, ukazující na jeho vzdálený duchovní původ.
42:9.3 (480.1) Tato sedmidílná stálost v utváření staveb hmoty se projevuje ve sférách chemie jako opětovný výskyt podobných fyzických a chemických vlastností v oddělených periodách po sedmi, kdy základní prvky jsou uspořádány podle svých atomových hmotností. Když jsou chemické prvky Urantie takto uspořádány do řady, jakákoliv vlastnost nebo zákonitost má tendenci se opakovat přes každých sedm prvků. Tyto periodické změny přes sedm prvků se opakují s klesající tendencí a obměnami v celém rozsahu chemické tabulky a jsou nejvýrazněji pozorovatelné v prvních, čili lehčích skupinách atomů. Začínajíc u jakéhokoliv prvku, po zjištění nějaké vlastnosti, tato schopnost se bude měnit v šesti následných prvcích, ale po dosažení osmého prvku má tendenci se opakovat, čímž skutečnost fyzického světa neomylně ukazuje na sedmidílné složení původní energie a svědčí o základní realitě sedmidílné různorodosti tvoření času a prostoru. Člověk by si také měl všimnout, že v přírodním spektru je sedm barev.
42:9.4 (480.2) Ne všechny hypotézy naturální filozofie jsou odůvodněné; na příklad, hypotetický éter, který představuje geniální pokus člověka sjednotit svoji neznalost kosmických jevů. Filozofie vesmíru nemůže být založena na poznatcích takzvané vědy. Vědec by popřel pravděpodobnost vývoje motýla z housenky, kdyby takovou proměnu nemohl vidět.
42:9.5 (480.3) Fyzická stabilita spojená s biologickou elastičností je přítomna v přírodě pouze proto, že Hlavní Architekti tvoření mají téměř nekonečnou moudrost. Pouze transcendentální moudrost může sestavit jednotky hmoty, které jsou současně tak stabilní a tak účinně proměnlivé.
42:10.1 (480.4) Nekonečný rozmach relativní kosmické reality, od absolutnosti Rajské monoty po absolutnost prostorového potenciálu, naznačuje určité vývoje vztahu v neduchovních realitách Prvotního Zdroje a Středu—těch realitách, které jsou skryty v prostorovém potenciálu, odhaleny v monotě a dočasně odkryty na přechodných kosmických úrovních. Tento věčný koloběh energie, napojen na Otce vesmírů, je absolutní a jako absolutní nerozšiřuje ani svůj stav, ani hodnotu; nicméně, Prvotní Otec si je i nyní—tak jako vždy—vědom stále se rozpínající arény časoprostoru a významů přesahujících časoprostor, arény měnících se vztahů, ve kterých hmota-energie postupně podléhá nadkontrole živého a božského ducha prostřednictvím empirického snažení živé a osobní mysli.
42:10.2 (480.5) Univerzální neduchovní energie se znovu sjednocují v živých systémech mysli, která je odlišná od mysli Tvořitele. Toto sjednocování se děje na různých úrovních, z nichž některé je možno popsat následujícím způsobem:
42:10.3 (480.6) 1. Typy mysli, předcházející pomocné duchy. Toto je neempirická úroveň mysli a na obydlených světech je podporována Hlavními Fyzickými Kontrolory. Toto je mechanická mysl, nenaučitelný intelekt nejprimitivnějších forem života, ale nenaučitelná mysl působí na mnoha dalších úrovních mimo úrovně primitivního planetárního života.
42:10.4 (481.1) 2. Pomocní duchové mysli. Toto je podpora Mateřského Ducha lokálního vesmíru, působícího skrze svých sedm pomocných duchů mysli na učitelné (nemechanické) úrovni materiální mysli. Na této úrovni je materiální mysl empirická: jako sublidský (živočišný) intelekt v prvních pěti pomocnících; jako lidský (morální) intelekt v sedmi pomocnících; jako nadlidský (midbytostní) intelekt v posledních dvou pomocnících.
42:10.5 (481.2) 3. Vyvíjející se morontiální mysl—rozšiřující se vědomí vyvíjejících se osobností během vzestupu lokálním vesmírem. Je to dar Mateřského Ducha lokálního vesmíru ve spojení se Synem Tvořitelem. Tato úroveň mysli znamená také organizaci nositele života morontiálního typu—sloučení materiálního s duchovním a je provedeno Kontrolory Morontiální Energie. Morontiální mysl funguje rozdílně při reagování na 570 úrovní morontiálního života, odhalujíc stále větší schopnosti spolupracovat s kosmickou myslí na vyšších úrovních rozvoje. Toto je evoluční cesta smrtelných tvorů, ale mysl nemorontiálního typu je rovněž obdařena Vesmírným Synem a Vesmírným Duchem v nemorontiálních dětech lokálních tvořeních.
42:10.6 (481.3) Kosmická mysl. Toto je sedmidílná různorodá mysl času a prostoru, jejíž každá fáze je podporována jedním ze Sedmi Hlavních Duchů v jednom ze sedmi supervesmírů. Kosmická mysl zahrnuje všechny úrovně konečné mysli a empiricky se slaďuje s úrovněmi evoluční božskosti Nejvyšší Mysli a transcendentálně s existenciálními úrovněmi absolutní mysli—přímými okruhy Společného Činitele.
42:10.7 (481.4) V Ráji je mysl absolutní; v Havoně absonitní; v Orvontonu je konečná. Mysl vždy zahrnuje přítomnost a aktivitu živé péče a přítomnost různých energetických systémů. A toto platí pro všechny úrovně a všechny typy mysli. Ale za hranicemi kosmické mysli je stále více obtížnější vylíčit vztahy mysli k neduchovní energii. Mysl Havony je subabsolutní, ale nadevoluční; tím, že je existenciálně empirická, je blíže k úrovni absonitní, než k jiným úrovním, které vám byly odhaleny. Mysl Ráje je nad rámcem lidského chápání; je existenciální, neprostorová a nečasová. Nicméně, všechny tyto úrovně mysli jsou zastíněny univerzální přítomností Společného Činitele—intelektuálně-gravitačním sevřením Boha mysli v Ráji.
42:11.1 (481.5) Při hodnocení a poznávání mysli by se mělo pamatovat na to, že vesmír není ani mechanický a ani magický; je to výtvor mysli a podléhá zákonům mechaniky. Ale, přestože v praktickém smyslu zákony přírody působí v něčem, co se jeví jako dvě fyzické a duchovní oblasti, ve skutečnosti je to jedna. Prvotní Zdroj a Střed je původní příčinou veškeré materializace a současně je prvním a posledním Otcem všech duchů. Rajský Otec se osobně projevuje ve vesmírech mimo Havonu pouze jako čistá energie a čistý duch—v podobě Ladičů Myšlení a jiných podobných fragmentů.
42:11.2 (481.6) Mechanika nevládne absolutně v celém tvoření; vesmír vesmírů in toto je naplánován myslí, vytvořen myslí a řízen myslí. Ale božský mechanismus vesmíru vesmírů je příliš dokonalý, aby vědecké metody konečné mysli člověka rozeznaly dokonce i známky nadvlády nekonečné mysli. Je to proto, že tato tvořivá, řídící a podporující mysl není ani materiální myslí a ani není myslí tvora; je to duchovní mysl, působící na úrovních a z úrovní tvořitele, který je součástí božské reality.
42:11.3 (482.1) Způsobilost rozpoznat a objevit mysl ve vesmírných mechanismech závisí zcela na schopnosti, rozhledu a nadání bádající mysli, zapojené do takového zkoumání. Časo-prostorová mysl, vytvořena z energií času a prostoru, je podmíněna mechanismům času a prostoru.
42:11.4 (482.2) Pohyb a vesmírná gravitace jsou zdvojené aspekty neosobního časo-prostorového mechanismu vesmíru vesmírů. Úrovně reakcí na gravitaci jsou pro ducha, mysl a hmotu zcela nezávislé na čase, ale pouze opravdové duchovní úrovně jsou nezávislé na prostoru (neprostorové). Vyšší úrovně mysli vesmíru—úrovně duchovní mysli—mohou být také neprostorové, ale úrovně materiální mysli, takové, jako je lidská, reagují na interakce vesmírné gravitace a ztrácejí tuto reakci pouze úměrně se zvyšující se duchovní úrovní. Úrovně duchovní reality se poznají podle stupně duchovnosti a duchovnost v čase a prostoru se měří zpětnou reakcí na lineární gravitaci.
42:11.5 (482.3) Reakce na lineární gravitaci je kvantitativní mírou neduchovní energie. Veškerá hmotnost—organizovaná energie—podléhá tomuto sevření, s výjimkou vlivu, který na ni vyvolává pohyb a mysl. Lineární gravitace je krátkodosahová soudržná síla makrokosmu, něco jako síly vnitroatomové soudržnosti jsou krátkodosahovými silami mikrokosmu. Zhmotněné fyzické energie, organizované v takzvané hmotě, se nemohou pohybovat prostorem beze změny reakce na lineární gravitaci. I když je taková reakce na gravitaci přímo úměrná hmotnosti, vlivem prostoru je natolik pozměněna, že konečný výsledek, vyjádřen nepřímo podle čtverce vzdálenosti, není nic víc, než hrubý odhad. Prostor si nakonec podrobí lineární gravitaci v důsledku přítomnosti antigravitačních vlivů početných nadmateriálních sil, které svým účinkem neutralizují působení gravitace a všech reakcí na ni.
42:11.6 (482.4) Nesmírně složité a vysoce automatické objevování se kosmických mechanismů má vždy tendenci skrývat přítomnost vynalézavé a tvůrčí mysli před všemi rozumovými tvory, nacházejícími se velmi hluboko pod vesmírnými úrovněmi podstaty a funkcí samotného mechanismu. Proto je nevyhnutelné, že vyšší vesmírné mechanismy se musí nižším řádům tvorů jevit jako neinteligentní. Jedinou možnou výjimkou z takového závěru je působení mysli v udivujícím úkazu zdánlivě automatického vesmíru—ale toto je spíše otázkou filozofie, než praktické zkušenosti.
42:11.7 (482.5) Vzhledem k tomu, že mysl koordinuje vesmír, stabilita mechanismů neexistuje. Fenomén postupné evoluce ve spojení s kosmickou automatičností je univerzální. Evoluční schopnost vesmíru, nekonečná ve své spontánnosti, je nevyčerpatelná. Pouze účelová a rozhodující mysl může ovlivňovat vývoj k harmonické jednotě—narůstajícím empirickým slučováním, znásobeným stále se zvyšujícími složitostmi vztahů.
42:11.8 (482.6) Čím vyšší úroveň má vesmírná mysl, spojená s jakýmkoliv vesmírným jevem, tím je to pro nižší typy mysli obtížnější, aby ji objevily. A protože mysl vesmírného mechanismu je tvůrčí duchovní myslí (jakož i myslí Nekonečného), nemůže být nikdy objevena, nebo rozeznána myslí na nižší vesmírné úrovni, o to méně, nejnižší myslí ze všech—lidskou. Vyvíjející se živočišná mysl přirozeně touží nalézt Boha, ale sama o sobě nemá v sobě vrozenou vědomost o Bohu.
42:12.1 (483.1) Evoluce mechanismů zahrnuje a ukazuje skrytou přítomnost a nadvládu tvořivé mysli. Schopnost smrtelného intelektu vymyslet, navrhnout a vytvořit automatické mechanismy demonstruje nadřazenost, tvořivost a účelnost schopností lidské mysli jako dominantní vliv na planetu. Mysl vždy usiluje o:
42:12.2 (483.2) 1. Vytvoření materiálních mechanismů.
42:12.3 (483.3) 2. Objevování skrytých záhad.
42:12.4 (483.4) 3. Zkoumání vzdálených míst.
42:12.5 (483.5) 4. Vypracování psychických systémů.
42:12.6 (483.6) 5. Dosažení moudrosti.
42:12.7 (483.7) 6. Docílení duchovních úrovní.
42:12.8 (483.8) 7. Uskutečnění božských cílů—nejvyšších, největších a absolutních.
42:12.9 (483.9) Mysl je vždy tvořivá. Intelektuální schopnost jednotlivého živočicha, smrtelného tvora, morontiálního tvora, duchovního vzestupného tvora, nebo tvora, dosáhnuvšího konečnosti je vždy způsobilá k vytvoření vhodného a účelného těla, nezbytného pro identitu živého tvora. Ale fenomén přítomnosti osobnosti, nebo struktura identity jako takové, nejsou projevy energie, ani fyzické, ani intelektuální a ani duchovní. Forma osobnosti je strukturním aspektem živé bytosti; tím se rozumí sestavení energií, plus život a pohyb, tvoří mechanismus existence tvora.
42:12.10 (483.10) Také duchovní bytosti mají formu a tyto duchovní formy (struktury) jsou reálné. Dokonce nejvyšší typy duchovních osobností mají formu—osobní přítomnost, ve všech směrech podobnou smrtelným tělům na Urantii. Téměř všechny bytosti, vyskytující se v sedmi supervesmírech mají formu. Ale toto obecné pravidlo má několik výjimek. Ladiči Myšlení vypadají, že nemají formu, dokud se nespojí s přežívajícími dušemi svých smrtelných společníků. Osamělí Poslové, Inspirovaní Duchové Trojice, Osobní Pomocníci Nekonečného Ducha, Gravitační Poslové, Transcendentální Zaznamenatelé a někteří další také nemají zjistitelnou formu. Ale takových výjimek je jen několik; velká většina má opravdové osobní formy, formy, které mají charakteristické rysy a které jsou rozpoznatelné a osobitě rozlišitelné.
42:12.11 (483.11) Ze spojení kosmické mysli a pomocných duchů mysli se vyvine vhodná fyzická tělesná schránka pro vyvíjející se lidskou bytost. Podobným způsobem morontiální mysl individualizuje morontiální formu pro všechny přeživší smrtelníky. Tak, jak smrtelné tělo je osobité a charakteristické pro každou lidskou bytost, tak morontiální forma bude vysoce individuální a úměrně charakteristická pro tvořivou mysl, která ji ovládá. Žádné dvě morontiální formy se sobě nepodobají o nic více, než jakákoliv dvě lidská těla. Kontroloři Morontiální Energie podporují a doprovázející seraf poskytuje nediferencovaný morontiální materiál, potřebný pro morontiální život. A po morontiálním životě se ukáže, že i duchovní formy příslušných bytostí, mající duchovní mysl, jsou stejně tak odlišné, osobité a charakteristické.
42:12.12 (483.12) Na materiálním světě vy pohlížíte na tělo, jakože má ducha, ale my se díváme na ducha, jakože má tělo. Materiální oči jsou opravdovými okny duše, narozené z ducha. Duch je architekt, mysl je stavitel a tělo je materiální stavba.
42:12.13 (484.1) Fyzické, duchovní a intelektuální energie, jako takové a v ryzím stavu, ne úplně vzájemně působí jako reálné podstaty fyzických vesmírů. V Ráji jsou si všechny tři energie rovny, v Havoně jsou koordinovány, zatímco na vesmírných úrovních ohraničených aktivit se nevyhnutelně potkávají všechny varianty materiální, intelektuální a duchovní nadvlády. V neosobních situacích času a prostoru se fyzická energie zdá převládající, ale současně se jeví, že čím více se činnost duchovní mysli přibližuje božskému záměru a nezávislému jednání, tím více sílí nadvláda duchovního aspektu, až se na nejvyšší úrovni může duchovní mysl stát téměř úplně dominantní. Na absolutní úrovni duchovní mysl zajisté dominuje. A od této úrovně, ve všech oblastech času a prostoru, kdekoliv je přítomen božský duch reality, kdykoliv tam působí absolutní duchovní mysl, existuje tendence k vytváření materiálního, či fyzického protějšku této duchovní reality.
42:12.14 (484.2) Duch je tvořivá realita; fyzický protějšek je časo-prostorový odraz duchovní reality, fyzický důsledek tvořivého působení duchovní mysli.
42:12.15 (484.3) Mysl všeobecně vládne nad hmotou stejně tak, jak na druhou stranu ona reaguje na nejvyšší nadvládu ducha. A pokud se jedná o smrtelného člověka, tak pouze ta mysl, která se dobrovolně přizpůsobí duchovnímu směru, může doufat, že přežije časo-prostorovou existenci jako nesmrtelné dítě věčného duchovního světa Nejvyššího, Konečného a Absolutního—Nekonečného.
42:12.16 (484.4) [Představeno Mocným Poslem, konajícím službu v Nebadonu a také na žádost Gabriela.]
Kniha Urantia
Kapitola 43
43:0.1 (485.1) URANTIA je běžně označována jako 606-tý svět Satanie v Norlatiadeku, což znamená šest set šestá obydlená planeta v lokální soustavě Satania, umístěné v souhvězdí Norlatiadek—jedno ze sta souhvězdích lokálního vesmíru Nebadon. Protože souhvězdí jsou základními sekcemi lokálního vesmíru, jejich vládcové spojují lokální soustavy s centrálním řízením lokálního vesmíru na Salvingtonu metodou reflexe se supervesmírným řízením Věčně Moudrých na Uverse.
43:0.2 (485.2) Řídící systém vašeho souhvězdí je tvořen skupinou 771 architektonických sfér, z nichž středová a největší je Edentia—administrativní sídlo Otců Souhvězdí, Nejsvrchovanějších Norlatiaku. Sama Edentia je asi stokrát větší než váš svět. Sedmdesát hlavních sfér, obklopující Edentii, jsou asi desetkrát větší než Urantia, zatímco deset družic, které krouží kolem každého z těchto sedmdesáti světů, jsou asi stejně velké jako Urantia. Svými rozměry je těchto 771 architekturních sfér zcela srovnatelých se sférami jiných souhvězdích.
43:0.3 (485.3) Na Edentii se čas a vzdálenost měří podle Salvingtonu a stejně jako hlavní řídící centrum vesmíru, tak i řídící světy souhvězdí jsou plně zajištěny všemi kategoriemi nebeských inteligencí. Obecně vzato, tyto osobnosti se příliš neliší od těch, které byly odhaleny při popisování administrativy vesmíru.
43:0.4 (485.4) Vedoucí serafové, třetí kategorie andělů lokálního vesmíru, jsou určeni pro službu v souhvězdích. Svoje řídící stanoviště mají na hlavních sférách a poskytují rozsáhlou pomoc okružním světům morontiálního vzdělání. Sedmdesát hlavních sfér Norlatiadeku, společně se sedmi sty menšími družicemi, jsou obydleny univitaty—trvalými obyvateli souhvězdí. Všechny tyto architektektonické světy jsou v plném rozsahu řízeny různými skupinami místních živých bytostí, které jsou z velké části neodhaleny, ale zahrnují výkonný řád spirongů a řád obdivuhodných spornagiů. Tím, že je střední fází morontiálního vzdělávacího systému, morontiální život souhvězdích, jak jste si mohli domyslet, je jak osobitý, tak i ideální.
43:1.1 (485.5) Edentia oplývá úchvatnými pohořími—rozsáhlými vyvýšeninami fyzické hmoty, naplněnými morontiálním životem a pokrytými duchovním jasem, ale nejsou tam žádná členitá horská pásma s jakými se setkáváte na Urantii. Jsou tam desítky tisíc perlivých jezer a tisíce a tisíce vzájemně propojených vodních toků, ale nejsou tam žádné velké oceány, nebo divoce proudící řeky. Pouze hornaté oblastei postrádají tyto povrchové vodní toky.
43:1.2 (486.1) Voda Edentie a podobných architekturních sfér se vůbec neliší od vody na evolučních planetách. Vodní systémy takových sfér jsou jak povrchové, tak i podzemní a vlhkost neustále cirkuluje. Edentii je možno obeplout po těchto rozmanitých vodních cestách, i když hlavní dopravní cesty jsou vzduchem. Duchovní bytosti cestují přirozeně nad povrchem sféry, zatímco morontiální a materiální bytosti používají materiální nebo polomateriální prostředky pro pohyb ve vzduchu.
43:1.3 (486.2) Edentia, se svými připojenými světy, má skutečnou atmosféru—obvyklou směs tří plynů, která charakterizuje taková architektonická tvoření a která obsahuje dva prvky urantijské atmosféry plus morontiální plyn, vhodný pro dýchání morontiálních tvorů. A i když tato atmosféra je jak materiální, tak i morontiální, nejsou tam bouře nebo hurikány; ani tam není léto nebo zima. Tato absence atmosférických poruch a sezónních změn umožňuje zkrášlit celou přírodu na těchto speciálně vytvořených světech.
43:1.4 (486.3) Pohoří Edentie má nádherné fyzické tvary a jejich krása je zvětšena nekonečným bohatstvím života po celé jejich délce a šířce. S výjimkou několika poměrně ojedinělých staveb nejsou v pohoří žádná díla, vystavěná tvořivýma rukama. Materiální a morontiální zdobení je omezeno na obytné oblasti. Nižší polohy jsou místa pro speciální obydlí a jsou nádherně zdobena jak biologickým, tak i moronitálním uměním.
43:1.5 (486.4) Na vrcholu sedmého horského pásma jsou umístěny sály vzkříšení Edentie, kde se probouzejí vzestupní smrtelníci druhého modifikovaného typu vzestupu. Tyto komory pro znovu sestavení tvorů jsou pod dohledem Melkísedeků. Na první z přijímacích sfér Edentie (podobně jako na planetě Melkísedek u Salvingtonu) jsou také sály vzkříšení, ve kterých jsou znovu sestavováni smrtelníci modifikovaných typů vzestupu.
43:1.6 (486.5) Melkísedekové na Edentii mají rovněž dvě speciální fakulty. Jedna z nich, krizová, se věnuje studiu problémů, vycházejících ze vzpoury v Satanii. Druhá—škola poskytnutí—je zaměřena na zvládnutí nových problémů, vyplývajících ze skutečnosti, že Michael uskutečnil svoje poslední poskytnutí sebe sama na jednom ze světů Norlatiadeku. Tato fakulta byla založena téměř před čtyřiceti tisíci lety hned po Michaelově oznámení, že Urantia byla vybrána jako místo jeho posledního poskytnutí.
43:1.7 (486.6) Skleněné moře—přijímací prostor Edentie—je blízko administrativního centra a je obklopeno ústředním amfiteátrem. Kolem tohoto prostoru jsou řídící centra sedmdesáti odborů pro záležitosti souhvězdí. Polovina území Edentie je rozdělena do sedmdesáti trojúhelníkových sekcí, jejichž hranice se spojují u řídících budov příslušných sektorů. Zbývající část této sféry tvoří jeden rozlehlý přírodní park, Boží sady.
43:1.8 (486.7) Přestože celá tato planeta je otevřena pro vaši prohlídku, během vašich pravidelných návštěv Edentie strávíte většinu svého času v takovém administrativním trojúhelníku, jehož číslo se shoduje s číslem vašeho současného domácího světa. Budete vždy vítáni jako pozorovatelé při zákonodárných shromážděních.
43:1.9 (486.8) Moronitální území, přidělené vzestupným smrtelníkům, bydlících na Edentii, je umístěno ve střední zóně třicátého pátého trojúhelníku, který sousedí s hlavním ústředím konečných, situovaným v třicátém šestém trojúhelníku. Hlavní řídící centrum univitatů zaujímá rozsáhlé území ve střední oblasti třicátého čtvrtého trojúhelníku, který bezprostředně sousedí s vyhrazenou obytnou částí morontiálních obyvatel. Z tohoto uspořádání je možno usoudit, že jsou zajištěny prostory pro ubytování nejméně sedmdesáti hlavních typů nebeského života a že také každá z těchto sedmdesáti trojúhelníkových oblastí je ve vzájemném vztahu s jednou ze sedmdesáti velkých sfér morontiálního vzdělání.
43:1.10 (487.1) Skleněné moře Edentie představuje jeden obrovský kruhovitý krystal s obvodem asi sto šedesáti kilometrů a je asi padesát kilometrů hluboký. Tento úžasný krystal slouží jako přijímací pole pro všechny přepravní serafy a jiné bytosti, přicházející z míst mimo sféru; takové skleněné moře značně usnadňuje přistání přepravním serafům.
43:1.11 (487.2) Krystalické pole tohoto typu je k nalezení na téměř všech architektonických světech a kromě své dekorativní hodnoty, slouží k mnoha účelům. Využívá se k zobrazení supervesmírné reflexe shromážděným skupinám a je faktorem v metodě přeměny energie při úpravách proudů prostoru a pro přizpůsobování dalších přicházejících toků fyzické energie.
43:2.1 (487.3) Souhvězdí jsou samostatnými útvary lokálního vesmíru, přičemž každé souhvězdí je řízeno podle svých vlastních legislativních předpisů. Když soudy v Nebadonu rozhodují o vesmírných otázkách, všechny vnitřní záležitosti jsou posuzovány v souladu se zákony, přijatými v daném souhvězdí. Tato zákonná usnesení Salvingtonu, společně s legislativními předpisy souhvězdích, jsou vykonávána správci lokálních soustav.
43:2.2 (487.4) Tímto způsobem souhvězdí fungují jako legislativní nebo zákonodárné složky, zatímco lokální soustavy slouží jako správní nebo výkonné složky. Nejvyšší zákonnou a koordinační autoritou je salvingtonská vláda.
43:2.3 (487.5) I když nejvyšší soudní funkce je přidělena centrální správě lokálního vesmíru, v hlavním řídícím centru každého souhvězdí jsou pomocné, ale důležité soudy: rada Melkísedeků a soud Nejsvrchovanějšího.
43:2.4 (487.6) Všechny soudní záležitosti jsou nejdříve posouzeny radou Melkísedeků. Dvanáct představitelů tohoto řádu, kteří mají určité požadované zkušenosti na evolučních planetách a na řídících světech soustav, je zplnomocněno k tomu, aby posoudili důkazy, vyhodnotili námitky a stanovili předběžné rozsudky, které jsou předány soudu Nejsvrchovanějšího—vládnoucího Otce Souhvězdí. Soudní kolegium smrtelných tohoto tribunálu je složeno ze sedmi soudců, z nichž všichni jsou vzestupní smrtelníci. Čím výše budete stoupat vesmírem, tím zaručeněji budete posuzováni bytostmi vašeho druhu.
43:2.5 (487.7) Zákonodárný orgán souhvězdí je rozdělen do tří skupin. Legislativní program souhvězdí vzniká v dolní sněmovně vzestupných, což je skupina, řízená konečným a skládající se z jednoho tisíce představitelů smrtelných. Každá soustava dosadí do tohoto poradního shromáždění deset členů. Na Edentii nemá v současné době tento orgán plný stav členů.
43:2.6 (487.8) Střední komora zákonodárců je složena ze serafů a jejich společníků a také jiných dětí Mateřského Ducha lokálního vesmíru. V této skupině je sto členů a ti jsou jmenováni řídícími osobnostmi, které dohlížejí na rozmanité činnosti takových bytostí při vykonávání jejich funkcí v celém souhvězdí.
43:2.7 (488.1) Poradní nebo nejvyšší orgán zákonodárců souhvězdí sestává ze sněmovny rovnocenných reprezentantů—sněmovna božích Synů. Tento sbor je vybrán Nejsvrchovanějšími Otci a má deset členů. Pouze Synové, mající mimořádné zkušenosti, mohou sloužit v této horní sněmovně. Tato skupina shromažďuje fakta a urychluje vyšetřování, což velmi účinně pomáhá oběma dolním orgánům zákonodárného shromáždění.
43:2.8 (488.2) Sloučenou radu zákonodárců tvoří tři členové a z každé samostatné komory poradních sborů souhvězdí ji předsedá vládnoucí mladší Nejsvrchovanější. Tato skupina schvaluje konečné formy všech zákonodárných nařízeních a pověřuje hlasatele, aby je zveřejnili. Schválení touto nejvyšší komisí učiní ze zákonodárných usneseních zákony souhvězdí; jejich rozhodnutí jsou konečná. Zákonodárná usnesení Edentie tvoří základní zákon pro celý Norlatiadek.
43:3.1 (488.3) Vládci souhvězdích jsou synové lokálního vesmíru řádu Vorondadeků. Když jsou tito Synové přiděleni do aktivní služby ve vesmíru jako vládci souhvězdí nebo v jiné funkci, jsou známí jako Nejsvrchovanější, protože ze všech Božích Synů Lokálního Vesmíru oni ztělesňují nejvyšší administrativní moudrost, spolu s prozíravou a inteligentní loajálností. O jejich osobní mravní bezúhonnosti a skupinové věrnosti se nikdy nezapochybovalo; v Nebadonu se nikdy nestalo, aby Synové Vorondadekové nebyli loajální.
43:3.2 (488.4) V každém souhvězdí Nebadonu Gabriel jmenuje nejméně tři Syny Vorondadeky do funkce Nejsvrchovanějších. Předsedající člen tohoto tria je znám jako Otec Souhvězdí a jeho dva partneři jako starší Nejsvrchovanější a mladší Nejsvrchovanější. Otec Souhvězdí vládne deset tisíc standardních let (asi 50 000 urantijských let) poté, kdy stejnou dobu sloužil jako mladší partner a jako starší partner.
43:3.3 (488.5) Žalmista věděl, že Edentii vládli tři Otcové Souhvězdí a proto hovořil o jejich obydlí v množném čísle: „Je tam řeka, jejíž proudy nesou radost do města Božího, nejsvatějšího místa v příbytcích Nejsvrchovanějších.“
43:3.4 (488.6) Po celé věky na Urantii vládne velký zmatek, pokud jde o různé vesmírné vládce. Mnoho dávných učitelů zaměnilo svá mnohoznačná a neurčitá kmenová božstva s Nejsvrchovanějšími Otci. Ještě později, Židé sloučili všechny tyto nebeské vládce do sdruženého Božstva. Jeden z učitelů pochopil, že Nejsvrchovanější nejsou Nejvyššími Vládci, protože řekl: „Ten, kdo pobývá v tajném příbytku Nejsvrchovanějšího, pobývá ve stínu Všemohoucího.“ V písemnostech Urantie je velmi obtížné poznat, kdo přesně je nazýván jménem „Nejsvrchovanější.“ Ale Daniel plně rozuměl těmto otázkám. On řekl: „Nejsvrchovanější vládne království lidí a dá ho komukoliv, komu si přeje.“
43:3.5 (488.7) Otcové Souhvězdí se velmi málo zabývají jednotlivci obydlených planet, ale jsou úzce spjati s těmi legislativními a zákonodárnými funkcemi souhvězdích, které mají nesmírný význam pro každou smrtelnou rasu a národnostní skupinu obydlených planet.
43:3.6 (489.1) I když vládnoucí systém souhvězdí stojí mezi vámi a administrativou vesmíru, jako jednotlivců se vás režim souhvězdí bude obvykle týkat jen velmi málo. Váš největší zájem se obyčejně soustředí na lokální soustavu, Satanii, ale v důsledku určitých systémových a planetárních okolností, zapříčiněných Luciferovou vzpourou, je Urantia dočasně v blízkém vztahu s vládci souhvězdí.
43:3.7 (489.2) Na rebelujících světech, po odstoupení Lucifera, převzali některé aspekty planetárního řízení Nejsvrchovanější Edentie. Oni pokračují i nadále ve výkonu těchto funkcí a Věčně Moudří již dávno odsouhlasili toto převzetí moci nad těmito vzpurnými světy. Oni nepochybně budou pokračovat ve výkonu této převzaté pravomoci pokud Lucifer bude žít. Značná část této zákonné moci v loajální soustavě, by normálně byla svěřena Vládci Soustavy.
43:3.8 (489.3) Ale, je ještě další důvod, proč má Urantia úzkou spojitost s Nejsvrchovanějšími. Když Michael, Syn Tvořitel, byl na své poslední misi sebe poskytnutí, nástupce Lucifera neměl ještě úplnou kontrolu nad lokální soustavou a proto na všechny záležitosti Urantie, které se týkaly Michaelova poskytnutí, dohlíželi přímo Nejsvrchovanější Norlatiadeku.
43:4.1 (489.4) Nejposvátnější horou setkání je místo Věčně Věrného, představitele Rajské Trojice, který působí na Edentii.
43:4.2 (489.5) Tento Věčně Věrný je Syn Rajské Trojice a od vytvoření hlavního řídícího světa na Edentii působí jako osobní zástupce Emmanuela. Věčně Věrný je vždy pravou rukou Otců Souhvězdí, je jako poradce, ale nikdy nenabízí svoji radu, jestliže není o to požádán. Vysocí Synové Ráje se nikdy nezapojují do řešení záležitostí lokálního vesmíru pokud si to nevyžádají výkonní vládci takových sfér. Všechno to, co pro Syna Tvořitele znamená Věčně Jednotný, to pro Nejsvrchovanější souhvězdí znamená Věčně Věrný.
43:4.3 (489.6) Obydlí Věčně Věrného na Edentii je centrem Rajského systému mimovesmírné komunikace a informací v daném souhvězdí. Se sbory osobností Havony a Ráje a v součinnosti s dohlížejícím Věčně Jednotným jsou tito Synové Trojice v přímém a nepřetržitém spojení se svým řádem ve všech vesmírech, dokonce i v Havoně a v Ráji.
43:4.4 (489.7) Nejposvátnější hora je mimořádně nádherná a obdivuhodně vybavena, ale samotné obydlí Rajského Syna je skromné ve srovnání s centrálním příbytkem Nejsvrchovanějších a obklopujícími sedmdesáti stavbami, tvořícími obytný komplex Synů Vorondadeků. Tato místa jsou výhradně určena pro bydlení a jsou úplně oddělena od rozsáhlých administrativních budov hlavního řídícího centra, kde se projednávají záležitosti souhvězdí.
43:4.5 (489.8) Obydlí Věčně Věrného Edentie leží na sever od rezidencí Nejsvrchovanějších a je známé jako „hora Rajského setkání.“ Na této posvátné hoře se pravidelně shromažďují vzestupní smrtelníci, aby naslouchali vyprávění tohoto Rajského Syna o dlouhé a poutavé cestě evolučních smrtelníků přes miliardu dokonalých světů Havony a pak do nepopsatelných radostí Ráje. A právě při těchto speciálních shromážděních na Hoře Setkání se morontiální smrtelníci ve větší míře seznamují s různými skupinami osobností, pocházejících ze středního vesmíru.
43:4.6 (490.1) Při oznamování svých požadavků na zvýšení pravomoci, zrádce Lucifer, bývalý vládce Satanie, usiloval o odstranění všech nadřízených řádů synovstva z řídícího systému lokálního vesmíru. Svůj zamýšlený záměr vyslovil takto: „Postavím svůj trůn nad Syny Boží; budu sídlit na hoře setkání na severu; budu jako Nejsvrchovanější.“
43:4.7 (490.2) Sto Vládců Soustav navštěvuje pravidelně konklávy na Edentii, při kterých se projednává blaho souhvězdí. Po vzpouře v Satanii chtěli hlavní rebelové docházet do těchto rad Edentie stejně tak, jako předtím. A nebyl nalezen žádný způsob, jak zastavit tuto domýšlivou drzost a to až do doby po Michaelově poskytnutí a jeho následném převzetí neomezené nadvlády v celém Nebadonu. Od toho dne tito podněcovatelé hříchu neměli již nikdy dovoleno zasedat v radě loajálních Vládců Soustav Edentie.
43:4.8 (490.3) To, že staří učitelé věděli o těchto věcech, je vidět z následujícího zápisu: „Jednoho dne, kdy Synové Boží přišli před Nejsvrchovanější, přišel mezi nimi i Satan.“ A toto je vylíčení skutečnosti bez ohledu na souvislost, ke které se může vztahovat.
43:4.9 (490.4) Od doby, kdy Kristus triumfoval, celý Norlatiadek je očišťován od hříchu a vzbouřenců. Krátce před smrtí Michaela v lidském těle, druh hříšného Lucifera, Satan, se chtěl zúčastnit konkláve na Edentii, ale sjednocený postoj proti vůdčím rebelům dosáhl takového bodu, kdy se dveře pochopení téměř univerzálně zavřely, takže tito odpůrci Satanie již neměli žádného zastání. Kde nejsou dveře otevřené k přijetí hříchu, tam neexistuje žádná možnost hostit hřích. Otevřená srdce celé Edentie se uzavřela proti Satanovi; shromáždění Vládců Soustav ho jednomyslně odmítlo a bylo to tehdy, když Syn Člověka „viděl Satana padat jako blesk z nebe.“
43:4.10 (490.5) Po Luciferově vzpouře byla poblíž obydlí Věčně Věrného vystavěna nová budova. Tato impozantní stavba je hlavním stanovištěm styčného Nejsvrchovanějšího, který je v úzkém kontaktu s Rajským Synem ve funkci poradce vlády souhvězdí ve všech záležitostech, týkajících se zásad a postojů řádu Věčných k hříchu a vzpouře.
43:5.1 (490.6) Pravidelné střídání Nejsvrchovanějších na Edentii bylo v době Luciferovy vzpoury zastaveno. V současné době máme stejné vládce, kteří tuto funkci tehdy vykonávali. My se domníváme, že se tito vládcové nebudou měnit, dokud nebude s Luciferem a jeho druhy s konečnou platností skoncováno.
43:5.2 (490.7) Nicméně, současná vláda souhvězdí byla rozšířena, aby měla dvanáct Synů řádu Vorondadeků. A jsou to:
43:5.3 (490.8) 1. Otec Souhvězdí. Současný Nejsvrchovanější vládce Norlatiadeku má číslo 617 318 kategorie Vorondadeků Nebadonu. Předtím, než se ujal své funkce na Edentii, získal zkušenosti ze služby v mnoha souhvězdích v celém našem lokálním vesmíru.
43:5.4 (490.9) 2. Starší Nejsvrchovanější společník.
43:5.5 (491.1) 3. Mladší Nejsvrchovanější společník.
43:5.6 (491.2) 4. Nejsvrchovanější poradce—je osobním zástupcem Michaela po jeho dosažení postavení Syna Vládce.
43:5.7 (491.3) 5. Nejsvrchovanější výkonný činitel—je osobním zástupcem Gabriela, sloužící na Edentii od Luciferovy vzpoury.
43:5.8 (491.4) 6. Nejsvrchovanější vedoucí planetárních pozorovatelů—řídí Vorondadekovy pozorovatele, kteří jsou umístěni na izolovaných světech Satanie.
43:5.9 (491.5) 7. Nejsvrchovanější arbitr— Syn Vorondadek, pověřený nápravou všech potíží, vyplývajících ze vzpoury v souhvězdí.
43:5.10 (491.6) 8. Nejsvrchovanější krizový správce—Syn Vorondadek, kterému je svěřen úkol přizpůsobit krizová nařízení legislativy Norlatiadeku v důsledku vzpoury izolovaným světům Satanie.
43:5.11 (491.7) 9. Nejsvrchovanější prostředník—Syn Vorondadek, určený k tomu, aby koordinoval mimořádné změny při poskytovacích misích na Urantii s běžnou administrativou souhvězdí. Působení některých archandělů a jiných početných forem neobvyklé pomoci na Urantii a také speciální aktivity Oslnivých Večerních Hvězd na Jerusemu si vyžadují přítomnost tohoto Syna.
43:5.12 (491.8) 10.Nejsvrchovanější soudce-advokát—hlava krizového tribunálu, který se zabývá projednáváním speciálních problémů Norlatiadeku, způsobených zmatkem po vzpouře v Satanii.
43:5.13 (491.9) 11.Styčný Nejsvrchovanější—Syn Vorondadek, přidělený vládcům Edentie, ale zplnomocněný vykonávat funkci zvláštního poradce Věčně Věrnému v otázkách, týkajících se nejvhodnějšího způsobu řešení problémů, souvisejících se vzpourou a zradou tvorů.
43:5.14 (491.10) 12.Nejsvrchovanější rada—předseda krizové rady Edentie. Všechny osobnosti, poslané do Norlatiadeku kvůli převratu v Satanii, tvoří krizovou komisi, jíž předsedá výjimečně zkušený Syn Vorondadek.
43:5.15 (491.11) V tomto seznamu nejsou jiní početní Vorondadekové, vyslanci souhvězdích Nebadonu a další Synové, pobývající na Edentii.
43:5.16 (491.12) Po celou dobu od Luciferovy vzpoury Otcové Edentie věnují mimořádnou péči o Urantii a další izolované světy Satanie. Již dávno viděl prorok, že Otcové Souhvězdí kontrolují záležitosti lidí. „Když Nejsvrchovanější rozdělil zemi na národy, když oddělil syny Adama, ustanovil hranice těchto národů.“
43:5.17 (491.13) V každém světě, který je v karanténě, nebo je izolovaný, působí Syn Vorondadek jako pozorovatel. Nezúčastňuje se řízení planety, jenom v případě, když je vyzván Otcem Souhvězdí, aby zasáhl do záležitostí národů. Ve skutečnosti, právě tento Nejsvrchovanější pozorovatel je ten, kdo „vládne v královstvích lidí.“ Urantia je jedním z izolovaných světů Norlatiadeku a pozorovatel Vorondadek působí na této planetě po celou dobu od zrady Kaligastiji. Když Machiventa Melkísedek pomáhal v polomateriální formě na Urantii, vzdal osobní poctu sloužícímu Nejsvrchovanějšímu pozorovateli, jak je vidět z následujícího zápisu: „A Melkísedek, král Šálemský, byl knězem Nejsvrchovanějšího.“ Melkísedek sdělil Abrahamovi o jeho vztahu k tomuto Nejsvrchovanějšímu pozorovateli když řekl: „A žehnej Nejsvrchovanějšímu, který předal nepřátele tvé do rukou tvých.“
43:6.1 (492.1) Hlavní centra soustav se vyznačují krásou materiálních a minerálních staveb, zatímco hlavní řídící centrum vesmíru více odráží duchovní dokonalost, ale centra souhvězdích jsou vrcholem morontiální činnosti a živých okras. V hlavních světech souhvězdích je živá okrasa všeobecně více využívána a právě tato převaha života—botanické umění—je příčinou toho, že tyto světy jsou nazývány „Božími zahradami.“
43:6.2 (492.2) Asi polovina Edentie je pokryta překrásnými zahradami Nejsvrchovanějších a tyto zahrady se řadí mezi nejúchvatnější morontiální výtvory lokálního vesmíru. To vysvětluje, proč mimořádně krásná místa na obydlených světech Norlatiadeku jsou často nazývána „Edenskými zahradami.“
43:6.3 (492.3) Uprostřed této nádherné zahrady se nachází svatyně Nejsvrchovanějších. Autor žalmů musel vědět něco o těchto věcech, protože napsal: „Kdo vystoupí na horu Nejsvrchovanějších? Kdo bude stát na tomto nebeském místě? Ten, kdo má čisté ruce a ryzí srdce a ten, kdo neobrátil svoji duši k marnivosti a nejednal nečestně.“ Každý desátý den odpočinku se u této svatyně shromáždí všichni obyvatelé Edentie a vedeni Nejsvrchovanějšími uctí Boha Nejvyššího.
43:6.4 (492.4) V architektonických světech je deset forem materiálního života. Na Urantii je rostlinný a živočišný život, ale na takových světech, jako je Edentia je deset skupin materiálních druhů života. Jestli byste mohli vidět těchto deset skupin života na Edentii, okamžitě byste označili první tři jako rostlinné a poslední tři jako živočišné druhy života, ale byli byste naprosto neschopni pochopit podstatu prostředních čtyř skupin, těchto velmi rozšířených a úchvatných forem života.
43:6.5 (492.5) Dokonce jasně rozlišitelný živočišný život je velmi odlišný od toho na evolučních světech. Je tak rozdílný, že je zcela nemožné popsat smrtelným myslím unikátní vlastnosti a vroucí povahu těchto nemluvících tvorů. Jsou tam tisíce a tisíce živých tvorů, které si vaše fantazie není schopna představit. Celé živočišná říše se zcela liší od smyslových živočišných druhů na evolučních planetách. Veškerý živočišný život je vysoce inteligentní a neobyčejně užitečný a všechny rozmanité druhy jsou překvapivě krotké a dojemně družné. Na takových architektonických světech nejsou masožraví tvorové; v celé Edentii není nic, čeho by se živá bytost měla bát.
43:6.6 (492.6) Rostlinný život je také velmi odlišný od toho na Urantii a obsahuje různé druhy jak materiální, tak i morontiální. Materiální rostliny mají charakteristické zelené zbarvení, ale morontiální protějšek rostlinného života má fialkově modrou nebo fialovou barvu, měnícího se odstínu a lesku. Taková morontiální flóra je čistě energetickou vegetací; jako potrava nezanechává zbytky.
43:6.7 (492.7) Obdařeny deseti skupinami fyzického života, bez zmíněných morontiálních forem, tyto architektonické světy skýtají nesmírné možnosti pro biologické zkrášlení krajiny a materiálních i morontiálních staveb. Celestinští umělečtí řemeslníci řídí místní spornagy v jejich rozsáhlé činnosti vytvářet botanické ornamenty a biologickou výzdobu. Zatímco vaši umělci se musí uchýlit k nehybné barvě a neživému mramoru, aby zobrazili svoje představy, celestinští umělečtí řemeslníci a univitatiové mnohem častěji využívají živé materiály k vyjádření svých myšlenek a znázornění svých ideálů.
43:6.8 (493.1) Jestliže se těšíte z květin, keřů a stromů Urantie, potom se budete kochat pohledem na botanickou krásu a květinovou nádheru božských zahrad Edentie. Ale je to za hranicemi mých schopností, abych dokázal popsat plnohodnotně smrtelné mysli tyto krásy nebeských světů. Opravdu, oči neviděly takovou nádheru, která očekává váš příchod na tyto světy vzestupného putování smrtelných bytostí.
43:7.1 (493.2) Univitatiové jsou trvalými obyvateli Edentie a přidružených světů, přičemž všech sedm set sedmdesát světů, obklopujících hlavní centrum souhvězdí, je pod jejich dohledem. Tyto děti Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha zosobňují bytí mezi materiální a duchovní úrovní, ale nejsou morontiálními tvory. Tito stálí obyvatelé každé ze sedmdesáti hlavních sfér Edentie mají rozdílné viditelné formy a morontiální formy morontiálních smrtelníků se upravují tak, aby byly ve shodě se vzestupnou stupnicí univitatů pokaždé při přechodu z jedné sféry Edentie na druhou, během jejich úspěšného postupu ze světa číslo jedna na svět číslo sedmdesát.
43:7.2 (493.3) Duchovně jsou všichni univitatiové stejní; intelektuálně, podobně jako smrtelníci, jsou rozdílní; svojí formou se hodně podobají morontiálnímu stavu bytí a jsou vytvořeni tak, aby působili v sedmdesáti odlišných kategoriích osobnosti. Každá z těchto kategorií univitatiů projevuje deset základních variací intelektuální činnosti a každý z těchto odlišných intelektuálních typů řídí speciální výchovné a osvětové školy pro postupnou profesionalizaci nebo praktickou socializaci na některé z deseti družic, které krouží kolem každého hlavního světa Edentie.
43:7.3 (493.4) Těchto sedm set malých světů jsou technickými sférami praktického vzdělání pro práci v celém lokálním vesmíru a jsou otevřeny všem skupinám inteligentních bytostí. Tyto výchovné školy, zaměřené na speciální odbornost a technické znalosti, nejsou vedeny výhradně pro vzestupné smrtelníky, přestože morontiální studenti tvoří zdaleka největší skupinu ze všech, kteří tyto výukové kurzy navštěvují. Když jste přijati na kterýkoliv ze sedmdesáti hlavních světů sociální osvěty, máte okamžitě povolen vstup na každou z deseti obklopujících družic.
43:7.4 (493.5) V různých koloniích laskavosti převládají mezi instruktory odpočinku vzestupní morontiální smrtelníci, ale univitatiové představují největší skupinu, spojenou se sborem celestinských uměleckých řemeslníků Nebadonu. V celém Nebadonu nejsou žádné mimohavonské bytosti, kromě abandonterů Uversy, které se mohou dovednostmi rovnat univitatiům po stránce umělecké zručnosti, sociální přizpůsobivosti a koordinační dovednosti.
43:7.5 (493.6) Tito obyvatelé souhvězdí nejsou skutečnými členy sboru uměleckých řemeslníků, ale volně se všemi jejich skupinami pracují a velkou měrou přispívají k tomu, aby se na světech hlavních sfér souhvězdí realizovaly pozoruhodné umělecké potenciály přechodné kultury. Oni nepůsobí za hranicemi hlavních světů souhvězdí.
43:8.1 (493.7) Fyzické vybavení Edentie a jejích obklopujících sfér je téměř dokonalé; ztěží se však mohou rovnat duchovní velkoleposti sfér Salvingtonu, ale značně převyšují nádheru vzdělávacích světů Jerusemu. Všechny tyto sféry Edentie jsou zásobeny energií přímo z univerzálních proudů prostoru a jejich obrovské energetické systémy—jak materiální, tak i morontiální—jsou odborně řízeny a distribuovány centry souhvězdí, kterým asistují odborné sbory Hlavních Fyzických Kontrolorů a Kontrolorů Morontiální Energie.
43:8.2 (494.1) Čas, strávený na sedmdesáti vzdělávacích světech přechodné morontiální osvěty, spojený s edentskou etapou vzestupu, je nejstálejším obdobím na cestě vzestupného smrtelníka až po dosažení statusu konečného; je to opravdu typický morontiální život. I když při každém přechodu z jednoho hlavního světa osvěty na druhý proděláte nové přeladění, ponecháváte si svoje morontiální tělo a neprocházíte žádným obdobím, během kterého si neuvědomujete svoji osobnost.
43:8.3 (494.2) Váš pobyt na Edentii a k ní připojených sfér bude hlavně věnován zvládnutí skupinové etiky—klíč k příjemným a prospěšným vzájemným vztahům mezi různými kategoriemi inteligentních osobností vesmírů a supervesmírů.
43:8.4 (494.3) Na obytných světech završíte sjednocení evoluční smrtelné osobnosti; v hlavním centru soustavy získáte občanství Jerusemu a dosáhnete ochoty podrobit se disciplinám skupinových aktivit a koordinovaným činnostem; ale nyní, na vzdělávacích světech souhvězdí dosáhnete skutečného zespolečenštění vaší vyvíjející se morontiální osobnosti. Toto nebeské dosažení osvěty zahrnuje učení jak:
43:8.5 (494.4) 1. Šťastně žít a účinně pracovat s deseti různými morontiálci, když deset takových skupin je sdruženo do společenství po stech bytostech a dále do sboru o tisíci členech.
43:8.6 (494.5) 2. S radostí bydlet a srdečně soužívat s deseti univitaty, kteří, i když se intelektuálně podobají morontiálním bytostem, jsou ve všech jiných ohledech úplně rozdílní. Potom musíte fungovat v této skupině o deseti členech při soužití s deseti jinými rodinami, které jsou naopak sjednoceny ve sboru jednoho tisíce univitatů.
43:8.7 (494.6) 3. Přizpůsobit se současně jak morontiálním druhům, tak i těmto hostícím univitatům. Získat schopnost dobrovolně a účinně spolupracovat s vašim vlastním řádem bytostí v těsném pracovním spojení s poněkud odlišnou skupinou inteligentních tvorů.
43:8.8 (494.7) 4. Když takto sociálně jednáte s bytostmi, které jsou či nejsou vám podobné, dosáhnete intelektuální harmonie a profesního přizpůsobení s oběma partnerskými skupinami.
43:8.9 (494.8) 5. Při vzrůstajícím uspokojení ze zespolečenštění osobnosti na intelektuální a profesní úrovni, dále zdokonalujete schopnost žít v úzkém kontaktu s podobnými a poněkud rozdílnými bytostmi se stále se zmenšující nedůtklivostí a stále slábnoucí nelibostí. K těmto posledním změnám přispívají ve velké míře instruktoři odpočinku prostřednictvím jejich skupinových herních aktivit.
43:8.10 (494.9) 6. Sladit všechny tyto různé způsoby soužití pro koordinaci následné vzestupné cesty k Ráji; rozšířit vesmírný vhled zvýšením schopnosti pochopit významy věčného cíle, skryté v těchto zdánlivě nevýznamných časo-prostorových aktivitách.
43:8.11 (494.10) 7. Potom završit všechny tyto procesy multizespolečenšťování současným zvýšením duchovního vhledu v takové míře, která je nutná pro zvyšování všech aspektů osobnosti skrze skupinové duchovní spojení a morontiální koordinaci. Intelektuálně, sociálně a duchovně dva smrtelní tvorové svým partnerstvím nejenom zdvojnásobí své osobní potenciály vesmírného dosažení, ale své možnosti téměř zečtyřnásobí.
43:8.12 (495.1) Popsali jsme společenství na Edentii jako spojení morontiálního smrtelníka s rodinou- skupinou univitatů, skládající se s deseti intelektuálně rozdílných jedinců, soužících s podobnou skupinou deseti morontiálních partnerů. Ale na prvních sedmi hlavních světech pouze jeden vzestupný smrtelník žije s deseti univitaty. Na druhé skupině sedmi hlavních světů bydlí dva smrtelníci s každou místní desetičlennou skupinou a tak to pokračuje, až na poslední skupině sedmi hlavních sfér bydlí deset morontiálních bytostí s deseti univitaty. Jak se postupně učíte lépe žít s univitaty, budete používat tyto zdokonalené etické principy ve vašich vztazích s vašimi morontiálními vzestupnými druhy.
43:8.13 (495.2) Jako vzestupní smrtelníci, prožijete příjemný pobyt na světech progresu Edentie, ale nezažijete ten osobní pocit uspokojení, který provázel váš první kontakt s vesmírnými událostmi v hlavním řídícím centru soustavy, nebo při vašem posledním loučení s těmito realitami na koncových světech vesmírného hlavního centra.
43:9.1 (495.3) Po absolvování studia na světě číslo sedmdesát se vzestupní smrtelníci usídlí na Edentii. Nyní se vzestupné bytosti poprvé zúčastní „Rajského shromáždění“ a naslouchají vypravování o své daleké cestě z úst Věčně Věrného—prvního z Osobností s původem v Nejvyšší Trojici, se kterou se setkali.
43:9.2 (495.4) Pro morontiální vzestupné bytosti je celý tento pobyt na vzdělávacích světech souhvězdí, vrcholící občanstvím Edentie, obdobím opravdového a božského blaha. V průběhu vašeho pobytu na světech soustavy jste se vyvíjeli z tvora, který měl blízko k živočichovi, do morontiálního tvora; byli jste více materiální než duchovní. Na sférách Salvingtonu se budete vyvíjet z morontiální bytosti do skutečného ducha; stanete se více duchovní než materiální. Ale na Edentii jsou vzestupné bytosti na úrovni mezi bývalým a budoucím stavem, jsou uprostřed své cesty od evolučního živočicha k vzestupnému duchu. Během celého vašeho pobytu na Edentii a jejích světech jste „jako andělé“; neustále se vyvíjíte, ale po celou dobu máte obecný a typický morontiální status.
43:9.3 (495.5) Pobyt vzestupného smrtelníka v souhvězdí je nejjednotvárnějším a nejustálenějším obdobím v celé dráze morontiálního vývoje. Tato zkušenost je předduchovní přípravou pro zespolečenšťování vzestupných bytostí. Je to obdoba duchovní zkušenosti předkonečných v Havoně a předabsonitní výchovy v Ráji.
43:9.4 (495.6) Na Edentii se vzestupní smrtelníci hlavně zabývají úkoly na sedmdesáti progresivní světech univitatů. Také slouží v různých funkcích na samotné Edentii, především ve spojení s programem souhvězdí, který je zaměřen na skupinové, rasové, národnostní a planetární blaho. Nejsvrchovanější nejsou příliš zapojeni do péče o vývoj jedince na obydlených planetách; oni spíše vládnou v královstvích lidí, než v srdcích jednotlivců.
43:9.5 (495.7) A ten den, kdy budete připraveni odejít z Edentie a začít pouť Salvingtonem, zastavíte se a ohlédnete se zpět na jedno z nejkrásnějších a nejvíce osvěžujících ze všech obdobích vašeho vzdělávání na této straně Ráje. Ale dokonalost toho všeho bude vzrůstat s mírou vašeho postupu ke středu a se zvýšenou schopností pro obšírnější pochopení božských významů a duchovních hodnot.
43:9.6 (496.1) [Připraveno Malavatiem Melkísedekem.]
Kniha Urantia
Kapitola 44
44:0.1 (497.1) MEZI koloniemi laskavosti různých oblastí a hlavních světů vesmírů je možno pozorovat unikátní řád smíšených osobností, nazývaných celestinští umělečtí řemeslníci. Tyto bytosti jsou hlavními umělci a uměleckými řemeslníky v morontiálních a nižších duchovních sférách. Oni jsou duchové a poloduchové, zabývající se morontiální výzdobou a duchovním zkrášlováním. Takoví umělci jsou rozděleni po celém velkém vesmíru—na hlavních světech supervesmírů, lokálních vesmírech, souhvězdích, soustavách a rovněž na všech sférách, které jsou ustálené ve světle a životě; ale jejich hlavní oblast působení je v souhvězdích a především na sedmi stech sedmdesáti světech, které obklopují každou hlavní sféru.
44:0.2 (497.2) I když jejich práce je téměř nepochopitelná, mělo by být srozuměno, že neexistují morontiální a duchovní světy bez jejich vysokého umění a nebeských kultur.
44:0.3 (497.3) Celestinští umělečtí řemeslníci nejsou vytvářeni jako takoví; jsou sborem vybraných a povolaných spolehlivých učitelů, mající původ ve středním vesmíru a jejich žáci jsou vybíráni z řad vzestupných smrtelníků a početných dalších nebeských skupin. Původní učitelský sbor těchto uměleckých řemeslníků byl kdysi sestaven Nekonečným Duchem ve spolupráci se Sedmi Hlavními Duchy a byl složen ze sedmi tisíc havonských instruktorů, po tisíci v každé ze sedmi skupin řemeslníků. Z tohoto počátečního jádra se během dlouhých epoch vyvinul tento výjimečně nadaný sbor zručných řemeslníků v duchovních a morontiálních oblastech.
44:0.4 (497.4) Každá morontiální osobnost, nebo duchovní entita může být přijata do sboru nebeských řemeslníků; to znamená, že se přijímá jakákoliv bytost pod úrovní rozeného božského synovstva. Vzestupní Boží synové z evolučních sfér mohou po svém příchodu na morontiální světy požádat o přijetí do sboru uměleckých řemeslníků a jestli mají dostačující nadání, mohou si zvolit tuto profesi na delší, nebo kratší dobu. Ale nikdo nemůže vstoupit mezi umělecké řemeslníky na dobu kratší než jedno milenium—jeden tisíc let supervesmírného času.
44:0.5 (497.5) Všichni celestinští umělečtí řemeslníci jsou registrováni v hlavním centru supervesmíru a jsou řízeni morontiálními poradci na hlavních centrech lokálních vesmírů. Centrální sbor morontiálních poradců, působících na hlavním světě každého lokálního vesmíru, je pověřuje činností v následujících sedmi hlavních skupinách:
44:0.6 (497.6) 1. Celestinští hudebníci.
44:0.7 (497.7) 2. Nebeští interpretové.
44:0.8 (497.8) 3. Božští stavitelé.
44:0.9 (497.9) 4. Zaznamenatelé myšlenek.
44:0.10 (498.1) 5. Manipulátoři energie.
44:0.11 (498.2) 6. Návrháři a dekoratéři.
44:0.12 (498.3) 7. Harmonizátoři.
44:0.13 (498.4) Všichni původní učitelé těchto sedmi skupin pocházejí z dokonalých světů Havony a Havona obsahuje modely a modelové studie pro všechny aspekty a formy duchovního umění. I když je to gigantický úkol pokusit se přenést tato umění Havony na světy prostoru, od epochy k epoše celestinští umělečtí řemeslníci vylepšují způsoby a metody své práce. Tak, jako ve všech ostatních aspektech vzestupné dráhy, po těch nejpokročilejších v jakémkoliv oboru, je požadováno, aby předávali svoje vyšší znalosti a dovednosti svým méně obdařeným druhům.
44:0.14 (498.5) Vy poprvé zahlédnete tato přenesená umění Havony na obytných světech a jejich krása a také vaše ocenění takové krásy se bude zvyšovat a vyjasňovat během vaší dlouhé cesty do duchovních síní Salvingtonu, kde spatříte inspirující mistrovská díla nebeských umělců duchovních sfér.
44:0.15 (498.6) Všechny tyto aktivity morontiálních a duchovních světů jsou reálné. Pro duchovní bytosti je duchovní svět realitou. Pro nás je více nereálný materiální svět. Vyšší formy duchovního života volně prostupují běžnou hmotou. Vyšší duchové nereagují na žádný materiál, s výjimkou některých základních energií. Pro materiální bytosti je duchovní svět více či méně nereálný; pro duchovní bytosti je materiální svět téměř naprosto nereálný, jeví se pouhým stínem podstaty duchovních realit.
44:0.16 (498.7) Se svým výjimečným duchovním viděním já nejsem schopen vnímat budovu, ve které se překládá a zaznamenává toto vyprávění. Vedle mě stojící Božský Poradce vnímá tyto ryze materiální výtvory ještě méně. My uvidíme, jak se tyto materiální stavby jeví vám tím způsobem, že se díváme přes duchovní protějšek, poskytnutý našim myslím jedním z našich doprovodných transformátorů energie. Pro mě, duchovní bytost, není tato materiální budova vůbec reálná, ale je samozřejmě velmi reálná a užitečná pro materiální smrtelníky.
44:0.17 (498.8) Existují určité typy bytostí, které jsou schopny rozeznávat realitu tvorů jak v duchovních, tak i v materiálních světech. Do této kategorie patří takzvaní čtvrtí tvorové Havonských Servitalů a čtvrtí tvorové usmiřovatelů. Andělé času a prostoru jsou obdařeni schopností vidět jak duchovní, tak i materiální bytosti, čehož jsou také schopni vzestupní smrtelníci po svém vysvobození z lidského těla. Po dosažení vyšších duchovních úrovní jsou vzestupné bytosti schopny rozpoznat materiální, morontiální a duchovní reality.
44:0.18 (498.9) Je tady se mnou také Mocný Posel z Uversy, vzestupná bytost, spojena s Ladičem, svého času smrtelná bytost a on vás vnímá jací jste a současně vidí Osamělého Posla, supernafima a další přítomné nebeské bytosti. Během vašeho dlouhého vzestupu nikdy neztratíte schopnost rozpoznat vaše druhy předchozího bytí. V průběhu vašeho stoupání na stupnici života ke středu si vždy ponecháte schopnost rozeznat a přátelit se s vašimi bližními z bývalých a nižších úrovní poznávání. Každý nový přesun, nebo vzkříšení přidá do vašeho rozsahu vidění jednu další skupinu andělských bytostí, aniž se ani v nejmenším připravíte o schopnost rozpoznat vaše přátele a druhy z dřívějších stavů.
44:0.19 (498.10) V poznávání vzestupných smrtelníků je všechno toto umožněno činností zavedených Ladičů Myšlení. Prostřednictvím zachování kopií všech zkušeností z celého vašeho života, máte jistotu, že nikdy neztratíte žádné životní rysy, které jste kdysi měli; a tito Ladiči Myšlení procházejí životem s vámi, jako vaše součást, ve skutečnosti - jako vy.
44:0.20 (499.1) Ale já jsem téměř zoufalý nad tím, že nejsem schopen sdělit materiální mysli podstatu práce celestinských uměleckých řemeslníků. Jsem nucen neustále převracet smysl a komolit jazyk ve snaze vyložit smrtelné mysli realitu těchto morontiálních procesů a skoro duchovních jevů. Vaše chápání není způsobilé porozumět a vaše řeč nedostatečně vyjadřuje význam, hodnotu a vztah těchto poloduchovních činností. Pokračuji v tomto úsilí informovat lidskou mysl o těchto realitách s plným vědomím toho, že je naprosto nemožné, abych byl v tomto počínání velmi úspěšný.
44:0.21 (499.2) Nemohu udělat nic víc, než se pokusit přibližně nastínit podobnost mezi činnostmi materiálních smrtelníků a různorodými aktivitami celestinských uměleckých řemeslníků. Kdyby rasy na Urantii byly více vyvinuté v umění a jiných kulturních činnostech, potom bych mohl jít dále ve své snaze přenést lidskou mysl od hmotných věcí k těm morontiálním. Asi všechno v co mohu doufat, že se mně podaří, je to, že zdůrazním fakt reality těchto procesů morontiálních a duchovních světů.
44:1.1 (499.3) Vy, se svým omezeným rozsahem smrtelného sluchu, si těžko můžete představit morontiální melodie. Existuje dokonce pásmo krásných materiálních zvuků, nerozpoznatelných lidským sluchem, nemluvě o nepředstavitelném rozsahu morontiální a duchovní harmonie. Duchovní melodie nejsou materiální zvukové vlny, ale duchovní pulsace, přijímané duchem nebeské osobnosti. S melodií sfér, která je zcela za hranicemi lidského chápán, je spojena široká oblast rozsahu a duševní projev, stejně jako velkolepost přednesu. Viděl jsem miliony okouzlených bytostí v povznešeném nadšení, když se po duchovních energetických nebeských okruzích linula melodie jejich sféry. Tyto nádherné melodie se mohou vysílat do nejvzdálenějších míst vesmíru.
44:1.2 (499.4) Celestinští hudebníci vytvářejí nebeskou zvukovou harmonii využíváním následujících duchovních sil:
44:1.3 (499.5) 1. Duchovní zvuk—přerušování duchovního proudu.
44:1.4 (499.6) 2. Duchovní světlo—regulování a zesilování světla morontiálních a duchovních sfér.
44:1.5 (499.7) 3. Střety energií—melodie, vytvářená dovedným ovládáním morontiálních a duchovních energií.
44:1.6 (499.8) 4. Symfonie barev—melodie morontiálních barevných tónů; toto se řadí k nejvyšším výkonům celestinských hudebníků.
44:1.7 (499.9) 5. Harmonie doprovodných duchů—vlastní seskupení a sdružení různých řádů morontiálních a duchovních bytostí, produkujících povznášející melodie.
44:1.8 (499.10) 6. Melodie mysli—duchovní myšlenky mohou dosáhnout takové dokonalosti, že vytrysknou ve formě melodií Havony.
44:1.9 (499.11) 7. Hudba prostoru—správným naladěním se melodie jiných sfér mohou přijímat na vysílacích okruzích daného vesmíru.
44:1.10 (500.1) Existuje více než sto tisíc různých způsobů zacházení se zvukem, barvou a energií—metody, podobné lidskému používání hudebních nástrojů. Vaše taneční soubory nepochybně představují primitivní a komický pokus materiálních tvorů přiblížit se nebeské harmonii sestavení a sdružení osobností. Ostatních pět forem morontiální melodie nejsou rozpoznatelné smyslovými orgány materiálních těl.
44:1.11 (500.2) Harmonie, hudba sedmi úrovní melodického spojení, je univerzálním kódem duchovní komunikace. Taková hudba, které rozumějí smrtelníci na Urantii, dosáhne svého nejvyššího vyjádření ve školách Jerusemu, hlavním centru soustavy, kde se polomateriální bytosti učí harmonie zvuku. Smrtelníci nereagují na jiné formy moroniální melodie a nebeské harmonie.
44:1.12 (500.3) Vnímání hudby na Urantii je jak fyzické, tak i duchovní; a vaši lidští hudebníci toho hodně dokázali, když pozvedli hudební vkus z barbarské monotonie vašich dávných předků k vyšším úrovním vnímání zvuku. Většina smrtelníků Urantie reaguje na hudbu převážně svými materiálními svaly a jen málo myslí a duchem; ale během posledních třiceti pěti tisíc let se hudební vnímání pomalu zušlechťuje.
44:1.13 (500.4) Melodické synkopování představuje přechod od hudební monotonie primitivního člověka k výrazové harmonii a smysluplným melodiím vašich pozdějších hudebníků. Ranné typy rytmu stimulují reakci hudebního smyslu, bez vyvolání vyšších intelektuálních schopností vnímání harmonie, což všeobecně více přitahuje nevyvinuté a duchovně netečné jedince.
44:1.14 (500.5) Nejlepší hudba Urantie je pouze slabou ozvěnou nádherných melodií, které vnímají nebeští kolegové vašich hudebníků, ke kterým se dostanou pouze úryvky těchto harmonických morontiálních sil, sestavených do hudebních melodií harmonického souznění. Duchovně-morontiální hudba často používá všech sedm způsobů vyjádření a reprodukce, takže pro lidskou mysl je nesmírně obtížné pokoušet se přenést tyto melodie vyšších sfér do obyčejných hudebních tónů. Taková snaha by se podobala úsilí reprodukovat melodie velkého orchestru pouze s jedním hudebním nástrojem.
44:1.15 (500.6) I když jste vytvořili některé krásné melodie na Urantii, hudebně jste nepokročili tak daleko, jako většina z vašich sousedních planet v Satanii. Kdyby jen Adam a Eva vydrželi, potom byste měli opravdovou hudbu; ale dar harmonie zvuku, v nich tak velký, byl natolik oslaben rodovými nehudebními sklony, že pouze v jednom z tisíce smrtelných životů se projeví mimořádné vnímání hudebních tónů. Ale neztrácejte odvahu; jednoho dne se může na Urantii objevit opravdový hudebník a celé lidstvo bude okouzleno nádhernými tóny jeho melodií. Jedna taková lidská bytost může navždy změnit způsob života celého národa, dokonce i veškerého civilizovaného světa. Je to naprostá pravda, že „melodie má sílu změnit celý svět.“ Navždy zůstane hudba univerzálním jazykem lidí, andělů a duchů. Harmonie je řeč Havony.
44:2.1 (500.7) Smrtelný člověk si dokáže vytvořit pouze nejasnou a zkreslenou představu o působení nebeských interpretů, které jsem nucen pokusit se zobrazit prostřednictvím primitivních a limitujících symbolů vašeho materiálního jazyka. V duchovně-morontiálním světě je množství věcí nejvyšší hodnoty, věcí, hodny reprodukce, ale na Urantii jsou neznámé; jsou to zkušenosti, patřící do kategorie činností, které stěží „vstoupily do mysli člověka;“ jsou to ty reality, které má Bůh připraven pro ty, kteří budou žít po smrti.
44:2.2 (501.1) Existuje sedm skupin nebeských interpretů a já se pokusím popsat jejich práci s pomocí následujícího zařazení:
44:2.3 (501.2) 1. Zpěváci—hudebníci, opakující specifické harmonie minulosti a přednášející melodie současnosti. Ale toto všechno se děje na morontiální úrovni.
44:2.4 (501.3) 2. Barviči—umělci světla a stínu, které vy nazýváte kresliči a malíři, umělci, kteří zachovávají pomíjející příhody a přechodné epizody pro budoucí potěšení morontiálního světa.
44:2.5 (501.4) 3. Osvětlující ilustrátoři—tvůrci obrazců, zachycující poloduchovní jevy. K této činnosti by se mohlo zhruba přirovnat filmování.
44:2.6 (501.5) 4. Tvůrci historických představeních—ti, kteří dramaticky napodobují důležité události vesmírné historie.
44:2.7 (501.6) 5. Mistři proroci—ti, kteří promítají významy historie do budoucnosti.
44:2.8 (501.7) 6. Vypravěči životních příběhů—ti, kteří zachovávají smysl a význam životní zkušenosti. Promítání současných osobních zkušeností do dosažených budoucích hodnot.
44:2.9 (501.8) 7. Administrativní režiséři—ti, kteří zobrazují význam vládní filozofie a metodiku správního řízení, celestinští dramatikové svrchovanosti.
44:2.10 (501.9) Velmi často a zdařile nebeští interpretové spolupracují s instruktory odpočinku při slučování rekapitulace vzpomínek s určitými formami odpočinku mysli a rozptýlení osobnosti. Tito interpretové někdy společně předvádějí před morontiálními konkláve a shromážděními duchů nesmírně dramatické podívané, představující účel takových setkáních. Já jsem byl nedávno svědkem takového úžasného představení, ve kterém více než jeden milion herců předvedlo postupně tisíc výjevů.
44:2.11 (501.10) Vyšší intelektuální učitelé a přechodní pečovatelé využívají volně a účinně tyto rozmanité skupiny interpretů při svých vzdělávacích aktivitách. Ale ne všechno jejich úsilí je zaměřeno na přechodné zobrazování; hodně, velmi hodně jejich práce má trvalou povahu a zůstane navždy jako odkaz pro všechny budoucí časy. Tito umělečtí řemeslníci jsou tak všestranně nadaní, že když působí hromadně, jsou schopni znovu ztvárnit celou epochu a v součinnosti se serafskými pomocníky skutečně zobrazit smrtelným divákům věčné hodnoty duchovního světa.
44:3.1 (501.11) Jsou města „jejichž tvůrcem a stavitelem je Bůh.“ My, v duchovním světě, máme všechno to a nepředstavitelně mnohem víc, co vy smrtelníci znáte. Máme domy, duchovní pohodlí a morontiální nezbytné potřeby. Na každý způsob materiálního uspokojení, které dokáže člověka naplnit radostí, my máme tisíce duchovních realit, které obohacují a rozvíjejí náš život. Božští stavitelé působí v sedmi skupinách:
44:3.2 (502.1) 1. Konstruktéři a stavitelé domů—ti, kteří stavějí a přestavují příbytky, přidělené jednotlivcům i pracovním skupinám. Tato morontiální a duchovní obydlí jsou skutečná. Pro vaše omezené vidění by byla neviditelná, ale pro nás jsou velmi reálná a krásná. Do určité míry se všechny duchovní bytosti mohou podílet na některých detailech plánování a vytváření svých morontiálních a duchovních příbytků. Tyto domy jsou zařízeny a vyzdobeny v souladu s potřebami morontiálních a duchovních tvorů, kteří v nich budou bydlet. Ve všech těchto stavbách je přemíra prostoru a dostatek příležitostí pro individuální vyjádření.
44:3.3 (502.2) 2. Stavitelé pracovních budov—ti, kteří se zabývají projektováním a montováním příbytků pro běžné a normální pracovníky duchovních a morontiálních sfér. Tito stavební pracovníci se dají přirovnat k těm, kteří stavějí dílny a jiné průmyslové objekty na Urantii. Přechodné světy mají nutný systém vzájemné výpomoci a speciálního dělení práce. My všichni neděláme všechno; morontiální bytosti a vyvíjející se duchové vykonávají rozmanité funkce a tito stavitelé pracovních budov nejenže stavějí stále dokonalejší dílny, ale také přispívají k profesnímu růstu pracovníků.
44:3.4 (502.3) 3. Stavitelé budov pro volný čas—pro čas odpočinku, který by smrtelníci nazvali rekreací a v určitém smyslu zábavou, jsou využívány rozsáhlé komplexy. Odpovídající prostředí jsou vyhrazena pro instruktory odpočinku, humoristy morontiálních světů—těch přechodných sfér, na kterých probíhá výuka vzestupných bytostí, které teprve nedávno opustily evoluční planety. I vyšší duchové pěstují určitou formu humoru během období svého duchovního odpočinku.
44:3.5 (502.4) 4. Stavitelé chrámů—zkušení architekti duchovních a morontiálních chrámů. Na všech světech vzestupu smrtelníků jsou chrámy pro projevy úcty a jsou to nejnádhernější výtvory morontiálních oblastí a duchovních sfér.
44:3.6 (502.5) 5. Stavitelé budov pro vzdělání—ti, kteří staví hlavní centra pro morontiální výuku a pokročilé duchovní učení. Dveře jsou vždy otevřeny pro nabytí nových vědomostí, získání dalších informací, týkající se kterékoliv současné a budoucí práce, nebo oblasti univerzální kultury, což jsou informace, které jsou určeny k tomu, aby ze vzestupných smrtelníků udělaly inteligentnější a užitečnější obyvatele morontiálních a duchovních světů.
44:3.7 (502.6) 6. Morontiální plánovači—ti, kteří připravují budovy pro sdružování všech osobností ze všech oblastí, když jsou současně přítomni na některé sféře. Tito plánovači spolupracují s Kontrolory Morontiální Energie pro zdokonalení koordinace progresivního morontiálního života.
44:3.8 (502.7) 7. Stavitelé veřejných budov—umělečtí řemeslníci, kteří plánují a stavějí pro veřejná shromažďování stanovené prostory, které jsou jiného druhu, než prostory pro projevy úcty. Tato místa běžného setkávání jsou nádherná a velkolepá.
44:3.9 (502.8) Ačkoliv ani tyto stavby, ani jejich výzdoba by nebyly zcela reálnými pro smyslové vnímání materiálních smrtelníků, pro nás jsou naprosto reálnými. Tyto stavby byste nemohli vidět, kdybyste tam byli v lidském těle; nicméně, všechny tyto nadmateriální výtvory tam skutečně jsou a vy je jasně uvidíte a budete je plně využívat.
44:4.1 (503.1) Tito umělečtí řemeslníci se věnují zachování a reprodukci vznešených myšlenek sfér a působí v sedmi skupinách:
44:4.2 (503.2) 1. Ochránci myšlenek. Toto jsou umělečtí řemeslníci, kteří se věnují uchovávání vyšších myšlenek sfér. Na morontiálních světech poctivě schraňují skvosty duchovního myšlení. Před mým prvním příchodem na Urantii jsem si prohlížel zápisy a poslouchal záznamy myšlení některých velkých myslitelů této planety. Takové vznešené ideje uchovávají ochránci myšlenek v jazyku Uversy.
44:4.3 (503.3) Každý supervesmír má svůj vlastní jazyk, kterým mluví jeho osobnosti a který převládá ve všech jeho sektorech. V našem supervesmíru je tento jazyk nazýván uverský. Každý lokální vesmír má také svůj vlastní jazyk. Všechny vyšší řády Nebadonu jsou dvojjazyčné, hovořící jak jazykem Nebadonu, tak i jazykem Uversy. Když se setkají dva jedinci z rozdílných lokálních vesmírů, komunikují spolu jazykem Uversy; avšak, když jeden z nich je z jiného supervesmíru, musí jim pomoci tlumočník. Ve středním vesmíru je jazyk zapotřebí velmi málo; tam existuje dokonalé a téměř úplné porozumění; tam nejsou plně chápáni pouze Bohové. Nás učí, že během náhodného setkání v Ráji se projeví více vzájemného porozumění, než by se sdělilo smrtelným jazykem za tisíc let. Už na Uverse my „víme to, co vědí o nás.“
44:4.4 (503.4) Schopnost překládat myšlenku do jazyka na morontiálních a duchovních sférách je pro smrtelnou mysl nepochopitelné. Rychlost přenášení myšlenek na trvalý záznam se může zvýšit našimi odbornými zaznamenateli natolik, že za jednu minutu urantijského času může být zaznamenána obdoba více než půl milionu slov, nebo myšlenkových symbolů. Tyto vesmírné jazyky jsou mnohem více pestřejší než řeč evolučních světů. Pojmové symboly Uversy obsahují více než miliardu znaků, i když základní abeceda má jenom sedmdesát znaků. Jazyk Nebadonu není zdaleka tak dokonale propracovaný; jeho abeceda má čtyřicet osm znaků.
44:4.5 (503.5) 2. Zaznamenatelé pojmů. Tato druhá skupina zaznamenatelů se zabývá uchováním pojmových obrazů a modelů idejí. Toto je způsob nepřetržitého zaznamenávání, který není znám na materiálních sférách a touto metodou já mohu za hodinu vašeho času získat více informací, než byste vy získali za sto let čtením obyčejně psaného jazyka.
44:4.6 (503.6) 3. Ideografičtí zaznamenatelé. My máme obdobu vašeho psaného a mluveného slova, ale při uchovávání myšlenek obvykle používáme pojmové zobrazení a ideografické metody. Ideografičtí zaznamenatelé jsou schopni dosáhnout tisíckrát vyššího výsledku ve srovnání se zaznamenateli pojmů.
44:4.7 (503.7) 4. Podporovatelé rétoriky. Tato skupina zaznamenatelů se zabývá úkolem uchovat myšlenky pro ústní opakování. Ale my dokážeme v půlhodinovém proslovu obsáhnout, jazykem Nebadonu, tématiku celého života urantijského smrtelníka. Vaše jediná naděje pochopit tyto procesy je zastavit se a zamyslet se nad svým zmateným a nesouvislým sněním—jak během několika vteřin při těchto nočních fantaziích můžete projít dlouhodobou zkušeností.
44:4.8 (503.8) Rétorika duchovního světa je jedním z mimořádných zážitků, které čekají vás, ty, kteří znají pouze hrubou a zdlouhavou řeč Urantie. V řečích Salvingtonu a Edentie je hudební harmonie a libozvučnost vyjadřování, které jsou tak inspirující, že se nedají popsat. Tyto planoucí pojmy jsou jako krásné kameny v koruně slávy. Ale já to nedokáži! Já nejsem schopen vyjádřit lidské mysli šířku a hloubku těchto realit jiného světa!
44:4.9 (504.1) 5. Vedoucí vysílání. Vysílání Ráje, supervesmírů a lokálních vesmírů je pod všeobecným dohledem této skupiny uchovatelů myšlenek. Oni slouží jako cenzoři a editoři a rovněž jako koordinátoři vysílaného materiálu. Veškeré Rajské vysílání přizpůsobují supervesmírům a upravují a překládají vysílání Věčně Moudrých do jednotlivých jazyků lokálních vesmírů.
44:4.10 (504.2) Vysílání lokálních vesmírů musí být také upraveno pro příjem v soustavách a na jednotlivých planetách. Přenos těchto kosmických záznamů je pečlivě kontrolován a vždy se dělá zpětný záznam, aby bylo zaručeno správní přijetí každé zprávy na každém světě daného okruhu. Tito vedoucí vysílání jsou technickými experty ve využívání proudů prostoru pro všechny účely sdělování informací.
44:4.11 (504.3) 6. Zaznamenatelé rytmu. Lidé na Urantii by nepochybně nazvali tyto umělecké řemeslníky poety, přestože jejich práce je velmi odlišná od vašich básnických děl a téměř nekonečně je převyšuje. Pro morontiální a duchovní bytosti je rytmus méně vyčerpávající a proto se často usiluje o zvýšení efektivnosti a zvětšení potěšení prováděním různých rytmických funkcí. Já si jenom přeji, abyste měli tu čest naslouchat některému z poetických souborů Edentie a vychutnávat bohatost barev a tónů géniů souhvězdí, kteří jsou mistry této jemné formy sebevyjádření a sociální harmonie
44:4.12 (504.4) 7. Morontiální zaznamenatelé. Jsem v rozpacích, protože nevím jak popsat materiální mysli činnost této důležité skupiny zaznamenatelů myšlenek, kterým je přidělena práce uchovávat souhrnná zobrazení různých morontiálních událostí a duchovních jednáních; přibližně se dá říci, že oni jsou skupinovými fotografy přechodných světů. Oni uchovávají pro budoucnost důležité epizody a souvislosti mezi těmito progresivními epochami, ukládajíc je do archivů v morontiálních halách.
44:5.1 (504.5) Tito zajímaví a výkonní umělečtí řemeslníci jsou spojeni s každým druhem energie—fyzické, duchovní a energie myšlení:
44:5.2 (504.6) 1. Manipulátoři fyzické energie. Manipulátoři fyzické energie slouží po dlouhá období s upravovateli energie a jsou experti v manipulování a regulování mnoha fází fyzické energie. Jsou obeznámeni se třemi základními proudy a třiceti podružnými druhy energie supervesmírů. Tyto bytosti prokazují neocenitelnou pomoc Kontrolorům Morontiální Energie přechodných světů. Oni jsou stálými pozorovateli kosmických projekcí Ráje.
44:5.3 (504.7) 2. Manipulátoři energie mysli. Toto jsou experti pro vzájemnou komunikaci mezi morontiálními bytostmi a jinými typy inteligentních bytostí. Tento způsob komunikace mezi smrtelnými bytostmi na Urantii prakticky neexistuje. Jsou to specialisté, kteří podporují způsobilost vzestupných morontiálních bytostí komunikovat mezi sebou a jejich práce zahrnuje četné unikátní počiny v oblasti intelektuálního spojení, které jsou daleko nad rámec mých schopností, abych je popsal materiální mysli. Tito umělečtí řemeslníci jsou horlivými studenty okruhů mysli Nekonečného Ducha.
44:5.4 (505.1) 3. Manipulátoři duchovní energie. Manipulátoři duchovní energie jsou zajímavou skupinou. Duchovní energie působí, stejně jako fyzická energie, v souladu se stanovenými zákony. To znamená, že kdyby se duchovní energie zkoumala, ukázalo by se spolehlivě, že se s ní může pracovat přesně tak, jako s fyzickými energiemi. V duchovním světě jsou stejně tak dané a prokázané zákony jaké panují v materiálních oblastech. V průběhu uplynulých několika milionů let bylo těmito studenty stěžejních zákonů Věčného Syna realizováno mnoho zdokonalených metod pro příjem duchovní energie, upravujících duchovní energii k jejímu použití pro morontiální a jiné řády nebeských bytostí ve všech vesmírech.
44:5.5 (505.2) 4. Sdružení manipulátoři. Tato odvážná skupina dobře vyškolených bytostí se věnuje funkčnímu spojení tří původních fází božské energie, která se projevuje po celých vesmírech jako fyzická, intelektuální a duchovní energie. Tyto nadšené osobnosti se ve skutečnosti snaží objevit vesmírnou přítomnost Boha Nejvyššího, protože v této Božské osobnosti musí probíhat empirické sjednocování veškeré božskosti velkého vesmíru. A do jisté míry se v poslední době setkali s určitým úspěchem.
44:5.6 (505.3) 5. Dopravní poradci. Tento sbor technických poradců, kteří radí přepravní serafům, jsou nejvýkonnější, když ve spolupráci s pozorovateli hvězd vypočítávají trasy, anebo jinak asistují vedoucím dopravy na světech prostoru. Oni kontrolují dopravu na sférách a jsou přítomni na všech obydlených planetách. Na Urantii slouží sbor sedmdesáti dopravních poradců.
44:5.7 (505.4) 6. Experti komunikace. Na Urantii také slouží dvanáct techniků meziplanetární a mezivesmírné komunikace. Tyto velmi zkušené bytosti jsou experty ve znalostech zákonů o přenosu a přerušování toku informací, tak jak jsou aplikovány při komunikování na sférách. Tento sbor se stará o všechny formy prostorových zpráv, s výjimkou těch, které jsou předávány Gravitačními a Osamělými Posly. Na Urantii většinou využívají pro svoji práci okruh archandělů.
44:5.8 (505.5) 7. Učitelé odpočinku. Božský odpočinek je spojen s metodou přijímání duchovní energie. Morontiální a duchovní energie musí být doplněna zrovna tak, jako fyzická energie, ale ne ze stejných důvodů. Chtě nechtě jsem, ve svých snahách vás osvětlit, nucen použít primitivních přirovnáních; nicméně, my všichni z duchovního světa musíme pravidelně přerušit naše obvyklé aktivity a odebrat se na patřičná shromaždiště, kde zahájíme božský odpočinek a obnovíme naše spotřebované energie.
44:5.9 (505.6) Vy dostanete první lekce o těchto záležitostech když dospějete na obytné světy jako morontiální bytosti a začnete poznávat metody duchovních procesů. Vy víte o nejvnitřnějším okruhu Havony a o tom, že až poutníci prostoru projdou přes předchozí okruhy, musí být uvedeni do dlouhého a oživujícího klidu Ráje. Toto není pouze proto, že si to vyžaduje přechod z životní dráhy času do služby věčnosti, ale je to také nutnost, forma odpočinku, potřebná pro obnovení energetických ztrát, provázejících poslední stupně vzestupu a také uložení zásoby duchovní energie pro následující stadium nekonečné pouti.
44:5.10 (506.1) Tito manipulátoři energie působí také ve stovkách jiných funkcí, které jsou příliš početné, aby se mohly popsat: například, poradenská služba serafům, cherubům a sanobimům, týkající se nejúčinnějších způsobů přijímání energie a udržování nejvýhodnější rovnováhy odlišných sil mezi aktivním cherubem a pasivním sanobimem. Je ještě mnoho dalších způsobů, kterými tito experti pomáhají morontiálním a materiálním tvorům v jejich snahách pochopit podstatu božského odpočinku, která je tak důležitá pro účinné využívání základních energií prostoru.
44:6.1 (506.2) Jak si jenom přeji, abych věděl jak popsat neobyčejnou práci těchto unikátních uměleckých řemeslníků! Jakákoliv snaha z mé strany vysvětlit díla duchovní výzdoby by pouze připomněla materiálním myslím vaše vlastní nedokonalé, ale záslužné snahy dělat takové věci na vašem světě mysli a hmoty.
44:6.2 (506.3) I když tento sbor obsahuje přes jeden tisíc různých druhů činností, je rozdělen do následujících sedmi základních skupin:
44:6.3 (506.4) 1. Mistři světla. To jsou ti, kteří vytvářejí z deseti tisíc barevných tónů duchovní reflexe zvonkohru, nesoucí jejich vybraná poselství harmonické krásy. Kromě vnímání barev, v lidské zkušenosti není nic, k čemu by se tato činnost mohla přirovnat.
44:6.4 (506.5) 2. Návrháři zvuku. Tito návrháři toho, co vy nazýváte zvuk, vyobrazují duchovní vlny různých vlastností a morontiálního vědomí. Tyto impulsy jsou ve skutečnosti nádhernými odrazy nic neskrývajících a dokonalých duchovních duší nebeských bytostí.
44:6.5 (506.6) 3. Návrháři emocí. Tito vylepšovatelé a ochránci citů uchovávají morontiální cítění a božské emoce pro studium a osvětu dětí času a pro inspiraci a zkrášlení morontiálních vzestupných bytostí a zdokonalujících se duchů.
44:6.6 (506.7) 4. Umělci vůně. Takové přirovnání nebeských duchovních aktivit k fyzickému rozpoznávání chemických vůní je rozhodně nešťastné, ale smrtelníci Urantie by ztěží poznali tuto činnost pod jiným jménem. Tito umělečtí mistři tvoří svoje rozmanité symfonie pro povznesení a potěšení pokročilých dětí světla. Na zemi nemáte nic, k čemu by se tento typ duchovní vznešenosti mohl i vzdáleně přirovnat.
44:6.7 (506.8) 5. Aranžéři přítomných hodnot. Tito umělečtí řemeslníci se nezabývají uměním sebe zkrášlování ani metodou zkrášlování jiných tvorů. Oni vyvolávají rozmanité a radostné reakce v jednotlivých morontiálních a duchovních tvorech svojí tvorbou o významu vzájemných vztahů skrze situační hodnoty, přidělené různým morontiálním a duchovním řádům ve smíšených souborech těchto různorodých bytostí. Tito umělci spojují nadmateriální bytosti tak, jak vy byste sestavovali živé hudební tóny, vůně, pohledy a potom je spojili do krásných písní.
44:6.8 (506.9) 6. Návrháři vkusu. A jak vám mám povědět o těchto umělcích? Já mohu pouze naznačit, že oni jsou vylepšovatelé morontiálního vkusu a že se také snaží zlepšit vnímání krásy zbystřením vyvíjejících se duchovních smyslů.
44:6.9 (507.1) 7. Morontiální syntezátoři. To jsou mistři umělci, kteří, když všichni ostatní přispěli svými jednotlivými vklady, potom přidají dokončující a závěrečné úpravy morontiálnímu souboru, aby dosáhli inspirujícího zobrazení božské krásy—věčného vnuknutí pro duchovní bytosti a jejich morontiální druhy. Ale vy musíte počkat na vaše vysvobození ze živočišného těla, než budete schopni začít vnímat umělecké nádhery a estetické krásy morontiálních a duchovních světů.
44:7.1 (507.2) Tito umělci se nezabývají hudbou, malováním, nebo něčím podobným, jak byste se asi domnívali. Oni se zaobírají manipulací a organizací speciálních sil a energií, které se vyskytují v duchovním světě, ale které smrtelníci neznají. Kdybych měl alespoň nejnepatrnější podklad pro přirovnání, pokusil bych se popsat tuto unikátní oblast duchovní tvorby, ale cítím beznaděj—je nemožné přenést do smrtelných myslí tuto sféru nebeského umění. Nicméně, to co nelze popsat, může být ještě naznačeno:
44:7.2 (507.3) Krása, rytmus a harmonie jsou intelektuálně spjaty a duchovně spřízněny. Pravda, fakt a vzájemný vztah jsou intelektuálně neoddělitelné a spjaté s filozofickým pojetím krásy. Dobro, poctivost a spravedlnost spolu filozoficky souvisí a duchovně jsou svázány s živou pravdou a božskou krásou.
44:7.3 (507.4) Kosmická pojetí opravdové filozofie, zobrazení nebeského umění, nebo pokus smrtelníka popsat lidské vnímání božské krásy nemohou být nikdy plně uspokojující, jestliže takové snahy tvora o pokrok zůstávají nesjednoceny. Takové vyjádření božských pohnutek ve vyvíjejícím se tvorovi může být intelektuálně pravdivé, citově krásné a duchovně prospěšné, ale duše se nemůže opravdově vyjádřit, pokud tyto reality pravdy, významy krásy a hodnoty dobra nebudou sjednoceny v životní zkušenosti umělce, vědce nebo filozofa.
44:7.4 (507.5) Tyto božské vlastnosti jsou dokonale a absolutně sjednoceny v Bohu. A každý, Boha uvědomělý člověk, nebo anděl, má potenciál neomezeného sebevyjádření na postupně se zvyšujících úrovních jednotné seberealizace prostřednictvím nikdy nekončící snahy podobat se Bohu—empirického sladění věčné pravdy, univerzální krásy a božské laskavosti, dosaženého v evoluční zkušenosti.
44:8.1 (507.6) Přestože celestinští umělečtí řemeslníci osobně nepracují na materiálních planetách, takových jako je Urantia, přicházejí tam čas od času z hlavního centra soustavy nabídnout pomoc přirozeně nadaným jedincům smrtelných ras. Při takových úkolech tito umělci pracují dočasně pod vedením planetárních andělů pokroku. Serafské armády spolupracují s těmito uměleckými mistry v jejich snaze pomáhat těm smrtelným umělcům, kteří jsou obdarováni vrozenými schopnostmi a také mají Ladiče Myšlení, mající specifickou předchozí zkušenost.
44:8.2 (507.7) Existují tři možné zdroje mimořádných lidských schopností. Základem je vždy přirozené, čili vrozené nadání. Mimořádná schopnost není nikdy náladovým darem Bohů; každý výjimečný talent má vždy dědičný základ. Kromě tohoto přirozeného nadání, nebo lépe řečeno dědičného, může přispívat vedení Ladičů Myšlení u těch jedinců, jejichž vnitřní Ladiči mají vlastní a opravdové zkušenosti tohoto směru, získané na jiných světech a v jiných smrtelných tvorech. V těch případech, kdy lidská mysl i vnitřní Ladič mají neobyčejné schopnosti, mohou být vysláni duchovní umělci, aby působili jako harmonizátoři těchto talentů a i jinými způsoby pomáhali a inspirovali tyto smrtelníky, aby usilovali o stále dokonalejší ideály a snažili se je vyobrazit pro povznesení sféry.
44:8.3 (508.1) Mezi duchovními uměleckými řemeslníky neexistuje žádné kastovnictví. Bez ohledu na to, jak nízký je váš původ, jestliže máte schopnost a dar vyjádření, získáte náležité uznání a dostane se vám patřičného ocenění na vaší cestě vzhůru za morontiální zkušeností a duchovním poznáním. Neexistuje žádný zděděný lidský handicap, nebo nedostatek způsobený smrtelným prostředím, který nebude plně nahrazen a úplně odstraněn na morontiální cestě. A všechna taková zadostiučinění z uměleckých úspěchů a vyjádřené seberealizace budou výsledkem vašich vlastních osobních snah při vašem postupném vzestupu. Konečně se mohou naplnit cíle evolučních tvorů, mající průměrné schopnosti. I když Bohové nerozdávají libovolně talent a nadání dětem času, poskytují veškerému lidskému úsilí pocit uspokojení ze všech jejich vznešených tužeb a zadostiučinění ze snahy dosáhnout božské seberealizace.
44:8.4 (508.2) Ale každá lidská bytost by si měla pamatovat: mnohé ambice vynikat, které mučí lidské smrtelníky, nebudou setrvávat s těmito smrtelníky na jejich cestě morontiálními a duchovními sférami. Vzestupné bytosti se naučí ovládat svoje dřívější čistě sobecké touhy a egoistické ambice. Nicméně, ty věci, které jste chtěli upřímně dělat na zemi a okolnosti vám to nikdy nedovolily, jestliže po získání opravdové morontiální moudrosti během vaší morontiální dráhy budete stále toužit je dělat, potom vám určitě bude dána příležitost plně uspokojit vaše dlouho trvající touhy.
44:8.5 (508.3) Předtím, než vzestupní smrtelníci opustí lokální vesmír, aby zahájili svoje duchovní dráhy, budou všechny jejich intelektuální, umělecké a společenské touhy či vlastní ambice, které charakterizovaly jejich smrtelné či morontiální úrovně bytí, plně uspokojeny. To je výsledkem rovnocennosti uspokojení ze sebevyjádření a seberealizace, ale ne v důsledku dosažení stejného empirického statusu, nebo kompletního vymazání individuálních schopností v umění, metodě a vyjádření. Ale nové duchovní rozdíly v osobním empirickém dosažení se nesrovnají a nevyrovnají, dokud neprojdete posledním okruhem Havony. A potom obyvatelé Ráje budou čelit nutnému přizpůsobení se těm absonitním odlišnostem v osobní zkušenosti, které se mohou srovnat pouze skupinovým dosažením nejvyššího statusu tvora—sedmého stadia duchovní pouti smrtelných konečných.
44:8.6 (508.4) A tímto končí vyprávění o celestinských uměleckých řemeslnících—kosmopolitní skupině vynikajících pracovníků, kteří toho dělají tak moc pro zvelebení architektonických sfér s pomocí uměleckých zobrazeních božské krásy Rajských Tvořitelů.
44:8.7 (508.5) [Sepsáno Archandělem Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 45
45:0.1 (509.1) ADMINISTRATIVNÍ centrum Satanie představuje uskupení architektonických sfér, padesát sedm v samotném Jerusemu, sedm hlavních družic a čtyřicet devět podružných družic. Jerusem, hlavní místo soustavy, je téměř stokrát větší než Urantia, i když jeho gravitace je o trochu nižší. Hlavní družice Jerusemu představují sedm přechodných světů, z nichž každý je desetkrát větší než Urantia, zatímco sedm podružných družic těchto přechodných sfér má přibližně stejné rozměry jako Urantia.
45:0.2 (509.2) Sedm obytných světů představuje sedm podružných družic přechodného světa číslo jedna.
45:0.3 (509.3) Tento celý systém padesáti sedmi architektonických světů je samostatně osvětlován, ohříván, zavlažován a energeticky napájen prostřednictvím spolupráce Energetických Center Satanie a Hlavních Fyzických Kontrolorů, kteří pracují v souladu se stanovenou metodou fyzického organizování a uspořádání těchto speciálně vytvořených sfér. O tyto světy se také fyzicky starají a i jinak je udržují místní spornagiové.
45:1.1 (509.4) Sedm hlavních světů, kroužících kolem Jerusemu, je všeobecně známo jako přechodné vzdělávací sféry. Čas od času jsou jejich vládci jmenováni nejvyšší výkonnou radou Jerusemu. Tyto sféry mají následující pořadová čísla a názvy:
45:1.2 (509.5) Číslo 1. Svět konečných. Tato sféra je hlavním centrem sboru konečných lokální soustavy a je obklopena přijímacími světy, sedmi obytnými světy, které se plně věnují programu vzestupu smrtelníků. Svět konečných je přístupný pro obyvatele všech sedmi obytných světů. Přepravní serafové dopravují vzestupné bytosti tam a zpět na těchto poutích, které jsou určeny, aby kultivovaly jejich víru v cílové určení přechodných smrtelníků. Ačkoliv koneční a jejich stavby nejsou běžně viditelné pro morontiální zrak, čas od času budete více než nadšeni, když vám Kontroloři Morontiální Energie umožní na chvíli spatřit tyto vysoké duchovní osobnosti, které skutečně dokončily vzestup do Ráje a které se vrátily na ty samé světy, kde začíná vaše dlouhé putování, aby vám podaly důkaz, že i vy můžete a jste schopni dokončit tento grandiózní čin. Všichni dočasní hosté obytných světů navštíví sféru konečných minimálně jednou za rok, aby se zúčastnili shromáždění, na kterém mohou spatřit konečné bytosti.
45:1.3 (510.1) Číslo 2. Morontiální svět. Tato planeta je hlavním centrem poradců morontiálního života a je obklopena sedmi sférami, na kterých tito morontiální poradci vyučují své druhy a pomocníky—jak morontiální bytosti, tak i vzestupné smrtelníky.
45:1.4 (510.2) Během přechodu sedmi obytnými světy projdete také postupně přes kulturní a sociální sféry, které posilují sblížení s morontiálními světy. Po přechodu z prvního obytného světa na druhý získáte oprávnění navštěvovat druhé přechodné hlavní centrum, morontiální svět , a tak dále. A když jste přítomni na kterémkoli z těchto šesti světů vzdělávání, můžete dostat pozvání být hostem a pozorovatelem na kterémkoliv ze sedmi obklopujících světů doprovodných skupinových aktivit.
45:1.5 (510.3) Číslo 3. Svět andělů. Tento svět je centrem všech serafských armád, zapojených do činností soustavy a je obklopen sedmi světy výuky a vzdělávání andělů. Tyto světy jsou sociálními sférami serafů.
45:1.6 (510.4) Číslo 4. Svět superandělů. Tato sféra je domovem Oslnivých Večerních Hvězd Satanie a obrovského seskupení stejnorodých a skoro stejnorodých bytostí. Sedm družic tohoto světa je určeno pro sedm hlavních skupin těchto nepojmenovaných nebeských bytostí.
45:1.7 (510.5) Číslo 5. Svět Synů. Tato planeta je hlavním stanovištěm božích Synů všech řádů, včetně synů, trinitarizovaných tvory. Obklopujících sedm světů se věnuje určitým jednotlivým skupinám těchto božsky spřízněných synů.
45:1.8 (510.6) Číslo 6. Svět Ducha. Tato sféra slouží v soustavě jako místo setkávání vysokých osobností Nekonečného Ducha. Jeho sedm obklopujících družic je přiděleno jednotlivým skupinám těchto různorodých řádů. Ale na přechodném světě číslo šest nemá zastoupení Duch a není přítomen ani na hlavních centrech soustavy; Boží Pečovatel Salvingtonu je přítomen všude v Nebadonu.
45:1.9 (510.7) Číslo 7. Svět Otce. Toto je tichá sféra soustavy. Na ní nebydlí žádné skupiny bytostí. Střed zabírá velký chrám světla, ale nikoho v něm není možno uvidět. Všechny bytosti ze všech světů soustavy jsou zde vítány jako hosté.
45:1.10 (510.8) Sedm družic, obklopujících svět Otce, je využíváno různými způsoby v jednotlivých soustavách. V Satanii jsou nyní užívány jako nápravné sféry pro internované skupiny bytostí, které se zúčastnily Luciferova povstání. Edentia, hlavní centrum souhvězdí, nemá podobné kázeňské světy; těch několik serafů a cherubů, kteří přešli k rebelům v době povstání v Satanii, se již dávno nachází na těchto izolovaných světech Jerusemu.
45:1.11 (510.9) Když budete pobývat na sedmém obytném světě, budete mít přístup na sedmý přechodný svět, sféru Vesmírného Otce, a také vám bude dovoleno navštívit kázeňské světy, obklopující tuto planetu, na kterých jsou drženi Lucifer a většina těch osobností, které ho následovaly do vzpoury proti Michaelovi. A tento smutný pohled, který je možno spatřit v průběhu nedávných epoch, bude nadále sloužit jako důležité varování celému Nebadonu, dokud Věčně Moudří neposoudí hřích Lucifera a jeho odpadlých druhů, kteří odmítli spasení, nabídnuté jim Michaelem, jejich vesmírným Otcem.
45:2.1 (511.1) Hlavní vykonavatel výkonné moci lokální soustavy obydlených světů je primární Syn Lanonandek, Vládce Soustavy. V našem lokálním vesmíru jsou tito vládci pověřeni rozsáhlými správními povinnostmi, neobyčejnými osobními výsadami. Také v Orvontonu nejsou všechny vesmíry tak organizované, aby dovolily Vládcům Soustav uplatňovat tak nezvykle širokou moc v osobním rozhodování při řízení záležitostí soustav. Ale v celé historii Nebadonu tito ničím nesvázaní vládci se projevili neloajální pouze třikrát. Naposledy to byla Luciferova vzpoura v soustavě Satania, která se ze všech nejvíce rozšířila.
45:2.2 (511.2) Ale, dokonce ani po tomto katastrofálním převratu se v Satanii neudělaly absolutně žádné změny ve způsobu řízení soustavy. Současný Vládce Soustavy má stejnou pravomoc a uplatňuje veškerá práva, která byla udělena jeho nečestnému předchůdci, s výjimkou určitých záležitostí, které jsou nyní pod dohledem Otce Souhvězdí a které Věčně Moudří doposud opět plně nesvěřili Lanaforgovi, nástupci Lucifera.
45:2.3 (511.3) Současná hlava Satanie je soucitným a vynikajícím vládcem, prověřený v povstáních. Když sloužil jako asistent Vládci Soustavy, Lanaforge byl věrný Michaelovi při jednom z prvních převratů ve vesmíru Nebadon. Tento mocný a vynikající Pán Satanie je zkušený a osvědčený správce. V době druhého povstání v soustavě Nebadonu, když Vládce Soustavy pochybil a ztratil soudnost, Lanaforge, který byl prvním asistentem tohoto chybujícího vládce, převzal moc a řídil záležitosti soustavy tak, že poměrně málo osobností bylo ztraceno na hlavních světech, nebo na obydlených planetách této nešťastné soustavy. Lanaforge má pověst, že je jediný primární Syn Lanonandek v celém Nebadonu, který tak věrně slouží Michaelovi ve chvílích pochybení svého nadřízeného a výše postaveného bratra. Pravděpodobně, Lanaforge nebude odvolán z Jerusemu, dokud se v Satanii nepřekonají všechny důsledky dřívější pošetilosti a neodstraní se následky povstání.
45:2.4 (511.4) Přestože všechny záležitosti izolovaných světů Satanie nebyly vráceny zpět pod jeho pravomoc, Lanaforge projevuje velký zájem o jejich blaho a často navštěvuje Urantii. Jako i v jiných a normálních soustavách, Vládce předsedá radě vládců světů soustavy, Planetárních Princů a místních hlavních správců izolovaných světů. Čas od času se tato planetární rada schází v hlavním centru Soustavy—„když se setkávají Synové Boží.“
45:2.5 (511.5) Jednou týdně, na Jerusemu každý desátý den, se Vládce setká s některou skupinou různých řádů osobností, bydlících na hlavním světě. To jsou okouzlující přátelské hodiny v Jerusemu a setkání, na která se nikdy nezapomene. Na Jerusemu vládne mezi všemi rozmanitými řády bytostí a mezi všemi těmito skupinami a Vládcem Soustavy duch největšího bratrství.
45:2.6 (511.6) Tato neobyčejná setkání se odehrávají na skleněném moři, obrovském shromažďovacím prostoru hlavního centra soustavy. Jsou to ryze společenská a duchovní setkání; nikdy se tady neprojednávají otázky, týkající se planetárního řízení, nebo vzestupného programu. Vzestupní smrtelníci se tady setkávají pouze proto, aby zde spolu strávili příjemné chvíle a setkali se svými druhy, kteří jsou trvalými obyvateli Jerusemu. Ty skupiny, které nejsou Vládcem pozvány na tato týdenní oddechová setkání, se střetávají ve svých vlastních centrech.
45:3.1 (512.1) Hlavnímu vykonavateli výkonné moci v lokální soustavě, Vládci Soustavy, vždy pomáhají dva nebo tři Synové Lanonandekové, kteří mají funkci prvního a druhého asistenta. Ale v současné době je soustava Satania řízena štábem sedmi Lanonandeků:
45:3.2 (512.2) 1. Vládce Soustavy—Lanaforge, číslo 2 709 primárního řádu a nástupce odpadlíka Lucifera.
45:3.3 (512.3) 2. První asistent Vládce—Mansurotia, číslo 17 841 terciárních Lanonandeků. Do Satanie byl přidělen současně s Lanaforgem.
45:3.4 (512.4) 3. Druhý asistent Vládce—Sadib, číslo 271 402 terciárního řádu. Sadib také přišel do Satanie s Lanaforgem.
45:3.5 (512.5) 4. Opatrovatel soustavy—Holdant, číslo 19 terciárního sboru, kontroluje a dohlíží na všechny internované duchy nad úrovní smrtelného bytí. Holdant také přišel do Satanie s Lanaforgem.
45:3.6 (512.6) 5. Archivář soustavy—Vilton, sekretář vlády Lanonandeků v Satanii, číslo 374 třetího řádu. Vilton byl členem původní Lanaforgovy skupiny.
45:3.7 (512.7) 6. Administrátor poskytnutí—Fortant, číslo 319 847 záložního sboru sekundárních Lanonandeků a dočasný vedoucí všech vesmírných aktivit, přenesených do Jerusemu po Michaelově poskytnutí sebe sama na Urantii. Fortant je členem štábu Lanaforga devatenáct set let urantijského času.
45:3.8 (512.8) 7. Vysoký poradce—Hanavard, číslo 67 primárních Synů Lanonandeků a člen vysokého sboru vesmírných poradců a koordinátorů. Působí jako úřadující předseda výkonné rady Satanie. Hanavard je dvanáctý člen tohoto řádu Synů, sloužící na Jerusemu od Luciferovy vzpoury.
45:3.9 (512.9) Tato výkonná skupina sedmi Lanonandeků tvoří rozšířenou krizovou správu, kterou bylo nutno sestavit kvůli vážné situaci, zapříčiněné Luciferovou vzpourou. Na Jerusemu jsou pouze nižší soudy, protože soustava je správní útvar a nemá soudní systém, ale správa Lanonandeků je podporována výkonnou radou Jerusemu—nejvyšším poradním orgánem Satanie. Tato rada má dvanáct členů:
45:3.10 (512.10) 1. Hanavard, předseda, Syn Lanonandek.
45:3.11 (512.11) 2. Lanaforge, Vládce Soustavy.
45:3.12 (512.12) 3. Mansurotia, první asistent Vládce.
45:3.13 (512.13) 4. Představený Melkísedeků Satanie.
45:3.14 (512.14) 5. Výkonný vedoucí Nositelů Života Satanie.
45:3.15 (512.15) 6. Představený konečných Satanie.
45:3.16 (512.16) 7. Původní Adam Satanie, vedoucí Materiálních Synů.
45:3.17 (512.17) 8. Vůdce serafských armád Satanie.
45:3.18 (512.18) 9. Představený fyzických regulátorů Satanie.
45:3.19 (512.19) 10.Vedoucí Kontrolorů Morontiální Energie.
45:3.20 (513.1) 11.Výkonný vedoucí midbytostí soustavy.
45:3.21 (513.2) 12.Výkonný představitel sboru vzestupných smrtelníků.
45:3.22 (513.3) Tato rada pravidelně vybírá tři členy, aby zastupovali lokální soustavu u nejvyšší rady v hlavním centru vesmíru, ale toto zastupování je kvůli povstání pozastaveno. V současné době má Satania svého pozorovatele v hlavním centru lokálního vesmíru, ale po Michaelově poskytnutí obnovila soustava volbu deseti členů do zákonodárného sboru.
45:4.1 (513.4) Na Jerusemu, uprostřed sedmi andělských obytných okruhů je umístěno sídlo poradního sboru Urantie—dvacet čtyři poradců. Jan, autor „Zjevení“, je nazval dvaceti čtyřmi starci: „A kolem trůnu bylo dvacet čtyři křesel a na nich jsem viděl sedět dvacet čtyři starců, oděných do bílých rouch.“ Trůn uprostřed tohoto seskupení je soudcovskou stolicí předsedajícího archanděla—trůn ohlášení milosrdného a spravedlivého vzkříšení pro celou Satanii. Tato soudcovská stolice byla vždycky na Jerusemu, ale dvacet čtyři obklopujících křesel bylo tady umístěno před devatenácti sty lety, brzy poté, když Kristus Michael se stal svrchovaným vládcem Nebadonu. Těchto dvacet čtyři poradců jsou jeho osobními zmocněnci na Jerusemu a jsou oprávněni zastupovat Syna Vládce ve všech záležitostech, týkajících se ohlašování vzkříšení v Satanii a mnoha dalších aspektů vzestupu smrtelníků na izolovaných světech soustavy. Jsou jmenovanými zmocněnci pro vykonávání speciálních úkolů Gabriela a mimořádných příkazů Michaela.
45:4.2 (513.5) Těchto dvacet čtyři poradců bylo vybráno z osmi urantijských ras, přičemž poslední členové této skupiny byli povoláni v době ohlášení vzkříšení Michaela před devatenácti sty lety. Tento poradenský sbor je složen z následujících členů:
45:4.3 (513.6) 1. Onagar, vůdčí duchovní osobnost v éře před příchodem Planetárního Prince. Onagar nařizoval svým druhům uctívat „Dárce Dechu.“
45:4.4 (513.7) 2. Mansant, velký učitel na Urantii v éře po odchodu Planetárního Prince. On vedl své druhy k úctě „Velkého Světla."
45:4.5 (513.8) 3. Onamonalonton, dávný vůdce červené rasy, který přivedl svůj lid od uctívání mnoha bohů k uctívání „Velkého Ducha.“
45:4.6 (513.9) 4. Orlandof, panovník modrých lidí, pod jehož vedením tato rasa uznala božskost „Nejvyššího Panovatele.“
45:4.7 (513.10) 5. Porshunta, rádce vymřelé oranžové rasy a vůdčí osobnost tohoto národa v uctívání „Velkého Učitele.“
45:4.8 (513.11) 6. Singlangton, první ze žluté rasy, který začal učit svůj národ a přivedl ho k uctívání „Jedné Pravdy“ místo mnoha. Před tisíci a tisíci lety žlutá rasa znala jednoho Boha.
45:4.9 (513.12) 7. Fantad, vysvoboditel zelených lidí z doby temna a jejich vůdce v uctívání „Jediného Zdroje Života.“
45:4.10 (513.13) 8. Orvonon, osvícenec indigové rasy a jejich vůdce, který ji v dávné době vedl ke službě „Bohu Bohů.“
45:4.11 (514.1) 9. Adam, diskreditovaný, ale rehabilitovaný planetární otec Urantie a Materiální Boží Syn, který byl poslán do smrtelného těla, ale který přežil a byl následně povýšen do tohoto postavení nařízením Michaela.
45:4.12 (514.2) 10. Eva, matka fialové rasy Urantie, která pochybila se svým druhem a byla s ním také rehabilitována a přidělena k této skupině přeživších smrtelníků.
45:4.13 (514.3) 11. Enoch, první ze smrtelníků Urantie, který se spojil s Ladičem Myšlení během svého smrtelného života v lidském těle.
45:4.14 (514.4) 12. Mojžíš, osvoboditel zbytků utlačované fialové rasy a podněcovatel obnovení uctívání Vesmírného Otce pod jménem „Bůh Izraele.“
45:4.15 (514.5) 13. Eliáš, přeměněná duše mimořádného duchovního dosažení v době po éře Materiálního Syna.
45:4.16 (514.6) 14. Machiventa Melkísedek, jediný Syn tohoto řádu, který poskytl sám sebe rasám Urantie. I když je stále označován jako Melkísedek, stal se „na věčnost vyslancem Nejsvrchovanějších,“ navždy zaujímající roli služebníka, který jako vzestupný smrtelník pobýval v lidském těle na Urantii v Šálemu v časech Abrahama. Nedávno byl tento Melkísedek prohlášen za zástupce Planetárního Prince Urantie s hlavním místem pobytu na Jerusemu a byl zplnomocněn jednat v zájmu Michaela, který je ve skutečnosti Planetárním Princem světa, na kterém prožil svoje poslední poskytnutí v lidské formě. Přesto na Urantii ještě dohlížejí střídající se místní hlavní správci z rady dvaceti čtyř.
45:4.17 (514.7) 15. Jan Křtitel, předchůdce Michaelova poslání na Urantii a v lidském těle, vzdálený bratranec Syna Člověka.
45:4.18 (514.8) 16. 1-2-3 První, vůdce loajálních midbytostí ve službě Gabrielovi v době Kaligastiovy zrady, který byl povýšen do této funkce Michaelem brzy po svém převzetí nepodmíněné moci.
45:4.19 (514.9) Tyto vybrané osobnosti, na žádost Gabriela, prozatímně nepodléhají vzestupnému programu a my vůbec netušíme jak dlouho mohou ještě působit v těchto funkcích.
45:4.20 (514.10) Křesla 17, 18, 19 a 20 nejsou obsazena trvale. S jednomyslným souhlasem všech šestnácti stálých členů jsou tato křesla obsazena přechodně a budou doplněna později vzestupnými smrtelníky ze současné epochy na Urantii, která začala po Michaelově poskytnutí.
45:4.21 (514.11) Také místa 21, 22, 23 a 24 jsou obsazena dočasně a jsou držena v záloze pro velké učitele jiných a následujících epoch, které budou nepochybně následovat po současné éře. Na Urantii se očekávají éry Autoritativních Synů a Synů Učitelů a epochy světla a života, nezávisle na neočekávané návštěvy božských Synů, které se mohou, nebo nemusí uskutečnit.
45:5.1 (514.12) Početné kategorie nebeského života, včetně různých řádů božských Synů, vysokých duchů, superandělů, andělů a midbytostí, mají své hlavní centrum a svá rozsáhlá území na Jerusemu. Centrálním obydlím tohoto obdivuhodného sektoru je hlavní chrám Materiálních Synů.
45:5.2 (515.1) Prostor, vyhrazený Adamům, je středem pozornosti všech nových příchozích na Jerusem. Je to nesmírně rozsáhlé území, skládající se z jednoho tisíce center, i když každá rodina Materiálních Synů a Dcer žije ve vlastním obydlí do té doby, až její členové odejdou sloužit na evoluční světy prostoru, nebo zahájí vzestupnou pouť k Ráji.
45:5.3 (515.2) Tito Materiální Synové jsou nejvyšším typem pohlavních bytostí, které je možno spatřit na vzdělávacích sférách evolučních vesmírů. A oni jsou skutečně materiální: i planetární Adamové a Evy jsou jasně viditelné smrtelným rasám obydlených světů. Tito Materiální Synové jsou posledním fyzickým článkem v řetězci osobností, sahající od božskosti a dokonalosti směrem dolů, k lidem a materiálnímu bytí. Tito Synové obstarávají na obydlených planetách oboustranné spojení mezi neviditelným Planetárním Princem a materiálními tvory daných oblastí.
45:5.4 (515.3) Při poslední registraci, uskutečňující se na Salvingtonu každé tisíciletí, bylo evidováno v Nebadonu 161 432 840 Materiálních Synů a Dcer, majících občanský status na hlavních světech lokálních soustav. Počet Materiálních Synů je v jednotlivých soustavách jiný a jejich počet se neustále zvyšuje přirozeným rozmnožováním. Při vykonávání svých rozmnožovacích funkcí se úplně neřídí svými osobními touhami navazovat kontakt s jinými osobnostmi, ale také pokyny vyšších řídících orgánů a poradních sborů.
45:5.5 (515.4) Tito Materiální Synové a Dcery jsou trvalými obyvateli Jerusemu a jeho přidružených světů. Obývají rozlehlá území na Jerusemu a aktivně se podílejí na lokálním řízení hlavní sféry, vykonávajíc prakticky všechny běžné činnosti za pomoci midbytostí a vzestupných bytostí.
45:5.6 (515.5) Na Jerusemu je těmto rozmnožujícím se synům dovoleno experimentovat s modely samosprávy podle způsobu Melkísedeků a dosahují velmi vysokou společenskou úroveň. Vyšší řády synovstva si ponechávají právo veta v dané sféře, ale téměř ve všech ohledech se adamité Jerusemu řídí obecným volebním právem a mají vládu zastupitelů. Doufají, že jim bude někdy udělena plná autonomie.
45:5.7 (515.6) Charakter služby Materiálních Synů závisí do značné míry na jejich věku. Protože jsou materiální a obvykle připoutáni k některým planetám, nejsou způsobilí pro přijetí do Salvingtonské Univerzity Melkísedků, nicméně, Melkísedekové udržují silné učitelské sbory v hlavním centru každé soustavy, aby vyučovaly mladší generace Materiálních Synů. Vzdělávací a duchovně výchovné systémy, vytvořené pro rozvoj mladších Materiálních Synů a Dcer jsou vrcholem dokonalosti ve svém rozsahu, metodě a praktičnosti.
45:6.1 (515.7) Společně se svými dětmi, Materiální Synové a Dcery představují zajímavý pohled, který neustále vzbuzuje zvědavost a přitahuje pozornost všech vzestupných smrtelníků. Oni se natolik podobají vašim vlastním materiálním rasám, že najdete spolu hodně společného při výměně svých zkušeností a strávíte spolu přátelské období.
45:6.2 (515.8) Přeživší smrtelníci stráví podstatnou část svého volného času v hlavním centru soustavy pozorováním a studiem životních návyků a chování těchto vyšších polofyzických pohlavních tvorů, protože tito obyvatelé Jerusemu jsou přímými patrony a učiteli přeživších smrtelníků od chvíle, kdy získají právo pobytu na hlavním světě, až do jejich odchodu do Edentie.
45:6.3 (516.1) Na sedmi obytných světech je poskytnuto vzestupným smrtelníkům dostatek příležitostí, aby si vynahradili všechna empirická strádání, prožitá na světech jejich původů, ať již byla důsledkem dědictví, prostředí nebo nešťastným předčasným ukončením cesty v lidském těle. Toto se skutečně vztahuje na všechna počínání, kromě pohlavního života smrtelníků a s tím související aktivity. Tisíce smrtelníků dosáhnou obytných světů, aniž by poznali hlavní přínos, plynoucí z docela obyčejných pohlavních vztahů na svých rodných sférách. Pobyt na obytném světě může jen málo pomoci vynahradit tyto zcela osobní ztráty. Pohlavní aktivita ve fyzickém smyslu je pro tyto vzestupné bytosti minulostí, ale v úzkých vztazích s Materiálními Syny a Dcerami, jak individuálně, tak i jako členové jejich rodin, mohou tito smrtelníci kompenzovat sociální, intelektuální, emoční a duchovní aspekty své nedokonalosti. Tak všem těm lidem, kterým okolnosti nebo chybný úsudek odepřel užitek z blahodárného pohlavního vztahu na evolučních světech, je tady na hlavním světě soustavy poskytnuta dostatečná příležitost, aby získali tyto podstatné smrtelné zkušenosti v úzkém a láskyplném vztahu s nebeskými Adamickými pohlavními tvory, trvale sídlícími na hlavních světech soustav.
45:6.4 (516.2) Žádný přeživší smrtelník, midbytost nebo seraf nemůže dospět do Ráje, dosáhnout Otce a být přijat do Sboru Konečnosti bez poznání té ušlechtilé zkušenosti z rodičovského vztahu k vyvíjejícímu se dítěti na jednom ze světů, nebo některé jiné podobné či rovnocenné zkušenosti. Vztah dítěte a otce je stěžejní pro základní koncept Vesmírného Otce a jeho vesmírných dětí. Proto se taková zkušenost stává nezbytnou pro empirickou výchovu všech vzestupných bytostí.
45:6.5 (516.3) Vzestupné midbytosti a evoluční serafové musí projít touto rodičovskou zkušeností ve vztahu s Materiálními Syny a Dcerami hlavních světů soustav. Tím, že takové nepohlavní vzestupné bytosti pomáhají jerusemským Adamům a Evám vychovávat a vzdělávat jejich děti, získají rodičovskou zkušenost.
45:6.6 (516.4) Také všichni přeživší smrtelníci, kteří nezískali rodičovskou zkušenost na evolučních světech, musí projít nezbytnou výukou během jejich pobytu v domech jerusemských Materiálních Synů a jako rodičovští pomocníci těchto nádherných otců a matek. Toto platí pouze tehdy, když takoví smrtelníci byli schopni nahradit své nedokonalosti v útulcích soustavy, které jsou umístěné na prvním přechodném světě kultury Jerusemu.
45:6.7 (516.5) Tato zkušební školka Satanie je řízena určitými morontiálními osobnostmi na světě konečných, jehož jedna polovina je vyčleněna takové výchově dětí. Tady se přijímají a setkávají některé děti přeživších smrtelníků, například takové, které zahynuly ještě předtím, než získaly duchovní status jedince. Vzestup kteréhokoliv z jeho přirozených rodičů je zárukou toho, že takovému smrtelnému dítěti sfér bude umožněno znovuzosobnění na planetě konečných v soustavě a bude mu dovoleno se svobodně rozhodnout zdali si zvolí rodičovskou dráhu smrtelného vzestupu. Tady se děti projevují stejně jako na svých rodných světech, s výjimkou toho, že tady se nerozlišuje pohlaví. Po životě, prožitém na obydlených planetách, rozmnožování smrtelného typu končí.
45:6.8 (517.1) Ti, kdo pobývají na obytných světech, a kteří mají jedno či více dětí ve zkušebním útulku na světě konečných a kteří postrádají základní rodičovské zkušenosti, mohou zažádat o povolení od Melkísedeků, na základě kterého budou dočasně uvolněni ze svých povinností vzestupu na obytných světech a budou přeloženi na svět konečných, kde jim bude dána příležitost působit jako pomocní rodičové svých vlastních a jiných dětí. Tato rodičovská činnost může být později na Jerusemu uznána jako splnění poloviny výuky, kterou takové vzestupné bytosti musí podstoupit v rodinách Materiálních Synů a Dcer.
45:6.9 (517.2) Samotný zkušební útulek je řízen tisícem dvojic Materiálních Synů a Dcer, dobrovolníků z kolonie jejich řádu na Jerusemu. Jim bezprostředně pomáhá přibližně stejný počet dobrovolných midsonitních rodičovských skupin, které se tady zastaví, aby nabídly svoje služby na své cestě z midsonitního světa Satanie k neodhalenému osudu na svých speciálních rezervních světech mezi sférami konečných Salvingtonu.
45:7.1 (517.3) Melkísedekové řídí velký sbor instruktorů—částečně oduševnělých tvorů vlastní vůle a jiných bytostí,—kteří působí velmi úspěšně na Jerusemu a jeho přidružených světech, ale především na sedmi obytných světech. Toto jsou internační planety, kde ti smrtelníci, kteří se nedokázali spojit se svými vnitřními Ladiči Myšlení během života v lidském těle, jsou přijati v přechodné formě, aby se jim dostalo další pomoci a mohli využít další příležitost k pokračování svých snah dosáhnout duchovní úrovně, těch snah, které jim předčasně přerušila smrt. Anebo, když z jakéhokoliv jiného důvodu, ať již dědičného, nebo nevhodného prostředí, či shodou okolností duše zůstala nedokonalá, bez ohledu na příčinu, všichni, majíce upřímný a záslužný úmysl, se ocitnou, takoví jací jsou, na planetách pokračujícího života, kde se musí naučit elementárním základům věčného života, aby měli vlastnosti, které nezískali, nebo nemohli získat, během života v lidském těle.
45:7.2 (517.4) Oslnivé Večerní Hvězdy (a jejich nejmenovaní společníci) slouží často jako učitelé v různých vzdělávacích zařízeních vesmíru, včetně těch, které mají pod patronátem Melkísedekové. Také Synové Trojice-Učitelé spolupracují a v těchto progresivních vzdělávacích školách předávají trochu dokonalosti Ráje. Ale ne všechny tyto činnosti jsou výhradně určeny pro zdokonalování vzestupných smrtelníků; mnohé jsou také vyhrazeny pro pokračující vzdělání rodilých duchovních osobností Nebadonu.
45:7.3 (517.5) Synové Melkíseekové řídí na Jerusemu více než třicet různých vzdělávacích center. Tyto přípravné školy začínají fakultou poznání sebe sama a končí školami jerusemského občanství, ve kterých Materiální Synové a Dcery, spolu s Melkísedeky a jinými bytostmi, vynakládají velké úsilí připravit přeživší smrtelníky k převzetí vysokých odpovědností v zastupujících vládních orgánech. Celý vesmír je organizován a řízen podle zastupitelského programu. Zastupitelský vládní systém je božským ideálem samosprávy mezi nedokonalými bytostmi.
45:7.4 (517.6) Každých sto let vesmírného času každá soustava zvolí deset svých zastupitelů, aby zasedali v zákonodárném sboru souhvězdí. Jsou vybráni tisícičlennou radou Jerusemu, voleným orgánem, pověřeným povinností zastupovat soustavní skupiny ve všech takových delegovaných a jmenovaných záležitostech. Všichni zastupitelé, nebo jiní delegáti, jsou vybráni radou s tisícem volitelů a musí být absolventi nejvyšší fakulty Melkísedekovy Univerzity Administrativy, což také platí pro všechny členy této skupiny jednoho tisíce voličů. Tato škola je pod patronátem Melkísedeků a nedávno jim začali pomáhat koneční.
45:7.5 (518.1) Na Jerusemu působí mnoho volených orgánů a jsou pravidelně voleny třemi kategoriemi obyvatel—Materiálními Syny a Dcerami, serafy a jejich druhy, včetně midbytostí, a vzestupnými smrtelníky. Pro získání práva nominovat se jako zastupitel musí mít kandidát požadovanou kvalifikaci, získanou ve škole administrativy Melkísedeků.
45:7.6 (518.2) Tři skupiny obyvatel Jerusemu mají všeobecné volební právo, ale udělené hlasy mají rozdílnou hodnotu podle uznané a řádně zaregistrované osobní moty—morontiální moudrosti. Udělený hlas každou osobností při volbách na Jerusemu má hodnotu od jedné do tisíce. Tímto způsobem jsou obyvatelé Jerusemu klasifikováni podle dosažené úrovně mota.
45:7.7 (518.3) Čas od času se obyvatelé Jerusemu dostaví před zkoušející Melkísedeky, kteří ověří dosaženou úroveň jejich morontiální moudrosti. Potom jdou před zkušební sbor Oslnivých Večerních Hvězd nebo jejich jmenovaných zástupců, kteří zjistí stupeň jejich duchovního vnímání. Pak se představí dvaceti čtyřem poradcům a jejich spolupracovníkům, kteří schválí jejich status empirické úrovně zespolečenštění. Tyto tři faktory se potom doručí matrikářům do oddělení evidence obyvatel zastupující vládní správy, kteří pohotově vypočítají úroveň moty a podle toho přidělí hodnotu volebnímu hlasu.
45:7.8 (518.4) Pod dohledem Melkísedků jsou vzestupní smrtelníci, především ti, kteří jsou pozadu s jejich zapojením do nového morontiálního života, vedeni za ruku Materiálními Syny a dostane se jim intenzivní výuky, aby takové nedostatky napravili. Žádný vzestupný smrtelník neodejde z hlavního centra soustavy, aby pokračoval ve své další náročnější dráze zespolečenšťování v souhvězdí, pokud tito Materiální Synové nepotvrdí dosažení mota osobnosti—osobnost, slučující dokončenou smrtelnou existenci v empirickém spojení s pučícím morontiálním životem, které jsou náležitě stmeleny pod duchovním dohledem Ladiče Myšlení.
45:7.9 (518.5) [Představeno Melkísedekem, dočasně přiděleným na Urantii.]
Kniha Urantia
Kapitola 46
46:0.1 (519.1) JERUSEM, řídící centrum Satanie, je typické hlavní místo lokální soustavy a kromě četný nezvyklostí, zapříčiněných Luciferovou vzpourou a Michaelovým poskytnutím sebe sama na Urantii, je to charakteristická průměrná sféra. Vaše lokální soustava prošla několika bouřlivými zkušenostmi, ale v současné době je řízena velmi účinně a jak plyne čas, důsledky disharmonie se pomalu, ale jistě odstraňují. Pořádek a dobrá vůle se obnovují a podmínky na Jerusemu se stále více a více přibližují nebeskému stavu vašich tradic, protože řídící centrum vaší soustavy je opravdu nebeským obydlím, které si představuje většina nábožných lidí dvacátého století.
46:1.1 (519.2) Jerusem je rozdělen do jednoho tisíce příčných sektorů a deseti tisíc podélných zón. Sféra má sedm hlavních řídích center a sedmdesát vedlejších administrativních center. V sedmi regionálních hlavních centrech probíhají různorodé činnosti a Vládce Soustavy je navštěvuje minimálně jednou za rok.
46:1.2 (519.3) Standardní míle Jerusemu se rovná přibližně sedmi urantijským mílím (11,2 kilometrů). Jednotka hmotnosti, „gradant,“ se rovná přibližně 280 gramům vaší váhy a je součástí desetinné soustavy, sestavené na základě standardního ultimatonu. Jeden den Satanie se rovná třem dnům Urantie mínus jedna hodina, čtyři minuty a patnáct vteřin, což je doba, za kterou se Jerusem otočí okolo své osy. Jeden rok soustavy má sto jerusemských dní. Čas soustavy je ohlašován hlavními chronoldeky.
46:1.3 (519.4) Energie Jerusemu je obdivuhodně řízena a cirkuluje kolem sféry v zónových kanálech, které jsou napájeny přímo z energetických zdrojů prostoru a jsou mistrně spravovány Hlavními Fyzickými Kontrolory. Přírodní odpor při průchodu těchto energií fyzickými vodiči vytváří teplo, které se využívá k výrobě stejnoměrné teploty Jerusemu. Při plném světle je teplota udržována asi na 70 stupních Fahrenheitovy teplotní stupnice (asi 21°C), zatímco v období poklesu světla klesne teplota na něco méně než 50 stupňů (něco málo pod 10°C).
46:1.4 (519.5) Systém osvětlení Jerusemu by neměl být obtížný pro vaše pochopení. Tady nejsou dny a noci a žádná období tepla a zimy. Měniči energie provozují sto tisíc center, ze kterých zředěné energie směřují nahoru, přes planetární atmosféru, procházejíc určitými změnami, dokud nedosáhnou elektrického vzduchového stropu sféry. Potom jsou tyto energie odraženy nazpět dolů ve formě vlídného, padajícího a rovnoměrného světla, které má podobnou intenzitu vašeho slunečního světla, když slunce svítí na Urantii v deset hodin ráno.
46:1.5 (520.1) Za takových podmínek osvětlení to vypadá, že světelné paprsky nepřicházejí z jednoho místa; ony se doslova sypou z oblohy, vyzařujíc stejnoměrně ze všech směrů prostoru. Toto světlo se velmi podobá přírodnímu slunečnímu světlu s výjimkou toho, že obsahuje mnohem méně tepla. Proto je nutno si uvědomit, že takové hlavní světy v prostoru nesvítí; i kdyby byl Jerusem velmi blízko Urantie, nebyl by vidět.
46:1.6 (520.2) Plyny, které odrážejí tuto světelnou energii od horní ionosféry Jerusemu zpět na povrch, se velmi podobají těm, které se nacházejí v horních pásmech Urantie a které se vztahují ke světelným úkazům, vámi nazývaných polární záře, i když tyto jsou způsobeny jinými příčinami. Na Urantii je to právě tento plynový štít, který zabraňuje úniku pozemských rádiových vln, odrážejíc je směrem k zemi, když do tohoto plynového pásma narazí při svém přímém letu ven. Takto jsou rádiové vlny drženy těsně nad povrchem při svém putování vzduchem okolo vašeho světa.
46:1.7 (520.3) Toto osvětlení se udržuje na stejné úrovni tři čtvrtiny jerusemského dne a potom se postupně snižuje až do minimální svítivosti, což je asi světlo vašeho měsíce v úplňku za jasné noci. Toto je doba klidu pro celý Jerusem. V provozu během tohoto období odpočinku a obnovy sil jsou pouze vysílací stanice.
46:1.8 (520.4) Na Jerusem dopadá slabé světlo z několika nedalekých sluncí—něco na způsob jasného světla hvězd,—ale Jerusem na nich není závislý; světy jako Jerusem nejsou vystaveny důsledkům slunečních poruch a ani nestojí před problémem chladnoucího nebo umírajícího slunce.
46:1.9 (520.5) Sedm přechodných vzdělávacích světů se svými čtyřiceti devíti družicemi je ohříváno, osvětlováno, napájeno energií a zavlažováno jerusemskou metodou.
46:2.1 (520.6) Na Jerusemu budete postrádat členitá horská pásma, která jsou příznačná pro Urantii a jiné evoluční světy, protože tady nejsou ani zemětřesení, ani tady neprší, ale budete se těšit pohledu na krásné vrchoviny a jiné unikátní variace terénu a krajiny. Rozsáhlá území Jerusemu jsou ponechána v „přírodním stavu“ a nádhera takových oblastí je zcela nad rámcem lidské představivosti.
46:2.2 (520.7) Je tam tisíce a tisíce malých jezer, ale nejsou tam žádné divoké řeky, nebo velké oceány. Na žádném z těchto architektonických světů neprší, nejsou tam bouřky ani vánice, ale jsou tam denní srážky, způsobené kondenzací vlhkosti během období nejnižší teploty, provázející úbytek světla. (Na tříplynových světech je rosný bod vyšší, než na dvouplynových světech jako je Urantia.) Fyzický život rostlin i morontiální svět živých věcí vyžadují vlhkost, ale ta je převážně dodávána podzemním cirkulačním systémem, který pokrývá celou sféru a dokonce i nejvyšší vrcholy vrchovin. Tento vodní systém není úplně podpovrchový, poněvadž je tam mnoho kanálů, propojující třpytivé jezera Jerusemu.
46:2.3 (520.8) Atmosféra Jerusemu je směsí tří plynů. Tento vzduch se velmi podobá tomu na Urantii s tím, že je tam navíc plyn , který je upraven pro dýchání morontiálního druhu života. Tento třetí plyn je zcela nevhodný pro dýchání živočichů či rostlin materiálních druhů.
46:2.4 (521.1) Dopravní systém je spojen s proudy cirkulující energie; tyto hlavní toky energie jsou umístěny v šestnácti kilometrových intervalech. Úpravou fyzického mechanizmu se mohou materiální bytosti planety pohybovat rychlostí od tři sta do osmi set kilometrů za hodinu. Ptáci létají rychlostí kolem sto šedesáti kilometrů za hodinu. Vzdušné mechanizmy Materiálních Synů se pohybují rychlostí kolem osmi set kilometrů za hodinu. Materiální a začínající motontiální bytosti musí využívat těchto mechanických dopravních prostředků, ale duchovní osobnosti cestují ve spojení s vyššími silami a duchovními zdroji energie.
46:2.5 (521.2) Na Jerusemu a jeho přidružených světech je deset standardních typů fyzického života, které jsou charakteristické pro architektonické sféry Nebadonu. A vzhledem k tomu, že na Jerusemu není žádná organická evoluce, nejsou tam žádné konfliktní formy života, žádný boj o život, žádné přežití nejsilnějších. Naopak, panuje tam tvůrčí adaptace, která nastiňuje krásu, harmonii a dokonalost věčných světů středního a božského vesmíru. A v celé této tvůrčí dokonalosti je nejúžasnějším jevem sbližování fyzického a morontiálního života, umně kontrastující nebeským celestinským řemeslníkům a jejich druhům.
46:2.6 (521.3) Jerusem je skutečně zárukou-předzvěstí rajské dokonalosti a velkoleposti. Ale vy nemůžete nikdy doufat, že si z nějakého popisu vytvoříte odpovídající představu o těchto nádherných architektonickýchsvětech. Je tam toho tak málo, co by se mohlo přirovnat k něčemu na vašem světě a i potom věci na Jerusemu tak moc přesahují věci na Urantii, že jakékoliv srovnání je téměř groteskní. Dokud skutečně nedospějete na Jerusem, můžete mít stěží pravou představu o nebeských světech, ale nebude to trvat dlouho, kdy budete vaši nadcházející zkušenost z hlavního světa soustavy srovnávat s vašimi pozdějšími poznatky na ještě vzdálenějších vzdělávacích sférách vesmíru, supervesmíru a Havony.
46:2.7 (521.4) Výrobní nebo laboratorní sektor Jerusemu zabírá rozsáhlou oblast, kterou by obyvatelé Urantie sotva poznali, protože tam nejsou žádné kouřící komíny; nicméně, s těmito speciálními světy je spojeno složité materiální hospodářství a používají se tam dokonalé mechanické metody a fyzické vymoženosti, které by udivily a ohromily vaše nejzkušenější chemiky a vynálezce. Zamyslete se nad tím, že první svět, na který přijdou vzestupní tvorové na své cestě k Ráji, je daleko víc materiální, než duchovní. V průběhu celého vašeho pobytu na Jerusemu a jeho přidružených světech jste mnohem blíže vašemu pozemskému životu materiálních věcí, než vašemu pozdějšímu životu rozvíjející se duchovní existence.
46:2.8 (521.5) Hora Seraf je nejvyšším bodem na Jerusemu, měří téměř čtyři tisíce šest set metrů a je to místo, ze kterého odlétají všichni přepravní serafové. Četná mechanická zařízení jsou používána pro poskytnutí počáteční energie, která je nutná pro uniknutí z planetární gravitace a překonání odporu vzduchu. Serafští přepravci odlétají každé tři vteřiny urantijského času během doby plného světla a někdy i dlouho při jeho poklesu. Tito přepravci startují rychlostí kolem dvaceti pěti standartních mílí za vteřinu urantijského času a nedosáhnou standardní rychlost, dokud nejsou více než dva tisíce standartních mil nad Jerusemem.
46:2.9 (521.6) Doprava přistává na krystalovém poli, takzvaném skleněném moři. Kolem tohoto území jsou přijímací stanice pro různé kategorie bytostí, které překonávají prostor s pomocí serafské dopravy. Vedle polární krystalové přijímací stanice pro hostující badatele můžete vystoupit na perleťovou observatoř a podívat se na obrovskou mapu celé hlavní planety.
46:3.1 (522.1) Vysílání supervesmíru a systému Ráj-Havona jsou přijímána na Jerusemu ve spojení se Salvingtonem a pomocí metody, zahrnující polární krystal—skleněné moře. Kromě opatřeních pro příjem těchto mimo Nebadonských vysíláních, existují tři odlišné skupiny přijímacích stanic. Tyto oddělené, ale trojkruhové skupiny stanic jsou přizpůsobeny pro příjem vysílání z lokálních světů, z hlavních center souhvězdích a z hlavního světa lokálního vesmíru. Všechna tato vysílání jsou automaticky zobrazena tak, aby byla pochopena všemi typy bytostí přítomných v centrálním vysílacím amfiteátru; ze všech zájmů vzestupného smrtelníka na Jerusemu není nic poutavějšího a strhujícího, než naslouchání nekonečnému proudu prostorových zpráv vesmíru.
46:3.2 (522.2) Tato vysílací i přijímací stanice je obklopena nesmírně rozlehlým amfiteátrem, který je vystavěn z třpytících se materiálů, z velké části neznámých na Urantii. Tento amfiteátr pojme přes pět miliard bytostí—materiálních a morontiálních—a také nespočet duchovních osobností. Je to oblíbená zábava celého Jerusemu trávit volný čas ve vysílací stanici a dovídat se o záležitostech a stavu vesmíru. A toto je jediná planetární činnost, která nepřestává ani během poklesu světla.
46:3.3 (522.3) Salvingtonské zprávy přicházejí do této vysílací-přijímací stanice nepřetržitě. Informace od Nejsvrchovanějších Otců Souhvězdí ze sousední Edentie jsou přijímány nejméně jednou denně. Pravidelné a speciální zprávy z Uversy jsou přenášeny přes Salvington a když se přijímají zprávy z Ráje, všichni obyvatelé jsou shromážděni okolo skleněného moře a přátelé z Uversy přidají Rajskému vysílání reflexivní metodu, aby všechno, co je slyšet, bylo i vidět. A tímto způsobem je umožněno přeživším smrtelníkům vytvářet si představu o vzrůstající kráse a velkoleposti, které je čekají na jejich cestě věčného putování do středu.
46:3.4 (522.4) Přeposílající stanice Jerusemu je umístěna na opačném pólu sféry. Všechna vysílání do jednotlivých světů jsou přenášena z hlavního centra soustavy, kromě Michaelových zpráv, které jdou někdy přímo ke svému určení přes okruh archandělů.
46:4.1 (522.5) Značná území Jerusemu jsou určena jako obytné zóny, zatímco jiná území hlavního řídícího centra soustavy jsou přidělena nezbytným administrativním činnostem, zahrnující dohled nad 619 obydlenými sférami, 56 přechodnými vzdělávacími světy a samotným hlavním centrem. Na Jerusemu a v Nebadonu jsou tyto zóny organizovány následujícím způsobem:
46:4.2 (522.6) 1. Okruhy—obytné zóny pro nedomácí bytosti.
46:4.3 (522.7) 2. Čtverce—administrativně-řídící zóny soustavy.
46:4.4 (522.8) 3. Obdélníky—setkávací zóny nižších místních řádů života.
46:4.5 (522.9) 4. Trojúhelníky—lokální, nebo jerusemské administrativní zóny.
46:4.6 (522.10) Toto uspořádání činností soustavy do okruhů, čtverců, obdélníků a trojúhelníků je běžným jevem ve všech hlavních řídících centrech soustav Nebadonu. V jiném vesmíru může převládat naprosto jiný systém uspořádání. Toto jsou záležitosti, které jsou stanoveny rozdílnými plány Synů Tvořitelů.
46:4.7 (523.1) Náš popis těchto obytných a administrativních zón vůbec nezahrnuje rozsáhlá a nádherná obydlí Materiálních Božích Synů, trvalých obyvatel Jerusemu a ani se nezmiňujeme o jiných početných fascinujících řádech duchovních a skoro duchovních tvorů. Na příklad: Jerusem využívá výkonných služeb spirongů, plánujících funkční činnost soustavy. Tyto bytosti se věnují duchovní péči v zájmu nadmateriálních obyvatel a návštěvníků. Je to obdivuhodná skupina inteligentních a společenských bytostí, pomáhající vyšším morontiálním tvorům a morontiálním pomocníkům, kteří udržují a zkrášlují morontiální díla. Oni pro Jerusem znamenají to, co midbytosti znamenají pro Urantii—prostředníci, fungující mezi materiálními a duchovními úrovněmi.
46:4.8 (523.2) Hlavní řídící centra soustav jsou unikátní v tom smyslu, že jsou jedinými světy, na kterých se téměř dokonale projevují všechny tři stadia vesmírné existence: materiální, morontiální a duchovní. Bez ohledu na to, zdali jste materiální, morontiální nebo duchovní osobnost, budete se na Jerusemu cítit jako doma; tak se rovněž cítí kombinované bytosti, takové, jako jsou midbytosti a Materiální Synové.
46:4.9 (523.3) Na Jerusemu je mnoho velkolepých budov jak materiálního, tak i morontiálního typu, i když vzhled čistě duchovních zón není o nic méně vytříbený a dokonalý. Kdybych jenom mohl najít slova, abych vám popsal morontiální obdobu materiálního vybavení Jerusemu! Kdybych jenom mohl vyobrazit pozoruhodnou vznešenost a neobyčejnou dokonalost duchovního zařízení tohoto hlavního světa! Ani vaše nejúžasnější představy o dokonalosti krásy a hojnosti zařízení by se ztěží přiblížily takové dokonalosti. A Jerusem je pouze prvním krokem na cestě k nebeské dokonalosti krásy Ráje.
46:5.1 (523.4) Obytné zóny, určené hlavním skupinám vesmírného života se nazývají jerusemské okruhy. V tomto vyprávění je uvedeno následujících sedm skupin okruhů:
46:5.2 (523.5) 1. OkruhyBožích Synů.
46:5.3 (523.6) 2. Okruhy andělů a vyšších duchů.
46:5.4 (523.7) 3. Okruhy Vesmírných Pomocníků, včetně synů, trinitarizovaných tvory, kteří nejsou přiděleni k Synům Trojice-Učitelům.
46:5.5 (523.8) 4. Okruhy Hlavních Fyzických Kontrolorů.
46:5.6 (523.9) 5. Okruhy určených vzestupných smrtelníků, včetně midbytostí.
46:5.7 (523.10) 6. Okruhy kolonií laskavosti.
46:5.8 (523.11) 7. Okruhy Sboru Konečných.
46:5.9 (523.12) Každý z těchto obytných komplexů se sestává ze sedmi postupně se zvedajících soustředných okruhů. Všechny jsou vystavěny stejnými metodami, ale mají různé rozměry a jsou vyrobeny z rozdílných materiálů. Všechny mají kolem sebe rozsáhlá ohrazení, která tvoří široké promenády, zcela obklopující každou skupinu sedmi soustředných okruhů.
46:5.10 (524.1) 1. Okruhy Božích Synů. Přestože Boží Synové mají svoji vlastní planetu—jeden ze světů přechodného vzdělávání—obývají také tyto rozsáhlé oblasti na Jerusemu. Na jejich světě přechodného vzdělávání se vzestupní smrtelníci volně stýkají se všemi řády božského synovstva. Tam osobně poznáte tyto Syny a budete je mít rádi, ale jejich společenský život je ve značné míře omezen na tento speciální svět a jeho družice. Nicméně, v jerusemských okruzích je možno pozorovat tyto skupiny synovstva při práci. A protože morontiální vidění má enormní dosah, můžete se procházet po promenádách Synů a dívat se na zajímavé činnosti jejich početných kategorií.
46:5.11 (524.2) Těchto sedm okruhů Synů jsou soustředné kruhy a jsou postupně vyvýšeny tak, že každý vnější a větší okruh ční nad vnitřním a menším okruhem. Každý okruh je obestavěn veřejnou promenádní zdí. Tyto zdi jsou vystavěny z křišťálových kamenů třpytivého jasu a zvedají se do takové výšky, aby z nich bylo vidět na všechny jejich jednotlivé obytné okruhy. V každé zdi je velký počet průchodů—od padesáti do sto padesáti tisíc—a tvoří je jediný perlový krystal.
46:5.12 (524.3) První okruh obytného komplexu Synů je obsazen Autoritativními Syny a jejich osobním personálem. Tady se soustředí všechny plány a neodkladné záležitosti poskytnutí a soudní služby těchto právních Synů. Avonalové soustavy také prostřednictvím tohoto centra udržují spojení s vesmírem.
46:5.13 (524.4) Druhý okruh obývají Synové Trojice-Učitelé. V tomto posvátném území provozují Daynalové se svými spolupracovníky výuku nově příchozích primárních Synů Učitelů. A v této práci jim vydatně pomáhá skupina bytostí, které se svým původem řadí k Oslnivým Večerním Hvězdám. Synové, trinitarizovaní tvory, bydlí v jednom ze sektorů tohoto okruhu Daynalů. Synové Trojice-Učitelé jsou nejbližšími osobními zástupci Vesmírného Otce v lokální soustavě; přinejmenším jsou to bytosti, mající svůj původ v Trojici. Tento druhý okruh vzbuzuje u všech obyvatel Jerusemu mimořádný zájem.
46:5.14 (524.5) Třetí okruh je vyčleněn Melkísedekům. Tady sídlí vládcové soustavy a dohlížejí na téměř nekonečné činnosti těchto všestranně nadaných Synů. Počínaje prvním obytným světem a pak po celou dobu pobytu na Jerusemu jsou Melkísedekové pěstouny a stále přítomnými poradci vzestupných smrtelníků. Nebylo by chybou říci, že kromě nepřetržitých aktivit Materiálních Synů a Dcer, mají Melkísedekové na Jerusemu rozhodující vliv.
46:5.15 (524.6) Čtvrtý okruh je domovem Vorondadeků a všech ostatních kategorií hostujících, nebo pozorovatelských Synů, kteří nemají stanovené funkce. Nejsvrchovanější Otcové Souhvězdí zůstávají v tomto okruhu během svých kontrolních návštěv lokální soustavy. Když Zdokonalovatelé Moudrosti, Božští Poradci a Univerzální Cenzoři mají službu v soustavě, tak bydlí všichni v tomto okruhu.
46:5.16 (524.7) Pátý okruh je obydlím Lanonandeků, řádu synovstva Vládců Soustavy a Planetárních Princů. V rámci tohoto okruhu se tyto tři skupiny směšují v jednu. V tomto okruhu se zdržují zálohy soustavy a ve středu dominantní skupiny staveb na administrativním vrchu má chrám Vládce Soustavy.
46:5.17 (524.8) Šestý okruh je místem odpočinku Nositelů Života soustavy. Tady se shromažďují všechny kategorie těchto Synů a odtud se vydávají vykonávat své úkoly na určených světech.
46:5.18 (524.9) Sedmý okruh slouží jako místo pro setkávání vzestupných synů—těch smrtelných tvorů, kteří mohou dočasně působit v hlavním řídícím centru soustavy společně se svými serafskými doprovody. Všichni bývalí smrtelníci, mající status nad úrovní obyvatel Jerusemu a pod úrovní konečných, se řadí do skupiny, která má své ústředí v tomto okruhu.
46:5.19 (525.1) Tyto kruhové komplexy Synů se rozkládají na obrovské ploše a ještě před devatenácti sty lety byl v jejich středu velký otevřený prostor. Nyní tuto střední oblast zabírá památník Michaela, dokončený přibližně před pěti sty lety. Když před čtyři sta devadesáti pěti lety byl tento chrám otevírán, Michael byl osobně přítomen a celý Jerusem uslyšel působivý příběh poskytnutí Syna Vládce na Urantii, jednoho z nejnepatrnějších světů Satanie. Nyní je památník Michaela středem všech činností, týkající se řízení soustavy, které bylo pozměněno v důsledku Michaelova poskytnutí sebe sama, včetně většiny nedávno přenesených činností ze Salvingtonu. Personál památníku má více než milion osobností.
46:5.20 (525.2) 2. Okruhy andělů. Stejně jako obytná zóna Synů, tak i tyto okruhy andělů sestávají ze sedmi soustředných a postupně se zvyšujících kruhů, z nichž každý ční nad předchozím územím.
46:5.21 (525.3) První okruh je obydlen Vyššími Osobnostmi Nekonečného Ducha, které mají své pracoviště na hlavním světě—Osamělí Poslové a jejich druhové. Druhý okruh je vyčleněn Technickým Poradcům, průvodcům, kontrolorům a zaznamenatelům, kteří příležitostně mohou na Jerusemu pracovat. Na třetím okruhu se zdržují pomocní duchové vyšších řádů a skupin.
46:5.22 (525.4) Čtvrtý okruh obývají administrativní serafové a serafové, sloužící v lokální soustavě ,jako je Satania, tvoří „nespočetnou armádu andělů.“ V pátém okruhu bydlí planetární serafové, zatímco šestý okruh je domovem přechodových pečovatelů. Sedmý okruh je odpočinkovou sférou určitých neodhalených řádů serafů. Zaznamenatelé ze všech těchto skupin andělů nebydlí se svými druhy a jsou ubytováni v jerusemském chrámu záznamů. V této trojdílné archivní síni jsou všechny záznamy uchovány trojmo. V hlavním centru soustavy jsou záznamy vždy uchovány v materiální, morontiální a duchovní formě.
46:5.23 (525.5) Kolem těchto sedmi okruhů se rozprostírá výstavní panoráma Jerusemu s obvodem pět tisíc standardních mil, které je určeno pro prezentaci vzestupných úrovní obydlených planet Satanie a je neustále upravováno, aby věrohodně představovalo aktuální podmínky na jednotlivých planetách. Já vůbec nepochybuji, že až dostanete prodloužené volno a navštívíte tuto oblast, tak tato obrovská promenáda, přehlížející okruhy andělů, bude prvním pohledem na Jerusem, který ihned přitáhne vaši pozornost.
46:5.24 (525.6) O tyto vystavené exponáty se starají místní obyvatelé Jerusemu, kterým pomáhají vzestupní tvorové z různých světů Satanie, kteří se zdržují na Jerusemu na své cestě do Edentie. Zobrazení planetárních podmínek a vývoje světů je provedeno mnoha metodami, z nichž jsou vám některé známy, ale většinou je to technika, ktera je na Urantii neznámá. Tyto expozice zabírají vnější okraj této obrovské zdi. Zbývající část promenády je téměř úplně přístupná a je nádherně vyzdobena.
46:5.25 (525.7) 3. Okruhy Vesmírných Pomocníků. Zde mají Večerní Hvězdy hlavní centrum, které je umístěno v nesmírně velkém středním prostoru. Tam je situováno hlavní řídící centrum Galantie—zástupce představeného této mohutné skupiny nadandělů, který byl první z vzestupných Večerních Hvězd, pověřený takovou funkcí. Toto je jeden z nejkrásnějších ze všech administrativních sektorů Jerusemu, přestože byl vystavěn teprve nedávno. Toto centrum má průměr padesát standartních mil. Hlavní stanoviště Galantie je naprosto průzračný jednolitý krystal. Tyto materiálně-morontiální krystaly jsou velmi oceňovány jak morontiálními, tak i materiálními bytostmi. Vytvořené Večerní Hvězdy mají mimořádné osobní vlastnosti a ty uplatňují při svém působení v celém Jerusemu. Od těch dob, kdy sem bylo mnoho jejich aktivit přesunuto ze Salvingtonu, získal celý tento svět duchovní nádech.
46:5.26 (526.1) 4. Okruhy Hlavních Fyzických Kontrolorů. Různé kategorie Hlavních Fyzických Kontrolorů jsou soustředně seskupeny kolem obrovského dómu energie, který řídí správce energie soustavy společně s představeným Kontrolorů Morontiální Energie. Tento dóm energie je jedním ze dvou sektorů na Jerusemu, kam vzestupní smrtelníci a midbytosti nemají přístup. Tím druhým je sektor dematerializace v zóně Materiálních Synů, což je řada laboratoří, ve kterých přepravní serafové přeměňují materiální bytosti do stavu morontiálního typu existence.
46:5.27 (526.2) 5. Okruhy vzestupných smrtelníků. Střední prostor těchto okruhů vzestupných smrtelníků je vyhrazen skupině 619 planetárních memoriálů, představujících obydlené světy soustavy. Tyto konstrukce pravidelně prodělávají rozsáhlé úpravy. Smrtelníci každého světa mají zvláštní právo občas odsouhlasit určité změny, nebo nástavby na svých planetárních memoriálech. Také nyní se dělají četné úpravy na konstrukcích Urantie. Centrální část těchto 619 chrámů vyplňuje pracovní model Edentie s jejími početnými světy vzestupné kultury. Tento model má čtyřicet standartních mil v průměru a je věrným zobrazením soustavy Edentia a do každého detailu přesně odpovídá originálu.
46:5.28 (526.3) Vzestupné bytosti mají radost ze své práce na Jerusemu a s oblibou pozorují způsoby jiných skupin. Všechno, co se dělá v těchto různých okruzích, je volně přístupno celému Jerusemu.
46:5.29 (526.4) Aktivity tohoto světa mají tři rozdílné varianty: práce, sebezdokonalování a volný čas. Jinak řečeno: je to služba, studium a odpočinek. Tyto sdružené aktivity obsahují společenský styk, skupinovou zábavu a boží úctu. Setkávání s různými skupinami osobností, zcela odlišných od vás, přináší velké zkušenosti a obohacení.
46:5.30 (526.5) 6. Okruhy kolonií laskavosti. Sedm okruhů kolonií laskavosti zdobí tři nesmírně velké stavby: obrovská astronomická observatoř Jerusemu, gigantická galerie umění Satanie a rozlehlý sál instruktorů odpočinku—místo pro morontiální aktivity, věnující se odpočinku a obnovení sil.
46:5.31 (526.6) Celestinští umělečtí řemeslníci dávají pokyny spornagiům a vytvářejí spoustu nápaditých dekorací a monumentálních memoriálů, kterými oplývá každé místo veřejného shromažďování. Ateliéry těchto uměleckých řemeslníků patří mezi největší a nejkrásnější ze všech těch jedinečných staveb tohoto obdivuhodného světa. I jiné kolonie laskavosti mají rozlehlá a nádherná centra. Mnoho těchto budov je vystavěno pouze z krystalických kamenů. Všechny architektonické světy oplývají krystalem a takzvanými vzácnými kovy.
46:5.32 (527.1) 7. Okruhy konečných mají ve svém středu unikátní stavbu. A tento prázdný chrám je k vidění v každém hlavním světě soustavy v celém Nebadonu. Tato budova na Jerusemu má Michaelovu pečeť a na ni je nápis: „Bez věnování sedmému stadiu ducha—věčnému určení.“ Tuto pečeť dal na tento tajemný chrám Gabriel a pečeť vládce, připevněná Jasnou Ranní Hvězdou, nemůže odstranit nikdo jiný, než Michael. Jednoho dne uvidíte tento tichý chrám, třebaže nebudete schopni proniknout jeho tajemstvím.
46:5.33 (527.2) Jiné okruhy Jerusemu. Kromě těchto obytných okruhů jsou na Jerusemu ještě další početná vyhrazená obydlí.
46:6.1 (527.3) Administrativně-řídící sekce soustavy jsou umístěny v nezměrných resortních čtvercích, jichž je jeden tisíc. Každá administrativní jednotka je rozdělena do jednoho sta útvarů, z nichž každý má deset skupin. Tisíc těchto čtverců je sdruženo do deseti velkých sekcí, tvořících následujících deset administrativních resortů:
46:6.2 (527.4) 1. Fyzická údržba a materiální zdokonalování, oblasti fyzické síly a energie.
46:6.3 (527.5) 2. Arbitráže, etika a administrativní rozhodování.
46:6.4 (527.6) 3. Planetární a lokální záležitosti.
46:6.5 (527.7) 4. Záležitosti souhvězdích a vesmíru.
46:6.6 (527.8) 5. Vzdělávání a jiné aktivity Melkísedeků.
46:6.7 (527.9) 6. Fyzický progres planet a soustavy, činnosti ve vědeckých sférách Satanie.
46:6.8 (527.10) 7. Morontiální záležitosti.
46:6.9 (527.11) 8. Ryze duchovní činnosti a etika.
46:6.10 (527.12) 9. Pomoc vzestupným bytostem.
46:6.11 (527.13) 10.Filozofie velkého vesmíru.
46:6.12 (527.14) Tyto stavby jsou průhledné a proto studenti a návštěvníci mohou pozorovat všechny činnosti v soustavě.
46:7.1 (527.15) Jeden tisíc obdélníků Jerusemu je obydleno místním nižším životem hlavní planety a v jejich středu je umístěno obrovské kruhové centrum spornagiů.
46:7.2 (527.16) Na Jerusemu budete ohromeni zemědělskými výsledky, dosažené obdivuhodnými spornagy. Tady je půda obdělávána především z estetických a okrasných důvodů. Spornagiové jsou zahradníky krajiny hlavního světa a ve svém nakládání s volným prostorem Jerusemu jsou jak originální, tak i umělecky zruční. Při obdělávání půdy používají jak zvířata, tak i různé mechanické stroje. Při své práci odborně používají energetické prostředky a také využívají početné kategorie svých nižších bratrů—živočišných tvorů,—kteří jsou jim na těchto speciálních světech poskytnuti. Tento řád živočišného života je nyní převážně řízen vzestupnými midbytostmi z evolučních sfér.
46:7.3 (528.1) Spornagiové nemají vnitřní Ladič Myšlení. Nemají přežívající duše, ale těší se dlouhého života, který trvá někdy čtyřicet až padesát tisíc let. Je jich nesmírně mnoho a poskytují fyzickou pomoc všem řádům vesmírných osobností, které potřebují materiální službu.
46:7.4 (528.2) Přestože spornagiové nemají přežívající duši a ani se v nich nevyvíjí a ačkoliv nemají osobnost, přesto se u nich vyvíjí individualita, která může prodělat reinkarnaci. Když postupem času fyzická těla těchto unikátních tvorů zchátrají věkem a užíváním, jejich tvořitelé, ve spolupráci s Nositeli Života, zhotoví nová těla, ve kterých se původní spornagiové znovu zabydlí.
46:7.5 (528.3) Spornagiové jsou jedinými tvory v celém vesmíru Nebadon, kteří podstupují tento, či jakýkoliv jiný druh reinkarnace. Oni reagují pouze na prvních pět pomocných duchů mysli; nereagují na ducha úcty a ducha moudrosti. Ale jejich pět pomocných duchů vytváří celek, rovnající se šesti úrovním reality a je to právě tento faktor, který přetrvává jako empirická individualita.
46:7.6 (528.4) Při pokusu popsat tyto užitečné a neobyčejné tvory nenacházím vhodné příměry, protože na evolučních světech nejsou žádní živočichové, ke kterým bych je mohl přirovnat. Neexistují žádné evoluční bytosti, které Nositelé Života vytvořili a které mají jejich současnou formu a status. Oni jsou dvojpohlavními tvory a rozmnožují se, když to vyžadují potřeby rostoucí populace.
46:7.7 (528.5) Pokusím se co nejlépe naznačit urantijským myslím alespoň něco o podstatě těchto krásných a užitečných tvorů tím, že řeknu, že zahrnují sloučené rysy věrného koně a oddaného psa a mají inteligenci, převyšující tu, kterou má nejvyšší druh šimpanze. A posuzováno fyzickými měřítky Urantie, jsou velmi krásní. Velmi oceňují pozornost, kterou jim projevují materiální a polomateriální hosté těchto architekturních světů. Mají vidění, které jim umožňuje rozeznat—kromě materiálních bytostí—morontiální tvory, anděly nižší řádů, midbytosti a některé nižší řády duchovních osobností. Oni nechápou úctu ke Konečnému, ani nerozumí důležitosti Věčnosti, ale skrze oddanost ke svým pánům jsou součástí duchovní věrnosti svých světů.
46:7.8 (528.6) Někteří věří, že v budoucí vesmírné epoše tito oddaní spornagiové opustí živočišnou úroveň existence a získají zasloužený evoluční osud postupného intelektuálního růstu a také duchovních úspěchů.
46:8.1 (528.7) Čistě lokální a běžné záležitosti Jerusemu jsou řízeny z jednoho sta trojúhelníků. Tyto útvary jsou seskupeny okolo deseti úžasných staveb, ve kterých je umístěna lokální administrativa Jerusemu. Trojúhelníky jsou obklopeny panoramatickým zobrazením historie hlavního řídícího centra soustavy. Nyní je v tomto kruhovém příběhu vymazán prostor přes dva tisíce standardních mil. Tato část bude opět obnovena po znovupřijetí Satanie do rodiny souhvězdí. Dekrety Michaela pro tento případ byly již vydány, ale tribunál Věčně Moudrých ještě nedokončil projednávání událostí, souvisejících s Luciferovou vzpourou. Satania nemůže získat zpět plné členství v Norlatiadeku, dokud zde nacházejí útočiště hlavní rebelové—vytvořené vysoké bytosti, které upadly ze světla do tmy.
46:8.2 (529.1) Až se Satania bude moci opět začlenit do souhvězdí, potom přijde na řadu rozhodování o znovupřijetí izolovaných světů do rodiny obydlených planet soustavy, doprovázené obnovením duchovního spojení sfér. Ale i kdyby se Urantia znovu napojila na okruhy soustavy, byli byste i potom překvapeni skutečností, že celá vaše soustava je pod karanténou Norlatiadeku, která ji částečně izoluje od ostatních soustav.
46:8.3 (529.2) Ale není daleko den, kdy rozhodnutí o Luciferovi a jeho druzích vrátí soustavu Satania do souhvězdí Norlatiadek a poté se Urantia a další izolované sféry znovu napojí na okruhy Satanie a opět budou takové světy moci využívat výhod meziplanetárního spojení a komunikace mezi soustavami.
46:8.4 (529.3) Nastane konec rebelů a vzpoury. Nejvyšší Vládci jsou milosrdní a trpěliví, ale soud nad záměrně živeným zlem bude všeobecně a neodvratně vykonán. „Odplata za hřích je smrt“—věčné zapomnění.
46:8.5 (529.4) [Představeno archandělem Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 47
47:0.1 (530.1) KDYŽ byl Syn Tvořitel na Urantii, zmiňoval se o „mnoha příbytcích ve vesmíru Otce.“ V určitém smyslu, všech padesát šest světů, obklopujících Jerusem se věnuje přechodnému vzdělávání vzestupných smrtelníků, ale sedm družic prvního světa je více známo jako obytné světy.
47:0.2 (530.2) Samotný první přechodný svět se zcela výhradně věnuje aktivitám vzestupných bytostí a je hlavním centrem sboru konečných, přidělených do Satanie. Tento svět slouží v současné době jako hlavní stanoviště pro více než sto tisíc skupin konečných, z nichž každá má tisíc zdokonalených bytostí.
47:0.3 (530.3) Až se soustava ustálí ve světle a životě a až obytné světy jeden za druhým přestanou sloužit jako místa pro vzdělávání smrtelných tvorů, převezme je rostoucí populace konečných, kterých značně přibývá v těchto starších a vysoce zdokonalených soustavách.
47:0.4 (530.4) Sedm obytných světů je řízeno morontiálními dohlížiteli a Melkísedeky. Na každém světě je výkonný správce, který je přímo odpovědný vládcům Jerusemu. Na každém obytném světě je hlavní ústředí prostředníků Uversy, k němuž přiléhá místo, kde se setkávají Techničtí Poradci. Instruktoři odpočinku a celestinští umělečtí řemeslníci mají také svá centra na každém z těchto světů. Činnost spirongů začíná od druhého obytného světa dále, i když všech sedm světů, společně s ostatními planetami přechodného vzdělávání a hlavní svět, oplývá spornagy standardního typu.
47:1.1 (530.5) Ačkoliv na prvním přechodném světě bydlí pouze koneční a některé skupiny spasených dětí se svými průvodci, jsou tady připraveny podmínky pro přijetí všech kategorií duchovních bytostí, přechodných smrtelníků a studentů pozorovatelů. Spornagiové, kteří působí na všech těchto světech, jsou vlídnými hostiteli pro všechny bytosti, které dokážou rozeznat. Oni neurčitě cítí konečné, ale nevidí je. Pravděpodobně je to stejné, jako když vy, ve vašem současném fyzickém stavu, nevnímáte anděly.
47:1.2 (530.6) Přestože svět konečných je sférou mimořádné fyzické krásy s výjimečnou morontiální výzdobou, velké duchovní sídlo, umístěné do středu aktivit konečných, není viditelné pouhému materiálnímu a počátečnímu morontiálnímu zraku. Ale s pomocí upravovatelů energie mohou vzestupní smrtelníci čas od času uvidět většinu těchto staveb, tak, jako při příležitosti shromáždění studentů obytných světů na této vzdělávací sféře.
47:1.3 (531.1) V průběhu vašeho pobytu na obytných světech si určitým způsobem budete duchovně uvědomovat přítomnost vašich zdokonalených bratrů, kteří dosáhli Ráje, ale možnost vidět je skutečně jak pracují ve svých centrálních obydlích, je velmi povzbuzující. Vy neuvidíte přirozeně konečné, dokud nezískáte opravdové duchovní vidění.
47:1.4 (531.2) Na prvním obytném světě musí všechny přeživší bytosti splnit požadavky rodičovské komise ze svých rodných planet. Současná urantijská komise je složena z dvanácti rodičovských párů, které sem nedávno dospěly a které mají smrtelnou zkušenost z vychování tří a více dětí do dospívajícího věku. Členové se v této komisi střídají a pravidlem je, že jejich služba trvá pouze deset let. Všichni, kdo nesplňují rodičovské požadavky těchto komisařů musí prodělat službu v domech Materiálních Synů na Jerusemu, nebo částečně ve zkušebním útulku na světě konečných.
47:1.5 (531.3) Ale, bez ohledu na rodičovskou zkušenost, ti rodiče na obytných světech, kteří mají malé děti ve zkušebním útulku, mají neustále možnost spolupracovat s morontiálními pěstouny takových dětí v otázkách jejich výchovy a učení. Těmto rodičům jsou tam povoleny návštěvy až čtyřikrát za rok. A právě tyto chvíle patří k nejdojemnějším a nejkrásnějším obrazům celé vzestupné dráhy, když vidíte rodiče z obytných světů objímat své materiální potomky při svých pravidelných poutích na svět konečných. I když jeden z rodičů, nebo i oba dva, mohou odejít z obytného světa před svým dítětem, je běžné a časté, že určitou dobu stráví spolu.
47:1.6 (531.4) Žádného vzestupného smrtelníka nemůže minout zkušenost vychovat děti—svoje či cizí—buď na materiálních světech, nebo potom na světě konečných nebo na Jerusemu. Otcové musí projít touto zásadní zkušeností stejně jako matky. Je to nešťastný a chybný názor současných lidí na Urantii, že výchova dítěte je především úlohou matek. Děti potřebují otce stejně, jako potřebují matky a otcové potřebují tuto rodičovskou zkušenost stejně jako matky.
47:2.1 (531.5) Školy Satanie pro příjem malých dětí jsou umístěny na světě konečných, prvního ze sfér přechodného vzdělávání Jerusemu. Tyto školy pro malé děti jsou zařízeními, která se věnují výchově a vzdělávání dětí času, včetně těch, které zemřely na evolučních světech prostoru ještě předtím, než získaly individuální status, který byl zaregistrován do vesmírné evidence. V případě přežití jednoho nebo obou rodičů dítěte, strážce osudu pověří svého přidruženého cheruba péčí o potenciální identitu dítěte a dá mu za úkol doručit tuto nevyvinutou duši do rukou Učitelů Obytných Světů ve zkušebních útulcích morontiálních světů.
47:2.2 (531.6) A jsou to právě tito osamocení cherubové, kteří se jako Učitelé Obytných Světů, pod vedením Melkísedeků, starají o tato rozsáhlá vzdělávací zařízení, určená pro výchovu malých svěřenců konečných. Tito svěřenci konečných—děti vzestupných smrtelníků—jsou vždy zosobněny do svého přesného fyzického stavu, ve kterém byly v době smrti, kromě potenciálu rozmnožování. Toto probuzení nastane ve chvíli příchodu rodičů na první obytný svět. A potom jsou těmto dětem, takovým jaké jsou, dány veškeré možnosti, aby si zvolily nebeskou cestu stejným způsobem, jako by se rozhodovaly na světech, kde smrt předčasně ukončila jejich osudy.
47:2.3 (532.1) Na dětském světě jsou tvorové ve zkušební době rozděleni do skupin podle toho, zdali mají či nemají Ladiče Myšlení, protože Ladiči se zavádějí do těchto materiálních dětí stejně jako na světech času. Děti, které jsou ve věku před zavedením Ladiče, jsou v péči rodiny s pěti dětmi, jejichž věk se pohybuje od jednoho roku do pěti, což je přibližně věk, kdy se objevují Ladiči.
47:2.4 (532.2) Všechny děti na evolučních světech, které měly Ladiče Myšlení, ale před svojí smrtí neučinily rozhodnutí, týkající se cesty do Ráje, jsou také znovu zosobněny na světě konečných, kde vyrůstají v rodinách Materiálních Synů a jejich partnerů stejně, jako ty malé děti, které přišly bez Ladičů, ale které obdrží Tajemné Monitory až potom, kdy dosáhnou požadovaného věku pro morální volbu.
47:2.5 (532.3) Všechny děti a mládež na světě konečných, které mají Ladiče, jsou rovněž vychovávány v rodinách s pěti dětmi ve věku od šesti do čtrnácti let; věk dětí v těchto rodinách je přibližně šest, osm, deset, dvanáct a čtrnáct let. Kdykoliv po dosažení věku šestnácti let, jestliže byla učiněna konečná volba, jsou přesunuti na první obytný svět a začnou svůj vzestup k Ráji. Někteří se rozhodnou ještě dříve, než dosáhnou tohoto věku a odejdou na sféry vzestupu, ale na obytných světech je velmi málo dětí, mladších šestnácti let, jestli použijeme urantijský čas.
47:2.6 (532.4) Strážní serafové pečují o tyto děti ve zkušebním útulku na světě konečných stejným způsobem, jako se duchovně starají o smrtelníky na evolučních planetách, zatímco věrní spornagiové pečují o jejich fyzické potřeby. A tak tyto děti vyrůstají na přechodném světě až do doby, kdy učiní své konečné rozhodnutí.
47:2.7 (532.5) Když při završení materiálního života nebyla učiněna volba pro vzestupný život, nebo když se tyto děti definitivně rozhodnou proti cestě do Havony, potom jejich zkušební pobyt ukončí automaticky smrt. O takových případech žádný soud nerozhoduje; z takové druhé smrti není žádné vzkříšení. Ony jednoduše přestanou existovat, jakoby nikdy nebyly.
47:2.8 (532.6) Ale jestli si zvolí Rajskou cestu dokonalosti, jsou ihned připraveny pro přesun na první obytný svět, kde se mnoho z nich připojí ke svým rodičům na vzestupnou cestu do Ráje. Po projití Havonou a dosažení Božstev, tyto spasené duše smrtelného původu tvoří trvalé vzestupné obyvatelstvo Ráje. Tyto děti, kterým byla odepřena cenná a nezbytná evoluční zkušenost na světech jejich smrtelného původu nejsou přijaty do Sboru Konečných.
47:3.1 (532.7) Na obytných světech vzkříšení přeživší smrtelníci obnoví své životy přesně tam, kde je opustili, když je zastihla smrt. Po odchodu z Urantie a příchodu na první obytný svět zpozorujete velkou změnu, ale kdybyste přišli z normální a vyspělejší sféry času, stěží byste uviděli nějaký rozdíl, kromě té skutečnosti, že máte jiné tělo; tělesné schránka z masa a krve zůstala na světě vašeho původu.
47:3.2 (532.8) Centrem všech aktivit prvního obytného světa je sál vzkříšení, obrovský chrám, kde se sestavuje osobnost. Tato gigantická stavba obsahuje centrální shromaždiště serafských strážců osudu, Ladičů Myšlení a archandělů vzkříšení. Při vzkříšení mrtvých působí s těmito nebeskými bytostmi také Nositelé Života.
47:3.3 (533.1) Opis smrtelné mysli a aktivní obrazy paměti tvora, převedené z materiální úrovně do duchovní, jsou individuálním vlastnictvím odpojených Ladičů Myšlení; tyto oduševnělé složky mysli, paměti a osobnosti tvora se navždy stanou součástí takových Ladičů. Matrice mysli a pasivní potenciály individuálnosti jsou přeneseny do morontiální duše, která je svěřena do opatrování serafským strážcům osudu. A právě opětovným spojením morontiální duše v péči serafů a duchovní mysli v opatrovnictví Ladiče se znovu obnoví osobnost tvoru a spící přeživší bytost se vzkřísí.
47:3.4 (533.2) Kdyby se přechodná osobnost smrtelného původu takto nikdy opět neobnovila, duchovní složky nepřeživšího smrtelného tvora by navždy zůstaly nedílnou součástí individuální empirické zkušenosti Ladiče Myšlení, pobývajícího kdysi v této bytosti.
47:3.5 (533.3) Z Chrámu Nového Života vyčnívá paprskovitě sedm křídel—sály vzkříšení smrtelných ras. Každá z těchto staveb je vyčleněna pro sestavení jedné ze sedmi ras času. V každém z těchto sedmi křídel je sto tisíc osobních komor vzkříšení. Tato křídla ústí do kruhových sálů hromadného vzkříšení, které slouží jako probouzející komory až pro milion jedinců. Tyto sály jsou obklopeny osobními komorami smíšených ras normálních post-adamických světů. Bez ohledu na metodu, která může být použita na jednotlivých světech času ve spojení se speciálními nebo pravidelnými vzkříšeními, opravdové a vědomé znovusestavení skutečné a kompletní osobnosti probíhá v sálech vzkříšení prvního obytného světa. V průběhu celé věčnosti si budete zřetelně vybavovat toto ráno vzkříšení.
47:3.6 (533.4) Ze sálů vzkříšení přejdete do sektoru Melkísedeků, kde vám bude přidělen trvalý pobyt. Potom vám nastane deset dní osobního volna. Budete mít naprostou volnost prozkoumat nejbližší okolí vašeho nového domova a seznámit se s programem, který na vás brzy čeká. Budete mít rovněž čas uspokojit svoji touhu podívat se do seznamů a navštívit vaše drahé a ostatní pozemské přátele, kteří přišli na tyto světy před vámi. Po desetidenním volnu zahájíte druhou etapu putování k Ráji, neboť obytné světy jsou skutečnými vzdělávacími sférami, a ne jenom nápravnými planetami.
47:3.7 (533.5) Na prvním obytném světě (nebo jiném, v případě vyššího statusu) budete pokračovat ve svém intelektuálním vzdělávání a duchovním rozvoji od stejné úrovně, na které jste byli ve chvíli smrti. Mezi dobou planetární smrti, nebo přenosem a vzkříšením na obytném světě, smrtelný člověk nezíská vůbec žádnou novou zkušenost, kromě poznání skutečnosti věčného života. Tady začínáte přesně tam, kde jste tam dole přestali.
47:3.8 (533.6) Téměř celý pobyt na prvním obytném světě se týká napravování nedostatků. Přeživší smrtelníci, přicházející na tuto první z nápravných sfér mají tolik různých chyb charakteru a nedostatků smrtelné zkušenosti, že většina činností této sféry je zaměřena na napravení a odstranění těchto rozmanitých odkazů života v lidském těle na materiálních evolučních světech času a prostoru.
47:3.9 (534.1) Pobyt na prvním obytném světě je určen k tomu, aby přeživší smrtelníci dosáhli přinejmenším úrovně postadamického soudního období na normálních evolučních světech. Pochopitelně, duchovní úroveň studentů obytných světů daleko převyšuje čistě lidskou úroveň rozvoje.
47:3.10 (534.2) Jestliže na konci desetidenního volna nemusíte zůstat na prvním obytném světě, budete uvedeni do přepravního spánku, postoupíte na druhý svět a po dalších deseti dnech budete pokračovat dále, dokud takto nedospějete na svět vašeho určení.
47:3.11 (534.3) Centrální část sedmi hlavních okruhů správy prvního obytného světa zaujímá chrám Morontiálních Průvodců, osobních průvodců, přidělených vzestupným smrtelníkům. Tito průvodci jsou potomci Mateřského Ducha lokálního vesmíru a na morontiálních světech Satanie je jich několik milionů. Kromě těchto přidělených skupinových průvodců budete mít hodně co do činění s tlumočníky a překladateli, správci budov a vedoucími exkurzí. A všichni tito průvodci spolupracují v nejvyšší míře s těmi, kteří jsou odpovědni za rozvoj vašich osobních faktorů mysli a ducha v morontiálním těle.
47:3.12 (534.4) Když začínáte na prvním obytném světě, jeden Morontiální Průvodce je přidělen ke skupině vzestupných smrtelníků, ve které je jich jeden tisíc, ale během dalšího postupu sedmi obytnými sférami je potkáte v mnohem větších počtech. Tyto obdivuhodné a všestranně nadané bytosti jsou družnými a milými průvodci. Mají právo doprovázet jednotlivce, nebo vybrané skupiny na všechny přechodné vzdělávací sféry, včetně jejich přidružených světů. Tyto morontiální bytosti organizují exkurze pro všechny vzestupné bytosti a dělají jim společnost ve volném čase. Často doprovázejí skupiny přeživších smrtelníků na jejich pravidelných návštěvách do Jerusemu, kde můžete, kdykoliv tam jste, zajít do sektoru registrace hlavního světa soustavy a setkat se se vzestupnými smrtelníky ze všech sedmi obytných světů, poněvadž oni mohou volně cestovat mezi svými obydlími a hlavním řídícím centrem soustavy.
47:4.1 (534.5) Na tomto světě budete mnohem více zasvěceni do morontiálního života. Tady se začíná formovat skupinové uspořádání morontiálního způsobu života; tvoří se zde pracovní skupiny a společenské organizace, komunity dostávají formální podobu a rozvíjející se smrtelníci se seznamují s novým sociálním řádem a vládními orgány.
47:4.2 (534.6) Přeživší bytosti, spojené s Duchem, obývají obytné světy společně se vzestupnými smrtelníky, spojenými s Ladičem. I když různorodé řády nebeského života jsou velmi rozdílné, všechny jsou laskavé a přátelské. Na všech světech, kde budete pobývat během vašeho vzestupu, nepotkáte nic takového, co by připomínalo lidskou nesnášenlivost a diskriminaci netolerantních společenských systémů.
47:4.3 (534.7) Tak, jak postupujete z jednoho obytného světa na druhý, tak se tyto světy více zaplňují morontiálními aktivitami vzestupných přeživších bytostí. Postupujíc dopředu, budete více a více rozeznávat rysy obytných světů Jerusemu. Skleněné moře se objeví na druhém obytném světě.
47:4.4 (534.8) Pro každý řádný přechod z jednoho obytného světa na další je nutné nově vytvořené a vhodně upravené morontiální tělo. Uložíte se ke spánku u serafského přepravce a probudíte se v sálech vzkříšení s novým, ale nevyvinutým tělem, hodně podobnému tomu, jaké bylo při vašem příchodu na první obytný svět s tím rozdílem, že Ladič Myšlení vás během tohoto přepravního spánku mezi obytnými světy neopustí. Jakmile jednou odejdete z evolučních světů na první obytný svět, vaše osobnost už potom zůstává nedotčena.
47:4.5 (535.1) Paměť vašeho Ladiče naprosto nic neztrácí v průběhu vašeho vzestupu morontiálním životem. Ty mentální asociace, které byly ryze živočišné a zcela materiální, přirozeně zanikly s fyzickým mozkem, ale všechno, co bylo ve vašem vnitřním životě užitečné a bylo hodno přežití, bylo zaznamenáno Ladičem a je uchováno jako součást vaší osobní paměti po celou dobu vzestupné pouti. Budete si uvědomovat všechny vaše hodnotné zkušenosti během postupu z jednoho obytného světa na druhý a z jedné části vesmíru na jinou—dokonce až do Ráje.
47:4.6 (535.2) Přestože máte morontiální tělo, budete po dobu pobytu na všech těchto sedmi světech i nadále jíst, pít a odpočívat. Tady přijímáte morontiální druh potravy z říše živé energie, která je na materiálních světech neznámá. Jak potrava, tak i voda, jsou v morontiálním těle plně zužitkovány bez žádného zbytkového odpadu. Zamyslete se: první morontiální obytný svět je hodně materiální sférou, představující první začátky morontiálního systému. Máte stále blízko k člověku a nejste příliš vzdáleni od primitivních názorů smrtelného života, ale pobyt na každém světě přinese určitý růst. Od sféry ke sféře se stáváte méně materiální, více intelektuální a o málo víc duchovnější. Duchovní rozvoj je největší na posledních třech ze sedmi postupných světů.
47:4.7 (535.3) Biologická nedokonalost byla ve velké míře napravena na prvním obytném světě. Nedostatky planetární zkušenosti, týkající se pohlavního života, rodinných vztahů a rodičovské funkce byly buď napraveny, nebo jsou naplánovány pro budoucí korekce v rodinách Materiálních Synů na Jerusemu.
47:4.8 (535.4) Druhý obytný svět je specificky zaměřen na odstraňování všech stupňů intelektuálního nesouladu a na vyléčení všech druhů mentální disharmonie. Úsilí pochopit význam morontiální moty, které začíná na prvním obytném světě, se tady stupňuje. Úroveň rozvoje bytostí na druhém obytném světě je srovnatelná s intelektuálním stavem ideálních evolučních světů v epoše po příchodu Autoritativního Syna.
47:5.1 (535.5) Třetí svět je hlavním stanovištěm Učitelů Obytných Světů. I když působí na všech sedmi obytných sférách, jejich ústředí je uprostřed kruhově rozmístěných škol na třetím obytném světě. Na obytných a vyšších morontiálních světech jsou miliony těchto instruktorů. Tito pokročilí a zdokonalení cherubové pracují jako morontiální učitelé vzestupných bytostí od obytných světů až po poslední sféru lokálního vesmíru. Oni budou mezi posledními, kdo se s vámi rozloučí a popřejí vám šťastnou cestu, když budete dávat sbohem—přinejmenším na několik epoch—vesmíru vašeho původu a oserafováni odcestujete do přijímacích světů malého sektoru supervesmíru.
47:5.2 (535.6) Během pobytu na prvním obytném světě je vám dovoleno navštívit první z přechodných světů—hlavní centrum konečných a zkušební útulek soustavy pro výchovu nevyvinutých evolučních dětí. Když přijdete na druhý obytný svět, dostanete povolení navštěvovat pravidelně druhý přechodný svět, na kterém je centrum morontiálních kontrolorů pro celou Satanii a učitelské ústavy pro různé morontiální řády. Když dospějete na obytný svět číslo tři, je vám okamžitě uděleno povolení navštívit třetí přechodnou sféru—hlavní centrum andělských řádů a místo, kde mají svá různá vzdělávací zařízení soustavy. Návštěvy Jerusemu z tohoto světa jsou stále více prospěšnější pro vzestupné smrtelníky a ti o ně projevují neustále zvýšený zájem.
47:5.3 (536.1) Třetí obytný svět je sférou velmi osobního a sociálního dosažení pro všechny, kteří této úrovně nedosáhli před odchodem z lidského těla na smrtelných rodných světech. Na této sféře začíná pozitivnější studijní práce. Výuka na prvních dvou obytných světech je především zaměřena na nedokonalost—nedostatky—v tom smyslu, že se doplňuje to, co nepřinesla zkušenost během života v lidském těle. Až na tomto třetím světě přeživší bytosti začínají opravdu svoje postupné morontiální vzdělávání. Hlavním účelem tohoto vzdělávání je posílit chápání vzájemného vztahu morontiální moty a smrtelné logiky, sladění morontiální moty s lidskou filozofií. Nyní přeživší smrtelníci získávají praktický náhled do opravdové metafyziky. Toto je skutečný úvod k inteligentnímu chápání kosmických významů a vesmírných vzájemných vztahů. Ve své podstatě výuka třetího obytného světa odpovídá epoše, přicházející na normální obydlenou planetu po skončení údobí poskytnutí Syna.
47:6.1 (536.2) Když přicházíte na čtvrtý obytný svět, máte již za sebou dostatečnou morontiální zkušenost a postoupili jste hodně daleko od počátečního materiálního bytí. Nyní dostanete povolení navštěvovat čtvrtý přechodný svět a poznat hlavní ústředí a učitelské ústavy superandělů, včetně Oslnivých Večerních Hvězd. Pomocí zprostředkovatelské služby těchto superandělů čtvrtého přechodného světa se morontiální návštěvníci mohou během svých pravidelných návštěv do Jerusemu blíže seznámit s různými řády Božích Synů, protože nové sektory hlavní sféry soustavy se postupně otevírají vzestupným smrtelníkům při jejich opakovaných návštěvách hlavního světa. Rozšiřujícím se myslím vzestupných bytostí se postupně odhalují nové vznešenosti.
47:6.2 (536.3) Na čtvrtém obytném světě každý vzestupný smrtelník nachází vhodné místo v práci své skupiny a třídních činnostech morontiálního života. Tady si vzestupné bytosti začnou mnohem více uvědomovat a oceňovat význam dálkového spojení a dalších aspektů vzdělání a rozvoje lokálního vesmíru.
47:6.3 (536.4) Právě během této výuky na čtvrtém světě jsou vzestupným smrtelníkům poprvé opravdově představeny nároky a radosti skutečného společenského života morontiálních tvorů. A je to opravdu nová zkušenost pro evoluční tvory být součástí společenských aktivit, při kterých nejde o osobní zviditelnění, nebo osobní prospěch. Je zde představován nový společenský řád, který je založen na vědomém pochopení významu vzájemného porozumění, nesobecké vzájemné pomoci a převládající motivaci uskutečnění společného a nejvyššího cíle—dosáhnout úctyhodný a božsky dokonalý Ráj. Všichni vzestupní tvorové si začínají v sobě uvědomovat touhu poznat, odhalit, hledat a nalézt Boha.
47:6.4 (536.5) Intelektuální a sociální osvěta tohoto čtvrtého obytného světa je srovnatelná s mentálním a společenským životem na planetách s normální evolucí v epoše po období Syna Učitele. Duchovní status je mnohem vpředu oproti soudnímu období smrtelných tvorů.
47:7.1 (537.1) Přeprava na pátý obytný svět představuje nesmírný krok kupředu v životě morontiální vzestupné bytosti. Zkušenost, získaná na tomto světě, je opravdovou předzvěstí jerusemského života. Tady si začínáte uvědomovat vysoký vznešený osud loajálních evolučních světů, které mohou normálně dosáhnout této úrovně během svého přirozeného planetárního vývoje. Kultivovanost tohoto obytného světa obecně koresponduje s počátečním obdobím světla a života na planetách s normálním evolučním postupem. A tady pochopíte proč je to tak zařízeno, že vysoce kultivované a pokročilé typy bytostí, které kdysi obývaly tyto vyspělé evoluční světy, nemusejí procházet jednou či více, nebo i žádnou z těchto obytných sfér.
47:7.2 (537.2) Zvládnutí jazyka lokálního vesmíru před odchodem ze čtvrtého obytného světa vám nyní umožní věnovat více času na zdokonalení jazyka Uversy, abyste dokonale ovládali obě řeči před odchodem na Jerusem, kde vám bude udělen trvalý pobyt. Od hlavního světa soustavy nahoru do Havony jsou všichni vzestupní smrtelníci dvojjazyční. A potom je jenom nutné rozšířit slovní zásobu jazyka supervesmíru, což se vyžaduje pro přijetí do Ráje.
47:7.3 (537.3) Po příchodu na pátý obytný svět je poutníkům dovoleno navštívit přechodný svět stejného čísla—hlavní sídlo Synů. Tady se vzestupný smrtelník osobně seznámí s různými skupinami božského synovstva. On už slyšel o těchto nádherných bytostech a setkal se s nimi již na Jerusemu, ale nyní je opravdu pozná.
47:7.4 (537.4) Na pátém obytném světě se začnete učit o vzdělávacích světech souhvězdí. Tady se setkáte s prvními instruktory, kteří vás začnou připravovat na následný pobyt v souhvězdí. Tato příprava pokračuje na šestém a sedmém světě a poslední pokyny dostanete v sektoru vzestupných smrtelníků na Jerusemu.
47:7.5 (537.5) Skutečné zrození kosmického vědomí nastane na pátém obytném světě. Začínáte rozumět vesmíru. Toto je rozhodně čas rozšiřujících se horizontů. Tady začíná docházet rozpínajícím se myslím vzestupných smrtelníků, že nějaký úžasný a velkolepý, nějaký vyšší a božský osud čeká na všechny, kteří dokončí postupný vzestup do Ráje, který tak namáhavě, ale tak radostně a slibně začal. Obvykle od tohoto bodu začíná průměrný vzestupný smrtelník projevovat opravdové empirické nadšení pro vzestup do Havony. Studium se stává dobrovolné, nesobecká služba přirozená a úcta spontánní. Klíčí opravdový morontiální charakter; vyvíjí se opravdový morontiální tvor.
47:8.1 (537.6) Příchozí na tuto sféru mají dovoleno navštívit přechodný svět číslo šest, kde se dozvědí více o vysokých duších supervesmíru, i když nebudou schopni většinu těchto nebeských bytostí vidět. Tady také dostanou první lekce o předpokládané duchovní dráze, která následuje bezprostředně po absolvování morontiální výuky v lokálním vesmíru.
47:8.2 (537.7) Zástupce Vládce Soustavy často navštěvuje tento svět a pořádá tady úvodní kurz o způsobu řízení vesmíru. První lekce, zahrnující záležitosti celého vesmíru, jsou nyní zahájeny.
47:8.3 (538.1) Pro vzestupné smrtelníky je toto nádherným obdobím a obvykle se v jeho průběhu dokonale spojí lidská mysl a božský Ladič Myšlení. Potenciálně se toto spojení mohlo uskutečnit dříve, ale opravdově fungující identita se většinou nedosáhne před pobytem na pátém obytném světě, nebo dokonce ani na šestém.
47:8.4 (538.2) Spojení vyvíjející se nesmrtelné duše s věčným a božským Ladičem Myšlení je oznámeno tím, že serafové si povolají dohlížejícího superanděla u vzkříšených smrtelníků a registrujícího archanděla pro ty, kteří budou souzeni na třetí den. A potom, v přítomnosti morontiálních druhů přeživšího smrtelníka, tito oznamovatelé rozhodnutí prohlásí: „S tímto milým synem jsem velmi spokojen.“ Tento prostý obřad značí vstup vzestupného smrtelníka na věčnou pouť Rajské služby.
47:8.5 (538.3) Ihned po potvrzení spojení s Ladičem je nová morontiální bytost poprvé představena svým druhům novým jménem a dostane čtyřicet dní duchovního volna od všech běžných aktivit, aby rozmlouvala sama se sebou a vybrala si některou z možných cest do Havony a zvolila si jednu z metod dosažení Ráje.
47:8.6 (538.4) Ale tyto nádherné bytosti zůstávají stále více či méně materiálními tvory; mají ještě hodně daleko do opravdových duchů; z duchovního pohledu se spíše podobají nadmateriálním bytostem, ale stále na nižší úrovni, než andělé. Ale rozhodně se z nich stávají úžasní tvorové.
47:8.7 (538.5) Během pobytu na šestém světě dosáhnou morontiální studenti úrovně, která je srovnatelná s ušlechtilým rozvojem, charakterizující ty evoluční světy, které normálním způsobem pokročily za počáteční stadium světla a života. Společenský systém na tomto obytném světě má vysokou úroveň. Jak se postupně přechází z jednoho světa na druhý, tak se zmenšuje stín vaší smrtelné podstaty. Postupně se z vás stávají obdivuhodné bytosti, zanechávajíc za sebou hrubé pozůstatky planetárního živočišného původu. „Prožití velkých útrap“ dělá zdokonalené smrtelníky velmi laskavými a ohleduplnými, velmi soucitnými a tolerantními.
47:9.1 (538.6) Zkušenost, získaná na této sféře, je vrcholem bezprostřední posmrtné pouti. Během vašeho zdejšího pobytu dostanete informace od mnoha učitelů, kteří všichni vzájemně spolupracují ve svém úsilí připravit vás na pobyt na Jerusemu. Všechny znatelné rozdíly mezi smrtelníky, pocházejícími z izolovaných a zaostalých světů a přeživšími tvory z vyspělejších a osvícených sfér jsou prakticky smazány během pobytu na sedmém obytném světě. Tady budete očištěni od všech zbytků neblahého dědictví, škodlivého prostředí a neduchovních planetárních tendencí. Tady budou vymýceny poslední pozůstatky „zvířecího původu.“
47:9.2 (538.7) Po příchodu na sedmý obytný svět budete mít právo navštívit přechodný sedmý svět, svět Vesmírného Otce. Tady ve vás začíná nová a duchovnější úcta k neviditelnému Otci, návyk, který budete vzrůstající měrou pěstovat po celou dobu vaší dlouhé vzestupné pouti. Na tomto světě přechodného vzdělávání naleznete Otcův chrám, ale Otce neuvidíte.
47:9.3 (538.8) Nyní se začínají formovat třídy pro pobyt na Jerusemu. Ze světa na svět jste postupovali jako jednotlivci, ale nyní se připravujete na odchod do Jerusemu ve skupinách, ačkoliv, v určených mezích, si vzestupný smrtelník může zvolit zůstat na sedmém obytném světě za tím účelem, aby počkal na opožděného člena svojí pozemské, nebo morontiální pracovní skupiny.
47:9.4 (539.1) Personál sedmého obytného světa se shromáždí na skleněném moři, aby byl svědkem vašeho odchodu na Jerusem s trvalým domovským právem. Mohli jste již navštívit Jerusem stokrát či tisíckrát, ale vždy jako host; ale nikdy předtím jste necestovali na hlavní svět soustavy se skupinou vašich druhů, kteří dávali věčné sbohem celé morontiální etapě, kterou prošli jako vzestupní smrtelníci. Brzy budete přivítáni na přijímacím poli hlavního světa jako obyvatelé Jerusemu.
47:9.5 (539.2) S velkým potěšením budete postupovat přes sedm světů dematerializace; tyto sféry opravdu osvobozují od smrtelnosti. Na prvním světě jste ještě do značné míry lidmi, pouze smrtelná bytost bez materiálního těla, lidská mysl uzavřena v morontiální formě—materiální tělo morontiálního světa, ale již ne smrtelná schránka z masa a krve. Opravdově jste opustili smrtelný stav pro nesmrtelný status ve chvíli spojení s Ladičem a až dokončíte pobyt na Jerusemu, budete plnohodnotnými morontiálními bytostmi.
47:10.1 (539.3) Příchod nové třídy absolventů obytných světů je znamením pro celý Jerusem, aby se shromáždil jako uvítací komise. Dokonce i spornagiové mají radost z příchodu těchto vítězoslavných vzestupných bytostí evolučního původu, které prodělaly planetární pouť a dokončily vzdělávací program obytných světů. Pouze fyzičtí regulátoři a Kontroloři Morontiální Energie se těchto radostných chvil nezúčastní.
47:10.2 (539.4) Prorok Jan měl vidění o příchodu skupiny pokročilých smrtelníků ze sedmého obytného světa do prvního nebe, do nádherného Jerusemu. On popisuje: „a viděl jsem něco, podobající se skleněnému moři, obklopeného ohněm; a viděl jsem ty, kteří zvítězili nad zvířetem, které v nich původně bylo a nad svým obrazem, který trval po celou dobu jejich pobytu na obytných světech a nakonec i nad posledním znamením a stopou, stojící na skleněném moři, držíc Boží harfy a zpívajíc píseň o vysvobození od smrtelného strachu a smrti.“ (Na všech těchto světech musí být dokonalá prostorová komunikace a váš příjem všech takových přenosů je umožněn tím, že nosíte „Boží harfu,“ což je morontiální zařízení, nahrazující neschopnost nastavit nevyvinutý morontiální senzorový mechanismus přímo pro příjem prostorových přenosů.)
47:10.3 (539.5) Pavel měl také vidění o sboru vzestupných obyvatel, zdokonalujících se smrtelníků na Jerusemu, protože napsal: „Přišli jste na horu Sion a do města živého Boha, nebeského Jerusalemu a mezi nespočetné množství andělů, velkého shromáždění Michaela a k duchům spravedlivých, kteří se stali dokonalými.“
47:10.4 (539.6) Po získání trvalého občanství v hlavním světě soustavy smrtelníci nebudou prožívat již žádná skutečná vzkříšení. Morontiální forma, která vám byla přidělena při završení motontiální dráhy bude stejná, jakou uvidíte na konci svého pobytu v lokálním vesmíru. Čas od času se udělají změny, ale tato stejná forma vám zůstane až do chvíle loučení, kdy se stanete duchy prvního stupně a budete se připravovat na přesun do supervesmírných světů vzestupné kultury a duchovního vzdělávání.
47:10.5 (540.1) Sedmkrát tito smrtelníci, kteří projdou všemi obytnými světy, prožijí vyrovnávající spánek a probouzející vzkříšení. Ale poslední sál vzkříšení, konečná probouzející komora, zůstala na sedmém obytném světě. Již nikdy si změna formy nevynutí ztrátu vědomí, nebo přerušení kontinuity osobní paměti.
47:10.6 (540.2) Smrtelná osobnost, započata na evolučních světech a uschována v těle, obdařena Tajemným Monitorem a vybavena Duchem Pravdy, není plně mobilizována, realizována a sjednocena až do chvíle, kdy je takový občan Jerusemu uznán za schopného odejít do Edentie a je prohlášen za pravého člena morontiálního sboru Nebadonu—nesmrtelný, spojený s Ladičem a stoupající k Ráji, osobnost morontiálního statusu a opravdové dítě Nejsvrchovanějších.
47:10.7 (540.3) Materiální smrt představuje metodu uniknutí z materiálního života v těle; progresivní život na sedmi obytných světech nápravné výchovy a kulturního vzdělání je uvedením smrtelných přeživších bytostí na morontiální pouť—přechodný život, který se nachází mezi evolučním materiálním bytím a vyšším duchovním dosažením vzestupných bytostí času, které jsou předurčeny dosáhnout brány věčnosti.
47:10.8 (540.4) [Připraveno Oslnivou Večerní Hvězdou.]
Kniha Urantia
Kapitola 48
48:0.1 (541.1) BOHOVÉ nemohou—alespoň to nedělají—proměnit primitivního tvora živočišného původu do dokonalého ducha nějakým tajemným aktem tvořivé magie. Když Tvořitelé chtějí vytvořit dokonalé bytosti, udělají to přímým a originálním způsobem, ale nikdy neproměňují tvory živočišného a materiálního původu do dokonalých bytostí v jediném okamžiku.
48:0.2 (541.2) Morontiální život, procházející různými stadii v lokálním vesmíru, je jediný možný způsob, jak materiální smrtelníci mohou dospět k prahu duchovního světa. Jaké kouzlo může ve smrti—přirozeném zániku materiálního těla—dokázat to, že v jediném okamžiku se smrtelná a materiální mysl promění do nesmrtelného a zdokonaleného ducha? Takové názory jsou primitivními pověrami a utěšujícími báchorkami.
48:0.3 (541.3) Morontiální přechod vždy odděluje smrtelný stav od následného duchovního statusu přeživších lidských bytostí. Tento přechodný stav ve vývoji vesmíru se výrazně liší v různých lokálních tvořeních, ale jeho smysl a účel je všude naprosto stejný. Uspořádání obytných a vyšších morontiálních světů v Nebadonu je zcela příznačné pro morontiální přechodné systémy v této části Orvontonu.
48:1.1 (541.4) Morontiální světy jsou sféry lokálního vesmíru, spojující materiální a duchovní úrovně existence tvorů. Na Urantii je morontiální život znám od příchodu Planetárního Prince. Čas od času se smrtelníci o tomto přechodném stavu dovídali a tento koncept, ve zkreslené formě, má své místo v současných náboženstvích.
48:1.2 (541.5) Morontiální sféry jsou přechodnými etapami vzestupu smrtelníků přes postupné světy lokálního vesmíru. Pouze sedm světů, obklopující sféry konečných v lokálních soustavách, se nazývají obytné světy, ale všech padesát šest přechodných sídel soustavy, společně s vyššími sférami okolo hlavních center souhvězdí a vesmíru, se nazývají morontiální světy. MISSING SENTENCE?
48:1.3 (541.6) Všechny tyto světy jsou architektonické sféry a mají dvojnásobný počet prvků než evoluční světy. Takové speciálně vytvořené světy nejenže oplývají těžkými kovy a krystaly, majíc více než sto fyzických prvků, ale mimoto mají přesně sto forem unikátního uspořádání energie, nazývané morontiální materiály. Hlavní Fyzičtí Kontroloři a Kontroloři Morontiální Energie dokáží měnit otáčení základních jednotek hmoty a současně přetvářet tato spojení energie tak, že vytváří tuto novou substanci.
48:1.4 (542.1) Počáteční morontiální život v lokálních soustavách se velmi podobá tomu vašemu současnému materiálnímu světu v tom , že se stává méně fyzickým a více morontiálním na vzdělávacích světech souhvězdí. A jak postupujete sférami Salvingtonu, dosahujete postupně vyšších duchovních úrovní.
48:1.5 (542.2) Kontroloři Morontiální Energie jsou schopni uskutečnit spojení materiálních a duchovních energií a tak sestavit morontiální formu materializace, která vnímá vyšší úroveň kontrolujícího ducha. Během vašeho postupu morontiálním životem v Nebadonu vám tito trpěliví a odborně schopní Kontroloři Morontiální Energie úspěšně poskytnou 570 morontiálních těl, z nichž každé představuje jednotlivou fázi vaší postupné proměny. Od chvíle, kdy opustíte materiální světy, do doby, kdy se z vás stane duch prvního stupně na Salvingtonu, proděláte přesně 570 jednotlivých, vzestupných, morontiálních proměn. Osm z nich se stane v soustavě, sedmdesát jedna v souhvězdí a 491 během pobytu na sférách Salvingtonu.
48:1.6 (542.3) V době života v lidském těle ve vás pobýval božský duch a byl jakoby oddělená věc—ve skutečnosti to byl vpád poskytnutého ducha Vesmírného Otce. Ale v morontiálním životě se duch stane opravdovou součástí vaší osobnosti a jak budete úspěšně prodělávat 570 vzestupných proměn, tak vystoupáte od materiálního stavu k duchovní realitě v životě tvora.
48:1.7 (542.4) Pavel věděl o existenci morontiálních světů a realitě morontiálních materiálů, protože napsal: „V nebi mají lepší a trvanlivější hmotu.“ A tyto morontiální materiály jsou opravdové, doslova jako ve „městě, které stojí na základech, jejichž stavitelem a tvůrcem je Bůh.“ A každá z těchto nádherných sfér je „lepší zemí, což je zemí nebeskou.“
48:2.1 (542.5) Tyto unikátní bytosti se výhradně zabývají kontrolou těch činností, které představují pracovní spojení duchovních, fyzických nebo polomateriálních energií. Oni se výlučně věnují podpoře morontiálního rozvoje. Ne tak, že během jejich přechodného pobytu hlavně pomáhají smrtelníkům , ale spíše vytvářejí přechodné prostředí, ve kterém mohou morontiální tvorové uskutečňovat svůj rozvoj. Oni jsou kanály morontiální síly, která vyživuje a zásobuje energií morontiální fáze přechodných světů.
48:2.2 (542.6) Kontroloři Morontiální Energie jsou potomky Mateřského Ducha lokálního vesmíru. Jsou si všichni velmi podobní, i když v jednotlivých lokálních tvořeních se mírně liší. Jsou vytvořeni pro svoji specifickou funkci a před zahájením svých povinností nepotřebují žádnou odbornou přípravu.
48:2.3 (542.7) Kontroloři Morontiální Energie jsou vytvořeni současně s příchodem prvního přeživšího smrtelníka na některý z prvních obytných světů lokálního vesmíru. Jsou vytvořeni po skupinách, ve kterých je tisíc bytostí a jsou roztříděni následovně:
48:2.4 (542.8) 1. Regulátoři okruhů400
48:2.5 (542.9) 2. Koordinátoři soustav200
48:2.6 (542.10) 3. Planetární opatrovatelé100
48:2.7 (543.1) 4. Univerzální kontroloři100
48:2.8 (543.2) 5. Spojovací stabilizátoři100
48:2.9 (543.3) 6. Výběroví tříditelé50
48:2.10 (543.4) 7. Pomocní zaznamenatelé50
48:2.11 (543.5) Kontroloři energie trvale slouží ve svých rodných vesmírech. Jsou výhradně řízeni společnou duchovní aktivitou Vesmírného Syna a Vesmírného Ducha, ale jinak jsou zcela samosprávní skupinou. Mají svá řídící centra na všech prvních obytných světech lokálních soustav, kde úzce spolupracují s fyzickými regulátory a serafy, ale fungují ve svém vlastním světě, pokud se jedná o projev energie a použitelnost ducha.
48:2.12 (543.6) Někdy také pracují krátkodobě, jako pomocníci na evolučních světech, s nadmateriálními jevy. Ale jen výjimečně slouží na obydlených planetách; ani nepracují na vyšších vzdělávacích světech supervesmíru, poněvadž se hlavně věnují přechodnému režimu morontiálního rozvoje v lokálním vesmíru.
48:2.13 (543.7) 1. Regulátoři okruhů. Tyto unikátní bytosti koordinují fyzickou a duchovní energii a regulují její průtok do oddělených kanálů morontiálních sfér. Každý takový okruh je určen pro jednu planetu, pro jeden svět. Doplňující morontiální okruhy se liší od fyzických a duchovních okruhů na přechodných světech a je zapotřebí miliony těchto regulátorů pro zajištění energie takové soustavě obytných světů jako je Satania.
48:2.14 (543.8) Regulátoři okruhů způsobují v materiálních energiích takové změny, které umožňují jejím spolupracovníkům je řídit a ovládat. Tyto bytosti nejsou jenom regulátory okruhů, ale také morontiálními energetickými generátory. Stejně jako generátor zdánlivě vyrábí elektrický proud z atmosféry, tak tyto živé morontiální generátory patrně přeměňují všudypřítomné energie prostoru do těch materiálů, které morontiální kontroloři vplétají do těl vzestupných smrtelníků a do jejich životních aktivit.
48:2.15 (543.9) 2. Koordinátoři soustav. Protože každý morontiální svět má rozdílný druh morontiální energie, je pro lidský zrak mimořádně obtížné vidět tyto sféry. Ale na každé následné přechodné sféře smrtelníci naleznou rostlinný život a všechno ostatní, týkající se morontiálního bytí, progresivně upraveno, aby korespondovalo s postupným oduševňováním vzestupných přeživších bytostí. A protože energetický systém každého světa je takto individualizovaný, tito koordinátoři směšují a slaďují tyto rozdílné systémy energie do provozní jednotky pro přidružené sféry kterékoliv jednotlivé skupiny.
48:2.16 (543.10) Jak vzestupní smrtelníci postupují z jednoho morontiálního světa na druhý, pozvolna přecházejí z fyzického stavu do duchovního; z tohoto důvodu je nutno zajišťovat vzestupnou soustavu morontiálních sfér a vzestupnou soustavu morontiálních forem.
48:2.17 (543.11) Když vzestupné bytosti morontiálního světa přecházejí z jedné sféry na druhou, jsou dopraveny přepravními serafy k přijímajícím koordinátorům soustavy na pokročilejším světě. Tady, v unikátních chrámech uprostřed sedmdesáti paprskovitých křídel, ve kterých jsou přeměnné komory, podobné sálům vzkříšení na prvním přijímacím světě pro smrtelníky pozemského původu, koordinátoři soustav odborně provedou nezbytné změny formy tvora. Pro úspěšné provedení těchto počátečních změn morontiální formy je zapotřebí asi sedm dní standardního času.
48:2.18 (544.1) 3. Planetární opatrovatelé. Pokud se jedná o morontiální záležitosti, je každý morontiální svět—od obytných světů až po hlavní řídící centrum vesmíru—v péči sedmdesáti opatrovatelů. Oni tvoří lokální planetární radu s nejvyšší morontiální pravomocí. Tato rada přiděluje materiál pro morontiální formy všech vzestupných smrtelníků, kteří přistanou na sférách a schvaluje ty změny ve formě tvora, které umožní vzestupným bytostem přejít na následující sféru. Po dokončení postupu obytnými světy se přenesete z jedné fáze morontiálního života do další formy bez ztráty vědomí. Bezvědomí provází pouze počáteční proměny a pozdější přechody z jednoho vesmíru do druhého a z Havony do Ráje.
48:2.19 (544.2) 4. Univerzální kontroloři. Jedna z těchto vysoce mechanických bytostí má vždy své stanoviště ve středu každé administrativní jednotky morontiálního světa. Univerzální kontrolor reaguje na fyzické, duchovní a morontiální energie a používá je pro svoji funkci. K této bytosti jsou vždy přiřazeni dva koordinátoři soustavy, čtyři regulátoři okruhů, jeden planetární opatrovatel, jeden spojovací stabilizátor a buď výběrový tříditel, nebo pomocný zaznamenatel.
48:2.20 (544.3) 5. Spojovací stabilizátoři. Toto jsou upravovatelé morontiální energie ve spojení s fyzickými a duchovními silami oblasti. Oni umožňují přeměnu morontiální energie do morontiálního materiálu. Celé uspořádání morontiální existence je závislé na stabilizátorech. Oni zpomalí otáčení energie do takového bodu, při kterém nastane zhmotnění. Ale neznám žádné pojmy, kterými bych mohl vysvětlit, nebo ilustrovat funkci takových bytostí. Jejich činnost je pro člověka zcela nepředstavitelná.
48:2.21 (544.4) 6. Výběroví tříditelé. Když postupujete z jednoho typu, nebo fáze, morontiálního světa na druhý, musíte být překódován nebo přeladěn na vyšší stav. Toto je úkolem výběrových tříditelů, kteří vás udržují v progresivní synchronii s morontiálním životem.
48:2.22 (544.5) Přestože základní morontiální formy života a hmoty jsou stejné od prvního obytného světa k poslední přechodné sféře vesmíru, existuje postupný funkční přechod od materiálního k duchovnímu. Vaše přizpůsobení se k tomuto v podstatě jednotnému, ale postupnému posunu a oduševňujícímu utváření je způsobeno tímto výběrovým přeladěním. Taková úprava v mechanismu osobnosti je rovnocenná novému tvoření, třebaže si ponecháte stejnou morontiální formu.
48:2.23 (544.6) Můžete se opakovaně nechat prověřit těmito tříditeli a jakmile dosáhnete požadované duchovní úrovně, rádi vám dají souhlas, abyste postoupili do vyššího stavu. Tyto postupné změny si vyžadují úpravy reakcí na morontiální prostředí, například, úpravy požadavků na stravu a dalších různých osobních návyků.
48:2.24 (544.7) Výběroví tříditelé jsou také velmi platní při formování skupin morontiálních osobností za účelem učení, vyučování a jiných aktivit. Oni mají přirozenou schopnost rozpoznat ty, kteří budou nejlépe působit v dočasné spolupráci.
48:2.25 (544.8) 7. Pomocní zaznamenatelé. Morontiální svět má své vlastní zaznamenatele, kteří slouží ve spojení s duchovními archiváři a dohlížejí na záznamy a opatrují další údaje, které souvisejí s morontiálními tvořeními. Morontiální zápisy a záznamy jsou dostupné všem kategoriím osobností.
48:2.26 (545.1) Všechny přechodné morontiální sféry jsou přístupné stejně jak materiálním, tak i duchovním bytostem. Jako morontiální pokrokáři, zůstáváte v plném kontaktu s materiálním světem a s materiálními bytostmi, zatímco budete vzrůstající měrou rozeznávat duchovní bytosti a přátelit se s nimi; a v době odchodu z morontiálního režimu jste viděli a budete znát všechny řády duchů, s výjimkou několika málo vyšších typů, takových, jako jsou Osamělí Poslové.
48:3.1 (545.2) Tito hostitelé rezidenčních a morontiálních světů jsou potomci Mateřského Ducha lokálního vesmíru. Čas od času jsou vytvořeni ve skupinách o sto tisícich členech a v Nebadonu je v současné době přes sedmdesát miliard těchto unikátních bytostí.
48:3.2 (545.3) Morontiální Průvodci jsou pro svoji službu připraveni Melkísedeky na speciální planetě poblíž Salvingtonu; oni nenavštěvují centrální školy Melkísedeků. Působí od nejnižších obytných světů soustav až po nejvyšší vzdělávací sféry Salvingtonu, ale zřídkakdy se vyskytují na obydlených planetách. Slouží pod obecným dohledem Božích Synů a pod přímým vedením Melkísedků.
48:3.3 (545.4) V lokálním vesmíru mají Morontiální Průvodci deset tisíc řídících center—po jednom na každém z prvních obytných světů lokálních soustav. Jsou téměř zcela samosprávným řádem a všeobecně jsou inteligentní a loajální skupinou bytostí; ale ví se o nich, že někdy, ve spojení s některými nešťastnými nebeskými převraty, sešli z cesty. Během Luciferovy vzpoury v Satanii bylo takto ztraceno tisíce těchto užitečných tvorů. V současné době má vaše lokální soustava plnou kvótu těchto bytostí, přičemž pouze nedávno byly nahrazeny ztráty, vzniklé za Luciferovy vzpoury.
48:3.4 (545.5) Existují dva rozdílné typy Morontiálních Průvodců; jeden typ je aktivní, druhý pasivní, ale jinak mají stejný status. Nejsou pohlavními tvory, ale projevují dojemně krásný cit jeden pro druhého. A i když v materiálním (lidském) smyslu se stěží dají nazvat vašimi druhy, v hierarchii existence tvorů mají velmi blízko k lidským rasám. Nejvíce se vám podobají midbytosti světů; potom přijdou morontiální cherubové a po nich jsou to Morontiální Průvodci.
48:3.5 (545.6) Tito průvodci jsou dojemně citlivé a kouzelně společenské bytosti. Mají rozdílné osobité rysy a když se s nimi setkáte na obytných světech a poznáte je jako skupinu, brzy budete rozeznávat jejich individuální rysy. Smrtelníci se všichni na sebe podobají; současně však každý z vás má charakteristickou a rozeznatelnou osobitost.
48:3.6 (545.7) Určitá představa o povaze práce těchto Morontiálních Průvodců může být odvozena z následujícího rozdělení jejich aktivit v lokální soustavě:
48:3.7 (545.8) 1. Ochránci poutníků nevykonávají konkrétní úkoly ve svém spojení s morontiálními vzestupnými bytostmi. Tito průvodci odpovídají za celou morontiální pouť a jsou proto koordinátory všech ostatních morontiálních a přechodných pečovatelů.
48:3.8 (546.1) 2. Příjemci poutníků a nezávislí průvodci. Do této skupiny se řadí sociální průvodci nových příchozích na obytné světy. Jeden z nich bude určitě u vás, aby vás přivítal, když se probudíte po prvním přepravním spánku času na výchozím obytném světě—vzkříšení v morontiálním životě po smrti těla. A od chvíle, kdy jste po probuzení formálně přivítáni, až do toho dne, kdy opustíte lokální vesmír jako duchové prvního stupně, tito Morontiální Průvodci jsou stále s vámi.
48:3.9 (546.2) Průvodci nejsou přiděleni k jednotlivcům natrvalo. Vzestupný smrtelník může mít na každém obytném či vyšším světě vždy jiného průvodce a naproti tomu, nemusí mít dlouhou dobu žádného. Záleží to vždy na požadavcích a také na dostupnosti těchto průvodců.
48:3.10 (546.3) 3. Hostitelé nebeských návštěvníků. Tito laskaví tvorové se starají o nadlidské skupiny studentů a jiných nebeských návštěvníků, kteří mají možnost navštívit přechodné světy. Budete mít dostatek příležitostí navštěvovat kteroukoliv sféru, kterou jste již empiricky prošli. Praktikující studenti mají dovoleno navštívit všechny obydlené planety, dokonce i ty, které jsou v izolaci.
48:3.11 (546.4) 4. Koordinátoři a upravovatelé vztahů. Tito průvodci podporují morontiální styky a předcházejí nedorozuměním. Jsou lektory společenského chování a morontiálního rozvoje, majíce pod patronátem kurzy a další skupinové aktivity, určené pro vzestupné smrtelníky. K dispozici mají rozlehlé prostory, kde shromažďují svoje žáky a čas od času si vyžádají celestinské umělecké řemeslníky a instruktory návratu, aby obohatili jejich programy. S úrovní vašeho postupu budete přicházet do úzkého kontaktu s těmito průvodci a budete mít rádi stále víc a víc obě skupiny. Je to věc náhody, zdali budete v kontaktu s aktivním, nebo pasivním typem průvodce.
48:3.12 (546.5) 5. Tlumočníci a překladatelé. Na počátku vaší morontiální pouti budete často potřebovat pomoc tlumočníků a překladatelů. Oni znají a hovoří všemi jazyky lokálního vesmíru; oni jsou polygloti sfér.
48:3.13 (546.6) Nové jazyky si neosvojíte automaticky; novou řeč se tam budete učit stejně tak, jak se učíte tady dole a tyto duchaplné bytosti budou vašimi učiteli jazyků. Prvním jazykem, který se budete učit na obytných světech, bude jazyk Satanie a po něm to bude jazyk Nebadonu. A než zvládnete tyto nové jazyky, Morontiální Průvodci budou vašimi zdatnými tlumočníky a trpělivými překladateli. Nikdy se na kterémkoliv z těchto světů nestane, abyste potkali návštěvníka a nebyl tam některý z Morontiálních Průvodců, který by vám netlumočil.
48:3.14 (546.7) 6. Vedoucí výletů a odpočinku. Tito průvodci vás budou doprovázet na dlouhých výletech do hlavního centra sféry a do okolních světů přechodného vzdělávání. Oni plánují, vedou a monitorují všechny takové jednotlivé a skupinové výpravy po výchovných a vzdělávacích světech soustavy.
48:3.15 (546.8) 7. Správci areálů a budov. Dokonce i materiální a morontiální stavby se pro vás stávají dokonalejšími a krásnějšími s mírou vašeho rozvoje v morontiálních sférách. Je vám dovoleno, jak jedincům, tak i skupinám, dělat určité úpravy v příbytcích, které vám byly přiděleny pro váš pobyt na jednotlivých obytných světech. Mnoho z aktivit těchto sfér se odehrává v odkrytých, ohraničených prostorech, které jsou vytvořeny různě navrženými kruhy, čtverci a trojúhelníky. Většina staveb na morontiálním světě nemá střechu a jsou to obestavěné prostory s nádhernou konstrukcí s překrásnou dekorací. Klimatické a jiné fyzické podmínky na architekturních světech jsou natolik příznivé, že střechy nejsou vůbec nutné.
48:3.16 (547.1) Tito průvodci přechodných sfér vzestupného života mají vrcholné postavení v řízení morontiálních záležitostí. Pro tuto činnost byli vytvořeni a až do realizace Nejvyšší Bytosti zůstanou stále Morontiálními Průvodci; oni nikdy nevykonávají žádné jiné činnosti.
48:3.17 (547.2) Jak se soustavy a vesmíry budou postupně ustalovat ve světle a životě, budou morontiální světy stoupající měrou přestávat působit jako přechodné sféry morontiálního vzdělávání. Stále více budou koneční zavádět svůj nový výchovně vzdělávací program, který je zřejmě určen pro přeměnu kosmického vědomí ze současné úrovně velkého vesmíru na úroveň budoucích vnějších vesmírů. Morontiální Průvodci jsou předurčeni působit stále více ve spojení s konečnými a v početných dalších oblastech, které nebyly ještě na Urantii odhaleny.
48:3.18 (547.3) Můžete předpokládat, že tyto bytosti velkou měrou přispějí k tomu, abyste měli potěšení z vašeho pobytu na obytných světech, bez ohledu na to, zdali bude dlouhý, nebo krátký. A z jejich přítomnosti se budete těšit po celou dobu vaší pouti do Salvingtonu. Z praktického hlediska nejsou důležitou částí vaší zkušenosti nesmrtelného života. Do Salvingtonu byste mohli dospět i bez nich, ale hodně byste je postrádali. Oni jsou osobním přepychem vaší vzestupné dráhy v lokálním vesmíru.
48:4.1 (547.4) Radost a veselý smích jsou stejně univerzální, jako hudba. Existuje morontiální a duchovní obdoba radosti a smíchu. Vzestupný život se rovnoměrně dělí na práci a zábavu—volný čas se odděluje od práce.
48:4.2 (547.5) Nebeský odpočinek a nadlidský humor se zcela liší od svých lidských protějšků, ale my všichni si skutečně dopřáváme určitou formu obou a opravdu znamenají pro nás, v našem stavu, přesně to, co je schopen pro vás udělat ideální humor na Urantii. Morontiální Průvodci jsou zkušenými patrony zábavy a velmi zdatně jim pomáhají instruktoři návratu.
48:4.3 (547.6) Nejvhodnější způsob, jak byste nejlépe pochopili práci instruktorů návratu, je přirovnat ji k práci kvalitních humoristů na Urantii, ačkoliv je to příliš hrubý a poněkud nešťastný způsob pokusit se vysvětlit podstatu činnosti těchto instruktorů změny a odpočinku—poskytovatelů vznešeného humoru morontiálních a duchovních sfér.
48:4.4 (547.7) Hovoříc o duchovním humoru, dovolte mně nejdřív říci, čím není. Duchovní žerty ze slabších a chybujících se nikdy nedělají. Rovněž se nikdy nevysmívá božské spravedlnosti a dokonalosti.. Náš humor obsahuje tři obecné úrovně vnímání:
48:4.5 (547.8) 1. Žerty o minulosti. Vtipy, vznikající ze vzpomínek na minulé příhody, týkající se snahy, úsilí a někdy strachu a často pošetilé a dětinské úzkosti. Pro nás tento způsob humoru vychází z hluboko zakořeněné schopnosti vracet se ve vzpomínkách k situacím, které nám pomáhají zpříjemnit a jinak odlehčit současné velké zatížení.
48:4.6 (548.1) 2. Současný humor. Nesmyslnost všeho toho, co nám často dělá velké starosti, radost ze zjištění, že většina našich osobních těžkých obav nemá žádnou důležitost. My máme nejvíce rádi tento druh humoru, kterým můžeme nejlépe změnit současné obavy v radostné očekávání budoucích jistot.
48:4.7 (548.2) 3. Radost z budoucnosti. Asi to bude pro smrtelníky obtížné si představit tento druh humoru, ale nám působí obzvlášť radost ujištění, „že všechno dobře dopadne“ pro duchy a morontiální bytosti a také pro smrtelníky. Tento aspekt nebeského humoru vzniká z naší víry v láskyplnou péči našich nadřízených a v božskou stálost našich Nejvyšších Představitelů.
48:4.8 (548.3) Ale instruktoři návratu sfér se nezabývají výhradně zobrazováním vysokého humoru různých řádů inteligentních bytostí; oni také organizují odpočinek, duchovní zotavení a morontiální zábavu. A v tomto jim aktivně pomáhají celestinští umělečtí řemeslníci.
48:4.9 (548.4) Samotní instruktoři návratu nejsou vytvořenou skupinou; oni jsou povolanou skupinou, obsahující bytosti od rodilých obyvatel Havony dolů přes armády poslů prostoru a pomocné duchy času, až k morontiálním vzestupným tvorům z evolučních světů. Všichni z nich jsou dobrovolníci, kteří pomáhají svým druhům dosáhnout změnu v myšlení a klid mysli, protože takové stavy nejvíce pomáhají obnovit spotřebovanou energii.
48:4.10 (548.5) Při částečném vyčerpání ze snahy dosáhnout dokonalosti a při čekání na přijetí nových zásob energie je možno strávit tento čas opětovným prožitím uplynulých dní a věků. Vzpomínání na dávné zkušenosti rasy či řádu přináší uklidnění. A proto jsou tito umělci nazýváni instruktory návratu—pomáhají vrátit paměť bytosti k dřívějšímu stavu vývoje, nebo k období s menší zkušeností.
48:4.11 (548.6) Tento druh návratu zažívají všechny bytosti, kromě těch, které jsou Tvořiteli, což znamená, že se automaticky zotavují a některých vysoce specializovaných typů tvorů, jako jsou energetická centra a fyzičtí regulátoři, kteří jsou ve všech svých reakcích nepřetržitě a navždy naprosto systematičtí. Tyto pravidelné odpočinky od pracovního vytížení jsou běžnou součástí života na všech světech v celém vesmíru vesmírů, ale ne na Ostrově Ráj. Bytosti, mající původ v centrálním obydlí, se nemohou vyčerpat a proto nepotřebují obnovovat energii. A takové bytosti věčně dokonalého Ráje nemohou mít žádné takové návraty k evoluční zkušenosti.
48:4.12 (548.7) Většina z nás prošla nižšími stadii bytí, nebo přes postupné úrovně našich řádů a možnost podívat se nazpět na některé episody ze své dávné existence je povzbuzující a do určité míry zábavné. Rozjímání o dávných zkušenostech svého řádu a všeho toho, co zůstalo v mysli, přináší určité uklidnění. Budoucnost znamená úsilí a zdokonalování; budoucnost vyžaduje práci, snahu a dosažení cíle; ale minulost nabízí věci již zvládnuté a dosažené; rozjímání o minulosti přináší uvolnění a takový bezstarostný pohled zpět vyvolává duchovní radost a stav morontiální mysli, který hraničí s veselostí.
48:4.13 (548.8) Právě humor smrtelníků se stává veselejším, když zobrazuje situace, týkajících se těch, kteří se nacházejí hned těsně pod současnou úrovní vypravěče, nebo, když vypravěč líčí situaci, kdy se mu podaří oklamat jeho nadřízené, kteří jsou obvykle spojováno s těmi, kteří jsou údajně na nižší úrovni. Vy, obyvatelé Urantie, jste příliš dopustili, aby se váš humor stal zároveň vulgárním a bezcitným, ale celkově zasloužíte uznání za poměrně důvtipný smysl pro humor. Některé vaše rasy mají pro něj velké nadání a velmi jim to pomáhá na jejich pozemské pouti. Je zřejmé, že jste získali tento způsob humoru hlavně dědictvím od vašich Adamických předků—mnohem víc, než vám bylo poskytnuto v hudbě a umění.
48:4.14 (549.1) Celá Satania je v době odpočinku, kdy se všichni její obyvatelé baví oživováním vzpomínek na nižší úrovně bytí, povznesena příjemným humorem sboru instruktorů návratu z Urantie. Nebeský smysl pro humor nás nikdy neopouští a máme ho i tehdy, když řešíme i ty nesložitější úkoly. Pomáhá to vyvarovat se nadměrnému pocitu vlastní důležitosti. Ale my mu nedáváme volný průchod, tak, jak vy říkáte „pojďme se pobavit,“ pouze jen tehdy, když máme volno při plnění důležitých úkolů v našich jednotlivých kategoriích.
48:4.15 (549.2) Když se snažíme zveličovat svoji vlastní důležitost, jestliže přestaneme myslet na nekonečnost velikosti a velkoleposti našich Tvůrců, naše vlastní sebezbožňování se stane vrcholně směšné, dokonce na hranici komičnosti. Jednou z funkcí humoru je pomáhat nám všem v tom, abychom se nebrali příliš vážně. Humor je lékem proti vysokému egu.
48:4.16 (549.3) Největší potřebu odpočinku a rozptýlení humorem mají ty řády vzestupných bytostí, které jsou vystaveny trvalému stresu ve svém úsilí, spojené s rozvojem. Dva extrémní životy nemají téměř žádnou potřebu rozptylovat se humorem. Primitivní lidé nejsou pro něj způsobilí a bytosti Rajské dokonalosti ho nepotřebují. Obyvatelé Havony jsou šťastnou a radostnou skupinou vrcholně veselých osobností. Charakter úcty v Ráji vylučuje nutnost oddechových aktivit. Ale mezi těmi, kteří začínají své dráhy hodně pod úrovní dokonalosti Ráje, je velký prostor pro činnost instruktorů návratu.
48:4.17 (549.4) Čím vyšší je úroveň smrtelných tvorů, tím větší je důležitost humoru a vyšší schopnost pro humor a také jeho nutnost. V duchovním světě je tomu naopak: čím výše stoupáme, tím méně potřebujeme odpočinek a rozptýlení. Ale při sestupu dolů po stupnici duchovního života od Ráje k serafským armádám se zvyšuje potřeba pro veselí a radost. Ty bytosti, které nejvíce potřebují pravidelné osvěžující návraty k intelektuálním úrovním předchozích prožitých zkušeností, jsou vyšší typy lidských druhů, morontiálních bytostí, andělé a Materiální Synové a také všechny jim podobné typy osobností.
48:4.18 (549.5) Humor by měl působit jako přetlakový ventil, aby zabránil nárůstu příliš velkého tlaku v důsledku trvajícího a značně jednotvárného přemýšlení o vlastním postavení ve vztahu k silnému úsilí uskutečňovat osobní růst a dosáhnout dokonalosti. Humor také zmírňuje otřesy, způsobené nečekanými účinky faktu nebo pravdy, kruté neústupné skutečnosti a přizpůsobivé, věčně živé pravdy. Smrtelná osobnost, která si není nikdy jista, co přijde příště, prostřednictvím humoru rychle pochopí—uvidí smysl a odhalí význam—nepředpokládanou podstatu situace jako fakt, nebo jako pravdu.
48:4.19 (549.6) I když humor na Urantii je příliš hrubý a velmi neumělecký, má neocenitelný význam jak pro uchování zdraví, tak i pro uvolňování emočního stresu, čímž zabraňuje škodlivému nervovému vypětí a příliš vážnému vnímání sebe sama. Humor a zábava—relaxace—nejsou nikdy reakcemi na úsilí v budoucnu; vždy jsou pohledem zpět, vzpomínkou na minulost. Tak i nyní, ve vašem současném postavení na Urantii, je pro vás vždy osvěžující, když na krátkou dobu přerušíte snahy o dosažení nových a vyšších intelektuálních cílů a vrátíte se k jednodušším úkolům vašich předků.
48:4.20 (550.1) Principy zábavy v životě obyvatel Urantie jsou filozoficky zdravé a budou se používat po celou dobu vašeho vzestupného života, během přechodu přes okruhy Havony k věčným břehům Ráje. Jako vzestupné bytosti, vy máte schopnost uchovat si osobní vzpomínky na všechny předcházející a nižší úrovně bytí a bez takových identických vzpomínek na minulost by neexistoval žádný podklad pro současný humor, ať již je to smrtelný smích nebo morontiální radost. Právě toto vzpomínání na minulé zkušenosti je to, co vytváří základ pro současnou zábavu a rozptýlení. A tak se budete bavit nebeským protějškem vašeho pozemského humoru po celou dobu vaší dlouhé morontiální a později stále více duchovnější pouti. A ta část Boha (Ladič Myšlení), která se stává věčnou součástí osobnosti vzestupného smrtelníka, dodává radostnému projevu a i duchovní legraci vzestupných tvorů času a prostoru tón božskosti.
48:5.1 (550.2) Učitelé Obytných Světů jsou sborem opuštěných, ale zdokonalených cherubů a sanobimů. Když poutník času postoupí ze zkušebního světa prostoru na obytné a přidružené světy morontiálního vzdělávání, je doprovázen svým osobním nebo skupinovým serafem, strážcem osudu. Na světech smrtelné existence serafovi vydatně pomáhá cherub a sanobim, ale když je jeho smrtelný chráněnec vysvobozen z okovů lidského těla a zahájí vzestupnou pouť, když začíná postmateriální, čili morontiální život, doprovodný seraf již nepotřebuje více pomoc svých bývalých zástupců—cheruba a sanobima.
48:5.2 (550.3) Tito opuštění asistenti pečujícího serafa jsou často svoláni do hlavního řídícího centra vesmíru, kde projdou osobním objetím Mateřského Ducha Vesmíru a potom odcházejí na vzdělávací sféry soustavy jako Učitelé Obytných Světů. Tito učitelé často navštěvují materiální světy a působí od nejnižších obytných světů až po nejvyšší vzdělávací sféry, připojené k hlavnímu světu vesmíru. Na vlastní podnět se mohou vrátit ke své bývalé práci s pečujícími serafy.
48:5.3 (550.4) V Satanii jsou miliardy a miliardy těchto učitelů a jejich počet stále narůstá, protože ve většině případech, když seraf pokračuje se smrtelníkem, spojeným s Ladičem, na cestě do středu, cherub i sanobim zůstávají v soustavě.
48:5.4 (550.5) Učitelé Obytných Světů, podobně jako většina ostatních instruktorů, jsou ke své činnosti pověřeni Melkísedeky. Obecně jsou pod dohledem Morontiálních Průvodců, ale jako jednotlivci a jako učitelé jsou podřízeni úřadujícím představitelům škol nebo sfér, na kterých působí jako instruktoři.
48:5.5 (550.6) Tito zdokonalení cherubové obvykle pracují ve dvojicích, tak jak tomu bylo, když byli přiděleni k serafovi. Svojí podstatou mají velmi blízko k morontiálnímu typu existence a jsou přirozeně chápajícími učiteli vzestupných smrtelníků a nejefektivnějším způsobem řídí program obytného světa a morontiálního vzdělávacího systému.
48:5.6 (551.1) Ve školách morontiálního života tito učitelé vyučují jednotlivce, skupiny, třídy a také učí masově. Na obytných světech jsou takové školy organizovány ve třech obecných skupinách, z nichž každá má sto sekcí: školy myšlení, školy cítění a školy dělání. Když dospějete do souhvězdí, přidají se školy etiky, školy řízení a školy sociálního přizpůsobení. V hlavních světech vesmíru budete navštěvovat školy filozofie, božskosti a čisté duchovnosti.
48:5.7 (551.2) Ty věci, které jste měli možnost se naučit na zemi, ale které se vám naučit nepodařilo, si musíte osvojit pod dohledem těchto svědomitých a trpělivých učitelů. Do Ráje nevedou žádné královské cesty, zkratky nebo pohodlné pěšinky. Bez ohledu na individuální variace směru, musíte zvládnout lekce první sféry, než postoupíte na další, alespoň toto je zásada poté, jakmile opustíte svět vašeho narození.
48:5.8 (551.3) Jeden ze smyslů morontiální pouti je trvalé vymýcení živočišných pozůstatkových rysů z přeživších smrtelníků, jako jsou otálení, neurčitost, neupřímnost, vyhýbání se problémům, nepoctivost a touha po pohodlnosti. Morontiální život učí mladé morontiální žáky hned na počátku, že odklad neznamená v žádném případě zbavení se daného problému. Po životě v lidském těle není čas již dostupným prostředkem, jak se vyhnout situacím, nebo jak obejít nepříjemné povinnosti.
48:5.9 (551.4) Učitelé Obytných Světů začínají učit na nejnižších obytných sférách a jak získávají zkušenosti, postupují přes vzdělávací sféry soustavy a souhvězdí na výukové světy Salvingtonu. Nepodrobují žádné speciální disciplině před, ani po objetí Mateřským Duchem Vesmíru. Oni již prodělali přípravu pro svoji práci v době, kdy sloužili jako pomocníci serafů na rodných světech svých žáků, kteří nyní pobývají na obytných světech. Oni mají opravdovou zkušenost s těmito vzestupnými smrtelníky na obydlených světech. Jsou praktickými a chápajícími učiteli, moudrými a zkušenými instruktory, znamenitými a schopnými průvodci. Jsou dokonale obeznámeni se vzestupnými plány a mají značné zkušenosti s počátečními fázemi vzestupné dráhy.
48:5.10 (551.5) Mnoho ze starších učitelů, těch, kteří dlouho slouží na světech salvingtonského okruhu, projde podruhé objetím Mateřského Ducha Vesmíru a z tohoto druhého objetí vyjdou tito cherubové a sanobimové se statusem serafů.
48:6.1 (551.6) Ačkoliv všechny řády andělů, od planetárních pomocníků až po nejvyšší serafy, pomáhají na obytných světech, tito přechodní pečovatelé jsou výhradně určeni pro následující činnost. Tito andělé se řadí k šestému řádu serafských služebníků a jejich pomoc je určena na podporu přechodu materiálních a smrtelných tvorů z přechodného života v těle do úvodních stadií morontiální existence na sedmi obytných světech.
48:6.2 (551.7) Měli byste si uvědomit, že morontiální život vzestupného smrtelníka již skutečně začíná na obydlených planetách při zrození duše, v tu chvíli, kdy do mysli tvora smrtelného statusu je zaveden duchovní Ladič. A od tohoto okamžiku má smrtelná duše potenciál pro nadsmrtelné poslání, dokonce i pro rozpoznání vyšších úrovní morontiálních sfér lokálního vesmíru.
48:6.3 (552.1) Nicméně, vy si nebudete uvědomovat péči přechodných serafů, dokud nedospějete na obytné světy, kde oni neúnavně pracují pro rozvoj svých smrtelných žáků. Pro vykonávání své služby jsou rozděleni do sedmi následujících skupin:
48:6.4 (552.2) 1. Serafští kazatelé. Ve chvíli, kdy nabudete vědomí na obytných světech, jste zaregistrováni do seznamů soustavy jako vyvíjející se duchové. Je to tak správně, protože vy opravdu ještě nejste duchové, ale již nejste smrtelné či materiální bytosti; nastoupili jste předduchovní dráhu a byli jste řádně přijati do morontiálního života.
48:6.5 (552.3) Na obytných světech vám serafští kazatelé pomohou si moudře vybrat mezi volitelnými cestami do Edentie, Salvingtonu, Uversy a do Havony. V případě několika stejných doporučených cest, které vám budou předloženy, si vyberete jednu, která se vám líbí. Tito serafové potom předloží dvaceti čtyřem poradcům na Jerusemu doporučení, týkající se té cesty, která by byla nejvhodnější pro každou vzestupnou duši.
48:6.6 (552.4) Není vám dána neomezená možnost zvolit si svůj budoucí směr, ale můžete si vybrat v rámci toho, co dočasní pečovatelé a jejich nadřízení moudře stanoví jako nejvhodnější cestu pro dosažení vašeho budoucího duchovního statusu. Duchovní svět je řízen na principech respektování vaší svobodné volby, za předpokladu, že cesta, kterou si zvolíte nebude pro vás nevýhodná, nebo nebezpečná pro vaše druhy.
48:6.7 (552.5) Tito serafští kazatelé hlásají evangelium věčného rozvoje, vítězství dosažené dokonalosti. Na obytných světech hlásají významný zákon zachování a dominance laskavosti: žádný dobrý skutek není nikdy úplně zbytečný; může být po dlouhou dobu mařen, ale není nikdy zrušen a navždy si v poměru k božskosti své motivace uchovává svůj potenciál.
48:6.8 (552.6) Oni také i na Urantii nabádají lidské učitele pravdy a čestnosti, aby zachovávali učení o „Boží laskavosti, která vede k pokání,“ aby hlásali „Boží lásku, která zahání všechen strach.“ A právě takové pravdy byly deklarovány na vašem světě:
48:6.9 (552.7) Bohové jsou moji pastýři; já nesejdu z cesty;
48:6.10 (552.8) Ruku v ruce mně vedou po krásných stezkách nádherného a posilujícího věčného života.
48:6.11 (552.9) V této Božské Přítomnosti nebudu mít ani hlad, ani žízeň.
48:6.12 (552.10) I když scházím dolů do údolí nestálosti, nebo stoupám nahoru na světy nejistoty,
48:6.13 (552.11) i když se pohybuji sám, nebo s druhy mého řádu,
48:6.14 (552.12) i když triumfuji v chórech světla, nebo klopýtám opuštěnými místy sfér,
48:6.15 (552.13) pomůže mě Tvůj laskavý duch a útěchu mě poskytne Tvůj dokonalý anděl.
48:6.16 (552.14) I když sestupuji do hlubin temnoty a samé smrti,
48:6.17 (552.15) nebudu o Tobě pochybovat, ani se Tě nebudu bát,
48:6.18 (552.16) protože já vím, že když se naplní čas a při věhlasu
48:6.19 (552.17) Tvého jménaty mě vyzvedneš a posadíš mě vedle sebe na nebeské cimbuří.
48:6.20 (553.1) Tato slova byla v noci pošeptána mladému pastýři. On nezachytil slovo od slova, ale tak, jak si to zapamatoval, je dnes zaznamenáno.
48:6.21 (553.2) Tito serafové jsou také kazateli evangelia dosažení dokonalosti pro celou soustavu a rovněž pro jednotlivé vzestupné bytosti. Také nyní, v mladé soustavě Satania, jejich učení a plány obsahují ustanovení pro budoucí epochy, kdy obytné světy již nebudou více sloužit smrtelným vzestupným tvorům jako přechodné stupně na cestě k vyšším sférám.
48:6.22 (553.3) 2. Tlumočníci ras. Všechny rasy smrtelných bytostí nejsou stejné. Je pravdou, že existuje planetární model, určující všechny fyzické, mentální a duchovní vlastnosti a tendence různých ras daného světa. Ale existují také výrazně odlišné rasové typy a potomci těchto rozdílných základních typů lidských bytostí charakterizují přesně definovatelné sociální tendence. Na světech času serafští tlumočníci ras podporují snahy rasových komisařů sladit rozdílná pojetí ras a pokračují v této činnosti na obytných světech, kde tyto stejné rozdílnosti mají do určité míry tendenci přetrvávat. Na takových neuspořádaných planetách jako je Urantia, neměly tyto duchaplné bytosti téměř žádnou příležitost působit, ale jsou to zkušení sociologové a moudří etničtí poradci prvního nebe.
48:6.23 (553.4) Měli byste se zamyslet nad výrazem „nebe“ a „nebe nebes“. To, co většina vašich proroků pochopila jako nebe, byl první z obytných světů lokální soustavy. Když apoštol hovořil o tom, že „byl dopraven do třetího nebe“, zmiňoval se o zážitku, při kterém byl během spánku oddělen jeho Ladič a v tomto neobyčejném stavu se přenesl na třetí ze sedmi obytných světů. Někteří z vašich mudrců viděli větší nebe, „nebe nebes“, z nichž sedmidílná zkušenost obytných světů byla prvním nebem, druhým je Jerusem, třetím Edentia se svými družicemi, čtvrtým je Salvington a okolní vzdělávací sféry, pátým je Uversa, šestým je Havona a sedmým je Ráj.
48:6.24 (553.5) 3. Plánovači myšlení. Tito serafové se věnují účelnému sdružování morontiálních bytostí a organizování jejich společných činností na obytných světech. Oni jsou psychology prvního nebe. Většina z této speciální skupiny serafských pečovatelů má předchozí zkušenost jako strážní andělé dětí času, ale jejím svěřencům se z nějakých důvodů nepodařilo se zosobnit na obytných světech, nebo přežít metodou spojení s Duchem.
48:6.25 (553.6) Úkolem těchto plánovačů myšlení je sledovat povahu, zkušenost a status duší, mající Ladiče a procházející obytnými světy a pomáhat při sestavování skupin, aby byly schopny plnit úkoly a dosáhly postupu. Ale tito plánovači myšlení neovlivňují, nemanipulují nebo jiným způsobem nezneužívají neznalost či jiné nedostatky studentů obytných světů. Oni jsou naprosto čestní a nesmírně spravedliví. Ctí vaši nově zrozenou morontiální vůli; oni vás považují za nezávislou bytost, mající vlastní vůli a snaží se urychlit váš rozvoj a postup. Tady se setkáte tváří v tvář s opravdovými přáteli a chápajícími poradci, anděly, kteří jsou opravdu schopni vám pomoci „vidět se tak, jak vás vidí jiní“ a „poznat se tak, jak vás znají andělé.“
48:6.26 (553.7) Také na Urantii tito serafové učí věčnou pravdu: jestliže vám vaše mysl neslouží dobře, můžete ji vyměnit za mysl Ježíše Nazaretského, která nikdy nezklame.
48:6.27 (554.1) 4. Morontiální poradci. Tito pečovatelé se tak jmenují, protože jejich úkolem je učit, vést a radit přeživším smrtelníkům, kteří přišli ze světů lidského původu—bytostem, procházející vyššími školami hlavního centra soustavy. Oni učí ty, kteří usilují o pochopení empirické jednoty odlišných úrovní života, ty, kteří se pokoušejí sjednotit významy a spojit hodnoty. Toto je funkce filozofie ve smrtelném životě a mota na morontiálních sférách.
48:6.28 (554.2) Mota je víc než vyšší filozofie; je pro filozofii to, co jsou dvě oči místo jednoho; má stereoskopický účinek na významy a hodnoty. Materiální člověk vidí vesmír jako by jedním okem—plochý. Studenti obytných světů získají kosmickou perspektivu—hloubku—překrytím vnímání fyzického života vnímáním morontiálního života. A jsou schopni tyto materiální a morontiální pohledy správně soustředit především pro neúnavnou pomoc těchto serafských poradců, kteří tak trpělivě učí studenty obytných světů a morontiální vzestupné bytosti. Mnoho z těchto vyučujících poradců nevyššího řádu andělů začalo své kariéry jako instruktoři nedávno osvobozených duší smrtelníků času.
48:6.29 (554.3) 5. Technici. Tito serafové pomáhají novým vzestupným bytostem přizpůsobit se novému a poměrně neobvyklému prostředí morontiálních sfér. Život na přechodných světech nese sebou reálný kontakt s energiemi jak fyzických, tak i materiálních úrovních a do určité míry, s duchovními realitami. Vzestupné bytosti se musí aklimatizovat na každou novou morontiální úroveň a ve všem jim značnou měrou pomáhají serafští technici. Tito serafové zajišťují spojení s Kontrolory Morontiální Energie a s Hlavními Fyzickými Kontrolory a především působí jako instruktoři vzestupných poutníků ve vztahu k těm energiím, které jsou využívány na přechodných sférách. Slouží jako pohotovostní přepravci prostorem a vykonávají řadu jiných pravidelných a speciálních povinností.
48:6.30 (554.4) 6. Učitelé-zaznamenatelé. Tito serafové zaznamenávají procesy, které probíhají na úrovni duchovní a fyzické, procesy vzájemných vztahů lidí a andělů a morontiálních procesů nižších vesmírných sfér. Oni rovněž slouží jako instruktoři účelných a účinných metod zaznamenávání faktů. Inteligentní shromažďování a třídění souvisejících údajů je velkým uměním a toto umění je vystupňováno při spolupráci s celestinskými uměleckými řemeslníky a také vzestupní smrtelníci mohou spolupracovat se serafy-zaznamenateli.
48:6.31 (554.5) Určitou část svého času věnují zaznamenatelé všech serafských řádů vzdělávání a výchově morontiálních vzestupných bytostí. Tito andělští opatrovatelé faktů času jsou ideálními instruktory všech těch, které zajímají fakta. Než opustíte Jerusem, budete velmi dobře obeznámeni s historií Satanie a její 619 obydlených světů, přičemž většinu těchto informací vám předají tito serafští zaznamenatelé.
48:6.32 (554.6) Tito andělé patří všichni do řady zaznamenatelů, začínající od nejnižších k nejvyšším opatrovatelům faktů času a pravd věčnosti. Přijde den, kdy vás budou učit zajímat se jak o fakta , tak i o pravdu, rozvíjet jak mysl, tak i duši. Dokonce i nyní byste neměli jenom usilovat o suchá zrnka písku vědění, ale také se učit jak zalévat zahradu svého srdce. Když jsou lekce naučeny, třída je bezcenná. Bez skořápky nemůže být kuře a každá skořápka je po vylíhnutí kuřete bezcenná. Ale někdy je neznalost tak veliká, že její náprava pomocí odhalení by byla osudová pro ty pomalu se objevující pravdy, které jsou podstatné pro její odstranění. Když děti mají své ideály, neberte jim je; nechte je vyrůst. A když se učíte myslet jako dospělí, učte se také modlit se jako děti.
48:6.33 (555.1) Zákon je sám život, a ne pravidla chování. Zlo je porušování zákona, a ne nedodržování pravidel chování v životě, který je zákon. Lež není způsob vyjádření, ale předem promyšleně překroucená pravda. Vytvoření nových obrazců ze starých faktů, zobrazení rodičovského života v životech potomků—toto jsou umělecké triumfy pravdy. Stín nepravosti, promyšlené za účelem oklamání, sebenepatrnější překroucení nebo zkreslení toho, co je zásada—znamená nepravost. Ale přehnaně uctívaná pravda, zkamenělá pravda, železná obruč takzvané neměnné pravdy, udržuje člověka ve slepotě v uzavřeném kruhu upjaté pravdy. Je možno být formálně přesným ve vztahu k faktu a nekonečně se mýlit ve vztahu k pravdě.
48:6.34 (555.2) 7. Pomocné zálohy. Velký sbor všech řádů přechodných serafů se zdržuje na prvním obytném světě. Hned po strážcích osudu mají tito přechodní pomocníci nejblíže ke smrtelným bytostem a vy s nimi strávíte velkou část svého volného času. Andělé slouží rádi a když nemají přiděleny úkoly, často pomáhají jako dobrovolníci. Duše mnohých vzestupných smrtelníků poprvé zahořela božským nadšením pro dobrovolnou službu kvůli osobnímu přátelství s dobrovolnými pomocníky ze serafských záloh.
48:6.35 (555.3) Od nich se naučíte využívat těžkosti pro vytvoření stability a jistoty; být spolehlivým a svědomitým a přitom šťastným; přijímat výzvy bez bědování a čelit potížím a nejistotám beze strachu. Budou se ptát: když neuspějete, nezlomí vás to a opět se o to pokusíte? Když uspějete, zachováte si zdravý postoj—vyrovnané a oduševnělé chování—v každém úsilí v dlouhotrvající snaze zbavit se okovů materiální nečinnosti a dosáhnout svobody duchovní existence?
48:6.36 (555.4) Stejně jako smrtelníci, také tito andělé prožili mnohá zklamání a oni vám vysvětlí, že některá vaše nejvíce zdrcující zklamání byla vašim největším štěstím. Zasazení semínka vede někdy k jeho nevyhnutelné záhubě, k zániku vašich pošetilých nadějí, ale jeho znovu zasazení může přinést ovoce nového života a nové příležitosti. A od nich se naučíte jak trpět méně v důsledku zklamání a lítosti, za prvé, dělat si méně osobních plánů, týkajících se jiných osobností a za druhé, přijmout svůj úděl poté, když jste svědomitě udělali vše, co bylo ve vašich silách.
48:6.37 (555.5) Poznáte, že vaše potíže narůstají a šance na štěstí klesají, protože se berete příliš vážně. Prvořadý význam má práce na sféře, odpovídající vašemu statusu—na tomto světě, či na následujícím. Velmi důležitá je přípravná práce pro příští vyšší sféru, ale nic nemá takovou důležitost, jako práce na světě, ve kterém právě žijete. Přestože práce je důležitá, vlastní já není. Když se cítíte důležitý, vyčerpáváte energii na utvrzování svého „já“, načež vám zůstává málo energie na samotnou práci. Vlastní důležitost, ne důležitost práce, vyčerpává nevyvinuté tvory; je to právě faktor vlastního „já“, který vyčerpává, ne snaha uspět. Můžete vykonávat důležitou práci, jestliže nebudete přeceňovat svoji důležitost; můžete dělat několik věcí tak lehce, jako jednu, pokud vynecháte své „já“. Rozmanitost přináší zklidnění; co unavuje a vyčerpává je jednotvárnost. Jeden den se podobá druhému—opravdový život, nebo smrt.
48:7.1 (556.1) Nižší úrovně morontiální moty odpovídají vyšším úrovním lidské filozofie. Na prvním obytném světě je běžnou praxí učit méně vyspělé studenty porovnávací metodou; to znamená, že v jednom sloupci jsou jednoduší pojetí významů moty a v protějším sloupci jsou citáty, které jsou obdobou výroků filozofie smrtelníků.
48:7.2 (556.2) Není tomu tak dávno, při plnění úkolu na prvním obytném světě Satanie, jsem měl příležitost sledovat tuto metodu vyučování; a ačkoliv nemám dovoleno představit mota obsah této lekce, mohu popsat dvacet osm výroků lidské filozofie, které morontiální učitel používal jako ilustrační materiál, aby usnadnil těmto nových obyvatelům obytného světa pochopit význam a smysl moty. Použité ilustrace lidské filozofie byly:
48:7.3 (556.3) 1. Projev odborné způsobilosti není důkazem duchovního postoje. Inteligence nenahrazuje opravdový charakter.
48:7.4 (556.4) 2. Jen málo lidí se chová podle víry, kterou mají. Bezdůvodný strach je převládající intelektuální klam, jehož obětí je vyvíjející se smrtelná duše.
48:7.5 (556.5) 3. Není možno přesáhnout vrozené schopnosti; půllitr nikdy nemůže pojmout litr. Duchovní pojetí nemůže být mechanicky vnuceno do rámce materiální paměti.
48:7.6 (556.6) 4. Jen málo smrtelníků má odvahu využívat alespoň část sumy kreditů osobnosti, které jsou zajištěny sloučenou pomocí povahy a laskavosti. Většina ochuzených duší jsou ve skutečnosti bohaté, ale odmítají tomu věřit.
48:7.7 (556.7) 5. Potíže mohou ohrožovat průměrnost a porazit bojácné, ale posílí opravdové děti Nejsvrchovanějších.
48:7.8 (556.8) 6. Požívat privilegia bez zneužívání, mít svobodu bez povolení, mít moc a trvale odmítat použít ji pro vlastní zviditelnění—to jsou známky vysoké civilizace.
48:7.9 (556.9) 7. V kosmu se nestávají náhodné a nepředvídané události. A také nebeské bytosti nepomáhají nižší bytosti, která si nepřeje, aby její cestu osvětlovalo světlo pravdy.
48:7.10 (556.10) 8. Úsilí ne vždy přináší radost, ale bez uváženého úsilí nelze dosáhnout štěstí.
48:7.11 (556.11) 9. Činnost dodává sílu; zdrženlivost vytváří kouzlo.
48:7.12 (556.12) 10. Poctivost rozeznívá struny harmonie a melodie zaznívá celým kosmem, dokonce ji vnímá i Nekonečný.
48:7.13 (556.13) 11. Slabí se oddávají předsevzetím, ale silní jednají. Život je pouze jednodenní práce—dělejte ji dobře. Jednání je naše; důsledky Boží.
48:7.14 (556.14) 12. Největším neštěstím kosmu je nikdy nemít těžkosti. Moudrost přichází ke smrtelníkům pouze přes prožité těžkosti.
48:7.15 (556.15) 13. Hvězdy je nejlépe vidět z osamělých empirických hlubin, a ne z ozářených a extatických horských vrcholů.
48:7.16 (556.16) 14. Povzbuzujte touhy vašich druhů po pravdě; poskytujte radu jen tehdy, když je o ní žádáno.
48:7.17 (557.1) 15. Okázalost je směšná snaha hlupáka vypadat moudře, pokus prázdné duše vypadat bohatě.
48:7.18 (557.2) 16. Nemůžete vnímat duchovní pravdu, pokud ji neprožíváte, a mnohé pravdy se opravdově poznají pouze v těžkostech.
48:7.19 (557.3) 17. Ctižádost je nebezpečná, pokud není plně míněna pro společnost. Nemůžete být opravdu ctnostní, pokud nejsou ctnostné vaše činy.
48:7.20 (557.4) 18. Netrpělivost je zhoubou ducha; hněv je jako kámen, vržený do vosího hnízda.
48:7.21 (557.5) 19. Je nutno zbavit se úzkosti. Nejtěžší zklamání jsou ta, která nikdy nepřijdou.
48:7.22 (557.6) 20. Jenom básník je schopen vidět poezii v běžné próze všedního života.
48:7.23 (557.7) 21. Vysokým posláním každého umění je naznačovat svými iluzemi vyšší vesmírnou realitu, tříbit emoce času do myšlení věčnosti.
48:7.24 (557.8) 22. Vyvíjející se duše se nestane božskou tím co dělá, ale tím co se snaží dělat.
48:7.25 (557.9) 23. Smrt nic nepřidala k intelektuálnímu vlastnictví nebo duchovním schopnostem, ale zvýšila empirickou úroveň vědomí věčného života.
48:7.26 (557.10) 24. Okamžik za okamžikem, je osud věčnosti určován činy každodenního života. Dnešní skutky jsou zítřejší osud.
48:7.27 (557.11) 25. Velikost nezáleží tolik na síle, ale na tom, jak moudře a božsky je taková síla používána.
48:7.28 (557.12) 26. Vědění je možné jen tehdy, když je sdíleno; je pod záštitou moudrosti a zespolečenštěno je láskou.
48:7.29 (557.13) 27. Pokrok vyžaduje rozvoj osobnosti; prostřednost vyhledává záchranu v ustálenosti.
48:7.30 (557.14) 28. Důvodová obhajoba jakéhokoliv návrhu je nepřímo úměrná k obsažené pravdě.
48:7.31 (557.15) Taková je práce nováčků na prvním obytném světě, zatímco pokročilejší žáci na následujících světech zvládají vyšší úrovně kosmického chápání a morontiální moty.
48:8.1 (557.16) Od absolvování obytných světů po dosažení duchovního statusu v supervesmíru, jsou vzestupní smrtelníci nazýváni morontiálními progresisty. Vaše cesta tímto podivuhodným přechodným životem bude pro vás nezapomenutelnou zkušeností, milou vzpomínkou. Je to evoluční brána do duchovního života a následné dosažení dokonalosti tvora, čímž vzestupní smrtelníci dosáhnou cíle času—naleznou Boha v Ráji.
48:8.2 (557.17) Celý tento morontiální a následný duchovní program rozvoje smrtelníků, tato dokonale propracovaná vesmírná přípravná škola pro vzestupné tvory sleduje jediný a božský účel. Je to záměr Tvořitelů poskytnout tvorům času odstupňovanou příležitost osvojit si detaily řízení a administrativy velkého vesmíru a nejlepším způsobem jak uskutečnit tuto dlouhou výuku je umožnit přeživšímu smrtelníkovi stoupat postupně a aktivně se podílet na každém novém stupni vzestupu.
48:8.3 (558.1) Plán věčného života smrtelníků má praktický a prospěšný účel; vy nejste pouhými příjemci tohoto veškerého božského úsilí a usilovné výuky, abyste přežili jenom proto, že se budete těšit nekonečnému blahu a věčné pohodě. Za horizontem současné vesmírné epochy se skrývá cíl transcendentní služby. Kdyby záměr Bohů byl určen jen k tomu, aby vás vzali na jednu dlouhou a věčně radostnou exkurzi, tak by určitě neproměnili celý vesmír do do jedné obrovské a složité prakticky přípravné školy, nepovolali by podstatnou část nebeského tvoření jako učitele a instruktory a nemarnili by epochu za epochou vašim vedením, jednoho po druhém, přes gigantickou vesmírnou školu empirické výchovy. Podpora programu rozvoje smrtelníků je patrně jedním z hlavních úkolů současného organizovaného vesmíru a převážná část nespočetných řádů vytvořených inteligentních bytostí se věnuje, buď přímo nebo nepřímo, některé vzestupné fázi tohoto plánu postupného dosažení dokonalosti.
48:8.4 (558.2) Při zdolávání vzestupné stupnice života, od smrtelného člověka do objetí Božstev, vy skutečně prožíváte každou možnou fázi a stupeň existence zdokonaleného tvora v mezích současné vesmírné epochy. Vzestup smrtelného člověka na úroveň konečného v Ráji zahrnuje všechno, co tam nyní může být—obsahuje všechno, co je v současné době dostupné živým řádům inteligentních, dokonale vytvořených konečných tvorů. Jestliže budoucí osud Rajských konečných je služba v nových vesmírech, které se nyní vyvíjejí, je jisté, že v tomto novém a budoucím tvoření nebudou žádné vytvořené řády empirických bytostí, jejichž životy budou zcela odlišné od těch, které smrtelní koneční prožili na některém světě jako součást svého vzestupného vzdělávání, jako jeden ze stupňů svého dávného vývoje ze živočicha k andělovi a od anděla k duchu a od ducha k Bohu.
48:8.5 (558.3) [Představeno archandělem Nebadonu.]
Kniha Urantia
Kapitola 49
49:0.1 (559.1) VŠECHNY planety, obydlené smrtelnými tvory, mají evoluční původ a podstatu. Tyto sféry jsou plodícím místem, evoluční kolébkou smrtelných ra času a prostoru. Každý díl vzestupného života je opravdovou přípravnou školou pro další příští stupeň existence a to platí pro každý stupeň postupného vzestupu člověka do Ráje; stejně tak se to týká počáteční smrtelné zkušenosti na evoluční planetě a rovněž poslední školy Melkísedeků v hlavním světě vesmíru—školy, do které vstoupí vzestupní smrtelníci před svým přechodem do režimu supervesmíru a dosažením prvního stupně duchovní existence.
49:0.2 (559.2) Z důvodu nebeské administrativy jsou všechny obydlené planety v zásadě seskupeny do lokálních soustav a každá z těchto lokálních soustav má nejvýše tisíc evolučních světů. Toto omezení je dáno rozhodnutím Věčně Moudrých a vztahuje se na současné evoluční planety, na kterých žijí smrtelníci se statusem věčného života. Do této skupiny nepatří ani světy, ustálené ve světle a životě, ani planety, na kterých ještě nezačal vývoj člověka.
49:0.3 (559.3) Samotná Satania je nedokončená soustava, obsahující pouze 619 obydlených planet. Takové planety jsou číslovány v souladu s jejich registrací jako obydlené světy, jako světy, obydlené tvory, mající vlastní vůli. Tak Urantia dostala číslo 606 v Satanii, což znamená 606-tý svět v této lokální soustavě, na kterém dlouhý evoluční proces života vyvrcholil objevením lidských bytostí. Třicet šest planet se blíží ke stadiu založení života a několik planet se nyní připravuje pro Nositele Života. Téměř dvě stě sfér je nyní ve fázi vývoje a pro založení života budou připraveny během příštích několika milionů let.
49:0.4 (559.4) Ne všechny planety jsou vhodné pro smrtelný život. Malé planety, které mají vysokou rychlost otáčení kolem své osy, jsou naprosto nevhodné pro výskyt života. V několika fyzických soustavách Satanie, planety, otáčející se kolem středového slunce, jsou pro život příliš velké, protože jejich obrovská hmotnost způsobuje nesnesitelnou gravitaci. Mnoho z těchto gigantických sfér má družice, někdy šest a více a tyto měsíce jsou často přibližně velké jako Urantia, takže jsou téměř ideální pro obydlení.
49:0.5 (559.5) Nejstarším obydleným světem Satanie je svět číslo jedna, Anova, jedna ze čtyřiceti čtyř družic, kroužících okolo obrovské černé planety, ale vystavena rozdílnému světlu tří sousedních sluncí. Anova se nachází v pokročilém stadiu pokrokové civilizace.
49:1.1 (559.6) Vesmíry času a prostoru se vyvíjejí postupně; rozvoj života—pozemského nebo celestinského—není ani nahodilý, ani není dílem magie. Kosmická evoluce nemusí být vždy pochopitelná (předvídatelná), ale v žádném případě není věc náhody.
49:1.2 (560.1) Biologická jednotka materiálního života je protoplazmatická buňka, společný svazek chemických, elektrických a dalších základních energií. V každé soustavě jsou odlišné chemické formule a v každém lokálním vesmíru jsou nepatrně rozdílné metody reprodukce živých buněk, ale Nositelé Života jsou pokaždé katalyzátory, zahajující prvotní reakce materiálního života; oni probouzí energetické okruhy živé hmoty.
49:1.3 (560.2) Všechny světy lokální soustavy projevují nezaměnitelnou fyzickou příbuznost; nicméně, každá planeta má svůj vlastní spektrum života a neexistují dva světy, které by byly obdařeny naprosto stejným rostlinstvem a stejnými živočichy. Tyto planetární rozdíly v typech života v soustavách vyplývají z rozhodnutích Nositelů Života. Ale tyto bytosti nejednají svévolně či náladově; ve vesmírech vládne zákon a řád. Zákony Nebadonu se řídí podle božských mandátů Salvingtonu a evoluční typ života v Satanii je v souladu s evolučním prototypem Nebadonu.
49:1.4 (560.3) Evoluce je pravidlo lidského rozvoje, ale samotný proces se na jednotlivých světech značně liší. Někdy je život započat na jednom místě, někdy na třech, jak tomu bylo na Urantii. Na světech s atmosférou život obvykle vzniká v moři, ale ne vždy; do značné míry to záleží na fyzickém stavu planety. Nositelé Života mají nesmírnou volnost ve své činnosti zakládání života.
49:1.5 (560.4) Ve vývoji planetárního života rostlinná forma vždy předchází živočišné a je již zcela plně vyvinuta předtím, než začne odlišování živočišných druhů. Všechny živočišné druhy se vyvinou ze základních prototypů předcházející rostlinné říše živé podstaty; nejsou vytvářeny odděleně.
49:1.6 (560.5) Počáteční stadia evoluce života se ne zcela shodují s vašimi současnými názory. Smrtelný člověk není evoluční náhoda. Existuje přesný systém, univerzální zákon, který určuje plán rozvoje planetárního života na sférách prostoru. Čas a plození velkého množství druhů nejsou rozhodujícími faktory. Myši se množí mnohem rychleji než sloni, ale sloni se vyvíjejí mnohem rychleji než myši.
49:1.7 (560.6) Proces planetární evoluce je metodický a řízený. Vývoj vyšších organizmů z nižších skupin života není náhodný. Někdy je evoluční progres dočasně pozastaven samodestrukcí některých příznivých rodových linií živé plazmy ve vybraných druzích. Nahradit škodu, vzniklou ztrátou jediné nadřazenější linie dědičnosti člověka vyžaduje někdy mnoho epoch. Tyto vybrané a kvalitnější linie živé protoplazmy by měly být starostlivě a moudře opatrovány jakmile se objeví. A na většině obydlených světech jsou tyto kvalitní potenciály života ceněny mnohem více, než na Urantii.
49:2.1 (560.7) V každé soustavě je standardní a základní prototyp rostlinného a živočišného života. Nicméně, Nositelé Života často stojí před nutností upravit tyto základní prototypy, aby se přizpůsobily rozdílným fyzickým podmínkám, existujících na početných světech prostoru. Oni pěstují v soustavě obecný typ smrtelného tvora, ale existuje sedm výrazně rozdílných fyzických typů, stejně jako tisíce a tisíce vedlejších variací těchto sedmi hlavních rozdílností:
49:2.2 (561.1) 1. Atmosférické typy.
49:2.3 (561.2) 2. Elementární typy.
49:2.4 (561.3) 3. Gravitační typy.
49:2.5 (561.4) 4. Teplotní typy.
49:2.6 (561.5) 5. Elektrické typy.
49:2.7 (561.6) 6. Energetizující typy.
49:2.8 (561.7) 7. Nejmenované typy.
49:2.9 (561.8) Soustava Satania obsahuje všechny tyto typy a velké množství přechodných skupin, třebaže některé z nich nejsou příliš početné.
49:2.10 (561.9) 1. Atmosférické typy. Fyzické rozdílnosti mezi světy, na kterých žijí smrtelní tvorové, jsou především dány charakterem atmosféry; ostatní vlivy, které přispívají k planetárním odlišnostem života jsou relativně druhořadé.
49:2.11 (561.10) Současný stav atmosféry Urantie je téměř ideální pro dýchající typ člověka, ale lidský druh může být natolik upraven, že může žít jak na superatmosférických, tak i na subatmosférických planetách. Takové úpravy se týkají také živočišného života, který se na různých obydlených sférách výrazně liší. Jak subatmosférické, tak i superatmosférické světy vyžadují velmi značné úpravy živočišných druhů.
49:2.12 (561.11) Z atmosférických typů v Satanii jsou zhruba dvě a půl procenta subdýchatelé, kolem pěti procent superdýchatelé a přes devadesát jedna procent jsou middýchatelé, což odpovídá devadesáti osmi a půl procentům všech světů Satanie.
49:2.13 (561.12) Bytosti, takové jako jsou rasy na Urantii, jsou klasifikovány jako middýchatelé; vy představujete průměrný nebo typický dýchající druh smrtelné existence. Kdyby existovali inteligentní tvorové na planetě s podobnou atmosférou, jakou má váš blízký soused Venuše, patřili by do skupiny superdýchatelů, zatímco ti, žijící na planetě s atmosférou tak řídkou, jako má váš vnější soused Mars, řadili by se mezi subdýchatele.
49:2.14 (561.13) Kdyby smrtelní tvorové obydleli planetu, která nemá téměř žádnou atmosféru, jako váš měsíc, náleželi by ke zvláštnímu druhu nedýchatelů. Tento typ představuje zásadní nebo extrémní přizpůsobení planetárnímu prostředí a je řešen odděleně. Nedýchatelé představují zbývající jedno a půl procento světů Satanie.
49:2.15 (561.14) 2. Elementární typy. Tato rozlišení jsou spojena se vztahem smrtelníků k vodě, vzduchu a zemi. Existují čtyři výrazně odlišné druhy inteligentního života ve vztahu k životnímu prostředí. Lidské rasy na Urantii patří k pozemskému druhu.
49:2.16 (561.15) Pro vás je to naprosto nemožné představit si prostředí, které převládá na některých světech v ranných údobích. Tyto neobvyklé podmínky nutí vyvíjející se živočišný život zůstat ve svém mořském vyživujícím prostředí mnohem delší dobu, než na těch planetách, které poskytly velmi rychle příznivé pozemské a atmosférické prostředí. A naopak, na některých světech superdýchatelů, jestliže planeta není dostatečně velká, je někdy účelné vytvořit podmínky pro smrtelný typ, který je schopen snadno překonat atmosféru. Tito vzdušní cestovatelé jsou často přechodným stupněm mezi vodními a pozemskými skupinami a do určité doby žijí stále na zemi, až se nakonec vyvinou do pozemských tvorů. Ale na některých světech ještě dlouho pokračují v létání i poté, když se z nich staly bytosti pozemského typu.
49:2.17 (562.1) Je to zároveň udivující a zároveň zábavné pozorovat jak se ranné civilizace primitivních lidských bytostí vyvíjejí, v jednom případě ve vzduchu a v korunách stromů, ve druhém, v mělčinách chráněných tropických vod, jakožto i na dně, na březích a na pobřežích těchto mořských zahrad, do prvních ras těchto pozoruhodných sfér. Také na Urantii se primitivní člověk v průběhu dlouhého období zachraňoval a zdokonaloval svoji primitivní civilizaci tím, že žil převážně na stromech, tak, jak žili jeho dávní stromovití předkové. A na Urantii máte stále malinké savce (netopýry), kteří jsou vzdušnými navigátory a tuleni a velryby ve vašich mořích patří také do třídy savců.
49:2.18 (562.2) Z elementárních typů v Satanii je sedm procent vodních, deset procent vzdušných, sedmdesát procent pozemských a třináct procent kombinovaných typů země-vzduch. Ale tyto modifikace ranných inteligentních tvorů nejsou ani lidé-ryby, ani lidé-ptáci. Oni představují lidské a předlidské typy, které nejsou ani superryby, ani zdokonalení ptáci, ale nezvratně smrtelní tvorové.
49:2.19 (562.3) 3. Gravitační typy. Úpravou navrženého typu se inteligentní tvorové vyvíjejí tak, že mohou volně působit na sférách, které jsou větší či menší než Urantia, čímž jsou do určité míry přizpůsobeny gravitaci těchto planet, které nemají ideální velikost a hmotnost.
49:2.20 (562.4) Rozmanité planetární typy smrtelníků jsou různě vysoké. Jejich průměrná výška v Nebadonu je o trochu vyšší než dva metry. Na některých větších světech žijí bytosti, které jsou jen asi sedmdesát centimetrů vysoké. Od této výšky, přes průměrnou výšku na průměrně velikých planetách, dosahují smrtelné bytosti na menších planetách výšky kolem tří metrů. V Satanii je pouze jedna rasa, která je menší než metr dvacet centimetrů. Dvacet procentech světů Satanie je obydleno smrtelníky modifikovaného gravitačního typu, kteří žijí na menších a větších planetách.
49:2.21 (562.5) 4. Teplotní typy. Je možné vytvořit živé bytosti, které mohou žít v mnohem vyšších, nebo nižších teplotách, než jsou schopny rasy Urantie. Podle typu mechanizmů, regulující teplotu, jsou bytosti rozděleny do pěti rozdílných skupin. Rasy Urantie mají na této stupnici číslo tři. Třicet procent světů Satanie je obydleno rasami modifikovaných teplotních typů. Ve srovnání s rasami Urantie, které se řadí do středně teplotní skupiny, dvanáct procent typů patří ke skupině s vyšším teplotním rozsahem a osmnáct procent s nižším.
49:2.22 (562.6) 5. Elektrické typy. Elektrické, magnetické a elektronické chování světů se výrazně liší. Existuje deset typů lidského života, různě přizpůsobené, aby snášely rozdílné energie sfér. Těchto deset variací také reaguje poněkud rozdílnými způsoby na chemické paprsky běžného slunečního světla. Ale tyto nepatrné fyzické rozdílnosti neovlivňují v žádném případě intelektuální, nebo duchovní život.
49:2.23 (562.7) Z elektrického uskupení smrtelného života patří téměř dvacet tři procent do skupiny číslo čtyři, urantijský typ existence. Tyto typy jsou rozděleny následujícím způsobem: číslo 1─jedno procento; číslo 2─dvě procenta; číslo 3─pět procent; číslo 4─dvacet tři procent; číslo 5─dvacet sedm procent; číslo 6─dvacet čtyři procent; číslo 7─osm procent; číslo 8─pět procent; číslo 9─tři procenta; číslo 10─dvě procenta, z celkového počtu.
49:2.24 (563.1) 6. Energetizující typy. Ne všechny světy přijímají stejným způsobem energii. Ne všechny obydlené světy mají atmosférický oceán, vhodný pro respirační výměnu plynů, jako má současná Urantia. Bytosti vašeho současného typu by nemohly existovat na planetách v období jejich ranných a pozdějších stadií a tehdy, když jsou respirační faktory planety příliš vysoké nebo příliš nízké, ale tehdy, když všechny ostatní nezbytné podmínky pro inteligentní život jsou vhodné. Nositelé Života často vytvoří na takových světech modifikovanou formu smrtelné existence, bytostí, které jsou schopny ovlivňovat změny svých životních procesů přímo prostřednictvím světelné energie a přetvářením energie Hlavních Fyzických Kontrolorů.
49:2.25 (563.2) Existuje šest rozdílných druhů živočišné a lidské výživy: subdýchatelé používají první druh výživy, obyvatelé moří druhý druh, middýchatelé, jako jsou na Urantii, třetí druh. Superdýchatelé používají čtvrtý druh přijímání energie, zatímco nedýchatelé využívají pátý druh výživy a energie. Šestý způsob přijímání energie je využíván pouze midbytostmi.
49:2.26 (563.3) 7. Nejmenované typy. Existuje mnoho dalších početných variací planetárního života, ale všechny tyto různosti jsou zcela záležitostí anatomických úprav, fyziologického odlišení a elektrochemického přizpůsobení. Takové rozdílnosti se netýkají intelektuálního a duchovního života.
49:3.1 (563.4) Většina obydlených planet je osídlena dýchajícím typem inteligentních bytostí. Ale existují také druhy smrtelných tvorů, kteří mohou žít na světech, kde je málo, anebo žádný vzduch. Z celkového počtu obydlených světů v Orvontonu je to méně než sedm procent, na kterých tento typ žije. V Nebadonu je to méně než tři procenta. V celé Satanii existuje pouze devět takových světů.
49:3.2 (563.5) Takový počet obydlených planet s nedýchajícím typem tvorů v Satanii je zapříčiněn tím, že v této teprve nedávno zorganizované části Norlatiadeku se stále vyskytuje velké množství meteorických kosmických těles; a světy, které nemají ochrannou třecí atmosféru, jsou vystaveny nepřetržitému bombardování těmito kosmickými poutníky. Také některé komety jsou složeny z meteorických rojů, ale jako pravidlo, jsou to roztříštěná malá tělíska hmoty.
49:3.3 (563.6) Miliony a miliony meteoritů každý den vstupují do atmosféry Urantie rychlostí zhruba tři sta dvacet kilometrů za vteřinu. Na světech, obydlených nedýchajícími tvory, musí vyspělé rasy dělat hodně pro to, aby se chránily před poškozením padajícími meteority. Budují elektrická zařízení, která dokáží meteority spotřebovat, nebo zničit. Ale vystavují se velkému nebezpečí, když se vydají za tyto chráněné zóny. Tyto světy jsou také vystaveny ničícím elektrickým bouřím, jejichž povaha není na Urantii známa. Během období takového obrovského kolísání energie se musí obyvatelé ukrýt do svých speciálních staveb s ochrannou izolací.
49:3.4 (563.7) Život na světech nedýchajících tvorů se radikálně liší od života na Urantii. Na rozdíl od urantijských ras nedýchatelé nepřijímají žádnou potravu a nic nepijí. Reakce nervového systému, mechanizmus regulující teplotu a metabolismus těchto specifických ras jsou naprosto rozdílné od tělesných funkcí smrtelníků na Urantii. Téměř každá životní funkce, kromě rozmnožování, je jiná a dokonce i některé metody plození jsou poněkud rozdílné.
49:3.5 (564.1) Na takových světech jsou živočišné druhy naprosto jiné, než na atmosférických planetách. Způsob života nedýchajících tvorů je odlišný od života na atmosférickém světě; dokonce i způsob přechodu do věčného života je jiný, tyto bytosti jsou kandidáti na spojení s Duchem. Nicméně, tyto bytosti se radují ze života a vykonávají činnosti svého světa s relativně stejnými potížemi a radostmi, jako je prožívají smrtelníci, žijící na atmosférických světech. Myšlením a charakterem se nedýchatelé neliší od ostatních smrtelných typů.
49:3.6 (564.2) Vás by mohl mnohem více zajímat planetární život smrtelníků tohoto typu, protože taková rasa bytostí obývá sféru, nacházející se v těsné blízkosti Urantie.
49:4.1 (564.3) Mezi smrtelníky jednotlivých planet jsou velké rozdíly, dokonce i mezi těmi, náležejícími ke stejnému intelektuálnímu a fyzickému typu, ale všichni smrtelníci svobodné vůle jsou dvojnozí vzpřímení živočichové.
49:4.2 (564.4) Existuje šest základních evolučních ras: tři primární—červená, žlutá a modrá; a tři sekundární—oranžová, zelená a indigová. Na většině obydlených planet žijí všechny tyto rasy, ale na mnoha planetách, na kterých žijí tvorové se třemi mozky, existují pouze tři primární typy. Některé lokální systémy také mají jenom tyto tři rasy.
49:4.3 (564.5) Průměrně jsou lidské bytosti obdařeny dvanácti osobitými fyzickými smysly, i když osobité smysly tří mozkových smrtelníků mírně přesahují smysly jedno a dvou mozkových typů; oni vidí lépe a slyší podstatně více než rasy žijící na Urantii.
49:4.4 (564.6) Obvykle se rodí jedno mládě, vícečetné porody jsou výjimkou a rodinný život je celkem podobný na všech typech planet. Na vyspělých světech zpravidla převládá rovnost pohlaví; muži a ženy mají stejné intelektuální schopnosti a duchovní status. Pokud se na planetě jedno pohlaví snaží tyranizovat druhé pohlaví, my ji považuje za barbarskou. Tento aspekt života tvorů se vždy výrazně zlepší po příchodu Materiálního Syna a Materiální Dcery.
49:4.5 (564.7) Roční období a kolísání teplot se vyskytují na všech planetách se slunečním světlem a slunečním teplem. Na všech atmosférických světech existuje zemědělství; obdělávání půdy je činnost, která je společná pro evoluční rasy všech takových planet.
49:4.6 (564.8) V ranných údobích své existence všichni smrtelníci svádějí stejný všeobecný boj s mikroskopickými nepřáteli, takový, jako v současné době vedete vy na Urantii, byť, asi ne v takovém rozsahu. Délka života se na jednotlivých planetách různí, od dvaceti pěti let na primitivních světech, k téměř pěti stům let na vyspělejších a starších sférách.
49:4.7 (564.9) Všem lidským bytostem je přirozená stádnost, jak kmenová, tak i rasová. Tato skupinová odlišení vyplývají z jejich původu a tělesné konstituce. Takové tendence mohou být změněny pouze pokročilejší civilizací a postupným oduševněním. Sociální, ekonomické a správní problémy obydlených planet se liší podle věku planet a podle stupně ovlivnění, způsobené několikerými pobyty božích Synů.
49:4.8 (564.10) Mysl je darem Nekonečného Ducha a funguje naprosto stejným způsobem v různých prostředích. Smrtelníci mají podobnou mysl, bez ohledu na některé strukturální a chemické rozdílnosti, charakterizující fyzické podstaty tvorů vlastní vůle lokálních soustav. Bez ohledu na osobní nebo fyzické planetární odlišnosti, mentální život všech těchto různých typů smrtelníků je velmi podobný a jejich bezprostřední osudy po smrti jsou téměř stejné.
49:4.9 (565.1) Ale smrtelná mysl bez nesmrtelného ducha nemůže přežít. Mysl člověka je smrtelná; pouze poskytnutý duch je nesmrtelný. Věčný život závisí na oduševnění s pomocí Ladiče—na zrození a evoluci nesmrtelné duše; přinejmenším se nesmí vyvinout odpor proti poslání Ladiče—duchovní transformaci materiální mysli.
49:5.1 (565.2) Bude to poněkud obtížné pokusit se výstižným způsobem zobrazit planetární skupiny smrtelníků, protože vy o nich víte tak málo a protože existuje tak mnoho variací. Nicméně, smrtelní tvorové mohou být zkoumáni z mnoha různých hledisek, mezi nichž patří následující:
49:5.2 (565.3) 1. Přizpůsobení k planetárnímu prostředí.
49:5.3 (565.4) 2. Mozkové typy.
49:5.4 (565.5) 3. Typy, vnímající ducha.
49:5.5 (565.6) 4. Epochy planetárních smrtelníků.
49:5.6 (565.7) 5. Příbuzné typy tvorů.
49:5.7 (565.8) 6. Typy, spojené s Ladičem.
49:5.8 (565.9) 7. Metody odchodu z pozemského života.
49:5.9 (565.10) Obydlené sféry sedmi supervesmírů jsou osídleny smrtelníky, kteří se současně řadí do jedné nebo několika kategorií každé z těchto sedmi zevšeobecněných skupin evolučních tvorů. Ale i tato všeobecná kategorizace nezahrnuje takové bytosti jako jsou midsonité, nebo některé jiné formy inteligentního života. Obydlené planety, tak jak jsou představeny v tomto vyprávění, jsou osídleny evolučními smrtelnými tvory, ale existují i jiné formy života.
49:5.10 (565.11) 1. Přizpůsobení k planetárnímu prostředí. Z hlediska přizpůsobení života tvorů k planetárnímu prostředí existují tři obecné skupiny obydlených planet: skupina normálního přizpůsobení, skupina radikálního přizpůsobení a experimentální skupina.
49:5.11 (565.12) Normální přizpůsobení k planetárním podmínkám vyplývá ze všeobecných fyzických prototypů, dříve popsaných. Nedýchající bytosti jsou typické pro radikální nebo extrémní přizpůsobení, ale do této skupiny jsou zahrnuty ještě jiné typy. Experimentální světy jsou obyčejně ideální pro typické formy života a na takových desítkových planetách se Nositelé Života pokoušejí vytvořit prospěšné modifikace standardních modelů života. Jelikož váš svět patří k experimentálním planetám, výrazně se liší od svých sesterských sfér Satanie; na Urantii se objevuje mnoho forem života, které nelze najít nikde jinde; a naproti tomu, jinde existuje mnoho běžných druhů, které na vaší planetě nejsou.
49:5.12 (565.13) Ve vesmíru Nebadon jsou všechny světy modifikovaného života vzájemně spolu propojeny a tvoří speciální oblast vesmírných procesů, na které dohlížejí určení správci; a všechny tyto experimentální světy jsou pravidelně kontrolovány sborem vesmírných kontrolorů, jejichž vůdcem je vysloužilý konečný, známý v Satanii jako Tabamantia.
49:5.13 (566.1) 2. Mozkové typy. Jediná fyzická jednotnost smrtelníků spočívá v mozku a nervovém systému; nicméně, existují tři základní systémy mozkového ústrojí: jedno, dvou a tří mozkové typy. Urantijci jsou dvou-mozkové typy, poněkud nápaditější, odvážnější a filozofičtější než jedno-mozkoví smrtelníci, ale poněkud méně duchovnější, méně etičtější a méně uctivější než tří-mozkové typy. Tyto rozdíly ve stavbě mozku jsou charakteristické i pro živočišné předchůdce člověka.
49:5.14 (566.2) Ze zkoumání urantijského typu mozku se dvěma hemisférami si můžete vytvořit určitou představu o jedno-mozkovém typu. Třetí mozek tří-mozkových typů je nejlépe si představit jako vývoj vašeho mozečku, neboli ne plně vyvinuté formy mozku, který se vyvine do takové míry, že ovládá hlavně fyzické činnosti a nechá volnost dvěma dokonalejším mozkům pro vyšší funkce: jeden pro intelektuální činnosti a druhý pro podporu duchovních aktivit Ladiče Myšlení.
49:5.15 (566.3) Zatímco pozemské vědomosti jedno-mozkových ras jsou mírně pod úrovní dvou-mozkových typů, starší planety obydlené tvory tří-mozkové skupiny, vytvářejí civilizace, které by ohromily urantijce a tímto srovnáním byste se mohli cítit poněkud zahanbeni. Pokud se jedná o technický rozvoj a materiální civilizaci, dokonce i o rozvoj intelektu, světy dvou-mozkových smrtelníků jsou schopny se vyrovnat tří-mozkovým sférám. Ale pokud se jedná o dokonalejší ovládání mysli a oboustranný intelektuální a duchovní rozvoj, jste poněkud na nižší úrovni.
49:5.16 (566.4) Všechna podobná srovnávací hodnocení, týkající se intelektuálního pokroku a duchovních úrovních jakékoliv skupiny nebo světa, aby byla spravedlivá, by měla brát v úvahu stáří planety; hodně, velmi hodně, záleží na věku, na pomoci biologických vylepšovatelů a dodatečných misích různých řádů božích Synů.
49:5.17 (566.5) Přestože jsou tří-mozkoví lidé schopni dosáhnout poněkud vyšší planetární evoluce než jedno- a dvou-mozkové typy, všichni mají stejný druh životní plazmy a planetární činnosti vykonávají velmi podobnými způsoby, značně připomínající činnosti lidských bytostí na Urantii. Tyto tři typy smrtelníků jsou rozptýleny po světech lokálních soustav. Ve většině případech mají planetární podmínky jen malý vliv na rozhodování Nositelů Života navrhnout tyto rozdílné typy smrtelníků na jednotlivé světy; je to jejich výsadní právo takto plánovat a konat.
49:5.18 (566.6) Tyto tři kategorie mají rovnocenné podmínky pro vzestupnou dráhu. Každý musí vystoupat po stejné intelektuální stupnici vývoje a každý musí projít stejnými zkouškami duchovního rozvoje. Správa a řízení těchto rozdílných světů na úrovni soustavy a souhvězdí jsou naprosto a jednotně nestranné; také režimy Planetárních Princů jsou takové.
49:5.19 (566.7) 3. Typy, vnímající ducha. Existují tři skupiny typové mysli, související ve spojení s duchovním světem. Toto rozdělení se nevztahuje na jedno-, dvou- a tří-mozkové typy smrtelníků; týká se hlavně chemického složení žláz, zejména stavbě určitých žláz, srovnatelné s podvěskem mozkovým. Rasy na některých světech mají jednu žlázu, na jiných mají dvě, tak jako na Urantii, zatímco na dalších sférách mají rasy tři takové unikátní orgány. Tyto rozdílné chemické vlohy mají výrazný vliv na vrozenou představivost a duchovní vnímání.
49:5.20 (566.8) Z typů, vnímajících ducha, šedesát pět procent patří ke druhé skupině, jako rasy na Urantii. Dvanáct procent se řadí k prvnímu typu, který je přirozeně méně duchovně vnímavý, zatímco dvacet tři procent projevuje větší sklon k duchovní činnosti během pozemského života. Ale po přirozené smrti tyto rozdílnosti nepřetrvávají; všechny takové rasové odlišnosti se týkají jenom života v lidském těle.
49:5.21 (567.1) 4. Epochy planetární smrtelníků. Tato klasifikace je založena na posloupných přechodných soudních obdobích, ovlivňujících pozemský status člověka a jeho vnímání nebeské pomoci.
49:5.22 (567.2) Život na planetách je zakládán Nositeli Života, kteří dohlížejí na jeho vývoj až do určitého období po evolučním objevením se smrtelného člověka. Předtím, než Nositelé Života opustí planetu, řádně uvedou do funkce Planetárního Prince jako vládce sféry. Spolu s tímto vládcem přijde stanovený počet pomocných sborů a pečovatelů a současně s jeho příchodem se uskuteční první soud nad živými i mrtvými.
49:5.23 (567.3) S objevením se lidských skupin, tento Planetární Prince přichází na Planetu, aby zahájil počátek lidské civilizace a organizoval lidskou společnost. Váš svět chaosu nemůže sloužit jako měřítko pro počáteční údobí vládnutí Planetárních Princů, protože taková správa byla teprve na samém začátku na Urantii, když se váš Planetární Princ Kaligastia připojil ke vzpouře Vládce Soustavy, Lucifera. Od té doby má vývoj na vaší planetě stále bouřlivý průběh.
49:5.24 (567.4) Na normální evoluční planetě rasový progres dosáhne svůj přirozený biologický vrchol během vládnutí Planetárního Prince a krátce na to Vládce Soustavy pošle na danou planetu Materiálního Syna a Materiální Dceru. Tyto importované bytosti slouží jako biologičtí vylepšovatelé; jejich pochybení na Urantii ještě více zkomplikovalo vývoj na vaší planetě.
49:5.25 (567.5) Když intelektuální a etický progres lidské rasy dosáhne limitů evolučního rozvoje, přichází Syn-Avonal na arbitrážní misi; a později, když se duchovní úroveň takového světa blíží ke svému přirozenému limitu, planetu navštíví Rajský poskytnutý Syn. Hlavním cílem poskytnutého Syna je potvrdit planetární status, uvést Ducha Pravdy do planetární funkce a tak vytvořit podmínky pro univerzální poskytování Ladičů Myšlení.
49:5.26 (567.6) A tady Urantia opět vybočuje: na vašem světě se nikdy neuskutečnila arbitrážní mise a vaši planetu nikdy nenavštívil poskytnutý Syn z řádu Avonalů; vaší planetě se dostalo mimořádné cti, když se stala smrtelným domovem Syna Vládce, Michaela Nebadonského.
49:5.27 (567.7) V důsledku pomoci všech postupných řádů božího synovstva, obydlené planety a jejich vyvíjející se rasy se začnou přibližovat k vrcholu planetární evoluce. Takové světy se nyní staly zralými pro závěrečnou misi—příchod Synů Trojice-Učitelů. Tato epocha Synů-Učitelů je vstupem do poslední planetární epochy—evoluční utopie—éry světla a života.
49:5.28 (567.8) Toto roztřídění lidských bytostí se bude podrobně pojednávat v následující kapitole.
49:5.29 (567.9) 5. Příbuzné typy tvorů. Planety nejsou organizovány pouze vertikálně do soustav, souhvězdích a tak dále, ale ve vesmírné správě existuje také horizontální dělení podle druhu, typové řady a jiných spojitostí. Toto laterální řízení vesmíru se vztahuje především ke koordinaci příbuzných aktivit, jejichž rozvoj na jednotlivých sférách je podporován nezávisle na sobě. Tyto příbuzné druhy vesmírných tvorů jsou pravidelně kontrolovány smíšeným sborem vyšších osobností, které jsou vedeny velmi zkušenými konečnými.
49:5.30 (568.1) Tyto příbuzenské faktory se projevují na všech úrovních, protože příbuzenské řady existují mezi nelidskými osobnostmi stejně tak, jako mezi smrtelnými tvory—dokonce i mezi lidskými a nadlidskými druhy. Inteligentní bytosti jsou spřízněny vertikálně ve dvanácti velkých skupinách, z nichž každá má sedm hlavních podskupin. Koordinace těchto unikátně příbuzných skupin živých bytostí je pravděpodobně prováděna určitou, ne zcela pochopitelnou, metodou Nejvyšší Bytosti.
49:5.31 (568.2) 6. Typy, spojené s Ladičem. Duchovní roztřídění, nebo zařazení všech smrtelníků během jejich života před spojením je výhradně určeno vztahem osobnosti k vnitřnímu Tajemnému Monitoru. Téměř devadesát procent obydlených planet Nebadonu je osídleno smrtelníky, schopnými spojit se s Ladičem, na rozdíl od nedalekého vesmíru, ve kterém jen něco málo než polovina světů je osídlena bytostmi, které jsou kandidáty na věčné spojení se zavedeným Ladičem.
49:5.32 (568.3) 7. Metody odchodu z pozemského života. V zásadě existuje pouze jeden způsob, kterým je možno započít individuální lidský život na obydlených planetách a to je skrze zplození a přirozené narození; ale existuje mnoho metod odchodu člověka z pozemského života a zajištění vstupu do proudu vzestupných tvorů, směřujících do středu k Ráji.
49:6.1 (568.4) Všechny rozdílné fyzické typy a planetární druhy smrtelníků stejnou měrou využívají službu Ladičů Myšlení, strážných andělů a různých řádů nesmírného množství poslů Nekonečného Ducha. Všichni jsou stejně vysvobozeni z pout lidského těla prostřednictvím přirozené smrti a všichni stejně potom jdou do morontiálních světů duchovní evoluce a rozvoje mysli.
49:6.2 (568.5) Čas od času, na podnět planetárních správ nebo vládců soustav, se uskuteční mimořádné vzkříšení spících přeživších bytostí. Taková vzkříšení se provádějí alespoň jednou v každém tisíciletí planetárního času, když, ne všichni, ale „mnoho z těch, kteří spí v prachu, se probudí.“ Tato mimořádná vzkříšení jsou příležitostí pro povolání speciálních skupin vzestupných bytostí pro specifickou službu v rámci programu vzestupu smrtelníků v lokálním vesmíru. S těmito mimořádnými vzkříšeními jsou spojeny jak praktické důvody, tak i sentimentální asociace.
49:6.3 (568.6) Během ranných epoch obydlené planety je mnoho těch, kteří jsou povoláni do obytných světů při mimořádných a tisíciletých vzkříšeních, ale většina přeživších bytostí je znovu zosobněna při zahájení nového soudního období, spojeného s příchodem božího Syna planetární služby.
49:6.4 (568.7) 1. Osvobození smrtelníci anebo skupinový způsob přežití. S příchodem prvního Ladiče na obydlenou planetu se objeví také strážní serafové; oni jsou nepostradatelní pro odchod z pozemského života. Po celou dobu, kdy přeživší smrtelníci spí, duchovní hodnoty a věčné reality jejich právě vyvinutých a nesmrtelných duší jsou nedotknutelně opatrovány osobním nebo skupinovým strážným serafem.
49:6.5 (568.8) Skupinoví strážní serafové, určení pro službu spících přeživších bytostí, vždy působí se Syny, kteří přicházejí na světy za účelem posouzení. „A pošle své anděly a ti shromáždí své vyvolené ze čtyř stran světa.“ S každým serafem, přiděleným ke znovuzosobnění spícího smrtelníka, působí vrácený Ladič—ten samý fragment Otce, který v něm žil během života v lidském těle a tím je obnovena identita a osobnost vzkříšeného. V době, kdy jejich osoby spí, tito čekající Ladiči slouží na Diviningtonu; oni nikdy v tomto mezidobí nepobývají v jiné lidské mysli.
49:6.6 (569.1) Zatímco na starších světech smrtelné existence žijí vysoce vyvinuté a mimořádně duchovní typy lidských bytostí, které prakticky nemusí projít morontiálním životem, ranné epochy ras živočišného původu jsou charakterizovány primitivními smrtelníky, kteří jsou tak nevyspělí, že spojení se svými Ladiči není možné. Znovuprobuzení těchto smrtelníků je dosaženo strážným serafem ve spojení s individualizovanou částí nesmrtelného ducha Třetího Zdroje a Středu.
49:6.7 (569.2) Takto jsou spící přeživší smrtelníci planetární epochy znovuzosobněni při zahájení nového soudního období. Ale, pokud se jedná o nespasitelné osobnosti sféry, žádný nesmrtelný duch není přítomen se skupinovými strážci osudu a to znamená ukončení existence tvora. Přestože některé vaše záznamy zobrazují tyto události, že se konají na planetách fyzické smrti, ve skutečnosti se všechno děje na obytných světech.
49:6.8 (569.3) 2. Individuální způsoby vzestupu. Individuální progres lidských bytostí se posuzuje podle jejich postupných výsledků a překonání (zvládnutí) sedmi kosmických okruhů. Tyto okruhy rozvoje smrtelníků jsou úrovně sdružených intelektuálních, sociálních, duchovních a kosmických hodnot. Smrtelníci začínají na sedmém okruhu a směřují k prvnímu, přičemž ke všem, kteří dosáhnou třetího okruhu, jsou přiděleni osobní strážci osudu. Osobnost takových smrtelníků může být znovu obnovena v morontiálním životě nezávisle na pravidelných či jiných vzkříšeních.
49:6.9 (569.4) V ranných epochách evolučního světa jen málo smrtelníků stane před soudem na třetí den. Ale, jak míjejí epochy, stále více a více osobních strážců osudu je předělováno vyvíjejícím se smrtelníkům a zvyšující se počet těchto evolučních tvorů je znovuzosobněn na prvním obytném světě třetí den po přirozené smrti. V takových případech návrat Ladiče signalizuje probuzení lidské duše, což je naprosto stejné znovuzosobnění mrtvého, jako v případě masového vzkříšení na závěr soudního období na evolučních světech.
49:6.10 (569.5) Jsou tři skupiny vzestupných tvorů individuálního vzestupu. Méně vyvinutí přistanou na počátečním, čili prvním obytném světě. Vyvinutější skupina může začít morontiální dráhu na kterémkoliv přechodném obytném světě v souladu s úrovní předchozího planetárního rozvoje. Nejvíce vyvinutí z těchto skupin fakticky začínají svůj morontiální život na sedmém obytném světě.
49:6.11 (569.6) 3. Zkušebně-podmíněné typy vzestupu. V očích vesmíru příchod Ladiče znamená obnovení identity a všechny bytosti se zavedenými Ladiči čeká spravedlivý soud. Ale přechodný život na evolučních planetách je nejistý a mnozí umírají v mladém věku, ještě dříve než se rozhodnou pro cestu do Ráje. Takové děti a mladí lidi s vnitřním Ladičem následují toho z rodičů s vyšším duchovním statusem a odcházejí na svět konečných v soustavě (zkušební školka) na třetí den při mimořádném vzkříšení, nebo při pravidelných tisíciletých probuzeních a při ukončení soudních obdobích.
49:6.12 (570.1) Děti, které zemřou příliš mladé, aby měly Ladiče Myšlení, jsou znovuzosobněny na světě konečných v lokálních soustavách současně s příchodem některého z rodičů na obytné světy. Při narození na zemi dítě získává fyzickou entitu, ale pokud jde o věčný život, všechny děti bez Ladičů se mají za to, že jsou stále připojeny ke svým rodičům.
49:6.13 (570.2) V patřičnou dobu Ladiči Myšlení přijdou pobývat v těchto malých dětech a současně serafové pomáhají oběma skupinám dětí, které jsou ve zkušebně-podmíněném režimu pro věčný život, podobně, jak by je vedl vyspělejší rodič anebo jejich pomoc odpovídá výchově jednoho z rodičů, v případě, že pouze jeden má věčný život. Bez ohledu na status svých rodičů, těm dětem, které dosáhnou třetího okruhu, jsou poskytnuti osobní strážci.
49:6.14 (570.3) Podobné zkušební školky se nacházejí na sférách konečných v souhvězdích a v hlavním centru vesmíru pro ty děti, které nemají Ladiče a náleží k primárním a sekundárním modifikovaným typům vzestupu.
49:6.15 (570.4) 4. Sekundární modifikované typy vzestupu. Do této skupiny náleží pokrokové lidské bytosti středně pokročilých evolučních světů. Zpravidla nejsou imunní vůči přirozené smrti, ale jsou osvobozeny od procházení sedmi obytnými světy.
49:6.16 (570.5) Méně zdokonalená skupina se probudí v hlavním centru jejich lokální soustavy, vynechávají jenom obytné světy. Středně zdokonalená skupina jde do vzdělávacích světů souhvězdí a vynechá celý morontiální program lokální soustavy. Ještě později, v planetárních epochách duchovního úsilí, mnoho přeživších bytostí se probudí v hlavním centru souhvězdí a tam začínají svůj vzestup do Ráje.
49:6.17 (570.6) Ale předtím, než kterékoliv bytosti z těchto skupin postoupí dále, musí se vrátit jako instruktoři na světy, které vynechali a získat bohaté zkušenosti jako učitelé na těch sférách, které minuli jako studenti. Následně oni všichni pokračují do Ráje po stanovených cestách smrtelného vzestupu.
49:6.18 (570.7) 5. Primární modifikované typy vzestupu. Tito smrtelníci patří k typu evolučních tvorů, kteří se spojují s Ladičem, ale obvykle představují poslední fáze lidského vývoje na evoluční planetě. Tyto zdokonalené bytosti jsou osvobozeny od procházení bránou smrti; ony jsou podřízeny přímo Synovi; jsou přeneseny z řad živých a ihned se objeví před Synem Vládcem v hlavním centru lokálního vesmíru.
49:6.19 (570.8) Tito smrtelníci se spojí se svými Ladiči během života v lidském těle a takové, s Ladičem spojené osobnosti, volně překonávají prostor předtím, než jsou oděny do morontiálních forem. Tyto spojené duše jdou s Ladičem přímo do sálů vzkříšení vyšších morontiálních sfér, kde obdrží svá výchozí morontiální udělení zrovna tak, jako všichni ostatní smrtelníci, přicházející z evolučních světů.
49:6.20 (570.9) Tento primární modifikovaný typ vzestupu smrtelníků se může vztahovat na jednotlivce jakéhokoliv planetárního druhu, od nejnižších k nejvyšším úrovním rozvoje planet, na kterých probíhá spojení s Ladičem, ale nejčastěji se to týká starších sfér poté, kdy jim přinesly užitek početné pobyty božích Synů.
49:6.21 (570.10) S ustanovením planetární epochy světla a života, mnoho bytostí odchází do morontiálních světů vesmíru primárním modifikovaným typem přechodu. Ještě později, s více pokročilejšími úrovněmi ustálené existence, kdy většina smrtelníků, žijících na daném světě, je zahrnuta do této vyspělé skupiny, je i planeta zařazena k tomuto typu. Přirozená smrt se stává stále více ojedinělým jevem na těchto sférách, po dlouhou dobu ustálených ve světle a životě.
49:6.22 (571.1) [Představeno Melkísedekem Jerusemské školy planetárního řízení.]
Kniha Urantia
Kapitola 50
50:0.1 (572.1) PŘESTOŽE Planetární Princové náleží k řádu Synů Lanonandeků, jejich činnost je natolik specializovaná, že jsou běžně považováni za samostatnou skupinu. Poté, kdy obdrží od Melkísedeků osvědčení jako sekundární Lanonandekové, jsou tito Synové lokálního vesmíru přiděleni k zálohám svého řádu v hlavním řídícím centru souhvězdí. Odtud jsou posíláni Vládcem Soustavy vykonávat různé úkoly a časem jsou jmenováni Planetárními Princi a posláni vládnout vyvíjejícím se obydleným planetám.
50:0.2 (572.2) The signal for a System Sovereign to act in the matter of assigning a ruler to a given planet is the reception of a request from the Life Carriers for the dispatch of an administrative head to function on this planet whereon they have established life and developed intelligent evolutionary beings. All planets which are inhabited by evolutionary mortal creatures have assigned to them a planetary ruler of this order of sonship.
50:1.1 (572.3) Planetární Princ a jemu pomáhající bratři představují nejbližší možné osobní přiblížení se (s výjimkou inkarnace) k primitivním tvorům času a prostoru, kterého je schopen Věčný syn Ráje. Je pravda, že Syn Tvořitel působí na tvory sfér skrze svého ducha, ale Planetární Princ náleží k poslední kategorii osobních Synů, spojující Ráj s dětmi času. Nekonečný Duch je ve spojení s člověkem skrze strážce osudu a jiné andělské bytosti; Vesmírný Otec žije v člověku v předosobní přítomnosti Tajemných Monitorů, ale Planetární Princ představuje poslední pokus Věčného Syna a jeho Synů se vám přiblížit. Na nedávno obydlené planetě je Planetární Princ jediným představitelem naprosté božskosti, protože pochází ze Syna Tvořitele (potomka Vesmírného Otce a Věčného Syna) a Božské Pečovatelky (vesmírné Dcery Nekonečného Ducha).
50:1.2 (572.4) Princ nově obydlené planety je obklopen loajálním sborem pomocníků a asistentů a velkým počtem pečujících duchů. Ale sbor, dohlížející na takové nové světy, musí být složen z nižších kategorií organizátorů soustavy, aby měli přirozený soucit a pochopení pro planetární problémy a potíže. A všechna tato snaha poskytnout evolučním světům soucitné vedení nese sebou zvýšenou pravděpodobnost, že tyto blízké k člověku osobnosti mohou sejít ze správné cesty falešným povznesením svých vlastních myslí nad vůli Nejvyšších Vládců.
50:1.3 (572.5) To, že tito představitelé božskosti jsou na jednotlivých planetách zcela sami, znamená pro tyto Syny velmi obtížnou zatěžkávací zkoušku a Nebadon již proto prodělal několik nešťastných rebelií. Přivytvoření Vládců Soustav a Planetárních Princů dochází k zosobnění konceptu, který se stále více a více vzdaluje od Vesmírného Otce a Věčného Syna a zvyšuje se nebezpečí ztráty smyslu míry ve vztahu k vlastní důležitosti a je větší pravděpodobnost pro nesprávné chápání hodnot a vzájemných vztahů početných řádů božských bytostí a jejich stanovených pravomocí. To, že Otec není osobně přítomen v lokálním vesmíru také znamená určitou zkoušku spolehlivosti a věrnosti pro tyto Syny.
50:1.4 (573.1) Ale nestává se často, že tito princové světů selžou ve svých misích organizování a řízení obydlených sfér a jejich úspěšná práce značně usnadňuje následné mise Materiálních Synů, kteří přicházejí naroubovat na primitivní světy lidí vyšší formy života. Jejich vládnutí je také velmi důležité pro přípravu planety pro Rajské boží Syny, kteří následně přijdou posoudit světy a zahájit nové soudní období.
50:2.1 (573.2) Všichni Planetární Princové podléhají vesmírnému správnímu vedení Gabriela, nejvyššímu zástupci Michaela, ale bezprostředně jsou podřízeni výkonným mandátům Vládci Soustavy.
50:2.2 (573.3) Planetární Princové mohou kdykoliv požádat o radu Melkísedeky, svoje bývalé instruktory a podporovatele, ale není to jejich povinnost a jestliže o takovou radu sami nepožádají, Melkísedekové do planetární správy nezasahují. Tito vládci světů mohou také použít informace od rady dvaceti čtyř poradců, sestavené z bytostí, pocházejících ze světů poskytnutí v soustavě. V Satanii všichni tito poradci v současné době pocházejí z Urantie. A v hlavním centru soustavy je podobná, sedmdesáti členná rada, sestavená také z bývalých evolučních bytostí světů.
50:2.3 (573.4) V ranných a neklidných údobích je vláda evolučních planet ve velké míře autokratická. Planetární Princové vybírají své specializované skupiny asistentů ze sborů planetárních pomocníků. Obvykle se obklopí dvanácti členy nejvyšší rady, ale tato rada je na jednotlivých světech vybírána a sestavena různými způsoby. Planetární Princ může mít také za asistenty jednoho či více členů třetího řádu své vlastní skupiny synovstva a někdy, na některých světech, to může být někdo z jeho vlastního řádu sekundárních Lanonandeků.
50:2.4 (573.5) Veškerý personál štábu vládce světa je složen z osobností Nekonečného Ducha a některých typů vyšších vyvinutých bytostí a vzestupných smrtelníků z jiných světů. Takový štáb má průměrně kolem tisíce bytostí a jak se planeta vyvíjí, tento sbor pomocníků může narůst až na sto tisíc a více. Kdykoliv potřebují více pomocníků, Planetárním Princům stačí pouze požádat své bratry, Vládce Soustav, a jejich žádosti je okamžitě vyhověno.
50:2.5 (573.6) Planety se jedna od druhé výrazně liší ve své podstatě, organizaci a řízení, ale všechny mají spravedlivé soudy. Soudní systém lokálního vesmíru začíná u soudů Planetárního Prince, kterému předsedá člen jeho osobního štábu; rozhodnutí takových soudů odrážejí velmi otcovský a rozvážný postoj. Všechny problémy mimo rámec řízení obydlené planety musí být posouzeny vyššími soudy, ale planetární záležitosti jsou ve velké míře řešeny v souladu s osobním úsudkem prince.
50:2.6 (574.1) Zvláštní smírčí komise slouží planetárním soudům a doplňují je, a jak duchovní, tak i fyzičtí regulátoři jsou závislí na zjištěních těchto smírců. Ale žádné rozhodnutí není vykonáno bez souhlasu Otce Souhvězdí, protože „Nejsvrchovanější vládnou království lidí.“
50:2.7 (574.2) Na planetě sloužící kontroloři a regulátoři jsou také schopni spolupracovat s anděly a jinými nebeskými bytostmi při přetváření těchto bytostí do forem, viditelných smrtelnými tvory. Při zvláštních příležitostech serafští pomocníci a také i Melkísedekové se udělají viditelnými pro obyvatele evolučních světů. Hlavní důvod pro povolání vzestupných smrtelníků z hlavního centra soustavy, aby byli součástí osobního štábu Planetárního Prince, je usnadnit komunikaci s obyvateli sféry.
50:3.1 (574.3) Při odchodu na mladý svět si Planetární Princ obvykle bere s sebou skupinu dobrovolných vzestupných bytostí z hlavního řídícího centra lokální soustavy. Tyto vzestupné bytosti doprovázejí prince jako poradci a pomocníci, aby ho podporovaly v jeho práci, která je v počátečních údobích zaměřena na zdokonalení ras. Tento sbor materiálních pomocníků tvoří spojující článek mezi princem a rasami světa. Urantijský Princ Kaligastia měl ve svém sboru sto takových pomocníků.
50:3.2 (574.4) Takoví dobrovolníci jsou obyvateli hlavního centra soustavy a žádný z nich se nespojil se svým zavedeným Ladičem. Ladičům těchto dobrovolných služebníků zůstává stále rezidenční status hlavního centra soustavy, zatímco tito morontiální progresisté se dočasně vrátí do materiálního stavu.
50:3.3 (574.5) Nositelé života, tvůrci formy, poskytnou takovým dobrovolníkům nová fyzická těla, ve kterých pobývají po dobu jejich planetárního pobytu. I když tyto osobité formy nepodléhají běžným nemocem světů, jsou podobně jako začínající morontiální těla, náchylné k určitým poruchám mechanické povahy.
50:3.4 (574.6) Zpravidla je odchod princova osobního personálu z planety spojen s nejbližším planetárním soudem v době příchodu druhého Syna na sféru. Než odejdou, obvykle přidělí své různorodé povinnosti svým vzájemným potomkům a některým místním dokonalejším dobrovolníkům. Na těch světech, na kterých mají tito princovi pomocníci dovoleno vstupovat do manželství se členy z kvalitních skupin místních ras, tito potomci je obvykle nahradí.
50:3.5 (574.7) Tito asistenti Planetárního Prince se zřídkakdy párují s rasami světa, ale vždy mezi sebou. Z těchto spojeních vznikají dva druhy bytostí: primární typ midbytostí a určité vysoké typy materiálních bytostí, které zůstávají přiděleny k osobnímu personálu prince poté, když jejich rodiče opustí planetu při příchodu Adama a Evy. Tyto děti se nespojují se smrtelnými rasami, s výjimkou určitých mimořádných okolností a to jenom na příkaz Planetárního Prince. V takovém případě jsou jejich děti—vnuci osobního personálu—dokonalejší, než rasy jejich doby a generace. Všichni potomci těchto polomateriálních asistentů Planetárního Prince mají zavedeného Ladiče.
50:3.6 (575.1) Na konci princova soudního období, když přijde čas návratu tohoto „dočasně materiálního personálu“ do hlavního centra soustavy, aby pokračoval ve své pouti do Ráje, tyto vzestupné bytosti se odevzdají Nositelům Života za účelem vrácení svých materiálních těl. Vstoupí do přechodného spánku a probudí se zbaveny svého smrtelného oděvu a oděny do morontiální formy, připraveny pro serafskou přepravu zpět do hlavního centra soustavy, kde na ně čekají jejich odloučení Ladiči. Zaostali za svojí jerusemskou skupinou o celé jedno soudní období, ale získali unikátní a mimořádnou zkušenost, kterou prožije jen málokterý vzestupný smrtelník.
50:4.1 (575.2) Již na počátku své činnosti princův osobní personál zřizuje planetární školy vzdělávání a kultury, které navštěvuje výkvět evolučních ras a po jejich absolvování odchází učit své národy lepším způsobům žití. Tyto princovy školy jsou umístěny v materiálním centru planety.
50:4.2 (575.3) Převážná část fyzické práce, spojené se založením tohoto hlavního města, je vykonána osobním personálem. Taková hlavní města, nebo osídlení v ranných dobách Planetárního Prince, jsou velmi odlišná od toho, co by si mohli představovat smrtelníci Urantie. Ve srovnání s pozdějšími údobími jsou sídla jednoduchá, charakterizovaná minerální výzdobou a relativně pokročilými materiálními konstrukcemi. Všechno toto kontrastuje se systémem Adama, který je soustředěn kolem řídící zahrady, odkud personál Materiálního Syna vede svoji činnost ve prospěch ras během druhého soudního období vesmírných Synů.
50:4.3 (575.4) V hlavním osídlení na vašem světě každému lidskému obydlí bylo poskytnuto dostatek půdy. Přestože vzdálené kmeny pokračovaly v lovu a pastevnictví, studenti a učitelé v Princových školách byli všichni zemědělci a zahradníci. Čas byl prakticky rovnoměrně rozdělen mezi následující činnosti:
50:4.4 (575.5) 1. Fyzická práce. Obdělávání půdy, spojené se stavěním domů a jejich vybavením.
50:4.5 (575.6) 2. Sociální aktivity. Hry a kulturní společenská setkávání.
50:4.6 (575.7) 3. Použitelnost vzdělání. Individuální instruktáž, spojená s učením v rodinných skupinách, doplněna specializovanou výukou ve třídách.
50:4.7 (575.8) 4. Odborná výuka. Školy pro přípravu na manželství a vedení domácnosti, školy umění a učení řemesla a také třídy pro přípravu učitelů v oblasti světské, kulturní a náboženské činnosti.
50:4.8 (575.9) 5. Duchovní kultura. Bratrstvo učitelů, osvěta dětských a mladistvých skupin a příprava adoptovaných místních dětí pro misijní činnosti ve svých národech.
50:4.9 (575.10) Smrtelné bytosti nemohou Planetárního Prince vidět; je to zkouška víry věřit v přítomnost polomateriálních bytostí jeho osobního personálu. Ale tyto školy vzdělávání a kultury jsou velmi dobře přizpůsobeny potřebám každé planety a brzy se vytvoří velké a chvályhodné rivalství mezi lidskými rasami v jejich snaze dostat se do těchto různých vzdělávacích institucí.
50:4.10 (575.11) Postupně se z takového světového centra kultury a vzdělávání šíří ke všem národům povznášející a civilizující vliv, který pomalu, ale jistě, přetváří evoluční rasy. Mezitím, vzdělané a oduševnělé děti okolních národů, které byly adoptovány a vychovány v princových školách, se vracejí zpět ke svým rodným skupinám a podle svých nejlepších schopností tam zřizují nová a činná centra vzdělávání a kultury, které oni řídí v souladu s programem princových škol.
50:4.11 (576.1) Na Urantii takové plány pro planetární vývoj a kulturní rozvoj byly velmi dobře zahájeny a probíhaly uspokojivým způsobem, když všechno poněkud náhle a neslavně ukončila Kaligastiova oddanost Luciferově vzpouře.
50:4.12 (576.2) Pro mne jednou z nejvíce šokujících událostí této vzpoury bylo zjištění o lhostejné proradnosti jednoho člena mého vlastního řádu synovstva, Kaligastii, který uvážlivě a se zlým úmyslem systematicky překroutil směrnice a zničil učení, poskytované ve všech planetárních školách Urantie, které byly v tu dobu v činnosti. Zánik těchto škol byl rychlý a dokonalý.
50:4.13 (576.3) Mnoho potomků vzestupných materializovaných členů Princova osobního personálu zůstalo loajální a opustilo řady Kaligastii. Těmto věrným se dostalo podpory od prozatímních správců Urantie Melkísedeků a v pozdějších dobách jejich potomci velkou měrou přispěli k pozvednutí planetárních konceptů pravdy a spravedlnosti. Práce těchto věrných andělů pomohla zachránit duchovní pravdu Urantie od totálního vyhlazení. Tyto odvážné duše a jejich potomci udržovali některé vědomosti o vládnutí Otce a pro světové rasy uchovali koncept následných planetárních soudních obdobích, které na planetě vykonávají různé kategorie božích Synů.
50:5.1 (576.4) Loajální Princové obydlených světů jsou trvale přiděleni na planety svého původního pověření. Rajští Synové a soudní období přicházejí a odcházejí, ale úspěšný Planetární Princ pokračuje stále jako vládce své sféry. Jeho práce je zcela nezávislá na misích vyšších Synů, protože jejich úkolem je podporovat rozvoj planetární civilizace.
50:5.2 (576.5) Ztěží se najdou dvě planety se stejným rozvojem civilizace. Jednotlivé detaily evoluce smrtelníků se velmi liší ve velkém množství rozdílných světů. Bez ohledu na tyto četné varianty fyzického, intelektuálního a sociálního rozvoje planety, všechny evoluční sféry se rozvíjejí v určitých, přesně stanovených směrech.
50:5.3 (576.6) Pod blahodárným vedením Planetárního Prince, umocněném Materiálními Syny a zvýrazněném pravidelnými misemi Rajských Synů, smrtelné rasy na průměrném světě času a prostoru budou postupně procházet následujícími sedmi epochami rozvoje:
50:5.4 (576.7) 1. Epocha výživy. Pralidé a ranné rasy primitivních lidí se hlavně starají o potravu. Tyto vyvíjející se bytosti věnují svůj čas buď hledání potravy, anebo boji—útočnému nebo obrannému. Zajištění potravy je nejdůležitější činnost v myslích těchto dávných předků pozdějších civilizací.
50:5.5 (576.8) 2. Éra ochrany. Hned jakmile primitivnímu lovci zbývá čas od hledání potravy, využívá ho ke zvýšení své bezpečnosti. Více a více pozornosti se věnuje metodám vedení boje. Domy se opevňují a klany se sjednocují kvůli vzájemnému strachu a štěpování nenávisti k jiným skupinám. Pud sebezáchovy vždy přichází po období zajišťování potravy.
50:5.6 (577.1) 3. Éra materiálního pohodlí. Poté, až jsou částečně vyřešeny problémy s potravou a je zajištěn určitý stupeň bezpečnosti, získaný volný čas je využíván ke zvyšování osobního pohodlí. Boj mezi přepychem a nouzí je osou lidských činností. Taková éra je velmi často charakterizována tyranstvím, netolerancí, obžerstvím a opilostí. Slabší členové ras mají sklon k nestřídmému způsobu života a hrubosti. Postupně, silnější a pravdu hledající členové vyvíjející se civilizace potlačí tyto rozkoš hledající slabochy.
50:5.7 (577.2) 4. Touha po vědění a moudrosti. Potrava, bezpečnost, radost a volný čas vytvářejí základ pro rozvoj kultury a šíření vědomostí. Snaha realizovat vědomosti vychází z moudrosti a když kultura dokáže využít zkušenosti a zdokonalit se z nich, nastala skutečná civilizace. Jídlo, bezpečnost a materiální pohodlí stále ještě ovládají společnost, ale mnoho prozíravých jedinců dychtí po vědění a žízní po moudrosti. Každému dítěti je dána možnost učit se prakticky; vzdělání je heslem těchto epoch.
50:5.8 (577.3) 5. Epocha filozofie a bratrství. Když se smrtelníci naučí myslet a začnou využívat zkušenosti, vytváří se v nich sklon k filozofii—začínají hledat příčiny a používat rozlišující úsudek. Společnost této epochy se stává etickou a smrtelníci takové éry začínají být opravdově morálními bytostmi. Moudré a morální bytosti jsou schopny vytvořit na takovém progresivním světě lidské bratrství. Etické a morální bytosti se mohou naučit žít podle zlatého pravidla.
50:5.9 (577.4) 6. Éra duchovního úsilí. Když vyvíjející se smrtelníci projdou fyzickými, intelektuálními a sociálními stupni vývoje, dříve či později dosáhnou takových úrovních osobního vnímání, které je nutí hledat duchovní naplnění a kosmické porozumění. Náboženství završuje vzestup od emociálních oblastí strachu a pověr k vysokým úrovním kosmické moudrosti a osobní duchovní zkušenosti. Vzdělání usiluje o pochopení významů a kultura sahá po kosmických vztazích a skutečných hodnotách. Takoví evoluční smrtelníci jsou opravdu kultivovaní, dokonale vzdělaní a mimořádně znalí Boha.
50:5.10 (577.5) 7. Éra světla a života. Tato éra je rozkvětem předchozích epoch fyzické bezpečnosti, intelektuálního rozvoje, sociální kultury a duchovního snažení. Tyto lidské úspěchy jsou nyní sjednoceny, sdruženy a sladěny do kosmické jednoty a nezištné služby. V rámci omezení konečné podstaty a materiálních možností neexistují žádné hranice evolučního dosažení pro rozvíjející se generace, střídající jedna druhou na těchto zdokonalených a ustálených světech času a prostoru.
50:5.11 (577.6) Po ukončení služby na svých sférách v průběhu postupných soudních obdobích a progresivních epoch planetárního rozvoje, Planetární Princové jsou při zahájení éry světla a života povýšeni do pozice Planetárních Vládců.
50:6.1 (578.1) Izolace Urantie nám neumožňuje poskytnou vám mnoho podrobností o životě a prostředí vašich sousedů v Satanii. V těchto dokumentech jsme omezeni podmínkami planetární karantény a izolací soustavy. V celém našem snažení informovat smrtelníky Urantie se musíme řídit těmito omezeními, ale pokud je to přípustné, jste informováni o rozvoji průměrného evolučního světa a jste schopni porovnat vývoj takového světa se současným stavem na Urantii.
50:6.2 (578.2) Rozvoj civilizace na Urantii se příliš neliší od jiných světů, které také postihl osud duchovní izolace. Ale ve srovnání s loajálními světy vesmíru je vaše planeta naprosto neuspořádaná a značně zaostalá ve všech fázích intelektuálního rozvoje a duchovního dosažení.
50:6.3 (578.3) Kvůli vašim planetárním neštěstím jsou Urantijci zbaveni možnosti chápat podstatu kultury na normálních světech. Ale neměli byste si představovat evoluční světy, dokonce i ty nejideálnější, jako sféry, na kterých je život procházkou kvetoucím sadem. Ranné období života smrtelných ras je vždy spojeno s bojem. Vynakládání úsilí a rozhodování jsou důležitou podmínkou pro získání hodnot, nezbytných pro přežití.
50:6.4 (578.4) Kultura předpokládá kvalitu mysli; není možné povznést kulturu, pokud není povznesena mysl. Vyšší intelekt bude usilovat o povznesenou kulturu a najde nějaký způsob jak takový cíl dosáhnout. Zaostalá mysl zavrhne vysokou kulturu i když ji bude představena v hotové podobě. Hodně také záleží na postupných misích božích Synů a stupně osvícenectví, dosaženého během jednotlivých soudních obdobích.
50:6.5 (578.5) Neměli byste zapomínat na to, že v důsledku Luciferovy vzpoury se všechny světy Satanie již dvě stě tisíc let nacházejí pod duchovním zákazem Norlatiadeku. A bude zapotřebí mnoha epoch pro napravení škod, způsobených hříchem a odtržením. Váš svět stále ještě pokračuje v neuspořádané a neurovnané cestě jako důsledek dvojí tragedie: rebelujícího Planetárního Prince a chybujícího Materiálního Syna. Dokonce ani poskytnutí Krista Michaela na Urantii neodstranilo ihned dočasné důsledky těchto závažných pochybeních v ranných obdobích řízení světa.
50:7.1 (578.6) Na první pohled se může jevit, že Urantia a další izolované světy jsou nejvíce nešťastnými planetami, protože jsou připraveny o blahodárnou přítomnost a vliv takových nadlidských osobností jako Planetární Princ, Materiální Syn a Materiální Dcera. Ale izolace těchto sfér poskytuje jejich rasám výjimečnou příležitost pro projev víry a pro rozvoj neobvyklého druhu důvěry v kosmickou hodnověrnost, která není založena na pohledu, nebo na jiném materiálním uvažování. Nakonec se může ukázat, že smrtelní tvorové, pocházející ze světů v karanténě v důsledku vzpoury, mají vlastně mimořádné štěstí. My jsme zjistili, že takové vzestupné bytosti jsou velmi brzy pověřovány četnými speciálními úkoly, týkající se kosmických projektů, které nelze úspěšně vykonávat bez neotřesitelné víry a dokonalé důvěry.
50:7.2 (579.1) Na Jerusemu vzestupné bytosti z těchto izolovaných světů mají obytný prostor sami pro sebe a jsou známé jako agondonterové, což označuje evoluční tvory vlastní vůle, kteří věří aniž vidí, trpělivě vytrvávají v izolaci a zdolávají nepřekonatelné potíže i když jsou sami. Toto funkční seskupení agondonterů setrvává během vzestupu lokálním vesmírem a přechodu supervesmírem; rozplyne se během pobytu v Havoně, ale ihned se znovu objeví při dosažení Ráje a natrvalo zůstává ve Sboru Smrtelných Konečných. Tabamantia je agondonter se statusem konečného, který vstoupil do věčného života na jedné ze sfér pod karanténou, která byla zapojena do vzpoury, která byla vůbec první vzpourou ve vesmírech času a prostoru.
50:7.3 (579.2) V celém průběhu pobytu v Ráji odměna následuje úsilí, jako důsledek příčinu. Takové odměny oddělují jedince od průměru, poskytují odlišující zkušenosti a přispívají k všestrannosti nejvyšších schopností kolektivního sboru konečných.
50:7.4 (579.3) [Představeno sekundárním Synem Lanonandekem, členem záložního sboru.]
Kniha Urantia
Kapitola 51
51:0.1 (580.1) BĚHEM soudního období Planetárního Prince primitivní člověk dosahuje vrcholu přirozeného evolučního rozvoje a toto biologické dosažení je znamením pro Vládce Soustavy , aby poslal na takový svět druhý řád synovstva, biologické vylepšovatele. Tito Synové, synové proto, že jsou dva—Materiální Syn a Materiální Dcera—jsou obvykle známí na planetě jako Adam a Eva. Původní Materiální Syn Satanie je Adam a ti, kteří odcházejí na světy soustavy jako biologičtí vylepšovatelé, vždy nesou jméno tohoto prvního a původního Syna svého unikátního řádu.
51:0.2 (580.2) Tito Synové jsou materiálním darem Syna Tvořitele obydleným planetám. Společně s Planetárním Princem zůstávají na planetě svého poslání po celou dobu evolučního rozvoje takové sféry. Na planetě, mající Planetárního Prince, není takové poslání spojeno s příliš velkým nebezpečím, ale na odpadlické planetě, sféře bez duchovního vůdce a zbavené meziplanetární komunikace, je taková mise spojena s obrovským nebezpečím.
51:0.3 (580.3) Ačkoliv nemůžete očekávat, že se dozvíte všechno o práci těchto Synů na všech planetách Satanie a ostatních soustav, další kapitoly popisují podrobněji život a zkušenosti zajímavého páru, Adama a Evy, kteří přišli za sboru biologických vylepšovatelů Jerusemu proto, aby povznesli rasy na Urantii. I když se původní ideální plán pro vylepšení vašich místních ras nezdařil, přesto Adamova mise nebyla zbytečná; Urantia má nesmírný prospěch z daru Adama a Evy a mezi jejich druhy a ve vyšších komisích se jejich práce nepovažuje za úplnou ztrátu.
51:1.1 (580.4) Materiální, čili pohlavní Synové a Dcery jsou potomky Syna Tvořitele; Vesmírný Mateřský Duch se nezúčastní vytváření těchto bytostí, které jsou určeny působit jako fyzičtí vylepšovatelé na fyzických světech.
51:1.2 (580.5) V celém lokálním vesmíru materiální řád synovstva není totožný. Syn Tvořitel vytváří pouze jeden pár těchto bytostí v každé lokální soustavě; tyto původní páry se ve své podstatě liší, poněvadž jsou přizpůsobeny modelu života svých jednotlivých soustav. Toto je nezbytné opatření, protože jinak by rozmnožovací potenciál Adamů byl nefunkční s existujícím potenciálem vyvíjejících se smrtelných bytostí na světech v kterékoliv příslušné soustavě. Adam a Eva, kteří přišli na Urantii, pocházeli z původního páru Materiálních Synů Satanie.
51:1.3 (580.6) Výška Materiálních Synů se pohybuje mezi dva a půl až třemi metry a jejich těla svítí oslnivě zářícím světlem fialového zabarvení. Přestože v jejich tělech cirkuluje materiální krev, oni také přijímají božskou energii a jsou naplňováni nebeským světlem. Tito Materiální Synové (Adamové) a Materiální Dcery (Evy) jsou si jeden druhému rovni, lišíc se pouze pohlavím a v některých chemických složkách. Jsou si rovni, ale jsou rozdílní, muž a žena—tudíž se doplňují—a jsou předurčeni vykonávat téměř všechny úkoly ve dvojicích.
51:1.4 (581.1) Materiální Synové mají dvojitý systém vyživování; oni jsou skutečně svojí podstatou a svým založením dvojití, přijímajíc materializovanou energii stejně jako fyzické bytosti sféry, zatímco jejich nesmrtelná existence je zcela udržována přímým a automatickým přijímáním určitých vyživujících kosmických energií. Kdyby Synové tohoto řádu selhali na některé ze svých misí, nebo dokonce by se vědomě a uváženě vzbouřili, byli by izolováni a odpojeni od vesmírného zdroje světla a života. Následkem toho by se stali prakticky materiálními bytostmi, kterým je souzeno prožít materiální život na světě svého poslání a očekávat rozhodnutí vesmírných soudů. Materiální smrt nakonec ukončí planetární pouť takového neblahého a nerozumného Materiálního Syna a Materiální Dcery.
51:1.5 (581.2) Nesmrtelnost původního, nebo přímo vytvořeného Adama a Evy je jim vrozená, stejně jako všem ostatním kategoriím synovstva lokálního vesmíru, ale jejich synové a dcery jsou charakterizovány snížením nesmrtelného potenciálu. Tato původní dvojice nemůže přenést nepodmíněnou nesmrtelnost na své zplozené syny a dcery. Trvalý život jejich potomků závisí na neporušené intelektuální synchronii s gravitačním okruhem mysli Ducha. Od vzniku soustavy Satania vzpoura a pochybení vedly ke ztrátě třinácti Planetárních Adamů a 681 204 Materiálních Synů, vykonávajících méně důležité úkoly. Většina těchto ztrát se stala v době vzpoury Lucifera.
51:1.6 (581.3) Když Materiální Synové žijí v hlavním řídícím centru soustavy, dokonce i tehdy, když vykonávají sestupné mise na evolučních planetách, nemají Ladiče Myšlení, ale právě prostřednictvím těchto služeb nabudou empirickou schopnost pro zavedení Ladiče a vzestupnou cestu do Ráje. Tyto unikátní a mimořádně prospěšné bytosti jsou spojujícími články mezi duchovními a fyzickými světy. Jsou soustředěny v hlavním řídícím centru soustavy, kde plodí své potomky a prožívají život jako materiální obyvatelé sféry a odtud jsou posílány na evoluční světy.
51:1.7 (581.4) Na rozdíl od jiných vytvořených Synů planetární služby, synové materiálního řádu nejsou ve své podstatě neviditelní materiálním tvorům, jako jsou obyvatelé Urantie. Tyto Boží Syny je možno vidět, rozumět jim a naopak, oni se i mohou setkávat s tvory času, dokonce se s nimi rozmnožovat, ačkoliv tato role biologického zkvalitnění obvykle připadá potomkům Planetárních Adamů.
51:1.8 (581.5) Na Jerusemu jsou loajální děti kteréhokoliv Adama a Evy nesmrtelné, ale potomci Materiálního Syna a Materiální Dcery, zplozeni po jejich příchodu na evoluční planetu, nejsou takto imunní přirozené smrti. Když jsou tito Synové opět materializováni na evolučním světě za účelem naplnění funkce rozmnožování, mechanizmus předávání života se změní. Nositelé Života záměrně připraví Planetární Adamy a Evy o schopnost plodit nesmrtelné syny a dcery. Jestliže Adam a Eva, vykonávající planetární misi neselžou, mohou žít nekonečně, ale ve stanovených limitech, délka života jejich dětí se postupně snižuje s každou následnou generací.
51:2.1 (582.1) Po obdržení zprávy, že další obydlený svět dosáhl vrcholu fyzické evoluce, Vládce Soustavy shromáždí v hlavním řídícím centru soustavy sbor Materiálních Synů a Dcer. Po diskusi o potřebách takového evolučního světa se vyberou dva dobrovolníci—Adam a Eva ze staršího sboru Materiálních Synů, aby se vydali na tuto misi—a jsou následně uloženi do hlubokého spánku, který je přípravou pro jejich oserafování a přepravu z jejich rodné sféry společné služby na nový svět nových příležitostí a nových nebezpečí.
51:2.2 (582.2) Adamové a Evy jsou polomateriální tvorové a jako takoví, nejsou přepravitelní serafy. Předtím, než mohou být oserafováni pro přepravu na svět svého poslání, musí podstoupit dematerializaci v hlavním řídícím centru soustavy. Přepravní serafové jsou schopni provést takové změny v Materiálních Synech a v ostatních polomateriálních bytostech, aby mohly být oserafovány a takto přepraveny prostorem z jednoho světa soustavy na druhý. Příprava na přepravu vyžaduje přibližně tři dny standardního času a je u toho nutno spolupracovat s Nositeli Života, aby po ukončení serafské přepravy byl takový dematerializovaný tvor vrácen do normální existence.
51:2.3 (582.3) Přestože existuje taková metoda dematerializace pro přípravu Adamů na přepravu z Jerusemu na evoluční světy, neexistuje žádná podobná metoda, kterou by se z takových světů dostali zpět, pokud nenastane situace, že se evakuuje celá planeta a v takovém případě se zřídí nouzové zařízení metody dematerializace pro záchranu celé populace. Jestli by hrozila vyvíjející se rase planety nějaká fyzická katastrofa, Melkísedekové a Nositelé Života by nainstalovali metodu dematerializace pro všechny přeživší bytosti a serafskou přepravou by je dopravili na nový svět, připravený pro pokračování jejich existence. Evoluce lidské rasy, jakmile je jednou zahájena na světě prostoru, musí pokračovat zcela nezávisle na fyzickém přežití planety, ale předpokládá se, že v průběhu evolučních epoch Planetární Adam a Eva svůj vybraný svět neopustí.
51:2.4 (582.4) Po příchodu na svoji cílovou planetu jsou Materiální Syn a Dcera rematerializováni pod dohledem Nositelů Života. Celý tento proces trvá osm až dvacet osm dní urantijského času. Po celou dobu obnovování pokračuje bezvědomí v serafském spánku. Když je sestavení fyzického organismu dokončeno, tito Materiální Synové a Dcery se ocitnou ve svých nových domovech a na nových světech prakticky ve stejné podobě, kterou měli předtím, než podstoupili proces dematerializace na Jerusemu.
51:3.1 (582.5) Na obydlených světech Materiální Synové a Dcery vystavějí svoje vlastní zahradní obydlí a brzy jim začnou pomáhat jejich vlastní děti. Místo pro vybudování zahrady je obvykle vybráno Planetárním Princem a jeho osobní personál provede podstatnou část přípravných prací s pomocí velkého počtu představitelů vyvinutějších místních ras.
51:3.2 (583.1) Tyto Edenské Zahrady se tak jmenují na počest Edentie, hlavního centra souhvězdí a také proto, že jsou vystavěny podle vzoru botanické velkoleposti hlavního světa Nejsvrchovanějších Otců. Taková zahradní obydlí jsou obvykle umístěna v odlehlých oblastech a blízko tropického pásma. Jsou to vždy obdivuhodné výtvory. Vy si nemůžete představit vůbec nic o těchto nádherných centrech kultury z útržkovitých záznamů z nezdařilého využití takové zahrady na Urantii.
51:3.3 (583.2) Potenciálně, Planetární Adam a Eva představují vrchol fyzické dokonalosti pro smrtelné rasy. Hlavním úkolem takového dovezeného páru je se rozmnožit a zdokonalit děti času. Ale přímé pohlavní spojení mezi lidmi ze zahrady a ostatními obyvateli světa neexistuje; po mnoho generací Adam a Eva zůstávají biologicky odděleni od evolučních smrtelníků a mezitím vytvářejí silnou rasu vlastního řádu. Toto je původ fialové rasy na obydlených planetách.
51:3.4 (583.3) Plány pro zdokonalování ras jsou připraveny Planetárním Princem a jeho personálem a jsou uskutečněny Adamem a Evou. V tomto případě byl váš Materiální Syn a jeho druhové ve velké nevýhodě když přišli na Urantii. Kaligastia kladl lstivý a účinný odpor proti Adamově misi a přestože prozatímní správci Urantie, Melkísedekové, náležitě varovali jak Adama, tak i Evu o tom, že na planetě hrozí nebezpečí, vyplývající z přítomnosti rebelujícího Planetárního Prince, tento vychytralý buřič lstivým úskokem oklamal Edenský pár a přiměl je porušit jejich slib, kterým se zavázali, že budou důvěryhodnými viditelnými vládci vašeho světa. Zrádnému Planetárnímu Princi se podařilo zostudit vašeho Adama a Evu, ale byl neúspěšný ve své snaze zapojit je do Luciferovy vzpoury.
51:3.5 (583.4) Pátý řád andělů, planetárních pomocníků, je spojen s posláním Adamů a vždy doprovází Planetární Adamy na jejich planetárních misích. V první skupině je jich obvykle asi sto tisíc. Když činnost Adama a Evy byla na Urantii zahájena předčasně—když se odklonili od stanoveného plánu—byl to právě jeden ze serafských Hlasů Zahrady, který protestoval proti jejich hanebnému jednání. A váš výklad této události velmi dobře ukazuje to, jak předávání historických událostí vaší planety má tendenci přisuzovat všechno nadpřirozené Pánu Bohu. Kvůli tomuto jsou obyvatelé Urantie často zmateni výkladem o podstatě Vesmírného Otce, protože slova a činy všech jeho spolupracovníků a podřízených jsou zpravidla připisována jemu. V případě Adama a Evy, ten anděl Zahrady nebyl nikdo jiný, než vůdce planetárních pomocníků, který byl tehdy ve službě. Tento seraf, Solonia, oznámil neúspěch božského plánu a požádal o návrat prozatímních správců Melkísedeků na Urantii.
51:3.6 (583.5) Sekundární midbytosti mají svůj původ v misích Adamů. Stejně jako osobní personál Planetárního Prince, potomci Materiálních Synů a Materiálních Dcer se dělí do dvou kategorií: jejich fyzické děti a sekundární řád midbytostí. Tito materiální, ale obvykle neviditelní planetární pečovatelé, přispívají značnou měrou k rozvoji civilizace a dokonce i potlačení vzpurných menšinových skupin, které se mohou snažit rozvracet sociální pokrok a duchovní progres.
51:3.7 (583.6) Sekundární midbytosti by se neměly plést s primárním řádem, který se objeví brzy po příchodu Planetárního Prince. Na Urantii se většina těchto raných midbytostí zúčastnila vzpoury s Kaligastiou a od doby Pentekosté jsou pod dohledem na vykázaném místě. Tam se také nachází mnoho členů Adamovy skupiny, kteří nezůstali loajální planetární správě.
51:3.8 (584.1) V den Pentekosté loajální primární a sekundární midbytosti se dobrovolně spojily v jednu skupinu a od té doby působí při řízení světa jako jedna složka. Slouží pod vedením věrných midbytostí, které byly střídavě vybrány z obou skupin.
51:3.9 (584.2) Váš svět navštívily čtyři řády synovstva: Kaligastia—Planetární Princ; Adam a Eva—Materiální Boží Synové; Machiventa Melkísedek—šálemský mudrc v době Abrahama; a Kristus Michael, který přišel jako poskytnutý Rajský Boží Syn. Jak mnohem účinnější a krásnější by to bylo, kdyby Michaela, nejvyššího vládce vesmíru Nebadon, přivítal na váš svět loajální a výkonný Planetární Prince a věrný a úspěšný Materiální Syn, z nichž každý toho mohl tolik udělat na podporu životního díla a poslání poskytnutého Syna! Ale ne všechny světy postihlo takové neštěstí jako Urantii a také mise Planetárních Adamů nejsou vždy obtížné a tak nebezpečné. Když jsou úspěšní, tak přispějí k rozvoji dokonalých ras a pokračují jako viditelní vládcové planetárních záležitostí dokonce ještě dlouho do epochy, kdy je takový svět ustálen ve světle a životě.
51:4.1 (584.3) V ranných dobách existence obydlených světů převládá červená rasa, která obvykle dosáhne první lidskou úroveň rozvoje. Ale, přestože červený člověk představuje starší planetární rasu, následující barevní lidé se objevují velmi brzy po vývinu smrtelného člověka.
51:4.2 (584.4) Starší rasy jsou poněkud dokonalejší než pozdější; červená rasa stojí mnohem výše než indigová, neboli černá rasa. Nositelé Života předají veškeré živé energie první, čili červené rase a každý následný evoluční vývin nové skupiny smrtelníků je na úkor předaných energií. Také tělesná výška smrtelníků se snižuje od červeného člověka dolů k indigové rase, i když na Urantii se mezi zelenými a oranžovými lidmi objevily neočekávaně druhy obřího vzrůstu.
51:4.3 (584.5) Na těch světech, které mají všech šest evolučních ras, je dokonalejší první, třetí a pátá rasa—červená, žlutá a modrá. Tak si evoluční rasy vzájemně vyměňují schopnosti pro intelektuální růst a duchovní rozvoj, ale druhá, čtvrtá a šestá rasa jsou poněkud méně obdařeny. Tyto druhořadé rasy na některých světech nejsou a na mnoha dalších byly vyhubeny. Neštěstím Urantie je to, že z velké části ztratila svoji nadřazenou modrou rasu, třebaže pokračuje ve vaší smíšené „bílé rase“. Ztráta vaší oranžové a zelené rasy nepředstavuje žádný vážný problém.
51:4.4 (584.6) Evoluce šesti—nebo tří—barevných ras, i když se zdá, že degeneruje původní nadání červeného člověka, vytváří některé velmi žádoucí změny v typech smrtelníků a umožňuje, jinak nedosažitelné, vyjádření rozmanitých lidských potenciálů. Tyto modifikace jsou prospěšné pro rozvoj lidstva jako celku za předpokladu, že jsou následně vylepšeny importovanou adamickou, neboli fialovou rasou. Na Urantii tento obvyklý plán míšení ras nebyl uskutečněn v plném rozsahu a tento neúspěšně provedený plán rasové evoluce zapříčiňuje to, že vy nejste schopni dostatečně pochopit status těchto lidí na průměrné obydlené planetě, protože na vašem světě vidíte pouze zbytky těchto ranných ras.
51:4.5 (585.1) Na počátku rasového rozvoje existuje mírná tendence k míšení červeného, žlutého a modrého člověka; podobná tendence se projevuje i u oranžové, zelené a indigové rasy.
51:4.6 (585.2) Zaostalejší lidé jsou obvykle využíváni progresivnějšími rasami pro namáhavou práci. To vysvětluje vznik otroctví na planetách v dávných dobách. Oranžoví lidé jsou obvykle podrobeni červenou rasou a poníženi do role služebníků, a někdy jsou vyhubeni. Žlutí a červení lidé se často přátelí, ale ne vždy. Žlutá rasa obyčejně zotročuje zelenou, zatímco modrý člověk si podmaňuje indigovou rasu. Pro tyto rasy primitivních lidí je využívání svých zaostalých druhů pro nucené práce totéž, jako když současní urantijci kupují, nebo prodávají koně a dobytek.
51:4.7 (585.3) Na většině normálních světů nedobrovolná poddanost nepřežije soudní období Planetárního Prince, ačkoliv mentálně postižení a zločinci jsou často ještě přinuceni vykonávat nevolnickou práci. Ale na všech normálních sférách tento druh primitivního otroctví zanikne brzy po příchodu importované fialové, neboli adamické rasy.
51:4.8 (585.4) Těmto šesti evolučním rasám je předurčeno, aby splynuly a zušlechtily se míšením s potomky adamických vylepšovatelů. Ale předtím, než se tito lidé smísí, ti primitivní a nepoužitelní jsou ve značné míře odstraněni. Planetární Princ a Materiální Syn, společně s dalšími patřičnými planetárními orgány, schválí vhodnost rozmnožovacích způsobů. Potíže s vykonáním takového radikálního programu na Urantii spočívají v to, že nejsou přítomni příslušní znalci, aby posoudili biologickou vhodnost či nevhodnost jednotlivců ras na vašem světě. Bez ohledu na tuto překážku, pravděpodobně byste měli souhlasit s nevyhnutelností biologické izolace vašich nepochybně nezpůsobilých, defektních, degenerovaných a antisociálních rodů.
51:5.1 (585.5) Po příchodu na obytný svět jsou Adam a Eva náležitě poučeni svými nadřízenými o nejlepším způsobu, jak uskutečnit vylepšení existujících ras inteligentních bytostí. Plán postupu není pevně stanoven; hodně zůstává na úsudku pečovatelského páru a ne zřídka se dělají chyby, především na neuspořádaných, vzpourou postižených planetách, takových jako je Urantia.
51:5.2 (585.6) Obvykle se fialoví lidé nezačnou mísit s místními obyvateli planety, dokud jejich vlastní skupina nemá přes milion členů. Ale mezitím personál Planetárního Prince oznámí příchod Božích dětí na zem a také to, že budou žít společně s místními rasami; a lidé netrpělivě čekají na den, kdy se jim oznámí, že ti, kdo náleží k vyšším rasovým druhům mohou přijít do Edenské Zahrady, kde synové a dcery Adama si je vyberou jako evoluční otce a matky nového a smíšeného lidstva.
51:5.3 (585.7) Na normálních světech Planetární Adam a Eva se nikdy pohlavně nespojují s evolučními rasami. Tato činnost biologického vylepšení je posláním adamického potomstva. Ale tito Adamité nevycházejí ven mezi lidi; princův personál přivede do Edenské Zahrady muže a ženy z kvalitnějších ras pro dobrovolný vstup do manželství s potomky Adama. A na většině světů je to považováno za nejvyšší čest být vybrán jako kandidát pro manželský svazek se syny a dcery zahrady.
51:5.4 (586.1) S nástupem tohoto období začínají slábnout rasové války a boje mezi kmeny a světové rasy stále aktivněji usilují o uznání a přijetí do Zahrady. Vy můžete mít pouze chatrnou představu, a to v nejlepším případě, o tom, jak se takové soutěživé snažení stane středem veškerých aktivit na normální planetě. Celý tento program zdokonalení ras však ztroskotal velmi brzy na Urantii.
51:5.5 (586.2) Lidé fialové rasy jsou monogamní a každý evoluční muž nebo žena, vstupující do svazku s adamickými syny a dcerami, slíbí, že se pohlavně nespojí s ostatními členy a že budou učit a povedou své děti ke vztahu s jedním partnerem. Děti každého z těchto svazků jsou vychovány a vzdělány ve školách Planetárního Prince a potom je jim dovoleno odejít k rasám svého evolučního rodiče, aby tam vstoupili do svazku manželského s dokonalejšími smrtelníky z vybraných skupin.
51:5.6 (586.3) Když je tento dědičný rys Materiálních Synů předán evolučním rasám, nastává nová a veliká éra evolučního progresu. V důsledku rozmnožování těchto importovaných schopností a nadevolučních rysů dochází k řadě výrazných úspěchů v civilizačním a rasovém vývoji; za sto tisíc let se dosáhne většího pokroku, než za milion let, naplněných bojem. Na vašem světě, navzdory nezdaru stanovených plánů, došlo k velkému pokroku od doby, kdy byla vašim lidem na Urantii darována Adamova životní plazma.
51:5.7 (586.4) Ale, i když čistokrevné děti planetární Edenské Zahrady mohou poskytnou své geny vyvinutějším členům evolučních ras a takto pozvednout biologickou úroveň lidstva, neukázalo by se prospěšné, aby se vyšší druhy smrtelníků Urantie pohlavně spojovaly s nižšími rasami; takový nerozumný postup by ohrozil celou civilizaci na vašem světě. Vzhledem k tomu, že se nepodařila rasová harmonizace adamickou metodou, musíte nyní vyřešit vaše planetární problémy rasového zdokonalení jinými a především humánními způsoby adaptace a kontroly.
51:6.1 (586.5) Na většině obydlených planet zůstávají Edenské Zahrady výjimečnými kulturními centry a epochu za epochou stále slouží jako sociální modely planetárního chování a praktického života. Dokonce již v počátečních údobích, kdy lidé fialové rasy jsou relativně odděleni, do jejich škol jsou přijímáni uchazeči ze světových ras a pracovní rozvoj v zahradě otvírá nové cesty pro obchodní vztahy. Tímto způsobem Adamové a Evy se svými potomky přispívají k náhlému šíření vzdělanosti a rychlému zdokonalení evolučních ras svých světů. A všechny tyto vzájemné vztahy jsou šířeny a pečetěny míšením evolučních ras a synů Adama, mající za následek okamžité vylepšení biologického statusu, stimulaci intelektuálního potenciálu a vystupňování duchovního vnímání.
51:6.2 (586.6) Na normálních světech se zahradní rezidence fialové rasy stávají druhým centrem světové vzdělanosti a společně s hlavním městem Planetárního Prince určují tempo rozvoje civilizace. Po staletí představují školy hlavního města Planetárního Prince a zahradní školy Adama a Evy vrchol vzdělanosti. Obvykle nejsou od sebe daleko vzdáleny a svoje činnosti dokonale koordinují.
51:6.3 (587.1) Zamyslete se, co by to pro váš svět znamenalo, kdyby někde v Levantě bylo světové centrum civilizace, velká planetární univerzita vzdělávání, která by fungovala bez přerušení 37 000 let. A opět se zamyslete a zkuste si představit, jaké by to bylo, kdyby morální zásady takového starobylého centra byly posíleny jiným, ne příliš vzdáleným a ještě starším centrem nebeské podpory, jehož historický jednotný vliv na evoluci planety by trval více než 500 000 let. Obvykle tento vliv rozšíří ideály Edenu po celém světě.
51:6.4 (587.2) Školy Planetárního Prince se zabývají především výukou filozofie, morálky a vyšší intelektuální a umělecké tvorby. Zahradní školy Adama a Evy se obvykle věnují praktickému umění, základní intelektuální přípravě, sociálnímu vzdělávání, ekonomickému rozvoji, obchodním vztahům, fyzickým schopnostem a civilní správě. Časem se tato světová centra spojí, ale skutečné sjednocení někdy nenastane, dokud nepřijde první Autoritativní Syn.
51:6.5 (587.3) Pokračující působení Planetárního Adama a Evy, společně s čistokrevným jádrem fialové rasy, poskytuje stabilitu rozvoje Edenské kultury, jejíž vliv působí na světovou civilizaci přesvědčivou silou tradice. V těchto nesmrtelných Materiálních Synech a Materiálních Dcerách nacházíme poslední a nepostradatelný článek, spojující Boha s člověkem, přemosťující téměř nekonečnou propast mezi věčným Tvořitelem a nejnižšími osobnostmi času. Máme tady před sebou bytost vysokého původu, která je fyzická, materiální a dokonce pohlavní, jako jsou smrtelníci Urantie, ale, která vidí a vnímá neviditelného Planetárního Prince a představuje ho smrtelným tvorům sféry, protože Materiální Synové a Dcery mají schopnost vidět všechny nižší řády duchovních bytostí; oni jsou schopni vyvolat obraz Planetárního Prince a jeho celého personálu, viditelného či neviditelného.
51:6.6 (587.4) S přibývajícími stoletími, prostřednictvím míšení jejich potomků s lidskými rasami, ten stejný Materiální Syn a stejná Materiální Dcera jsou považováni za společné předky lidstva, společné rodiče nyní již smíšených potomků evolučních ras. Předpokládá se, že smrtelníci, začínající svoji existenci na obydlené planetě, poznají sedm otců:
51:6.7 (587.5) 1. Biologického otce—osobního otce.
51:6.8 (587.6) 2. Otce světa—Planetárního Adama.
51:6.9 (587.7) 3. Otce sfér—Vládce Soustavy.
51:6.10 (587.8) 4. Nejsvrchovanějšího otce—Otce Souhvězdí.
51:6.11 (587.9) 5. Otce vesmíru—Syna Tvořitele a nejvyššího vládce lokálních vesmírů.
51:6.12 (587.10) 6. Nad-Otce—Věčně Moudré, kteří řídí supervesmír.
51:6.13 (587.11) 7. Ducha, neboli Otce Havony—Vesmírného Otce, který sídlí v Ráji a poskytuje svůj duch životu a působí v myslích nižších tvorů, obývající vesmír vesmírů.
51:7.1 (587.12) Čas od času přijdou na obydlené planety Rajští Synové-Avonalové, aby tam vykonali soudní úkony, ale první Avonal, přicházející s arbitrážním posláním, tímto zahajuje čtvrté soudní období na evolučním světě času a prostoru. Na některých světech, kde je tento Autoritativní Syn všeobecně přijat, zůstává tam na jednu epochu; a takový svět potom vzkvétá pod společnou vládou tří Synů: Planetárního Prince, Materiálního Syna a Autoritativního Syna, přičemž dva poslední jsou pro obyvatele sféry viditelní.
51:7.2 (588.1) Před završením mise Autoritativního Syna na normální evoluční planetě se dosáhne sjednocení vzdělávacích a správních činností Planetárního Prince a Materiálního Syna. Tímto spojením dvou vlád planety vznikne nový a účinný řád řízení světa. Po odchodu Autoritativního Syna přebírá Planetární Adam materiální řízení sféry. Tak Materiální Syn a Materiální Dcera působí společně jako planetární správci až do doby, kdy se svět ustálí v éře světla a života. Potom je Planetární Princ povýšen do pozice Planetárního Vládce. Během této epochy vyspělé evoluce jsou Adam a Eva v pozici, která by se mohla nazvat jako společní předsedové vlády zdokonalené sféry.
51:7.3 (588.2) Jakmile je toto nové a konsolidované hlavní město vyvíjejícího se světa plně funkční a jakmile se řádně vyškolí schopní podřízení správci, ve vzdálených místech světa a u jednotlivých národů se založí místní hlavní města. Než přijde na planetu další soudný Syn, bude vystavěno padesát až sto takových místních hlavních měst.
51:7.4 (588.3) Planetární Princ a jeho personál i nadále pečují o rozvoj duchovních a filozofických aktivit. Adam a Eva se hlavně věnují fyzickým, vědeckým a hospodářským činnostem sféry. Obě skupiny rovným dílem přispívají k rozvoji umění, společenských vztahů a intelektuální tvorby.
51:7.5 (588.4) Na počátku pátého soudního období je na světě vytvořen mimořádně účinný systém řízení planetárních činností. Život smrtelných bytostí na takové dobře řízené sféře je opravdu podněcující a blahodárný. A kdyby obyvatelé Urantie měli možnost pozorovat život na takové planetě, okamžitě by pochopili hodnotu těch věcí, o které jejich svět přišel, když se rozhodl jít cestou zla a účastnil se vzpoury.
51:7.6 (588.5) [Představeno sekundárním Synem Lanonandekem, členem záložního sboru.]
Kniha Urantia
Kapitola 52
52:0.1 (589.1) OD chvíle, kdy je na evoluční planetě založen život až do doby její konečné éry světla a života, se na jevišti světa objeví přinejmenším sedm epoch lidského života. Tyto postupné epochy jsou stanoveny planetárními misemi božích Synů a na průměrné obydlené planetě se tyto epochy dostaví v následujícím pořadí.
52:0.2 (589.2) 1. Člověk v epoše před příchodem Planetárního Prince.
52:0.3 (589.3) 2. Člověk v epoše po příchodu Planetárního Prince.
52:0.4 (589.4) 3. Člověk v epoše po příchodu Adama.
52:0.5 (589.5) 4. Člověk v epoše po příchodu Autoritativního Syna.
52:0.6 (589.6) 5. Člověk v epoše po příchodu poskytnutého Syna.
52:0.7 (589.7) 6. Člověk v epoše po příchodu Syna-Učitele.
52:0.8 (589.8) 7. Éra světla a života.
52:0.9 (589.9) Jakmile se světy prostoru stanou fyzicky vhodnými pro život, jsou zaevidovány do seznamu Nositelů Života a v příhodné době odejdou tito Synové na takové planety, aby tam založili život. Celé období od založení života po objevení se člověka se nazývá předérou lidstva a předchází následným epochám smrtelníků, které jsou popsány v této kapitole.
52:1.1 (589.10) Od doby, kdy se z živočicha vyvine člověk, který je schopen uctívat Tvořitele, až do příchodu Planetárního Prince, smrtelní myslící tvorové jsou nazýváni primitivními lidmi. Existuje šest základních typů, neboli ras, primitivních lidí a tito prvobytní lidé se objevují postupně v pořadí podle spektrálních barev, začínajíc s červeným člověkem. Délka období, během kterého probíhá tato počáteční evoluce života, se na jednotlivých světech výrazně liší, kolísajíc mezi sto padesáti tisíci lety a až více než milion let urantijského času.
52:1.2 (589.11) Evoluční barevné rasy—červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a indigová—se začínají objevovat v době, kdy se u primitivního člověka rozvíjí jednoduchá řeč a začíná využívat tvořivou představivost. V tomto období je člověk již zvyklý dobře chodit vzpřímeně.
52:1.3 (589.12) Primitivní lidé jsou zdatnými lovci a nelítostnými bojovníky. Zákonem této epochy je fyzické přežití nejsilnějších; v těchto dobách vládnou výhradně jednotlivé kmeny. V průběhu těchto počátečních rasových bojů jsou na mnoha světech některé evoluční rasy vyhlazeny, jak se to stalo na Urantii. Ti, kteří přežijí, jsou obvykle potom smíšeni s později importovanou fialovou rasou—adamickými lidmi.
52:1.4 (589.13) Ve srovnání s následující civilizací je tato éra primitivního člověka dlouhou, ponurou a krvavou kapitolou. Etika džungle a morálka pralesa se nedají srovnat s úrovněmi pozdějších soudních obdobích objevování víry a vyššího duchovního rozvoje. Na normálních a neexperimentálních planetách jsou tyto epochy velmi rozdílné od dlouhotrvajících a mimořádně brutálních bojů, které charakterizují toto období na Urantii. Až završíte vaši zkušenost na tomto vašem prvním světě, začnete vidět proč se uskutečňuje tento bolestivý boj na evolučních světech a s úrovní vašeho stoupání do Ráje budete stále více chápat moudrost tohoto zdánlivě podivného dění. Ale, přes všechny tyto těžkosti v ranných údobích existence člověka, jednání primitivních lidí představuje úchvatnou a heroickou kapitolu v análech evolučního světa času a prostoru.
52:1.5 (590.1) Ranný evoluční člověk není zajímavým tvorem. Obvykle tito primitivní smrtelníci žijí v jeskyních, nebo ve skalních útesech. Také si stavějí primitivní chýše v korunách velkých stromů. Než dosáhnou vyššího typu inteligence, planety jsou často zamořeny velkými živočichy. Ale již na počátku této éry se smrtelníci naučí rozdělávat a udržovat oheň a s narůstající vynalézavou představivostí a zdokonalováním nástrojů vyvíjející se člověk brzy dokáže vítězit nad většími a značně neohrabanými zvířaty. Tyto první rasy také notně využívají velká létající zvířata. Tito obrovští ptáci unesou jednoho až dva průměrně veliké lidi bez zastávky do vzdálenosti přes osm set kilometrů. Na některých planetách mají tito ptáci rozsáhlé využití, protože vykazují vysoký stupeň inteligence a často dokáží vyslovit mnoho slov jazyků dané sféry. Tito ptáci jsou vysoce inteligentní, velmi poslušní a neuvěřitelně oddaní. Takoví cestovní ptáci již dávno vyhynuli na Urantii, ale vaši dávní předkové z nich měli užitek.
52:1.6 (590.2) S nabytím etického úsudku a mravní vůle se současně u člověka obvykle objevuje ranný jazyk. Když tito tvorové dosáhnou lidské úrovně a vyvine se u nich vlastní vůle, začnou vnímat dočasnou přítomnost božích Ladičů a po smrti jsou mnozí z nich vybráni pro věčný život a archandělé stvrdí jejich pozdější vzkříšení a spojení s Duchem. Archandělé vždy doprovázejí Planetárního Prince a posouzení soudního období se koná při příchodu prince na planetu.
52:1.7 (590.3) Všichni smrtelníci, ve kterých pobývají Ladiči Myšlení, mají potenciální schopnost úcty; jsou „ozářeni světlem pravdy“ a mohou usilovat o navázání vzájemného spojení s božskostí. Nicméně, ranná neboli biologická víra primitivního člověka je převážně charakterizována živočišným strachem, spojeným s nevědoucí bázní a pověrami kmene. Přežívání pověrčivosti v rasách Urantie není příliš lichotivým vysvědčením vašeho evolučního rozvoje a také se neslučuje s vašimi, z jiného hlediska vynikajícími, úspěchy v materiálním pokroku. Ale toto ranné náboženství strachu má velmi cenný význam v tom, že v těchto primitivních tvorech zmírňuje bojové tendence. Je to předchůdce civilizace a půda pro následné zasetí semínek víry, přinesených Planetárním Princem a jeho pomocníky.
52:1.8 (590.4) Obvykle to netrvá více než sto tisíc let po té, kdy člověk začal chodit vzpřímeně a přichází Planetární Princ, který byl vyslán Vládcem Soustavy na základě zprávy Nositelů Života, že na dané planetě působí vůle, přestože je vyvinuta u poměrně málo jedinců. Je pravidlem, že primitivní smrtelníci přivítají Planetárního Prince a jeho viditelný personál; a jestliže nejsou mírněni, dívají se na ně se strachem a úctou, hraničící se zbožňováním.
52:2.1 (591.1) S příchodem Planetárního Prince začíná nové soudní období. Na zemi se objeví vláda a svět vstupuje do éry pokročilého kmenového systému. Během několika málo tisíc let tohoto režimu se dosáhne velkých sociálních pokroků. Za normálních podmínek dosáhnou smrtelníci v průběhu této éry vysoké úrovně civilizace. Oni tak dlouho nezůstávají v barbarismu jako rasy na Urantii. Ale vzpoura způsobila takové změny v životě obydlených planet, že vy si jen málo, nebo vůbec, dokážete představit takový režim na normální planetě.
52:2.2 (591.2) Toto soudní období trvá průměrně asi pět set tisíc let, některá déle, některá méně. V průběhu této éra je planeta napojena na okruhy soustavy a v její správě pracuje stanovený počet serafských a dalších nebeských pomocníků. Ladiči Myšlení se objevují ve zvýšených počtech a serafští ochránci rozšiřují svůj režim dohledu nad smrtelníky.
52:2.3 (591.3) V době, kdy na primitivní svět přichází Planetární Princ, převládá tam vyvíjející se náboženství strachu a nevědomosti. Princ a jeho personál poprvé zjeví vyšší pravdu a organizaci vesmíru. Tyto první výklady zjeveného náboženství jsou velmi jednoduché a obvykle se týkají záležitostí lokální soustavy. Před příchodem Planetárního Prince je náboženství výhradně evolučním procesem. Potom se náboženství vyvíjí postupným zjevováním a rovněž evolučním rozvojem. Každému soudnímu období, každé epoše existence smrtelníků, se dostane rozšířené podání duchovní pravdy a náboženské etiky. Evoluce schopnosti vnímání náboženství u obyvatel světa ve velké míře určuje rychlost jejich duchovního rozvoje a rozsah náboženského zjevování.
52:2.4 (591.4) Toto soudní období je svědkem duchovního rozbřesku a jednotlivé rasy a jejich rozmanité kmeny mají tendenci si vytvářet svoje vlastní formy náboženství a filozofického myšlení. V této epoše ve všech těchto rasových náboženstvích působí rovnoměrně dva vlivy: zpočátku je to strach primitivních lidí a později zjevení Planetárního Prince. V určitém smyslu se zdá, že lidé na Urantii ještě nedokončili toto období planetární evoluce. S pokračujícím studiem této knihy budete nepochybně stále více poznávat, jak moc se váš svět odchyluje od obvyklého průběhu evolučního progresu a rozvoje.
52:2.5 (591.5) Ale Planetární Princ není „ Princem Míru.“ Rasové boje a kmenové války pokračují i v tomto soudním období, ale se snižující se četností a krutostí. Nastává velká éra rozšiřování ras, která vrcholí obdobím silného nacionalismu. Barva je základem kmenových a národních uskupeních a jednotlivé rasy často vyvíjejí vlastní jazyk. Každá rostoucí skupina smrtelníků usiluje o izolovanost. Takovému oddělování napomáhá existence mnoha různých jazyků. Předtím, než dojde ke sjednocení několika ras, dochází k nelítostným bojům, mající za následek vyhlazení celých národů; takovému zániku jsou především vystaveni oranžoví a zelení lidé.
52:2.6 (591.6) Na průměrném světě v pozdějším období princova vládnutí národnostní život začíná nahrazovat kmenový systém, anebo přesněji řečeno, začíná překrývat existující kmenová seskupení. Ale největším sociálním úspěchem princovy epochy je vznik rodinného života. Doposud byly lidské vztahy především kmenové; nyní se objevuje rodina.
52:2.7 (591.7) V tomto soudním období se dosáhne rovnosti pohlaví. Na některých planetách muži vládnou ženám; na jiných je tomu obráceně. V průběhu této epochy normální světy ustanoví plnou rovno-právnost pohlaví, což je předpokladem pro dokonalejší uskutečňování ideálů rodinného života. Toto je počátek zlaté éry rodiny. Idea kmenového systému postupně ustupuje dvojnému konceptu života v národě a života v rodině.
52:2.8 (592.1) Během této epochy vzniká zemědělství. Rozvoj ideje rodiny se neslučuje s toulavým a nestálým životem lovce. Postupně se zakořeňují zvyky stálých osídleních a obdělávání půdy. Velmi rychle se rozvíjí domestikace zvířat a domácí umění. Dosažení vrcholu biologické evoluce je charakterizováno vysokou úrovní civilizace, ale technický rozvoj se ještě téměř nevyskytuje; technická vynalézavost je příznačná pro následující epochu.
52:2.9 (592.2) Ke konci této éry jsou rasy pročištěny a dosahují vysoké fyzické dokonalosti a intelektuální síly. Počátečnímu rozvoji normálního světa do značné míry pomáhá plán, podporující rozšíření vyšších typů smrtelníků a přiměřené zredukování nižších typů. Právě tato neschopnost vašich dávných národů takto oddělit jednotlivé typy je příčinou toho, že mezi současnými rasami Urantie existuje tak velké množství narušených a degenerovaných jedinců.
52:2.10 (592.3) Jedním z velkých úspěchů princovy éry je toto omezení rozmnožování mentálně nemocných a společensky nezpůsobilých jedinců. Dávno před příchodem druhých Synů, Adamů, většina světů se vážně věnuje problémům rasového očištění, což je něco, o co se národy na Urantii ještě doposud odpovědně nepokusily.
52:2.11 (592.4) Tento problém rasového vylepšení není tak velkým problémem, když se řeší na počátku lidské evoluce. Předcházející doba kmenových bojů a krutých bitev o přežití rasy vyplenila většinu abnormálních a narušených druhů. Slabomyslný člověk nemá velkou šanci na přežití v sociálním systému primitivních a válčících kmenů. Je to právě falešný sentiment vaší částečně zdokonalené civilizace, který podporuje, chrání a zachovává beznadějně defektní rody v evolučních lidských rasách.
52:2.12 (592.5) Projev neúčinného porozumění pro degenerované lidské bytosti, nenapravitelné abnormální a narušené smrtelníky, není ani dobrota, ani nesobecké cítění. Právě na nejnormálnějších evolučních světech existují dostatečné rozdíly mezi jedinci a početnými sociálními skupinami, aby smrtelníci mohli v plné míře projevovat všechny ušlechtilé rysy nesobeckého porozumění a nezištnou pomoc, aniž zachovávají společensky nepřizpůsobivé a morálně degenerované rody evolučního lidstva. Existují neomezené možnosti jak projevovat toleranci a lásku k bližnímu k těm nešťastným a potřebným jedincům, kteří, ne nenávratně, ztratili svůj morální odkaz a ne navždy zničili své duchovní dědictví.
52:3.1 (592.6) Když původní hybná síla evolučního života vyčerpá biologické možnosti a člověk dosáhne vrcholu tělesného vývoje, přichází druhý řád synovstva a začíná druhé soudní období zdokonalování a péče. To se vztahuje na všechny evoluční planety. Když se dosáhne nejvyšší možné úrovně evolučního života, když prvobytný člověk vystoupá, na jemu nejvýše dostupný, stupeň biologické stupnice, na planetě se vždy objeví Materiální Syn a Materiální Dcera, které tam vyslal Vládce Soustavy.
52:3.2 (593.1) Stále více jsou lidem v post-adamické době poskytováni Ladiči Myšlení a neustále se zvyšující počet těchto smrtelníků nabývá schopnost pro následné spojení s Ladiči. I když Adamové působí jako sestupní Synové, nemají Ladiče, ale jejich planetární potomci—přímí i smíšení—se stanou v pravý čas plnoprávnými kandidáty na přijetí Tajemných Monitorů. V době ukončení post-adamické éry má planeta plnou kvótu nebeských pečovatelů; pouze Ladiči, spojující se se smrtelníky, nejsou poskytnuti univerzálně.
52:3.3 (593.2) Hlavním účelem adamického režimu je pomoci vyvíjejícímu se člověku dokončit přechod od období civilizace lovce a pastevce k zemědělci a zahradníkovi a později k civilizaci měst a průmyslu. Deset tisíc let tohoto soudního období biologických vylepšovatelů je dostačující, aby se uskutečnila úžasná proměna. Dvacet pět tisíc let takové správy sjednocené moudrosti Planetárního Prince a Materiálních Synů obvykle připraví sféru natolik, že je zralá na příchod Autoritativního Syna.
52:3.4 (593.3) Tato epocha je obyčejně svědkem úplného odstranění nezpůsobilých jedinců a ještě dalšího očišťování rasových druhů; na normálních světech jsou téměř úplně odstraněny zvířecí sklony z plodících rodů sféry.
52:3.5 (593.4) Potomci Adama se nikdy pohlavně nespojují s druhořadými rody evolučních ras. Božský plán rovněž nepředpokládá, že Planetární Adam nebo Eva se osobně spojí s evolučními lidmi. Projekt rasového vylepšení je úkolem jejich potomků. Ale potomstvo Materiálního Syna a Materiální Dcery se připravuje mnoho generací, než začne poskytování pomoci ve formě míšení ras.
52:3.6 (593.5) Výsledkem darování adamické životní plazmy smrtelným rasám je okamžité zvýšení intelektuálních schopností a zrychlení duchovního rozvoje. Obvykle se také objeví některá fyzická zdokonalení. Na průměrném světě je postadamické soudní období érou důležitých vynálezů, ovládání energie a technického rozvoje. V této epoše se objeví různorodá výroba a ovládání přírodních sil; je to zlatá éra výzkumu a úplného podrobení planety. Velká část materiálního pokroku světa nastává po začátku rozvoje fyzických věd, což je přesně taková epocha, kterou nyní prožívá Urantia. Váš svět je více než jedno soudní období pozadu za obvyklým planetárním programem.
52:3.7 (593.6) Na konci adamického soudního období na normální planetě jsou rasy prakticky smíšeny, takže se může skutečně prohlásit, že „z jedné krve udělal Bůh všechny lidi“ a že jeho Syn „udělal všechny národy jedné barvy“. Barva takové smíšené rasy má blízko k fialové s olivovým odstínem—„bílá“ barva planetárních ras.
52:3.8 (593.7) Prvobytný člověk je z velké části masožravec; Materiální Synové a Materiální Dcery maso nejí, ale jejich potomstvo v průběhu několika generací začne tíhnou k všežravosti, i když někdy jednotlivé skupiny jejich potomků zůstávají vegetariáni. Tento dvojí původ postadamických ras vysvětluje, proč takové smíšené lidské rasy projevují anatomické znaky, náležící jak k býložravým, tak i masožravým skupinám živočichů.
52:3.9 (593.8) Za deset tisíc let rasového míšení jsou výsledkem rasy s rozdílnými variacemi anatomických rysů, přičemž některé typy projevují ve větší míře znaky předků-vegetariánů a jiné mají fyzické charakteristické rysy svých masožravých evolučních předchůdců. Většina těchto planetárních ras se brzy stává všežravci, živící se širokým výběrem potravy jak ze živočišné, tak i z rostlinné říše.
52:3.10 (594.1) Postadamická epocha je obdobím internacionalismu. S téměř dokončeným úkolem rasového smíšení slábne nacionalismus a začíná se uskutečňovat bratrstvo lidí. Parlamentní vláda nahrazuje monarchickou nebo dědičnou formu vládnutí. Vzdělávací systém se stává celosvětovým a postupně jazyky jednotlivých ras ustupují řeči fialové rasy. Všeobecný mír a spolupráce se málokdy dosáhnou předtím, než jsou rasy dostatečně smíšeny a dokud se nemluví jedním jazykem.
52:3.11 (594.2) V průběhu posledních století postadamické epochy se objevuje nový zájem o umění, hudbu a literaturu a toto celosvětové procitnutí je signálem pro příchod Autoritativního Syna. Vrcholným pokrokem této éry je všeobecný zájem o intelektuální reality, opravdovou filozofii. Náboženství se postupně stává méně nacionalistickým a více a více se stává planetární záležitostí. Tato období jsou charakterizována novými zjeveními pravdy a Nejsvrchovanější souhvězdích začínají řídit činnosti lidí. Zjevení pravdy obsáhne až úrovně správy souhvězdích.
52:3.12 (594.3) Příznačným jevem této éry je nesmírný etický pokrok; bratrstvo lidí je cílem celé společnosti. Celosvětový mír—skončení rasových konfliktů a nesnášenlivosti mezi národy—je ukazatelem planetární zralosti a připravenosti pro příchod třetího řádu synovstva, Autoritativního Syna.
52:4.1 (594.4) Na normálních a loajálních planetách tato éra začíná tehdy, kdy jsou smrtelné rasy smíšeny a biologicky vyvinuty. Neexistují žádné problémy, spojené s rasou, nebo barvou pleti; všechny národy a rasy jsou doslovně jedné krve. Vzkvétá bratrství lidí a národy se učí žít na zemi v míru a pokoji. Takový svět stojí těsně před obrovským a vrcholným intelektuálním rozvojem.
52:4.2 (594.5) Když je evoluční svět takto zralý pro epochu Autoritativního Syna, přijde jeden člen vysokého řádu Synů Avonalů na arbitrážní misi. Planetární Princ a Materiální Synové mají svůj původ v lokálním vesmíru, ale Autoritativní Syn pochází z Ráje.
52:4.3 (594.6) Když Rajští Avonalové navštěvují smrtelné sféry za účelem soudních záležitostí, spojených s ukončením soudního období, nikdy se neinkarnují. Ale, když přicházejí na arbitrážní mise, přinejmenším na tu první, vždy se inkarnují, ačkoliv se nikdy na planetě nenarodí a ani nezemřou planetární smrtí. Oni mohou žít po dobu mnoha generací v případech, kdy zůstávají v pozici vládců na určitých planetách. Po zakončení svých misí ukončí své planetární životy a vrátí se k svému původnímu statusu božího Syna.
52:4.4 (594.7) Každé nové soudní období rozšiřuje horizonty zjeveného náboženství a Autoritativní Synové rozšiřují zjevení pravdy, zobrazujíc záležitosti lokálního vesmíru a všeho, co s ním souvisí.
52:4.5 (594.8) Brzy po prvním příchodu Autoritativního Syna dosáhnou rasy ekonomickou svobodu. Každodenní práce, nutná pro zachování nezávislosti jedince, bude nahrazena dvěma a půl hodinami vašeho času. Poskytnutí tolik volného času takovým etickým a inteligentním smrtelníkům neznamená žádné riziko. Takoví vyspělí lidé dobře vědí jak využít volný čas pro vlastní zdokonalování a planetární rozvoj. Tato epocha je svědkem dalšího zušlechťování ras omezením rozmnožování mezi málo přizpůsobivými a duševně narušenými jedinci.
52:4.6 (595.1) Pokračuje zdokonalování politických vlád a sociálních správ ras a ke konci této epochy se ve velké míře zakládají samosprávy. Samosprávou my myslíme nejvyšší typ parlamentní vlády. Takové světy prosazují a ctí pouze takové vůdce a vládce, kteří jsou nejvíce způsobilí nést sociální a politickou odpovědnost.
52:4.7 (595.2) V průběhu této epochy většina planetárních smrtelníků má zavedený Ladič Myšlení. Ale přesto poskytování božích Monitorů není stále všeobecnou záležitostí. Ladiči, spojení s osudem, nejsou ještě poskytováni všem planetárním smrtelníkům; stále je nutné, aby se tvorové vlastní vůle sami rozhodli pro spojení s Tajemnými Monitory.
52:4.8 (595.3) V závěru tohoto soudního období se začíná společnost navracet k jednodušším formám žití. Komplikovaný charakter rozvíjející se civilizace končí svůj průběh a smrtelníci se učí žít přirozeněji a účinněji. A tento trend se zvyšuje s každou následnou epochou. Toto je éra rozkvětu umění, hudby a vyšší vzdělanosti. Fyzické vědy již dosáhly svého vrcholu rozvoje. Konec této epochy na ideálním světě je svědkem velkého a úplného náboženského probuzení, celosvětového duchovního osvícení. A takové rozsáhlé probuzení duchovních podstat ras je signálem pro příchod poskytnutého Syna a pro zahájení páté planetární epochy smrtelníků.
52:4.9 (595.4) Na mnohých světech se stává, že planeta není dostatečně připravena pro poskytnutého Syna po jedné arbitrážní misi; v takovém případě bude následovat druhý, nebo i několik dalších Autoritativních Synů, z nichž každý, od jednoho soudního období k druhému, povznese rasy na vyšší stupeň rozvoje, až je planeta připravena na příchod poskytnutého Syna. Na druhé a následných misích, Autoritativní Synové se mohou nebo nemusí inkarnovat. Ale, bez ohledu na to, kolik Autoritativních Synů může přijít na planetu, a mohou se také objevit po poskytnutém Synovi, příchod každého z nich znamená konec jednoho soudního období a začátek dalšího.
52:4.10 (595.5) Tato soudní období Autoritativních Synů trvají obvykle od dvaceti pěti tisíc do padesáti tisíc let času Urantie. Někdy je taková epocha mnohem kratší a ve výjimečných případech může trvat i déle. Ale, až se naplnění čas, jeden z těchto stejných Autoritativních Synů se narodí jako Rajský poskytnutý Syn.
52:5.1 (595.6) Když se na obydlené planetě dosáhne určité úrovně intelektuálního a duchovního rozvoje, vždy tam přichází Rajský poskytnutý Syn. Na normálních světech se neobjeví v tělesné formě do té doby, dokud rasy nedosáhnou nejvyšších úrovní intelektuálního a etického rozvoje. Ale na Urantii se poskytnutý Syn, který je také vašim Synem Tvořitelem, objevil na konci adamického období, což není obvyklé pořadí událostí na světech prostoru.
52:5.2 (595.7) Až je svět zralý pro oduševnění, přichází poskytnutý Syn. Tito Synové jsou vždy z Autoritativního řádu, čili z Avonalů, s výjimkou jediného případu v každém lokálním vesmíru, kdy sám Syn Tvořitel se připravuje k závěrečnému poskytnutí sebe sama na některém evolučním světě, jak se tomu stalo na vašem světě Urantii, když se tam objevil Michael Nebadonský, aby poskytl sám sebe vašim smrtelným rasám. Pouze jeden svět z téměř deseti milionů dostane takový dar; všechny ostatní světy jsou duchovně povzneseny poskytnutím Rajského Syna z řádu Avonalů.
52:5.3 (596.1) Poskytnutý Syn přichází na svět, vyznačující se vysokou vzdělaností a setkává se s duchovně vyspělou rasou, připravenou přijmout pokročilé učení a ocenit misi poskytnutí. Tato éra je charakterizována celosvětovým usilováním o mravní kulturu a duchovní pravdu. Cílem smrtelníků tohoto soudního období je pochopení kosmické reality a spojení s duchovní realitou. Zjevení pravdy se rozšiřuje a obsahuje supervesmír. Vznikají nové vzdělávací a vládní systémy, nahrazujíc zaostalé režimy předchozích epoch. Radost ze života dostává nové barvy a povznesené životní činnosti mají nebeskou povahu a vlastnosti.
52:5.4 (596.2) Poskytnutý Syn žije a umírá pro duchovní povznesení smrtelných ras světa. On nastoluje „novou a živou cestu“; jeho život je ztělesněním Rajské pravdy ve smrtelném těle, té samé pravdy—a také Ducha Pravdy—jejímž poznáním lidé získají svobodu.
52:5.5 (596.3) Na Urantii se ustanovení této „nové a živé cesty“ týkalo nejen faktu, ale i pravdy. Izolace Urantie v době Luciferovy vzpoury zastavila proces, s pomocí kterého smrtelníci mohou přecházet po smrti ihned na obytné světy. Před příchodem Krista Michaela na Urantii všechny duše spaly až do pravidelného, nebo mimořádného tisíciletého vzkříšení. Dokonce Mojžíšovi nebylo dovoleno odejít na druhou stranu až přišlo mimořádné vzkříšení, kterému chtěl zabránit odpadlý Planetární Princ Kaligastia. Ale od doby Pentekosté mohou smrtelníci Urantie opět přecházet okamžitě na morontiální sféry.
52:5.6 (596.4) Po vzkříšení poskytnutého Syna na třetí den od ukončení svého života v lidském těle, on vystoupá a postaví se po pravé ruce Vesmírného Otce, dostane se mu ujištění, že jeho mise poskytování je schválena a vrátí se k Synu Tvořiteli v hlavním řídícím centru lokálního vesmíru. Potom poskytnutý Avonal a Tvořitel Michael sešlou jejich společného ducha, Ducha Pravdy, na svět poskytnutí. Toto je ta chvíle, kdy „duch vítězoslavného Syna je rozlit na celé lidstvo“. Vesmírný Mateřský Duch se také podílí na tomto darování Ducha Pravdy a současně s tím vydává nařízení o poskytování Ladičů Myšlení. Od této doby, všem normálně myslícím tvorům vlastní vůle daného světa, jakmile dosáhnou věku morální odpovědnosti—duchovní volby, budou poskytováni Ladiči Myšlení.
52:5.7 (596.5) Jestli se takový poskytnutý Avonal vrátí na svět po své misi poskytování, tak se neinkarnuje, ale přichází „ve slávě se zástupy serafů.“
52:5.8 (596.6) Epocha po příchodu poskytnutého Syna může trvat od deseti tisíc do sta tisíc let. Žádné tyto soudní epochy nemají povinně vymezený čas. Toto období je charakterizováno obrovským etickým a duchovním pokrokem. Pod duchovním vlivem těchto epoch lidský charakter prodělává ohromné proměny a zažívá fenomenální rozvoj. Nyní je možné uvést zlaté pravidlo do praktické činnosti. Učení Ježíše je použitelné na smrtelném světě, který prošel přípravnou výchovou předposkytnutých Synů, jejichž mise přinesly zušlechtění charakteru a povznesení kultury.
52:5.9 (596.7) Během této éry jsou problémy s nemocemi a zločinností prakticky vyřešeny. Degenerace ras je již převážně eliminována selektivním rozmnožováním. Choroby jsou prakticky potlačeny prostřednictvím vysokých imunitních vlastností adamických rodů a inteligentním a celosvětovým využíváním objevů fyzických věd předchozích epoch. Průměrná délka života v tomto období vystoupá hodně nad tři sta let urantijského času.
52:5.10 (597.1) V průběhu této epochy se postupně zmenšuje vládní kontrola. Začíná fungovat opravdová samospráva jedince; omezujících zákonů je zapotřebí stále méně a méně. Vojenská obrana států přestává být nutná; nastává éra skutečné mezinárodní harmonie. Stále existuje mnoho národů, které jsou většinou stanoveny geografickou polohou, ale pouze jedna rasa, jeden jazyk a jedno náboženství. Smrtelný svět se blíží k dokonalosti. Tato epocha je opravdu obdobím ušlechtilosti a radosti!
52:6.1 (597.2) Poskytnutý Syn je Princem Míru. Přichází s posláním zajistit „mír na zemi a dobrou vůli mezi lidmi“. Na normálních světech je toto období časem celosvětového míru; lidé se již neučí válčit. Ale při příchodu vašeho poskytnutého Syna, Krista Michaela, nebyly takové příznivé podmínky. Rozvoj Urantie nepokračuje obvyklým způsobem. Váš svět nejde ve stejných krocích s ostatními planetami. Váš Učitel, když byl na zemi, varoval své apoštoly, že jeho příchod na Urantii nepřinese obvyklý celosvětový mír. On jim jasně řekl, že budou „války a válečná rétorika“ a že jeden národ povstane proti druhému. V jiném případě řekl: „Nemyslete si, že jsem přišel přinést mír na zemi“.
52:6.2 (597.3) Také na normálních evolučních světech není snadné uskutečnit celosvětové bratrství lidí. Na zmatené a neurovnané planetě, jako je Urantia, je pro takový čin zapotřebí mnohem déle času a vyžaduje to mnohem větší úsilí. Bez cizí pomoci sotva může sociální evoluce dosáhnout takových blahodárných výsledků na planetě, nacházející se v duchovní karanténě. Náboženské zjevení je nezbytné pro uskutečnění bratrství na Urantii. Přestože Ježíš ukázal cestu k okamžitému dosažení duchovního bratrství, uskutečnění sociálního bratrství na vašem světě značně závisí na provedení následujících osobních proměn a planetárních úprav:
52:6.3 (597.4) 1. Sociální jednota. Šíření mezinárodních a mezirasových sociálních kontaktů a společenských vztahů prostřednictvím cestování, obchodu a sportovních aktivit. Rozvoj společného jazyka a nárůst počtu polyglotů. Výměna studentů, učitelů, podnikatelů a náboženských filozofů mezi jednotlivými rasami a národy.
52:6.4 (597.5) 2. Intelektuální vzájemné obohacování. Bratrstvo není možné na světě, jehož obyvatelé jsou natolik primitivní, že nepoznají pošetilost nespoutané sobeckosti. Musí probíhat výměna literatury mezi národy a rasami. Každá rasa se musí seznámit s myšlením všech ostatních ras; každý národ musí znát cítění všech ostatních národů. Neznalost plodí nedůvěru a nedůvěra není slučitelná s podstatou porozumění a lásky.
52:6.5 (597.6) 3. Etické probuzení. Pouze etické uvědomění může odmaskovat nemorálnost lidské netolerance a hříšnost bratrovražedných sporů. Pouze morální uvědomění může odsoudit špatnost národnostní nevraživosti a rasové nedůvěřivosti. Pouze morální bytosti budou neustále usilovat o ten duchovní vhled, bez kterého není možné žít v souladu se zlatým pravidlem.
52:6.6 (598.1) 4. Politická moudrost. Emoční zralost je nezbytná pro sebeovládání. Pouze emoční vyspělost zaručí, že barbarské rozhodování o válce bude nahrazeno civilizovanými metodami mezinárodního práva. Moudří státníci pracují pro blaho celého lidstva i tehdy, když hájí zájmy svých národnostních, nebo rasových skupin. Sobecká politická chytrost se nakonec ukáže jako sebevražedná—ničí všechny trvalé vlastnosti, které zajišťují kolektivní přežití na planetě.
52:6.7 (598.2) 5. Duchovní vhled. Ostatně, bratrství lidí je založeno na uznání otcovství Boha. Nejrychlejší cesta k uskutečnění bratrství lidí na Urantii vede přes duchovní proměnu současného lidstva. Jediným způsobem jak urychlit přirozený chod sociální evoluce je použití duchovní vlivu se shora, čímž se rozšíří morální vhled a současně se zvýší schopnost duše každého smrtelníka rozumět a milovat všechny ostatní smrtelníky. Vzájemné porozumění a bratrská láska jsou transcendentními a mocnými faktory v uskutečňování celosvětového bratrství člověka.
52:6.8 (598.3) Kdybyste se mohli přenést z vašeho zaostalého a zmateného světa na některou normální planetu, která nyní prochází údobím po příchodu poskytnutého Syna, mysleli byste si, že jste se ocitli v nebi, jak ho znáte z vašich tradic. Ztěží byste uvěřili, že vidíte normální evoluční činnosti sféry, obydlené smrtelnými lidmi. Tyto světy jsou napojeny na duchovní okruhy své oblasti a využívají všechny výhody vesmírného vysílání a reflexivních služeb supervesmíru.
52:7.1 (598.4) Následující řád Synů, přicházejících na normální evoluční svět, jsou Synové Trojice-Učitelé, boží Synové Rajské Trojice. A opět tady vidíme, že Urantia nejde ve stejných krocích, jako její sesterské sféry, protože váš Ježíš slíbil, že se vrátí. On určitě tento slib splní, ale nikdo neví, zdali jeho návrat na Urantii bude před či po příchodu Autoritativních Synů, nebo Synů-Učitelů.
52:7.2 (598.5) Synové-Učitelé přicházejí na oduševňující se světy ve skupinách. Planetárnímu Synu—Učiteli pomáhá sedmdesát primárních Synů, dvanáct sekundárních Synů a tři členové nejvyššího a nejzkušenějšího řádu Daynalů. Tento sbor zůstane na světě tak dlouho, dokud neuskuteční přechod z evoluční éry do éry světla a života. Toto období trvá nejméně tisíc let planetárního času a často mnohem déle. Tato mise je určena na podporu předcházejících snah všech božských osobností, pečujících o obydlenou planetu.
52:7.3 (598.6) Zjevení pravdy nyní obsahuje střední vesmír a Ráj. Rasy se stávají vysoce duchovními. Vyvinulo se nádherné lidstvo a blíží se významná doba. Vzdělávací, ekonomické a správní systémy planety prodělávají radikální změny. Vytvářejí se nové hodnoty a vztahy. Na zemi se objevuje království nebeské a dokonalost Boha se šíří po celém světě.
52:7.4 (598.7) V tomto soudním období je mnoho smrtelníků přeneseno zaživa. S mírou rozvoje éry Synů Trojice-Učitelů se duchovní věrnost smrtelníků času stává více a více univerzální. Přirozená smrt se stává stále více ojedinělým jevem, protože Ladiči Myšlení se spojují častěji se svými svěřenci v průběhu života v těle. Nakonec je planeta zařazena k primárnímu modifikovanému řádu vzestupných smrtelníků.
52:7.5 (599.1) Život v průběhu této éry je příjemný a prospěšný. Degenerace a antisociální produkty dlouhého evolučního boje jsou zcela odstraněny. Délka života se blíží k pěti stům letům urantijského času a tempo růstu obyvatelstva se uváženě kontroluje. Vytvořil se naprosto nový typ společnosti. Stále existují mezi smrtelníky značné rozdíly, ale stav společnosti se skoro blíží k ideálům sociálního bratrství a duchovní jednoty. Parlamentní forma vlády se vytrácí a svět se začíná řídit pravidlem individuální sebekontroly. Funkce vlády je hlavně zaměřena na společné činnosti sociální správy a na koordinaci ekonomiky. Rychle se blíží zlatý věk; v dohledu je dočasný cíl dlouhého a usilovného planetárního evolučního boje. Dlouho očekávaná odměna brzy přijde; začne se projevovat moudrost Boha.
52:7.6 (599.2) Fyzické řízení světa během této epochy vyžaduje jednu hodinu denně pro každého dospělého jedince; tato hodina se rovná hodině urantijského času. Planeta je v úzkém styku s vesmírnými záležitostmi a její lidé sledují nejnovější vysílání se stejně horlivým zájmem, který vy nyní projevujete o poslední vydání vašeho denního tisku. Tyto rasy se zabývají tisíci zajímavými věcmi, které jsou na vašem světě neznámé.
52:7.7 (599.3) Stále více narůstá opravdová oddanost planety Nejvyšší Bytosti. S každou generací stále více a více lidí žije v duchu spravedlnosti a soucitu. Radostná služba Božích Synů si pomalu, ale jistě, získává svět. Fyzické těžkosti a materiální problémy jsou z velké části vyřešeny; planeta dozrává k pokročilejšímu životu a ustálenější existenci.
52:7.8 (599.4) V průběhu svého soudního období Synové-Učitelé pokračují v pravidelných návštěvách těchto mírových světů. Oni neopustí planetu, dokud nevidí, že evoluční plán, týkající se dané planety, neprobíhá hladce. Autoritativního Syna, pověřeného posouzením planety, obvykle doprovázejí na jejich následných misích Synové-Učitelé, zatímco jiný takový Syn slouží v jejich nepřítomnosti a tato soudní činnost pokračuje od éry k éře po celou dobu časoprostorové existence smrtelníků.
52:7.9 (599.5) Každá opakovaná mise Synů Trojice-Učitelů následně pozvedne takový nebeský svět na vyšší stupeň moudrosti, duchovnosti a kosmického osvícení. Ale ušlechtilí obyvatelé takové sféry jsou stále ještě konečnými a smrtelnými tvory. Nic není dokonalé; nicméně, v činnostech nedokonalého světa a v životě jeho lidských obyvatel se rozvíjejí vlastnosti, blížící se dokonalosti.
52:7.10 (599.6) Synové Trojice-Učitelé se mohou na stejný svět vracet mnohokrát. Ale, dříve či později, v souvislosti se završením jedné z jejich misí, je Planetární Princ povýšen do pozice Planetárního Vládce a přijde Vládce Soustavy, aby oznámil vstup takové světa do éry světla a života.
52:7.11 (599.7) Právě o zakončení poslední mise Synů-Učitelů (aspoň, na normálním světě by byla taková posloupnost) Jan napsal: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi a nový Jeruzalém, přicházející dolů od Boha, upravené jako princezny, ustrojené pro prince.“
52:7.12 (600.1) To je stejný zvelebený svět na pokročilém stupni planetárního rozvoje, který viděl dávný prorok, když napsal: „ Protože nové nebe a nová země, kterou já stvořím, setrvá přede mnou, vy a vaše děti budete žít věčným životem; a nastane to, že každý první den v měsíci a každou sobotu všichni lidé budou přicházet, aby se mně poklonili“, říká Hospodin.
52:7.13 (600.2) Jsou to právě smrtelníci takové éry, kteří jsou popsáni jako „vybraná generace, královské kněžstvo, svatý národ, ušlechtilí lidé; a budete velebit Toho, který vás vyvedl ze tmy do tohoto nádherného světla“.
52:7.14 (600.3) Bez ohledu na to, jak mimořádná může být přirozená historie jednotlivých planet, nezáleží na tom, jestli je sféra naprosto loajální, nakažená zlem, nebo postižena hříchem,—bez ohledu na to, jací byli předkové—dříve či později laskavost Boha a služba andělů oznámí den příchodu Synů Trojice-Učitelů; a jejich odchod, po skončení jejich závěrečné mise, bude začátkem této nádherné éry světla a života.
52:7.15 (600.4) Všechny světy Satanie mohou sdílet naději toho, který napsal: „Nicméně, my, na základě Jeho slibu, očekáváme nové nebe a novou zemi, kde vládne spravedlnost. Proto, drazí, jelikož očekáváte takové věci, usilujte o to, aby On vás našel v míru, neposkvrněné a bezúhonné“.
52:7.16 (600.5) Odchod sboru Synů-Učitelů na konci jejich první nebo některé z následných vlád znamená začátek éry světla a života—zahájení přechodu z času k prahu věčnosti. Planetární uskutečnění této éry světla a života značně překonává i ta nejsmělejší očekávání smrtelníků Urantie, jejichž představy o budoucím životě jsou však ovlivněny náboženskými pověrami, popisující nebe jako další nejbližší osud a konečné místo pobytu přeživších smrtelníků.
52:7.17 (600.6) [Připraveno Mocným Poslem, dočasně přiděleným ke sboru Gabriela.]
Kniha Urantia
Kapitola 53
53:0.1 (601.1) LUCIFER byl neobyčejně nadaným primárním Synem Lanonandekem vesmíru Nebadon. Měl zkušenosti ze služby v mnoha soustavách, byl vrchním poradcem své skupiny a vyznačoval se moudrostí, prozíravostí a výkonností. Lucifer byl 37-m členem svého řádu a při svém jmenování byl označen Melkísedeky jako jeden ze stovky nejschopnějších a nejnadanějších osobností své sedm set tisícové kategorie. Po takovém skvělém začátku, skrze zlo a pochybení, se svěřil hříchu a v současné době je jedním ze tří Vládců Soustavy vesmíru Nebadon, kteří podlehli egoistickým pohnutkám a rafinovaně klamným pocitům osobní svobody—odmítnutí vesmírné jednoty a pohrdání bratrskými povinnostmi, lhostejnosti ke kosmickým vztahům.
53:0.2 (601.2) Ve vesmíru Nebadon, v oblasti vládnutí Krista Michaela, se nachází deset tisíc soustav obydlených světů. V celé historii Synů Lanonandeků, po celou dobu jejich působení v tisících takových soustavách a v hlavním centru vesmíru, pouze tři Vládci Soustavy odmítli vládu Syna Tvořitele.
53:1.1 (601.3) Lucifer nebyl vzestupnou bytostí; byl vytvořen Synem lokálního vesmíru a bylo o něm řečeno: „Byl jsi ve všech směrech dokonalý ode dne tvého vytvoření dokud se v tobě neobjevila nečestnost“. Mnohokrát se radil s Nejsvrchovanějším Edentie. A Lucifer vládl „na svaté hoře Boží“, administrativní správě Jerusemu, protože byl vrchním správcem rozsáhlé soustavy, obsahující 607 obydlených světů.
53:1.2 (601.4) Lucifer byl pozoruhodná bytost, výjimečná osobnost; v hierarchii vesmírné pravomoci stál hned za Nejsvrchovanějšími Otci souhvězdích. Přes jeho přečin, do poskytnutí Michaela na Urantii, Luciferovy podřízené správní orgány upustily od vyjádření svého nesouhlasu a pohrdání s jeho jednáním. Také archanděl Michaela, v době vzkříšení Mojžíše, „nevznesl proti němu obvinění, ale řekl jenom: „Soudce ti dává pokárání.“ V takových záležitostech soud náleží Věčně Moudrým, vládcům supervesmíru.
53:1.3 (601.5) Dnes je Lucifer padlým a sesazeným Vládcem Satanie. Sobecká domýšlivost je největším neštěstím i pro povznesené osobnosti nebeského světa. Luciferovi bylo řečeno: „Tvoje krása způsobila tvoji pýchu; tvoje chytrost zkorumpovala tvoji moudrost.“ Váš dávný prorok viděl jeho smutné panství, když napsal: „Tak si spadnul z nebe, ó Lucifere, synu jitra! Tak jsi skončil ty, který ses odvážil zmást světy!“
53:1.4 (602.1) Na Urantii je známo o Luciferovi velmi málo vzhledem k tomu, že on poručil svému prvnímu zástupci, Satanovi, aby prosazoval jeho záměr na vaší planetě. Satan byl členem stejné primární skupiny Lanonandeků, ale nikdy nepůsobil jako Vládce Soustavy; on se aktivně zapojil do Luciferovy vzpoury. „Ďábel“ není nikdo jiný, než Kaligastia, sesazený Planetární Princ Urantie a Syn sekundárního řádu Lanonandeků. V době, kdy byl Michael v lidském těle na Urantii, Lucifer, Satan a Kaligastia byli spolu spojeni, aby zmařili jeho misi poskytnutí. Ale jejich úmysl byl zcela neúspěšný.
53:1.5 (602.2) Abaddon byl náčelníkem štábu Kaligastie. Přidal se ke vzpouře se svým pánem a od té doby je vůdcem rebelů na Urantii. Belzebub byl vůdcem nevěrných midbytostí, které se spojily se silami zrádného Kaligastii.
53:1.6 (602.3) Časem se drak stal symbolickým znakem všech těchto hříšných individuí. Po triumfu Michaela „Gabriel sešel dolů ze Salvingtonu a spoutal draka (všechny vůdce vzpoury) na jednu epochu.“ O serafských vzbouřencích Jerusemu je napsáno: „A andělé, kteří nezůstali ve svém původním postavení, ale opustili svá vlastní obydlí, on zadržuje v celách tmy, aby byli souzeni ve velký den.“
53:2.1 (602.4) Lucifer a jeho první asistent Satan vládli na Jerusemu více než pět set let, když se v jejich srdcích začala rodit nespokojenost s Vesmírným Otcem a jeho Synem Michaelem, tehdejším místodržitelem lokálního vesmíru.
53:2.2 (602.5) V soustavě neexistovaly žádné zvláštní nebo neobvyklé podmínky, které by dávaly podnět ke vzpouře, nebo by ji způsobily. My jsme přesvědčeni, že tato myšlenka se zrodila a zformovala v Luciferově mysli a že by podněcoval k takové vzpouře bez ohledu na to, kde by působil. Lucifer sdělil své záměry nejdříve Satanovi, ale trvalo mu to několik měsíců, než se mu podařilo zkorumpovat mysl svého schopného a skvělého spolupracovníka. Ale když se jednou rozhodl přistoupit na vzbouřenecké názory, stal se horlivým a nestoudným stoupencem „sebeuplatnění a svobody.“
53:2.3 (602.6) Nikdo nikdy nevnuknul Luciferově mysli vzpouru. Myšlenka sebeuplatnění v opozici proti vůli Michaela a plánům Vesmírného Otce, tak, jak jsou uskutečňovány Michaelem, se zrodila v jeho vlastní mysli. Jeho vzájemný vztah se Synem Tvořitelem byl důvěrný a vždy srdečný. Nikdy předtím Lucifer, než povýšil svoji vlastní mysl, otevřeně nevyjádřil nespokojenost s řízením vesmíru. Přestože se neprojevil, již více než sto let standardního času Věčně Jednotní na Salvingtonu reflektovali do Uversy, že Luciferova mysl není zcela pokojná. Tato informace byla také sdělena Synu Tvořiteli a Otcům Souhvězdí Norlatiadek.
53:2.4 (602.7) Po celou tuto dobu se Lucifer stával stále větším kritikem celého plánu vesmírného řízení, ale vždy celým svým srdcem vyznával věrnost Nejvyšším Vládcům. Poprvé projevil otevřeně svůj nesouhlas při příležitosti návštěvy Gabriela na Jerusemu pouze několik dnů před veřejným vyhlášením Deklarace Svobody Lucifera. Gabriel by natolik přesvědčen o neodvratitelném propuknutí vzpoury, že ihned odešel do Edentie, aby se poradil s Otci Souhvězdí o tom, jaká opatření by se měla použít v případě otevřené vzpoury.
53:2.5 (603.1) Je velmi obtížné určit přesnou příčinu či příčiny, které nakonec vyvrcholily v Luciferovu vzpouru. My jsme si jisti jednou věcí a to je: jakékoliv příčiny to byly, měly svůj původ v Luciferově mysli. Musela to být vlastní pýcha, která přerostla v sebeklam, takže Lucifer opravdu přesvědčil sám sebe o tom, že jeho zamýšlená vzpoura bude nakonec prospěšná pro soustavu, ne-li pro vesmír. Jakmile mu jeho plány přinesly pocit zklamání a nebylo již pochyb o tom, že zašel příliš daleko, jeho svérázná a zlomyslná pýcha mu nedovolila se zastavit. V určitém bodě tohoto poznání se stal pokryteckým a špatný záměr se vyvinul do uváženého a úmyslného hříchu. Že tomu tak opravdu bylo je dokázáno následným chováním tohoto skvělého vůdce. Měl dostatečně dlouhou dobu, aby projevil lítost nad svým jednáním, ale zatím jenom několik jeho podřízených přijalo nabídnutou milost. Věčně Věrní Edentie, na žádost Otců Souhvězdí, mu osobně nabídli Michaelův plán na záchranu těchto vytrvalých rebelů, ale pokaždé byla milost Syna Tvořitele odmítnuta a odmítnuta se vzrůstajícím pohrdáním a arogancí.
53:3.1 (603.2) Ať už byly první příčiny potíží v srdcích Lucifera a Satana jakékoliv, vedly nakonec ke vzpouře a byly zformulovány jako Deklarace Svobody Lucifera. Důvody vzbouřenců byly uvedeny ve třech bodech:
53:3.2 (603.3) 1. Reálnost Vesmírného Otce. Lucifer tvrdil, že Vesmírný Otec ve skutečnosti neexistuje, že fyzická gravitace a prostorová energie jsou přirozenou součástí vesmíru a že Otec je mýtus, vymyšlený Rajskými Syny, aby mohli vládnout vesmírům ve jménu Otce. Popíral, že osobnost je darem Vesmírného Otce. On také prohlašoval, že koneční mají tajnou dohodu s Rajskými Syny, jejichž cílem je klamat všechno tvorstvo, protože nikdy ve vesmírech nepředstavili jasně skutečnou osobnost Otce, jak je viditelná v Ráji. On považoval projevování úcty za nevědomost. Obvinění bylo všeobecné, děsivé a rouhačské. Je nepochybné, že právě tento zamaskovaný útok na konečné ovlivnil vzestupné obyvatele, nacházející se v tu dobu na Jerusemu, že vytrvali ve svém postoji a odmítli všechny návrhy vzbouřenců.
53:3.3 (603.4) 2. Vesmírná vláda Syna Tvořitele—Michaela. Lucifer chtěl pro lokální soustavy autonomii. Protestoval proti právu Michaela, Syna Tvořitele, vládnout v Nebadonu ve jménu hypotetického Rajského Otce a proti tomu, aby všechny osobnosti projevovaly oddanost tomuto neviditelnému Otci. On tvrdil, že celý plán uctívání byl chytrým výmyslem pro zveličení Rajských Synů. Byl ochoten uznat Michaela jako svého Tvořitele-otce, ale ne jako svého Boha a zákonného vládce.
53:3.4 (603.5) Nejostřeji napadl právo Věčně Moudrých—„cizích potentátů“—zasahovat do záležitostí lokálních soustav a vesmírů. Tyto vládce nazval tyrany a uchvatiteli. Dokázal ovlivnit své stoupence natolik, že uvěřili, že žádný z těchto vládců by neměl vůbec jakkoliv zasahovat do čistě vnitřních pravidel, kdyby lidé a andělé měli odvahu trvat na svém a odvážně prosazovat svá práva.
53:3.5 (603.6) Lucifer požadoval, aby vykonavatelé moci Věčně Moudrých byli zbaveni svých funkcí v lokálních soustavách, jestliže by se místní bytosti chtěly rozhodnou pro nezávislost. On trval na tom, že nesmrtelnost je vlastní osobnostem soustav, že vzkříšení je přirozené a automatické a že všechny bytosti by žily věčně, kdyby nebylo svévolných a neoprávněných rozhodnutí vykonavatelů moci Věčně Moudrých.
53:3.6 (604.1) 3. Kritika univerzálního plánu vzdělávání vzestupných smrtelníků. Lucifer tvrdil, příliš mnoho času a úsilí se vynakládá na tak důsledné učení vzestupných smrtelníků principům řízení vesmíru, principům, které on považoval za neetické a nepravdivé. Protestoval proti dlouhodobému programu přípravy smrtelníků prostoru pro nějaký neurčitý osud a poukazoval na přítomnost sboru konečných na Jerusemu jako na důkaz toho, že tito smrtelníci strávili věky přípravou pro nějaký osud, který je pouhým výmyslem. Výsměšně poukazoval na to, že konečné potkal osud o nic slavnější, než kdyby byli vráceni na nevyvinuté světy, podobné těm, ze kterých pocházejí. Prohlašoval, že přespříliš discipliny a dlouhotrvající výchova je jim na škodu a že jsou ve skutečnosti zrádci svých smrtelných druhů, protože se nyní spolupodílejí na programu, zotročující všechna tvorstva kvůli výmyslům o bájném věčném osudu vzestupných smrtelníků. Prosazoval, aby smrtelníci měli svobodu individuálního sebeurčení. Odmítl a odsoudil celý plán vzestupu smrtelníků tak, jak byl připraven Rajskými Božími Syny a podporován Nekonečným Duchem.
53:3.7 (604.2) A s takovou Deklarací Svobody Lucifer odstartoval svoje orgie nejistoty a smrti.
53:4.1 (604.3) Manifest Lucifera byl vydán na výroční konkláve Satanie, konající se na skleněném moři za přítomnosti shromážděných obyvatel Jerusemu v poslední den roku, přibližně před dvěma sty tisíci lety času Urantie. Satan prohlásil, že uctívat by se měly všeobecné síly—fyzické, intelektuální a duchovní—ale, že oddanost by se měla projevovat pouze skutečnému a současnému vládci, Luciferovi, „příteli všech lidí a andělů a Bohu svobody.“
53:4.2 (604.4) Sebeuplatnění se stalo válečným pokřikem Luciferovy vzpoury. Jeden z jeho hlavních argumentů bylo to, že když sebeurčení bylo dobré a správné pro Melkísedeky a jiné skupiny, bylo stejně dobré pro všechny řády myslících bytostí. Tvrdošíjně a urputně prosazoval „rovnost mysli“ a „bratrství myslících bytostí.“ Trval na tom, aby působení všech vlád bylo omezeno na jednotlivé planety a na jejich dobrovolné členství v konfederaci lokálních soustav. Veškerý jiný dohled odmítl. Slíbil Planetárním Princům, že budou vládnout světům jako nejvyšší vládci. Odsoudil umístění legislativních orgánů v hlavním centru souhvězdí a vyřizování soudních záležitostí v hlavním řídícím centru vesmíru. Tvrdil, že všechny tyto správní funkce by měly být soustředěny v hlavním centru soustavy a ustanovil svůj vlastní zákonodárný sbor a zřídil vlastní soudy pod pravomocí Satana. A nařídil, aby princové na odpadlických světech udělali totéž.
53:4.3 (604.5) Všichni členové Luciferovy správní rady se hromadně přidali ke vzpouře a veřejně byli vzati pod přísahu, že budou vykonávat správní funkce v novém systému „osvobozených světů a soustav.“
53:4.4 (605.1) I když byly již dříve v Nebadonu dvě vzpoury, byly ve velmi vzdálených souhvězdích. Lucifer tvrdil, že tato povstání nebyla úspěšná, protože většina myslících bytostí nenásledovala své vůdce. Hlásal, „vládu většiny“ a že „mysl je neomylná“. Je zřejmé, že svoboda, která mu byla dána vesmírnými vládci, posílila mnohá z jeho nezákonných tvrzeních. Postavil se na odpor všem svým nadřízeným; ale, oni si očividně vůbec nevšimli jeho počínání. Byla mu dána volnost jednání, aby pokračoval ve svém lákavém plánu bez omezení a bez překážek.
53:4.5 (605.2) Všechna tato milostivá zpoždění spravedlnosti použil Lucifer jako důkaz neschopnosti vlády Rajských Synů zabránit vzpouře. Otevřeně pohrdal a povýšeně provokoval Michaela, Imanuela a Věčně Moudré a poukazoval na to, že když nenásledovala žádná akce proti němu, je to kladný důkaz toho, že vlády vesmírů a supervesmírů jsou neschopné.
53:4.6 (605.3) Gabriel byl osobně přítomen během všech těchto zrádných opatřeních a pouze prohlásil, že v pravý čas promluví jménem Michaela a že všem bytostem je ponechána svobodná a ničím nerušená vlastní volba a že „Synové, vládnoucí ve jménu Otce, chtějí pouze takovou věrnost a oddanost, které jsou dobrovolné, upřímné a nezáludné“.
53:4.7 (605.4) Luciferovi bylo dovoleno v plné míře sestavit a důkladně zorganizovat svoji povstaleckou vládu před tím, než se Gabriel vůbec pokusil protestovat proti právu na odtržení a zastavit šíření vzpoury. Ale Otcové Souhvězdí bezodkladně omezili působení těchto zrádných osobností do oblasti soustavy Satanie. Nicméně, doba tohoto otálení byla časem velké zkoušky a prověření věrnosti bytostí celé Satanie. Všude byl několik let zmatek a na obytných světech panovala velká nejistota.
53:5.1 (605.5) Když v Satanii vypukla vzpoura, Michael požádal svého Rajského bratra Imanuela o radu. Po tomto důležitém rozhovoru Michael oznámil, že dodrží stejný postup, který uplatnil při řešení podobných nepokojů v minulosti—postoj nevměšování.
53:5.2 (605.6) V době této a také v průběhu dvou předchozích vzpour nebyl v Nebadonu žádný absolutní a osobní svrchovaný vládce. Michael vládl božím právem jako zástupce Vesmírného Otce, ale ještě ne svým vlastním osobním právem. Ještě neměl završenu svoji cestu poskytnutí; ještě mu nebyla svěřena „veškerá moc na nebi i na zemi“.
53:5.3 (605.7) Od vypuknutí vzpoury až do chvíle svého dosazení na místo svrchovaného vládce Nebadonu Michael nikdy nezakročil proti vzbouřencům Lucifera; téměř dvě stě tisíc let urantijského času mohli volně šířit svůj program. Nyní má Michael plnou moc a autoritu se s takovými výlevy nevěrnosti vypořádat včas a také rychle, ale pochybujeme o tom, že by tato jeho absolutní moc způsobila změnu v jeho postoji a že by jednal jinak, kdyby další takové vzpoury vypukly.
53:5.4 (605.8) Když se Michael rozhodl nejít do přímého střetu s Luciferovou vzpourou, Gabriel shromáždil svůj osobní štáb na Edentii a po poradě s Nejsvrchovanějšími se rozhodl převzít vedení velkého množství věrných nebeských bytostí Satanie. Michael zůstal na Salvingtonu a Gabriel odešel do Jerusemu a usadil se na sféře, vyhrazené Otci—tomu stejnému Vesmírnému Otci, jehož osobnost Lucifer a Satan zpochybnil — a za přítomnosti shromážděného velkého počtu věrných osobností zobrazil znak Michaela, materiální symbol vlády Trojice ve všech tvořeních—tři azurově modré soustředné kruhy na bílém pozadí.
53:5.5 (606.1) Symbolem Lucifera byla bílá zástava s jedním červeným kruhem, v jehož středu byl černě vyplněný kruh.
53:5.6 (606.2) „Na nebesích byla válka; Michaelův velitel a jeho andělé bojovali proti drakovi (Lucifer, Satan a odpadlí princové); a drak a jeho rebelantští andělé bojovali proti nim, ale nezvítězili“. Tato „válka na nebesích“ nebyla fyzickým bojem, jak by takový konflikt mohl být vnímán na Urantii. V prvních dnech boje Lucifer nepřetržitě hlásal svoje názory v planetárním amfiteátru. Gabriel bez ustání poukazoval na faleš rebelů ze svého nedalekého hlavního stanoviště. Různé osobnosti, přítomné na sféře, které byly na pochybách a rozhodovaly se o svém postoji, střídavě navštěvovaly tyto diskuse, dokud nedospěly ke konečnému rozhodnutí.
53:5.7 (606.3) Ale tato válka na nebesích byla velmi krutá a velmi reálná. I když se nepoužívají barbarské metody, tak typické pro fyzické boje na nevyvinutých světech, tento konflikt byl mnohem více smrtonosný; v materiálních bojích je v ohrožení materiální život, ale válka na nebesích ohrozila život věčný.
53:6.1 (606.4) V době mezi vypuknutím vzpoury a příchodem nového vládce soustavy se svým personálem bylo vykonáno četnými osobnostmi mnoho ušlechtilých a inspirujících činů, prokazujících oddanost a věrnost. Ale nejdojemnějším ze všech těchto odvážných činů bylo statečné jednání Manotii, zástupce velitele serafů v hlavním centru Satanie.
53:6.2 (606.5) Když vypukla vzpoura na Jerusemu, hlavní velitel serafských armád se připojil k Luciferovi. Toto nepochybně vysvětluje, proč tak velký počet členů čtvrtého řádu, správních serafů soustavy, sešlo na scestí. Vůdce serafů byl duchovně zaslepen podmanivou osobností Lucifera; jeho okouzlující způsoby fascinovaly nižší řády nebeských bytostí. Ony si jednoduše nedokázaly představit, že by bylo možné, aby se taková oslnivá osobnost mohla mýlit.
53:6.3 (606.6) Není tomu tak dávno, popisujíc své zkušenosti, spojené se začátkem Luciferovy vzpoury, Manotia řekl: „Ale, mojí nejradostnější chvílí byla vzrušující událost, spojená s Luciferovou vzpourou, když jsem, jako zástupce velitele serafů, odmítl zúčastnit se plánovaného útoku na Michaela; a mocní rebelové mne chtěli zničit svými společnými nastrojenými silami. Na Jerusemu bylo obrovské pozdvižení, ale žádnému z věrných serafů nebylo ublíženo.
53:6.4 (606.7) Po zradě mého přímého nadřízeného bylo mojí povinností, jako zákonného správce rozbouřených záležitostí soustavy, převzít vedení značného počtu andělů Jerusemu. Dostalo se mně morální podpory od Melkísedeků a velkou pomoc jsem měl od většiny Materiálních Synů; opustila mně velká skupina členů mého vlastního řádu, ale byl jsem ohromně podporován vzestupnými smrtelníky Jerusemu.
53:6.5 (606.8) Poněvadž jsme byli Luciferovým odtržením automaticky odpojeni od okruhů souhvězdí, byli jsme závislí na loajálnosti našeho informačního sboru, který odeslal zprávu o pomoc do Edentie ze sousední soustavy Rantulia; a zjistili jsme, že království řádu, věrnost intelektu a duchovní pravda silou svojí vlastní podstaty zvítězily nad vzpourou, nad prosazováním sebe sama a nad takzvanou osobní svobodou; byli jsme schopni pokračovat až do příchodu nového Vládce Soustavy, důstojného nástupce Lucifera. A bezprostředně poté jsem byl přidělen ke sboru Melkísedeků, nucených správců Urantie a převzal jsem výkonnou moc nad věrnými serafskými řády na světě zrádného Kaligastii, který začlenil svoji sféru do nově plánované soustavy — do sféry „osvobozených světů a emancipovaných osobností“, navržené v neslavné Deklaraci Svobody, vydané Luciferem v jeho výzvě ke „svobodu milujícím, svobodně myslícím a prozíravým bytostem špatně vládnoucích a nesprávně řízených světů Satanie“.
53:6.6 (607.1) Tento anděl stále ještě slouží na Urantii jako zástupce hlavy serafů.
53:7.1 (607.2) Luciferova vzpoura zachvátila celou soustavu. Na stranu hlavního rebela přešlo třicet sedm povstaleckých Planetárních Princů se svými planetárními vládami. Pouze na Panoptii nedokázal Planetární Prince získat svůj lid pro vzpouru. Na tomto světě, pod vedením Melkísedeků, lidé vystoupili na podporu Michaela. Ellanora, mladá žena tohoto smrtelného světa, se chopila vedení lidských ras a ani jediná duše na tomto světě, zmítaném vnitřními problémy, nepřešla pod prapor Lucifera. A od té doby tito věrní lidé z planety Panoptia slouží na sedmém přechodném světě Jerusemu jako správci a stavitelé sféry Otce a jejích okolních sedmi nápravných světů. Panoptijci nejenom působí doslova jako opatrovatelé těchto světů, ale také vykonávají osobní příkazy Michaela na zkrášlení těchto sfér pro nějaké budoucí a neznámé použití. Oni vykonávají tuto práci, když tady pobývají na cestě do Edentie.
53:7.2 (607.3) V průběhu celého tohoto období Kaligastia prosazoval na Urantii Luciferův záměr. Melkísedekové dovedně odporovali odpadlému Planetárnímu Princi, ale primitivní lid mladého a nevyvinutého světa bylo snadné oklamat vidinou nevázané svobody a falešnou představou o sebeuplatnění.
53:7.3 (607.4) Veškerá propaganda na podporu vzpoury musela být prováděna osobně, protože vysílací služba a všechny ostatní způsoby meziplanetární komunikace byly přerušeny zásahem kontrolorů okruhů soustavy. Po vypuknutí samotného povstání byla celá soustava Satania odpojena od okruhů jak souhvězdí, tak i vesmíru. Během tohoto času byly všechny přicházející a odcházející zprávy vyřizovány serafskými speditéry a Osamělými Posly. Okruhy vzbouřených světů byly také vypnuty, aby Lucifer nemohl tímto způsobem šířit svůj hanebný záměr. A tyto okruhy nebudou obnoveny, dokud se hlavní rebel bude zdržovat na území Satanie.
53:7.4 (607.5) Toto byla vzpoura Lanonandeků. Vyšší řády synovstva lokálního vesmíru se k Luciferovu odtržení nepřipojily, i když několik Nositelů Života, umístěných na rebelujících planetách, bylo poněkud ovlivněno vzpourou nevěrných princů. Žádný z Trinitarizovaných Synů nesešel z cesty. Melkísedekové, archandělé a Oslnivé Večerní Hvězdy byli všichni loajální Michaelovi a společně s Gabrielem statečně bojovali za vůli Otce a vládu Syna.
53:7.5 (608.1) Ani jedna z bytostí Rajského původu nebyla do vzpoury zapojena. Společně s Osamělými Posly se usídlily na světě Ducha a pobývaly tam pod vedením Věčně Věrných Edentie. Žádný ze smírčích soudců neodpadl a rovněž ani jeden z Celestinských Zaznamenatelů nesešel z cesty. Ale velké ztráty byly mezi Morontiálními Průvodci a Učiteli Obytných Světů.
53:7.6 (608.2) Z nejvyššího řádu serafů nebyl ztracen ani jeden anděl, ale velká skupina nižšího řádu, nadřízených serafů, byla oklamána a polapena. Podobně se nechalo oklamat několik členů třetího řádu andělů, dohlížitelů. Ale obrovský rozklad nastal ve čtvrté skupině, správních andělů, což jsou andělé, kteří jsou pravidelně určováni k vykonávání povinností v hlavních řídících centrech soustav. Manotia zachránil téměř dvě třetiny z nich, ale více než jedna třetina následovala svého vůdce do řad rebelů. Jedna třetina všech cherubů Jerusemu, přidělených ke správním andělům, zbloudila se svými nevěrnými serafy.
53:7.7 (608.3) Bylo oklamáno kolem jedné třetiny planetárních andělských pomocníků, přidělených k Materiálním Synům a bylo polapeno téměř deset procent přechodných pečovatelů. Jan to viděl v symbolickém obraze, když napsal o velkém červeném drakovi: „A svým ocasem přitáhl třetinu nebeských hvězd a uvrhl je do tmy.“
53:7.8 (608.4) Největší ztráty byly z řad andělů, ale i velká většina nižších řádů myslících bytostí projevila nevěrnost. Ze 681 217 Materiálních Synů se devadesát pět procent přidalo k Luciferově vzpouře. Značný počet midbytostí bylo ztraceno na těchto jednotlivých planetách, jejichž Planetární Princové se připojili k plánu Lucifera.
53:7.9 (608.5) V mnoha ohledech byla tato vzpoura nejrozšířenější a nejničivější ze všech takových událostí v Nebadonu. V tomto povstání bylo zapojeno více osobností než ve dvou předchozích dohromady. A největší hanbou náhončích Lucifera a Satana zůstane navždy ta skutečnost, že neušetřili školy pro výchovu mladistvých na vzdělávací planetě konečných a snažili se nakazit tyto vyvíjející se duše, milosrdně zachráněných z evolučních světů.
53:7.10 (608.6) Vzestupní smrtelníci byli zranitelní, ale odolali klamům vzpoury lépe než nižší duchové. Přestože mnoho bytostí na nižších obytných světech, které nedosáhly konečného spojení se svými Ladiči, propadlo, projevila se čistota moudrosti programu vzestupných smrtelníků, protože ani jeden z obyvatel Jerusemu, kteří patřili k vzestupným bytostem Satanie, se nezúčastnil Luciferovy vzpoury.
53:7.11 (608.7) Hodinu za hodinou a den za dnem vysílací stanice po celém Nebadonu byly přeplněny starostlivými diváky veškerých skupin nebeských bytostí, které napjatě sledovaly zprávy o vzpouře v Satanii a radovaly se, když zprávy průběžně informovaly o neotřesitelné věrnosti vzestupných smrtelníků, kteří pod vedením Melkísedeků úspěšně odolávali účelovým a neutuchajícím snahám všech lstivých sil, které se tak rychle shromáždily pod prapory rozvratu a hříchu.
53:7.12 (608.8) Uplynuly více než dva roky času soustavy od vypuknutí „války na nebesích“, než byl ustanoven nástupce Lucifera. Ale, konečně přišel nový Vládce a se svým personálem přistál na skleněném moři. Já jsem byl mezi zálohami na Edentii, mobilizované Gabrielem a velmi dobře si pamatuji první zprávu, kterou Lanaforge poslal Otci Souhvězdí Norlatiadeku. Zněla takto: „Nebyl ztracen jediný obyvatel Jerusemu. Každý vzestupný smrtelník obstál v této těžké zkoušce a vyšel z důležité prověrky úspěšně a naprosto vítězně“. A do Salvingtonu, Uversy a Ráje odešla ujišťující zpráva, že věčný život vzestupných smrtelníků je největší zárukou proti vzpouře a nejbezpečnější ochranou proti hříchu. V této ušlechtilé Jerusemské skupině věrných smrtelníků bylo přesně 187 432 811 bytostí.
53:7.13 (609.1) S příchodem Lanoforga byli hlavní rebelové sesazeni a zbaveni všech správních pravomocí, avšak bylo jim dovoleno volně se pohybovat po Jerusemu, morontiálních sférách a také na jednotlivých obydlených planetách. Pokračovali ve svých klamných a lákavých snahách podvést a zmást mysli lidí a andělů. Ale pokud se jednalo o jejich práci na administrativní hoře Jerusemu, „nebylo tam již pro ně místo.“
53:7.14 (609.2) I když Lucifer byl zbaven veškeré správní pravomoci v Satanii, v lokálním vesmíru tehdy neexistovala žádná síla, nebo soud, který by mohl tohoto zlomyslného rebela zadržet nebo odstranit; v tu dobu nebyl Michael svrchovaným vládcem. Věčně Moudří podporovali Otce Souhvězdích při jejich převzetí vlády soustavy, ale nikdy neučinili žádná další rozhodnutí v mnoha naléhavých a stále nevyřešených stížnostech, týkajících se současného postavení a budoucího umístění Lucifera, Satana a jejich druhů.
53:7.15 (609.3) Takto bylo těmto hlavním rebelům umožněno potulovat se po celé soustavě a snažit se o další šíření svých dogmat o nespokojenosti a sebeuplatnění. Ale téměř za dvě stě tisíc urnatijských let nebyli schopni oklamat ani jeden další svět. Po odtržení třiceti sedmi světů již žádný svět nebyl v Satanii ztracen, dokonce ani ty mladší planety, které byly obydleny po vypuknutí vzpoury.
53:8.1 (609.4) Lucifer a Satan se volně pohybovali po celé soustavě Satanie až do dokončení mise poskytnutí Michaela na Urantii. Naposledy byli spolu na vašem světě tehdy, když se společně pokusili o útok na Syna Člověka.
53:8.2 (609.5) Předtím, při pravidelných setkáních Planetárních Princů, „přicházel také Satan“, prohlašujíc, že zastupuje všechny izolované světy odpadlých Planetárních Princů. Ale o takovou svobodu na Jerusemu přišel od chvíle, kdy Michael dokončil své poslední poskytnutí. V celé Satanii, což znamená mimo izolované světy hříchu, zmizely všechny sympatie pro Lucifera a Satana následně po jejich snaze zlákat Michaela, když byl v lidském těle.
53:8.3 (609.6) Poskytnutí Michaela ukončilo Luciferovu vzpouru v celé Satanii, kromě planet odpadlických Planetárních Princů. A právě v tomto spočíval smysl osobní zkušenosti Ježíše, když, krátce před svojí smrtí v těle, svým stoupencům řekl: „A viděl jsem Satana padat z nebe jako blesk“. Satan přišel s Luciferem na Urantii vybojovat poslední a rozhodující bitvu.
53:8.4 (609.7) Syn Člověka věřil ve svůj úspěch a věděl, že jeho vítězství na vašem světě navždy vyřeší situaci s jeho odvěkými nepřáteli, a to nejen v Satanii, ale také v dalších dvou soustavách, do kterých přišel hřích. Když váš Učitel, pokojně a s božským přesvědčením, na Luciferovy návrhy odpověděl: „Odejdi ode mne Satane“, jeho slova znamenala věčný život pro smrtelné bytosti a bezpečnost pro anděly. V principu, toto byl konec Luciferovy vzpoury. Pravdou je, že soudy Uversy ještě nevynesly výkonné rozhodnutí, týkající se žádosti Gabriela, který požaduje zničení rebelů, takové rozhodnutí nepochybně časem přijde, protože první slyšení v tomto případě se již uskutečnilo.
53:8.5 (610.1) Syn Člověka uznával Kaligastiu jako výkonného Prince Urantie až do doby těsně před svojí smrtí. Ježíš řekl: „Nyní přišel čas soudu nad tímto světem; nyní bude svržen jeho princ.“ A potom, ještě blíže před završením svého životního díla prohlásil: „Princ tohoto světa je již odsouzen.“ A to je ten svržený a nevěrohodný Princ, který byl kdysi nazýván „Bohem Urantie.“
53:8.6 (610.2) Posledním činem Michaela, předtím než odešel z Urantie, bylo nabídnutí milosti pro Kaligastiu a Daligastiu, ale oni jeho šlechetnou nabídku odmítli. Kaligastia, váš odpadlický Planetární Prince je stále volný na Urantii a snaží se uskutečňovat své hanebné záměry, ale nemá absolutně žádnou moc, aby vstoupil do myslí lidí a ani se nemůže přiblížit jejích duším, aby je zlákal či nakazil, pokud však oni sami nechtějí být vzati do klatby jeho škodlivou přítomností.
53:8.7 (610.3) Před poskytnutím Michaela se tito vládcové temnot snažili udržet svoji moc na Urantii a vytrvale odporovali nižším a podřízeným nebeským osobnostem. Ale ode dne Pentekosté tento zrádný Kaligastia a jeho stejně zavrženíhodný druh, Daligastia, podléhají božské velkoleposti Rajských Ladičů Myšlení a ochrannému Duchu Pravdy, duchu Michaela, rozlitému na celé lidstvo.
53:8.8 (610.4) Ale ani při takových podmínkách žádný odpadlý duch nebyl schopen proniknout do myslí bytostí, nebo znepokojovat duše dětí Boha. Ani Satan, ani Kaligastia se nemohli dotknout či přiblížit se věrným Božím dětem; víra je účinným obrněním proti hříchu a špatnosti. Pravdou je: „Syn Boží je věrný a hříšný se ho nedotkne“.
53:8.9 (610.5) Obecně, když slabí a zhýralí smrtelníci jsou pod domnělým vlivem ďáblů a démonů, jsou pouze ovládáni svými vlastními vrozenými a zkaženými sklony a sváděni svými vlastními přirozenými dispozicemi. Ďáblovi je přisuzováno hodně zla, které mu nenáleží. Kaligastia je poměrně bezmocný od doby ukřižování Ježíše.
53:9.1 (610.6) V samém počátku Luciferovy vzpoury Michael nabídl spasení všem rebelům. Všem, kteří by projevili upřímnou lítost, nabídl jim, po dosažení své úplné svrchovanosti ve vesmíru, odpuštění a opětovné přidělení do některé formy vesmírné služby. Nikdo z vůdců tuto milosrdnou nabídku nepřijal, ale tisíce andělů a nižších řádů nebeských bytostí, včetně stovek Materiálních Synů a Materiálních Dcer přijalo milost, vyhlášenou panoptijci a bylo rehabilitováno při vzkříšení Ježíše před devatenácti sty lety. Tyto bytosti byly potom přemístěny na jerusemský svět Otce, kde musí být drženy, technicky vzato, až do doby, kdy soudy Uversy vynesou rozhodnutí v záležitosti Gabriel versus Lucifer. Ale nikdo nepochybuje, že když bude vydán rozsudek o jejich zániku, tyto kajícné a zachráněné bytosti budou osvobozeny od rozsudku zaniknutí. V současné době tyto duše ve zkušební době pracují společně s panoptijci, starající se o svět Otce.
53:9.2 (611.1) Hlavní podvodník nebyl ani jednou na Urantii od té doby, kdy se snažil odvrátit Michaela od dokončení jeho poskytnutí a nastolením sebe sama konečně a bezpečně jako neomezeného vládce Nebadonu. Poté, když byl Michael ustanoven hlavou vesmíru Nebadon, Lucifer byl vzat do soudní vazby pověřenými osobami Věčně Moudrých Uversy a od té doby je držen na družici číslo jedna ze skupiny jerusemských přechodných sfér Otce. A tady vládcové jiných světů a soustav vidí konec nevěrného Vládce Satanie. Pavel věděl o postavení těchto vůdců vzpoury po Michaelově poskytnutí, protože napsal o pohlavárech Kaligastii jako o „škodlivé duchovní armádě na nebesích“.
53:9.3 (611.2) Po převzetí nejvyšší nadvlády v Nebadonu Michael požádal Věčně Moudré o oprávnění k zadržení všech osobností, zapojených do Luciferovy vzpoury až do zahájení soudního řízení v případu Gabriel versus Lucifer, zaznamenaného u nejvyššího soudu Uversy téměř před dvě stě tisíci lety vašeho času. Co se týká skupiny bytostí v hlavním centru soustavy, Věčně Moudří schválili Michaelovu žádost, ale s jednou výjimkou: Satanovi bylo dovoleno pravidelně navštěvovat odpadlické prince na hříšných světech, dokud nebude jiný Syn Boží přijat takovými pokleslými světy, anebo dokud soudy Uversy nezahájí řízení ve věci Gabriel versus Lucifer.
53:9.4 (611.3) Satan mohl přijít na Urantii, protože jste neměli žádného Syna s planetárním statusem—ani Planetárního Prince, ani Materiálního Syna. Od té doby byl Machiventa Melkísedek prohlášen za zastupujícího Planetárního Prince Urantie a zahájení projednávání případu Gabriel versus Lucifer znamenalo začátek činnosti přechodných planetárních režimů na všech izolovaných světech. Je to pravda, že Satan pravidelně navštěvoval Kaligastiu a ostatní odpadlické prince až do doby předložení těchto faktů, kdy došlo k prvnímu slyšení Gabrielovy žádosti na odstranění hlavních rebelů. V současné době je Satan trvale držen pod dohledem na nápravných světech Jerusemu.
53:9.5 (611.4) Od Michaelova poskytnutí nikdo v Satanii nevyjádřil přání odejít na nápravné světy pečovat o zadržované vzbouřence. A ani jedna bytost se nepřidala na jejich stranu. Za devatenáct set let se tento stav nezměnil.
53:9.6 (611.5) My nečekáme zrušení stávajících omezeních v Satanii dokud Věčně Moudří nevynesou konečné rozhodnutí nad hlavními rebely. Okruhy soustavy nebudou znovu zapojeny pokud Lucifer bude žít. Zatím je zcela nečinný.
53:9.7 (611.6) Vzpoura v Jerusemu skončila. Na odpadlických světech skončí okamžitě po příchodu božích Synů. My věříme, že všichni rebelové, kteří pochopí smysl milosti, ji přijmou. My očekáváme bleskovou zprávu o tom, že tito zrádcové byli zbaveni osobní existence. My předpokládáme, že verdikt Uversy bude oznámen exekučním orgánem, který provede zničení těchto internovaných rebelů. A potom je budete hledat, ale nenajdete je. „Všechny světy, které tě znaly, budou udiveny; byl jsi pro ně postrachem, ale již více tě nebude“. A tak, všichni tito nečestní zrádcové „jakoby nikdy nebyli“. Všichni očekávají rozhodnutí Uversy.
53:9.8 (611.7) Ale již po velmi dlouhou dobu sedm nápravných světů duchovní tmy Satanie slouží jako důležité varování celému Nebadonu, výmluvně a působivě hlásající velkou pravdu o tom, že „cesta hříšníka je těžká“, že „v každém hříchu je ukryto semínko svého vlastního sebezničení“, že „odměna za hřích je smrt.“
53:9.9 (612.1) [Představeno Manovandetem Melkísedekem, svého času přiděleným k prozatímním správcům Urantie.]
Kniha Urantia
Kapitola 54
54:0.1 (613.1) EVOLUČNÍ člověk těžko plně pochopí význam a porozumí smyslu zla, pochybení, hříchu a špatnosti. Člověk si jen pomalu uvědomuje, že kontrastní dokonalost a nedokonalost produkují potenciální zlo; že protichůdná pravda a nepravda způsobují matoucí pochybení; že božský dar svobodné volby vede k odlišným sférám hříchu a čestnosti; že trvalé usilování o božskost vede do království Boha, na rozdíl od neustálého odmítání, které vede do sféry nepravosti.
54:0.2 (613.2) Bohové nevytvářejí zlo, ani nedovolují hřích a vzpouru. Potenciální zlo existuje v čase ve vesmíru, obsahujíc rozdílné úrovně významů a hodnot dokonalosti. Hřích je potencionální ve všech oblastech, kde jsou nedokonalé bytosti obdařeny schopností výběru mezi dobrem a zlem. Samotná protichůdná přítomnost pravdy a nepravdy, faktu a klamu, vytváří předpoklad pro omyl. Úmyslná volba zla je hřích; záměrné odmítnutí pravdy je pochybení; trvalé konání hříchu a omylů je špatnost.
54:1.1 (613.3) Ze všech těžko pochopitelných problémů, vyplývajících z Luciferovy vzpoury, žádný nezpůsobil víc potíží, než neschopnost nevyspělých smrtelníků rozlišit mezi opravdovou a falešnou svobodou.
54:1.2 (613.4) Opravdová svoboda je dlouhodobým cílem a odměnou evolučního progresu. Falešná svoboda je lstivý klam nesprávného času a nevhodného místa. Trvalá svoboda je založena na realitě spravedlnosti—intelektu, vyspělosti, bratrství a rovnosti.
54:1.3 (613.5) Svoboda se stává sebezničujícím prostředkem v kosmické existenci, když její motivace je neinteligentní, nevázaná a nekontrolovatelná. Opravdová svoboda silně souvisí s realitou a vždy respektuje sociální rovnost, vesmírné bratrství a božské povinnosti.
54:1.4 (613.6) Svoboda se stává sebevražednou, když je vzdálena materiální spravedlnosti, intelektuální čestnosti, sociální snášenlivosti, morální povinnosti a duchovním hodnotám. Svoboda neexistuje odděleně od kosmické reality a existence každé osobnosti je úměrná jejím vztahům s božskostí.
54:1.5 (613.7) Nevázaná svévolnost a neovládané sebevyjádření se rovná nespoutanému sobectví, vrcholu hříšnosti. Svoboda bez doprovodného a stále rostoucího zdolávání sebe sama je výplodem sobecké představy smrtelníka. Sobecky motivovaná svoboda je pojmovou iluzí, krutým omylem. Svévůle, maskovaná rouchem svobody je předzvěstí nejhlubšího otroctví.
54:1.6 (614.1) Opravdová svoboda je společnicí ryzí sebeúcty; falešná svoboda je družkou samolibosti. Opravdová svoboda je plodem sebeovládání; falešná svoboda je založena na prosazování sebe sama. Sebeovládání vede k nesobecké službě jiným; samolibost spěje ke zneužívání jiných pro sobecké zveličení takového pomýleného jedince, který je připraven obětovat spravedlnost kvůli získání neoprávněné moci nad svými bližními.
54:1.7 (614.2) Také moudrost je božská a zdravá jen tehdy, když je kosmická ve svém rozsahu a duchovní ve své motivaci.
54:1.8 (614.3) Neexistuje větší chyba, než takový druh sebeklamu, který vede inteligentní bytosti k touze mít moc nad jinými bytostmi za účelem připravit tyto osoby o jejich přirozené svobody. Zlaté pravidlo lidské spravedlnosti protestuje proti každému takovému podvodu, nepoctivosti, sobectví a nespravedlnosti. Pouze opravdová a ryzí svoboda je slučitelná s vládou lásky a péčí soucitu.
54:1.9 (614.4) Jak se odvažuje samolibý tvor neoprávněně porušovat práva svých bližních ve jménu osobní svobody, když Nejvyšší Vládcové vesmíru stojí v pozadí s uctivým respektem pro tato práva vůle a potenciály osobnosti! Žádná bytost, při prosazování své údajné osobní svobody, nemá právo připravit jiné bytosti o ty výsady bytí, poskytnuté Tvořiteli a plně respektované všemi jejich loajálními spolupracovníky, zástupci a podřízenými osobami.
54:1.10 (614.5) Často evoluční člověk musí bojovat za své materiální svobody s tyrany a utlačovateli na světě hříchu a nespravedlnosti, nebo během ranných údobích rozvoje primitivních sfér, ale ne na morontiálních světech či na duchovních sférách. Válka je dědictvím raného evolučního člověka, ale na světech s normálně se rozvíjející civilizací je fyzický boj, jako metoda řešení rasových nedorozuměních, již dávno považována za ostudné selhání.
54:2.1 (614.6) Bůh ztělesnil věčnou Havonu se Synem a s Duchem a od těch dob existuje věčný model spolupodílení—rovnoprávné účasti na tvoření. Tento vzor spolupodílení je hlavní předlohou pro každého z Božích Synů a Dcer, kteří odcházejí do prostoru, aby se tam pokusili časem napodobit věčnou dokonalost středního vesmíru.
54:2.2 (614.7) Každý tvor každého vyvíjejícího se vesmíru, který se snaží konat Otcovu vůli, je předurčen stát se partnerem časo-prostorových Tvořitelů v tomto velkolepém dobrodružství dosáhnout empirické dokonalosti. Kdyby to tak nebylo, Otec by stěží obdaroval takové tvory tvořivou svobodnou vůlí a ani by v nich nepobýval, nevytvořil by s nimi skutečné partnerství prostřednictvím svého vlastního ducha.
54:2.3 (614.8) Luciferovou pošetilostí byla snaha dosáhnout neuskutečnitelné, zkrátit čas v empirickém vesmíru. Luciferovo provinění bylo pokusem připravit každou osobnost v Satanii o její právo tvoření, nepřipustitelné omezení osobní a dobrovolné účasti v dlouhém evolučním úsilí dosáhnout statusu světla a života jak individuálního, tak i kolektivního. Svým jednáním tento bývalý Vládce vaší soustavy postavil dočasný záměr své vlastní vůle proti věčnému záměru Boží vůle, která je volně poskytována všem osobitým tvorům. Tímto způsobem Luciferova vzpoura hrozila v nejvyšší míře porušením svobodné volby vzestupných tvorů a bytostí, sloužících v soustavě Satania, hrozila navždy připravit každou z těchto bytostí o poutavou zkušenost přispět něčím osobním a výjimečným v pomalém vztyčování monumentu empirické moudrosti, který někdy v budoucnu bude představovat zdokonalenou soustavu Satania. Takto, Luciferův manifest, zamaskován v rouše svobody, se ukazuje v jasném světle jako obrovská hrozba odcizení osobní svobody a to v takové míře, která nastala pouze dvakrát v celé historii Nebadonu.
54:2.4 (615.1) Stručně řečeno, co Bůh dal lidem a andělům, to by jim Lucifer vzal—a to je božské právo podílet se na vytváření svých vlastních osudů a osudu této lokální soustavy obydlených planet.
54:2.5 (615.2) Žádná bytost v celém vesmíru nemá právo připravit jakoukoliv jinou bytost o opravdovou svobodu—právo milovat a být milován, výsadu ctít Boha a sloužit svým bližním.
54:3.1 (615.3) Morální tvorové vlastní vůle evolučních světů se stále trápí nerozumnou myšlenkou: proč všemoudří Tvořitelé dovolí zlo a hřích. Oni nechápou, že jak to, tak i to druhé, jsou nezbytné proto, aby tvor byl opravdu svobodný. Svobodná vůle vyvíjejícího se člověka, nebo dokonalého anděla není pouhým filozofickým pojmem, symbolickým ideálem. Schopnost člověka zvolit dobro nebo zlo je vesmírnou realitou. Tato svoboda samostatné volby je darem Nejvyšších Vládců a ti nedovolí žádné bytosti či skupině bytostí připravit ani jednu osobnost v celém vesmíru o tuto božsky poskytnutou svobodu—ani nedovolí takovým pomýleným a nevědomým bytostem požívat takovou, chybně pojmenovanou, osobní svobodu.
54:3.2 (615.4) I když vědomé a úmyslné ztotožnění se se zlem (hříchem) se rovná nebytí (zániku), mezi takovým osobním ztotožněním se s hříchem a výkonem trestu—automatickým důsledkem takového úmyslného přijetí zla—musí být vždy dostatečně dlouhá doba, potřebná pro posouzení vesmírného statusu takového jedince a se kterým budou plně souhlasit všechny příslušné vesmírné osobnosti a které bude spravedlivé a oprávněné, aby s tím souhlasil sám hříšník.
54:3.3 (615.5) Ale, když takový vesmírný rebel proti realitě pravdy a milosrdnosti odmítne přijmout takové rozhodnutí a jestli ten viník si je vědom ve svém srdci toho, že jeho odsouzení je spravedlivé, ale odmítne učinit takové přiznání, potom musí být vykonání trestu odloženo v souladu s rozhodnutím Věčně Moudrých. A Věčně Moudří odmítnou zrušit jakoukoliv bytost, dokud nejsou všechny morální hodnoty a duchovní reality ztraceny; a to jak u zločince, tak i u všech spřízněných podpůrců a možných stoupenců.
54:4.1 (615.6) Další problém, poněkud těžko vysvětlitelný v souhvězdí Norlatiadek, se týká důvodů proč bylo Luciferovi, Satanovi a odpadlickým princům dovoleno páchat zlo po tak dlouhou dobu, než byli zadrženi, internováni a souzeni.
54:4.2 (616.1) Rodiče, kteří vychovali děti pochopí velmi dobře proč Michael, otec-Tvořitel, čekal dlouho než odsoudí a zničí své vlastní Syny. Ježíšův příběh o marnotratném synovi je vhodným příkladem toho, jak milující otec dokáže dlouho čekat na pokání chybujícího dítěte.
54:4.3 (616.2) Samotný fakt toho, že zlo konající tvor si dokonce může zvolit dělat nepravost—páchat hřích—potvrzuje fakt svobodné vůle a plně ospravedlňuje jakkoliv dlouhou dobu odložení vykonání spravedlnosti za předpokladu, že prodloužená milost může vést k pokání a nápravě.
54:4.4 (616.3) Většinu výsad, o které Lucifer usiloval, již měl; ostatní by získal v budoucnu. Všechny tyto cenné dary byly ztraceny, protože podlehl netrpělivosti a neodolal touze mít to všechno hned a dosáhnout toho navzdory všem povinnostem respektovat práva a výsady všech ostatních bytostí vesmíru vesmírů.
54:4.5 (616.4) Je mnoho důvodů, o kterých my víme, proč Nejvyšší Vládcové ihned nezničili, nebo nezadrželi vůdce Luciferovy vzpoury. Nepochybně však existují ještě jiné a pravděpodobně lepší důvody, nám neznámé. Milosrdné rysy tohoto odkladu vykonání spravedlnosti byly poskytnuty osobně Michaelem Nebadonským. Kdyby nebylo náklonnosti tohoto otce-Tvořitele ke svým chybujícím Synům, nejvyšší spravedlnost supervesmíru by zasáhla okamžitě. Kdyby se taková událost, jako Luciferova vzpoura, stala v Nebadonu v době, kdy byl Michael inkarnovaný na Urantii, podněcovatelé takového zla by byli ihned a zcela zlikvidováni.
54:4.6 (616.5) Nejvyšší spravedlnost může zasáhnout okamžitě, když není omezena božským milosrdenstvím. Ale milosrdné slitování nad dětmi času a prostoru vždy poskytne tento časový odklad, toto spásonosné mezidobí mezi setbou a sklizní. Jestli je zaseto dobro, toto mezidobí umožní prověření a upevnění charakteru; jestli je zaseto zlo, toto soucitné prodlení poskytne čas pro pokání a nápravu. Tento odklad rozhodnutí a vykonání rozsudku nad zločinci je vrozený v samé podstatě milosrdné péče v sedmi supervesmírech. Toto omezení spravedlnosti soucitem dokazuje, že Bůh je láska a že takový Bůh lásky vládne vesmírům a soucitně řídí osud a soud nad všemi svými dětmi.
54:4.7 (616.6) Milosrdné odklady času nutně vycházejí ze svobodné vůle Tvořitelů. Z této metody, založené na trpělivosti při jednání s hříšnými rebely, pochází vesmírné dobro. Přestože je nepochybně pravda, že dobro nemůže vzejít ze zla toho, kdo zamýšlí a koná zlo, je rovněž pravda, že všechny věci (včetně zla, potenciálního i projeveného) společně působí pro dobro všech bytostí, které znají Boha, s láskou vykonávají jeho vůli a stoupají k Ráji v souladu s jeho věčným plánem a božským záměrem.
54:4.8 (616.7) Ale tyto milosrdné odklady nejsou nekonečné. Nehledě na dlouhý odklad (tak, jak je čas měřen na Urantii) projednávání Luciferovy vzpoury, můžeme zaznamenat, že v době výkladu tohoto sdělení se konalo na Uverse první slyšení nevyřízeného případu Gabriel versus Lucifer a brzy poté byl vydán příkaz Věčně Moudrých k tomu, aby byl Satan internován na nápravný svět spolu s Luciferem. Tímto končí možnosti Satana navštěvovat kterýkoliv z odpadlických světů Satanie. Spravedlnost ve vesmíru, kde vládne soucit, může působit pomalu, ale spolehlivě.
54:5.1 (617.1) Z mnoha mně známých důvodů proč Lucifer a jeho spoluviníci nebyli dříve zadrženi, nebo souzeni, mám dovoleno popsat jen ty následující:
54:5.2 (617.2) 1. Milosrdenství požaduje, aby každý provinilec měl dostatek času vyjádřit uváženě a zcela ochotně svůj postoj, týkající se jeho zlých myšlenek a hříšných činů.
54:5.3 (617.3) 2. Nejvyšší spravedlnost je řízena Otcovou láskou; proto spravedlnost nikdy nezničí to, co může zachránit milosrdenství. Čas pro přijetí spasení je poskytnut každému hříšníkovi.
54:5.4 (617.4) 3. Žádný milující otec nikdy nespěchá s potrestáním chybujícího člena své rodiny. Trpělivost se pozná pouze v čase.
54:5.5 (617.5) 4. I když hříšnost je vždy škodlivá pro rodinu, moudrost a láska nabádají čestné děti mít strpení se svým chybujícím bratrem v době, poskytnuté milujícím otcem, během které může hříšník uvidět nesprávnost svojí cesty a přijmout spasení.
54:5.6 (617.6) 5. Bez ohledu na Michaelův postoj k Luciferovi, nehledě na to, že je Luciferovým otcem-Tvořitelem, nebylo v moci Syna Tvořitele vykonat zkrácené řízení s odpadlým Vládcem Soustavy, protože neměl dokončenu svoji dráhu poskytování, čímž by získal neomezenou svrchovanost v Nebadonu.
54:5.7 (617.7) 6. Věčně Moudří by mohli okamžitě odstranit tyto rebely, ale oni málokdy vynesou rozsudek nad hříšníky bez úplného slyšení. V tomto případě odmítli změnit rozhodnutí Michaela.
54:5.8 (617.8) 7. Je zřejmé, že Imanuel poradil Michaelovi, aby byl povznesený nad rebely a umožnil vzpouře přirozený průběh, který ji přivede k vlastnímu zániku. A moudrost Věčně Jednotného je časovým odrazem společné moudrosti Rajské Trojice.
54:5.9 (617.9) 8. Věčně Věrní Edentie poradili Otcům Souhvězdích umožnit rebelům volný postup až do samého konce, aby veškeré sympatie s těmito hříšníky se rychleji vykořenily ze srdce každého současného a budoucího obyvatele Norlatiadeku—každého smrtelného, morontiálního či duchovního tvora.
54:5.10 (617.10) 9. Na Jerusemu osobní zástupce Nejvyššího Jednatele Orvontonu doporučil Gabrielovi dát dostatek možností každému živému tvoru dospět k uvážené volbě v otázkách, týkajících se Luciferovy Deklarace Svobody. Poté, když vyvstaly problémy vzpoury, mimořádný Rajský poradce Gabriela mu sdělil, že jestliže všem bytostem Norlatiadeku nebude dána taková dostatečná a svobodná možnost, potom bude Rajská karanténa uložena na všechny takové případné váhavé a nerozhodné tvory, rozšířena v zájmu sebeochrany na celé souhvězdí. Proto, aby Rajské dveře vzestupu zůstaly otevřeny bytostem Norlatiadeku, bylo nezbytné umožnit plné rozvinutí vzpoury a ujistit se o konečném postoji všech dotčených bytostí.
54:5.11 (617.11) 10. Ve svém třetím nezávislém prohlášení vydala Boží Pečovatelka příkaz nedělat nic, co by jen částečně vyléčilo, zbaběle potlačilo, nebo jinak zakrylo ohavnou podobu rebelů a vzpoury. Andělským armádám bylo přikázáno umožnit úplný a neomezený projev hříchu jako nejrychlejší metodu dosáhnout dokonalého a definitivního vyléčení epidemie zla a hříchu.
54:5.12 (618.1) 11. Na Jerusemu byla ustanovena nouzová komise bývalých smrtelníků, složená z Mocných Poslů, zdokonalených smrtelníků, kteří měli osobní zkušenosti, společně se svými kolegy, s podobnými situacemi. Oni upozornili Gabriela na to, že v případě použití autoritativních, nebo urychlených metod potlačení vzpoury, počet zbloudilých bytostí by byl přinejmenším trojnásobný. Celý sbor poradců Uversy se shodl na tom, aby doporučili Gabrielovi nechat vzpouře volný a přirozený průběh i za cenu toho, že bude zapotřebí milion let na odstranění důsledků.
54:5.13 (618.2) 12. Čas, také i ve vesmírném čase, je relativní: kdyby smrtelník Urantie s průměrnou délkou života spáchal zločin, který by uvrhl celý svět ve zmatek a kdyby byl zadržen, souzen a odsouzen ve dvou či třech dnech po spáchání zločinu, zdálo by se vám to dlouho? A to by bylo nejpřesnější srovnání s délkou života Lucifera i kdyby rozsouzení jeho případu, který nyní začalo, nebylo skončeno za sto tisíc let urantijského času. Relativní uplynutí času z pohledu Uversy, kde se případ řeší, by se mohlo vysvětlit tímto způsobem: zločin Lucifera byl postaven před soud za dvě a půl vteřiny po jeho spáchání. Z pohledu Ráje soudní řízení začalo současně se završením zločinu.
54:5.14 (618.3) Existuje ještě stejný počet důvodů proč Luciferova vzpoura nebyla okamžitě a autoritativně potlačena, které by pro vás byly částečně pochopitelné, ale které mně není dovoleno popsat. Mohu vám sdělit, že na Uverse učíme čtyřicet osm důvodů pro umožnění zlu prodělat celou cestu svého vlastního morálního bankrotu a duchovního zániku. Nepochybuji o tom, že existuje zrovna tolik dalších důvodů, mně neznámých.
54:6.1 (618.4) Ať jsou potíže, se kterými se evoluční smrtelníci mohou potkat ve svých snahách pochopit Luciferovu vzpouru, jakékoliv, všem přemýšlivým tvorům musí být jasné, že způsob zacházení s rebely je potvrzením božské lásky. Vypadá to, že láskyplný soucit k rebelům způsobil mnoha nevinným bytostem utrpení a soužení, ale všechny tyto zmatené osobnosti mohou s jistotou spoléhat na všemoudré Soudce, že o jejich osudech rozhodnou jak soucitně, tak i spravedlivě.
54:6.2 (618.5) Ve všech stycích Syna Tvořitele a jeho Rajského Otce s inteligentními bytostmi panuje láska. Není možné pochopit mnohé aspekty postoje vesmírných vládců k rebelům a vzpouře—hříchu a hříšníkům—pokud si nepřipomeneme to, že Bůh-Otec předchází všem ostatním aspektům projevu Božstva ve všech vztazích božskosti k lidstvu.
54:6.3 (618.6) Když milující otec velké rodiny se rozhodne projevit strpení nad jedním ze svých dětí, vinným ze spáchání těžkého hříchu, může se dobře stát, že soucitný postoj k tomuto chybujícímu dítěti způsobí přechodné strasti všem ostatním a mravným dětem. Takové důsledky jsou nevyhnutelné; takové nebezpečí je neoddělitelné od reálné situace, ve které je milující rodič a člen rodinné skupiny. Každý člen rodiny má prospěch z čestného chování každého jiného člena; taktéž, každý člen rodiny musí bezprostředně trpět v důsledku špatného chování každého dalšího člena. Rodiny, skupiny, národy, rasy, světy, soustavy, souhvězdí a vesmíry jsou společenstvím vztahů, založeném na individuálnosti; a proto každý člen kterékoliv takové skupiny, velké či malé, má prospěch z čestného chování, anebo trpí v důsledku nemorálního jednání, všech ostatních členů dané skupiny.
54:6.4 (619.1) Ale jedna věc musí být vysvětlena: jestli jste nuceni trpět za těžký hřích některého člena vaší rodiny, nebo spoluobčana či smrtelníka jako jste vy, nebo také za vzpouru v soustavě nebo někde jinde—bez ohledu na to, co musíte vystát kvůli přečinům vašich společníků, druhů či vyšších osobností—můžete plně věřit věčnému slibu, že takové strasti jsou přechodným jevem. Žádný z těchto společenských důsledků nečestného chování ve skupině nemůže nikdy ohrozit vaše věčné vyhlídky, nebo ani v nejmenším vás připravit o vaše božské právo vzestupu do Ráje a dosáhnout Boha.
54:6.5 (619.2) A kromě toho, existuje odškodnění za tyto těžkosti, zdržení a zklamání, které vždy doprovázejí hřích vzpoury. Z mnoha cenných dopadů Luciferovy vzpoury, o kterých se můžu zmínit, upozorním pouze na povýšený status těch vzestupných smrtelníků, obyvatel Jerusemu, kteří tím, že odolali nástrahám hříchu, se stali kandidáty na členství ve sboru Mocných Poslů, mého vlastního řádu. Každá bytost, která obstála při zkoušce v této těžké situaci, proto okamžitě postoupí ve svém administrativním postavení a povýší svoji duchovní hodnotu.
54:6.6 (619.3) Z počátku se Luciferův převrat jevil naprostou katastrofou pro soustavu a vesmír. Postupně se začaly ukazovat přínosy. Po uplynutí dvaceti pěti tisíc let času soustavy (dvacet tisíc let času Urantie) začali Melkísedekové učit, že přínos vyplývající z Luciferovy pošetilosti vyrovnal způsobené zlo. Celkový stav zla se v tu dobu téměř ustálil s tím, že i nadále narůstal pouze na některých izolovaných světech, zatímco prospěšné dopady přibývaly a šířily se celým vesmírem a supervesmírem, dokonce až do Havony. V současné době Melkísedekové učí, že prospěšný přínos vzpoury v Satanii je tisíckrát větší než souhrn všeho zla.
54:6.7 (619.4) Ale takové neobvyklé a blahodárné plody špatnosti mohly být pouze dosaženy moudrým, božským a soucitným postojem všech Luciferových nadřízených, počínaje od Otců Souhvězdí na Edentii až k Vesmírnému Otci v Ráji. S plynutím času se dobro, vyplynuvší z Luciferovy pošetilosti, rozšířilo; a protože na trest čekající zlo se celkem naplno rozvinulo v poměrně krátkém čase, je zřejmé, že všemoudří a prozíraví vesmírní vládcové určitě prodlouží čas, během kterého se budou sklízet stále více blahodárnější výsledky. Bez ohledu na mnoho dalších důvodů pro odkládání zadržení a odsouzení rebelů Satanie, již tento jediný prospěch je dostatečný pro vysvětlení toho, proč tito hříšníci nebyli internováni dříve a proč nebyli souzeni a zničeni.
54:6.8 (619.5) Krátkozraké a časem omezené mysli smrtelníků by neměly spěchat s kritikou odkladů prozíravých a všemoudrých správců vesmírných záležitostí.
54:6.9 (620.1) Jeden z omylů lidského myšlení, týkající se těchto problémů, spočívá v představě, že všichni evoluční smrtelníci na vyvíjející se planetě by si zvolili cestu do Ráje, kdyby hřích nezatratil jejich svět. Schopnost odmítnout věčný život nepochází z doby Luciferovy vzpoury. Smrtelný člověk měl vždy dar svobodné volby vzhledem k cestě do Ráje.
54:6.10 (620.2) S mírou získaných zkušeností s věčným životem budete rozšiřovat vaše pojmy o vesmíru a zvětšovat váš obzor smyslů a hodnot; a tak budete schopni lépe pochopit, proč takovým bytostem jako Lucifer a Satan je dovoleno pokračovat ve vzpouře. Ale také lépe porozumíte tomu, jak z takového časově omezeného zla může nakonec vzejít (třebaže ne ihned) dobro. Po dosažení Ráje budete vskutku osvíceni a potěšeni při sledování diskusí serafských filozofů a jejich vysvětlení těchto vážných problémů uspořádání vesmíru. Ale já pochybuji, jestli i potom budete plně uspokojeni ve svých myslích. Alespoň já jsem nebyl, když jsem dosáhl vrcholu vesmírné filozofie. Já jsem plně nepochopil tyto složité problémy až do doby, kdy jsem byl přidělen do správní služby v supervesmíru, kde jsem skrze opravdovou zkušenost získal dostatečnou koncepční schopnost pro pochopení takových mnohostranných problémů kosmické spravedlnosti a duchovní filozofie. S mírou vašeho postupu k Ráji budete stále více zjišťovat, že mnoho problematických rysů vesmírného řízení je možno pochopit pouze po nabytí zvýšené empirické způsobilosti a dosažení rozšířeného duchovního vhledu. Kosmická moudrost je nezbytná pro chápání kosmických situací.
54:6.11 (620.3) [Představeno Mocným Poslem, který prodělal empirickou cestu do věčného života v době první vzpoury v soustavě ve vesmírech času, nyní přiděleným k supervesmírné vládě Orvontonu a jednajícím v této záležitosti na žádost Gabriela Salvingtonského.]
Kniha Urantia
Kapitola 55
55:0.1 (621.1) EPOCHA světla a života je závěrečnou etapou v evoluci světa času a prostoru. Od raných dob primitivního člověka prošla taková obydlená planeta řadou postupných planetárních epoch: epochami před a po příchodu Planetárního Prince, epochou po příchodu Adama, epochou po příchodu Autoritativního Syna a epochou po příchodu poskytnutého Syna. A potom, s pomocí následných planetárních misí Synů Trojice-Učitelů a jejich stále pokročilejším zjevováním božské pravdy a kosmické moudrosti, je takový svět připraven na vyvrcholení evolučního dosažení, ustáleného statusu světla a života. V jejich snahách vytvořit konečnou planetární epochu pomáhají Synům Učitelům vždy Oslnivé Večerní Hvězdy a někdy Melkísedekové.
55:0.2 (621.2) Tato éra světla a života, kterou zahájí Synové Učitelé při ukončení své poslední planetární mise, trvá na obydlených planetách nekonečně. Každá následná éra ustáleného statusu může být rozdělena do řady soudních obdobích justičními zásahy Autoritativních Synů; ale takové justiční zásahy jsou pouze formální, žádným způsobem nezmění průběh planetárních událostí.
55:0.3 (621.3) Věčný život je zajištěn pouze těm planetám, jejichž existence vznikla v hlavních okruzích supervesmíru, ale pokud my víme, tyto světy ustálené ve světle a životě jsou předurčeny projít věčnými epochami celého budoucího času.
55:0.4 (621.4) Evoluční svět prochází sedmi etapami postupného rozvoje éry světla a života a v této spojitosti je nutno poznamenat, že světy smrtelníků, spojujících se s Duchem, se vyvíjejí stejnými způsoby jako bytosti, spojující se s Ladiči Myšlení. Těchto sedm etap světla a života jsou:
55:0.5 (621.5) 1. První—etapa planety.
55:0.6 (621.6) 2. Druhá—etapa soustavy.
55:0.7 (621.7) 3. Třetí—etapa souhvězdí.
55:0.8 (621.8) 4. Čtvrtá—etapa lokálního vesmíru.
55:0.9 (621.9) 5. Pátá—etapa malého sektoru.
55:0.10 (621.10) 6. Šestá—etapa velkého sektoru.
55:0.11 (621.11) 7. Sedmá—etapa supervesmíru.
55:0.12 (621.12) V závěru tohoto vyprávění jsou tyto etapy pokročilého rozvoje popsány v jejich vztahu s vesmírnou organizací, ale planetární hodnoty kterékoliv etapy mohou být dosaženy kterýmkoliv světem zcela nezávisle na rozvoji jiných světů, nebo na nadplanetárních úrovních vesmírného řízení.
55:1.1 (622.1) Existence morontiálního chrámu v hlavním městě obydlené planety je potvrzením vstupu takové sféry do ustálených epoch světla a života. Předtím, než po ukončení své závěrečné mise Synové Učitelé opustí svět, slavnostně zahájí tuto poslední epochu evolučního dosažení; oni řídí ten den, kdy „svatý chrám přichází dolů na zem.“ Tato událost, znamenající začátek éry světla a života, je vždy poctěna osobní přítomností Rajského poskytnutého Syna dané planety, který přichází svědecky potvrdit tento významný den. V tomto chrámu nesrovnatelné krásy Rajský poskytnutý Syn prohlásí dlouhodobě sloužícího Planetárního Prince za nového Planetárního Vládce a udělí tomuto věrnému Synu Lanonandekovi nové pravomoci a širší právo nad planetárními záležitostmi. Přítomen je také Vládce Soustavy a ve svém projevu stvrdí tato prohlášení.
55:1.2 (622.2) Morontiální chrám má tři části. Samotný střed je svatyní Rajského Poskytnutého Syna. Pravá část je určena pro bývalého Planetárního Prince, nynějšího Planetárního Vládce; a když je v chrámu přítomen, tento Syn Lanonandek je viditelný pro duchovnější bytosti sféry. Levá část je vyhrazena výkonnému vůdci konečných, přidělených na planetu.
55:1.3 (622.3) I když o planetárních chrámech se mluví, že „přicházejí z nebe,“ ve skutečnosti žádný faktický materiál není přinesen z hlavního centra soustavy. Stavba každého takového chrámu je vytvořena v miniaturní podobě v hlavním centru soustavy a Kontroloři Morontiální Energie potom přinesou tyto odsouhlasené návrhy na planetu. Tady, společně s Hlavními Fyzickými Kontrolory, postaví morontiální chrám podle předloh.
55:1.4 (622.4) Průměrný morontiální chrám pojme kolem tří set tisíc diváků. Tyto impozantní stavby se nepoužívají pro obřady uctívání, zábavu nebo sledování dálkového vysílání; jsou určeny pro mimořádné události planety, jako jsou: komunikace s Vládcem Soustavy nebo Nejsvrchovanějšími, speciální vizuální slavnosti, určené pro odhalení osobní přítomnosti duchovních bytostí a také pro tiché kosmické rozjímání. Školy kosmické filozofie tady konají absolventská cvičení a také tady smrtelníci sféry obdrží planetární uznání za úspěchy ve vyšší sociální službě a za jiné výjimečné výsledky.
55:1.5 (622.5) Takový morontiální chrám slouží také jako místo pro sledování přeměny živých smrtelníků do morontiální existence. Poněvadž chrám přeměny je postaven z morontiálního materiálu, nemůže být zničen žárem spalujícího ohně, který tak dokonale zlikviduje fyzická těla těch smrtelníků, kteří tady prodělají konečné spojení se svými Ladiči. Na velkých světech planou tyto plameny rozloučení téměř nepřetržité a když počet odchodů narůstá, na různých místech planety se vystaví dodatečné svatyně morontiálního života. Nedávno jsem pobýval na jedné planetě daleko na severu, kde bylo v činnosti dvacet pět morontiálních chrámů.
55:1.6 (622.6) Na planetách, které nedosáhly ještě ustáleného stavu a nemají morontiální chrámy se často objevují tyto záblesky spojení v planetární atmosféře, kam je materiální tělo kandidáta přeměny vyneseno midbytostmi a fyzickými kontrolory.
55:2.1 (623.1) Přirozená, fyzická smrt není nevyhnutelným rysem smrtelné existence. Většina pokročilých evolučních bytostí, obyvatel planet, existujících v poslední éře světla a života, neumírá; oni jsou přeneseni ze života v těle přímo do morontiální existence.
55:2.2 (623.2) Tato zkušenost přeměny z materiálního života do morontiálního stavu—spojení nesmrtelné duše se zavedeným Ladičem—narůstá úměrně s evolučním progresem planety. Z počátku pouze několik smrtelníků v každé epoše dosáhne úrovní duchovního rozvoje, umožňující proces přeměny, ale s příchodem postupných epoch Synů Učitelů, se objevuje více a více spojeních s Ladičem před skončením prodlužujících se životů vyvinutějších smrtelníků; a v době završení mise Synů Učitelů je přibližně jedna čtvrtina těchto nádherných smrtelníků osvobozena od přirozené smrti.
55:2.3 (623.3) V pozdějších etapách éry světla a života midbytosti nebo jejich společníci cítí blížící se stav možného spojení duše s Ladičem a oznámí to strážcům osudu, kteří obratem sdělí tyto informace skupině konečných, pod jejichž vedením se může tento smrtelník nacházet; potom Planetární Vládce vyzve takového smrtelníka, aby se vzdal všech svých planetárních povinností, dal sbohem světu svého původu a uchýlil se do vnitřního chrámu Planetárního Vládce a tam čekal na morontiální přenos—záblesk přeměny—z materiální sféry evoluce na morontiální úroveň předduchovního rozvoje.
55:2.4 (623.4) Když se rodina, přátelé a spolupracovníci takového kandidáta na spojení shromáždí v morontiálním chrámu, rozmístí se kolem středního pódia, na kterém odpočívají kandidáti spojení a volně si povídají se svými shromážděnými přáteli. Mezi středním pódiem a materiálními smrtelníky je vytvořen kruh nebeských osobností, aby je chránili před účinkem energií v okamžiku „záblesku života,“ který vysvobodí kandidáta vzestupu z pout materiálního těla a tím vykoná pro takového evolučního smrtelníka všechno to, co dělá přirozená smrt pro ty, kteří jsou vysvobozeni z těla s její pomocí.
55:2.5 (623.5) V prostorném chrámu se může najednou shromáždit mnoho kandidátů spojení. A jaká je to nádherná událost, když se smrtelníci takto shromáždí, aby byli svědky toho, jak jejich milovaní odcházejí v duchovní záři a jaký je to rozdíl od těch raných epoch, kdy smrtelníci museli své mrtvé ponechat pozemským živlům! Plačtivé a naříkající výjevy, charakteristické pro počáteční epochy lidské evoluce, jsou nyní nahrazeny opojenou radostí a povzneseným nadšením, když tito Boha uvědomělí smrtelníci dávají sbohem svým milovaným při jejich odchodu z materiálních vazeb duchovními plameny poutavé velkoleposti a vzrůstající nádhery. Na světech, ustálených ve světle a životě, „pohřby“ jsou událostmi nesmírné radosti, hlubokého zadostiučinění a nevyjádřitelné naděje.
55:2.6 (623.6) Duše těchto zdokonalujících se smrtelníků jsou stále více naplňovány vírou, nadějí a jistotou. Radostná nálada, pronikající všemi těmi, kteří se shromáždili kolem svatyně přeměny, se podobá náladě, když se šťastní přátelé a příbuzní setkají při promoci jednoho ze svého středu, anebo se sejdou, aby byli svědky udělení nějaké významné pocty jednomu ze svých řad. A rozhodně by to bylo prospěšné, kdyby se méně vyspělí smrtelníci mohli naučit dívat se na přirozenou smrt se stejnou veselostí a osvíceností.
55:2.7 (624.1) Po záblesku spojení smrtelní přísedící neuvidí nic ze svých přeměněných druhů. Prostřednictvím Ladiče směřují takové přeměnné duše přímo do sálu vzkříšení patřičného morontiálního vzdělávacího světa. Na tyto procesy, spojené s přenosem živých lidských bytostí na morontiální svět, dohlíží archanděl, který byl na takový svět přidělen v ten den, kdy vstoupil do éry světla a života.
55:2.8 (624.2) V době, kdy svět dosáhne čtvrté etapy světla a života, více než polovina smrtelníků opustí řady živých planety prostřednictvím přeměny. Takové ubývání smrti stále pokračuje, ale já neznám žádnou soustavu, jejíž obydlené planety, přestože jsou již dlouho ustálené v životě, jsou úplně osvobozeny od přirozené smrti, jako způsobu úniku z pout těla. A dokud nebude dosažen jednotný vysoký stav planetární evoluce, morontiální vzdělávací světy lokálního vesmíru musí nadále sloužit jako výchovné a kulturní sféry pro vyvíjející se morontiální progresisty. Úplné odstranění smrti je možné, ale podle mých záznamů se to ještě nestalo. Snad takový stav může být dosažen v daleké budoucnosti během postupných epoch sedmé etapy ustáleného planetárního života.
55:2.9 (624.3) V obdobích rozkvětu ustálených sfér přenesené duše neprocházejí obytnými světy. Ani nepobývají, jako studenti, na morontiálních světech soustavy či souhvězdí. Ony neprocházejí žádnou z počátečních fází morontiálního života. Jsou jedinými vzestupnými smrtelníky, kteří se těsně vyhnou morontiálnímu přechodu z materiální existence do poloduchovního statusu. První zkušenost takových Synem objatých smrtelníků na jejich vzestupné pouti je služba na progresivních světech hlavního centra vesmíru. A z těchto vzdělávacích světů Salvingtonu se potom jako učitelé vracejí zpět na ty stejné světy, které předtím minuli a následně pokračují do Ráje cestou, předurčenou pro vzestup smrtelníků.
55:2.10 (624.4) Kdybyste mohli navštívit planetu v pokročilém stupni rozvoje, rychle byste pochopili důvody pro rozdílné přijetí vzestupných smrtelníků na obytných a vyšších morontiálních světech. Ihned byste věděli, proč bytosti, odcházející z takových vysoce vyvinutých sfér, jsou připraveny zahájit svůj vzestup k Ráji na mnohem vyšší úrovni než průměrný smrtelník z neuspořádaného a zaostalého světa jako je Urantia.
55:2.11 (624.5) Bez ohledu z jaké úrovně planetárního rozvoje lidské bytosti vzestoupí na morontiální světy, sedm obytných sfér jim poskytne dostatek příležitostí k získání zkušeností jako učitel-student všeho toho o co přišli kvůli pokročilému statusu svých rodných planet.
55:2.12 (624.6) Vesmír spolehlivě používá tyto vyrovnávací metody, určené pro zabezpečení toho, aby žádná vzestupná bytost nebyla připravena o cokoliv, což má podstatný význam pro její vzestup.
55:3.1 (624.7) V průběhu éry světla a života planeta stále více prosperuje pod otcovskou vládou Planetárního Vládce. V tuto dobu se světy rozvíjejí pod vlivem jednoho jazyka, jednoho náboženství a—na normálních sférách—jedné rasy. Ale tato epocha není dokonalá. Tyto světy mají stále dobře vybavené nemocnice a domy pro péči o nemocné. Stále tam existují problémy s léčením nahodilých zraněních a nevyhnutelných chorob, provázející vetchost starého věku a poruchy stárnutí. Nemoc nebyla ještě úplně přemožena a také pozemské zvířectvo nebylo dokonale zkroceno; ale takové světy jsou jako Ráj ve srovnání s ranným údobím primitivního člověka v době před příchodem Planetárního Prince. Kdyby vás náhle přenesli na planetu, nacházející se na takovém stupni vývoje, instinktivně byste ji nazvali nebem na zemi.
55:3.2 (625.1) V průběhu této epochy relativního pokroku a dokonalosti jsou materiální záležitosti stále řešeny lidskou vládou. Nedávno jsem navštívil svět v první etapě světla a života a veřejné záležitosti tam byly financovány desátkovou metodou. Každý dospělý pracovník—a všichni tělesně schopní někde pracovali—platili deset procent ze svého výdělku či příjmu do veřejné pokladny. Tyto prostředky byly vypláceny následovně:
55:3.3 (625.2) 1. Tři procenta se vydávala na prosazování pravdy—vědu, vzdělání a filozofii.
55:3.4 (625.3) 2. Tři procenta se dávala na krásu—zábavu, kulturu a umění.
55:3.5 (625.4) 3. Tři procenta se věnovala na dobročinnost—sociální službu, charitu a náboženství.
55:3.6 (625.5) 4. Jedno procento bylo určeno jako pojistná rezerva pro případ pracovní neschopnosti v důsledku nehody, nemoci, stáří nebo nevyhnutelných neštěstích .
55:3.7 (625.6) Přírodní zdroje této planety byly spravovány jako společný majetek, bezpodílové spoluvlastnictví.
55:3.8 (625.7) Nejvyšší pocta, udělovaná obyvatelům tohoto světa, byl řád za „nejlepší službu“— jediný druh uznání, udělovaný v morontiálním chrámu. Toto uznání bylo uděleno těm, kteří měli dlouholeté zásluhy v některých oblastech nadmateriálních objevů, nebo planetární sociální služby.
55:3.9 (625.8) Většina sociálních a administrativních funkcí byla vykonávána společně muži a ženami. Také učení bylo z velké části prováděno společně; rovněž všechny soudní úkony byly vykonávány obdobnými dvojicemi.
55:3.10 (625.9) Na těchto zdokonalených světech se doba mezi narozením dětí příliš neprodlužuje. Velký věkový rozdíl mezi dětmi v rodině není žádoucí. Když je věk blízko u sebe, děti jsou mnohem více schopny přispívat k jejich vzájemné výchově. A na těchto světech jsou děti znamenitě vychovávány prostřednictvím soutěživých forem, podněcujících v nich horlivé nadšení pro progresivní obory a různá odvětví a pro dosažení pochopení a osvojení si pravdy, krásy a dobra. Nesmí vás znepokojovat to, že také na těchto zdokonalených sférách se vyskytuje hodně zla, skutečného a potenciálního, které podněcuje volbu mezi pravdou a omylem, dobrem a zlem, hříchem a čestností.
55:3.11 (625.10) Nicméně, ke smrtelné existenci na takových vyspělých evolučních planetách se váže určitá, nevyhnutelná povinnost. Když ustálený svět vstoupí do čtvrté etapy světla a života, všechny vzestupné bytosti, ještě předtím, než dosáhnou malý sektor, budou dočasně přiděleny na planetu, procházející ranými stadii evoluce.
55:3.12 (626.1) Každá z těchto postupných etap představuje vzestupné splnění všech aspektů planetárních dosaženích. V první etapě světla bylo zjevení pravdy rozšířeno, aby zahrnulo činnost vesmíru vesmírů, zatímco studium Božstev ve druhé etapě je snahou osvojit si mnohotvárný koncept podstaty, poslání, péče, vazeb, původu a osudu Synů Tvořitelů—první úrovně Boha Sedmidílného.
55:3.13 (626.2) Když je planeta velikosti Urantie docela dobře ustálena, má obvykle kolem sta podružných administrativních center. Tato podružná centra jsou řízena jednou z následujících skupin kvalifikovaných správců:
55:3.14 (626.3) 1. Mladí Materiální Synové a Dcery, kteří přišli z hlavního řídícího centra soustavy, aby působili jako asistenti vládnoucímu Adamovi a Evě.
55:3.15 (626.4) 2. Potomci polosmrtelného personálu Planetárního Prince, kteří se narodili na některých světech, aby vykonávali tyto a další podobné povinnosti.
55:3.16 (626.5) 3. Přímé planetární potomstvo Adama a Evy.
55:3.17 (626.6) 4. Materializované a polidštěné midbytosti.
55:3.18 (626.7) 5. S Ladičem spojení smrtelníci, kteří na svoji vlastní žádost jsou dočasně zproštěni přeměny výnosem vesmírného představitele Osobních Ladičů s tím, že mohou pokračovat na planetě ve výkonu určitých důležitých správních funkcích.
55:3.19 (626.8) 6. Speciálně vyškolení smrtelníci z planetárních škol administrativy, kteří kromě toho obdrželi řád za nejlepší službu v morontiálním chrámu.
55:3.20 (626.9) 7. Určité vybrané komise, složené ze třech patřičně kvalifikovaných obyvatel, které jsou někdy na pokyn Planetárního Vládce vybrány občany, aby na základě svých mimořádných schopností vykonaly nějaký stanovený úkol, který je nezbytný v daném planetárním sektoru.
55:3.21 (626.10) Aby Urantia dosáhla vysokého planetárního osudu éry světla a života, nesmí čelit velkému handicapu, který spočívá v problémech nemocí, degenerace, válek, různobarevných ras a mnohojazyčnosti.
55:3.22 (626.11) Žádný evoluční svět nemůže doufat v dosažení druhé etapy ustálení ve světle, dokud nedocílí jeden jazyk, jedno náboženství a jednu filozofii. Existence jenom jedné rasy značně usnadní takové dosažení, ale to neznamená, že velký počet národů Urantie znemožňuje dosáhnout vyšších úrovní.
55:4.1 (626.12) V průběhu postupných etap ustálené existence se obydlené planety obdivuhodně rozvíjejí pod moudrým a soucitným vedením dobrovolného Sboru Konečných—vzestupných bytostí, dosáhnuvší Ráje, které se vrátily, aby pomáhaly svým bratrům v těle. Tito koneční aktivně spolupracují se Syny Trojice-Učiteli, ale svoji přímou účast na řízení záležitostí světa nezačnou do té doby, dokud se na zemi neobjeví morontiální chrám.
55:4.2 (626.13) Po formálním zahájení planetární služby Sboru Konečných, většina z velkého množství nebeských bytostí planetu opustí. Ale serafští strážci osudu pokračují v osobní péči o vyvíjející se smrtelníky ve světle; ve skutečnosti tito andělé přicházejí v průběhu ustálených epoch ve stále vyšších počtech, protože větší a větší skupiny lidských bytostí dosáhnou již během života na planetě třetí kosmický okruh koordinovaného stavu věčnosti.
55:4.3 (627.1) Toto je pouze první z řady administrativních změn postupných epoch, vyznačujících se stále více skvělejšími výsledky obydlených planet během jejich postupu od první k sedmé etapě ustálené existence.
55:4.4 (627.2) 1. První etapa světla a života. V této počáteční ustálené etapě je svět spravován třemi vládci:
55:4.5 (627.3) a. Planetárním Vládcem, jehož poradcem v tomto období je Syn Trojice-Učitel, který je zpravidla vůdcem posledního sboru takových Synů, působících na planetě.
55:4.6 (627.4) b. Vůdcem planetárního sboru konečných.
55:4.7 (627.5) c. Adamem a Eva, kteří působí společně jako sjednocovací síla dvojného vedení Prince-Vládce a vůdce konečných.
55:4.8 (627.6) Povznesené a osvobozené midbytosti působí jako tlumočníci pro serafské ochránce a konečné. Jedním z posledních činů Synů Trojice-Učitelů při jejich závěrečné misi je osvobození midbytostí dané sféry a povýšení jejich planetárního statusu (nebo jeho obnovení) a jejich přidělení do odpovědných funkcí v nové správě sféry. Takové změny jsou již prováděny v dosahu lidského vidění, aby smrtelníci byli schopni uvidět tyto dříve neviditelné členy ranného Adamického režimu. Je to umožněno posledními objevy fyzické vědy ve spojení s rozšířenými planetárními funkcemi Hlavních Fyzických Kontrolorů.
55:4.9 (627.7) Vládce Soustavy má oprávnění uvolnit midbytosti kdykoliv po dosažení první ustálené etapy, aby se mohli v morontii, s pomocí Nositelů Života a fyzických regulátorů, polidštit a po obdržení Ladičů Myšlení zahájit svůj vzestup k Ráji.
55:4.10 (627.8) V průběhu třetí a následných etap některé midbytosti stále ještě vykonávají své povinnosti, především jako kontaktní osobnosti pro konečné, ale se vstupem do každé následné etapy světla a života jsou do značné míry nahrazeny novými kategoriemi styčných pečovatelů; jen několik málo z nich zůstane na planetě po čtvrté etapě světla. Sedmá etapa bude svědkem příchodu prvních absonitních pečovatelů z Ráje, kteří přicházejí sloužit namísto některých vesmírných tvorů.
55:4.11 (627.9) 2. Druhá etapa světla a života. Tato epocha je ohlášena na světech příchodem Nositele Života, který se stává dobrovolným poradcem planetárních vládců ve věcech dalšího očišťování a stabilizování smrtelných ras. Takto se Nositelé Života aktivně podílejí na pokračování evoluce lidské rasy—fyzické, sociální a ekonomické. A poté oni rozšíří svoji kontrolu nad dalším očišťováním lidské rasy rázným odstraněním zpomalujících a přetrvávajících pozůstatků podřadného potenciálu—intelektuálního, filozofického, kosmického a duchovního. Ti, kdo naplánovali a založili život na obydlitelné planetě, jsou plně kompetentní radit Materiálním Synům a Dcerám, kteří mají plné a bezvýhradné právo očistit evoluční rasu od škodlivých vlivů.
55:4.12 (627.10) Počínaje druhou etapou a v celém dalším průběhu života ustálené planety, slouží Synové Učitelé jako poradci konečným. Takové mise vykonávají jako dobrovolníci a ne úkolem; a slouží výhradně sboru konečných, s výjimkou toho, kdy je mohou jako poradce, se souhlasem Vládce Soustavy, využít Planetární Adam a Eva.
55:4.13 (628.1) 3. Třetí etapa světla a života. V průběhu této epochy obydlená planeta dospěje k novému pochopení Věčně Moudrých, druhého stupně Boha Sedmidílného a představitelé těchto vládců supervesmíru navážou nové vztahy s planetární správou.
55:4.14 (628.2) V každé následné etapě ustálené existence působí koneční ve stále vyšších funkcích. Existuje těsné pracovní spojení mezi konečnými, Večerními Hvězdami (superanděly) a Syny Trojice-Učiteli.
55:4.15 (628.3) Během této nebo následující etapy se Syn Učitel připojí s pomocí kvarteta přisluhujících duchů k vybranému vyššímu řídícímu smrtelníkovi, který se nyní stane spolupracovníkem Planetárního Vládce a společně řídí záležitosti světa. Tito vyšší řídící smrtelníci slouží ve své funkci dvacet pět let planetárního času a právě tato nová změna umožní Planetárnímu Adamovi a Evě v průběhu následných epoch opustit svět, na kterém sloužili tak dlouhou dobu.
55:4.16 (628.4) Kvarteto přisluhujících duchů tvoří: představitel serafů sféry, sekurafský poradce supervesmíru, archanděl přeměny a omniafim, který působí jako osobní zástupce Přiděleného Strážce, sloužícího v hlavním centru soustavy.
55:4.17 (628.5) 4. Čtvrtá etapa světla a života. Synové Trojice-Učitelé se objeví na planetách v nových funkcích. S podporou synů, trinitarizovaných tvory, tak dlouho spjatých s jejich řádem, přicházejí nyní na planety jako dobrovolní poradci a konzultanti Planetárního Vládce a jeho spolupracovníků. Taková dvojice—synové, trinitarizovaní bytostmi Ráje-Havony a synové, trinitarizovaní vzestupnými bytostmi—představují rozdílná vesmírná stanoviska a různorodé osobní zkušenosti, které jsou velmi užitečné pro planetární vládce.
55:4.18 (628.6) Po této etapě mohou Planetární Adam a Eva kdykoliv požádat Syna Tvořitele-Vládce o uvolnění z planetárních povinností, aby mohli zahájit svůj vzestup k Ráji; nebo mohou na planetě zůstat jako školitelé nově vznikajícího řádu stále duchovnější společnosti, složené z pokročilých smrtelníků, usilujících o pochopení filozofického učení konečných v podání Oslnivých Večerních Hvězd, které jsou nyní přiděleny na světy, aby tam sloužily v párech se sekunafimy z hlavního centra supervesmíru.
55:4.19 (628.7) Koneční se hlavně zaměřují na zavedení nových způsobů činností společnosti—sociálních, kulturních, filozofických, kosmických a duchovních. Pokud je nám známo, jejich služba bude pokračovat do pozdních etap sedmé epochy evoluční stability, přičemž je možné, že mohou odejít sloužit do vnějšího kosmu, načež, jak my se domníváme, jejich místa mohou zaujmout absonitní bytosti z Ráje.
55:4.20 (628.8) 5. Pátá etapa světla a života. Změny v této etapě ustálené existence se vesměs týkají fyzických oborů a to je prvořadá starost Hlavních Fyzických Kontrolorů.
55:4.21 (628.9) 6. Šestá etapa světla a života je svědkem vznikání nových funkcí v okruzích mysli obydleného světa. Missing sentence.
55:4.22 (628.10) 7. Sedmá etapa světla a života. Na počátku sedmé epochy se k Synu Trojice-Učiteli, působícímu jako poradce Planetárního Vládce, připojí dobrovolný znalec, poslaný Věčně Moudrými a později budou posíleni třetím poradcem, který přijde od Nejvyššího Jednatele supervesmíru.
55:4.23 (629.1) V průběhu této epochy, ne-li dříve, jsou Adam a Eva vždy uvolněni z planetárních povinností. Jestliže je ve sboru konečných Materiální Syn, může být připojen k vyššímu řídícímu smrtelníkovi a někdy je to Melkísedek, který dobrovolně vykonává tuto funkci. Jestli je mezi konečnými midbytost, všichni ostatní z tohoto řádu, pobývající na planetě, jsou okamžitě uvolněni.
55:4.24 (629.2) Po uvolnění ze svého dlouhotrvajícího úkolu si Planetární Adam a Eva mohou zvolit své dráhy následovně:
55:4.25 (629.3) 1. Mohou si zajistit uvolnění z planetární služby a z hlavního centra vesmíru ihned zahájit cestu k Ráji, obdrživši Ladiče Myšlení po završení morontiální zkušenosti.
55:4.26 (629.4) 2. Velmi často Planetární Adam a Eva obdrží Ladiče ještě během služby na planetě ustálené ve světle současně s obdržením Ladičů některými jimi importovanými nesmíšenými dětmi, které si dobrovolně zvolily jedno období planetární služby. Potom mohou odejít do hlavního centra vesmíru a tam zahájit vzestupnou cestu k Ráji.
55:4.27 (629.5) 3. Planetární Adam a Eva se mohou rozhodnout, tak jak to dělají Materiální Synové a Dcery hlavního centra soustavy, že odejdou na krátký pobyt přímo na midsonitní svět a tam obdrží své Ladiče.
55:4.28 (629.6) 4. Mohou si zvolit návrat do hlavního centra soustavy, tam určitou dobu zastávat místo u nejvyššího soudu a po skončení této služby obdrží Ladiče a zahájí vzestup k Ráji.
55:4.29 (629.7) 5. Po ukončení svých administrativních povinností se mohou vrátit na svět svého původu na jedno období jako učitelé a obdrží Ladiče v době přenosu do hlavního centra vesmíru.
55:4.30 (629.8) V průběhu všech těchto epoch importovaní pomáhající Materiální Synové a Dcery uplatňují obrovský vliv na vyvíjející se sociální a ekonomické systémy. Oni jsou potenciálně nesmrtelní, alespoň do té doby, kdy se rozhodnou pro polidštění, obdrží Ladiče a zahájí vzestupnou dráhu k Ráji.
55:4.31 (629.9) Aby bytost na evolučních světech obdržela Ladiče Myšlení musí být polidštěna. Všichni vzestupní členové Smrtelného Sboru Konečných obdrželi Ladiče a spojili se s nimi, kromě serafimů, kteří, při přijímání do tohoto sboru, jsou spojeni s Otcem duchem jiného typu.
55:5.1 (629.10) Smrtelní tvorové, žijící na hříchem postiženém, zlem dominujícím, prospěchářském, izolovaném světě, jako je Urantia, si ztěží mohou představit fyzickou dokonalost, intelektuální úroveň a duchovní rozvoj, charakterizující tyto pokročilé epochy evoluce na bezhříšných sférách.
55:5.2 (629.11) Pokročilé etapy světa, ustáleném ve světle a životě, představují vrchol evolučního materiálního rozvoje. Na těchto kultivovaných planetách zmizely nicotnosti a třenice ranných primitivních obdobích. Téměř úplně vymizela chudoba a sociální nerovnost, zmizela zvrhlost a zločinnost není téměř vidět. Duševní poruchy přestaly prakticky existovat a slabomyslnost je výjimkou.
55:5.3 (629.12) Ekonomický, sociální a administrativní stav těchto světů má vysokou a zdokonalenou úroveň. Věda, umění a průmysl vzkvétají a společnost je hladce fungujícím mechanismem vysoké materiální, intelektuální a kulturní úrovně. Průmysl je do značné míry změněn tak, aby sloužil vyšším cílům takové nádherné civilizace. Ekonomický život takového světa se stal etický.
55:5.4 (630.1) Války jsou věcí historie a neexistují tam již žádné armády nebo policejní složky. Postupně mizí vládní aparát. Sebekázeň pomalu dělá z právních zákonů nepotřebnou věc. Rozsah civilní vlády a zákonných ustanoveních, ve středně pokročilém stavu rozvíjející se civilizace, je v nepřímé úměrnosti morálce a duchovnosti občanstva.
55:5.5 (630.2) Školy jsou nesmírně zdokonaleny a věnují se vzdělávání mysli a rozvoji duše. Centra umění jsou mimořádně nádherná a hudební útvary jsou velkolepé. Chrámy uctívání s připojenými školami filozofie a empirického náboženství představují výtvory krásy a vznešenosti. Stejně úchvatné jsou otevřené arény pro uctívání, vyznačující se jednoduchostí uměleckého provedení.
55:5.6 (630.3) Existuje dostatek vyhrazených zařízení pro soutěživou zábavu, humor a další osobní a skupinové činnosti. Zvláštním rysem soutěživých aktivit na takovém vysoce kultivovaném světě je snaha jednotlivců a skupin vynikat ve vědách a filozofii kosmologie. Rozkvétají literatura a řečnické umění a jazyk je zdokonalen natolik, že je schopen obrazně vyjadřovat pojmy a působivě předávat ideje. Život se vyznačuje osvěžující jednoduchostí; člověk konečně dokázal sladit vysokou úroveň technického rozvoje s podněcujícími intelektuálními činy a předčil jak to první, tak i to druhé mimořádnými duchovními vědomostmi. Usilování o štěstí je zkušenost, přinášející radost a uspokojení.
55:6.1 (630.4) Jak světy postoupí do ustáleného stavu světla a života, společnost se stává více a více mírovou. I když jednotlivec není o nic méně nezávislý a oddaný své rodině, je více nesobecký a přátelštější.
55:6.2 (630.5) Ve svém nynějším stavu na Urantii vy nejste schopni ocenit pokročilou úroveň a progresivní podstatu osvícených ras těchto zdokonalených světů. Tito lidé jsou výkvětem evolučních ras. Ale stále jsou takové bytosti smrtelné; stále dýchají, jedí, spí a pijí. Tato úžasná evoluce není nebem na zemi, ale nádhernou předzvěstí božských světů, ležících na vzestupné cestě k Ráji.
55:6.3 (630.6) Biologická způsobilost smrtelné rasy na normálním světě dosáhla vysokou úroveň již v průběhu postadamických epoch; a nyní, epochu za epochou během ustálených ér fyzická evoluce člověka pokračuje. Zesiluje zrak i sluch. V této době počet populace zůstává stejný. Rozmnožování je regulováno podle planetárních potřeb a genetickými vrozenými faktory; smrtelníci, obývající planetu v této epoše, jsou rozděleni do pěti až deseti skupin, přičemž nižší skupiny mohou mít pouze o polovinu méně dětí, než vyšší skupiny. Pokračování vylepšování takové nádherné rasy během éry světla a života je převážně záležitostí selektivního rozmnožování těch rasových rysů, které vyznačují vyšší hodnoty sociálního, filozofického, kosmického a duchovního charakteru.
55:6.4 (630.7) Ladiči Myšlení přicházejí tak, jak v předchozích evolučních epochách a s každou novou epochou jsou tito smrtelníci více a více schopni komunikovat s vnitřním fragmentem Otce. Během počátečních a předduchovních etap rozvoje stále působí pomocní duchové mysli. V průběhu postupných epoch ustáleného života je působení Ducha Svatého a pomoc andělů dokonce více účinnější. Ve čtvrté etapě světla a života je patrné, že pokročilí smrtelníci mají mnohem více uvědomělý kontakt s duchovní přítomností Hlavního Ducha supervesmírné působnosti, ačkoli filozofie takového světa je zaměřena na snahu pochopit nová zjevení Boha Nejvyššího. Více než polovina obyvatel na planetách s takovou vyspělou úrovní prodělá přenos z řad živých do morontiálního stavu. A tak „minulost odchází; a pohleďte, všechno se stává novým.“
55:6.5 (631.1) My předpokládáme, že fyzická evoluce dosáhne svého plného rozvoje na konci páté epochy éry světla a života. Pozorujeme, že horní limity duchovního rozvoje, spjatého s vyvíjející se lidskou myslí, jsou určeny úrovní spojení s Ladičem—úrovní společných morontiálních hodnot a kosmických významů. Ale pokud jde o moudrost: i když to nevíme s určitostí, domníváme se, že intelektuální evoluce a dosažení moudrosti nemohou mít nikdy limit. Na planetě, která je v sedmé etapě, moudrost může vyčerpat materiální možnosti, začít vnímat motu a nakonec dokonce okusit absonitní vznešenost.
55:6.6 (631.2) My vidíme, že na těchto vysoce vyvinutých planetách, již dlouho se nacházejících v sedmé etapě rozvoje, se lidské bytosti výborně naučí jazyk lokálního vesmíru ještě před svojí přeměnou; a navštívil jsem několik velmi starých planet, na kterých abandonterové učili smrtelníky řeč supervesmíru. A na těchto světech jsem viděl metodu, prostřednictvím které absonitní osobnosti odhalí v morontiálním chrámě přítomnost konečných.
55:6.7 (631.3) Toto je příběh o velkolepém cíli, o který usilují smrtelníci na evolučních světech; a toto všechno probíhá dokonce předtím, než smrtelníci zahájí svoji morontiální dráhu; všechen tento velkolepý rozvoj je dosažitelný materiálními smrtelníky na obydlených planetách—první etapě té nekonečné a nepochopitelné vzestupné cesty k Ráji a dosažené božskosti.
55:6.8 (631.4) Ale jste schopni si představit jaký druh evolučních smrtelníků nyní odchází z planet, již dávno existujících v sedmé epoše ustálené éry světla a života? Takové bytosti odcházejí do morontiálních světů hlavního centra lokálního vesmíru a tam začínají svoje vzestupné dráhy.
55:6.9 (631.5) Kdyby smrtelníci zmatené Urantie mohli jenom uvidět jednu z těchto pokročilých planet, dávno ustálených ve světle a životě, již nikdy by nepochybovali o moudrosti evolučního programu tvoření. I kdyby nebyla žádná budoucnost pro věčný progres tvorů, již dosažené vynikající evoluční výsledky smrtelných ras na takových ustálených zdokonalených planetách by dostatečně odůvodňovaly stvoření člověka na světech času a prostoru.
55:6.10 (631.6) My často uvažujeme: jestliže se velký vesmír ustálí ve světle a životě, budou zdokonalení vzestupní smrtelníci stále předurčeni pro Sbor Konečnosti? Ale to my nevíme.
55:7.1 (631.7) Tato etapa začíná od objevení se morontiálního chrámu v novém planetárním hlavním centru a trvá do doby ustálení celé soustavy ve světle a životě. Počátek této epochy zahájí Synové Trojice-Učitelé při ukončení svých postupných planetárních misích, když je Planetární Princ povýšen do role Planetárního Vládce mandátem a osobní přítomností poskytnutého Rajského Syna dané sféry. Současně s tímto koneční zahájí svoje aktivní působení v řízení planetárních záležitostí.
55:7.2 (632.1) Hmotnými a viditelnými skutečnými vládci, či správci, takového světa, ustáleného ve světle a životě, jsou Materiální Syn a Materiální Dcera—Planetární Adam a Eva. Koneční jsou neviditelní, stejně jako Princ-Vládce, s výjimkou toho, když je přítomen v morontiálním chrámu. Skutečnými a opravdovými vůdčími osobami planetárního režimu jsou proto Materiální Syn a Dcera. A právě znalost těchto uspořádáních dala za vznik pojmu král a královna ve všech oblastech vesmíru. Králové a královny jsou velmi úspěšným řešením za těchto ideálních podmínek, kdy svět mohou řídit takové vysoké osobnosti za ještě vyšší, ale neviditelné vládce.
55:7.3 (632.2) Když váš svět dospěje do takové éry, nepochybně to bude Machiventa Melkísedek, nynější místodržitel funkce Planetárního Prince Urantie, který usedne na místo Planetárního Vládce; již dlouho se na Jerusemu uvažuje o tom, že ho budou doprovázet syn a dcera Adama a Evy Urantie, kteří jsou nyní na Edentii v poručenské péči Nejsvrchovanějších Norlatiadeku. Tyto děti Adama mohou takto sloužit na Urantii ve spojení s Vládcem Melkísedekem, jelikož byly zbaveny schopnosti plodit děti téměř před 37 000 lety v době, kdy opustily svá materiální těla, aby se připravily na přenos do Edentie.
55:7.4 (632.3) Tato ustálená epocha pokračuje dál a dál, dokud každá obydlená planeta v soustavě nevstoupí do éry stabilizace; a potom, když nejmladší svět—poslední, který dosáhne světla a života—setrvá v takovém stavu ustálenosti jedno milénium času soustavy, celá soustava vstupuje do stabilizovaného stavu a jednotlivé světy jsou uvedeny do epoch soustavy éry světla a života.
55:8.1 (632.4) Když je celá soustava ustálena v životě, zahájí činnost nový typ vlády. Planetární Vládcové se stanou členy konkláve soustavy a tento administrativní orgán, podléhající vetu Otců Souhvězdí, má nejvyšší moc. Taková soustava obydlených planet se stává prakticky samosprávnou. Zákonodárné shromáždění soustavy se usnáší na hlavním světě soustavy a každá planeta je tady zastoupena deseti představiteli. Soudy nyní zasedají v hlavních centrech soustavy a pouze odvolání se řeší v hlavním centru vesmíru.
55:8.2 (632.5) Po stabilizaci soustavy se Přidělený Strážce, zastupující Nejvyššího Jednatele supervesmíru, stává dobrovolným poradcem nejvyššího soudu soustavy a řídí zasedání nového zákonodárného shromáždění.
55:8.3 (632.6) Po ustálení celé soustavy ve světle a životě Vládci Soustavy se přestávají střídat. Takový vládce zůstává trvale v čele své soustavy. Asistenti vládců se však i nadále mění, tak jak tomu bylo v minulých epochách.
55:8.4 (632.7) V průběhu této epochy stabilizace poprvé přicházejí z místa svého pobytu na hlavním světě vesmíru midsonité, aby působili jako poradci zákonodárných shromážděních a jako konzultanti soudních tribunálů. Tyto midsonité se také snaží hlásat nové významy moty, představující vyšší hodnoty, ve vzdělávacích zařízeních, které mají oni pod záštitou společně s konečnými. To, co Materiální Synové udělali pro smrtelné rasy biologicky, to midsonitní tvorové nyní dělají pro tyto sjednocené a zdokonalené lidské bytosti, ve stále se rozvíjejících oblastech filozofie a duchovního myšlení.
55:8.5 (633.1) Na obydlených planetách se Synové Učitelé stanou dobrovolnými spolupracovníky s konečnými a tito stejní Synové Učitelé také doprovázejí konečné na obytné světy, když tyto sféry se již více nevyužívají jako rozlišovací přijímací světy poté, kdy se celá soustava ustálila ve světle a životě; toto platí tehdy, když se celá soustava takto vyvine. Ale v Nebadonu nejsou žádné soustavy, které by byly takto pokročilé.
55:8.6 (633.2) My nemáme dovoleno odhalit podstatu práce konečných, kteří budou dohlížet na takové jinak zaměřené obytné světy. Ale vy jste byli informováni, že ve všech vesmírech existují různé typy inteligentních tvorů, kteří nejsou zmíněni v těchto vyprávěních.
55:8.7 (633.3) A nyní, jak jedna soustava za druhou se stabilizují ve světle a životě díky progresu svých jednotlivých planet, přichází čas, kdy poslední soustava v daném souhvězdí dosáhne stabilizace a vesmírní správci—Syn Vládce, Věčně Jednotný a Jasná Ranní Hvězda—přijdou do hlavního centra souhvězdí a prohlásí Nejsvrchovanější neomezenými vládci právě zdokonalené rodiny jednoho sta ustálených soustav obydlených planet.
55:9.1 (633.4) Sjednocení celého souhvězdí ustálených soustav provází nová rozdělení výkonné moci a dodatečné úpravy ve vesmírné správě. Tato epocha je svědkem pokrokových výsledků na každé obydlené planetě, ale především je charakterizována změnami jak v hlavním řídícím centru souhvězdí, tak i ve správním aparátu lokálního vesmíru. Během této epochy je mnoho činností souhvězdích a vesmíru přemístěno do hlavních center soustav a zástupci supervesmíru vytvářejí nové a těsnější vztahy s vládci planet, soustav a vesmíru. Souběžně s těmito novými vazbami určití supervesmírní správci přicházejí do hlavních centrech souhvězdích jako dobrovolní poradci Nejsvrchovanějších Otců.
55:9.2 (633.5) Když je souhvězdí takto ustáleno ve světle legislativní moc zaniká a je nahrazena sněmovnou Vládců Soustav, která je řízena Nejsvrchovanějšími. Nyní, takové správní skupiny poprvé jednají přímo s vládou supervesmíru o záležitostech, týkajících se vztahů s Havonou a Rájem. Jinak zůstávají souhvězdí spojena s lokálním vesmírem jako předtím. Ve všech po sobě jdoucích etapách univitatiové pokračují v řízení morontiálních světů souhvězdí.
55:9.3 (633.6) S plynoucími epochami Otcové Souhvězdí přebírají na sebe stále více a více detailních správních a dohlížejících funkcí, které byly dříve soustředěny v hlavním řídícím centru vesmíru. S dosažením šesté etapy stabilizace tato sjednocená souhvězdí dosáhnou téměř úplné autonomie. Vstup do sedmé etapy ustálenosti bude nepochybně svědectvím povýšení těchto vládců do opravdu vysokého postavení, projevující se v jejich jménech—Nejsvrchovanější. Potom budou souhvězdí prakticky jednat přímo s vládci supervesmíru, zatímco vláda lokálního vesmíru se bude rozšiřovat, aby dokázala řešit povinnosti v novém vztahu k velkému vesmíru.
55:10.1 (634.1) Brzy poté, kdy se vesmír ustálí ve světle a životě, začne se vychylovat do ustanovených supervesmírných okruhů a Věčně Věrní vyhlásí založení nejvyšší rady neomezené pravomoci. Tento nový řídící orgán je složen z jednoho sta Věčně Věrných, předsedá mu Věčně Jednotný a prvním úkonem této nejvyšší rady je pokračování vlády Syna Vládce-Tvořitele.
55:10.2 (634.2) Pokud jde o Gabriela a Otce Melkísedeka, řízení vesmíru se vůbec nemění. Tato rada neomezené pravomoci se zabývá především novými problémy a novými podmínkami, vznikajícími z pokročilého stavu světla a života.
55:10.3 (634.3) Přidružený Inspektor mobilizuje všechny Přidělené Strážce, aby vytvořil stabilizační sbor lokálního vesmíru a žádá Otce Melkísedeka, aby se s ním podílel na jeho vedení. A tak poprvé je sbor Inspirovaných Duchů Trojice přidělen do služby k Věčně Jednotnému.
55:10.4 (634.4) Ustálením celého lokálního vesmíru ve světle a životě se zahájí zásadní změny v celém správním systému, od jednotlivých obydlených planet po hlavní řídící centrum vesmíru. Vytvářejí se nové vztahy se souhvězdími a soustavami. Mateřský Duch lokálního vesmíru vytváří nové spojovací vztahy s Hlavním Duchem supervesmíru a Gabriel zřizuje přímé spojení s Věčně Moudrými, aby byl účinně nápomocen v době, kdy Syn Vládce není přítomen na hlavním světě.
55:10.5 (634.5) V průběhu této a následných epoch Autoritativní Synové pokračují ve svém působení jako posuzovatelé soudního období, zatímco sto těchto Rajských Synů Avonalů vytvoří novou vysokou radu Jasné Ranní Hvězdy na hlavním světě vesmíru. Později a na žádost Vládců Soustavy se jeden z těchto Autoritativních Synů stane nejvyšším poradcem, umístěným na řídícím světě každé lokální soustavy, kde zůstane až do dosažení sjednocení v sedmé etapě.
55:10.6 (634.6) Během těchto epoch Synové Trojice-Učitelé slouží jako dobrovolní poradci nejenom Planetárním Vládcům, ale ve skupinách po třech podobně pomáhají Otcům Souhvězdích. A nakonec tito Synové najdou své místo v lokálním vesmíru, protože jsou nyní uvolněni ze svého působení v lokálním tvoření a jsou přiděleni k nejvyšší radě neomezené pravomoci.
55:10.7 (634.7) Nyní a poprvé, sbor konečných odpovídá soudní pravomoci mimo Rajské autority, nejvyšší radě. Až doposud koneční nepodléhali žádné kontrole, která nebyla z Ráje.
55:10.8 (634.8) Synové Tvořitelé takových ustálených vesmírů tráví hodně svého času v Ráji a na jeho přidružených světech a poradenskou činností početným skupinám konečných, sloužících po celém lokálním tvoření. Tímto způsobem lidská podstata Michaela vytváří ještě hlubší bratrské spojení se zdokonalenými konečnými smrtelníky.
55:10.9 (634.9) Úvahy, týkající se funkce těchto Synů Tvořitelů ve vztahu k vnějším vesmírům, které nyní procházejí procesem předběžného utváření, jsou zcela zbytečné. Ale my všichni se čas od času zapojujeme do takového uvažování. Po dosažení této čtvrté éry rozvoje jsou Synové Tvořitelé administrativně volní; Božská Pečovatelka stále více spojuje svoji péči s pomocí Hlavního Ducha supervesmíru a Nekonečného Ducha. Je patrné, že mezi Synem Tvořitelem, Tvořivým Duchem, Večerními Hvězdami, Syny Učiteli a neustále narůstajícím sborem konečných se vyvíjí nový a mimořádný vztah.
55:10.10 (635.1) Kdyby měl Michael někdy opustit Nebadon, Gabriel by se nepochybně stal hlavním správcem a Otec Melkísedek by byl jeho společníkem. Současně s tím, by byl udělen nový občanský status všem kategoriím trvalých obyvatel, jako jsou Materiální Synové, univitatiové, midsonité, susatiové a smrtelníci, spojeni s Duchem. Ale dokud bude pokračovat evoluce, serafové a archandělé budou potřební v řízení vesmíru.
55:10.11 (635.2) Nicméně, my jsme v našem uvažování přesvědčeni o dvou skutečnostech: jestliže jsou Synové Tvořitelé předurčeni odejít do vnějších vesmírů, určitě je budou doprovázet Božští Pečovatelé; stejně tak jsme si jisti, že Melkísedekové zůstanou ve vesmírech svého původu. Jsme přesvědčeni, že Melkísedekové budou hrát stále důležitější roli v řízení a správě lokálního vesmíru.
55:11.1 (635.3) Plán ustálení ve světle a životě bezprostředně nezahrnuje malé a velké sektory supervesmíru. Takový evoluční rozvoj se v prvé řadě týká lokálního vesmíru jako útvaru a vztahuje se pouze na jeho jednotlivé složky. Supervesmír je ustálen ve světle a životě tehdy, když všechny jeho jednotlivé lokální vesmíry dosáhnou odpovídající dokonalost. Ale, ani jeden ze sedmi supervesmírů doposud nedosáhl úroveň rozvoje, která by se jen vzdáleně přiblížila takovému stavu.
55:11.2 (635.4) Etapa malého sektoru. V rámci možností našeho vnímání víme, že pátá etapa, neboli etapa stabilizace malého sektoru je výhradně zaměřena na fyzický stav a na koordinované zapojení jednoho sta lokálních vesmírů do zavedených okruhů supervesmíru. Těmito úpravami materiálního tvoření se zřejmě zabývají pouze energetická centra se svými partnery.
55:11.3 (635.5) Etapa velkého sektoru. Co se týká šesté etapy, neboli stabilizace velkého sektoru, my se můžeme jenom domnívat, protože žádný z nás nebyl svědkem takové události. Přesto jsme schopni předpokládat mnohé z toho, co se týče administrativních a jiných změn, které budou pravděpodobně provázet takový pokročilý status obydlených planet a jejich vesmírných uskupeních.
55:11.4 (635.6) Poněvadž stav malého sektoru se týká koordinovaného fyzického vyvážení, my se domníváme, že sjednocení velkého sektoru bude spjato s dosažením nových intelektuálních úrovní, možná s novým progresem ve vyšším pochopení kosmické moudrosti.
55:11.5 (635.7) Naše úvahy, týkající se nových úprav, které budou pravděpodobně provázet dosažení až dosud nedosažených úrovní evolučního rozvoje, jsou založeny na našem sledování výsledků takových úspěchů na jednotlivých planetách a na zkušenostech jednotlivých smrtelníků, žijících na těchto starších a vysoce vyvinutých sférách.
55:11.6 (635.8) Ujasněme si, že administrativní mechanizmy a správní metody vesmíru či supervesmíru nemohou žádným způsobem omezovat, nebo zpomalovat evoluční rozvoj, nebo duchovní progres jednotlivé obydlené planety, nebo jakéhokoliv jednotlivého smrtelníka na takové sféře.
55:11.7 (635.9) V některých starších vesmírech nalézáme planety, ustálené v pátých a šestých etapách světla a života—a dokonce takové, které jsou již dávno v sedmé epoše,—jejichž lokální soustavy ještě nejsou ustáleny ve světle. Mladé planety mohou zpozdit sjednocení soustavy, ale to ani v nejmenším nemá vliv na rozvoj starších a pokročilejších světů. Rovněž limitující životní prostředí, a to i na izolovaném světě, nemůže mařit osobní rozvoj jednotlivého smrtelníka; Ježíš Nazaretský, jako člověk mezi lidmi, osobně dosáhl statusu světla a života na Urantii více než před devatenácti sty lety.
55:11.8 (636.1) Pozorováním toho, co se odehrává na dlouho ustálených planetách, jsme schopni dospět k docela spolehlivým závěrům o tom, co se stane, když se celý supervesmír ustálí ve světle a životě, i když nejsme schopni bezpečně předpokládat výsledek stabilizace sedmi supervesmírů.
55:12.1 (636.2) My nemůžeme spolehlivě předpovědět, co nastane tehdy, když bude supervesmír ustálen ve světle, protože taková událost se ještě nikdy nestala. Vycházíme-li z učení Melkísedeků, které nikdy nebylo popřeno, usuzujeme, že se budou dělat radikální změny v celé organizaci a řízení v každém jednotlivém útvaru tvoření času a prostoru—od obydlených planet po hlavní centra supervesmírů.
55:12.2 (636.3) Všeobecně se předpokládá, že velký počet jinak nepřidělených synů, trinitarizovaných tvory, bude shromážděn v hlavních a regionálních centrech ustálených supervesmírů. Toto může být předzvěstí příchodu bytostí z vnějšího prostoru na jejich cestě do Havony a Ráje; ale to nevíme jednoznačně.
55:12.3 (636.4) My se domníváme, že když bude supervesmír ustálen ve světle a životě, stanou se nyní Neomezení Dohlížitelé Nejvyššího vrcholným správním orgánem na hlavním světě supervesmíru. Tyto osobnosti mají schopnost spojit se přímo s absonitními správci, kteří okamžitě zahájí své aktivity v ustáleném supervesmíru. Přestože tito Neomezení Dohlížitelé působili dlouhou dobu jako poradci a konzultanti v pokročilých evolučních útvarech tvoření, nepřevezmou správní povinnosti, dokud nebude mít Nejvyšší Bytost svrchovanou moc.
55:12.4 (636.5) Neomezení Dohlížitelé Nejvyššího, působící ve větší míře v této epoše, nejsou konečnými, absonitními, nejvyššími či nekonečnými; jsou autoritou a jenom představují Boha Nejvyššího. Oni jsou zosobněním časoprostorové autority a proto nepůsobí v Havoně. Oni působí jenom jako autoritativní sjednocovatelé. Je možné, že jsou zapojeni do metody vesmírné reflexe, ale to nevíme určitě.
55:12.5 (636.6) Ani jeden z nás nemá uspokojivou představu o tom, co se stane, když velký vesmír (sedm supervesmírů, závislých na Havoně) se ustálí ve světle a životě. Tento jev bude nepochybně nejdůležitější událostí v análech věčnosti od vzniku středního vesmíru. Jsou tací, kteří se domnívají, že sama Nejvyšší Bytost vyjde z havonské tajnosti, zahalující její duchovní osobnost a usadí se na hlavním světě sedmého supervesmíru jako všemocný a empirický vládce zdokonalených tvořeních času a prostoru. Ale to my opravdu nevíme.
55:12.6 (636.7) [Představeno Mocným Poslem, dočasně přiděleným k Radě archandělů na Urantie.]
Kniha Urantia
Kapitola 56
56:0.1 (637.1) BŮH je jednota. Božstvo je univerzálně koordinováno. Vesmír vesmírů je jeden obrovský ucelený mechanizmus, který je absolutně řízen jednou nekonečnou myslí. Fyzické, intelektuální a duchovní oblasti univerzálního tvoření jsou božsky souvztažné. Dokonalé a nedokonalé spolu přesně souvisí a proto může konečný evoluční tvor vystoupat do Ráje podle přání Vesmírného Otce: „buďte dokonalí tak, jak dokonalý jsem já.“
56:0.2 (637.2) Všechny rozdílné úrovně tvoření jsou sjednoceny plány a řízením Architektů Hlavního Vesmíru. Pro omezené mysli časoprostorových smrtelníků může vesmír představovat mnoho problémů a situací, které vytvářejí obraz disharmonie a ukazují na neexistenci účinné koordinace; ale ti z nás, kdo jsou schopni vidět širší úseky univerzálních jevů a mají větší zkušenost v umění rozpoznat základní jednotu, tvořící základ tvořivé různorodosti a nalézat božskou jednotu, obsahující všechny tyto početné funkce, vnímají lépe božský a jediný smysl, projevující se ve všech těchto různorodých projevech univerzální tvořivé energie.
56:1.1 (637.3) Fyzické, nebo materiální tvoření není nekonečné, ale je dokonale koordinované. Existuje síla, energie a výkon, ale všechno má jeden původ. Sedm supervesmírů se jeví zdánlivě dvojitě, střední vesmír trojitě, ale složení Ráje je jednodílné. A Ráj je skutečným zdrojem všech materiálních vesmírů—minulých, současných i budoucích. Ale toto kosmické vznikání je věčným jevem; v žádném čase—minulém, přítomném či budoucím—ani prostor, ani materiální kosmos nevznikají ze středního Ostrova Světla. Jako kosmický zdroj, Ráj působí před prostorem a dříve než čas; proto by se jeho deriváty zdály osiřelými v čase a prostoru, kdyby nevznikly prostřednictvím Neomezeného Absolutna, jejich mezního úložného místa v prostoru a jejich odhalovatele a regulátoru v čase.
56:1.2 (637.4) Neomezené Absolutno udržuje fyzický vesmír, zatímco Božské Absolutno stimuluje dokonalou nadkontrolu nad veškerou materiální realitou; a obě Absolutna působí jednotně s Univerzálním Absolutnem. Tato soudržná souvztažnost materiálního vesmíru je nejlépe chápána všemi osobnostmi—materiálními, morontiálními, absonitními či duchovními—skrze pozorování reakce veškeré plnohodnotné materiální reality na gravitační sílu, jejíž zdroj je soustředěn v dolním Ráji.
56:1.3 (638.1) Unifikace gravitační síly je univerzální a neměnná; reakce čisté energie je také univerzální a nevyhnutelná. Čistá energie (prvotní síla) a čistý duch vůbec nereagují na gravitační sílu. Tyto původní síly, obsažené v Absolutnech, jsou osobně řízeny Vesmírným Otcem; proto jsou všechny druhy gravitace soustředěny v osobní přítomnosti čisté energie a čistého ducha Rajského Otce a v jeho nadmateriálním obydlí.
56:1.4 (638.2) Čistá energie je předkem všech relativních, neduchovních funkčních realit, zatímco čistý duch je potenciál božské a řídící nadkontroly všech základních energetických systémů. A obě tyto reality, tak rozdílné ve svém projevu v celém prostoru a pozorované v pohybech času, jsou soustředěny v osobě Rajského Otce. V něm jsou jeden celek—musí být sjednoceny—protože Bůh je jeden. Otcova osobnost je jednotná.
56:1.5 (638.3) V nekonečné podstatě Boha-Otce nemůže existovat dualita reality, taková, jako je fyzická a duchovní; ale když odvrátíme pozornost od nekonečných úrovní a absolutní reality osobních hodnot Rajského Otce, pozorujeme existenci těchto dvou realit a vidíme, že plně reagují na jeho osobní přítomnost; v něm spočívá všechno.
56:1.6 (638.4) Ve chvíli, kdy se odchýlíte od neomezeného konceptu nekonečné osobnosti Rajského Otce, musíte ustanovit MYSL jako nezbytnou metodu, sjednocující stále se rozšiřující rozdílnosti těchto dvojích projevů původní jednotné osobnosti Tvořitele, Prvotního Zdroje a Středu—JÁ JSEM.
56:2.1 (638.5) Mysl-Otec realizuje duchovní vyjádření ve Slově-Synovi a prostřednictvím Ráje dosahuje rozšiřování reality v rozsáhlých materiálních vesmírech. Duchovní projevy Věčného Syna jsou ve vzájemné závislosti s materiálními úrovněmi tvoření prostřednictvím působení Nekonečného Ducha. S podporou jeho mysli, reagující na působení ducha, a také vlivem činnosti mysli, řídící fyzické jevy, duchovní reality Božstva a materiální důsledky aktivit Božstva jsou vzájemně sladěny.
56:2.2 (638.6) Mysl je účelový dar Nekonečného Ducha, a proto má nekonečný a univerzální potenciál. Původní myšlenka Vesmírného Otce se zvěčňuje ve dvojím vyjádření: Ostrově Ráj a jemu rovném Božstvu—duchovním Věčném Synovi. Taková dvojitost věčné reality činí mysl Boha, Nekonečného Ducha, nezbytností. Mysl je nepostradatelným komunikačním spojením mezi duchovními a materiálními realitami. Materiální evoluční tvor může cítit a rozumět v něm pobývajícím duchu pouze s pomocí mysli.
56:2.3 (638.7) Tato nekonečná a univerzální mysl se projevuje ve vesmírech času a prostoru jako kosmická mysl. A ačkoliv působí na rozdílných úrovních—od primitivní služby pomocných duchů až k velkolepé mysli hlavního správce vesmíru, je i tato kosmická mysl adekvátně sjednocena pod dohledem Sedmi Hlavních Duchů, kteří jsou vzájemně zkoordinováni s Nejvyšší Myslí času a prostoru a v dokonalém souladu s všeobsahující myslí Nekonečného Ducha.
56:3.1 (639.1) Tak, jak je gravitace univerzální mysli soustředěna v Rajské přítomnosti Nekonečného Ducha, tak těžiště univerzální duchovní gravitace je umístěno v Rajské přítomnosti Věčného Syna. Vesmírný Otec je jeden, ale v čase a prostoru se projevuje ve dvojitých úkazech čisté energie a čistého ducha.
56:3.2 (639.2) Duchovní reality Ráje jsou také jeden celek, ale ve všech časoprostorových situacích a vztazích se tento jednotný duch projevuje ve dvojitých úkazech: v duchovních osobnostech a vyzařování Věčného Syna a v duchovních osobnostech a působení Nekonečného Ducha a souvisejících tvořeních; a kromě toho existuje třetí fenomén—fragmentace čistého ducha—Otcovo poskytnutí Ladičů Myšlení a jiných duchovních entit, které jsou předosobní.
56:3.3 (639.3) Bez ohledu na jaké úrovni vesmírných aktivit se můžete setkat s duchovními úkazy, nebo spojit se s duchovními bytostmi, měli byste vědět, že oni všichni pocházejí z Boha, který je duch, s pomocí Ducha-Syna a Nekonečného Ducha-Mysli. A způsob, jak tento rozsáhlý duchovní jev působí na evolučních světech, je určován z hlavních řídích center lokálních vesmírů. Z těchto hlavních světů Synů Tvořitelů přicházejí Svatý Duch a Duch Pravdy, společně s pomocnými duchy mysli, na nižší a vyvíjející se úrovně materiálních myslí.
56:3.4 (639.4) Zatímco mysl dosahuje většího sjednocení na úrovni Hlavních Duchů ve spojení s Nejvyšší Bytostí a jako kosmická mysl v závislosti na Absolutní Mysl, duchovní pomoc vyvíjejícím se světům je přímo sjednocena v osobnostech, bydlících v hlavních centrech lokálních vesmírů a v osobách řídících Božských Pečovatelkách, které jsou naopak téměř dokonale sladěny s Rajským gravitačním okruhem Věčného Syna, kde probíhá konečné sjednocení všech časoprostorových projevů ducha.
56:3.5 (639.5) Tvor může dosáhnout dokonalou existenci, udržet a zvěčnit ji, spojením sebe si uvědomující mysli s částí předtrinitárním duchovním darem jedné z osob Rajské Trojice. Smrtelná mysl je tvořením Synů a Dcer Věčného Syna a Nekonečného Ducha a když je spojena s Ladičem Myšlení, poskytnutého Otcem, podílí se na trojdílném duchovním vydržování evolučních sfér. Ale tyto tři duchovní projevy se dokonale sjednotí v konečných, i kdyby byly ve věčnosti takto sjednoceny v Univerzálním JÁ JSEM předtím, než se stalo Vesmírným Otcem Věčného Syna a Nekonečného Ducha.
56:3.6 (639.6) Nakonec se duch musí vždy stát trojdílným ve svém projevu a sjednoceným v Trojici při svém závěrečném zosobnění. Duch vychází z jednoho zdroje skrze trojdílný projev; a nakonec musí dosáhnout, a dosahuje, svého úplného zosobnění v tom božském sjednocení, které je realizováno ve zkušenosti nalezení Boha—jednota s božskostí—ve věčnosti a také prostřednictvím služby kosmické mysli, která je nekonečným vyjádřením věčné univerzální mysli Otce.
56:4.1 (639.7) Vesmírný Otec je božsky sjednocená osobnost; proto všechny jeho vzestupné děti, vedeny k Ráji zpětnou hybnou silou Ladičů Myšlení, kteří odešli z Ráje proto, aby obývali materiální smrtelníky a splnili příkaz Otce—stát se také plně sjednocenými osobnostmi předtím, než dospějí do Havony.
56:4.2 (640.1) Osobnost přirozeně usiluje o sjednocení všech základních realit. Nekonečná Osobnost Prvotního Zdroje a Středu Vesmírného Otce, sjednocuje všech sedm složek Absoluten Nekonečnosti; a osobnost smrtelného člověka, která je výhradně a přímo poskytnuta Vesmírným Otcem, má také potenciál pro sjednocení základních faktorů smrtelného tvora. Taková sjednocující tvořivost jakékoliv osobnosti vytvořené bytosti ukazuje na svůj vysoký a výlučný zdroj a je dalším potvrzením svého nepřetržitého spojení s tímto stejným zdrojem skrze okruh osobnosti, jehož prostřednictvím osobnost tvora udržuje přímý a trvalý kontakt s Otcem všech osobností v Ráji.
56:4.3 (640.2) Bez ohledu na to, že projev Boha začíná ve sférách Sedmidílného a rozšiřuje se přes svrchovanost a konečnost Boha Absolutního, okruh osobnosti s centrem v Ráji a osobě Boha-Otce, zajišťuje úplné a dokonalé sjednocení všech těchto rozličných projevů božské osobnosti v té míře, v jaké se to týká osobností všech vytvořených tvorů na všech úrovních inteligentní existence a ve všech oblastech dokonalých, zdokonalených a zdokonalujících se vesmírů.
56:4.4 (640.3) I když pro vesmíry a ve vesmírech je Bůh vším tím, co jsme vylíčili, nicméně, pro vás a pro všechny boha znající tvory je váš Otec a jejich Otec—jeden. Pro osobnost Bůh nemůže být několikerý. Bůh je Otcem každému ze svých tvorů a je zcela nemožné, aby jakékoliv dítě mělo více než jednoho otce.
56:4.5 (640.4) Z filozofického a kosmického pohledu a s ohledem na rozdílné úrovně a místa projevu, vy můžete a nutně si musíte dokázat představit působení několikerých Božstev a předpokládat existenci pluralitních Trojic; ale v prožitku osobního spojení s Otcem každé uctívající osobnosti v celém hlavním vesmíru, Bůh je jeden; a toto jednotné a osobní Božstvo je náš Rajský rodič, Bůh-Otec—poskytovatel, opatrovatel a Otec všech osobností, od smrtelného člověka na obydlených planetách k Věčnému Synovi na středním Ostrově Světla.
56:5.1 (640.5) Jednotnost—nedílnost—Rajského Božstva je existenciální a absolutní. Existují tři věčná zosobnění Božstva—Vesmírný Otec, Věčný Syn a Nekonečný Duch—ale v Rajské Trojici jsou ve skutečnosti jedno Božstvo, nerozdělené a nerozdělitelné.
56:5.2 (640.6) Z původní úrovně existenciální reality systému Ráj-Havona se oddělily dvě subabsolutní úrovně, načež Otec, Syn a Duch započali tvoření početných osobních společníků a podřízených. I když v této souvislosti není vhodné zabývat se úvahou o absonitním sjednocení božstva na transcendentálních úrovních konečnosti, je možné podívat se na některé aspekty sjednocující funkce různých zosobněních Božstev, ve kterých se božskost funkčně projevuje v různorodých sektorech tvoření a rozličných kategoriích inteligentních bytostí.
56:5.3 (640.7) Současné působení božskosti v supervesmírech se aktivně projevuje v činnostech Nejvyšších Tvořitelů—Synů Tvořitelů a Duchů Tvořitelů lokálních vesmírů, Věčně Moudrých supervesmírů a Sedmi Hlavních Duchů Ráje. Tyto bytosti představují první tři úrovně Boha Sedmidílného, směřující do centra, k Vesmírnému Otci, a celá tato sféra Boha Sedmidílného je koordinována na první úrovni empirického božstva ve vyvíjející se Nejvyšší Bytosti.
56:5.4 (641.1) V Ráji a ve středním vesmíru jednota Božstva je faktem existence. Ve všech vyvíjejících se vesmírech času a prostoru jednota Božstva je dosažením.
56:6.1 (641.2) Když tři věčné osoby Božstva působí jako nerozdělené Božstvo v Rajské Trojici, dosahují dokonalou jednotu; podobně projevuje charakteristickou jednotu božskosti jejich Rajské potomstvo, buď, když tvoří společně nebo jednotlivě. A z tohoto božského záměru, projevovaného Nejvyššími Tvořiteli a Vládci časoprostorových sfér, vyplývá sjednocující potenciální moc svrchované empirické nadvlády, která v přítomnosti neosobní energetické jednoty vesmíru vytváří napětí reality a ta může být vyřešena pouze prostřednictvím adekvátního sjednocení s empirickými osobitými realitami empirického Božstva.
56:6.2 (641.3) Osobité reality Nejvyšší Bytosti vycházejí z Rajských Božstev a na řídícím světě vnějšího okruhu Havony se spojují s výsadami moci Všemocného-Nejvyššího, vznikajícího z božskosti Tvořitelů velkého vesmíru. Jako osobnost, Bůh Nejvyšší, existoval v Havoně před vytvořením sedmi supervesmírů, ale působil pouze na duchovních úrovních. Evoluce pravomoci Nadvlády Všemocného různými spojeními božskosti ve vyvíjejících se vesmírech měla za následek novou mocnou přítomnost Božstva, koordinovaného s duchovní osobností Nejvyššího v Havoně prostřednictvím Nejvyšší Mysli, která se následně přeměnila z potenciálu, usídleného v nekonečné mysli Nekonečného Ducha, do aktivně funkční mysli Nejvyšší Bytosti.
56:6.3 (641.4) Myslí obdařeni tvorové evolučních planet sedmi supervesmírů mohou pochopit jednotu Božstva jenom skrze vyvíjející se sílu osobnosti Nejvyšší Bytosti. Na žádné úrovni bytí Bůh nemůže převýšit pojmové schopnosti bytostí, které na takové úrovni žijí. Smrtelný člověk musí skrze rozpoznání pravdy, ocenění krásy a úcty k dobru rozvíjet poznání Boha lásky a potom postoupit přes vzestupné úrovně božstva k pochopení Nejvyššího. Božstvo, když je pochopeno jako sjednocená síla, může být potom zosobněno v duchu, který je dosažitelný a pochopitelný smrtelnými tvory.
56:6.4 (641.5) Přestože vzestupní smrtelníci dosáhnou pochopení moci Všemocného na hlavních světech supervesmírů a pochopí osobnost Nejvyššího na vnějších okruzích Havony, nepoznají Nejvyšší Bytost, protože je jim souzeno nalézt Rajská Božstva. Také koneční, duchové šestého stupně, se nesetkali s Nejvyšší Bytostí a pravděpodobně se tomu tak nestane, dokud nedosáhnou status ducha sedmého stupně a dokud Nejvyšší nezačne skutečně působit v budoucích vnějších vesmírech.
56:6.5 (641.6) Ale, když vzestupné bytosti poznají Vesmírného Otce jako sedmou úroveň Boha Sedmidílného, dosáhli osobnosti První Osoby všech úrovní božstva, na kterých existují osobní vztahy s vesmírnými tvory.
56:7.1 (642.1) Nepřetržitý rozvoj evoluce v časoprostorových vesmírech je provázen stále více se rozšiřujícím se odhalováním Božstva všem inteligentním tvorům. Dosažení vrcholu evolučního rozvoje na planetě, v soustavě, souhvězdí, vesmíru, supervesmíru nebo ve velkém vesmíru, se vyznačuje odpovídajícím rozšířením působení božstva v těchto pokročilých útvarech tvoření. A důsledkem každého takového lokálního progresu v uskutečňování božskosti jsou určité, přesně stanovené, rozšířené projevy božstva ve všech ostatních sektorech tvoření. Prostírajíc se vně Ráje, každá nová oblast realizované a dosažené evoluce, představuje nové a rozšířené odhalení empirického Božstva ve vesmíru vesmírů.
56:7.2 (642.2) Jak se jednotlivé části lokálního vesmíru postupně ustalují ve světle a životě, Bůh Sedmidílný se projevuje vzrůstající měrou. Časoprostorová evoluce začíná na planetě s prvním projevem Boha Sedmidílného—spojením Syna Tvořitele a Tvořivého Ducha. Po ustálení soustavy ve světle a životě, toto spojení Syn-Duch, dosahuje plnosti své funkce; a když je takto ustáleno celé souhvězdí, začne v celé takové oblasti aktivněji působit druhá fáze Boha Sedmidílného. Završení administrativní evoluce lokálního vesmíru je provázeno novou a bezprostřednější péčí Hlavních Duchů supervesmíru; a v tomto období tam také začíná stále se rozšiřující odhalování a uskutečňování Boha Nejvyššího, které vrcholí v pochopení Nejvyšší Bytosti vzestupnými bytostmi, když procházejí přes světy šestého okruhu Havony.
56:7.3 (642.3) Vesmírný Otec, Věčný Syn a Nekonečný Duch jsou existenciálními projevy božstva inteligentním tvorům a nejsou proto podobným způsobem rozšířeny v osobních vztazích s intelektuálními a duchovními tvory celého tvoření.
56:7.4 (642.4) Je nutno poznamenat, že vzestupní smrtelníci mohou pocítit neosobní přítomnost posloupných úrovní Božstva dlouho předtím, než se stanou dostatečně duchovními a náležitě vzdělaní, aby dosáhli empirického osobního pochopení Božstev a spojení s nimi jako osobitými bytostmi.
56:7.5 (642.5) Každé nové evoluční dosažení v rámci kteréhokoliv sektoru tvoření, stejně tak každé nové prostoupení prostoru projevem božskosti, je provázeno souběžným rozšiřováním funkčního odhalení Božstev uvnitř existujících v tu dobu a předtím organizovaných útvarech celého tvoření. Může se zdát, že ne pokaždé je toto nové proniknutí do administrativní činnosti vesmírů a jejich jednotlivých častí vykonáno přesně podle zde popsaného způsobu, protože se obvykle pošlou napřed skupiny organizátorů, aby připravili půdu pro následné a postupné éry nového správního řízení. Také Bůh Konečný naznačuje svoji transcendentální kontrolu nad vesmíry v průběhu pozdějších etap existence lokálního vesmíru ve světle a životě.
56:7.6 (642.6) Je skutečností, jak tvoření času a prostoru postupně dosahují ustálený evoluční status, je pozorováno nové a obsáhlejší působení Boha Nejvyššího současně s patřičným ustupováním tří prvních projevů Boha Sedmidílného. Když se velký vesmír ustálí ve světle a životě, jaká bude budoucí funkce projevů Boha Sedmidílného, vyjadřovaná Tvořivými Tvořiteli, jestli Bůh Nejvyšší převezme přímé řízení těchto tvořeních času a prostoru? Budou tito organizátoři a průkopníci časoprostorových vesmírů uvolněni pro podobné činnosti ve vnějším prostoru? My nevíme, ale hodně o těchto a souvisejících záležitostech přemýšlíme.
56:7.7 (643.1) S rozšířením hranic empirického Božstva do sfér Neomezeného Absolutna předvídáme působení Boha Sedmidílného v průběhu počátečních evolučních epoch těchto budoucích tvořeních. My nejsme všichni zajedno v otázce budoucí role věčně Moudrých a Hlavních Duchů supervesmírů. My také nevíme, jestli Nejvyšší bytost bude působit stejným způsobem jako v sedmi supervesmírech či nikoliv. Ale všichni se domníváme, že Michaelům, Synům Tvořitelům, je souzena služba v těchto vnějších vesmírech. Někteří zastávají názor, že budoucí epochy budou svědky nějaké těsnější formy spojení mezi sdruženými Syny Tvořiteli a Božskými Pečovatelky; je dokonce možné, že z takového tvořivého spojení může vyplynout nějaká nová forma vyjádření sloučené identity tvořitele, mající konečnou podstatu. My ale opravdu nic nevíme o těchto možnostech neodhalené budoucnosti.
56:7.8 (643.2) Víme však, že ve vesmírech času a prostoru Bůh Sedmidílný umožňuje postupné přiblížení k Vesmírnému Otci a že toto evoluční přiblížení je empiricky sjednoceno v Bohu Nejvyšším. Můžeme předpokládat, že takový plán musí převládat ve vnějších vesmírech; na druhé straně, nové řády bytostí, které mohou někdy obydlet tyto vesmíry, se mohou přiblížit Božstvu na konečných úrovních a absonitními metodami. Zkrátka, my nemáme sebemenší představu jaká metoda přiblížení k božstvu může působit v budoucích vesmírech vnějšího prostoru.
56:7.9 (643.3) Nicméně, my se domníváme, že zdokonalené supervesmíry budou hrát nějakou roli v programu vzestupu k Ráji u těch bytostí, které možná obydlí tato vnější tvoření. Je zcela možné, že v budoucí epoše budeme svědky toho, jak bytosti z vnějšího prostoru přicházejí do Havony přes sedm supervesmírů, řízených Bohem Nejvyšším, ve spolupráci, nebo bez ní, se Sedmi Hlavními Duchy.
56:8.1 (643.4) Ve zkušenosti smrtelného člověka má Nejvyšší Bytost trojdílnou funkci: za prvé, je sjednotitelem časoprostorové božskosti—Bůh Sedmidílný; za druhé, je nejvyšším Božstvem, které může být pochopeno konečnými tvory; za třetí, představuje jedinou cestu, vedoucí smrtelného člověka k transcendentní zkušenosti spojení s absonitní myslí, věčným duchem a Rajskou osobností.
56:8.2 (643.5) Vzestupní koneční, narozeni v lokálních vesmírech, vychovaní v supervesmírech a vzdělaní ve středním vesmíru, obsahují ve svých osobních zkušenostech všechen potenciál pochopení časoprostorové božskosti Boha Sedmidílného, sjednocující se v Nejvyšším. Koneční slouží postupně ve všech supervesmírech, kromě svého rodného supervesmíru, čímž získávají jednu zkušenost za druhou, až obsáhnou plnosti sedmidílné různorodosti potenciální zkušenosti tvorů. Prostřednictvím zavedených vnitřních Ladičů Myšlení jsou koneční schopni nalézt Vesmírného Otce, ale pouze získáváním zkušeností takoví koneční mohou opravdu poznat Nejvyšší Bytost a je jim souzeno sloužit tomuto Nejvyššímu Božstvu a odhalovat ho v budoucích vesmírech vnějšího prostoru.
56:8.3 (644.1) Mějte na paměti to, že všechno co Bůh-Otec a jeho Rajští Synové pro nás dělají, my naopak—v duchu—jsme schopni dělat pro formulující se Nejvyšší Bytost. Poznání lásky, radosti a služby ve vesmíru je vzájemné. Bůh-Otec nepotřebuje, aby mu jeho synové vraceli všechno to, co on jim dává, ale oni naopak dávají (nebo mohou dávat) toto všechno svým druhům a vyvíjející se Nejvyšší Bytosti.
56:8.4 (644.2) Všechny tvořivé jevy odrážejí předchozí aktivity ducha-tvořitele. Ježíš doslova řekl: „Syn dělá pouze to, co vidí, že dělá Otec.“ Časem, vy smrtelníci, budete moci začít odhalovat Nejvyššího vašim druhům a toto zjevení budete moci stále více rozšiřovat s mírou vašeho vzestupu k Ráji. Ve věčnosti vám bude umožněno učinit ještě hlubší odhalení tohoto Boha evolučních tvorů na nejvyšších—dokonce mezních—úrovních jako koneční sedmého stupně.
56:9.1 (644.3) Neomezené Absolutno a Božské Absolutno jsou sjednocena v Univerzální Absolutno. Absolutna jsou koordinována v Konečném, podmíněna v Nejvyšším a časoprostorově modifikována v Bohu Sedmidílném. Na subnekonečných úrovních existují tři Absolutna, ale v nekonečnosti se projevují jako jedno. V Ráji jsou tři zosobnění Božstva, ale ve Trojici jsou jedním.
56:9.2 (644.4) Základní filozofickou otázkou hlavního vesmíru je toto: existovalo Absolutno (tři Absolutna jako jeden v nekonečnosti) před Trojicí? A je Absolutno předkem Trojice? Anebo je Trojice předchůdcem Absolutna?
56:9.3 (644.5) Je silová přítomnost Neomezeného Absolutna nezávislá na Trojici? Znamená přítomnost Božského Absolutna také neomezené působení Trojice? A je Univerzální Absolutno završující funkcí Trojice a také Trojice Trojic?
56:9.4 (644.6) Na první pohled se zdá, že představa Absolutna jako předka všech věcí—dokonce i Trojice—na nějakou dobu poskytuje celkové uspokojení a filozofickou jednotnost, ale každý takový úsudek postrádá platnost skutečnosti věčnosti Rajské Trojice. My se učíme, a my tomu věříme, že Vesmírný Otec a jeho společníci v Trojici jsou ve své podstatě a existenci věční. Potom je zde pouze jeden zásadní filozofický závěr a to je: pro všechny inteligentní bytosti ve vesmíru je Absolutno neosobní a koordinovanou reakcí Trojice (Trojice Trojic) ve všech původních a základních prostorových situacích, jak vnitrouniverzálních, tak i extrauniverzálních. Pro všechny osobité inteligence velkého vesmíru Rajská Trojice navždy zůstává konečnou, věčnou, nejvyšší, největší a je absolutní pro všechny praktické cíle osobního pochopení a poznání tvorem.
56:9.5 (644.7) Tak, jak se myslící tvorové mohou dívat na tento problém, přivede je to ke konečnému závěru, že Univerzální JÁ JSEM je původní příčina a neomezený zdroj jak Trojice, tak i Absolutna. Proto, když se snažíme vytvořit si osobní představu Absolutna, vracíme se k našim ideám a ideálům Rajského Otce. Když si přejeme zjednodušit vnímání nebo rozšířit vědomí tohoto jinak neosobního Absolutna, vracíme se k faktu, že Vesmírný Otec je existenciálním Otcem absolutní osobnosti; Věčný Syn je Absolutní Osoba, i když v empirickém smyslu není zosobněním Absolutna. A potom si představujeme empirické Trojice jako kulminující empirické zosobnění Božstva Absolutního a vnímáme Univerzální Absolutno jako představující vesmírné a extravesmírné jevy, vyjadřující přítomnost Trojice Trojic—neosobních aktivit sjednocených a koordinovaných sdruženích Božstev svrchovanosti, krajnosti a nekonečnosti.
56:9.6 (645.1) Bůh-Otec je poznatelný na všech úrovních, od konečných k nekonečným, a ačkoliv jeho tvorové Ráje i evolučních planet ho vnímají různě, pouze Věčný Syn a Nekonečný Duch ho znají jako nekonečnost.
56:9.7 (645.2) Duchovní osobnost je absolutní pouze v Ráji a koncept Absolutna je neomezený pouze v nekonečnosti. Přítomnost Božstva je absolutní pouze v Ráji a odhalení Boha musí být vždy částečné, relativní a postupné, dokud se jeho energie nestane empiricky nekonečnou v prostorovém potenciálu Neomezeného Absolutna, zatímco projev jeho osobnosti se stává empiricky nekonečným v projevované přítomnosti Božstva Absolutního a tyto dva potenciály nekonečnosti se spojí v realitě Univerzálního Absolutna.
56:9.8 (645.3) Ale nad subnekonečnými úrovněmi jsou tři Absolutna jedním a proto je nekonečnost realizována jako Božstvo, nezávisle na tom, zdali nějaký jiný řád existence si někdy uvědomí nekonečnost.
56:9.9 (645.4) Existenciální status ve věčnosti předpokládá existenciální sebeuvědomění nekonečnosti, třebaže ještě další věčnost může být nutná pro poznání vlastního vyjádření empirických potenciálů, obsažených v nekonečnosti věčnosti—věčné nekonečnosti.
56:9.10 (645.5) A Bůh-Otec je osobním zdrojem všech projevů Božstva a reality pro všechny inteligentní tvory a duchovní bytosti po celém vesmíru vesmírů. Jako osobnosti, nyní nebo v následných vesmírných zkušenostech věčné budoucnosti, bez ohledu na to, jestli dokážete dosáhnout Boha Sedmidílného, pochopit Boha Nejvyššího, nalézt Boha Konečného, nebo snažit se rozumět konceptu Boha Absolutního, zjistíte k vašemu věčnému uspokojení, že po dosažení každého nového cíle, na nových empirických úrovních, objevíte znovu věčného Boha—Rajského Otce všech vesmírných osobností.
56:9.11 (645.6) Vesmírný Otec je vysvětlením univerzální jednoty, jak se musí uskutečňovat svrchovaně a také konečně v postnekonečné jednotě absolutních hodnot a významů—neomezené Reality.
56:9.12 (645.7) Hlavní Organizátoři Síly odcházejí do prostoru a mobilizují jeho energie tak, aby začal reagovat na Rajskou přitažlivost Vesmírného Otce; a potom přicházejí Synové Tvořitelé, kteří přeměňují tyto síly, reagující na působení gravitace, na obydlené vesmíry, kde se vyvíjejí myslící tvorové, přijímající do sebe ducha Rajského Otce a potom vystoupají k Otci, aby se mu podobali ve všech možných božských vlastnostech.
56:9.13 (645.8) Nekonečné a rozsáhlé tažení Rajských tvořivých sil celým prostorem je pravděpodobně předzvěstí stále se rozšiřující sféry gravitačního sevření Vesmírného Otce a nikdy nekončícího množení různých typů myslících tvorů, kteří jsou schopni milovat Boha a být jím milováni a kteří, když si takto Boha uvědomují, se mohou rozhodnout být jako on, mohou si zvolit cestu do Ráje a shledat se s Bohem.
56:9.14 (646.1) Vesmír vesmírů je zcela sjednocený. Bůh je jedna síla a jedna osobnost. Všechny úrovně energie a všechny aspekty osobnosti jsou koordinovány. Filozoficky a empiricky, konceptuálně a reálně, střed všech věcí a osobností je v Rajském Otci. Bůh je všechno a je ve všem a žádné věci nebo bytosti bez něho neexistují.
56:10.1 (646.2) Jak planety ustálené ve světle a životě postupují od počátečné etapy do sedmé epochy, procházejí cestou postupného uvědomování si reality Boha Sedmidílného, od hlubokého obdivu k Synu Tvořiteli k uctívání jeho Rajského Otce. V průběhu celé sedmé etapy historie takového světa stále více pokrokovější smrtelníci rozšiřují své poznání o Bohu Nejvyšším, zatímco nejasně rozpoznávají realitu skryté péče Boha Konečného.
56:10.2 (646.3) Během celé této nádherné epochy hlavní snahou stále více progresivnějších smrtelníků je dosažení lepšího pochopení a plného uvědomění dostupných faktorů Božstva—pravdy, krásy a dobra. Toto vyjadřuje lidské úsilí rozpoznat Boha v mysli, hmotě a duchu. A při takové snaze je smrtelník stále více zaměstnán empirickým studiem filozofie, kosmologie a božskosti.
56:10.3 (646.4) Částečně porozumíte filozofii a pochopíte božskost v úctě, sociální službě a osobní duchovní zkušenosti, ale hledání krásy—kosmologie— vy ji všichni často příliš omezujete studiem primitivních uměleckých snah člověka. Krása, umění, je především spojení kontrastů. Rozmanitost je podstatná pro pojetí krásy. Nejvyšší krása, vrchol konečného umění je drama sjednocující nesmírnost kosmických extrémů: Tvořitele a tvora. Člověk nalézající Boha a Bůh nalézající člověka—tvor stávající se dokonalým jako je Tvořitel— to je božské dosažení svrchované krásy, vrchol kosmického umění.
56:10.4 (646.5) Proto materialismus, ateismus, je krajním vyjádřením šerednosti, vyvrcholením konečného protikladu krásy. Nejvyšší krása spočívá v panoramatu sjednocení růzností, které jsou vrozené v před-existenci harmonické reality.
56:10.5 (646.6) Dosažení kosmologických úrovní mysli zahrnuje:
56:10.6 (646.7) 1. Zvídavost. Touha po harmonii a kráse. Nepřetržité pokusy objevit nové úrovně harmonických kosmických vztahů.
56:10.7 (646.8) 2. Estetické vnímání. Láska ke krásnému a stále se zvyšujícímu vnímání uměleckého citu všech tvořivých projevů na všech úrovních reality.
56:10.8 (646.9) 3. Etické vnímání. Poznání pravdy vnímáním krásy vede ke smyslu věčné způsobilosti všech věcí, které zasahují do poznání božského dobra ve vztazích Božstva se všemi bytostmi; a tak i kosmologie vede ke snaze poznat hodnoty božském reality—uvědomění si Boha.
56:10.9 (646.10) Světy, ustálené ve světle a životě se tak plně věnují pochopení pravdy, krásy a dobra, protože tyto cenné hodnoty obsahují v sobě odhalení Božstva sférám času a prostoru. Smysl věčné pravdy přitahuje jak intelektuální, tak i duchovní podstatu smrtelného člověka. Univerzální krása obsahuje harmonické vztahy a rytmy kosmického tvoření a má zřetelně větší intelektuální přitažlivost a vede k jednotnému a synchronizovanému materiálnímu vesmíru. Božské dobro vyjadřuje odhalení nekonečných hodnot konečné mysli, která je určena k tomu, aby je pochopila a povznesla na samý práh lidského vnímání duchovní úrovně.
56:10.10 (647.1) Pravda je podstatou vědy a filozofie, představující základ náboženství. Krása je oporou umění, hudby a vyjádřením smysluplných rytmů celé lidské zkušenosti. Dobro obsahuje smysl pro etiku, mravnost a náboženství—empirickou touhu po dokonalosti.
56:10.11 (647.2) Existence krásy ukazuje na přítomnost vnímající mysli tvora zrovna tak, jako skutečnost, že progresivní evoluce svědčí o dominantním vlivu Nejvyšší Mysli. Krása je intelektuálním poznáním harmonického časoprostorového sjednocení nezměrné různotvárnosti fenomenální reality, která celá pochází z před-existence a věčné jednoty.
56:10.12 (647.3) Dobro je rozumové pochopení relativních hodnot různých úrovních božské dokonalosti. Poznání dobra vyplývá z mravního stavu mysli—osobité mysli se schopností rozlišovat mezi dobrem a zlem. Ale dobro, ušlechtilost, je mírou opravdového dosažení božskosti.
56:10.13 (647.4) Vnímání opravdových vztahů předpokládá mysl, která je schopna rozpoznat pravdu od omylu. Poskytnutý Duch Pravdy, pronikající do myslí lidí Urantie, spolehlivě reaguje na pravdu—živé duchovní spojení všech věcí a všech bytostí, koordinovaných ve věčném vzestupu k Bohu.
56:10.14 (647.5) Každý impuls každého elektronu, myšlenky nebo ducha je působící složkou v celém vesmíru. Pouze hřích je izolován a zlo překáží gravitaci na rozumových a duchovních úrovních. Vesmír je celek; žádná věc či bytost neexistují nebo nežijí v izolaci. Seberealizace je potenciálním zlem, jestliže je asociální. Je to doslovná pravda, že: „nikdo nežije sám o sobě.“ Kosmická socializace představuje nejvyšší formu sjednocení osobnosti. Ježíš řekl: „ten, kdo chce být mezi vámi největší, musí být vašim služebníkem.“
56:10.15 (647.6) Také pravda, krása a dobro—intelektuální přiblížení člověka k mysli, hmotě a duchu—musí být sdruženy do jednotného pojetí božského a vyššího ideálu. S mírou toho, jak smrtelná osobnost spojuje lidskou zkušenost s hmotou, myslí a duchem, tak se tento božský a vyšší ideál silově sjednocuje ve Svrchovanosti a následně se zosobňuje jako Bůh otcovské lásky.
56:10.16 (647.7) Úplné pochopení vztahů jednotlivých částí k jakémukoliv danému celku vyžaduje pochopení vztahu všech částí k tomuto celku; a ve vesmíru toto znamená vztah vytvořených častí k Tvořivému Celku. Tak se Božstvo stává transcendentním, dokonce konečným cílem univerzálního a věčného dosažení.
56:10.17 (647.8) Univerzální krása je pochopením odrazu Ostrova Ráje v materiálním tvoření, zatímco věčná pravda je zvláštní službou Rajských Synů, kteří nejenom poskytují sami sebe smrtelným rasám, ale také rozlévají na celé lidstvo svůj Duch Pravdy. Božské dobro se projevuje v hojné míře v oddané službě rozmanitých osobností Nekonečného Ducha. Ale souhrn těchto tří vlastností, láska, to je představa člověka o Bohu, jako o svém duchovním Otci.
56:10.18 (648.1) Fyzická hmota je časoprostorový stín, který vrhá Rajské energetické záření absolutních Božstev. Významy pravdy jsou odrazem věčného slova Božstva ve smrtelném intelektu—pochopení vyšších konceptů časoprostoru. Hodnoty, spočívající v božském dobru, jsou milosrdnou službou duchovních osobností Univerzálního, Věčného a Nekonečného časoprostorovým konečným tvorům evolučních sfér.
56:10.19 (648.2) Tyto smysluplné reálné hodnoty božskosti se prolínají do vztahu Otce s každým osobitým tvorem jako božská láska. V Synu a jeho Synech jsou koordinovány jako božský soucit. Oni svoje vlastnosti projevují skrze Ducha a jeho duchovních dětí jako božskou péči, zobrazení láskyplného soucitu k dětem času. Tyto tři božskosti se primárně projevují v energo-osobní syntéze Nejvyšší Bytosti. Různě jsou vyjadřovány Bohem Sedmidílným v sedmi rozdílných asociacích božských významů a hodnot na sedmi vzestupných úrovních.
56:10.20 (648.3) Pro konečného člověka pravda, krása a dobro obsahují úplné odhalení božské reality. Když pochopení Božstva jako lásky nachází vyjádření v životech bohapoznavších smrtelníků, přináší to plody božskosti: intelektuální mír, sociální progres, morální vyrovnanost, duchovní radost a kosmickou moudrost. Vyspělí smrtelníci na světě v sedmé etapě světla a života vědí, že láska je nejdůležitější věc ve vesmíru—a vědí, že Bůh je láska.
56:10.21 (648.4) Láska je touha konat dobro jiným.
56:10.22 (648.5) [Představeno Mocným Poslem, hostujícím na Urantii na žádost Sboru Zjevovatelů Nebadonu, ve spolupráci s jedním z Melkísedeků—zástupcem Planetárního Prince Urantie.]
* * * * *
56:10.23 (648.6) Tato kapitola o Univerzální Jednotě je dvacátou pátou ze série prezentací různými autory, kteří byli, jako skupina, podporováni dvanáctičlennou komisí nebadonských osobností a působících pod vedením Mantutii Melkísedeka. My jsme sestavili tato vyprávění a převedli je do anglického jazyka metodou, schválenou našimi nadřízenými, v roce 1934 urantijského času.